Masarykova univerzita v Brn


1 Masarykova univerzita v Brn Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finan ní podnikání ANALÝZA KO...
Author:  Marcel Bezucha

0 downloads 77 Views 2MB Size

Recommend Documents


No documents


Masarykova univerzita v Brn Ekonomicko-správní fakulta

Studijní obor: Finanþní podnikání

ANALÝZA KOMODITNÍCH AKTIV Commodity assets analysis Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

Ing. Martin Svoboda, Ph.D.

Kamil KNAP

Brno, duben 2006

Digitally signed by SVI(Jiri Polacek) Date: 2006.12.15 15:12:43 +01'00'

Jm é n o a p  í j m e n í a u t o r a :

Kamil Knap

Název diplomové práce:

Analýza komoditních aktiv

Název práce v angliþtin :

Commodity assets analysis

Katedra:

financí

Vedoucí diplomové práce:

Ing. Martin Svoboda, Ph. D.

Rok obhajoby:

2006

Anotace Pedm tem práce je analýza komoditních aktiv jako finanþního instrumentu vhodného k zaazení do portfolia investora. V první kapitole je popsán význam participace portfolia s ohledem na historický vývoj, v druhej je provedena analýza finanþních nástroj$ na komodity v portfoliu a v tetí se podrobn ji v nuji London Metal Exchange s cílem popsat všechny komodity obchodovatelné na této burze spolu s tržními a netržními vlivy na jejich ceny.

Annotation The theme of the submitted thesis is the commodity analysis in the way of financial insrument suitable for investment portfolio. There is described importance of the portfolio participation trough historical progress in the first charpter, the second chapter is implement of the financial instrument analysis on commodities and the third charpter is closely reporting about London Metal Exchange to describe all the commodities traded on the exchange together with market based and nonmarked based influence on their prices.

Klíþová slova komodity, LME, kovy, certifikáty, UBS, Goldman Sachs, FSA, opce

Keywords commodity, LME, metals, certificates, UBS, Goldman Sachs, FSA, options

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Analýza komoditních aktiv vypracoval samostatn pod vedením ing. Martina Svobody, Ph. D. a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje V Brn 23.dubna 2006 vlastnoruþní podpis autora

Pod kování Na tomto míst bych rád pod koval vedoucímu svojí diplomové práce ing. Martinu Svobodovi, Ph.D. za jeho vstícný pístup a cenné rady, které mi napomohly pi zpracovávání tématu. Rovn ž bych cht l pod kovat i Ing. Borisovi Šturcovi, CSc. za þas, který v noval pipomínkování mé diplomové práce.

OBSAH OBSAH ........................................................................................................................................... 5 ÚVOD.............................................................................................................................................. 8 ROZLOŽENÍ INVESTIC........................................................................................................... 11 KOMODITY ................................................................................................................................ 15 1.1 KOMODITY – NEDÍLNÁ SOUýÁST INVESTIýNÍHO PORTFOLIA ............................................... 17 1.2 KOMODITY.......................................................................................................................... 21 1.2.1 Rozd lení komodit...................................................................................................... 21 1.2.2 Vznik slova komodity ................................................................................................. 21 1.2.3 Na úvod ke komoditám............................................................................................... 22 1.2.4 Kompletní list burz obchodujících s futury na komodity po celém sv t ................... 26 1.3 MOŽNOSTI INVESTOVÁNÍ .................................................................................................... 29 1.3.1 Možné investice.......................................................................................................... 29 1.4 GOLDMAN-SACHS ............................................................................................................... 30 1.4.1 Pímá investice u Goldman Sachs ............................................................................. 46 1.5 UBS.................................................................................................................................... 48 1.6 INDEXY KOMODIT VE SV T ................................................................................................ 53 1.6.1 Goldman Sachs Commodity Index (GSCI) ................................................................ 53 1.6.2 Ekonomické pom ování............................................................................................ 54 1.6.3 Široké spektrum komodit............................................................................................ 54 1.7 DOW-JONES-AIG COMMODITY INDEX ............................................................................... 57 1.7.1 Obchodovat s CBOT Dow Jones-AIG Commodity IndexSM Futury ........................... 57 1.7.2 Unikátní a balancovaný výsledek indexového pem ování ....................................... 57 1.7.3 Jak pacujují kontrakty CBOT DJ-AIGCI?................................................................. 57 1.7.4 Všechny benefity z CBOT Futures trh$...................................................................... 58 1.8 DEUTSCHE BANK LIQUID COMMODITY INDEX – MEAN REVERSION (DBLCI-MR)............ 60 LONDON METAL EXCHANGE .............................................................................................. 62 5

1.9 HISTORIE LME – LONDON METAL EXCHANGE .................................................................. 62 1.10 ÍZENI RIZIKA NA TRZÍCH GLOBÁNÍHO PR#MYSLU KOV# .................................................... 63 1.11 FAKTA O LME .................................................................................................................... 64 1.12 CLEARING A ARBITRACE ..................................................................................................... 68 1.12.1 Clearing ..................................................................................................................... 68 1.12.2 Arbitráž - Vyšetovací komise LME........................................................................... 69 1.13 ZINEK ................................................................................................................................. 70 1.13.1 Využití ........................................................................................................................ 70 1.13.2 Použití v pr$myslu ..................................................................................................... 71 1.13.3 Cenový vývoj zinku za poslední rok ........................................................................... 72 1.14 HLINÍK ................................................................................................................................ 73 1.14.1 Výroba a využití ......................................................................................................... 73 1.14.2 Cenový vývoj hliníku za poslední rok ........................................................................ 74 1.14.3 Deriváty hliníku ......................................................................................................... 75 1.15 M  .................................................................................................................................... 76 1.15.1 Výroba a využití ......................................................................................................... 76 1.15.2 Vývoj ceny m di za poslední rok................................................................................ 77 1.16 OLOVO ................................................................................................................................ 78 1.16.1 Využití olova .............................................................................................................. 78 1.16.2 Vývoj ceny olova za poslední rok............................................................................... 79 1.17 CÍN ..................................................................................................................................... 80 1.17.1 Použití ........................................................................................................................ 80 1.17.2 Vývoj ceny cínu za poslední rok................................................................................. 81 1.18 LMEX ................................................................................................................................ 82 1.19 VLIVY NA POHYB CEN KOMODIT LME ................................................................................ 84 1.19.1 Regulace v Evropské unii, pravidla BASEL II, MiFID, FSA..................................... 84 1.19.2 Demokratizace ........................................................................................................... 85 1.19.3 ýína, Indie,Rusko....................................................................................................... 85 1.19.4 Spoteba energií a enviromentální politika ............................................................... 86 1.19.5 Recyklace ................................................................................................................... 86 ZÁV R ......................................................................................................................................... 87 6

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY........................................................................................ 89 SEZNAM PÍLOH...................................................................................................................... 93 SEZNAM TABULEK.................................................................................................................. 93 SEZNAM GRAF# ....................................................................................................................... 93 SEZNAM SCHÉMAT ................................................................................................................. 94

7

ÚVOD Od druhé poloviny 20tého století pinášejí nár$sty cen komodit významné ovlivn ní náklad$ podnik$ a zp$sobují tak vzr$stající ceny. Kvantitativn orientovaný hospodáský r$st si vynutil geometricky rostoucí poptávku, která již nemohla být pokryta t žebnim pr$myslem. Zm na cen komodit tak ovlivnila hospodáský cyklus, zp$sobila pokles hodnoty akcií a nabídla nutnost poohlédnout se za novými formami investic. Investování do komodit nebylo od svého poþátku správným místem k spekulaci na r$st, respektive pokles jejich cen. Na trzích se obchodovalo a vypoádalo nákupy v reálném þase. Až s rozvojem obchodu do vzdálen jších oblastí spolu se sílící pravd podobností poklesu, nebo nár$stu cen mezi nalod ním a vylod ním a nebezpeþím nedoruþení tovaru vznikali burzy s cílem penést toto riziko na poptávajícího, nebo na tetí osobu. Vzniklo tak prostedí pro investory a forwardové obchody, které se pozd ji prom nili na obchody futures s pesn stanovenou kvalitou a množstvím komodity, tzv. lot. Dnes je obchodování v lotech pístupné jenom pro pímé úþastníky trh$, kteí m$žou svým jménem nakupovat, popípad prodávat komoditu pro svého klienta. I pes adu nabídek pímé investice do komodit bych cht l svou prací nabídnout investoru možnost zaadit do svého investiþního portfolia složku komodit pes sofistikovan jší finanþní nástroje. Na základ diplomových prací z minulých let bych cht l svojí prací upozornit na preferenci þist aktivní, nebo þist pasivní formy investování. Snažím se ukázat, že odd lení sledování dlouhodobých trend$ význaþných po pasivní investování od technické, fundamentální a psychologické analýzy píznaþné pro aktivní investování dochází k snižování výnosu portfolia. Reaguji tak na známou Kostolanyho v tu z 80let: „Nakupte telekomunikaþní akcie, kupte si prášky na spaní a až se vzbudíte, budete bohatí.“ Ve své diplomové práci bych cht l poukázat na diferenciaci komodit a finanþních nástroj$ vztahujících se na komodity. Protože je nabídka finanþních produkt$ rozsáhlá, cht l bych poukázat na pom r mezi výnosem a rizikem, který dokáže ovlivnit nejenom podkladové aktivum, ale i finanþní nástroj, který bude navázán na podkladové aktivum. 8

Analýzou komoditních aktiv se zabývají investiþní spoleþnosti po celém sv t . U nás, v ýeské republice zejména Milan Novotný na své internetové stránce www.jaknakomodity.cz, Milan Tomášek z ýP Investu, Tomáš Nesnídal a Petr Podhajský, kteí vydali knihu: „Obchodování na komoditních trzích“. Srovnáním investiþního poradenství by se dalo íci: „Existuje pibližn tolik pístup$ k obchodování, kolik je obchodník$.“. I peš rozdílné pístupy k obchodování existují definice, které by m l investor zohlednit: spekulovat pouze s pen zi, které si m$že dovolit ztratit, mít plán, omezit ztráty a nechat zisky r$st, nesnažit se uhodnout "dno" nebo "vrchol" cenového trendu, nesnažit se úþastnit se trhu neustále, nikdy nerozšiovat ztrátovou pozici, nikdy nevstupovat do málo aktivních trh$ nebo neaktivních kontraktních m síc$ a nepehán t obchodování. Pasivním investováním do komodit se zaobírají v ýeské republice fondy. Cílem práce je analyzovat komoditní aktiva a posoudit využití finanþních instrument$ na komodity. Hypotézou, kterou chci ov it je, jestli je možné þást finanþních prostedk$ investiþního portfolia alokovat do komoditních instrument$. Svoji práci jsem rozd lil do tí kapitol. V první se zabývám investicemi do komodit a jejich historickými vazbami na vývoj ekonomického prostedí poþátku 20tého století. Následn rozd luji investice do skupin dle jejich charakteristik a každou ze skupin popisuji. V druhé kapitole se v nuji popisu investiþních nástroj$ na komodity s cílem podrobn ji popsat nabídku spoleþnosti Goldman Sachs a UBS. Mezi základní popisované investiþní nástroje vybírám certifikáty a opce. V tetí se zabývám obchodováním na London Metal Exchange – Londýnské burze neželezných kov$. Metody, které jsem využil jsou následující: finanþní analýza, matematická indukce, dedukce netržních vliv$ na ceny komodit Nabídka navázáni finanþních instrument$ na komodity není pro investora v ýeské republice pístupná v odpovídajícím rozsahu. Podklady pro svou práci jsem proto þerpal jednak z pednášek ing. Martina Svobody, Ph.D., který se tématem dlouhodob aktivn zabývá, tak i z mé návšt vy London Metal Exchange v listopadu minulého roku a z relevantních informací pístupných na internetu. (viz. použitá literatura v záv ru práce) 9

Pozn. S cílem co nejvíce specifikovat popisované investiþní nástroje uvádím i jejich originální názvy, zejména u popisu produkt$ spoleþnosti Goldman Sachs. Používám anglické i n mecké oznaþení spolu s þeským pekladem, který je v dostupné literatue nejþast ji uvád n.

10

ROZLOŽENÍ INVESTIC Investování volních finanþních prostedk$ provázelo lidstvo již od vynalezení pen z. Vhodnou investicí, která pinášela malé riziko a pim ený zisk se podailo zvýšit množství dlouhodobých a finanþn nároþných projekt$ a tím významnou mírou ovlivnit výkonnost sv tové, popípad lokální ekonomiky. Zvyšováním rizika a s tím spojenou možností r$stu výnosu do závratných výšin se zvlášt po 20tých letech 20tého století po krachu na New Yorské burze nastolila otázka likvidity a vhodného rozložení aktiv. V pr$b hu let 1929 až 1932 poklesl index Dow Jones z hodnoty 386,10 na hodnotu 40,60 a ztratil tém  90 procent své hodnoty1. Prodejní ceny komodit mimo agrárních produkt$ a jídla poklesli jenom o ne víc než 23 procent (porovnáním hodnot na konci každého roku).

Graf þ. 1: Velkoprodejní ceny komodit v USA od konce roku 1929 do roku 1934

Pramen: Federal Reserve Archival System for Economic Research : Federální rezervní banka St. Luis [on-line]. Dostupný na WWW:

1

Pramen: Gold-eagle : sv tové fórum pro finanþní elitu [on-line]. Dostunpý ná WWW:

11

Deflace, která provázela vývoj hospodáství USA v t chto letech zaznamenala od roku 1929 do roku 1933 kumulativní velikost 24,2 procenta (tabulka þ.1). Na základ t chto dat je možné za pedpokladu velmi malé likvidity trh$, která byla v t chto letech provázejícím faktorem všech investic, vyslovit konstatování, že každý investor, který m l uložené své volné finanþní prostedky v komoditách byl na to sice nomináln h$e, jako v roce 1929, ale v reálních cenách mohl realizovat zisk. Tabulka þ.1: Velkoprodejní ceny komodit v USA od roku 1929 do roku 1934 Rok 1929

pokles cen od 1929 poþáteþná

1930

-2,6

Rok 1931

pokles cen od 1929 -12,7

Rok 1933

pokles cen od 1929 -24.2

1932

-22.0

1934

-16.8

Pramen: Žídek L.: Historie sv tového hospodáství. 2.dotisk 1.vydání Brno: Masarykova univerzita v Brn , 2003. ISBN 80-210-1926-3, str. 33

P$sobením oþekávání investor$ a poptávkou po produkci dokáže vhodné uložení finanþních prostedk$ zabezpeþit reální výnos v každé situaci. Proto je pro investora výhodné znát škálu možných investic a neobracet se jenom na jednu z nich. Po d$kladné analýze se mi podailo rozd lit možné investice do: a. akcií b. dluhopis$ (státních, podnikových, komunálních...) c. komodit d. hedgeových fond$ e. m n f. joint venture g. lodních práv (The Baltic Exchange) h. nemovitostí – nákup nemovitosti vs. nákup fondu, který investuje do nemovitostí (nabídka nap. u Citibank) i. smíšené investice Investice do akcií, dluhopis$ (obligací, bond$) a m n (participování na pohybu kurz$) poskytují širokou nabídku produkt$. V mediích a v bankovních ústavech je jim nabízen dostateþný prostor. Investice do m n patí mezi nejkonzervativn jší investice (mluvíme o m nách MMF) spolu s 12

investicemi do státních dluhopis$. Ohlédnutí se po podnikových (bankovních) dluhopisech m$že investor najít v nabídce všech bank v ýeské republice. Investice do joint venture je investicí úzce specializovanou, t.j. její vývoj a nabídka se nepohybuje v mezích jakýchkoliv hranic, protože jsou nabízeny obvykle pro úzkou skupinu lidí se speciálními požadavky na kapitál, návratnost kapitálu a podnikatelský zám r. V tšinou je tato investice spojena s vysokými transakþními náklady (na získání informací, prozkoumání trh$ ....) a rizikem podnikatelského zám ru, kterému je kapitál sv en. Joint venture nabízí natolik jedineþné a variabilní kombinace, že by urþite bylo zajímavé popsat tento proces v další diplomové práci. Hedgové fondy jsou investiþní spoleþnosti, které r$znými technikami buto spekulují na budoucí vývoj akciového þi dluhopisového trhu, zajiš"ují kapitál investor$ proti znehodnocení nebo provád jí cenovou arbitráž, která pináší prakticky bezrizikové výnosy. Celosv tov existuje asi 7000 hedgových fond$, které mají ve správ kolem 600 miliard dolar$. Oproti podílovým fond$m jsou mén regulovány, protože se pedpokládá, že investoi, kteí prostednictvím nich investují, jsou sofistikovaní a disponují odpovídajícím majetkem. Hedgové fondy používají r$zné techniky, které jsou podílovým fond$m buto odepeny nebo limitovány, jako krátké2 prodeje, obchody na úv r þi derivátové obchody (s opcemi, futures a swapy). Hedgové fondy mají díky možnosti uplatnit tyto techniky v pr$m ru vyšší výnosy než jsou výnosy podílových fond$ a souþasn díky možnosti zajistit se t mito technikami vykazují v pr$m ru nižší kolísavost (volatilitu) výnosu a tedy i nižší riziko. Na klesajícím akciovém þi dluhopisovém trhu proto poskytují lepší ochranu proti znehodnocení než podílové fondy. Hedgové fondy se mezi sebou liší v investiþních strategiích a v sektorech, na n ž se specializují. M$žeme tak rozlišit hedgové fondy agresivní r$stové, které investují do akcií, u nichž se oþekává rychlý r$st zisku na akcii; fondy problematických akcií, které investují do akcií spoleþností v konkurzu þi akcií nov

2

Krátký prodej znamená, že investor prodává cenný papír, který nevlastní. Zám rem je prodat cenný papír za momentální cenu v oþekávání zp tného nákupu cenného papíru v budoucnosti za nižší cenu. Aby mohl investor krátký prodej uskuteþnit, p$jþí si cenný papír od jiného investora, který daný cenný papír vlastní. Krátký prodávající musí b hem období výp$jþky cenného papíru platit p$jþovateli všechny výnosy, které jsou s cenným papírem spojeny (dividendy, kupóny apod.). V dob skonþení krátkého prodeje nakoupí krátký prodávající cenné papíry na trhu a vrátí je p$jþiteli. Krátký prodávající bude mít zisk (ztrátu), jestliže cenné papíry nakoupí za nižší (vyšší) cenu. Krátký prodej není þasov omezen. ýasové omezení na krátké pozice mohou pedstavovat zástavy (collateral), které p$jþovatel pijme od krátkého prodávajícího.

13

restrukturalizovaných spoleþností; globální makro fondy, které investují do akcií a dluhopis$ na základ zm n v klíþových makroekonomických ukazatelích; nebo fondy zam ené na zvláštní události, které investují do akcií firem, u nichž se oþekává napíklad rozd lení nebo fúze. Fondy se také mohou specializovat na jednotlivé sektory jako jsou zejména technologie, biotechnologie, farmacie a finanþní sektor. Nevýhodou hedgových fond$ jsou vysoké minimální investice, které se pohybují v pr$m ru kolem 250 000 USD. Jelikož jde o spoleþnosti založené na principu partnerství, mají sami manažei v t chto fondech zpravidla významný podíl. Pitom si úþtují pouze tzv. "motivaþní poplatek" ("incentive fee"), což je poplatek odvozený od pípadných kladných výnos$ fondu. Hedgové fondy jsou þasto zizovány v daových rájích ("off-shore hedge funds"), kde nepodléhají n kterým omezením jako je maximální poþet podílník$ a kde zárove mohou využívat výhod daov výhodn jšího prostedí Lodní práva se obchodují na burze v Londýn – The Baltic Exchange. Protože tyto investice patí mezi siln specifické a h$e spracovatelné pro investora je investování do lodních práv nepístupné. Optimální rozložení investice do veejn pístupných kanál$ existuje, je ale víc než pravd podobné, že není známo pesné zastoupení každého z podkladových aktiv. Tento model se odvíjí od zpracování historických dat a poskytuje ucelený pohled na úsp šného investora, který realizuje vysoké výnosy s malou mírou rizika a který má pístup k dostateþnému objemu finanþních prostedk$. Urþit nebude tento model neznámým pro bankovní instituce. Matematický model na vyhodnocení maximalizace výnos$ k riziku pracuje s matici korelaþních a kovarianþních prom nných pro dvojice až n-tice podkladových aktiv. Tento komplexní model umožuje realizovat vysoce kladní pom r výnos/riziko.

14

KOMODITY Komodity by m ly tvoit þást obchodního portfolia každého investora. V pípadech pasivní správy portfolia3 je neúþast komoditní složky ve v tšin pr$m rných þeských investor$4 pímo zarážející. Nabídka finanþních institucí, která by obsahovala komoditní prvek je v ýeské republice omezena a neposkytuje tak možnosti pro optimáln jší rozložení rizik5. Komodity jsou obchodovány i na burzách v ýeské republice: Komoditní burza Praha Komoditní burza Praha byla založena jako pln elektronický obchodní systém, který umožuje þlen$m burzy uzavírat obchody bez nutné pítomnosti na parketu burzy. Pokyny þlen$ jsou vytváeny pomocí speciální aplikace, kterou dodává burza. Vlastní penos informací lze zajistit bu pomocí pevné linky nebo využitím sít internet. ýeskomoravská komoditní burza Kladno Poskytování informací o vývoji nabídky a poptávky na komoditních trzích, uzavírání standardizovaných i individualizovaných kontrakt$ s reálným zbožím s promptní i termínovou dodávkou.

Plodinová burza Brno

3

pasivní správa portfolia: snaha investora dosáhnout co nejvyššího výnosu bez zm n struktury portfolia. Svá rozhodnutí opírá o historická data vývoje cen jednotlivých podkladových aktiv spolu s mírou kolísání jejich cen a pedpoklady r$stu, nebo poklesu jejich obchodovatelné hodnoty s cílem dlouhodob participovat na vývoji trh$, minimalizovat riziko z držení vysoce prom nlivých podkladových aktiv a držet portfolio déle n ž 6 m síc$ a tím nezaplatit 15% da z výnos$ ýeské republice. 4

pr$m rného þeského investora si dovolím z mé osobní zkušenosti charakterizovat jako þlov ka, který se v nuje vyd lávání pen z prací a nechá si poradit finanþní investici od finanþního poradce, þi bankée své banky bez náznaku hlubší analýzy poskytovaných dat. 5

Odkazuji se pitom na informace získané z nabídek þeských investiþních spoleþností (ING, MFS Meridian Funds, CSAM)).

15

Komoditní burza se zem d lskými produkty. Burzovní obchod s produkty rostlinné výroby: obiloviny, olejniny, lušt niny, rostlinné oleje. Obchodní burza Hradec Králové Pedm tem burzovních obchod$ jsou komodity rostlinné, živoþišné výroby a produkty vzniklé jejich zpracováním. Komoditní burzy v ýeské republice však neumožují spekulativní investování a nenabízejí kontrakty s vysokou likviditou a zam ením na investora, který pímo nevyužívá danou komoditu.

16

1.1 Komodity – nedílná souþást investiþního portfolia Investice do surovin6 musí být nedílnou souþástí portfolia každého investora s úmyslem se dlouhodob podílet na výkonu ekonomiky. Hospodáský cyklus se dá rozd lit na 4 fáze (graf þ.2):

Graf þ. 2: Závislost vývoje ekonomické cyklu a hodnoty podkladových aktiv r$st / pokles HDP 1 fáze

2 fáze

3 fáze

4 fáze þas

Pramen: Goldman Sachs : Investiþní banka [on-line]. http://www.goldman-sachs.de/ GS_Rohstoffe_0905.pdf

Dostupný

na

WWW:

1. fáze (pokles výkonu ekonomiky) Pi poklesu výkonnosti ekonomiky se snižují ceny akcií (negativní oþekávání investor$, klesající poptávka) a komodit (podnik$m se snižuje poptávka a ty následn nepoptávají komodity), naproti tomu rostou píjmy z držení pen z (spojováno s vyšší úrok$ mírou zavedenou CB v d$sledku snížení inflace a zabrán ní pokraþování pehátí ekonomiky) a nájm$ (investice se obracejí na investování do „jistých“ forem, jako jsou nemovitosti).

6

souþást komodit spolu s agrárním, živoþisním a energetickým sektorem

17

2. fáze (dosáhnutí dna a odraz) Následující fáze obratu poklesu ekonomiky a odrazu od dna je spojována s pozitivním oþekáváním akcioná$ a trh$, podnik$m je nabízeno v tší množství pen žních prostedk$ a ty následn nakupují komodity a plánují rozšiování výroby, peníze se stávají na finanþním trhu levným prostedkem a pichází k úniku investor$ od „nejjist jších“ forem investování. 3. fáze (r$st ekonomiky) Cash (likvidní prostedky) se stávají pro firmy velmi levné s ohledem na r$st cen jejich akcií a z toho plynoucí nabídku pen z akcioná$ a trh$. Nájmy se staly nejmí výd leþnou z možných investic a cena za „jistý píjem“ je pivysoká. I mén lépe informovaní investoi zpozorovali r$st cen akcií a pozitivní þísla ve vývoji ekonomiky. Hromadn investují volné pen žní prostedky do akcií, nebo poptávají výrobky firem. Roste poptávka po zboží, roste i poptávka po komoditách. Komodity zažívají boom. 4. fáze (dosáhnutí vrcholu r$st a pokles) Pozitivní oþekávání pominuli a pichází korekce. Lépe informovaní investoi pesouvají své aktiva do „jistých nemovitostí“, firmy nepoptávají další kapitál, zvyšuje se poptávka po základních surovinách ze stran domácností. Ekonomika již dosáhla vrcholu a nyní klesá. Bylo by zajímavé pohlédnout na možnosti optimalizování portfolia v pípad rozložení investice mezi þtyi podkladové aktiva místo tí a sledovat tak vývoj ukazovatele výnos/riziko. Uvád né grafické zpracování se odvíjí od reálních hodnot vývoje pokladových aktiv komodit obchodovaných na London Metal Exchange.

18

Graf þ.3: Grafické vyjádení optimalizace portfolia (tmavší barvou je znázorn na oblast25% s nepíznívím pom rem riziko/výnos výnos 20%

15%

10%

5%

0% 0% Pramen : Vlastní zdroj

5%

10%

15%

riziko

20%

Pohled na investici investora, kterému byl nabídnut koš tí základních forem investic. Klient optimalizuje své portfolio a vybere si možnost oznaþenou hv zdiþkou. (místo s maximálním pom rem výnos/riziko). Vyhotovení grafu odpovídá pesnému výpoþtu u pedem stanoveného vývoje. (Všimn te si þerveného trojúhelníku vzniklého spojením pozic investiþních nástroj$. Vzniklé kombinace pipomínají plachetnici s napnutou plachtou na moi)

19

0%

5%

10%

15%

20%

25%

Graf þ.4: Grafické vyjádení optimalizace portfolia (Tmavší barvou je znázorn na oblast s nepíznívím pom rem riziko/výnos)

0%

5%

10%

15%

20%

Pramen : Vlastní zdroj

Pohled na investora, který investuje a je mu nabídnuto trhem portfolio o 4 investiþních zdrojích. Vyhotovení grafu odpovídá pesnému výpoþtu u pedem stanoveného vývoje podkladových aktiv. (Všimn te si bílého þtyúhelníku vzniklého spojením pozic investiþních nástroj$. Kombinace vzniklé zm nou pom r$ mezi investiþními nástroji se promítnou jako plachta plachetnice na moí svázaná uprosted)

20

1.2 Komodity 1.2.1

Rozd lení komodit

Rozd lení komodit do skupin dle jejich p$vodu není jednoznaþn stanoveno. S ohledem na burzy, na kterých se obchodují a specifikace komodit (zp$sob získávání, užitná hodnota, využití) je rozd luji následovn : Schéma þ.1: Skupiny komodit

Železné kovy Kovy

Neželezné kovy Drahé kovy

KOMODITY

zlato

Vzácne kovy Obylnini Agrární

Dobytek

Nekovy

Energie

Um lá hmota

rubíny

Drahokamy

diamanty

Paliva

....

Elektrické energie

Pramen: vlastní zdroj

1.2.2

Vznik slova komodity

Slovo pochází z 15tého století. Bylo odvozeno od francouzského slova "commodité" znamenající "benefit, profit", s podobným význanmí biens (zboží). Latinské koeny slova jsou spojovaný s oznaþením commoditas, odkazující se nepímo na patiþný rozsah n þeho; vhodný stav, þas nebo pedpoklad; kvalita zboží; efektivnost nebo náležitost; a výhoda nebo benefit. N meckým ekvivalentem je die Ware, napíklad komodita, nebo zboží nabízené k prodeji. 21

1.2.3

Na úvod ke komoditám

Zm ny cen, které sledujeme u komodit postihují okamžit všechny domácnosti a firmy. Dalo by se íci, že práv zm na cen komodit ovlivní „cenu chleba“ nejpodstatn ji ze všech obchodovaných instrument$. Protože se dnešní spoleþnost již nespoléhá jenom na v$li a nev$li pírody, jsou ceny komodit pro každého zásadným m ítkem dostupnosti základních poteb. Mezi tyto základní poteby moderního sv ta urþit patí poteba bydlení, komunikace, movitosti, hygieny, stravy, vzd lávání atd. Skuteþn , komodity byly první s þím se obchodovalo daleko pedtím, než byli vynalezeny peníze. Z výzkumu Deutche Bank, korporátní a investiþní banky, dokážeme kvantifikovat význam investování do komodit. Graf þíslo 5 pedstavuje hranici efektivity, resp. pom ru výnos/riziko bez a s komoditami obsáhnutými v investiþním portfoliu investora. Pi volatilit 2 procenta m síþn je možné dosáhnout o víc než 0,12 procenta p.m. v tší výnos s pedpokladem, že jsou povoleny krátké prodeje.

oþekávany výnos

Graf þ.5: Hranice efektivity s a bez investování do komodit. Poveleny krátké prodeje. Riziko a výnosy jsou na m síþní bázy. Comodity jsou zastupovánu DBLCI – MR (Deutsche Bank Liquid Commodity Index – Mean Reversio)

riziko Pramen: Deutsche Bank : Korporátní a investiþní banka [on-line]. Dostupný na WWW:

22

V pípad zákazu aplikace krátkých prodej$ (Pražská burza) se pohybuje potencionální výnos pi riziku 2 procenta definovaném m síþní volatilitou o 0,1 p.m. procenta m síþn výš.

oþékávaný výnos

Graf þ.6: Hranice efektivity s a bez investování do komodit. Nepoveleny krátké prodeje. Riziko a výnosy jsou na m síþní bázy. Comodity jsou zastupovánu DBLCI – MR (Deutsche Bank Liquid Commodity Index – Mean Reversio)

riziko Pramen: Deutsche Bank : Korporátní a investiþní banka [on-line]. Dostupný na WWW:

Definujeme-li konzervativního investora za takového, který nechce podstupovat žádné riziko na stupnici od 0 do 5 hodnotou 5, pak takovému investorovi bude nabídnuto uložení všech pen z na termínový vklad. V prostedí investování mu bude dle Deutsche Bank nabídnuta možnost úþastnit se krytí státního dluhu prostednictvím státních pokladniþních poukázek (50%) a dluhopis$ spojená s menším zastoupením komodit (30%), Russell 30007 (10%) a Nasdaq 1008 (10%).

7

Index Russell 3000 nabízí investorùm pistup na rozsáhlý americký trh s cennými papíry a reprezentuje v pr$m ru 98 procent celkového trhu v USA. Je konstruovaný k poskytnutí komplexního, nezaujatého a stabilního barometru rozsáhlého trhu a je roþnì rekonstrouvaný s cílem zajistit, že obsáhne i nové a rostoucí cenné papíry. 8

Index NASDAQ 100 zahrnuje 100 z nejv tších mezinárodních nefinanþních zaregistrovaných cenných papír$ založených na tržní kapitalizaci. Index odráží spoleþnosti napíþ v tšími pr$myslovými skupinami vþetn hardwarových, softwarových, telekomunikací, maloobchodu/velkoobchodu a boitechnológií. Nepoz$stává z cenných papír$ finanþních spoleþností vþetn investiüních spoleþností.

23

Naopak, pro investora s pívlastkem agresivní je vhodná investice do podkladových aktiv neobsahujících státní dluhopisy , komodity a Russell 3000 a stoprocentn obsahující investico do skupin NASDAQ 100. Všimnime si na grafu þíslo 8, který jasn stanovuje potebu komoditní složky.

zastoupení v portfoliu (v %)

Graf þ.7: Alokace aktiv jako funkce averze k riziku (americké státní dluhopiy, Russel 3000 Equities Index, DBLCI-MR: Deutsche Bank Liquid Commodity IndexMean Reversion, NASDAQ 1000

Averze k riziku: 0-riziko neutralní, 5-vysoká averze Pramen: Deutsche Bank : Korporátní a investiþní banka [on-line]. Dostupný na WWW:

Graf þíslo 9 srovnává r$st cen komodit v pr$b hu let 2002 až 2005 a zvýšenou poptávku po energetice. Ceny agrikulturních produkt$ klesají po lednu 2004 spojením s nadúrodou v Evropské unii. Pr$myslové kovy zaznamenávají stoupající tendenci s ohledem na rostoucí poptávku ýíny, Indie a problémy se stávkami dodavatelských zemí a pírodními katastrofami.

24

Graf þ.8: R$st cen komodit (total return)

Agrokultúra Pr$myslové kovy

Energie Dobytek

Drahé kovy

Pramen: Goldman Sachs : Investiþní banka [on-line]. Dostupný na http://www.ubs.com/1/e/ubs_ch/wealth_mgmt_ch/wmmagazine/archive.html pod Commodities: A comeback for commodities

25

WWW: názvem

1.2.4

Kompletní list burz obchodujících s futury na komodity po celém sv t

Chicago Board of Trade (CBOT) Založena v roce 1848, CBOT je nejstarší burza s futury a obcemi na sv t . 3.600 þlen$ obchoduje se 48 r$znými futury a opþními produkty na burze. Mezi nabízenými produkty jsou kovy, finanþní kontrakty, cenné papíry a agrikultura. Commodity Exchange (COMEX) COMEX je americká futures & options burza pro kovy jako m , zlato, hliník a stíbro. COMEX je odd lení NYMEX. Dubai Gold & Commodities Exchange (DGCX) Burza byla vyvinutá s cílem umožnit obchodování se zlatem a komodity. Transakce na DGCX se zpracovávají na state-of the-art elektronické zobchodovací platform a je uvád no, že se zaþalo pracovat s Q3 od roku 2005. London Metal Exchange (LME) Sv tov významná burza neželezných kov$, s velmi likvidními kontrakty. LME je užívána jako mezinárodní standart pro stanovování cen kovových komodit jako je m , hliník, zinek, olovo, cín, nikl a hliníková slitina. Mid-America Commodity Exchange (MidAm) Prohlídka cen a obchod$ komoditních futur$ na kontrakty zlata, platiny a stíbra. New York Mercantile Exchange (NYMEX) NYMEX je sv tov nejv tším burza komoditních futur$ s fyzickým dodáním pro kovy jako hliník, m , zlato, palladium, platina, stíbro a energie.

26

Osaka Mercantile Exchange (OME) Založena 1997, po slouþení Osaka Textile Exchange a The Kobe Rubber Exchange. Komoditní kontrakty typu futures pro hliník, hliník, bavlnu a kauþuk jsou obchodovány. Shanghai Futures Exchange (SHME) Obchoduje s future kontrakty na m d né katody a hliníkový pedválcovaný plech na svém novém centralizovaném obchodním poschodí. Shanghai Gold Exchange (SGE) V ýín první burza schválená Státním Výborem a založena Pople´s Bank of China.Burza vykonává regulované funkce smluvn stanovené v Manažerských pravidlech pro burzu zlata a organizuje transakce zlatého kovu. Sydney Futures Exchange (SFE) V Austrálii založený trh pro obchodování s futury a opcemi zahrnujícími komodity, cenné papíry, úrokové sazby a m ny. Tehran Metals Exchange (TME) První burza trhu kov$ v Iráne a první burza oceli na sv t . Tokyo Commodity Exchange (TOCOM) Obchoduje s hliníkem a vzácnými kovy ve form future kontraktu pro zlato, stíbro, platinové a palladiové produkty. Obchoduje se prostednictvím poþítaþového systému. V grafu þíslo 11 uvádím obrat 11-ti nejvýznamn jších burz na sv te v miliónech lot$ a zárove je podle n j seazuji. Každá z t chto velkých burz je umístn na ve stát s nejv tší poptávkou po komoditách v daném regionu – USA, UK, ýína a Japonsko. Poptávku t chto center ukazuje graf þíslo 10.

27

Graf þ.9: Obrat top 11 sv tových burz komodit v miliónech tun

Pramen: Deutsche Bank : Korporátní a investiþní banka [on-line]. Dostupný na WWW:

Graf þ.10: Poþet obchodovatelných futur-kontrakt$ kótovaných na burzách jednotlivých stát$ a podíl na tržním obradu na komodtiním sektoru za krajinu (þísla v závorkách vyjadují nominální poþet)

Pramen: Deutsche Bank : Korporátní a investiþní banka [on-line]. Dostupný na WWW:

28

1.3 Možnosti investování 1.3.1

Možné investice

Investování do podkladových aktiv typu komodity není tak v ýeské republice tak rozšíené jako u akcií. Rozhodne-li se klient využít tohoto investiþního nástroje, pak jsou mu v zásad celosv tov nabídnuty tyto varianty: Schéma þ.2: Pokladové aktiva pro investora pímá investice

indexy

Komodity

investice do fond$

certifikáty investiþní

Investiþní certifikáty

Akciové dluhopisy

Warranty

pákové Knockout

Pramen: Svoboda, M., Rozumek, D.: Investiþní certifikáty. 1.vydání Komise pro cenné papíry ISBN 80-239-5317-6

Následující text se v nuje charakteristice jednotlivých investiþních strategií. Zaþneme u certifikát$9, které podrobn popíšeme u spoleþností Goldman-Sachs a UBS, pak popíšeme investice do fond$, které obsahují jako podkladové aktivum komoditní indexy a nakonec se budeme v novat pímé investici na burze LME.

9

„Certifikáty jsou z þist právního pohledu zpravidla tzv. dlužní úpisy a nezt lesují akcionáská práva, aþkoliv jsou jejich podkladovými aktivy akcie. Investor koupí od emitenta dlužní úpis - certifikát, který si v pozd jším termínu m$že nechat op tovn proplatit. Emitenti tedy doþasn mohou disponovat s pen zi investor$. Kvalita emitenta je velmi d$ležitým kritériem pi výb ru certifikát$, a proto se doporuþuje kupovat pouze produkty od emitent$ s nejlepší bonitou. Certifikáty byly nejdíve dostupné pouze institucionálním investor$m, jejichž páním bylo se pln podílet na hodnotovém vývoji burzovních index$ – aniž by museli provád t složitá peskupení svých investiþních portfolií a platit vysoké transakþní poplatky. S indexovými certifikáty se mohou od poloviny 90tých let podílet pímo na kurzovním vývoji index$ rovn ž drobní investoi. Dnes patí certifikáty k investiþním produkt$m s nejv tšími objemy obchod$ a nabídky emitent$ (kterými jsou v tšinou banky a spoitelny) se již velmi dlouho nezam ují pouze na indexové certifikáty. Certifikáty mají pevnou, v tšinou n kolikaletou, dobu trvání. Od roku 2000 byla na trh uvedena celá ada certifikát$ (tzv.„open end“), které podobn jako „v þné dluhopisy“ nemají pevn stanoven termín splatnosti. Jejich výhodou je, že dlouhodob orientovaní investoi ušetí náklady za nakoupení následných certifikát$.“ Pramen: Svoboda, M., Rozumek, D.: Investiþní certifikáty. 1.vydání Komise pro cenné papíry ISBN 80-239-5317-6

29

1.4 Goldman-Sachs Tabulka þ.2: Možnosti investic do komoditních certifikát$ (originální názvy) Výnos Páka / Zajišt ní Participace 1:1 Optimální výnos Garance

Riziko PRINCIPAL PROTECTED PARTICIPATION CERTIFICATE GARANTIEZERTIFIKAT

BONUS DISCOUNT PLUS ZERTIFIKAT

INDEXZERTIFIKAT

BONUSZERTIFIKAT

OPEN END PARTIZIPATIONS ZERTIFIKAT

OUTPERFOR MANCEZERTIFIKAT

OPEN END INDEXZERTIFIKAT

DISCOUNTZERTIFIKAT

OPEN END TRACKERZERTIFIKAT (ROHSTOFF)

EXPRESS ZERTIFIKAT

Optionsschein MINIFUTURE STOP LOSS TURBO SHORT STOP LOSS TURBO LONG SHORT ROLLING TURBO LONG ROLLING TURBO

AIRBAG ZERTIFIKAT POWER ZERTIFIKAT

Pramen: Goldman Sachs : Investiþní banka [on-line]. Dostupný na WWW: http://www.goldmansachs.de/www/start.html

30

Garantovaný certifikát (PRINCIPAL PROTECTED PARTICIPATION CERTIFICATE)

zisk

Graf þ.11: Výnos z držení certifikátu v závislosti od hodnoty podkladového aktiva

ztráta

hodnota podkladového aktiva

certifikát podkladové aktivum

Pramen: Goldman Sachs : Investiþní banka [on-line]. Dostupný na WWW: http://www.goldmansachs.de/www/start.html

Certifikát je kapitálovo zajiišt ný. Výplata þiní nominál * maximum (100 % + participace * pr$m rný výkon koše; 100 %). Certifikát je zajištený i m nov . Jedným z píklad$ garantovaného certifikátu je GSCI Ultra Light Energy ER Graf þ.12: Složení GSCI Ultra Light Energy ER Agro 28,84% Agrární výroba Hliník 8.62% Živoþíšní výroba 14,94%

Pr$myslové kovy

Darahé kovy 5,83%

M d 8,14% Olovo 0,85% Nikl 1,79%

Energie 29,08%

Zinek 1,91%

Pramen: Goldman Sachs : Investiþní banka [on-line]. Dostupný na WWW: http://www.goldmansachs.de/derivatives/factsheet.html

GSCI Ultra Light Energy ER je certifikátem s rozloženým portfoliem do široké nabídky komodit. Hodnota certifikátu se vyvíjí v závislosti na hodnot podkladového aktiva, není na ní ale pímo závislá. Z grafu þíslo 13 je možné tento vývoj vypozorovat spolu s faktem nižší volatility certifikátu oproti podkladovému aktivu.

31

Graf þ.13: Vývoj hodnoty GSCI Ultra Light Energy ER za poslední 4 m síce certifikát podkladové aktivum

Pramen: Goldman Sachs : Investiþní banka [on-line]. Dostupný na WWW: http://www.goldmansachs.de/derivatives/factsheet.html

Dalším píkladem je GSCI Non-Energy ER certifikát se složením portfolia dle grafu þíslo 14 Graf þ.14: Složení GSCI Non-Energy ER Agrární složka 42,26 Hliník 11,96% Pr$myslové kovy

M d 11,09% Olovo 1,12%

Nikl 2,48% Živoþíšní Darahé kovy Zinek 2,77% výroba 20,16% 8,15% Pramen: Goldman Sachs : Investiþní banka [on-line]. Dostupný na WWW: http://www.goldmansachs.de/derivatives/factsheet.html

GSCI Non-Energy je ER je složen ze všech základních typ$ komodit mimo energií. Vývoj ceny je rovn ž odvozen od podkladového aktiva bez pímé závislosti a je zobrazen na grafu þíslo 15. Jedná se o nový typ investiþní píležitosti s emisí 9.1.2006.

32

Graf þ.15: Vývoj hodnoty GSCI Non- Energy ER od emise certifikát podkladové aktivum

Pramen: Goldman Sachs : Investiþní banka [on-line]. Dostupný na WWW: http://www.goldmansachs.de/derivatives/factsheet.html

Složené certifikáty - BONUS DISCOUNT PLUS ZERTIFIKAT Knock-in discount certifikát poskytuje v porovnaní s discount certifikáty o n co nižší slevu, s ohledem na dodateþný bezpeþnostní polštá, který existuje v pozadí stagnace kurzù až do výše hodnoty kurzu na úrovni Cap. V každém pípad se zobchoduje (dodání akcie respektive indexového certifikátu odpovídající podkladovému aktivu) jen tehdy, když se podkladové aktivum pi splatnosti kótuje pod Capem a zárove rozdíl mezi emisním kurzem a kurzem v oceovací den, respektive u varianty s pechodným Knock-in kritériem poþas Knock-In-First, nejmí alespo jedenkrát dotklo úrovn bariéry. V jiném pípad následuje splátka ve výši Cap .

zisk

Graf þ.16: Výnos z držení certifikátu v závislosti od hodnoty podkladového aktiva cap

ztráta

hodnota podkladového aktiva

certifikát podkladové aktivum

Pramen: vlastní pramen

GSCI Crude Oil ER patí mezi složené certifikáty z dvou základních typ$ a to bonus a dicount certifikátu. Pohledem na graf þíslo 17 je zejmé, jak dokáže toto spojení ovlivnit cenu certifikátu.

33

Graf þ.17: Vývoj hodnoty GSCI Crude Oil ER od emise certifikát podkladové aktivum

Pramen: Goldman Sachs : Investiþní banka [on-line]. http://www.goldman-sachs.de/derivatives/factsheet.html

34

Dostupný

na

WWW:

Bonus certifikát (BONUSZERTIFIKAT) Graf þ.18: Výnos z držení certifikátu v závislosti od hodnoty podkladového aktiva zisk

zisk Bonus

ztráta

certifikat

podklad certifikat

hodnota bariéry

ztráta

graf pro zertifikát pi nepekroþení bariéry

hodnota bariéry

graf pro zertifikát pi pekroþení bariéry

Pramen: Goldman Sachs : Investiþní banka [on-line]. Dostupný na WWW: http://www.goldmansachs.de/derivatives/factsheet.html

Bonus certifikáty jsou vlastní pro poþítání investice s rostoucími kurzy podkladového aktiva, ale taky k dosáhnutí atraktivního postranního výnosu u nepítomnosti oþekávaného nár$stu kurzù. Jestli podkladové aktivum v žádném moment doby splatnosti nedosáhne pojistné úrovn = bariéry (graf þíslo 18), obdrží investoi nejmí hladina bonusu anebo - lépe v pípad pohledu investora - odeþtenou o skuteþnou performanci. Nedosahuje-li podkladové aktivum pojistné hladiny = bariéry (graf þíslo 18), potom bude v každém pípade vrácen dosáhnutý výkon zpátky. Bonus certifikáty s Cap Bonus certifikáty s Cap se hodí

pro investory, kteí poþítají s pomalu rostoucími kurzy

podkladového aktiva, ale taky pí nepítomnosti oþekávaného nár$stu kurzu nabídnou atraktivní postranní výnos. Jestliže podkladové aktivum v žádném moment do doby splatnosti nedosáhne pojistné úrovn , obdrží investoi nejmí hladinu bonusu anebo - lépe v pípad pohledu investora - odeþtenou o skuteþnou performanci. Nedosahuje-li podkladové aktivum pojišt né-hladiny = bariéry, potom bude v každém pípad vrácen dosáhnutý výkon zpátky. Jednako nebude ale v žádném pípad realizováno splacení kurzu nad hladinu CAP. Píkladem bonus certifikátu je Kupfer Indikation (indikace m di), který má stanoveno podkladové aktivum 100% m  obchodovanou na London Metal Exchange. Slouží jako indikátor této komodity od data své emise 17.11.2005. Pohyb cen dokladuje následující graf: 35

Graf þ.19: Vývoj hodnoty Kupfer indikátoru od data emise certifikát podkladové aktivum

Pramen: Goldman Sachs : Investiþní banka [on-line]. Dostupný na WWW: http://www.goldmansachs.de/derivatives/factsheet.html

Outperformance certifikáty (OUTPERFORMANCE-ZERTIFIKAT) Outperformance certifikát participuje nad nákupní cenou výš, než je výkon pokladového aktiva. Výkon vypoþítaný v den splatnosti vychází z váženého pr$m ru jednotlivých výkon$ uvedených od jejich platných kurz$ od emise. Graf þ.20: Výnos z držení certifikátu v závislosti od hodnoty podkladového aktiva

zisk

outperformance

certifikát podkladové aktivum

ztráta

hodnota podkladového aktiva

Pramen: Goldman Sachs : Investiþní banka [on-line]. Dostupný na WWW: http://www.goldman-sachs.de/derivatives/factsheet.html Subindex GSCI Industrial Metals (industriální kovy) je postaven na vývoji termínovaného kontraktu na hliník, m , olovo, nikl a zinek s tím, že všechny jsou obchodovatelné na London Metal Exchange. Rozložení t chto komodit je uvedeno v grafu þíslo 21

36

Graf þ.21: Složení GSCI Industrial Metals ER zinek 8,09% nikll 12,43% hliník 40,75% olovo 4,34%

m  34,39%

Pramen: Goldman Sachs : Investiþní banka [on-line]. Dostupný na WWW: http://www.goldmansachs.de/derivatives/factsheet.html

Subindex GSCI Industrial Metals ER je emitován od 9.5. 2005, graf þíslo zobrazuje pohyby hodnoty tohto subindexu. Výsledkem využití tohoto indexu je znásobení r$stu podkladového aktiva oproti lineární závislostí mezi poklesem hodnoty aktiva a cetifikátu Graf þ.22: Vývoj hodnoty GSCI Industrial ER od data emise certifikát podkladové aktivum

Pramen: Goldman Sachs : Investiþní banka [on-line]. Dostupný na WWW: http://www.goldmansachs.de/derivatives/factsheet.html

37

Discount certifikáty (DISCOUNT-ZERTIFIKAT) Diskont certifikáty nabízejí možnosti postranního tržního výnosu, který není dán bezprostedn pímou investicí do podkladového aktiva. Krom toho p$sobí snížená obstarávací cena jako vyrovnávatel rizika a tlumí riziko kursovní ztráty. Diskontní certifikáty m$žou investorovi nabídnout získání urþité základní hodnoty (podkladové aktívum) spolu s atraktivním rabatem. (graf þíslo 23). Neplatí teda základní hodnotu (podkladového aktíva) protihodnotou aktuálních kurz$, ale výrazn nižší diskontní cenou. Zisk m$že vzniknout proto i v situaci, kdy základní hodnota (podkladové aktívum) nepatrn spadne pod koneþnou úrove, ale v dob splatnosti bude ješt stále se kótována nad emisní cenou tohoto certifikátu. Open-End-Zertifikáty nabízejí výhodu pímo úm rn participovat na vývoji trh$ jednoho z tržních segment$ anebo jednotlivých podkladových aktiv bez data splatnosti. Graf þ.23: Výnos z držení dicount certifikátu v závislosti od hodnoty podkladového aktiva zisk cap

outperformance

certifikát podkladové aktivum

postranní renta podkladové aktivum tlumiþ rizika

ztráta Pramen: Goldman Sachs : Investiþní banka [on-line]. Dostupný na WWW: http://www.goldmansachs.de/derivatives/factsheet.html

Uplatníme-li vývoj podkladového aktiva GSCI Industrial Metals ER v discount certifikátu získáme mnohem stabiln jší, ale i mén výnosnou formu investice (graf þíslo 24 )

38

Graf þ.24: Vývoj hodnoty GSCI Industrial Metals ER-dicount certifikát od emise certifikát podkladové aktivum

Pramen: Goldman Sachs : Investiþní banka [on-line]. Dostupný na WWW: http://www.goldmansachs.de/derivatives/factsheet.html

Expres certifikát (EXPRESS ZERTIFIKAT) Certifikát je chrán n proti urþitému poklesu kurz$ a m$že být pedþasn zp tn splacen emitentem. Splátka certifikátu se realizuje v závislosti na vývoji podkladového aktiva 17.7.2006 (1), 16.7.2007(2) anebo 15.7.2008(3). Je-li záv reþný kurz t chto dní vyšší než poþáteþný (Reference Price Initial), bude certifikát pedþasn splacen a to ve výši 107 EUR (1), 114 EUR (2) a 121 EUR (3) (s výplatou pokaždé 5 pracovních dn$ po). Nekótuje-li se podkladové aktívum kterýkoliv z t chto dní výš než poþáteþný stav, bude certifikát v závislosti na kótovácí pozici v posledním oceovacím dnu peplacen následovn : A) Bude vykonána splátka nominální sumy, když podkladové aktívum se bude kótovat pesn , anebo nad cenou Protection Level a níž než poþáteþný stav. Tím se uskuteþní zajišt ní proti kursovním ztrátám k týto hladin . B) Bude-li ležet podkladové aktívum pod touto úrovní, bude za certifikát proplacena suma rovnající se nominál * (referenþní pozice / poþáteþní stav). Certifikát je zajišt ní v$þi pohybu m n. Všechny údaje jsou pedm tem oznámení, Protection Level se bude pohybovat v pásmu 85 % až 90 % referenþní ceny.

39

Graf þ.25: Výnos z držení expres certifikátu v závislosti od podkladového aktiva zisk

podkladové aktivum

certifikát podkladové aktivum

Protection level Nominální suma Nominální suma * refernþní pozice / poþáteþný stav

ztráta Pramen: Goldman Sachs : Investiþní banka [on-line]. Dostupný na WWW: http://www.goldmansachs.de/derivatives/factsheet.html

Investováním volných finanþních prostedk$ do podkladového aktiva GSCI Industrial Metals ER s využitím discount certifikátu umožní minimalizovat volatilitu a odepít investorovi zisk, který by od emise 4.5.2005 dosáhl (graf þíslo 26) Graf þ.26: Vývoj hodnoty GSCI Industrial Metals ER od data emise certifikát podkladové aktivum

Pramen: Goldman Sachs : Investiþní banka [on-line]. Dostupný na WWW: http://www.goldmansachs.de/derivatives/factsheet.html

40

Airbag certifikát (AIRBAG ZERTIFIKAT) Airbag certifikát participuje na vývoji podkladového aktiva a nabízí splacení 100% nominální hodnoty poþáteþního kurzu u kursových ztrát až 86%. Existují následující varianty splátky: 1. leží-li podkladové aktívum v oceovací den nad poþáteþným kurzem, tak bude za certifikát proplacena suma rovnající se nominální þástce vypoþtené z aktuálního výkonu koše 2. Leží-li záv reþní kurz mezi ztrátou od 75% poþáteþného kurzu a poþáteþným kurzem, bude proplacena nominální cena certifikátu 3. leží-li záv reþní kurz pod prahem ztráty, bude vyplacen obnos poz$stávající z nominální þástky * (1/ztráta) * (pr$m rný výkon koše). (graf þíslo 27)

zisk

Graf þ.27: Výnos z držení dicount certifikátu v závislosti od hodnoty podkladového aktiva

ztráta

podkladové aktivum

certifikát podkladové aktivum

pojistná hladina

Pramen: Goldman Sachs : Investiþní banka [on-line]. Dostupný na WWW: http://www.goldmansachs.de/derivatives/factsheet.html

Investujeme-li do GSCI Non-energy ER airbag certifikátu dosáhneme vyšší volatility s možností realizovat i vyšší zisky (graf þíslo 28) Graf þ.28: Vývoj hodnoty GSCI Non-energy ER – airbag certifikátu za poslední rok certifikát podkladové aktivum

Pramen: Goldman Sachs : Investiþní banka [on-line]. Dostupný na WWW: http://www.goldmansachs.de/derivatives/factsheet.html

41

Power certifikát (POWER ZERTIFIKAT) Power certifikát participuje od poþáteþného kurzu (zjišt n u emise) nad vývojem podkladového aktiva a zaruþuje za urþitých podmínek vyplácení bonusu. Z toho vyplývající varianty výplat jsou: 1. V pípad , že kurz podkladového aktiva do období vþetn oceovacího dne nedosáhne stupn bariéry, bude vyplacen obnos rovnající se nominální hodnot * (1 + participace * (koneþný kurs/poþáteþný kurz), minimáln ale ve výši nominální hodnota * bonus/poþáteþný kurz 2. v pípad , že kurz podkladového aktiva nedosahoval nejmí jednou úrove bariéry a pi splatnosti leží pod poþáteþným kurzem vypoþte se výnos z nominální hodnoty * koneþný kurs / poþáteþný kurz 3. Jestli nebude dosahována hladina bariéry a koneþný kurs v tší než poþáteþný kurz, spoþte se výplata jako nominální hodnota * (1 + participace * ( úpadek kurzu / poþáteþní kurz - 1)). (graf þíslo 29) Graf þ.29: Výnos z držení power certifikátu v závislosti od hodnoty podkladového aktiva a) pi nepekroþení bariéry, b)pi prekroþení bariéry a)

b) zisk

zisk

podkladové aktivum

ztráta

hodnota bariéry

certifikát podkladové aktivum podkladové aktivum

ztráta

hodnota bariéry

Pramen: Goldman Sachs : Investiþní banka [on-line]. Dostupný na WWW: http://www.goldmansachs.de/derivatives/factsheet.html

Power certifikát na GSCI Industrial Metals ER zvýší volatilitu investice oproti investování v participaci 1:1 (graf þíslo 30)

42

Graf þ.30: Vývoj hodnoty GSCI Industrial Metals ER – power certifikátu od emise certifikát podkladové aktivum

Pramen: Goldman Sachs : Investiþní banka [on-line]. Dostupný na WWW: http://www.goldmansachs.de/derivatives/factsheet.html

Indexový certifikát (INDEX-ZERTIFIKAT) Vývoj hodnoty indexových certifikát$ je jednoduše pochopitelný: vyplývá lineárn z hodnoty vývoje podkladového aktiva. Indexový certifikát jsou blízkými píbuznými Open-EndCertifikát$. Jejich zp$sob vývoje hodnoty je následující: S indexovými certifikáty m$že investor: 1. Participovat na vývoji podkladového aktiva. Hlavní rozdíl je v dob splatnosti, která je omezená pro participaþní certifikáty. Pro Open-End-Certifikáty naproti tomu ne. Indexové certifikáty otevírají investor$m i tu možnost, na jinak t žce pístupných trzích, investovat do þásti trhu nebo do jednotlivého podkladového aktiva. (graf þíslo 31) Graf þ.31: Výnos z držení indexového certifikátu

zisk

certifikát podkladové aktivum podkladové aktivum

ztráta Pramen: Goldman Sachs : Investiþní banka [on-line]. Dostupný na WWW: http://www.goldman-sachs.de/derivatives/factsheet.html

43

Využijeme-li nabídky Golman-Sachs a zaþleníme indexový certifikát do našeho portfolia, pak m$žeme sledovat dokonalou lineární závislost mezi cenou podkladového aktiva a certifikátu, jak je tomu i na grafu þíslo 32 GSCI Total Retun. Graf þ.32: Vývoj hodnoty GSCI Total Return – indexového certifikátu za poslední rok certifikát podkladové aktivum

Pramen: Goldman Sachs : Investiþní banka [on-line]. Dostupný na WWW: http://www.goldmansachs.de/derivatives/factsheet.html

Opþní kontrakt (Optionsschein) Opþní kontrakt typu Call (graf þíslo.33 a)) S opþním kontraktem typu Call m$žou investoi spekulovat na stoupajících kurzech podkladového aktiva. Na konci doby splatnosti m$že investor do opþního listu žádat zaplatit rozdíl záv reþného kurzu podkladového aktíva mínus cena podkladové aktiva, pokud je tento rozdíl kladný. Je-li tento rozdíl záporný, stane se opþní list bezcenným.

zisk

zisk

Graf þ.33: Výnos z držení opþního kontraktu typu a) call a b) put a) b)

podkladové aktívum

ztráta

ztráta

podkladové aktívum

certifikát podkladové aktivum

Pramen: Goldman Sachs : Investiþní banka [on-line]. Dostupný na WWW: http://www.goldmansachs.de/derivatives/factsheet.html

44

Opþní kontrakt typu Put (graf þíslo 33 b)) S opþními kontrakty typu Put mohou investoi spekulovat na padající kurz podkladového aktiva. Na konci doby splatnosti m$že investor do opþního kontraktu typu Put oþekávat platbu ve výši rozdílu ceny podkladového aktiva opþního kontraktu mínus koneþní kurz podkladového aktiva, v pípad kladného rozdílu t chto hodnot. Je-li tento rozdíl záporný, stane se opþní list bezcenným. Opþní kontrakty vyhlašuje Goldmann Sachs pro: ropu, zlato, GSCI Excess Return, palladium, platinu a stíbro. MINI-FUTURE Se short (krátkým) Mini Future warrantem (opþním listem) si vsadíte na pokles podkladového aktiva. Kombinuje jednoduchost Open-End-Certifikátu s pákovým úþinkem Turbo certifikátu. Jinými slovy, pákové certifikáty bez doby splatnosti a obchodovatelné každý burzovní den. Dodateþn poz$stává z americké, tedy denní možnosti výkonu. Zárove je nabídnuta i každodenní (den = burzovní den) výpov dní lh$ta emitenta. Certifikáty pak budou automaticky zp tn splacené, když kurz podkladového aktíva dosáhne, nebo pesáhne Knock-Out-Level. Zp tná splátka þiní ve všech pípadech: (Aktuální level financování - referenþní kurz) * vztahový pom r. Pitom se realizuje každodenní pizp$sobování levelu financování o náklady financování, které jsou vypoþítány pes aktuální úrokový sazbami over night$, aktuální spread financování a možné platby dividend. Nastavení aktuálních Knock-Out-hladin se realizuje každý m síc v první obchodní den pes aktuáln pizp$sobený level financování po odeþtení aktuálního Knock-Outnárazníku. Stop Loss Turbos dlouhý (STOP LOSS TURBO LONG) S dlouhým Stop Loss Turbo strategií spekuluje investor na rostoucích kurzech podkladového aktiva. Každý den roste level financování, vyhov t náklad$m financování. V pípad dotyku bariéry se vloží do Stop-Loss-Turba jenom oddychová pestávka. Knock-Out se koná jenom v pípad , že hodnota produktu poklesne pod 0,20 Eur.

45

Stop Loss Turbos krátký (STOP LOSS TURBO SHORT) S krátkým Stop Loss Turbem spekuluje investor na klesání kurz$ podkladového aktiva. V pípad dotyku bariéry se vloží do Stop-Loss-Turba jenom oddychová pestávka. Knock-Out se koná jenom v pípad , že hodnota produktu poklesne pod 0,20 Eur. Investice do STOP LOSS TURBO: ropa, zlato, platina, palladium, cukr, topní olej.... Rolling Turbo douhý(LONG ROLLING TURBO) Spekulace na Rolling Turbo Long (dlouhý) umožní investorovi participovat s konstantní pákou na stoupajících kurzech. Denním otáþením bude páka Rolling Turba op t nastavená na p$vodní páku. K tomu je odpovídajíc dopoþten i level financování, Stop-Loss-hladina a pom r. V pípad doteku Stop-Loss-Bariéry nenásleduje automatický Knock-Out, ale Stop-Loss, to znamená, že produkt se postaví do oddechové pestávky do následujícího opoþení. S Turbo Futures Long (dlouhý) vsadí investoi na stoupající kurzy podkladového aktiva. Každý den stoupá lehce financování produktu za úþel nést náklady financování. V pípad dotyku bariéry se Turbo Future ihned Knock-Out, a investoi automaticky obdrží zbývající hodnotu. Rolling Turbo krátký(SHORT ROLLING TURBO) Spekulace na Rolling Turbo Short (krátký) umožní investorovi participovat s konstantní pákou na klesajících kurzech. Denní otáþením bude páka Rolling Turba denn op t nastavený na p$vodní páku. K tomu je level financování, Stop-Loss-hladina a pom r denn odpovídající dopoþteny. V pípad doteku Stop-Loss-Bariéry nenásleduje automatický Knock-Out, ale StopLoss, to znamená, že produkt se postaví do oddechové pestávky do následujícího pekroþení hranice. Možnosti investování s ROLLING TURBO: ropa Brent, zlato, palladium, platina, stíbro

1.4.1

Pímá investice u Goldman Sachs

Spoleþnost Goldman Sachs nabízí investor$m i možnosti pímého navázaní certifikátu na specifické podkladové aktivum, napíklad m , olovo a ostatní neželezné kovy obchodované na 46

London Metal Exchange. Uvádím pehlednou tabulku možností pímých investic (tabulka þíslo 3) Tabulka þ.3: Možnosti investování pímo do komodity pes Goldman, Sachs & Co. Wertpapier GmbH

Typ certifikátu

Pom r píjmu / M na Podkladové aktívum / dodací zaokrouhlování po desetinné lh$ta þárce

Open End

LME Grade Copper

A

0,01

USD

Poþáteþný transakþní poplatek / maximální transakþní poplatek (vždy na jednotku podkladového aktiva v obchodovatelné m n 10,00 / 150,00

USD

5,00 / 70,00

USD

2,50 / 40,00

USD

30,00 / 450,00

USD

4,00 / 60,00

/ Future Contract Open End

LME High Grade Aluminum

8 0,01 /

Future Contract Open End

LME Lead

Standard

8 0,01 /

Future Contract Open End

LME Nickel

Primary

8 0,001 /

Future Contract Open End

LME Special High Grade Zinc

8 0,01 /

Future Contract 8 Pramen: Goldman Sachs : Investiþní banka [on-line]. Dostupný na WWW: http://www.goldmansachs.de/derivatives/factsheet.html

47

1.5 UBS Tabulka þ.4: výnos/riziko

Rozd lení investic do podkladového aktiva u UBS dle pom ru

Výnos Pákový efekt Výkon Optimalizace Garance

riziko PIP

Kick-in GOAL

Cenné papíry

Index Perles Open End Perles Open/End Shorty PERLES Plus Shorty

Hybridy

Commodity linked note (cenný papír na komodity)

Strukturo Commodity -vaná linked note úroková sazba

Commodity linked note (cenný papír na komodity) Commodity linked note

Pramen: UBS : Investiþní http://keyinvest.ibb.ubs.com

PERLES Plus

Precious Metal Key Metal Warrants

spoleþnost 48

[on-line].

Dostupný

na

WWW:

Pro investory s velkou citlivostí na riziko, kteí hledají inteligentní možnost investování s plnou, nebo þásteþní ochranou vloženého kapitálu. (graf þíslo 33) Graf þ.33: Investice s cílem minimalizovat riziko zisk hranice

ztráta

Pramen: UBS : Investiþní spoleþnost [on-line]. Dostupný na WWW: http://keyinvest.ibb.ubs.com

Výnos je potencionální vyšší v porovnaní s investicemi do trh$ pen z. Nelimitovaný, limitovaný, nebo fixní výnos lze zajistit dle produktu. Riziko ztráty limitováno do daného bodu. Nákup na sekundárním trhu m$že zp$sobit zvyšování rizika ztráty. Optimalizace Pro investory, kteí cht jí snížit stupe vysoké tolerance rizika a kteí si pejí t žit z postranního pohybu podkladového aktiva. (graf þíslo 34) Graf þ.34: Investice s cílem optimalizovat riziko zisk

podkladová cena ztráta Pramen: UBS : Investiþní spoleþnost [on-line]. Dostupný na WWW: http://keyinvest.ibb.ubs.com

49

Výnosový potenciál na trzích s postranním pohybem podstatn vyšší – v n kterých momentech dvakrát tak vysoký – jako u pímé investice. Na druhou stranu, investor ztrácí možnost výnosu z maximálního postavení podkladového aktiva. Riziko, nebo výnos je limitován do výše investovaného kapitálu. Investor, musí, nicmén , být pipraven k návratu podkladové pozice ve fázi splatnosti. V závislosti na produktu je možné þásteþné hedgování (rizikovým nárazníkem (risk buffer)) s nastavením dle investice. Výkon Pro investory s tolerancí mírného až vysokého rizika, kteí cht jí profitovat z vývoje ceny cenných papír$ podkladového indexu bez zavázání velkého množství kapitálu anebo utrácení pen z na administrativu. (graf þíslo 35) Graf þ.35: Investice s cílem minimalizovat riziko zisk nárazník podkladová cena ztráta Pramen: UBS : Investiþní spoleþnost [on-line]. Dostupný na WWW: http://keyinvest.ibb.ubs.com

Potenciál výnosu závisí od typu a kompozice podkladového aktiva. Riziko ztráty je limitováno kapitálem, který byl investován. V závislosti na produktu je možné pozici zahedgovat (rizikový nárazník) v závislosti na pozici investice a podmínkách na trhu. Pákový efekt Pro investory se sklonem k vysokému riziku, kteí cht jí investovat malý objem pen žních prostedk$ ale chce z$stat flexibilní jak z výnosu z trendu nebo hedgování portfolií proti fluktuaci cen. (graf þíslo 36)

50

Graf þ.36: Investice s cílem minimalizovat riziko zisk

podkladová cena ztráta Pramen: UBS : Investiþní spoleþnost [on-line]. Dostupný na WWW: http://keyinvest.ibb.ubs.com

Výnosový potenciál je

neproporcionáln v tší než u pímé investice do odpovídajícího

podkladového aktiva. V závislosti na produktu, investor m$že získat benefit z r$stu (call/bull certifikáty) anebo z pádu (put/bear certifikáty) trh$. Riziko ztráty je limitováno investovaným kapitálem. PIP PIP on Goldman Sachs Industrial Metals / Precious Metals Excess Return Index Basket Jedná se o zajišt ný komoditní produkt založen na participaci na komodit s ochranou investovaného kapitálu. Riziko ztráty je rovné rozdílu mezi nákupní cenou a výškou ochrany kapitálu. Rozložení PIP na Goldman Sachs Industrial Metals a Precious Metals Excess Return Index Basket dle grafu þíslo 37.

Tabulka. aktivaSachs PIP GSIM / PMERI Graf þ.37: SloženíPodkladové PIP Goldman Industrial Metals / Precious Metals Excess Return Index Basket GS Precious Metals ER Index

GS Industrial Metals ER Index

Pramen: UBS : Investiþní spoleþnost [on-line]. Dostupný na WWW: http://keyinvest.ibb.ubs.com/k2/Contributions/TermSheets/PIP_GSCI_GSINER_GSPMER_5y_final 51 -22851.pdf

Poþáteþná úrove podkladového koše je kalkulována na základ použití následující rovnice: [(50% * GCINERr10 / GSINERi11) + (50% * GSPMERr / GSPMER)i] * 1000 USD Participace: 121% (pi expiraci)

10

r= koneþná hodnota každého koše v expiraþní den, založené na relevantních uzávírkových cenách.

11

i=poþáteþní hodnota každé zložky koše, pro tento pípad 149,44 GSINER, 77,17 pro GSPMER

52

1.6 Indexy komodit ve sv t Ve sv t se nenachází velké množství index$, do kterých by mohl potencionální privátní investor vložit své peníze. Omezenost pístupu na trh je odvozena od vysokých finanþních požadavk$ na vstup do druh$ fond$, které mají jako podkladové aktiv$m index. N které vyžadují pímou investici ve výši 100,000 USD, a n které jsou jen indikátory ceny komodit. Výjimkou jsou certifikáty na podkladové aktivum daného fondu. Indexy, do kterých se dá investovat a, Goldman Sachs Commodity Index (GSCI) b, Commodities Research Bureau (CRB)-Bridge c, Dow-Jones-AIG Commodity Index d, Rogers International Raw Materials Index e, Pimco Commodity Real Return Fund f, Oppenheimer Real Asset Fund g, Diapason Rogers Commodity Index Fund h, Deutsche Bank Liquid Commodity Index – Mean Reversion (DBLCI-MR)

1.6.1

Goldman Sachs Commodity Index (GSCI)

GSCI® je vytvoen k vybavení investora spolehlivým a veejn pístupným (publikovaným) benchmarkem pro vývoj investic na komoditních trzích s myšlenkou být srovnatelný se S&P 500 nebo identifikátory ve správ FT (Financial times). GSCI® je definován jako složený index (composite index) sektoru komoditních výnos$, reprezentující nespekulaþní, dlouhodobé investice do komoditních futur$, které jsou široce diverzifikovány pes spektrum komoditních souþástí. Výnosy jsou kalkulovány na pln zaruþené bázi se stálou reinvesticí. Kombinace t chto atribut nabídne investorovi reprezentativní a realistický obrázek realizovatelných výnos$ dosažitelných na komoditních trzích. Složeni komponent$ dle kvality na bázi likvidity pro zahrnutí do GSCI® je odvozeno od jejich množství odvozeném od sv tové produkce. Principy stojící za konstrukcí indexu jsou veejn pístupná a tvoena s cílem nabídnout lehké a nákladov použitelné implementace do investiþních strategií.

53

1.6.2

Ekonomické pom ování

GSCI® je vyvažován sv tovou produkcí; množství každé komodity v indexu je podmín no pr$m rným množstvím produkce v posledních p ti letech dle dostupných dat. Takové vyvážení dodává GSCI® podstatné výhody, mezi nejd$ležit jší patí ekonomický indikátor a m ítko výkonu investování. Pro použití jako ekonomický indikátor se vychází z ustanovení, že píslušná váha pirazená každé komodit je mírou množství komodity protékající ekonomikou (napíklad aktuální produkce anebo spoteba komodity). Napíklad, vliv zdvojnásobení cen kukuice má vliv na inflaci. Velikost inflace zp$sobené tímto jevem závisí pímo na ukazovatele spoteby (i produkce) v ekonomice.

1.6.3

Široké spektrum komodit

GSCI® poz$stává z takového množství komodit jak je to jenom možné, s ohledem na pravidlo vynechávající komodity za úþelem zachování likvidity a investability do podkladových trh$ futur$. V dnešní podob , GSCI® poz$stává z 24 komodit ze všech komoditních sektor$: šest energetických produkt$, sedm kov$ a 11 agrokulturálních produkt$. Tato široká základna tvoících komodit poskytuje GSCI vysoký level (míru) diversifikace pes subsektory a uvnit každý sektor. Tato diverzifikace minimalizuje efekty vysoký idiosynkratických (výstedních) událostí, které mají významný vliv práv na jednotlivé komoditní trhy, ale jsou potlaþeny pi agregaci na level (míru) GSCI®. Spolu, diverzifikace z$stávajících komodit a jejich ekonomické zastoupení (míra zastoupení) zaruþí GSCI® vyvíjet se stabilním sm rem (omezovaní volatility a tím i rizika) k ekonomickému r$stu, i když sv tový r$st pežívá t žké chvíle. Když je sv tový r$st podn cován vývojem ekonomik industrializovaných stát$, sektor kov$ GSCI® ve všeobecnosti reaguje nohem siln ji než agrokulturální sektor. Ve stejném duchu, když emerging markets dominují r$stu sv tové ekonomiky, agrokulturální sektor a sektor navázán na ropu reaguje nejsiln ji. Proto, napíklad, index, který významn podceuje složku agrokulturálního vývoje zákonit významn underperformuje (vyvíjí se pod trhem) s ohledem na sv tovou ekonomiku rostoucí nižší mírou pes ekonomiky OECD a silející mírou pes ekonomiky emerging markets, stejn jako index založen na pohybu cen akcií obsahující industrializované podniky bude seznamovat svého investora se špatným obrázkem na ekonomiky tažené cenami služeb. 54

Obsah indexu: a. rozložení energetických komodit

Graf þ.38: Rozložení energetických komodit v indexu GSCI

Industrial Metals 6.72% Precious Metals 2.08% Agriculture 12.73% Livestock 6.25% Crude Oil 28.75% Brent Crude Oil 13.67% Unleaded Gas 8.37% Heating Oil 8.39% GasOil 4.57% Natural Gas 8.47%

Pramen: Goldman, Sachs & Co., New York : Investiþní spoleþnost [on-line]. Dostupný na WWW: http://www.gs.com/gsci/#components b. rozložení industriálních kov$

Graf þ.39: Rozložení industrálních kov$ v indexu GSCI

Energy Total 72.21% Precious Metals 2.08% Agriculture 12.73% Livestock 6.25% Aluminium 2.90% Copper 2.29% Lead 0.32% Nickel 0.74% Zinc 0.47%

Pramen: Goldman, Sachs & Co., New York : Investiþní spoleþnost [on-line]. Dostupný na WWW: http://www.gs.com/gsci/#components

55

c. rozložení argokulturálních komodit

Graf þ.40: Agroluturální komodity v indexu GSCI Energy Total 72.21% Industrial Metals 6.72% Precious Metals 2.08% Livestock 6.25% Wheat 2.92% Red Wheat 1.25% Corn 3.14% Soybeans 1.90% Cotton 1.27% Sugar 1.35% Coffee 0.63%

Pramen: Goldman, Sachs & Co., New York : Investiþní spoleþnost [on-line]. Dostupný na WWW: http://www.gs.com/gsci/#components d. rozložení komodit na dobytek

Graf þ.41: Zastoupení komodit (dobytku) v indexu GSCI Energy Total 72.21% Industrial Metals 6.72% Precious Metals 2.08% Agriculture 12.73% Live Cattle 3.53% Feeder Cattle 0.80% Lean Hogs 1.93%

Pramen: Goldman, Sachs & Co., New York : Investiþní spoleþnost [on-line]. Dostupný na WWW: http://www.gs.com/gsci/#components

e. rozložení drahých kov$ Graf þ.42: Rozložení drahých kov$ v indexu GSCI Energy Total 72.21% Industrial Metals 6.72% Agriculture 12.73% Livestock 6.25% Gold 1.88% Silver 0.20%

Pramen: Goldman, Sachs & Co., New York : Investiþní spoleþnost [on-line]. Dostupný na WWW: http://www.gs.com/gsci/#components

56

1.7 Dow-Jones-AIG Commodity Index 1.7.1

Obchodovat s CBOT Dow Jones-AIG Commodity Index S M Futury

Vyvážení individuálních komodit v Dow Jones-AIG Commodity Index nabízí širokou a diverzifikovanou základnu pro komodity jako tídy aktiv. Použitím CBOT12 DJ-AIGCI futur$ k obchodování podkladových (košových) komodit je umožn no investorovi: a. zahedgování cen komodit a rizika inflace získáním diversifikováneho vlivu aktiv prostednictvím jediné operace ( snaha minimalizovat þas a náklady investora ) b. vyjádit r$znorodé pohledy na komodity jako tídu aktiv na vysoce likvidním a širokém trhu future kontrakt$ c. participovat na možnostech arbitráže podél r$zných koncept$ DJ-AIGCI

1.7.2

Unikátní a balancovaný výsledek indexového pem ování

Základním posláním vedoucím DJ-AIGCI k váženého rozprostení aktiv je umožnit „the markets themselves“ zásadn ovlivnit souvztažnou d$ležitost r$zných komodit. DJ-AIGCI poskytuje balancovaný pohled do všech hlavních komoditních sektor$ zahraující energie, obilí, olejniny, kovy, další produkty (káva, kakao, cukr, bavlna…), a dobytek. DJ-AIGCI je založen na unikátní kombinaci likvidity a dát produkce k dosáhnutí tohoto cíle.

1.7.3

Jak pacujují kontrakty CBOT DJ-AIGCI?

S úmyslem vyjádit pohled na nový sm r vývoje reálních cen aktiv, anebo zahrnout širší navzájem protich$dné aktivity a tím diverzifikovat portfolio, m$žou investoi jednoduše nakupovat nebo prodávat CBOT DJ-AIGCI futury. Jediné provedeni poskytuje odryti všech 20-ti indexových komponent$. Hodnota CBOT DJ-AIGCI futuru je shodná násobku konstruktového multiplikátoru ($100) násobeného souþasnou hodnotu futuru. Jestli je future kontrakt obchodován za 500, nákup CBOT DJ-AIGCI futury kontraktu je ekvivalentem k $50,000 investici široce diversifikovaného portfolia fyzických komodit. M$žete si zvolit mezi uzavenou pozici na CBOT

12

CBOT = Chicago Board of Trade

57

DJ-AIGCI futur$ pedcházejících exspiraci anebo je držet do maturity. CBOT DJ-AIGCI futury jsou založeny na hodnot pen z odpovídající oficiální tržní cen odvozené od kalkulace indexového uspoádání. Pokud je spoádající cena vyšší, než cena, za kterou byl future kontrakt obchodován díve, nákupce (long) futur kontraktu dosáhl þistý zisk zatímco prodávající (short) utrpí þistou ztrátu.

1.7.4

Všechny benefity z CBOT Futures trh$

Integrita Pro uživatele CBOT DJ-AIGCI futur$, finanþní instrumenty poskytované zúþtovacím stediskem Board of Trade mají za úkol prakticky eliminovat riziko protistrany a snížit vystavení vlivu úv rové (tokové) linky Cenová transparentnost CBOT DJ-AIGCI futury profitují ze všeobecné cenové transparentnosti a efektivity hlubokých CBOT trh$. Elektronická platforma CBOT pináší bezpíkladné poptávkové, nabídkové a široké dokumentaþní informace za úþelem maximalizace konkurence cen. Flexibilita a likvidita CBOT DJ-AIGCI futury nabízejí všem investor$m nastavit jejich komoditní polohy na denní báze. CBOT DJ-AIGCI kontrakty na futury m$žou být použity v transakcích Exchange of Futures for Swaps (EFS) – vým na futur$ za swapy. EFS spoþívá ze dvou odd lených, ale závislých transakcích swapového a futurového obchodování. V þase inicializace EFS ob ma stranami, nabyvatel(poptávající) a pozbyvatel (nabízející) futuru musí býti souþasn pozbývajícím (nabízejícím) a nabyvatelem (poptávajícím) swapu. Složka swapu musí zahrnovat podkladovou komoditu pro future kontrakt – v našem pípad , aktuální DJ-AIGCI. Množství pokryto swapem musí být pibližn ekvivalentní s množstvím pokrytím futury. Ochrana CBOT DJ-AIGCI futury dávají možnost k hedgování (zajišt ní) komoditního a inflaþního rizika plus odstrauji reziduální (nezajišt ní) riziko. Ochrana m$že být vytvoena bez ohledu na všeobecný vývoj trh$. 58

Standardizace Jako burzovn obchodovatelný futur kontrakt, specifikace jsou pln definovány a samotný kontrakt je vysoce substituovatelný. Standardizace poskytuje také možnost spravovat portfolio s využitím EFS. Osv dþená elektronická platforma Tyto kontrakty na futury jsou výhradn obchodovány na CBOT electronic platform – elektronické platform Chicago Board of Trade. Zajímavé je i složení indexu CBOT DJ-AIGCI v þase, pozorovatelné na grafu þíslo 43, z kterého je možné zd$raznit pevné složení indexu. Graf þ.43: Pom rné zastoupení komodit v indexu CBOT DJ-AIGCI

Pramen: Dow Jones Indexes : producent Wall Street Journal [on-line]. Dostupný na WWW:. http://www.djindexes.com/mdsidx/downloads/DJW_Commodity.pdf

59

1.8 Deutsche Bank Liquid Commodity Index – Mean Reversion (DBLCI-MR) DBLCI-MR sleduje výkon souboru šesti nejlikviditn jších komodit respektive komoditních termínovaných kontrakt$ s relativn velkými denními obchodovatelnými objemy a otevenými podíly. V souþasnosti (rok 2005) mezi n patí lehká sladká ropa13, topný olej, hliník, zlato, pšenice a kukuice. Tak malé rozvrstvení portfolia je podstatným rozdílem od ostatních index$, které mají tendenci poz$stávat ze 17 až 26 komponent$. Na základ analýzy Deutsche Bank, tato politika nezvyšuje volatilitu indexu v podstatní míe v porovnání s ostatními indexy (graf þíslo 44)

Graf þ.44: Závislost volatility a poþtu komponent$

Pramen: Dow Jones Indexes : producent Wall Street Journal [on-line]. Dostupný na WWW:. http://www.djindexes.com/mdsidx/downloads/DJW_Commodity.pdf

Pom rné zastoupení u DBLCI-MR je pepoþítáváno pokaždé, když jedna z komodit pekroþí celý 5-ti procentní pr$m r za posledních p t let. U komodity, která nabyla na hodnot je pom r zastoupení v indexu snížen a u komodity, která ztratila na hodnot naopak. Tento proces je ízen jednoznaþnými pravidly a použití minimální zm ny v cen komodity umožuje snížit množství

13

lehká sladká ropa = oznaþení pro ropu s nižší hustotou a relativn menším obsahem síry (naproti tomu t žká kyselá ropa)

60

pevažování. Na základ úmyslu Deutsche Bank je index tvoen v úmyslu benefitovat z historického faktu, že komodity mají tendenci býti obchodovány v rámci širokých, ale dobe definovaných pásem z následujících d$vod$: a. Jakmile rostou ceny komodit, zvýší se produkce b. Pedtím neekonomické dodávky picházejí v potaz pi vyšších cenách c. Systém kvót provází vetší míra podvodù v pípad nár$stu ceny komodity d. Poptávka po komoditách klesá v závislosti na možných levn jších substitutech Graf þíslo 45 ukazuje jak se m nili váhy komponent$ v závislosti na þasu. Váha ropy, napíklad, se pohybovala mezi tak vysoký zastoupením, jako je 50 procent a tak nízkým zastoupením, jako je 5% (na konci roku 2000 do poþátku roku 2001). Pes þasový horizont, ropa byla zastoupena v pr$m ru 30% a s topným olejem, který d lal v pr$m ru17,5% indexu, ovlivovala energie v pr$m ru indexu DBLCI-MR tém  50% jeho vývoje. V souþasnosti index poz$stává z podstatn menšího zastoupené energetických komodit a to ve velikosti 13.5%. Zobrazuje se tím posun v pravidlech vážení v indexu, investoi by m li pochopit a porozum t benefit$m a náklad$m spojeným s touto zm nou. Napíklad, zatímco DBLCIMR t ží ze zm ny hlavního proudu obchod$, významný r$stový, nebo klesající trend v þase by uškodil výkonu. Graf þ.45: Pom rné zastoupení komodit v indexu DBLCI-MR

Pramen: Dow Jones Indexes : producent Wall Street Journal [on-line]. Dostupný na WWW:. http://www.djindexes.com/mdsidx/downloads/DJW_Commodity.pdf

61

LONDON METAL EXCHANGE 1.9 Historie LME – London Metal Exchange LME byla založena v roce 1877 jako d$sledek Britské industriální revoluce 19tého století. Tato industrializace vedla k importu enormního množství tun kovu. Obchodníci, kteí nakupovali tyto materiály a investovali velké sumy do spekulací, byli vystavování vysokému finanþnímu riziku. Moské plavby byli dlouhé a hazardní, a náklad mohl zm nit svou hodnotu pedtím, než byl prodán. Trh se rychle rozvinul, pomocí n hož mohl být kov prodán k budoucím datu odvozenému od pr$m rné doby píchodu plavidla. V tomto pípad byl obchodník chrán n ped pádem cen a nákupþí byl chrán n ped cenovým r$stem. Po letech, proces udání forwardových cen se stal více sofistikovan jším a adaptovan jším na všechny strany pr$myslu, s možností užívání future kontrakt$, obchodovatelných opþních kontrakt$ a deritát$ k ízení rizika. Tento vývoj se spojoval i s hedgingingem a z$stal hlavní aktivitou Exchange dodnes.

62

1.10

ízeni rizika na trzích globáního pr$myslu kov$

London Metal Exchange ( LME ) zastává unikátní místo ve sv t neželezných kov$ a pedstavuje fórum pro ízení rizika na vrstv globálních trh$. Situován v srdci The City of London (obchodní a bankovní centrum v Londýn ), obchoduje LME s kontrakty s budoucím dodáním a tak napomáhá stanovit (objevit) výšku ceny kovu n kolik m síc$ a let dopedu. Tato funkce burzy napomáhá pr$myslu plánovat svojí produkci na dlouhé období ve sv te þastých a silných pohyb$ cen. Spoleþnosti, které se stali þleny LME, jsou pipraveny pevzít cenové riziko (riziko pohybu cen) a kontrakty LME jsou pipraveny toto riziko zajistit (zahedgovat). Oprou t chto aktivit je pedpoklad, že všechny kontrakty budou vyrovnány dodáním kovu ze skladišt anebo dodáním kovu do skladišt . Zatímco nesmírné množství kontrakt$ vzniká kv$li rozdílu v cen , fakt, že každá z transakcí m$že být podpoena fyzickým dodáním udržuje ceny na future trzích v kontaktu s fyzickým dodáním. Tento význaþný rys je velmi d$ležitý pro správnou funkci trhu LME. Každá táto aktivita, která generuje business s hodnotou pesahující $2,000 miliard dolar$ roþn , se uskuteþuje na trhu LME a jeho þlenských spoleþností. ýasová zóna je ideální pro globální business a globální obchodování a pidává další d$vod pro fakt, že LME obhospodauje víc, než 90 procent sv tového businessu futur$ na neželezné kovy. Práce burzy poci"ována mnohem siln ji, než si dokážou lidé pedstavit, protože pes LME dosahují konzumenti lepší (ve významu kvalitn jší) a hlavn dokonaleji stabiln jší ceny produkt$ ve spojení s faktem, že producenti mohou plánovat sv$j business dlouhodob ji a tudíž efektivn ji. Pes více než 125 let je LME vedoucí postavou tohoto trhu a vše nasv dþuje tmu, že tento trend bude pokraþovat do vzdálené budoucnosti.

63

1.11

Fakta o LME

Londýnská burza kov$ (LME) je sv tov nejd$ležit jším trhem s neželeznými kovy. Jako taková je považována za mezinárodní burzu a 95 procent þlenských spoleþností pochází ze zahraniþí. LME je d$ležitým pispívatelem k neviditelným píjm$m Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a pináší roþn více než 250 milion$ liber (více než 10 mld. CZK) píjm$ ze zahraniþních pozic svou þinností. Obchodování na LME spoþívá z „open outcry trading“, t.j. z oteveného obchodování na parketu („ring“), podporovaného 24 hodinovým telefonickým trhem a obchodováním pes obrazovky LME Select. Výhodou periodicky oteveného obchodování je, že jsou vysoce transparentní. Práv táto výhoda dodává jistotu úþastník$m trhu, že ceny stanovené burzou jsou spolehlivé a v rohodn reflektují aktuální situaci nabídky a poptávky. Taky, jako u likvidity na burze, jsou ceny futuru stanovovány pes „open outcry“ obchodování a jsou pizp$sobeny a závisí na pr$myslu v každém kout sv ta. Londýnská burza kov$ nabízí globální veejnou diskusi pro všechny, kteí si pejí ídit riziko pohybu cen v budoucnosti se zam ením na trh neželezných kov$. Burza vyvinula standardní kontrakty, které pedpokládají, že p$sobení pádu cen bude mít za následek dodání, nebo pijetí kovu. Primárním úkolem LME je:

Stanovování cen Každý den vyhlašuje LME balík oficiálních cen, které jsou podmín ny obchodováním pes „open outcry“. Toto obchodování je vysoce likvidní a obchod a pr$mysl mají spoleh, že pesn reflektují souþasnou situaci nabídky a poptávky. Ceny stanoveny LME jsou užívány celosv tov jako podkladové ceny pro kontrakty spojené s fyzickým pohybem kov$ spoþívající z produkce pes hut , zpracovatelské firmy, obchodníky a velkoobchodníky ke koneþným uživatel$m a zpátky pes proces recyklace.

64

Hedging Hedging je proces ízeni rizika spojeného s volatilitou cen kov$ který spoþívá v penesení tohoto rizika na trhy futuru. Hedging se m$že odlišovat v komplexnosti od relativn jednoduché aktivity, pes vysoce komplexní strategie zahrnující i užití opcí. Možnost hedgovat znamená nabídnout pr$myslu možnost rozhodnout se jak vysoké riziko je schopen nést. Není výjimeþné stanovisko odstranit riziko z pohybu cen celkov a pizp$sobit své chování preferencím pes jednoduché zahedgování obchodování na LME. Hedgování pi obchodování a pr$myslu je v opaþné pozici oproti spekulaci a je podstupováno v souladu se skuteþností existence fyzického rizika pohybu cen, které je možné minimalizovat nakoupením, resp. prodáním pozice na future trh$. Spekulanti picházejí na trh futuru se žádným poþáteþným rizikem. Pevezmou-li future pozici, pevezmou spolu s ním i riziko. Hedgování redukuje, nebo eliminuje riziko píštích ztrát, nebo zisk$, zatím-co spekulanti riskuji ztráty s ohledem na možnost realizování zisk$.

Dodání Všechny LME kontrakty pedpokládají fyzické dodání kovu. K uskuteþn ní této myšlenky jsou celosv tov k dispozici široké sít sklad$ doporuþené, ale nevlastn né LME. Velmi málo kontrakt$ vyvrcholí v dodávce fyzického zboží, velká v tšina kontrakt$, které jsou hedgovány jsou prodány, nebo nakoupeny zpátky ped datem vypoádání. Výsledkem je, dodávky, které se uskuteþní, jak do, nebo ven ze sklad$, siln reflektují fyzický trhu nabídky a poptávky. Denní LME reporty ze sklad$ hrají d$ležitou roli pi stanovování cen kótovaných market makei.

Regulace a shoda Burza nabízí prostedí pro obchodování. Je statutárn požadováno zajišt ní, že business poskytován na jejích trzích je vedený dle pravidel, poskytujících píkladnou ochranu pro investory. ýlenové burzy jsou institucemi zapojenými do obchodování mezi sebou a s jejich zákazníky. Jejich nároky regulace zahrnují poskytnutí píslušného servisu jejich zákazník$m. Regulace trhu je široce proveditelná LME, zatímco the Financial Services Authority (FSA) je zodpov dná za regulaci finanþní pim enost a ízení businessu þlen$ LME.

65

Schválena jako pravomocn uznaná investiþní burza (recognised investment exchange (RIE)) a potvrzena britskými a mezinárodními požadavky na regulaci, nabízí LME prostedky ceny, transparentnosti objemu a revizního záznamu, zákonn bezpeþný prostedek pro obchodování s kovy. Jako RIE, burza podléhá jurisdikci FSA (Financial Services Authority). ýlenové LME pracují taky pod striktním dozorem prostedí kontrolovaným FSA. Je na zodpov dnosti LME regulovat operace na trhu, FSA má za úkol autorizovat, regulovat a spravovat problémy businessu þlen$ LME. Na pozadí t chto poznatk$, burza i její þlenové jsou odpov dni regulaþní kontrole a vstup$ r$zných orgán$ Spojeného království a vládních organizací, jako i zákonním direktivám Evropské komise v Bruseli. Z hlediska mezinárodního obchodování jsou pravidla upravována regulátory a jejich odd leními jako je CFTC v USA, které mají také právo omezit služby pijaté, resp. poskytnuté LME. K zajišt ní dodržování t chto pedpis$, LME poz$stává z kompliance odd lení, které je pod pímou kontrolou výkonného editele regulace a kompliance. Toto odd lení monitoruje trh a þleny burzy s cílem analyzovat vývojové trendy a zabezpeþit tak, že LME pracuje dle požadavk$ regulaþních orgán$.

Uskladování Dodání na základ kontraktu LME je formou LME warrant$, které pedstavují nosní dokumenty s úkolem umožnit držiteli nabýt majetek specifického objemu kovu umíst ného v specifickém skladu, který byl schválen LME. Každý LME warrant je urþen pro jeden lot kovu, tonáž, která je závislá od specifikace každého kontraktu. Na úvodní stran LME warrantu je zobrazena informace o parcelu kovu, zahrnujícího jeho znaþku, pesnou tonáž, tvar a lokaci. Warranty jsou vydávány spoleþnostmi vlastnícími sklady na základ požadavku vlastníka kovu v okamžiku, když je majetek uskladn n ve skladu schváleném LME a spoleþnost vlastníci sklad zabezpeþila soulad s LME Special Contract Rules (specielní pravidla kontrakt$ LME) pro tento druh kovu. Tyto pravidla zahrnují, ale neomezují, technickou specifikaci kovu, jeho tvar, hmotnost a svazkování. Znaþka kovu musí být taky scházená LME. LME je velmi pyšná na svou globální roli pi poskytování cenového mechanismu který reflektuje okolnosti trhu, který obsluhuje. Neodmyslitelným faktorem k dosáhnutí tohoto cíle je pro LME udržení portfolia schválených umístn ní sklad$, které reflektují požadavky uživatel$ trhu a monitoruji pro LME tyto vybrané lokace pro nepetržitou harmonii se stanovenými kritérii. Tyto kritéria zahrnují požadavek pro tyto lokace býti oblastmi s þistou

66

konzumitou anebo býti „vstupními branami“, které obsluhují tyto lokace þisté konzumity a samozejm aby byly schopné fungovat dle striktních právních regulací LME, zdan ní a požadavk$ zákazník$. LME je aktivní i v nalézaní potenciálních nových oblastí s dobrými možnostmi pro dodání zboží. Lokaþní kritéria jsou vytvoena s cílem zajistit, aby byl kov uskladn n v místech, kde je ho nejvíce za potebí, místo oblastí produkce, s cílem umožnit obchodník$m, dodavatel$m a pr$myslu splnit jejich požadavky na dodání tak rychle jak je to možné.

Nakonec, jenom relativn malé procento LME kontrakt$ vyvrcholí v dodávce zboží, protože velké þást kontrakt$ se prokážou jako nástroje hedgingu a jsou prodány, nebo nakoupeny zpátky ped datem vyrovnání. Výsledkem je, že dodávky, které jsou uskuteþn ny, jak z tak do skladu reflektují fyzický trh nabídky a poptávky. Schéma þ.3: Skladovací prostory LME

5 v regionu UK 4 lokace v Japonsku Singapur 7 v regionu v USA

12 v regionu 6ti stát$

2v Jižní Korei

Dubai 2 v Johor Bahru

Pramen: London Metal Exchange : burza s neželeznými kovy. Dostupný na WWW:. www.lme.co.uk/downloads/ Inside_the_LME_-_AntwerpAC_v1(1).ppt

67

1.12

Clearing a arbitrace

1.12.1 Clearing Pevážnou þást Londýnského pracovního dne LME zkracuje clearingoví d$m, London Clearing House s.r.o. (LCH) pracuje na vypoádání smluv. Heslovit clearing pracuje následovn : jeden þlen clearingu se dohodne s jiným zúþtovacím þlenem na nákupu kovu. Oba þlenové zúþtovacího centra odešlou detaily obchodu do poþítaþov pizp$sobeného systému, který je spojen s informaþním systémem LCH. Za pedpokladu, ze se ob strany shodnou na takových datech, jako jsou þas obchodu, cena, dodací lh$t , smluvních stranách a objemu, obchod je akceptován a zpracován. LCH je vlastn n temi Londýnskými burzami (LME, LIFFE a IPE) a jejich þleny, kteí poskytnou znaþnou finanþní podporu kolem 150 milion$ liber a bankovních zárukách, podpoených stejným množstvím ve form standardního þlenského kapitálu. Jako taková, je LCH schopna pevzít smluvní závazky v t chto spárovaných obchodech, t.j. stane se kupcem pro prodávajícího a opaþn . Proto, þlenové clearingu jsou chrán ni od rizika selhaní obchod$ jiným clearingovým þlenem pro þást vzájemného obchodu, která byl zúþtována (cleared). Neþlenové clearingového centra a klientské kontrakty s clearingovými centry nejsou ovlivn né clearingem, z$stávají zmocnitelskými smlouvami. LCH pebírá tržní riziko když pijímá obchody do clearingu a to kryje riziko požadováním placení margin$ - hotovostních þástek které kryjí rozm r ztrát kontrakt$, které musí být zakryty. LCH sleduje na všechny pozice þlen$ když vyvolávají marginy (rozdíly mezi nákupní a prodejní cenou), od té doby co þlen m$že mít n které pozice ve výd leþné pozici, jiné v ztrátové pozici, nastaví maginy dle þisté pozice þlena. Rozp tí m$že být poskytnuto v hotovosti anebo kolateralem (zabezpeþením) jako jsou bankovní záruky. (obrázek þíslo 3)

68

Schéma þ.4: Clearing na LME Producent

Konventor Existujíci prodej / nákup

Treasury risk management

Treasury risk management

Broker

Broker

Broker

Broker

Broker

LME

fyzické dodání dodání dokument$ clearing

CLEARING Pramen: Sempra metals : obchodník na LME. Dostupný na WWW:. http://semprametals.com /Documents/Sempra%20Plastics%20Contract.pdf

1.12.2 Arbitráž - Vyšetovací komise LME Vyšetovací komise LME je osobní systém na ešení konflikt$, navržen k ešení spor$ d$kladn , odborn a ekonomicky, bez toho, aby se uchyloval k penesení ešeni na soudy v UK, anebo jiném stat . LME komerþní vyšetovací komise, není navržena k tomu, aby zprostedkovala nebo zmírnila, ale resultovala v jasném stálení sporu. Strany budou muset souhlasit, že nezávislé rozhodnutí bude ud láno tetí stranou, ve form jednoho, dvou, nebo tí arbitr$ za dodržení pravidel Vyšetováci komise LME. Vyšetovací komise LME je všeobecn uznávána jako nejlepší komise ve sv t obchodování s kovy.

69

1.13

Zinek

Chemická znaþka Zn (lat. Zincum) Relativní atomová hmotnost: 65,409 amu Atomové þíslo: 30 Hustota: 7,140 g/cm3 Tvrdost: 2,5 (Mohsova stupnice tvrdosti) Teplota tání: 419,35° C, tj. 692,68 K Teplota varu: 907 °C, tj. 1 180 K

1.13.1 Využití Zinek je po železe, m di a hliníku þtvrtým nejvíce pr$myslov vyráb ným kovem (graf þíslo 46). Elementární zinek nachází významné uplatn ní jako antikorozní ochranný materiál pedevším pro železo a jeho slitiny. Pozinkovaný železný plech se vyrábí adou postup$, nejþast jší je galvanické pokovování nebo žárové nanášení tenkého povlaku zinku. Zinek má velmi dobré vlastnosti pro výrobu odlitk$ – díky výborné t kavosti vypluje roztavený zinek dokonale odlévací formu. Vyrábí se tak kovové souþástky, které jsou dobe odolné v$þi atmosférickým vliv$m (nekorodují), ale nemusejí snášet výrazné mechanické namáhání, protože zinek je mechanicky velmi málo odolný. Píkladem mohou být n které þásti motorových karburátor$, kovové ozdoby, okenní kliky apod. Pom rn významné místo patilo zinku ve výrob galvanických elektrických þlánk$ (baterií). V souþasné dob je však nahrazován jinými kovy. Ze slitin zinku je bezesporu nejvýznamn jší slitina s m dí – mosaz. Prakticky se využívá ady r$zných mosazí s odlišným pom rem obou kov$, které se liší jak barvou tak mechanickými 70

vlastnostmi – tvrdostí, kujností, tažností i odolností proti vliv$m okolního prostedí. Obecn se mosaz oproti þistému zinku vyznaþuje výrazn lepší mechanickou odolností i vzhledem. Zinek se v menší míe používá i pi výrob klenotnických slitin se zlatem, stíbrem, m dí a niklem. V nedávno minulé dob byly slitiny zinku s cínem , olovem a antimonem materiálem pro výrobu tiskaských matric. Graf þ.46: Produkce zinku 6%

Produkce zinku 19%

2%

Amerika

30%

Ázie Evropa Oceánie Afrika

43%

Pramen: LME : burza neželezných kov$ v Londýn [on-line]. Dostupný na WWW: http://www.lme.co.uk/zinc_industryusage.asp

1.13.2 Použití v pr$myslu Ochranné vrstvy proti reziv ní, v bateriích se suchými þlánky, jako pokrývaþský materiál a zvlášt významné využití v mnoha slitinách jako jsou mosaz a bronz. Velká množství se také používají ve výrob díl$ tlakovým litím. Slouþeniny zinku se používají v pr$myslu pi výrob barev, um lých hmot, pryže, barviv, kosmetiky a prostedk$ pro ochranu deva. (graf þíslo 47)

71

Graf þ.47: Užití zinku

užití zinku 8%

9%

galvanizace mosaz a bronz

3% 47%

slévání zinku chemikálie

14%

zinek jako polovodiþ zbytek 19%

Pramen: LME : burza neželezných kov$ v Londýn [on-line]. Dostupný na WWW:. http://www.lme.co.uk/zinc_industryusage.asp

1.13.3 Cenový vývoj zinku za poslední rok Cena zinku za poslední rok prudce vzrostla. Tento nár$st je spojován s hurikánem Katrina, který zaplavil sklady zinku LME v New Orleands, tím snížil nabídku zinku a zp$sobil r$st ceny. Dlouhodobý nár$st ceny je odvoditelný od slabého meziroþního nár$stu nabídky zinku o 1.9 procenta, problém$ se stávkami, perušeními produkce a nehodami v Evrop , Latinské Americe, Severní Americe, Austrálii a Asii. No a koneþn je tady i faktor ýíny, který zvýšil o 40 procent produkci galvanizované oceli, která vzniká použitím zinku. (graf þíslo 48)

Graf þ.48: Vývoj ceny zinku od 3.4.2005 do 3.4.2006

Pramen: LME : burza neželezných kov$ v Londýn [on-line]. Dostupný na WWW:. http://www.lme.co.uk/zinc_graphs.asp

72

1.14

Hliník

Chemická znaþka Al (lat. Aluminium) Relativní atomová hmotnost: 26,981538 amu Atomové þíslo: 13 Hustota: 2,702 g/cm3 Teplota tání: 660,37 °C, tj. 993,5 K Teplota varu: 2 467 °C, tj. 2 740 K Tepelná vodivost: 229 Wm-1K-1 M rná tepelná kapacita: 900 JK-1kg-1

1.14.1 Výroba a využití Patrn nejv tší hliníkárnou ve stední Evrop je závod ve slovenském Žiaru nad Hronom, kam se pevážná v tšina bauxitu dováží z Maarska. Kovový hliník nalézá uplatn ní pedevším díky své pom rn znaþné chemické odolnosti a nízké hmotnosti. Proto se z n j vyráb jí nap. n které drobné mince, ale i b žné kuchyské nádobí a píbory. Po vyválcování do tenké folie se s ním setkáme pod názvem alobal pi tepelné úprav pokrm$ nebo jako ochranného obalového materiálu pro nejr$zn jší aplikace. Spoleþn se stíbrem slouží hliník ve form velmi tenké folie jako

záznamové médium v

kompaktních discích (CD) a" již pro záznam zvuku nebo jako pam "ové médium ve výpoþetní technice. Tato vrstva se na plastový podklad obvykle napracuje tichým elektrickým výbojem ve vakuu. Vzhledem k dobré elektrické vodivosti se kovového hliníku díve þasto využívalo jako materiálu pro elektrické vodiþe. Hliník se však pr$chodem elektrického proudu zahívá a zv tšuje sv$j objem. Pokud je hliníkový vodiþ spojen mechanicky s jiným vodiþem kupíkladu pomocí šroubu, pak toto roztažení nem$že probíhat všemi sm ry stejn . Pi ochlazení, tedy když proud pestane vodiþem protékat, se naopak smrští rovnom rn ve všech sm rech.

73

Díky své elektropozitivit má hliník znaþnou afinitu ke kyslíku a ochotn s ním reaguje. Této vlastnosti využívá aluminotermie - metoda výroby n kterých kov$ z jejich oxid$ za použití hliníku jako redukþního þinidla. Práškový hliník se používá také jako složka n kterých trhavin, protože svoji pítomností zvyšuje teplotu explose i brilanci výbušniny. Nejd$ležit jší je však uplatn ní hliníku ve form slitin, z nichž bezesporu nejznám jší je slitina s hoþíkem, m dí a manganem, známá jako dural. Tento materiál má oproti samotnému hliníku mnohem v tší pevnost a tvrdost pi zachování velmi malé m rné hmotnosti. Zárove jsou i znaþn odolné v$þi korozi. Všechny uvedené vlastnosti pedurþují dural jako ideální materiál pro letecký a automobilový pr$mysl, ale setkáme se s ním pi výrob výtah$, jízdních kol, lehkých žebík$ a podobných aplikacích.

1.14.2 Cenový vývoj hliníku za poslední rok Ceny hliníku v pr$b hu roku 2005 zaznamenali pokles a pak strmí r$st. Dle grafu þíslo 49 dosáhla cena hliníku minima v þervenci roku 2005, následoval r$st spojován se zavedením dan a importních cel na hliník v ýíne po srpnu 2005, nedostateþné množství vysokých pecí na zpracovávání hliníku spojováno s pebytky v letech 2000 až 2003. Graf þ.49: Vývoj ceny hliníku od 3.4.2005 do 3.4.2006

Pramen: LME : burza neželezných kov$ v Londýn [on-line]. Dostupný na WWW:. http://www.lme.co.uk/aluminium_graphs.asp

74

1.14.3 Deriváty hliníku Cena Aluminium Alloye je spolu s cenou NASAACu úzce provázána s cenou hliníku když oba tyto kontkratky mají vlastní poptávkovou i nabídkovou stranu. Alluminium alloy odráží 92.3 procenta ceny hliníku, jako primárního kontraktu v roce 2004, zatímco v roce 2005 je to jenom 89.9 procenta odrážejíc mírnící produkci automobilového pr$myslu v Evrop a rostoucí zásoby LME.(graf þíslo 50) Situace u NASAACu je podobná. Tím síþní ceny byli v roce 2004 2.8 procenta pod cenami hliníku, ale poþátkem roku 2005 se tyto n$žky rozevely na 10 procent. Pedpokládá se pokraþování tohoto trendu v pr$b h$ stedního horizontu s ohledem na produkci automobilu v USA,která je poád slabá. (graf þíslo 51) Graf þ.50: Vývoj slitiny hliniku (Aluminium Alloy) od 3.4.2005 do 3.4.2006

Pramen: LME : burza neželezných kov$ v Londýn [on-line]. Dostupný na WWW:. http://www.lme.co.uk/aluminiumalloy_graphs.asp

Graf þ.51: Vývoj severoamerické slitiny hliniku (NASAAC) od 3.4.2005 do 3.4.2006

Pramen: LME : burza neželezných kov$ v Londýn [on-line]. Dostupný na WWW:. http://www.lme.co.uk/nasaac_graphs.asp

75

1.15

M 

Atomové þíslo: 29 Relativní atomová hmotnost: 63,546 amu Elektronegativita: 1,9 (Pauling) Tvrdost: 3 (Mohsova stupnice tvrdosti) Hustota: 8,960 g/cm³ Teplota tání: 1 084,62 °C, tj. 1357,77 K Teplota varu: 2 543 - 2 567 °C, tj. 2 816 – 2 840 K (r$zné zdroje) M rná tepelná kapacita: 384,5 JK-1kg-1 pi 25˚C

1.15.1 Výroba a využití 1. ýistá m  nalézá uplatn ní pro svoji odolnost proti korozi. Používá se nap. pro: stešní krytiny - vzhledem k vysokým náklad$m pedevším pro pokrývání stech chrám$, v ží, historických staveb a podobn materiál pro výrobu odolných okap$ a stešních doplk$ trubic pro rozvody technických plyn$. 2. Vysoká elektrická vodivost se uplatuje pi výrob : elektrických vodiþ$ jak pro pr$myslové aplikace (elektromotory, elektrické generátory, ...), tak pro rozvody elektrické energie v bytech apod. pi výrob elektronických souþástek, nap. integrovaných obvod$ 3. Vynikající tepelná vodivost m di se uplatní pi výrob : kotl$ a zaízení pro rychlý a bezeztrátový penos tepla chladiþ$ nap. v poþítaþích, automobilech a pr$myslových zaízeních kuchyského nádobí 4. Slitiny m di, jako bronz14 a mosaz15 patí mezi základní využití tohoto kovu.

14

m d a cín

15

m d a zinek

76

1.15.2 Vývoj ceny m di za poslední rok M  je považována na udavatele trendu na burze LME. Na poþátku roku 2005 se pedpokládalo, že masivní poptávka po m di ochabne alespo na Západ a nastoupí produkce zapoþatá masivn na konci roku 2004, þím dosáhne m  svého vrcholu. Pohledem na graf þíslo 52 ale zjistíme, že tak zdaleka nebylo, co se zm nilo? Již po n kolikáté se stala nabídka problémem obchodování s m dí. Výstup t žaského pr$myslu vzrostl o neskuteþné množství, ale hut , v d$sledku udržovacích prací, snížili množství m di pístupné pro trh v první polovin roku 2005. T žaský pr$mysl se v druhé polovin roku 2005 obrátil na t žbu zlata a molybdenu, þím znovu otevel možnost pro nár$st cen. Graf þ.52: Vývoj ceny m di od 3.4.2005 do 3.4.2006

Pramen: LME : burza neželezných kov$ v Londýn [on-line]. Dostupný na WWW:. http://www.lme.co.uk/copper_graphs.asp

77

1.16

Olovo

Relativní atomová hmotnost : 207,2 amu Atomové þíslo: 82 Hustota: 11,34 g/cm3 Tvrdost: 1,5 (Mohsova stupnice tvrdosti) Teplota tání: 327,5° C, tj. 600,6 K Teplota varu: 1 749 °C, tj. 2 022 K

1.16.1 Využití olova V poslední dob se projevuje snaha o co nejv tší omezení využívání olova a jeho slitin pro výrobu pedm t$ praktického použití a to vzhledem k jeho prokázané toxicit . Jedním z nejv tších zpracovatel$ olova je do souþasné doby pr$mysl, vyráb jící elektrické akumulátory. Pes svoji vysokou hmotnost a obsah vysoce žíravé kyseliny sírové jsou technické parametry olov ných akumulátor$ natolik dobré, že ve vybavení automobil$ mají stále v tšinové zastoupení. Olovo velmi úþinn pohlcuje rentgenové záení a gama paprsky a slouží proto jako ochrana na pracovištích, kde se s tímto vysoce energetickým elektromagnetickým záením pracuje. Pídavky olova do skla zvyšují znaþn jeho index lomu a olovnaté sklo je prakticky výhradní surovinou pro výrobu sklen ných lustr$ i ady dekorativních sklen ných pedm t$ (vázy, popelníky, t žítka…). Olovo je stále pevažujícím materiálem pro výrobu steliva a to pedevším pro svoji vysokou specifickou hmotnost, která poskytuje olov né stele vysokou pr$raznost.

78

1.16.2 Vývoj ceny olova za poslední rok Na poþátku roku 2005 došlo k poklesu ceny olova v d$sledku nar$stající nabídky olova. V pr$b hu m síc$ þerven, þervenec a srpen bylo dodáno do sklad$ LME znaþné množství olova. V pr$b hu konce srpna zaþal r$st cen olova spojován s rostoucí poptávkou po bateriích na základ teplého léta v USA, které urychlilo stárnutí baterií a ty museli býti vym n ny. Spolu s rostoucí poptávkou ýíny dosáhl trh ke konci roku 2005 svého maxima. Je nutné zd$raznit, že trh olova je siln specifický a závisí více na nabídce, než poptávce. Graf þ.53: Vývoj ceny olova od 3.4.2005 do 3.4.2006

Pramen: LME : burza neželezných kov$ v Londýn [on-line]. Dostupný na WWW:. http://www.lme.co.uk/lead_graphs.asp

79

1.17

Cín

Relativní atomová hmotnost: 118,71 amu Atomové þíslo: 50 Hustota: 7,310 g/cm3 Tvrdost: 1,5 (Mohsova stupnice tvrdosti) Teplota tání: 231,9° C, tj. 505,1 K Teplota varu: 2 602 °C, tj. 2 875 K

1.17.1 Použití V souþasné dob je t žišt využití kovového cínu v potravináství. Vysoká odolnost cínu proti korozi a jeho zdravotní nezávadnost ho urþují jako ideální materiál pro styk s dlouhodob uchovávanými potravinami. Protože cena samotného cínu je pom rn vysoká, je plech pro výrobu konzerv obvykle ze slitin železa a cínem v tenké vrstv je pokrýván vnitní povrch, který je v kontaktu s potravinami. Podobn se upravují i kovové povrchy zaízení pro potravináský pr$mysl – trubky, kotle, reaktory… Z cínu lze také vyválcovat tenké fólie (staniol), které se op t uplatují pi ochran potravin nebo jiných pedm t$ ped korozí. Ve skláském pr$myslu je lití sklen ných tabulí na roztavený cín ideální metodou pro výrobu dokonale rovných sklen ných ploch o znaþn velkých rozm rech (výkladní skín , okna moderních výškových budov a dalších). Elementární cín získává supravodivé vlastnosti pi teplotách pod 3,72 K. Dosažení této teploty není technicky píliš obtížné a proto cínové krystaly sloužily jako první materiál pro studium jev$ supravodivosti ( nap. Meissner$v jev).

80

1.17.2 Vývoj ceny cínu za poslední rok Analýza vývoje cen naráží na velmi slabý tok informací od producent$ cínu. Tento problém vzniká v d$sledku rozložení produkce cínu mezi velký poþet malých producent$. V prostedku problém$ je Indonézká vláda, která s cílem zamezit exportu surovin, napomohla nástupu malých tavících spoleþností, které nabízejí kov nízké kvality. Zvýšení nabídky ýínou bylo také jedním z faktor$, který umožnil cínu dosáhnout minima v listopadu 2005. Na poþátku roku 2006 se objevila zvyšující poptávka pr$myslu v USA a Evrop a navrátila cín zpátky k þísl$m z minulého roku.

Graf þ.54: Vývoj ceny cínu od 4.4.2005 do 3.4.2006

Pramen: LME : burza neželezných kov$ v Londýn [on-line]. Dostupný na WWW:. http://www.lme.co.uk/tin_graphs.asp

81

1.18

LMEX

Vývoj burzy London Metal Exchange reprezentuje index LMEX od roku 1984. Index LME obsahuje všechny primární komodity obchodovatelné na LME v zastoupení znázorn ném na grafu þíslo 55. Graf þ.55: Rozložení podkladových kov$ v indexu LMEX Zinek

Hliník

Nikl Cín Olovo

M 

Pramen: LME : burza neželezných kov$ v Londýn [on-line]. Dostupný na WWW:. http://www.lme.co.uk/lmex_contractspec.asp

LMEX poskytuje jeden likvidní referenþní bod, který spojuje výkony sv tov nejvíc obchodovatelných neželezných kov$. Vyvíjeny jako investiþní prostedek, LMEX futury a kontrakty na obchodovatelné opce nabízejí investor$m a manažer$m fond$ možnost vylepšit jejich výnosov / rizikové charakteristiky kteréhokoliv kovov založeného portfolia. Pro investory, kteí jsou novými v obchodu s kovy, nabízí LMEX možnost lehkého zorganizovaní míry rizika na LME primárních kovech, bez závazku fyzického dodání, které je charakteristickým rysem individuálních kontrakt$. Na konec uvádím graf þíslo 56 zobrazující vývoj LMEX za poslední rok, který jasn ukazuje nár$st hodnoty komodit v pr$b hu þasu.

82

Graf þ.56: Vývoj hodnoty LMEX za poslední rok

Pramen: LME : burza neželezných kov$ v Londýn [on-line]. Dostupný na WWW:. http://www.lme.co.uk/lmex_historical.asp

83

1.19

Vlivy na pohyb cen komodit LME

Vycházejíc z pr$zkumu London Metal Exchange lze popsat faktory p$sobící na pohyb cen neželezných kov$ obchodovaných na této burze. Na faktory nabídky a poptávky každého z kov$ lze identifikovat v posledním roce t chto p t sil: a. Regulace v Evropské unii, pravidla Basel II, MiFID, FSA b. Demokratizace c. China, India, Rusko d. Spotreba energii a enviromentální politika e. Recyklace

1.19.1 Regulace v Evropské unii, pravidla BASEL II, MiFID, FSA Regulace trh$ je již dnes akceptována jako nedílná souþást finanþního sv ta. Zm ní-li se podmínky regulace vyvolá to nezanedbatelné transakþní náklady a investice spojené s pechodem na nový systém. Zm na pravidel BASEL z BASEL I na BASEL II znamená zm nu model$, kterými firmy provád jí ízení rizika spojenou se zm nou kapitálové pim enosti t chto spoleþností. Sm rnice þíslo 2004/39/ES o trzích finanþních nástroj$ (dále jen sm rnice MiFID) v þlenských státech rozšíila definici Sm rnice o investiþních službách z roku 1993 i na komoditní deriváty jako kovové a plastové futury a opce obchodovatelné na LME, þím pipojila tyto investiþní nástroje k produkt$m jako finanþní deriváty a záruky. Výsledkem je širší regulace spoleþností obchodujících na Evropském trhu s komoditami spolu s možností vyízení tzv. Evropského pasu, který umožní investiþním spoleþnostem nabídnout svoje služby i mimo mateský stát v celé Evropské unii. Cílem je zvýšit požadavky na kapitálovou pim enost, která povede k vysokému nár$stu náklad$ na provozování þinností spoleþností. CFSA (Financial State Authority) chce na základ t chto pokyn$ dosáhnout siln jší regulaci a standardizaci trh$ v rámci Evropské unie, která vyvolá nár$st náklad$ spojených se zm nou regulaþních pravidel, s pechodem na nový systém kapitálové pim enosti a zánikem 84

spoleþností, které nebudou schopny tyto pravidla následovat. Standardizace kontrakt$ na evropské úrovni pinese neobvyklou zm nu na trhu s oþekávaným negativním dopadem v krátkém období a pozitivními dopady v pr$b hu delšího období.

1.19.2 Demokratizace Zatímco je potenciál na t žbu kov$ v Africe vysoký s nabídkou více než 60-ti kov$ a minerál$, pokrývá Afrika mí než 7 procent sv tové nabídky m di, olova a zinku. V posledním období dochází k náhlému vzestupu vyt ženého objemu, který je v rozporu s poklesem t žby

v

posledních dekádách 20tého století, ve kterém došlo k politické nezávislosti afrického kontinentu spojované se špatným hospodaením a regionálními konflikty. Od zaþátku 21.století došlo k významnému zvratu a vstupu západních investor$. Píkladem je Zambie, Jižní Afrika, Guinea, Mozambik atd. Pro vstup zahraniþních investor$ bylo d$ležité rozšíení demokracie v subsaharské Africe od roku 2000, z kterého t ží dnes vzr$stající nabídka t žaského pr$myslu.

1.19.3 ýína, Indie,Rusko Budeme-li podrobn analyzovat jakýkoliv trh poptávky a v posledních letech i nabídky komodit ve sv t narazíme na nejrychleji rostoucí ekonomiku sv ta – ýínu. Svou poptávkou dokáže významn ovlivnit cenu komodity a zavád ním prázdním na cla a dovozné pirážky významn ovlivuje tržní odbyt. Mluvíme-li o poptávce po plátech niklu, kde se pedpokládá dvojnásobení jejího objemu v rámci tí let ze strany ýíny, poptávce po olovu, která jako jediná na sv t má rostoucí tendenci práv v ýín , nebo o rostoucí nabídce hliníku, která vzrostla za posledních 16 letech o 15 procent roþn a reprezentuje tak ze 3 na 19 procent sv tové produkce, zvyšující se poptávku po m di zp$sobenou vybudováváním nových sklad$, obytných prostor a nákupních stedisek až po poptávku po sekundárních surovinách, všude tam ješt nebylo dosáhnuto vrcholu. Indie patí v posledních letech mezi ekonomiky s býþí charakteristikou16

spolu s ýínou a

východní Evropou. Podílí se na vzr$stající spoteb m di, jako následku budování nových stedisek firem a obnovy po tsunami, r$stu poptávky po kovech o 8 až 9 procent roþn , má malou spotebou hliníku (1 kg na hlavu, v EU 10 kg na hlavu), je spoluodpov dná za r$st cen niklu co

16

bíþí – synonimum pro rostoucí

85

vede až k jeho nedostatku, je specifická nedostateþn mechanizovanými doly, r$stem poptávky po energii, nepedvídatelnými enviromentálními zásahy do produkce bauxitu a nakonec i levnou pracovní silou, zvyšováním poptávky pro primárních komoditách a poptávkou energie.17 Indie patí mezi trhy, které významn ovlivuji nabídku a poptávku. Nejenom ekonomickými, ale i neekonomickými silami. Mezi základní výhody Indie patí její vzd lanost a evropské koeny administrativního aparátu. Rusko, jeden z nejv tších producent$ primárních komodit, zastoupený zejména spoleþnostmi jako RUSAL a SUAL, které patí mezi 3 nejv tší na sv t , zatím nezaznamenalo bíþí tendence svý ekonomiky. Využívajíc levnou produkci energie na Sibii spojenou s poþetnými doly naráží na nízkou efektivitu dolované rudy. Rusko ovlivuje podstatnou mírou nabídku primárních komodit, mezi které musíme zaadit i ropu, nedokáže však významn nastartovat svou ekonomiku a tím ovlivnit celosv tovou poptávku.

1.19.4 Spoteba energií a enviromentální politika Enviromentální politika v rozvojových státech spolu se státy rozvinutými již zásadní mírou ovlivuje efektivitu vynaložené energie na zpracovávání kov$. Dochází tak k opoušt ní výrob s vysokou energetickou nároþností a nepíznivým dopadem na životné prostedí. Píkladem m$že být Hall-Héroult$v postup pi výrob hliníku, který byl používán pes 100 let a dnes pro svou produkci uhlíkových sazí nevyhovuje písným pedpis$m.

1.19.5 Recyklace Druhotné suroviny již dnes ovlivují významnou mírou nabídku komodit. Neželezné kovy, jako hliník a olovo se svou 100 procentní recyklovatelností pímo nabízejí prostor pro znovuvytvoení nabídky tohoto kovu po jeho použití a zpracování. Pomocí recyklace se daí udržet ceny kov$ na dnešní úrovní, jinak by dosáhly závratných výšin s ohledem na vzr$stající poptávku ýíny, Indie a ostatních zemí BRICK.

17

spoleþná charakteristika pro tzv. BRICK countries(Brazil, Russia, India, Cina, Korea)

86

ZÁV R Komodity jako složka finanþního investování pispívá k efektivn jšímu ízení rizika, zvýšení výnos$ a likvidity investiþních portfolií. V první kapitole poukazuji na pokles cen komodit v období Velké krize ve 20tých letech minulého století a porovnávám tento pokles s poklesem akciového trhu. Analýzou rozd luji podkladové aktiva, zohleduji jejich základní charakteristiku a popisuji jednotlivé investiþní možnosti s cílem nabídnout rozložení investice a charakterizovat jednotlivé složky. Druhá kapitola se zabývá charakteristikou investiþních nástroj$, které mají za podkladové aktivum komodity. U všech finanþních produkt$ porovnávám proporcionální zm ny mezi rizikem a výnosem certifikát$ a opcí na komodity. Analyzuji ti komoditní indexy s cílem nabídnou dva pohledy emitent$ na správu komoditního portfolia. Hypotézu, zda je možné þást finanþních prostedk$ investiþního portfolia alokovat do instrument$ na komodity, potvrzuji nabídkou vybraných bonitních emitent$. Výsledkem analýzy komoditních aktiv bylo na stranách 22 až 25 porovnání investiþních portfolií neobsahujících komodity s portfoliema, které komodity obsahují. Byl zjišt n v tší výnos portfolia obsahujícího komodity a menší volatilita tohoto portfolia. Na stránce 24 bylo stanoveno zastoupení komodit v investiþním portfoliu dle vztahu klienta k riziku. Pro investora necitlivého na míru rizika je vhodné portfolio bez zastoupení komodit. S rostoucí citovostí na riziko strm roste i zastoupení komodit. Obrat nastává u investora s pr$m rnou a vyšší citlivostí na riziko, kde podíl komodit pozvoln klesá. Analýzou certifikát$ s komoditním podkladovým aktivem bylo vysloveno tvrzení o vzájemné závislosti mezi výnosem a volatilitou u komodity v závislosti od zvoleného certifikátu. Podrobný popis komodit kotovaných na London Metal Exchange jsem provedl v tetí kapitole. Neželezné kovy nabízejí možnosti pro alokaci volných finanþních prostedk$ nejenom pro investora s cílem participovat na komodit , ale i pro finanþní management spoleþností, které stanovují ceny svých primárních zdroj$ na základ cen urþovaných na burze.

87

Cíl práce, analyzovat komoditní aktiva a posoudit využití finanþních instrument$ na komodity, který byl stanoven v úvodu, je napln n v kapitole þíslo dva a ti. Diplomová práce dokazuje investorovi výhodu investic do komodit. Volbou komodit a finanþního nástroje v þasové posloupnosti dokážeme maximalizovat výnos a minimalizovat riziko investice ve srovnání s þist aktivní nebo þist pasivní formou investovaní. Investor by m l mít aktivn -pasivní pístup k investici, který zohlední krátkodobé výkyvy pokladových aktiv i dlouhodobé výkyvy ekonomik. Nabízím mu ochranu ped poklesem jednoho, þi více trh$ a souþasn pináším transparentnost do pravidel urþujících zastoupení podkladových aktiv. Diplomovou práci jsem zpracovával ve spolupráci s externí institucí London Metal Exchange.

88

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Monografie: ýÁMSKÝ, F.: Teorie portfolia. 1. vydání Brno: MU v Brn , 2001. ISBN 80-210-2509-3 JÍLEK, J.: Finanþní trhy. 1. vydání Praha: Grada Publishing, 1997. ISBN 80-7169-453-3 SVOBODA, M.: Jak investovat aneb Anatomie burzovních lží. 1. vydání Brno: Computer Press, 2004. ISBN 80-251-0142-8 SVOBODA, M.: Indexové investice. 1.vydání Brno: Dimension, 2001. ISBN 80-238-7634-1 SVOBODA, M., Rozumek, D.: Investiþní certifikáty. 1.vydání Komise pro cenné papíry ISBN 80-239-5317-6 LEVY, H. - SARNAT, M. Kapitálové investice a finanþní rozhodování. 1. vydání Praha : Grada, 1999. 920 s. ISBN 80-7169-504-1. ŽÍDEK L.: Historie sv tového hospodáství. 2.dotisk 1.vydání Brno: MU v Brn , 2003. 33 s ISBN 80-210-1926-3 ýlánky v þasopisech: HEALE, S. Continuous innovation and imrpovement. The ringsider - Metals 2005, roþ.2005, s. 9-10. ELSTOB, P. Relishing the challenges. The ringsider - Metals 2005, roþ.2005, s. 16-20. COLE, A. The trend setter. The ringsider - Metals 2005, roþ.2005, s. 26-28. COLE, A. Lower prices likely as supply rebounds. The ringsider - Metals 2005, roþ.2005, s. 3032. COLE, A. A potential outperformer. The ringsider - Metals 2005, roþ.2005, s. 42-44. SALTER, J. Market sentiment improves. The ringsider - Metals 2005, roþ.2005, roþ.??, þ.??, s. 47-52. ANYADIKE, N. Democratisation boosting production. The ringsider - Metals 2005, roþ.2005, s. 54-56. KINCH, D. Bold investment response to firm price. The ringsider - Metals 2005, roþ.2005, s. 5860. 89

FRENSHAM, D. Appetite for base metals remains voracious. The ringsider - Metals 2005, roþ.2005, s. 63-66. MILLBANK, P. Metals on the move. The ringsider - Metals 2005, roþ.2005,s. 74-76. BACHANAN, S. Profits double for second year runnig. The ringsider - Metals 2005, roþ.2005, s. 83-86. STANFORD, K. A global transformation. The ringsider - Metals 2005, roþ.2005, s. 89-92. ANYADIKE, N. Construction and transport undepinning growth in demand. The ringsider Metals 2005, roþ.2005, s. 94-96. ANYADIKE, N. A thriving secondary market. The ringsider - Metals 2005, roþ.2005, s. 98-101. SCOTT, P. Growing focus on sustainable development. The ringsider - Metals 2005, roþ.2005, s. 102-104. DEVEREUX, R. Energy efficiency and eviromental responsibility driving innovation. The ringsider - Metals 2005, roþ.2005, s. 106-109. BANKS, J. The copper conundrum. The ringsider - Metals 2005, roþ.2005, s. 115-118. BANKS, J. EU Regulation – the road ahead. The ringsider - Metals 2005, roþ.2005, s. 120-125B. BANKS, J. Friend or foe? The ringsider - Metals 2005, roþ.2005, s. 131-133. RUSSELL-WALLING, E. Commodities as a new institutional asset class. The ringsider - Metals 2005, roþ.2005, s. 135-137. Internetové stránky Zertifikate Journal: inteligentní investice [on line]. Dostupný na WWW: Federal Reserve Archival System for Economic Research : Federální rezervní banka St. Luis [online]. Dostupný na WWW: Goldman Sachs : Investiþní banka [on-line]. Dostupný na WWW: Deutsche Bank : Korporátní a investiþní banka [on-line]. Dostupný na WWW:

90

Goldman Sachs : Investiþní banka [on-line]. Dostupný na WWW: Goldman Sachs : Investiþní banka [on-line]. Dostupný na WWW: UBS : Investiþní spoleþnost [on-line]. Dostupný na WWW: UBS : Investiþní spoleþnost [on-line]. Dostupný na WWW: Goldman, Sachs & Co., New York : Investiþní spoleþnost [on-line]. Dostupný na WWW: Dow Jones Indexes : producent Wall Street Journal [on-line]. Dostupný na WWW: London Metal Exchange : burza s neželeznými kovy. Dostupný na WWW: Sempra metals : obchodník na LME. Dostupný na WWW: LME : burza neželezných kov$ v Londýn [on-line]. Dostupný na WWW: LME : burza neželezných kov$ v Londýn [on-line]. Dostupný na WWW: LME : burza neželezných kov$ v Londýn [on-line]. Dostupný na WWW: LME : burza neželezných kov$ v Londýn [on-line]. Dostupný na WWW: LME : burza neželezných kov$ v Londýn [on-line]. Dostupný na WWW: LME : burza neželezných kov$ v Londýn [on-line]. Dostupný na WWW: < http://www.lme.co. uk/nasaac_graphs.asp>

91

LME : burza neželezných kov$ v Londýn [on-line]. Dostupný na WWW: LME : burza neželezných kov$ v Londýn [on-line]. Dostupný na WWW: LME : burza neželezných kov$ v Londýn [on-line]. Dostupný na WWW: LME : burza neželezných kov$ v Londýn [on-line]. Dostupný na WWW: LME : burza neželezných kov$ v Londýn [on-line]. Dostupný na WWW: LME : burza neželezných kov$ v Londýn [on-line]. Dostupný na WWW:

92

SEZNAM PÍLOH SEZNAM TABULEK Tabulka þ.1: Velkoprodejní ceny komodit v USA od roku 1929 do roku 1934 ................... strana 12 Tabulka þ.2: Možnosti investic do komoditních certifikát$ (originální názvy) .................... strana 30 Tabulka þ.3: Možnosti investování pímo do komodity pes Goldman, Sachs & Co. Wertpapier GmbH ............................................................................................ strana 47 Tabulka þ.4: Rozd lení investic do podkladového aktiva u UBS dle pom ru výnos/riziko . strana 48

SEZNAM GRAF# Graf þ.1: Graf þ.2: Graf þ.3: Graf þ.4: Graf þ.5:

Graf þ.6:

Graf þ.7:

Graf þ.8: Graf þ.9: Graf þ.10:

Graf þ.11: Graf þ.12: Graf þ.13: Graf þ.14: Graf þ.15: Graf þ.16: Graf þ.17: Graf þ.18: Graf þ.19: Graf þ.20: Graf þ.21: Graf þ.22: Graf þ.23: Graf þ.24: Graf þ.25: Graf þ.26:

Velkoprodejní ceny komodit v USA od konce roku 1929 do roku 1934 ........... strana 11 Závislost vývoje ekonomické cyklu a hodnoty podkladových aktiv ................... strana 17 Grafické vyjádení optimalizace portfolia (tmavší barvou je znázorn na oblast s nepíznívím pom rem riziko/výnos ....................................................... strana 19 Grafické vyjádení optimalizace portfolia (Tmavší barvou je znázorn na oblast s nepíznívím pom rem riziko/výnos) ...................................................... strana 20 Hranice efektivity s a bez investování do komodit. Poveleny krátké prodeje. Riziko a výnosy jsou na m síþní bázy. Comodity jsou zastupovánu DBLCI – MR (Deutsche Bank Liquid Commodity Index – Mean Reversio) .................. strana 22 Hranice efektivity s a bez investování do komodit. Nepoveleny krátké prodeje. Riziko a výnosy jsou na m síþní bázy. Comodity jsou zastupovánu DBLCI – MR (Deutsche Bank Liquid Commodity Index – Mean Reversio) ..... strana 23 Alokace aktiv jako funce averze k riziku (americké státní dluhopiy, Russel 3000 Equities Index, DBLCI-MR: Deutsche Bank Liquid Commodity Index-Mean Reversion, NASDAQ 1000 ............................................................ strana 24 R$st cen komodit (total return) ............................................................................ strana 25 Obrat top 11 sv tových burz komodit v miliónech tun ....................................... strana 28 Poþet obchodovatelných futur-kontrakt$ kótovaných na burzách jednotlivých stát$ a podíl na tržním obradu na komodtiním sektoru za krajinu (þísla v závorkách vyjadují nominální poþet) ................................................................. strana 28 Výnos z držení certifikátu v závislosti od hodnoty podkladového aktiva ........... strana 30 Složení GSCI Ultra Light Energy ER .................................................................. strana 32 Vývoj hodnoty GSCI Ultra Light Energy ER za poslední 4 m síce ................... strana 32 Složení GSCI Non-Energy ER ............................................................................ strana 32 Vývoj hodnoty GSCI Non- Energy ER od emise ............................................... strana 33 Výnos z držení certifikátu v závislosti od hodnoty podkladového aktiva ........... strana 33 Vývoj hodnoty GSCI Crude Oil ER od emise ..................................................... strana 34 Výnos z držení certifikátu v závislosti od hodnoty podkladového aktiva ........... strana 35 Vývoj hodnoty Kupfer indikátoru od data emise ................................................ strana 36 Výnos z držení certifikátu v závislosti od hodnoty podkladového aktiva ........... strana 36 Složení GSCI Industrial Metals ER ..................................................................... strana 37 Vývoj hodnoty GSCI Industrial ER od data emise .............................................. strana 37 Výnos z držení dicount certifikátu v závislosti od hodnoty podkladového aktiva ................................................................................................................... strana 38 Vývoj hodnoty GSCI Industrial Metals ER-dicount certifikát od emise ............. strana 39 Výnos z držení expres certifikátu v závislosti od podkladového aktiva .............. strana 40 Vývoj hodnoty GSCI Industrial Metals ER od data emise .................................. strana 40

93

Graf þ.27: Výnos z držení dicount certifikátu v závislosti od hodnoty podkladového aktiva ................................................................................................................... strana 41 Graf þ.28: Vývoj hodnoty GSCI Non-energy ER – airbag certifikátu za poslední rok......................................................................................................................... strana 41 Graf þ.29: Výnos z držení power certifikátu v závislosti od hodnoty podkladového aktiva a) pi nepekroþení bariéry, b)pi prekroþení bariéry ................................ strana 42 Graf þ.30: Vývoj hodnoty GSCI Industrial Metals ER – power certifikátu od emise .......... strana 43 Graf þ.31: Výnos z držení indexového certifikátu ................................................................ strana 43 Graf þ.32: Vývoj hodnoty GSCI Total Return – indexového certifikátu za poslední rok ........................................................................................................................ strana 44 Graf þ.33: Výnos z držení opþního kontraktu typu a) call a b) put ....................................... strana 44 Graf þ.33: Investice s cílem minimalizovat riziko ................................................................ strana 49 Graf þ.34: Investice s cílem optimalizovat riziko ................................................................. strana 50 Graf þ.35: Investice s cílem minimalizovat riziko ................................................................ strana 51 Graf þ.36: Investice s cílem minimalizovat riziko ................................................................ strana 51 Graf þ.37: Složení PIP Goldman Sachs Industrial Metals / Precious Metals Excess Return Index Basket ............................................................................................ strana 52 Graf þ.38: Rozložení energetických komodit v indexu GSCI .............................................. strana 55 Graf þ.39: Rozložení industrálních kov$ v indexu GSCI ..................................................... strana 55 Graf þ.40: Agroluturální komodity v indexu GSCI .............................................................. strana 56 Graf þ.41: Zastoupení komodit (dobytku) v indexu GSCI ................................................... strana 56 Graf þ.42: Rozložení drahých kov$ v indexu GSCI ............................................................. strana 56 Graf þ.43: Pom rné zastoupení komodit v indexu CBOT DJ-AIGCI .................................. strana 59 Graf þ.44: Závislost volatility a poþtu komponent$ ............................................................. strana 60 Graf þ.45: Pom rné zastoupení komodit v indexu DBLCI-MR ........................................... strana 61 Graf þ.46: Produkce zinku .................................................................................................... strana 71 Graf þ.47: Užití zinku ........................................................................................................... strana 72 Graf þ.48: Vývoj ceny zinku od 3.4.2005 do 3.4.2006 ......................................................... strana 72 Graf þ.49: Vývoj ceny hliníku od 3.4.2005 do 3.4.2006 ...................................................... strana 74 Graf þ.50: Vývoj slitiny hliniku (Aluminium Alloy) od 3.4.2005 do 3.4.2006 .................... strana 75 Graf þ.51: Vývoj severoamerické slitiny hliniku (NASAAC) od 3.4.2005 do 3.4.2006 ...... strana 75 Graf þ.52: Vývoj ceny m di od 3.4.2005 do 3.4.2006 .......................................................... strana 77 Graf þ.53: Vývoj ceny olova od 3.4.2005 do 3.4.2006 ........................................................ strana 79 Graf þ.54: Vývoj ceny cínu od 4.4.2005 do 3.4.2006 ........................................................... strana 81 Graf þ.55: Rozložení podkladových kov$ v indexu LMEX ................................................. strana 82 Graf þ.56: Vývoj hodnoty LMEX za poslední rok ............................................................... strana 83

SEZNAM SCHÉMAT Schéma þ.1: Schéma þ.2: Schéma þ.3: Schéma þ.4:

Skupiny komodit .............................................................................................. strana 21 Pokladové aktiva pro investora ........................................................................ strana 29 Skladovací prostory LME ................................................................................ strana 67 Clearing na LME .............................................................................................. strana 69

94

Life Enjoy

" Life is not a problem to be solved but a reality to be experienced! "

Get in touch

Social

© Copyright 2013 - 2019 TIXPDF.COM - All rights reserved.