BOTANICKÝ PRŮZKUM PŘÍRODNÍ REZERVACE SEDLOŇOVSKÝ VRCH A BLÍZKÉHO OKOLÍ, ORLICKÉ HORY


1 Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 23(1 2): 1 38, (2016) 2016 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN , ISBN BOTANICKÝ PRŮZKUM PŘÍRODNÍ REZERVA...

0 downloads 0 Views 1018KB Size

Recommend Documents


b Prodn
1 Publiekszaken Kunst & Cultuur Gemeente Delft Westvest AZ Delft Bankrekening BNG , t.n.v. gemeente Delft Retouradres : Publiekszaken, Postbus 78,...

Orlické hory a Podorlicko
1 Orlické hory a Podorlicko2 Zimní dovolená3 Co nového v zimě? Ski Areál Hartman Olešnice Skicentrum De&scar...

Městská památková rezervace Pelhřimov a její regenerace
1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Městská památková rezervace Pelhřimov a...

Palackého vrch
1 VÝSLEDKOVÁ LISTINA - Absolutní pořadí Strana 1 z 7 SČ Jméno RN Kat Klub ČÍPA JIŘÍ 85 MA 1 BehejBrno...

LEVÍNSKÝ VRCH REGULAČNÍ PLÁN
1 2 REGULAČNÍ PLÁN, LEÍNSKÝ RCH 03/2013 LEÍNSKÝ RCH REGULAČNÍ PLÁN ODŮODNĚNÍ REGULAČN&I...

Všemyslice Kozí vrch
1 Všemyslice Kozí vrch Nové poznatky o hradišti z počátku střední doby bronzové, výsledky mult...

Příčiny a dopady nezávislosti Černé Hory 2006
1 Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut mezinárodních studií Bakalářská pr&aacut...

Jizerské hory a Frýdlantsko : turistická mapa
1 Benešovsko a Dolní Posázaví : turistická mapa 1: Praha : Trasa, spol. s r.o., vydání-- 1 mapa :* ma...

4 OSTRAVA!!! MARIÁNSKÉ HORY A HULVÁKY
1 Statutární město Ostrava ** 1 S \ * ' Smlouva městský obvod Mariánské Hory a Hulváky!?!? ŽŠ gp /7L/...

MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE TEREZÍN
1 MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE TEREZÍN2 P Ř I H L Á Š K A DO SOUTĚŽE O CENU ZA NEJLEPŠÍ PŘ&Iacu...



Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 23(1–2): 1–38, (2016)

© 2016 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN 1213-4260, ISBN 978-80-86076-83-6

BOTANICKÝ PRŮZKUM PŘÍRODNÍ REZERVACE SEDLOŇOVSKÝ VRCH A BLÍZKÉHO OKOLÍ, ORLICKÉ HORY Botanical survey of the nature reserve Sedloňovský vrch and its vicinity, The Eagle (Orlické hory) Mountains Alžběta Čejková1/, Josef Kučera2/ Správa Krkonošského národního parku, Dobrovského 3, 543 01 Vrchlabí, [email protected] Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Regionální pracoviště Východní Čechy, oddělení správa CHKO Orlické 1/

2/

hory, Dobrovského 332, Rychnov nad Kněžnou 516 01, [email protected]

Abstract: Botanical survey of the nature reserve Sedloňovský vrch (Orlické hory Mts) and its vicinity was carried out during the vegetation season 2013. Forest spruce plantations are today predominant vegetation type at the locality. Other habitats are acidophilous beech forests, transitions of montane sycamore and herb-rich beech forest, montane Calamagrostis spruce forests, forest and meadows springs, subalpine tall-forb vegetation, acidic moss-rich fens, submontane and montane Nardus grasslands, and forest clearings. In total 183 plant species were noticed, of which 26 species are protected, rare or endangered. Abstrakt: Botanický průzkum přírodní rezervace Sedloňovský vrch a jejího okolí v Orlických horách byl proveden během vegetační sezóny 2013. Vegetace území se v současnosti sestává z velké části z porostů kulturních smrčin. Z přírodních biotopů převládají především acidofilní bučiny, méně přechody horských klenových a květnatých bučin, v nejvýše položených místech pak horské třtinové smrčiny, dále lesní a luční prameniště, subalpínské vysokobylinné nivy, nevápnitá mechová slatiniště, podhorské a horské smilkové trávníky, lesní paseky a holiny. Celkem zde bylo zjištěno 183 druhů cévnatých rostlin, z toho 26 zvláště chráněných, vzácných nebo ohrožených. Key words: nature reserve Sedloňovský vrch, Eagle (Orlické) Mountains, vegetation, floristics, montane forests, springs, nature conservation Klíčová slova: přírodní rezervace Sedloňovský vrch, Orlické hory, vegetace, floristika, horské lesy, prameniště, ochrana přírody

CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Území rezervace se rozkládá na západním svahu krátkého hřbetu vybíhajícího západním směrem z hlavního hřebene Orlických hor v nadmořské výšce 790 – 1051 m v okolí vrcholu Sedloňovský vrch (1051 m n. m.). Velkou část území tvoří vrcholové partie Sedloňovského vrchu a dále svahy západní expozice porostlé smrko-bukovým lesem a kulturními smrčinami. Ve svazích území se nacházejí četná prameniště; pramení zde několik potoků spadajících do povodí Dědiny nebo Bělé. Potoky protékající v terénních zářezech svahů napříč územím, jsou zvodnělé pouze na jaře nebo ve vlhčích obdobích, v suché části roku vysychají. Jádro rezervace tvoří zachovalé smíšené buko-smrkové porosty pralesovitého charakteru (asi 4 ha). Dalších asi 16 ha zaujímají přírodě blízké porosty s rozvinutou přirozenou obnovou zejména v západní části území. Většinu plochy lokality však zaujímají kulturní smrčiny s  ojediněle vtroušenými listnáči a pomístní spontánní přirozenou obnovou buku i smrku. Na asi 12 ha se

2

Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 23(1–2): 1–38, (2016)

nacházejí výrazně nepůvodní smrkové populace nízké kvality. Druhové složení lesů v rezervaci (zejména střední část) neodpovídá potenciální druhové skladbě. Liší se ve vyšším zastoupení smrku tzn. 82% oproti 60% předpokládaným v potenciální druhové skladbě. Naopak zastoupení buku a jedle je nižší než potenciální druhová skladba tzn. 0,1% respektive 18% oproti 12% respektive 27% (Plán péče o Přírodní rezervaci Sedloňovský vrch 2014-2023, Správa CHKO Orlické hory). Předmětem ochrany přírodní rezervace je „Smíšený porost pralesovitého charakteru“. Chráněné území - státní přírodní rezervace (SPR) Sedloňovský vrch byla vyhlášena výnosem Ministerstva kultury č. 26375/54 z 6. 7. 1954 a následně byla přehlášena výnosem Ministerstva kultury ČSR č. 14200/88 z 29. 11. 1988, který pouze potvrdil předchozí znění. Vyhláškou MŽP č. 395/92 Sb. bylo převedeno do kategorie přírodní rezervace (PR). V roce 2005 bylo nařízením vlády č. 132/2005 Sb. území zařazeno do národního seznamu evropsky významných lokalit (EVL) v rámci soustavy Natura 2000 jako součást mnohem rozsáhlejší EVL Orlické hory - sever, pokrývající severní část hřbetu hor od Šerlichu na jižním konci, přes NPR Bukačka, vrcholy Vrchmezí a Ostružník až po osadu Číhalka na severním konci. Rezervace a stejně tak inventarizované území se nachází v I. zóně CHKO Orlické hory, pouze v severní části je do rezervace i inventarizovaného území vklíněn cíp II. zóny. Výměra stávající přírodní rezervace je 92 ha; výměra plochy botanického průzkumu (a možného případného rozšíření

Obr. 1. Orientační mapa území Přírodní rezervace Sedloňovský vrch, hranice rezervace označena červeně. Zdroj www.mapy.nature.cz.

Čejková A. & Kučera J.: Botanický průzkum Přírodní rezervace Sedloňovský vrch a blízkého okolí

3

PR) je asi 99 ha. Do celkového průzkumu byla zahrnuta část sousedních porostů a bezlesé plochy podél Zlatého potoka v centrální části – podrobnosti viz Obr. 2.

PŘÍRODNÍ POMĚRY Území patří do chladné klimatické oblasti C6, kde se roční průměrná teplota je okolo 4°C a ve vegetačním období 9 – 10°C. Roční průměrný úhrn srážek se pohybuje nad 1200 mm. Okolo 700 mm spadne ve vegetačním období. Sníh zde v průměru leží více než 140 dní v roce a průměrná výška sněhové pokrývky se pohybuje mezi 100 – 150 cm (Tolasz et al. 2007). V posledních několika letech je ale výška sněhové pokrývky nižší. Geologické podloží tvoří horniny orlicko-sněžnického krystalinika, převážně svory a ruly, v jednom místě v severní části rezervace zasahuje kvarcit. V širším okolí Zlatého potoka, které zaujímá i celou plochu Planvize, je smíšený sediment (http://www.geology.cz/extranet/mapy/mapy-online/wms – Geologická mapa ČR 1:50000). Z  pedologického hlediska převažují kambizemě, které jsou v nejvyšších partiích mírně podzolované, v okolí pramenišť oglejené a místy přecházejí až v gleje (Vacek et al. 1999). Území se nalézá ve fytogeografickém okresu 95. Orlické hory, podokres a) Český hřeben fytogeografického obvodu České oreofytikum (Skalický 1988). Náleží do kvadrantu 5664c středoevropského síťového mapování (Ehrendorfer et Hamann 1965). Potenciální přirozenou vegetaci území tvoří především smrkové bučiny (Calamagrostio villosae-Fagetum sylvaticae), okrajově sem zasahují také květnaté bučiny s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum sylvaticae) (Neuhäuslová 1998).

HISTORICKÉ BOTANICKÉ PRŮZKUMY První nálezy z oblasti kolem Vrchmezí uvádí Rohlena (1927 – 1928), konkrétně zmiňuje vysazenou Pinus cembra, dále pak Juncus squarrosus, Streptopus amplexifolius, Dentaria bulbifera, Lunaria rediviva a Epilobium alpestre. Reitmayerová (Anonymus 1964) odtud uvádí Dentaria bulbifera a Juncus squarrosus. Obě lokality ale mohou být mimo současnou PR. Další botanické údaje pochází od Procházky (1966) a dále ze soupisů dřevin od Rejmánka (1969), který udává výskyt Fagus sylvatica na jižním úbočí Sedloňovského vrchu v nadmořské výšce 800 –1040 m. Od 50. let 20. století zde provádí opakované fytocenologické snímkování Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti – Výzkumná stanice Opočno (1951, 1971, 1986, 1991, 1996; Vacek et al. 1999). Začátkem 80. let minulého století provedla inventarizační průzkum tehdejší SPR Sedloňovský vrch Nováková (1982), ve kterém uvádí souhrnně 151 druhů. Opakovaně zde zaznamenával údaje Kučera (1981, 1993 – dosud nepublikováno, 2009 – publikované údaje z lokality Planvíze a okolí).

METODY A NOMENKLATURA Podrobný botanický průzkum byl proveden v roce 2013. Oblast Sedloňovského vrchu byla navštívena celkem 11x v  období květen-srpen. Byl proveden inventarizační floristický průzkum a ve všech dílčích plochách studovaného území pořízeno 13 fytocenologických snímků dle klasických metod curyšsko-montpelliérské školy (Braun-Blanquet 1932, Moravec et al. 1994). Pokryvnosti druhů ve fytocenologických snímcích byly zaznamenány v procentech. Nomenklatura taxonů cévnatých rostlin je uváděna podle Seznamu cévnatých rostlin květeny České republiky (Danihelka et al. 2012); pokud nebyla možná přesná determinace druhu, je použito zařazení do širší taxonomické kategorie, např. Epilobium sp. nebo Rubus fruticosus agg. Nepůvodní druhy rostlin jsou klasifikovány podle Katalogu nepůvodních druhů ČR (Pyšek et al. 2012). Herbářové sběry významných druhů jsou uloženy v herbáři J. Kučery.

4

Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 23(1–2): 1–38, (2016)

Zároveň byla pro studované území vyhotovena mapa aktuální vegetace (resp. biotopů vymezených včetně kódů Katalogem biotopů České republiky – Chytrý et al. 2010). V podrobnějším popisu je vegetace fytocenologicky klasifikována do úrovně svazu, případně asociace na základě aproximace, tj. subjektivním srovnáním stávající druhové skladby s popisem vegetačních jednotek v aktuálních pramenech. Nomenklatura syntaxonů je uvedena podle Vegetace České republiky 3 a 4 (Chytrý et al. 2011, 2013). Jednotlivé dílčí plochy byly rozděleny do kategorií podle významu pro ochranu přírody z botanického hlediska.

9 7a 8 7b 15

6a

14

4 5

16 6b Planvíze

11

1 2

12

3

10

Obr. 2. Vymapované dílčí plochy aktuální vegetace v oblasti PR Sedloňovský vrch a okolí. Zdroj www.mapy.nature.cz.

13

L5.4 / L5.1 / R1.4 / X9A

L5.4 / X9A / R1.4

L5.4 / R1.4 / L5.2

R1.4

plocha 2

plocha 3

plocha 4

plocha 5

plocha 6a L5.4

2; 24

3; 29

4; 29

5; 29

13; 30

plocha 7a X9A

plocha 7b X9A / L5.4

15; 30

16; 31

L5.4 / R1.4 / L5.2

X9A

plocha 1

1

14; 25; 31 plocha 6b

kód biotopu

označení

lokalita

převážně mladší acidofilní bučiny místy s vysokou příměsí smrku; pod Bunkrovkou místy pohyb svahu patrný na bucích (deformity báze, ojedinělé mnohočetné kmeny); chudší bylinné patro – zapojenější a bohatší pouze ve světlinách acidofilní bučiny místy s vysokou příměsí smrku; v dolní části paseka (zalesněno pouze smrkem); svahové prameniště na sezónním potoku, v dolní části svahu obklopeno fragmenty klenových bučin; prameniště nahoře téměř bez vegetace, dolní část bohatá vegetace kulturní smrčina ve svahu (vysoký porost, nepříliš zapojený charakter; asi 30% odtěženo) s podrostem acidofilních bučin a smrčin; místy inklinace k acidofilním bučinám; minimum buku ve spodní etáži E3 kulturní smrčiny ve svahu s podrostem chudých acidofilních bučin (místy jejich pozůstatky), minimum buku ve spodní etáži E3

rozsáhlé svahové prameniště s Leucojum vernum přecházející v dolní části ve světlinu zarostlou hlavně Calamagrostis villosa; prameniště skeletovité, místy zvodnělé a zbahnělé

převaha acidofilních bučin v podrostu s Calamagrostis villosa, navazuje na obohacenější části s květnatou bučinou a rozsáhlým prameništěm; místy zmlazení smrku a buku; výběžek smrkové tyčoviny stinné acidofilní bučiny; zejména ve spodní části s téměř přirozenou druhovou skladbou stromového patra; v horní části svahu přecházející v kulturní smrčiny (30-50%), ale místy s hojným zmlazením buku; podél sezónního potoka v dolní části rozsáhlá skeletovitá zbahnělá prameniště, v okolí s prvky klenových bučin heterogenní porosty acidofilních bučin, místy pralesovitý charakter s mrtvým dřevem; s rostoucí nadmořskou výškou stoupá zastoupení smrku v porostu; ve světlinách zmlazuje buk a smrk; světliny hlavně v okolí pramenišť, obvykle vlhčí s výskytem Leucojum vernum; sušší světliny – zapojené porosty Calamagrostis villosa případně Vaccinium myrtillus; kolem pramenišť fragmenty klenových bučin; místy pohyb svahu (deformity báze, mnohočetné kmeny); prameniště N 50°20‘19,06“ E 16°21‘16,53“ – bohatě zvodnělé s mechorosty, bez výrazné vyšší vegetace; prameniště horní N 50°20‘17,4“ E 16°21‘18,0“

kulturní smrčiny kompletně podrostlé Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus; spíše ojedinělé zmlazování buku a smrku v podrostu

popis

Čejková A. & Kučera J.: Botanický průzkum Přírodní rezervace Sedloňovský vrch a blízkého okolí

5

narušené prokácené řídké smrkové porosty na rozhraní přirozených a kulturních smrčin; drobné fragmenty acidofilních bučin; paseky výsadby především smrku, méně buk; místy podmáčené; zapojené bylinné patro; zápoj E3 5 – 50%; místy zmlazuje jeřáb, buk

X10 / X9A L9.1 / L5.4

plocha 10

plocha 11 X10

plocha 12 L5.4 / L9.1

8; 18

19

9; 20

plocha Planvíze

12; 23

17; 28

Tab. 1. Popis dílčích ploch vegetace s jejich označením v mapě a číslem lokality, která odkazuje na soupis druhů dle autorů; čísla lokalit A. Čejkové: 1–17, J. Kučera: 18–31.

heterogenní otevřené porosty ve svahu; plochou protéká potok v drobné strži; prameniště; paseková vegetace; fragmenty smilkových trávníků a borůvčí; porosty Calamagrostis villosa a Holcus mollis; kolem potoků fragmenty vysokobylinné vegetace; nálety stromů včetně odrostlých, hlavně v horní části

plocha 16

11; 22

R1.2 / X10 / T2.3B / A4.2 / R2.2 / X12

porosty na přechodu bohatých květnatých a horských klenových bučin; v méně humózních L5.1 -L5.2 / částech přechody v L5.4; místy zmlazuje buk; mladé klenové bučiny na bývalém bezlesí (doplocha 15 R1.4 / V4B / sud pozemek TTP) a staré porosty na rozsáhlém prameništi v JZ části, světliny s prameništi R2.2 / L5.4 tamtéž; rozsáhlá zvodnělá zbahnělá skeletovitá prameniště ve svazích; strže podél potoka

R1.2 / R2.2 / odkácené rozsáhlé prameniště, místy zrašeliněné, okrajově prvky R2.2 a A4.2 kolem potoka A4.2 / X10 v drnech; okraje dosazovány smrkem!

plocha 14

narušené prokácené řídké smrkové porosty na rozhraní přirozených a kulturních smrčin; drobné fragmenty a přechody acidofilních bučin

hřebenové acidofilní bučiny a smrčiny (mozaiky a přechody); velmi zachovalé, relativně heterogenní, staré i mladší porosty včetně rozvolněných hřebenových smrčin; buky místy pokroucené a vícekmenné, místa s převahou smrku a světliny v porostu zapojené bylinné patro, očko klenových bučin N 50°20‘07,59“ E 16°21‘7,39“; rozsáhlé místy zrašeliněné prameniště na hřbetu N 50°20‘04,62“ E 16°21‘34,45“ paseky - různě staré; nálety a výsadby smrku a buku

10; 21

X9A - L9.1 / L5.4

plocha 13 X10

narušené hřebenové smrčiny na rozhraní přirozených a kulturních smrčin s fragmenty a přechody k acidofilním bučinám hlavně v okrajích u Bunkrovky (buk často vícekmenný)

L9.1 - X9A L5.4

plocha 9

7; 27

paseka s odrůstajícími smrkem, bukem, jeřábem a jedlí bělokorou; vývoj zřejmě k acidofilní bučině; v kraji mraveniště lesních mravenců

X10 / X9A / heterogenní; paseky, mlaziny a mladší porosty zejména smrku; pouze drobné fragmenty L5.4 bučin kolem jednotlivých buků; jeřábové kotlíky; místy bohaté zmlazení

plocha 8

6; 26

popis

kód biotopu

označení

lokalita

6 Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 23(1–2): 1–38, (2016)

Čejková A. & Kučera J.: Botanický průzkum Přírodní rezervace Sedloňovský vrch a blízkého okolí

7

Obr. 3. Plocha 6a – acidofilních bučiny mezi Řivnáčovou cestou a Bunkrovkou, 940 – 1 020 m n. m. Autorkou všech fotografií je A. Čejková, 2013.

VEGETACE Území Sedloňovského vrchu je vegetačně zdánlivě uniformní. Lesní společenstva přírodního charakteru se zachovala zejména v centrální části pod Bunkrovkou, kde mají smrkové bučiny s javorem klenem místy až pralesovitý charakter. Další zachovalé bučiny jsou v nejníže položených částech směrem na Propadliště, kde jsou bohatší porosty květnatých bučin až horských klenových bučin. Zároveň jsou v PR dochovány také porosty acidofilních bučin se smrkem v nejvýše položených částech území nad Bunkrovkou na západně a jihozápadně orientovaných svazích Sedloňovského vrchu, kde navazují na fragmenty horských třtinových smrčin. Valnou část inventarizovaného území však tvoří kulturní smrčiny různého stáří. Výrazným obohacením jsou lesní i luční prameniště a fragmenty vegetace subalpínských vysokobylinných niv. V tabulce 1 jsou uvedeny stručné popisy dílčích ploch na základě aktuální vegetace.

BUČINY (BIOTOPY: ACIDOFILNÍ BUČINY L5.4, HORSKÉ KLENOVÉ BUČINY L5.2, KVĚTNATÉ BUČINY L5.1) V území převládají svahové acidofilní bučiny s příměsí smrku (místy až 80%) as. Calamagrostio villosae–Fagetum sylvaticae. Nejcennější část těchto bučin se smrkem pralesovitého charakteru se nachází ve středové části rezervace kolem několika drobných světlin (plocha 4, okrajově plochy 3 a 6a). Pro tyto porosty acidofilních bučin ve svazích nad Řivnáčovou cestou jsou místy typické pokroucené a vícekmenné buky (plocha 3, 4, 6a). Velmi cenné porosty acidofilních

8

Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 23(1–2): 1–38, (2016)

Obr. 4. Plocha 5 – přechody acidofilních a horských klenových bučin mezi Řivnáčovou cestou a Bunkrovkou, cca 1 000 m n. m.

Čejková A. & Kučera J.: Botanický průzkum Přírodní rezervace Sedloňovský vrch a blízkého okolí

9

bučin jsou také v hřebenové části území (plocha 12), kde místy dochází k významnému přirozenému zmlazení buku a smrku. Část bučin je silně ovlivněna smrkovými výsadbami, přesto dochází zejména v horních částech území k  masivnímu zmlazování buku v  podrostu. Ve stromovém patře acidofilních bučin dominuje smrk ztepilý společně s bukem lesním, jejichž vzájemný poměr je ovlivněn stanovištními podmínkami, nadmořskou výškou a historií hospodaření v daném místě. Bylinný podrost je většinou sporadický. Pouze v prosvětlených místech starších porostů s vyšším zastoupením smrku se objevují zapojené pokryvné porosty Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, případně Avenella flexuosa. Další acidofilní druhy v podrostu jsou Maianthemum bifolium, Oxalis acetosella. Z kapraďorostů jsou časté Athyrium filix-femina, Dryopteris dilatata, ojediněle D. expansa a Phegopteris connectilis. Dále se spíše sporadicky objevují druhy Calamagrostis arundinacea, Polygonatum verticillatum, Prenanthes purpurea, Streptopus amplexifolius, Homogyne alpina, Luzula pilosa a vzácně Huperzia selago či Blechnum spicant. Výskyt horských klenových až květnatých bučin as. Athyrio distentifolii-Fagetum sylvaticae a Mercuriali perennis-Fagetum sylvaticae má kromě plochy 15 vcelku maloplošný charakter. Drobné fragmenty klenových bučin se nachází téměř vždy na humózních stanovištích v okolí pramenišť a potoků (plochy 4, 5, 6b, 15). Největší a nejbohatší porost tohoto typu se nalézá v nejníže položené západní části území podél zaříznutého údolí potoka, kde se velmi cenné porosty nachází také v ochranném pásmu rezervace (plocha 15). Tato enkláva klenových až květnatých bučin vyznívá v acidofilní bučiny. Přirozeně zde zmlazuje zejména buk a v podrostu se právě zde objevují populace Huperzia selago a ojediněle také jedinci Blechnum spicant. Stromové patro těchto bučin je tvořeno javorem klenem, bukem lesním a smrkem ztepilým. V bylinném patře vedle druhů společných s acidofilními bučinami (např. Polygonatum verticillatum, Prenanthes purpurea) zde přistupují na živiny náročnější lesní druhy (živinami bohatších a vlhčích půd) jako Galeobdolon montanum, Impatiens noli-tangere, Carex sylvatica, Paris quadrifolia, Mercurialis perennis, Actaea spicata, Festuca altissima, Millium effusum, v dolní části pak i Galium odoratum, Dentaria bulbifera, D. enneaphyllos, Euphorbia dulcis, Pulmonaria obsura a Veronica montana, z kapradin Athyrium filix-femina, Phegopteris connectilis, Gymnocarpium dryopteris a Dryopteris dilatata. V porostech se objevují také druhy vysokobylinných niv, jako Aconitum plicatum, A. variegatum, Veratrum album subsp. lobelianum a ojediněle i Athyrium distentifolium a druhy stinných chladných stanovišť a pramenišť: Streptopus amplexifolius, Circaea alpina, C. intermedia, Stellaria nemorum, Petasites albus, Chaerophyllum hirsutum, Rumex arifolius a Chrysosplenium alternifolium. Zapsané fytocenologické snímky 1_4, 1_6a, 1_15, 4_15, 5_15.

SMRČINY (BIOTOPY: HORSKÉ TŘTINOVÉ SMRČINY L9.1, KULTURNÍ SMRČINY X9A) Ve vrcholových částech rezervace kolem 1000 m n. m. nad Bunkrovkou můžeme uvažovat o přechodech acidofilních bučin v horské třtinové smrčiny as. Calamagrostio villosae-Piceetum abietis. Tyto rozvolněné smrkové porosty však plynule přechází v kulturní smrčiny na stanovištích acidofilních bučin. Přesnější vymezení hranice rozšíření horských třtinových smrčin je tedy relativně problematické. Porosty kulturních smrčin zabírají značnou část sledovaného území jak v hřebenových partiích území tak především v jeho střední části. Jedná se o porosty rozdílného stáří. V horských třtinových smrčinách (nejvýš položené partie území) ve stromovém patře dominuje Picea abies, zcela ojediněle Fagus sylvatica a Sorbus aucuparia včetně občasného zmlazení. Starší porosty jsou světlé se zapojeným bylinným patrem tvořeným acidofilní druhy s dominantami Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa a Avenella flexuosa, místy se zmlazením buku, smrku a případně jeřábu. Dále se v bylinném patře objevuje Dryoptersis dilatata, Oxalis acetosella a typicky Homogyne alpina, Galium saxatile a Trientalis europaea. Starší porosty kulturních smrčin zejména pod Bunkrovkou, které jsou v podstatě na stanovišti bučin, mají obdobné aci-

10

Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 23(1–2): 1–38, (2016)

Obr. 5. Plocha 15 – klenový porost v prameništích inklinující k horským klenovým bučinám ve svahu nad levým břehem Zlatého potoka, cca 850 m n. m. Fytocenologický snímek 1_15.

Obr. 6. Plocha 15 – zářez Zlatého potoka, ve svazích porosty květnatých bučin s prvky horských klenových bučin, přecházející v horních rovinatějších částech k acidofilním bučinám, 800–890 m n. m.

Čejková A. & Kučera J.: Botanický průzkum Přírodní rezervace Sedloňovský vrch a blízkého okolí

11

Obr. 7. Plocha 12 – Rozvolněné acidofilní smrčiny v hřebenových partiích Sedloňovského vrchu s porosty Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa a Vaccinium myrtillus, cca 1 050 m n. m. Fytocenologický snímek 1_12.

Obr. 8. Plocha 1 - porosty kulturních smrčin s náznaky acidofilních bučin ve svahu Sedloňovského vrchu pod Bunkrovkou, kolem Klikaté cesty, 950–1 000 m n. m.

12

Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 23(1–2): 1–38, (2016)

dofilní bylinné patro. Mladší zapojené a tmavé porosty kulturních smrčin jsou mnohdy téměř bez bylinného patra s výjimkou světlin. Zapsané fytocenologické snímky 1_12.

PRAMENIŠTĚ A VEGETACE PODMÁČENÝCH ČÁSTÍ SVĚTLIN A BEZLESÍ (BIOTOPY: LESNÍ PRAMENIŠTĚ BEZ TVORBY PĚNOVCŮ R1.4, LUČNÍ PRAMENIŠTĚ R1.2, SUBALPÍNSKÉ VYSOKOBYLINNÉ NIVY A4.2, NEVÁPNITÁ MECHOVÁ SLATINIŠTĚ R2.2) Vegetace pramenišť a dalších zvodnělých míst podél potoků se liší v závislosti na světelných podmínkách a sezónnosti jednotlivých potoků. Lesní prameniště sv. Caricion remotae se nachází ve svazích po celém území, obvykle na kontaktu s drobnými často pouze sezónními bystřinami (plocha 2, 4, 5, 6b, 12, 15). Svahová prameniště jsou často skeletovitá s různým stupněm zastínění, zvodnění a zbahnění během sezóny. Na jaře je pro ně typický výskyt Leucojum vernum. Během sezóny se zde pak  vyskytuje běžná garnitura druhů lesních pramenišť v  daných nadmořských výškách a typech lesních společenstev Chrysosplenium alternifolium, Circaea alpina, Impatiens noli-tangere, Cardamine amara, Stellaria nemorum, S. alsine, Cardamine flexuosa, Carex sylvatica, Chaerophyllum hirsutum, Myosotis nemorosa, Carex remota, Petasites albus, Ranunculus repens, Veronica beccabunga, Lysimachia nemorum, Deschampsia caespitosa, Juncus effusus, Galium palustre, G. uliginosum, Epilobium palustre a Glyceria fluitans, je pro ně charakteristický výskyt i horských druhů sualpinských vysokobylinných niv Aconitum plicatum, A. variegatum nebo Veratrum album subsp. lobelianum. Zapojení vegetace je závislé na zastínění; zastíněná lesní prameniště mají řidší vegetaci. Typická je pro ně přítomnost běžných druhů okolních bučin Oxalis acetosella, Calamagrostis villosa, C. arundinacea, Polygonatum verticillatum kapradin Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas, Gymnocarpium dryopteris a Phegopteris connecti-

Obr. 9. Plocha 15 – zabahnělé skeletovité prameniště v pravém svahu nad Zlatým potokem s porostem devětsilu (Petasites albus), ptačince hajního (Stellaria nemorum) a netýkavky nedůtklivé (Impatiens nolitangere), 820–830 m n. m.

Čejková A. & Kučera J.: Botanický průzkum Přírodní rezervace Sedloňovský vrch a blízkého okolí

13

Obr. 10. Plocha 5 – zabahnělé skeletovité prameniště ve svahu v jarním aspektu s porosty bledulí (Leucojum vernum) a devětsilu (Petasites albus), cca 980 m n. m.

Obr. 11. Plocha 5 – zabahnělé skeletovité prameniště ve svahu v letním aspektu s porosty devětsilu (Petasites albus), cca 980 m n. m.

14

Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 23(1–2): 1–38, (2016)

lis, i na živiny náročnějších druhů bučin Mercurialis perennis, Dentaria enneaphyllos, D. bulbifera, Galium odoratum, Galeobdolon montanum, Actaea spicata, Anemone nemorosa, Euphorbia dulcis, Pulmonaria obscura, Veronica montana a na zrašeliněných místech Viola palustris a V. biflora. Na bezlesí v centrální části lokality jsou četná luční prameniště sv. Epilobio nutantis-Montion fontanae, kde se opakují běžné druhy pramenišť uvedené výše, ale obvykle s převahou Stellaria alsine, dále s Chrysosplenium alternifolium, Agrostis canina, Impatiens noli-tangere, Myosotis nemorosa, Stellaria nemorum (plocha Planvíze a 16). V jarním aspektu jsou opět přítomny bledule, na zrašeliněných místech Viola palustris a na zvodnělých prameništních místech V. biflora. V letním aspektu jsou pak zejména na Planvíze nápadné porosty inklinující k mléčivcovým nivám montánního stupně as. Chaerophyllo hirsuti-Cicerbietetum alpinae s Aconitum plicatum, A. variegatum, Veratrum album subsp. lobelianum a Senecio hercynicus. Dalším navazujícím typem mokřadní vegetace je ostřicovomechová vegetace nevápnitých mechových slatinišť inklinující nejspíše ke sv. Caricion canescenti-nigrae s převahou nízkých ostřic Carex flava, C. echinata,

Obr. 12. Plocha 16 – místy zrašeliněné bezlesí s prameništi s vegetací nevápnitých mechových slatinišť obohacených o prvky vysokobylinných niv s Aconitum sp., 850–870 m n. m.

Čejková A. & Kučera J.: Botanický průzkum Přírodní rezervace Sedloňovský vrch a blízkého okolí

15

C. canescens, C. nigra, C. leporina, C. panicea, vzácně C. hartmanii, dále Calamagrostis arundinacea, Agrostis canina, a ojediněle s výskytem Dactylorhiza fuchsii (zejména plocha 16) s prvky vlhkých pcháčových luk svazu Calthion palustris s druhy Scirpus sylvaticus, Cirsium palustre, C. rivuale, Crepis paludosa nebo Tephroseris crispa. Zapsané fytocenologické snímky: 1_3, 1_6b, 2_15, 3_15, 1_PLANVÍZE, 2_PLANVÍZE, 3_PLANVÍZE.

Obr. 13. Plocha Planvíze – fragmenty vysokobylinné vegetace kolem potoka s Aconitum plicatum, Petasites albus a Senecio hercynicus, 890–910 m n. m. Fytocenologický snímek 2_PLANVÍZE.

VEGETACE SUŠŠÍCH ČÁSTÍ SVĚTLIN A BEZLESÍ A PASEKOVÉ VEGETACE (BIOTOPY: PODHORSKÉ A HORSKÉ SMILKOVÉ TRÁVNÍKY T2.3B, LESNÍ PASEKY A HOLINY X10) Fragmenty ochuzené vegetace podhorských a horských smilkových trávníků sv. Violion caninae porůstají zejména sušší části svažitého centrálního bezlesí (plocha Planvíze). Porosty jsou však značně degradované, z velké části přerostlé Holcus mollis, Avenella flexuosa či Calamagrostis villosa, dále se přidávají běžné druhy Agrostis capillaris, Carex pilulifera, Anthoxanthum odoratum, Veronica officinalis, vzácněji s Calluna vulgaris. Místy se podobají spíše pasekové vegetaci po smrčinách a acidofilních bučinách as. Junco effusi-Calamagrostietum villosae s  převládající Calamagrostis villosa nebo Vaccinium myrtillus, ve vyšší vrstvě bylinného patra pak se Senecio hercynicus a S. ovatus, Epilobium angustifolium, Digitalis purpurea a četnými kapradinami

16

Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 23(1–2): 1–38, (2016)

Obr. 14. Plocha Planvíze – heterogenní porosty bezlesí ve svahu – mozaika pramenišť, pasekové vegetace, fragmentů smilkových trávníků a borůvčí, nálety stromů, fragmenty vysokobylinné vegetace, 860–930 m n. m. Athyrium filix-femina a Dryopteris dilatata. Přesto se v podstatě jedná o bezlesí poměrně dlouhodobého charakteru (minimálně již od první poloviny 19. století, bezlesí částečně patrné na mapách II. vojenského mapování – Františkovo), které bylo v minulosti zřejmě používáno jako louka. Porosty pasekové vegetace na vlhčích místech s dominantou Rubus idaeeaus, Senecio hercynicus a S. ovatus, Stachys sylvatica, Impatiens noli-tangere a Epilobium ciliatum v lemech lesních porostů kolem pramenišť mají charakter spíše as. Stachyo sylvaticae-Impatientetum noli-tangere nebo Digitali-Senecionetum ovati.

FLÓRA Z floristického hlediska se jedná o relativně chudší území. To však odpovídá převažujícímu typu společenstev kyselých bučin a náhradních kulturních smrčin na kyselém podloží. Při inventarizaci bylo během návštěv ve vegetační sezóně 2013 nalezeno 183 taxonů cévnatých rostlin (tabulka č. 3). K druhově bohatším částem lesů patří bezesporu dochované zbytky bučin; obohacení a diverzitu vnáší do těchto míst zejména četná lesní prameniště obklopená často maloplošným výskytem klenových, respektive květnatých bučin. K  nejbohatším lesním částem patří plocha č. 15 s  86 druhy. Podstatné obohacení a velmi cenné části lokality představují různě velká bezlesí (hlavně centrální bezlesí – louka zvaná Planvíze) s četnými prameništi a s koncentrací výskytu vzácných a ohrožených druhů rostlin. Bylo zde

Čejková A. & Kučera J.: Botanický průzkum Přírodní rezervace Sedloňovský vrch a blízkého okolí

17

zjištěno celkem 101 druhů z  toho 14 vzácných a ohrožených, což je 54% ze všech druhů uvedených v Tab. 2: Výčet zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin nalezených v roce 2013. V centrální části území se nachází velké bezlesí Planvíze, které spadá v současnosti do ochranného pásma, v 80. letech minulého století však bylo považováno za součást rezervace (např. Faltysová 1982). V minulosti bylo bezlesí Planvíze evidentně využíváno k loukaření, což se již minimálně od 80. let minulého století neděje a plocha slouží především jako pastvina vysoké zvěře. Dnes jsou z ní pouze občasně vyřezávány náletové dřeviny. Dodnes je tato část území společně s plochou č. 16 vedena v katastru nemovitostí jako trvale travní porost.

Obr. 15. Porosty Huperzia selago v acidofilních bučinách ve svazích nad pravým břehem Zlatého potoka, 830–840 m n. m, plocha 15.

-/-/CIV

roztroušeně

roztroušeně, místy desítky

roztroušeně, místy desítky

Dentaria enneaphyllos (kyčelnice devítilistá)

cca 20 – 30 kvetoucích

-/C3/CIII

-/-/CIV

květnaté až horské klenové bučiny s prameništi a podél potoků. plochy: 15 květnaté až horské klenové bučiny s prameništi a podél potoků plochy: 15

zrašeliněné části světlin s prameništi

prameniště a okolí plochy: 4

prameniště a okolí plochy: 8, 15 vlhčí místa v bučině, prameniště, podél potoků plochy: 3, 6b, 8, 15, 16, Planvíze zrašeliněné části bezlesí plochy: 16, Planvíze rašelinné louky plochy: Planvíze prameniště a okolí, podél potoků plochy: 3, 4, 12, 15, Planvíze

prameniště plochy: Planvíze

prameniště a okolí, podél potoků, světliny, horské klenové bučiny plochy: 4, 12, 15, 16, Planvíze prameniště a okolí, podél potoků, světliny, horské klenové bučiny plochy: 3, 4, 5, 6b, 7b, 12, 16, Planvíze

popis biotopu druhu, plocha

§3/C4a/CIII plochy: 15, 16

-/-/CIV

-/C4a/CIII

ojediněle

ojediněle

-/C4a/CII

ojediněle místy hojně

Dactylorhiza fuchsii (prstnatec Fuchsův) Dentaria bulbifera (kyčelnice cibulkonosná)

Circaea x intermedia (čarovník prostřední)

-/-/CIII

-/-/CIV

roztroušeně

roztroušeně

Agrostis canina (psineček psí)

§3/C3/CIII

-/-/CIV

roztroušeně místy hojně

Aconitum variegatum (oměj pestrý)

§3/C3/CII

stupeň ohrožení

ojediněle

roztroušeně místy hojně

Aconitum plicatum (oměj šalamounek)

Blechnum spicant (žebrovice různolistá) Cardamine flexuosa (řeřišnice křivolaká) Carex flava s. str. (ostřice rusá) Carex hartmanii (ostřice Hartmanova) Circaea alpina (čarovník alpský)

aktuální početnost

název druhu

Aktuální výskyt

18 Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 23(1–2): 1–38, (2016)

-/-/CIII

-/-/CIV

Viola palustris (violka bahenní)

roztroušeně

ojediněle až roztroušeně -/C4a/CIII

Viola biflora (violka dvoukvětá)

- /-/CIV

-/C4a/-

ojediněle

Veronica montana (rozrazil horský)

-/C4a/CIV

-/C4a/CIII

roztroušeně

roztroušeně

-/C2t/CIV

roztroušeně

Veratrum album subsp. lobelianum (kýchavice bílá Lobelova)

-/-/CIII

jednotlivě

roztroušeně, místy hojně §3/C4a/CIII

ojediněle

Juncus squarrosus (sítina kostrbatá)

Leucojum vernum (bledule jarní) Primula elatior (prvosenka vyšší) Streptopus amplexifolius (čípek objímavý) Tephroseris crispa (starček potoční)

roztroušeně

Juncus filiformis (sítina niťovitá)

§3/C3/CIII

-/C3/-

ojediněle

roztroušeně, místy koncentrovaně

-/C4a/CIV

-/C4a/-

roztroušeně

jednotlivě – roztroušeně

Huperzia selago (vranec jedlový)

Epilobium palustre (vrbovka bahenní) Gnaphalium norvegicum (protěž norská)

Dryopteris expansa (kapraď podobná)

lesní i luční prameniště, rašelinné louky plocha: 3, 4, 5, 12, 15, 16, Planvíze

prameniště, podél potoků plochy: 2, 3, 4, 6b, 12, 15, 16, Planvíze lesní zrašeliněná louka plochy: 16 acidofilní bučiny plochy: 4, 6a, 6b, 12, 15 prameniště v bučinách, světliny – rašelinné louky plocha: 2, 5, 6b, 16, Planvíze acidofilní bučiny, horské klenové bučiny, květnaté bučiny, smrčiny, prameniště, podél potoků plochy: 2, 3, 4, 5, 6a, 6b, 7a, 7b, 9, 12, 15, Planvíze květnaté až horské klenové bučiny – humózní stanoviště plochy: 15 lesní i luční prameniště plochy: 3, 12, 15, 16, Planvíze

vlhčí zrašeliněná místa pasek plochy: 8

podmáčené části světlin s prameništi plochy: 16, Planvíze okraje cest plochy: Planvíze acidofilní bučiny, pod cestou pod plochou 16, u sezónního potůčku plochy: 15 vlhčí místa, cesty plochy: 8, 9, 10, 14

acidofilní bučiny, horské klenové bučiny kolem pramenišť, smrčiny. plochy: 1, 3, 4, 5, 6a, 7b, 12, 14

Čejková A. & Kučera J.: Botanický průzkum Přírodní rezervace Sedloňovský vrch a blízkého okolí

19

20

Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 23(1–2): 1–38, (2016)

Historické a aktuálně neověřené výskyty název druhu

stupeň ohrožení

Arnica montana (prha arnika)

§3/C3/CII

Dactylorhiza majalis (prstnatec májový)

§3/C4a/CIII

Galium boreale (svízel severní)

-/C4a/CIV

Gymnadenia conopsea (pětiprstka žežulník)

§3/C3/CII

Ligusticum mutellina (koprníček bezobalný)

§3/C3/CII

Lunaria rediviva (měsíčnice vytrvalá)

§3/C4a/CIV

Luzula sudetica (bika sudetská)

-/C3/CIV

Lycopodium clavatum (plavuň vidlačka)

-/-/CIV

Trollius altissimus (upolín nejvyšší)

§3/C3/CII

Valeriana dioica (kozlík dvoudomý)

-/C4a/CIII

Tab. 2. Výčet zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin, Rostliny: § = Chráněné druhy podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. 175/2006 Sb. §3 = ohrožený; C (arabské číslice) = Seznam cévnatých rostlin květeny České republiky (Grulich 2012): C2t = ohrožený druh, ustupující, C3 = zranitelný taxon; C4a = vzácnější taxon vyžadující pozornost, méně ohrožený; C (římské číslice) = Přehled vyhynulých, nezvěstných a ohrožených taxonů cévnatých rostlin na území východních Čech (Faltys 1995): CII = silně ohrožené taxony, CIII = ohrožené taxony, CIV = potenciálně ohrožený nebo vzácný taxon, sledovaný. V tabulce č. 2 je uveden výčet ohrožených a zvláště chráněných taxonů cévnatých rostlin nalezených ve vegetační sezóně 2013, včetně stupňů ochrany a jejich výskytu v dílčích plochách. Do tabulky byly zařazeny i výskyty ohrožených a zvláště chráněných rostlin z  předchozích prací, které nebyly v roce 2013 ověřeny. Celkem bylo v  roce 2013 zaznamenáno 5 chráněných druhů v  kategorii ohrožený dle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. 175/2006 Sb, dále 16 taxonů uvedených v Seznamu cévnatých rostlin květeny České republiky (Grulich 2012), a to 1 v kategorii ohrožený druh ustupující, 5 v kategorii zranitelný taxon a 10 v kategorii vzácnější taxon vyžadující pozornost – méně ohrožený. Podle Přehledu vyhynulých, nezvěstných a ohrožených taxonů cévnatých rostlin na území východních Čech (Faltys 1995) bylo nalezeno 23 taxonů; 2 silně ohrožené, 11 ohrožených a 10 potenciálně ohrožených (tab. č. 2).

GEOGRAFICKY NEPŮVODNÍ DRUHY Na inventarizovaném území byly zjištěny 3 geograficky nepůvodní druhy. Vzhledem k jejich výskytům vždy na cestách či lesních světlinách, je území v podstatě zasaženo pouze okrajově. Jedná se o naturalizované neofyty Digitalis purpurea, Juncus tenuis a Epilobium adenocaulon.

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO OCHRANU A MANAGEMENT Potenciální výhledové ponechání lesních porostů ve studovaném území samovolnému vývoji je v současnosti omezené, a to přibližně na plochy 4, 5, případně 15 a 12. V rámci území se nachází rozsáhlé porosty kulturních smrčin (v části nevhodné provenience dle lesnických záznamů) a bučin s vysokým podílem smrku podmíněným lesnickým hospodařením.

Čejková A. & Kučera J.: Botanický průzkum Přírodní rezervace Sedloňovský vrch a blízkého okolí

21

Péči o území je vhodné směřovat k věkově diferencovanému lesu s optimální druhovou, věkovou a prostorovou skladbou, pokud možno s využitím přirozených autoregulačních procesů. V částech v minulosti postiženými plošnými výsadbami smrku je nezbytné postupně pomocí šetrného lesnického přístupu dosáhnout přírodě blízké druhové, věkové a prostorové skladby, tzn. vnášet do porostů s vysokým podílem smrku listnaté dřeviny (buk, klen, jeřáb). Na lokalitě je vhodné zvážit obnovu populace jedle na vhodných stanovištích. Mladé smrkové porosty (hlavně střední část rezervace) je třeba prosvětlit a některé části více uvolnit – zejména kolem pramenišť, a také podpořit uvolněním ojedinělé buky, kleny a jeřáby v těchto plochách. Prameniště nezalesňovat, v bezprostřední blízkosti pramenišť a potoků nevysazovat smrk, podpořit zde obnovu javoru klenu a buku lesního. Zvážit ponechání samovolnému vývoji plochy 4 a 5 (s ohledem k bezpečnosti podél cest), které jsou v podstatně v bezzásahovém režimu již nyní. Výhledově by se mohlo jednat i o plochy 15, 12, případně 6a. V porostech je potřeba ponechávat mrtvé dřevo – jednotlivé stromy přirozené dřevinné skladby (zejména doupné) na dožití a posléze do úplného rozpadu dřevní hmoty na místě, včetně části hroubí a klestu po případné těžbě. Při těžbě je vhodné ponechávat výstavky (hloučky či jedinci buku, klenu, jeřábu, ale i smrku na dožití) s ohledem na bezpečnost. V zachovalých přirozených porostech (hl. plochy 4, 5, případně 15, 12, část 6a) v odůvodněných případech lze selektivně přistoupit k odkornění napadených stromů smrku kůrovcem. Kůru ponechat na místě k přirozenému rozkladu. V případě nutnosti sanace kůrovcových souší je vhodné provést mechanické odkornění bez použití insekticidů. Nežádoucí je odvodňování, úprava koryta nebo hrazení potoka v jak lesních partiích, tak na bezlesí. V centrální části území se nachází velké bezlesí (plocha Planvíze a 16) se dvěma výběžky (severní a západní). Bezlesí se rozkládá na parcelách č. 489 (téměř celá zarostlá klenovým náletem), 490 a 491 (zčásti zarostlé náletem) v k. ú. Sedloňov. Pro udržení charakteru bezlesí je nutné pravidelně odstraňovat náletové dřeviny včetně odstranění některých již odrostlých starých náletů. V západním cípu bezlesí je žádoucí vyřezat část klenových nárostů v okolí světliny s prameništi, dále kolem severního cípu bezlesí postupně odstranit nové výsadby smrku a nahradit je javorem klenem a bukem lesním. Vhodné je kosit plochy s travinobylinou vegetací a maliníkem a zejména se zaměřit na místa s vyřezaným náletem, kde dochází k jeho zmlazení. Vyřezanou a pokosenou hmotu je nutné odstranit mimo plochu bezlesí, aby dále nedocházelo k šíření pasekové vegetace.

SUMMARY Botanical survey dealt with forest vegetation of the nature reserve Sedloňovský vrch and its vicinity on the ridge of Eagle (Orlické) Mountains. Forest spruce plantations are today main type of vegetation at the locality. Predominant type of natural vegetation is acidophilous beech forest (Calamagrostio villosae-Fagetum sylvaticae). Other present forest communities include transitions of montane sycamore forest (Athyrio distentifolii-Fagetum sylvaticae) and herb-rich beech forest (Mercuriali perennis-Fagetum sylvaticae), montane Calamagrostis spruce forests (Calamagrostio villosae-Piceetum abietis), and forest springs (Caricion remotae). Non-forest vegetation is represented on waterlogged sites by meadow springs Epilobio nutantis-Montion fontanae, subalpine tall-forb vegetation Chaerophyllo hirsuti-Cicerbietetum alpinae and acidic moss-rich fens Caricion canescenti-nigrae, and on the drier sites by submontane and montane Nardus grasslands of al. Violion caninae and forest clearings. Protection ofe spontaneous natural processes is appropriate approach for the forest sites dominated by beech. Nature conservation management should be also targeted on transformation forest spruce plantations to natural mixed forests and on maintenance of non-forest areas.

22

Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 23(1–2): 1–38, (2016)

9 7a 8

14 7b

15

6a 4

16

5 6b

Planvíze

13

11

1 2

12

3

10

Obr. 16. Vymapované dílčí plochy rozdělené na základě významu pro ochranu přírody z botanického hlediska v oblasti PR Sedloňovský vrch. 1 – vysoký význam v současném stavu: horské bučiny se smrkem s příměsí jeřábu a klenu, lesní prameniště a potoky, bezlesí, 2 – střední význam pro ochranu přírody: bučiny s vyšší příměsí smrku, smrčiny na pomezí kulturních a přirozených smrčin v hřebenové části, 3 – nízký význam pro ochranu přírody v současném stavu: porosty smrčin nevhodné provenience, mladé porosty kulturních smrčin, paseky. Zdroj www. mapy.nature.cz.

Čejková A. & Kučera J.: Botanický průzkum Přírodní rezervace Sedloňovský vrch a blízkého okolí

23

LITERATURA Anonymus (1964): Mapované druhy III. – Východočes. Bot. Zprav., Pardubice, 4: 4–8. Braun-Blanquet J. (1932): Plant Sociology. The study of plant communities. – Mc Graw-Hill Book Comp., New York, London. Čejková A. et Kučera J. (2015): Přírodní rezervace Sedloňovský vrch a okolí. – Záv. zpr. botan. inv. průz., Ms. [Depon in Správa CHKO Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou]. Danihelka J., Chrtek J. Jr. et Kaplan Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. – Preslia, Praha, 84/3: 647–811. Ehredorfer F. et Hamann U. (1965): Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. – Ber. Deutsch. Bot. Ges., 78:35–50. Faltys V. (1995): Přehled vyhynulých, nezvěstných a ohrožených taxonů cévnatých rostlin na území východních Čech. – AOPK ČR, Pardubice. Grulich V. (2012): Red list of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia, Praha, 84: 631–645. Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. et Lustyk P. [eds] (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. – AOPK ČR, Praha. Chytrý M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky 3. Vodní a mokřadní vegetace. – Academia, Praha. Chytrý M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha. Kučera J., Váňa J. et Hradílek Z. (2012): Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis. – Preslia, Praha, 84: 813–850. Kučera J. (2009): Floristický materiál z lesních luk v CHKO Orlické hory. – Acta Mus. Richnov., sect. natur., Rychnov n. Kn., 16 (1–2): 1–55. Moravec J. et al. (1994): Fytocenologie (Nauka o vegetaci). – Academia, Praha. Neuhäslová Z. [ed.] (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. – Academia, Praha. Nováková H. (1982): Státní přírodní rezervace Sedloňovský vrch. – Záv. zpr. z bot. inv. průzk., Ms., [Depon in Správa CHKO Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou]. Procházka F. a kol. (1967): Floristický materiál ke květeně severozápadní části Orlických hor a těsně přilehlého území Podorličí. – Acta Mus. Reginaehrad., S. A., Hradec Králové, 8: 27–56. Pyšek, P. et al. (2012): Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition): checklist update, taxonomic diversity and invasion patterns. – Preslia, Praha, 84: 155–255. Rejmánek M. (1969): Příspěvek k poznání vertikálního rozšíření dřevin v Orlických horách. - Východočes. Bot. Zprav., Pardubice, 1: 5–8. Rohlena J. (1927–1928): Příspěvky k floristickému výzkumu Čech VII-VIII. – Čas. Nár. Mus., Prha, p. 5–22, 71–85. Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. – Hejný S. et Slavík B. [eds.], Květena ČSR 1, Academia, Praha. Tolasz R. [ed.] (2007): Atlas podnebí Česka. – ČHMÚ, Praha a UP, Olomouc. Vacek S., Podrázský V. et Souček J. (1999): Dynamika poškození smrkových a bukových porostů v CHKO Orlické hory. VIII. – Příroda, Praha, 14: 145–167.

Abies alba Acer pseudoplatanus Achillea millefolium Aconitum plicatum Aconitum sp. Aconitum variegatum Actaea spicata Aegopodium podagraria Agrostis canina Agrostis capillaris Agrostis stolonifera Ajuga reptans Alchemilla glabra Alchemilla micans Alchemilla monticola Alchemilla sp. Alchemilla subcrenata Alchemilla vulgaris s.l. Alopecurus aequalis Alopecurus pratensis Anemone nemorosa

Druh

Procházka F. et al. 1967

                  x               x      

Kučera J. 1981 nepubl.

                                         

Nováková 1982 x   x     x x     x   x x x x   x x   x x

Kučera J. 1993 nepubl.   x x   x             x       x         x

Vacek a kol. 1999                                          

Kučera J. 2009   x x   x         x   x       x       x x

6, 8, 10 2, 3, 4, 5, 9, 11, 12, 14, 17, 22, 23, 24, 26, 27, 28, 29, 31 6 4, 9, 11, 12, 17, 28 3, 5, 11, 12, 14, 17, 20 3, 9, 12, 17, 23, 28, 29, 31 3, 11 17 17 2, 10, 17 11, 12 3, 4, 5, 9, 11, 12, 14, 17, 20, 22, 23, 28, 31       12, 17, 28     6 28 9, 11, 14, 17, 22, 23

Čejková et Kučera 2013

24 Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 23(1–2): 1–38, (2016)

Callitriche sp. Caltha palustris Caluna vulgaris Campanula rotundifolia Cardamine amara Cardamine flexuosa Cardamine pratensis Cardaminopsis halleri Carex canescens Carex echinata Carex flava

Calamagrostis villosa

Betula cf. pubescens Betula pendula Bistorta major Blechnum spicant Briza media Calamagrostis arundinacea Calamagrostis epigejos Calamagrostis sp.

Avenella flexuosa

Angelica sylvestris Anthoxanthum odoratum Anthriscus nitida Arnica montana Athyrium distentifolium Athyrium filix-femina

x       x              

x                

      x   x

        x              

                 

          x

x       x     x x x   x

x x   x   x x    

x x x x x x

          x   x x      

      x          

          x

x                      

x           x    

          x

x   x     x   x x     x

x   x x          

  x       x   28 11, 22   4, 13, 30 2, 3, 4, 5, 6, 7, 9, 11, 12, 13, 14, 17, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31 8 6, 7, 10, 15, 17, 21, 23, 28, 30 12, 17, 23, 28 6, 11, 22, 26 23 3, 4, 5, 6, 9, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 24, 29, 30, 31 17 26 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31 9, 20 9 17 28 3, 9, 11, 12, 20, 22, 23 3, 6, 11, 14, 17, 22   13, 17, 22, 23 8, 9, 20, 21, 22, 23, 27 6, 9, 11, 12, 17, 22, 24, 28 12, 28

Čejková A. & Kučera J.: Botanický průzkum Přírodní rezervace Sedloňovský vrch a blízkého okolí

25

Procházka F. et al. 1967

  x x               x       x         x  

Druh

Carex hartmanii Carex leporina Carex nigra Carex pallescens Carex panicea Carex pilulifera Carex remota Carex sp. Carex sylvatica Carlina acaulis Cerastium arvense Cerastium holosteoides agg. Cerastium lucorum Chaerophylum aromaticum Chaerophyllum hirsutum Chrysosplenium alternifolium Circaea alpina Circaea x intermedia Circaea lutetiana Cirsium palustre Cirsium rivulare

Kučera J. 1981 nepubl.

              x                          

Nováková 1982   x   x   x     x x     x x x x   x x x x

Kučera J. 1993 nepubl.               x             x x       x  

Vacek a kol. 1999                                          

Kučera J. 2009     x         x x x         x x       x   28 6, 9, 14, 17, 21, 24, 25, 26, 28 8, 12, 17, 23, 28, 29 6, 11, 12, 17, 22, 26, 28 28 1, 4, 6, 9, 10, 14, 17, 23, 26, 28 11, 22   4, 11, 12, 14, 17, 22, 23, 28, 31     6, 26   4 2, 3, 9, 11, 12, 17, 22, 13, 24, 28, 29 2, 3, 4, 11, 12, 14, 17, 20, 22, 23, 24, 28, 31 3, 4, 9, 11, 17 4   10, 12, 17, 28 17

Čejková et Kučera 2013

26 Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 23(1–2): 1–38, (2016)

Festuca altissima Festuca ovina agg. Festuca rubra agg. Ficaria verna

Fagus sylvatica

Dryopteris expansa Dryopteris filix-mas Epilobium angustifolium Epilobium ciliatum Epilobium montanum Epilobium palustre Equisetum arvense Equisetum palustre Equisetum sylvaticum Erigeron acris Euphorbia dulcis

Dryopteris dilatata

Cirsium vulgare Crepis paludosa Dactylis glomerata Dactylorhiza fuchsii Dactylorhiza majalis Dentaria bulbifera Dentaria enneaphyllos Deschampsia cespitosa Digitalis purpurea Dryopteris carthusiana

x        

x     x   x   x        

  x           x    

         

      x                

                x  

x x x x x

x   x x   x   x     x  

  x x x       x x  

x       x

                       

                   

x        

                       

                  x

x        

x   x         x x      

  x x x x           17 11, 12, 17, 22, 23, 28 8, 11, 17, 22, 28 12, 22, 23   11 11 1, 2, 4, 6, 7, 8, 9, 11, 12, 14, 17, 22, 23, 24, 26, 28, 29 1, 2, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 14, 17, 19, 20, 22, 26, 27, 28, 29, 30 4, 8, 9, 17 1, 2, 3, 4, 6, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 16, 17, 18, 20, 21, 22, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31 1, 4, 9, 10, 13, 16, 29 11, 22, 28 8, 10, 17, 20, 21, 28 17 9, 11, 12, 17, 23, 24, 28 12, 28 17, 28 17 9, 20   11, 17 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31 5, 6, 9, 11, 12   6, 12, 17 5, 14

Čejková A. & Kučera J.: Botanický průzkum Přírodní rezervace Sedloňovský vrch a blízkého okolí

27

Fragaria vesca Gagea lutea Galeobdolon montanum Galeopsis tetrahit Galium album Galium boreale Galium mollugo agg. Galium odoratum Galium palustre Galium saxatile Galium uliginosum Geranium robertianum Geranium sylvaticum Glyceria declinata Glyceria fluitans Glyceria sp. Gnaphalium norvegicum Gnaphalium sylvaticum Gymnadenia conopsea Gymnocarpium dryopteris Hieracium lachenalii

Druh

Procházka F. et al. 1967

x     x                         x x   x x

Kučera J. 1981 nepubl.

                                         

Nováková 1982     x x   x x     x     x       x x x x x

Kučera J. 1993 nepubl.   x                                   x  

Vacek a kol. 1999                                       x  

Kučera J. 2009     x   x       x               x x       6   2, 3, 5, 11, 14, 17, 22, 24, 28, 29, 31 3, 11, 17, 22, 29 17     11, 22 4, 9, 11, 12, 23, 28 6, 8, 9, 10, 18, 21, 26, 28 12 11 28 4 6, 7, 9, 10, 11, 12, 22 20, 21, 27 28 1, 6, 17, 24, 26, 28   3, 4, 11, 14, 17, 20, 22, 28  

Čejková et Kučera 2013

28 Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 23(1–2): 1–38, (2016)

Hieracium murorum Hieracium pilosella Hieracium sp. Holcus mollis Homogyne alpina Huperzia selago Hypericum maculatum Impatiens noli-tangere Juncus conglomeratus Juncus effusus Juncus filiformis Juncus sp. Juncus squarrosus Juncus tenuis Knautia arvensis Leontodon autumnalis Leontodon hispidus Leucanthemum ircutianum Leucanthemum vulgare agg. Leucojum vernum Ligusticum mutellina Lotus pedunculatus Luzula campestris Luzula luzuloides Luzula multiflora Luzula pilosa Luzula sp. Luzula sudetica Lycopodium clavatum

x x         x     x           x     x                 x x

x     x x x x x   x       x   x   x x x x x x x x      

 

x   x   x                                            

    x x x         x               x                  

      x                                                

      x   x         x     x         x             x    

  11 1, 6, 9, 14, 17 4, 7, 9, 11, 14, 17, 20, 28 11, 22 6, 11, 17, 23, 28 3, 4, 11, 12, 14, 17, 22, 23, 28, 29   4, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 14, 17, 18, 20, 21, 22, 23, 24, 26, 28, 29 7, 8, 10, 21, 26, 27   26 6, 24, 26   6, 26   17 28 2, 3, 4, 9, 11, 12, 14, 17, 20, 22, 23, 24       11 6, 17, 28 11, 13, 14      

24, 27

Čejková A. & Kučera J.: Botanický průzkum Přírodní rezervace Sedloňovský vrch a blízkého okolí

29

Paris quadrifolia Petasites albus Phalaris arundinacea Phegopteris connectilis

Oxalis acetosella

Lychnis flos-cuculi Lysimachia nemorum Lysimachia vulgaris Maianthemum bifolium Melampyrum pratense Melampyrum sylvaticum Mercurialis perennis Milium effusum Moehringia trinervia Molinia caerulea agg. Myosotis nemorosa Myosotis palustris, pravděpodobně M. nemorossa Myosotis sp. Nardus stricta

Druh

x   x   x

x       x

     

x    

Procházka F. et al. 1967

      x   x          

Kučera J. 1981 nepubl.

  x   x x x       x  

Nováková 1982 x   x   x

     

x x   x   x x       x

Kučera J. 1993 nepubl. x   x   x

  x  

      x              

Vacek a kol. 1999 x        

     

      x              

Kučera J. 2009 x   x   x

  x  

x x   x              

  20 1, 6, 8, 17, 24, 27 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 20, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31 4, 5, 9, 11 4, 5, 9, 11, 12, 13, 17, 20, 22, 23, 28, 29 17 1, 2, 3, 4, 5, 6, 9, 11, 12, 14, 17, 20, 22, 23, 24, 26, 27, 28, 29, 30, 31

12, 23, 28 3, 4, 5, 9, 11, 12, 14, 17, 20, 22, 23, 24, 26, 28, 29, 31 6, 17 2, 3, 4, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 16, 17, 20, 21, 22, 23, 25, 27, 29, 30, 31   8 9, 11, 14, 17, 28 3, 11 6, 11   2, 4, 9, 12, 14, 17, 22, 23, 24, 26, 28, 29

Čejková et Kučera 2013

30 Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 23(1–2): 1–38, (2016)

Pimpinela saxifraga Plantago lanceolata Plantago major Poa annua Poa palustris Poa remota Poa supina Poa sp. Poa trivialis Polygonatum verticillatum Populus tremula Potentilla erecta Prenanthes purpurea Primula elatior Prunella vulgaris Pulmonaria obscura Ranunculus acris Ranunculus auricomus agg. Ranunculus repens Rubus fruticosus agg. Rubus idaeus Rumex acetosa Rumex acetosella Rumex alpinus Rumex arifolius

Picea abies

Phleum pratense Phyteuma spicatum

x       x           x   x x   x       x   x   x   x

x  

      x                   x           x            

    x   x   x     x     x x x x   x   x x x x x x x x x

x x x                   x   x x x   x   x     x        

    x                   x     x                        

    x                       x   x     x x     x     x x

    11 28 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31 6     1, 6, 8, 10 12, 17 17   27 11, 12 2, 3, 4, 5, 9, 11, 13, 14, 20, 22, 27, 28, 29, 30, 31   12, 17, 27, 28 3, 4, 6, 9, 11, 12, 14, 16, 17, 21, 22, 23, 26, 28, 29 23 6, 11, 12 11, 17 11, 17, 28 12, 23, 28 3, 4, 5, 6, 7, 8, 11, 12, 17, 20, 22, 23, 27, 28, 29 6, 11, 20, 28 1, 6, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 15, 16, 17, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 31   1, 6, 10, 17, 20, 21, 26, 28   4, 9, 10, 11, 12, 17, 20, 22, 23, 24, 27, 28

Čejková A. & Kučera J.: Botanický průzkum Přírodní rezervace Sedloňovský vrch a blízkého okolí

31

Spergularia rubra

Sorbus aucuparia

Rumex obtusifolius Rumex sp. Sagina procumbens Salix aurita Salix caprea Salix xsubcaprea Salix cinerea Salix purpurea Salix silesiaca Salix sp. Sanguisorba officinalis Scirpus sylvaticus Scrophularia nodosa Senecio hercynicus Senecio ovatus Senecio vulgaris Silene dioica Solidago virgaurea

Druh

Procházka F. et al. 1967

x  

      x x               x   x x x  

Kučera J. 1981 nepubl.

   

                        x   x   x x

Nováková 1982 x  

    x         x x       x   x   x x

Kučera J. 1993 nepubl. x  

x x               x         x   x  

Vacek a kol. 1999 x  

                          x x      

Kučera J. 2009 x  

x                 x         x   x  

2, 21, 23, 28 8     10, 13, 27, 28, 30 7 17     27 28 17 6, 9, 11, 12, 17, 22, 26, 28 2, 3, 4, 6, 9, 11, 12, 17, 20, 22, 23, 24, 26, 27, 28, 29 2, 3, 4, 6, 8, 9, 11, 12, 13, 14, 17, 23, 24, 28, 30, 31   1, 8, 10, 11, 17, 21, 22, 28 6, 8, 9, 10, 11, 14, 17, 26 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31 6

Čejková et Kučera 2013

32 Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 23(1–2): 1–38, (2016)

x  

x                  

x       x          

        x x   x   x   x x

x  

      x x   x x x x   x x

x     x x x   x   x

x  

  x x x x x x x   x x x x

x               x x

x x

  x     x   x            

                   

x  

        x     x          

x               x x

x x

x x   x x   x x     x   x

2, 4, 5, 7, 9, 11, 17, 20, 22, 27, 29, 30, 31 4, 17 17, 23 11, 22 3, 6, 11, 28   28   3, 9, 11, 12, 17, 20, 28 4, 9, 12, 17, 20, 22, 23, 28, 29

11, 17 2, 7, 9, 11, 12, 14, 17, 20, 21, 22, 23, 26, 28 6, 26 1, 2, 3, 4, 5, 10, 11, 12, 14, 17, 20, 22, 23, 24, 28, 29 4, 9, 11, 13, 14, 20 17, 28 2, 5, 12, 14, 17, 23, 24, 28 1, 3, 4, 7, 8, 9, 10, 13, 14, 15, 17, 18, 19, 20, 21, 27, 28, 29 28 4, 6, 8   23 3, 6, 9, 10, 11, 17, 22, 24, 27, 28 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31  

Tab. 3. Soupis druhů zaznamenaných v jednotlivých průzkumech na území PR Sedloňovský vrch a v jeho okolí. U seznamu druhů z r. 2013 je uvedeno číslo lokality dle autorství nálezů. Číslo lokality odkazuje na označení ploch dle Tab. 1: Popis dílčích ploch s jejich označením v mapě a číslem lokality.

Valeriana dioica Veratrum album subsp. lobelianum Veronica beccabunga Veronica chamaedrys Veronica montana Veronica officinalis Veronica serpyllifolia Veronica sp. Vicia cracca Viola biflora Viola palustris

Vaccinium myrtillus

Stachys sylvatica Stellaria alsine Stellaria graminea Stellaria nemorum Streptopus amplexifolius Taraxacum sect. Ruderalia Tephroseris crispa Trientalis europaea Trifolium pratense Trifolium repens Trollius altissimus Tussilago farfara Urtica dioica

Čejková A. & Kučera J.: Botanický průzkum Přírodní rezervace Sedloňovský vrch a blízkého okolí

33

.

.

.

.

.

.

.

.

Acer pseudoplatanus

Fagus sylvatica

Picea abies

E2

Fagus sylvatica

Picea abies

Sorbus aucuparia

1_3

E3

SNÍMEK

.

.

0,01

0,01

10

40

5

55

1_4

.

.

.

.

20

60

.

80

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

5

5

20

10

.

30

.

.

0,1

0,1

.

0,1

65

65

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

0,1

0,1

1

35

40

.

75

0,01

0,1

0,1

1

5

50

20

75

1_6a 1_6b 1_12 1_15 2_15 3_15 4_15 5_15

.

.

.

.

.

.

.

.

1_PLANVÍZE

.

.

.

.

.

.

.

.

2_PLANVÍZE

.

.

.

.

.

.

.

.

3_PLANVÍZE

Snímek 1_3: biotop R1.4, 50°20’9.9”N 16°21’14.3”E, 948 m n. m., expozice ZSZ, svažitost 5°, velikost (m) 1x1, 1. 8. 2013, poznámka: skeletovité, mělké. Snímek 1_4: biotop L5.4 - L5.2, 50°20’18.6”N 16°21’14.7”E, 970 m n. m., expozice JZ, svažitost 15°, velikost (m) 20x20, 1. 8. 2013. Snímek 1_6a: biotop L5.4, 50°20’29.3”N 16°21’13.5”E, 1005 m n. m., expozice JZ, svažitost 10°, velikost (m) 20x20, 1. 8. 2013. Snímek 1_6b: biotop R1.4, 50°20’17.0”N 16°21’3.3”E, 885 m n. m., expozice ZJZ, svažitost 5°, velikost (m) 1x1, 25. 7. 2013. Snímek 1_12: biotop L9.1 - L5.4, 50°20’14.4”N 16°21’30.04”E, 1050 m n. m., expozice J, svažitost 3°, velikost (m) 20x20, 11. 7. 2013. Snímek 1_15: biotop L5.2, 50°20’12.0”N 16°20’53.5”E, 850 m n. m., expozice SZ, svažitost 10°, velikost (m) 20x20x9x30, 11. 7. 2013. Snímek 2_15: biotop R1.4, 50°20’15.9”N 16°20’52.4”E, 820 m n. m., expozice VJV, svažitost 3°, velikost (m) 1x1, 17. 7. 2013. Snímek 3_15: biotop R1.4, 50°20’13.8”N 16°20’53.3”E, 835 m n. m., expozice SV, svažitost 2°, velikost (m) 3x3, 17. 7. 2013. Snímek 4_15: biotop L5.4, 50°20’17.4”N 16°20’53.8”E, 835 m n. m., expozice Z, svažitost 10°, velikost (m) 20x20, 25. 7. 2013. Snímek 5_15: biotop L5.1 - L5.2, 50°20’14.6”N 16°20’52.7”E, 827 m n. m., expozice SZ, svažitost 35°, velikost (m) 20x20, 25. 7. 2013. Snímek 1_PLANVÍZE: biotop R1.2, 50°20’18.6”N 16°21’14.7”E, 915 m n. m., expozice Z, svažitost 5°, velikost (m) 1x1, 1. 8. 2013, poznámka: mělké, štěrkovité. Snímek 2_PLANVÍZE: biotop A4.2 - R1.2, 50°20’11.2”N 16°21’05.0”E, 887 m n. m., expozice ZSZ, svažitost 5°, velikost (m) 3x3, 1. 8. 2013, poznámka: na skeletovitém sezónním potoku. Snímek 3_PLANVÍZE: biotop R1.2, 50°20’11.2”N 16°21’03.3”E, 880 m n. m., expozice ZSZ, svažitost 5°, velikost (m) 1x1, 1. 8. 2013.

Přehled fytocenologických snímků zaznamenaných ve studovaném území přírodní rezervace Sedloňovský vrch a jejím okolím.Snímky A. Čejková. Determinace mechorostů E. Holá

PŘÍLOHA

34 Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 23(1–2): 1–38, (2016)

.

5

.

.

.

.

.

0,1

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Avenella flexuosa

Calamagrostis arundinacea

Calamagrostis villosa

Cardamine flexuosa

Carex sylvatica

Circaea alpina

Crepis paludosa

Dactylis glomerata

Dentaria bulbifera

Dentaria enneaphyllos

Deschampsia caespitosa

Dryopteris carthusiana

Dryopteris dilatata

Dryopteris expansa

Dryopteris filix-mas

5

Ajuga reptans

Athyrium filix-femina

.

Agrostis stolonifera

Athyrium distentifolium

.

Agrostis cannina

0,01

.

0,01

5

0,01

.

.

.

.

.

.

.

.

0,01

5

0,01

0,01

0,01

.

.

.

.

.

0,1

5

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

0,1

5

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

5

.

.

40

.

0,01

0,1

.

.

.

.

.

.

.

.

.

20

.

25

.

.

.

.

.

.

.

.

70

50

3

.

1

.

.

.

.

.

.

1

.

.

.

.

.

8

.

.

.

.

.

0,1

0,01

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

30

.

.

.

.

.

.

.

0,1

0,1

.

.

.

.

.

.

10

.

.

5

.

.

.

.

35

20

.

.

0,1

.

.

.

.

.

.

.

.

.

0,1

0,1

1

1

.

.

.

.

.

.

0,01

20

.

.

0,1

.

.

0,01

0,01

.

.

.

.

.

0,1

.

0,01

1

.

.

.

.

.

.

0,1

.

75

.

.

.

.

5

.

.

.

.

.

.

.

1

.

.

.

.

.

.

5

.

.

Aconitum variegatum

.

.

20

Aconitum variegatum/plicatum

.

20

0,1 .

.

Acer pseudoplatanus

Aconitum plicatum

60

E1

.

.

.

.

.

.

.

0,01

.

.

1

0,01

.

.

.

1

.

.

.

.

10

.

15

.

70

.

.

.

.

0,01

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

10

.

.

.

.

100

Čejková A. & Kučera J.: Botanický průzkum Přírodní rezervace Sedloňovský vrch a blízkého okolí

35

.

.

Fagus sylvatica

Galeobdolon montanum

1

.

.

15

.

Petasites albus

Phegopteris connectilis

Picea abies

.

Leucojum vernum

Paris quadrifolia

.

Juncus effusus

Oxalis acetosella

.

Impatiens noli-tangere

.

5

Chrysosplenium alternifolium

.

.

Chaerophyllum hirsutum

Myosotis nemorosa

.

Huperzia selago

Mercurialis perennis

.

Homogyne alpina

.

.

Holcus mollis

Maianthemum bifolium

20

Gymnocarpium dryopteris

0,1

.

Geranium robertianum

Lysimachia nemorum

.

Galeopsis sp.

0,1

.

Galeopsis tetrahit

.

Euphorbia dulcis

1_3

Equisetum arvense

SNÍMEK

0,1

0,01

.

.

8

.

.

1

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

0,1

.

1_4

0,01

.

.

.

5

.

.

0,1

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

0,1

.

.

.

.

.

.

3

.

.

.

1

.

.

5

0,1

.

.

.

.

.

.

.

.

10

.

.

.

0,1

.

.

.

3

.

.

0,01

.

.

.

.

.

.

.

1

.

.

.

.

.

.

2

.

.

0,1

2

0,1

0,1

2

.

.

.

.

0,01

.

8

.

0,1

.

.

.

3

0,01

0,01

.

5

10

.

.

.

.

15

.

.

.

.

.

.

.

.

.

5

.

.

.

.

.

.

.

.

1

.

.

.

.

.

.

.

.

5

.

.

5

.

.

1

0,1

0,1

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

3

.

.

1

.

.

.

.

.

.

2

.

.

0,1

.

.

.

.

5

.

.

.

5

.

0,1

5

.

.

1

0,1

.

.

0,1

.

.

.

0,1

.

1

0,1

.

.

0,1

2

0,1

.

1_6a 1_6b 1_12 1_15 2_15 3_15 4_15 5_15

.

.

0,1

.

0,01

5

.

.

5

.

5

.

5

1

.

.

5

.

.

.

.

.

.

.

5

1_PLANVÍZE

.

.

30

.

0,1

.

0,1

.

1

.

.

0,1

.

1

.

.

1

.

.

.

.

.

1

.

.

2_PLANVÍZE

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

0,1

3

.

.

.

5

.

.

.

.

.

.

.

.

3_PLANVÍZE

36 Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 23(1–2): 1–38, (2016)

.

.

.

5

Solidago virgaurea

Sorbus aucuparia

Stellaria alsine

Stellaria nemorum

.

0

.

.

Viola biflora

E0

Atrichum undulatum

Brachythecium populeum

.

Veronica montana

.

.

5

.

.

.

.

Veratrum album subsp. lobelianum

.

.

1

.

Urtica dioica

0,1

.

.

0,1

.

0,01

.

.

.

.

.

.

0,01

0,1

.

.

Vaccinium myrtillus

.

Trientalis europaea

Streptopus amplexifolius

.

.

Scrophularia nodosa

1

.

Rumex arifolius

Senecio ovatus

.

Rubus idaeus

Senecio hercynicus

.

.

Prenanthes purpurea

1

.

Polygonatum verticillatum

Ranunculus repens

.

Poa trivialis

Pulmonaria obscura

.

Poa palustris

.

.

10

.

.

.

5

0,1

0,01

.

.

0,1

.

.

.

.

.

.

.

.

.

0,1

.

.

.

.

10

.

.

.

.

.

.

.

15

.

.

.

0,1

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

25

.

.

.

20

.

0,1

.

.

.

0,1

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

x

x

3

.

0,1

0,1

.

0,01

.

.

5

.

0,1

.

2

3

0,1

.

0,01

.

0,1

.

0,1

.

.

.

.

0

.

.

.

.

.

.

.

10

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

10

.

0,1

.

.

.

.

.

1

.

.

.

.

.

.

10

.

.

.

.

.

0,1

.

.

x

5

.

.

.

5

.

.

.

.

.

0,1

0,01

.

.

.

.

0,01

.

.

0,1

0,1

.

.

.

x

10

.

0,01

.

.

.

.

.

0,1

.

.

0,1

0,1

.

.

.

.

.

.

2

1

.

.

.

.

30

0,1

.

.

.

.

.

.

1

15

.

.

.

0,1

.

10

.

5

.

.

.

.

.

.

.

0

.

.

.

.

.

.

.

0,1

.

.

.

.

5

.

1

0,1

0,1

.

.

.

.

.

.

.

0

.

.

.

.

.

.

.

0,1

75

.

.

.

.

.

2

.

.

.

.

.

.

5

Čejková A. & Kučera J.: Botanický průzkum Přírodní rezervace Sedloňovský vrch a blízkého okolí

37

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Brachythecium salebrosum

Brachythecium sp.

Bryum pseudotriquetrum

Dicranella heteromalla

Dicranum montanum

Dicranum scoparium

Dicranodontium denudatum

Herzogiella seligeri

Hypnum cupressiforme

Chilosciphus profundus

Isothecium alopecuroides

Paraleucobryum longifolium

Pellia sp.

Plagiomnium affine

Plagiothecium curvifolium

Plagyothecium erucifolium

Plagiothecium denticulatum

Plagiothecium laetum

Polytrichum formosum

Rhizomnium puncatum

Rhytidiadelphus squarrosus

Sciurohypnum populeum

Tetraphis pellucida

mrtvé dřevo

1_3

Brachytecium rivulare

SNÍMEK

.

x

.

.

.

x

.

.

.

x

.

.

x

.

.

.

.

.

.

x

.

.

.

.

.

1_4

.

x

.

.

.

x

x

.

.

.

.

.

.

.

.

x

.

x

x

x

.

.

.

.

.

.

.

.

.

x

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

x

15

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

x

.

.

x

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

x

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

x

x

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

x

.

x

x

.

.

x

.

.

x

.

.

.

.

.

x

.

x

.

x

x

x

.

.

x

.

.

.

.

.

x

x

.

.

.

x

.

x

.

x

x

x

x

.

.

.

x

.

.

.

.

1_6a 1_6b 1_12 1_15 2_15 3_15 4_15 5_15

.

.

.

x

.

.

.

.

.

.

x

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

x

.

.

.

1_PLANVÍZE

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

2_PLANVÍZE

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

3_PLANVÍZE

38 Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 23(1–2): 1–38, (2016)

Life Enjoy

" Life is not a problem to be solved but a reality to be experienced! "

Get in touch

Social

© Copyright 2013 - 2019 TIXPDF.COM - All rights reserved.