Oba státy se vzpamatovávají z krize. Španělsko se z potížisty stalo premiantem, Itálie se zotavuje pomaleji


1 Exportní výzkum Rozhovor Úspěšný exportér Roste zájem vývozců onetradiční trhy Firmy ...
Author:  Marcela Vítková

0 downloads 32 Views 3MB Size

Recommend Documents


No documents


Exportní výzkum Roste zájem vývozců o netradiční trhy

Rozhovor Firmy zbytečně vyčkávají s exportem do Španělska

Úspěšný exportér Uskladněná elektřina z FitCraft Energy poháněla mobilní město

srpen 2017

číslo 06

ŠPanělsko a itáliE Oba státy se vzpamatovávají z krize. Španělsko se z potížisty stalo premiantem, Itálie se zotavuje pomaleji.

Partnerem magazínu je:

HN052236

Obsah Lenka Kovačovská

náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro energetiku

Téma Oživení ve Španělsku a v Itálii může přilákat české investory

ROzhOvOR: peTRa jIndROvá ve Španělsku je důležité nabízet výrobky se šarmem

ROzhOvOR: Ivana TřOskOvá

4

věhlasné italské módní domy si nechávají dovážet knoflíky z jablonce nad nisou

pOhled na RegIOn Tuzemští exportéři se úspěšně učí využívat potenciál italského trhu

pOhled na RegIOn Španělsko chystá velkorysé investice. Čeští podnikatelé by toho měli využít

na cesTě Ryze praktickým zbožím je neoslníte. Italům a Španělům záleží na designu

kRáTce ze svěTa Regionální zprávy a novinky z Francie, saúdské arábie, Číny, Izraele a Usa

14

OdvěTví byznysU Čeští energetici v zahraničí už osm let nepřetržitě posilují

ÚspěŠný expORTéR britská královská rodina koupila akumulátor energie od moravské firmy

InFORmaČní seRvIs

8 10 12 13 14 16 18 20

České firmy zajímá modernizace zastaralých egyptských elektráren

22

Rumunsko chce dokončit další dva bloky jaderné elektrárny cernavoda

23

Český pavilon na expO 2017 v astaně navštívilo již více než 200 tisíc lidí

24

4

Investujte do exportního vzdělávání malé a střední podniky oživují export do Ruska a na mimoevropské trhy Tuzemské firmy by mohly vyvážet i více, chybí jim ale lidé a dusí je byrokracie na stáži si studenti ověří, jak dalece je politika provázána s byznysem

kalendář akcí zahraniční veletrhy se společnou prezentací České oficiální účasti na veletrzích v roce 2017 projekty nOvUmm a nOvUmm keT

24 27 28 29 30 32

V

ážení čtenáři, když jsem přemýšlela nad tím, co považuji ze svého pohledu pro spojení české energetiky a exportu za nejdůležitější, napadlo mě jediné: systematické podporování kvalitních českých řešení a dobré pověsti tuzemských firem na zahraničních trzích v rámci všech našich resortních aktivit. Díky svému významnému nárůstu v posledních letech patří export v oblasti energetiky k našim nejvýznamnějším odvětvím. Z celkového pohledu je dnes jeho podíl takřka třetinový. Ale co je důležité – udržuje si stále stabilní růst a má před sebou především na třetích trzích v zemích mimo EU velké příležitosti. Export zboží pro energetiku do značné míry kopíruje celkový český export, a má tak nezanedbatelnou pozici nejen v evropských zemích, ale velmi dobře se uplatňuje i na trzích zemí SNS, stejně jako v zemích asijského i afrického regionu. V Česku dnes máme řadu firem, které svými znalostmi a stálým důrazem na výzkum a inovace dokážou najít cestu mimo klasické trhy a obstát ve vysoce konkurenčním prostředí. Pochopitelně se nejedná jen o ty největší firmy a tradiční segmenty. Úspěchů dosahují i malé a střední či relativně mladé společnosti zabývající se energetickými potřebami třetího tisíciletí, obnovitelnými zdroji a přípravou technologií na nástup Průmyslu 4.0. Tady vnímám jako nesmírně důležitou podporu jejich výzkumu, a to nejen na úrovni univerzit. Energetický průmysl a jeho export jsou jedním z klíčových faktorů v posledních letech tak úspěšného českého vývozu. A ministerstvo průmyslu a obchodu společně s agenturou na podporu exportu CzechTrade se systematicky snaží našim firmám pomáhat s vyhledáváním a získáváním nových obchodních příležitostí, aby byly ještě úspěšnější. Kvalitu a potenciál na to mají.

český exportér srpen 2017, číslo 06

3

Téma

Oživení ve Španělsku a v Itálii může přilákat české investory S hospodářským růstem přes tři procenta patří Španělsko mezi premianty eurozóny. Oživení táhne export a domácí poptávka. Italská ekonomika se z krize vzpamatovává pomaleji.

Simone Radačičová [email protected]

Š

panělská ekonomika se letos na jaře vrátila na svou předkrizovou úroveň. Trvalo jí to zhruba devět let. Během nich si čtvrtá největší ekonomika eu­ rozóny musela projít ostrým probuzením z let přebujelého utrácení, nástupem úsporných opatření a strukturálních reforem a konečně i nadějným oživením, které nadále probíhá. Rychlá expanze španělských podniků by mohla přilákat i české investory. Španělé ale nemají žádné velké důvody k oslavám. Z krize si odnášejí šrámy, které se budou hojit ještě dlouho. Země přišla o 2,3 mi­ lionu pracovních míst. Nezaměstnanost sice výrazně klesla, přesto je nadále druhá největší v eurozóně. Bude trvat ještě léta, než se dostane na úroveň roku 2007.

rozkvět vystřídal pád

V letech před hospodářskou krizí Španělsko prožívalo divoké období. Země se vznášela na vlně levných a dostupných půjček, rostou­ cích platů i příležitostí. Za lepším životem sem mířily desetitisíce přistěhovalců, stavěly se megalomanské objekty i rozlehlé bytové zástavby. Dostupné hypotéky snadno posky­ tovalo téměř 50 regionálních spořitelen – „ca­ jas“, které často v napojení na lokální politiky financovaly bez ladu a skladu projekty, které nemohly být životaschopné. Zlaté období jako by snad nemělo nikdy skončit. Jen v roce 2007 se ve Španělsku postavilo více domů a bytů než v Německu, Francii, Itálii a Velké Británii dohromady. O co bouřlivější bylo hýření, o to tvrdší byl pád. Ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí roku 2008, k růstu se vrátila až o pět let později. Jedním z nejviditelnějších symbolů finanční a hospodářské krize se stala vysoká neza­ městnanost. Ta svého vrcholu dosáhla v roce 2012. Tehdy bylo bez práce přes šest milionů Španělů. Bez stálého zaměstnání mnozí z nich nedokázali splácet hypotéky, které si vzali v době stavebního a hypotečního boomu. A do potíží tak rychle stáhli i regionální spo­ řitelny, kterým rázem vzrostl počet „špatných úvěrů“. Vláda v čele s lidoveckým premiérem Ma­ rianem Rajoyem bankovní sektor provedla rázným zeštíhlením, několik problematických

4

český exportér srpen 2017, číslo 06

Stane se Katalánsko nezávislým státem? Barcelona plánuje svolat právně závazné referendum na podzim tohoto roku. (Na snímku symbol Barcelony chrám Sagrada Família). FOtO: shutterstOck

Téma Meziroční změny HDP

Španělsko

Itálie

(v procentech) 3,5

3,2

3,2

Španělsko Itálie 2,8

3,0

2,4

2,5

2,4

2,0 1,5 1,0

1,0

0,7

0,5

2012

0

1,0

0,8

0,2

2013

2014

-0,5

2015

2016

2017*

2018*

-1,0 -1,5

-1,7 -1,7

-2,0 -2,5

* červnová předpověď OECD

-3,0 -2,9 -2,9

Srovnání ekonomiky

Průměrná míra nezaměstnanosti

(údaje za rok 2016, není-li uvedeno jinak)

Španělsko

Itálie

Počet obyvatel (k 1. 1. 2017)

46,5 milionu

60,6 milionu

Hodnota HDP (tržní ceny)

1114 mld. eur

1672 mld. eur

24 000 eur

27 600 eur

92

96

Loňské tempo růstu HDP

3,2 %

0,9 %

Míra nezaměstnanosti (květen 2017)

17,7 %

11,3 %

Celkové daňové příjmy (k HDP, r. 2015)

33,8 %

43,3 %

Veřejný dluh (v poměru k HDP)

99,4 %

132,6 %

Vývoz zboží a služeb (v poměru k HDP)

33,1 %

30 %

HDP na obyvatele (běžné ceny) Úroveň HDP (EU=100), dle parity

Pořadí v žebříčku „Doing Business“ Světové banky* Současná sazba korporátní daně Náklady na pracovní sílu Podíl domácností s vysokorychlostním internetem

32.

50.

25 %

24 %

21,3 eur/hod.

27,8 eur/hod.

81 %

77 %

* pořadí 190 zemí, Česko je sedmadvacáté

ústavů pak musela zachraňovat. Z dřívějšího počtu 50 „cajas“ nakonec zbyla desítka peněž­ ních ústavů – dvě spořitelny a osm bank. „Španělsko provedlo učebnicovou záchranu bank. Zavřelo ty, které nemohly přežít, a reka­ pitalizovalo ty životaschopné. A potom nesplá­ cené úvěry převedlo do špatné banky,“ vysvět­ lil Angel Ubide, analytik z Goldman Sachs.

(v procentech)

Španělsko Itálie

30 26,1

22,1 20

19,6

19,1

17,7

15

12,7

12,1

10

11,9

11,7

11,5

8,4

5 0

2008–2012* 2013

2014

* roční průměr za pětileté období

odstupné, současně zjednodušuje pravidla pro najímání i propouštění zaměstnanců. Refor­ moval také energetický sektor a soustředil se na snížení nadměrného rozpočtového schodku.

Z potížisty premiantem

Španělské hospodářství se vymanilo z recese v roce 2013 a aktuálně patří mezi premianty

Potíže na domácím trhu přinutily španělské firmy, aby se více rozhlížely po obchodních příležitostech za hranicemi. Krize vážně ohrozila stavebnictví, které ještě v dobách před ní tvořilo jeden z pilí­ řů hospodářství. Mnohé projekty zůstaly do dnešních dnů nedokončené. Ve Španělsku vzniklo hned několik „měst duchů“, jež jen marně čekají na rozhřešení. Lidovec Rajoy provedl Španělsko nejtěžším obdobím krize. Mezi hlavní změny, které přijal, patří reforma pracovního trhu. Ta snižuje

24,5

25

eurozóny. Loni vzrostlo o 3,2 procenta, což byl jeden z nejlepších výsledků mezi zeměmi platícími eurem a o více než procentní bod nad růstem Německa nebo Francie. Motorem je hlavně domácí poptávka a sílící vývoz – Španělsko se doslova „vyexporto­ valo“ z krize. Například loni klesl obchodní deficit o více než pětinu na 18,7 miliardy eur, což je druhé nejnižší číslo od roku 1997.

2015

2016

2017**

** jarní předpověď Evropské komise

Potíže na domácím trhu přinutily španělské firmy, aby se po obchodních příležitostech porozhlížely více za hranicemi, a to jak v Evropě, tak například i v Severní či Jižní Americe. Aby v cizině obstály, musely se di­ verzifikovat a proniknout do dalších sektorů. Přestože domácí trh nyní silně ožívá a nabízí nové příležitosti, španělské podniky poučeny z chyb minulosti už na něm nechtějí být tolik závislé a nadále si pěstují pozice v zahraničí. A to se promítá i do statistik. Počet firem, které své produkty vyváží za hranice, se od roku 2000 zdvojnásobil. Podíl exportu na HDP aktuálně činí 33 procent, což je o osm procentních bodů více než v době před krizí. Rozkvět exportu poukazuje i na rostoucí konkurenceschopnost španělské ekonomiky a tamních firem. Podnikům uvolnily ruce jak reforma pracovního trhu, tak nižší náklady na práci. Ty od roku 2010 klesly o 14 procent. Mezi nejrychleji rostoucí sektory, které by mohly zaujmout i české investory, patří automobilový průmysl. Španělsko je druhým největším výrobcem vozidel v Evropě

český exportér srpen 2017, číslo 06

5

Téma Mladí lidé často nedosáhnou na zaměstnání na dobu neurčitou. Kvůli nejistotě pak odklá­ dají důležitá rozhodnutí a investice. Vysoký je i počet lidí, kteří jsou bez práce přes dva roky a už propadli beznaději. Výrazné zlepšení nepřinese ani blízká budoucnost, protože se podle odhadů analytiků počet lidí bez práce bude snižovat jen velmi pozvolna. I ty nejop­ timističtější scénáře odhadují, že se do konce desetiletí míra nezaměstnanosti nedostane pod 12 procent.

a tento sektor se na celkové tvorbě HDP po­ dílí deseti procenty. Země se také stále více zaměřuje na rozvoj elektromobilů, informač­ ních technologií nebo zelené energetiky. Oživení španělské ekonomiky pomáhá i příliv turistů. Španělsko podobně jako další země jižní Evropy, například Chorvatsko nebo Řecko, těží z politické nestability a obav z terorismu v severní Africe a Turecku. Loni za plážemi, památkami a španělskou gastro­ nomií zamířilo na 75 milionů turistů, což je meziroční skok zhruba o 10 procent. A letos tato čísla ještě porostou. Od krize ekonomika prošla významnou proměnou. Viditelné je to vedle nárůstu exportu hlavně u sektoru stavebnictví, který se dříve podílel na tvorbě HDP z 10 procent, zatímco nyní je to pět. „Je ještě příliš brzy na to, abychom mohli slavit vítězství. Ale španělská ekonomika znovu roste a vznikají nová pracovní místa. Země dokázala, že se umí změnit,“ uvedl pro list Financial Times Javier Andrés, profesor ekonomie na univer­ zitě ve Valencii. Ekonomika se sice už stačila vrátit na svou úroveň před krizí, jenže španělská spo­ lečnost ne. Ta se s jejími dopady potýká do dnešních dnů. Hlavní tíhou je nadále vysoká nezaměstnanost, která překračuje 18 procent. Na krizi nejvíce doplatili hlavně mladí lidé pod 25 let. Ve Španělsku jich je na­ dále asi 40 procent bez práce, v nejchudších autonomních oblastech, jako je Andalusie nebo Extremadura, je to až polovina.

Možná rizika na obzoru?

Španělským premiérem je už od roku 2011 Mariano Rajoy, který sice vyhrál řádné volby v prosinci 2015 a pak i předčasné hlasování loni v červnu, přišel ale o většinu v parlamen­ tu. Ten je vůbec nejfragmentovanější ve špa­ nělské historii. Zasedají v něm i političtí nováčci, jako například krajně levicové hnutí Podemos (Můžeme) či středolevicoví Ciuda­ danos (Občané). Jejich popularita vzrostla teprve v posledních letech v reakci na léta nepopulárních úspor nebo také na korupční skandály, které se nevyhnuly ani královské rodině či špičkám politických stran. Rajoyovi se až po několikaměsíčních peri­ petiích podařilo sestavit menšinovou vládu s podporou Ciudadanos. Pro premiéra, který předtím ve svém prvním funkčním období vedl vládu s pohodlnou většinou v parlamen­ tu, je to velký obrat. Rajoy se tak musel na­ učit vyjednávat složité kompromisy s dalšími stranami.

Stav veřejných financí 2008–2012*

2013

2014

2015

2016

2017**

175

Itálie

150 -2,9

-3,8

Španělsko Itálie

-9

150

131,8

129

110,3

100

106,8

Španělsko Itálie 132,6

132

133

50 25

175 150

114

120

95,5

90

100,4

99,8

99,4

99,2

125

169,5 Růst za pět let o 54 %

Růst za pět let o 39,3 %

2012

2013

2014

2015

vývoz z ČR dovoz do ČR 111,7 Růst za pět let o 82 % 64,6

50 2013

* roční průměr za pětileté období

2014

2015

2016

2017**

25

2016

Španělsko

75 61,4

2008–2012*

148,8

vývoz z ČR dovoz do ČR

100

61,5

30 0

125

75

Celkový veřejný dluh (v poměru k HDP, v procentech)

60

-3,2

-7

-8 -10

-2,2

-4,5

-5,1

-6

-2,4

-2,7

-3

-6

Podobně jako Španělsko také Itálie patří mezi skupinu evropských států, které finanční a ekonomická krize z nedávných let zasáhla velmi výrazně. Země na Apeninském poloost­ rově se z recese vymanila až po 13 čtvrtletích

(údaje v miliardách korun)

-2 -4

krize poznamenala také Itálii

Zahraniční obchod s Českem

Roční rozpočtové schodky (v poměru k HDP, v procentech) 0

Před španělskou ekonomikou leží dvě události, které by mohly v blízké budoucnosti nastartované oživení poznamenat. Jejich přes­ ný dopad se ale dá vyčíslit jen stěží. V první řadě se jedná o brexit, tedy odchod Velké Británie z Evropské unie. Ten zatím obklopuje řada nejasností a měsíce dalšího vyjednávání. Další je snaha jednoho z nejbohatších regionů Španělska – Katalánska – o nezávislost. Bar­ celona plánuje na podzim svolat právně závaz­ né referendum, ve kterém chce Kataláncům položit tuto otázku: „Přejete si, aby Katalán­ sko bylo nezávislým státem jako republika?“ Centrální vláda v Madridu to ale dlouho­ době odmítá, protože podobné hlasování španělská ústava neumožňuje. „Dokud budu premiérem, tak se to nestane,“ prohlásil k tomu rezolutně premiér Rajoy. Mezi Barcelonou a Madridem létají ostrá slova. Zatím ani jedna ze stran nehodlá ustou­ pit. Není tedy jasné, zda se referendum bude nakonec konat, či ne a do jaké míry se vztahy mezi regionem a centrální vládou vyhrotí. Přestože je jen velmi málo pravděpodobné, že by Katalánsko v dohledné době dosáhlo nezávislosti, nejistota může odradit některé opatrnější investory.

Růst za pět let o 48,5 %

43,5 2012

2013

2014

2015

2016

76,5 %

českého vývozu do Španělska tvoří stroje a dopravní prostředky. Hod­ nota tohoto exportu dosáhla 85,5 miliardy korun, z toho na silniční vozidla připadá 39,3 miliardy korun (35 procent celkového vývozu).

50 %

exportu do Itálie představují stroje a dopravní prostředky. Jeho hodnota v roce 2016 činila 84,8 mi­ liardy korun, v podstatě stejně jako do Španělska. Silničních vozidel se vyvezlo za 35,5 miliardy korun (zhruba pětina celkového vývozu).

16,4 %

českého dovozu ze Španělska tvoří potraviny a živá zvířata (loni 10,6 miliardy korun).

** jarní předpověď Evropské komise

ZdRoje: oRgaNiZace pRo hoSpodářSKou SpolupRáci a RoZvoj, euRoStat, ČeSKý StatiSticKý úřad, Světová BaNKa, KpMg, Světová oRgaNiZace ceStovNího Ruchu.

6

český exportér srpen 2017, číslo 06

Téma poklesu v roce 2015. Na rozdíl od Španělska, které hospodářský propad přinutil přijmout razantní úspory a strukturální reformy, Řím kvůli dlouhotrvající politické nestabilitě spíše přešlapuje na místě. Jen od konce druhé světové války se v premiérském křesle vystří­ dalo přes 60 politiků, což dlouhodobě brzdí přijímání nutných změn. Zatímco španělská ekonomika se už vrátila na svoji předkrizovou úroveň, italskému hos­ podářství to bude ještě léta trvat.

ekonomika roste jen pomalu

Třetí největší ekonomiku eurozóny dlouho­ době tíží velmi nízký ekonomický růst. Loni vzrostla o 0,9 procenta, což je horší výsledek, než jaký zaregistrovaly další země Evropské unie platící eurem. Výhled na letošní rok je o něco optimistič­

investice patří nadále mezi hlavní brzdy růstu, který současně omezují strukturální slabiny, vysoký dluh i bankovní sektor, jenž je zatížen špatnými úvěry,“ vyjmenovali experti MMF. „Takové tempo růstu znamená, že se Itálie vrátí na předkrizovou úroveň až v polovině 20. let 21. století. Prohloubí se tak příjmová nerovnost vůči rychleji rostoucím státům eurozóny,“ upozorňuje MMF. Dále varuje zejména před vysokým dluhem, který se ak­ tuálně pohybuje nad 130 procenty HDP, a je tak po Řecku druhý nejvyšší v eurozóně. Nadále se také prohlubují rozdíly mezi bohatším severem a chudším, zemědělským jihem. Na severu, zejména kolem měst, jako je Turín nebo Milán, kde se soustřeďuje průmy­ slová aktivita, sídlí významné automobilové společnosti, jako například Fiat, Lamborghi­ ni, Ferrari či Maserati, nebo i módní domy,

Itálii, třetí největší ekonomiku eurozóny, dlouhodobě tíží velmi nízký ekonomický růst. Loni činil 0,9 procenta. tější. Mezinárodní měnový fond (MMF) odha­ duje, že ekonomika stoupne o 1,3 procenta. Vůbec poprvé od roku 2015, kdy bylo nastar­ továno oživení, by tak růst mohl překonat magickou hranici jednoho procenta. V prvním čtvrtletí 2017 mezikvartálně posílila o 0,4 pro­ centa, což je nejsilnější růst za posledních šest let. Mírné oživení táhne domácí poptávka a stejně jako ve Španělsku také sílící export. Zemi prospívá kvantitativní uvolňování, tedy nákup vládních dluhopisů Evropskou centrální bankou. Italským firmám současně nahrává nízká cena ropy i slabé euro. K růstu přispívá rozmach podniků, které se soustře­ ďují na „made in Italy“ produkty, jako jsou třeba potraviny a nápoje. Sílí především malé a střední podniky s méně než stem zaměst­ nanců. Jejich rozmach by mohl přitáhnout i zájem českých firem. Neustále roste i sektor luxusního zboží. Itálie je v rámci Evropy vůbec největším vývozcem luxusního zboží, které bylo vůči hospodářské krizi imunní. „Italský módní průmysl – šperky, kožené výrobky, textil a oděvy – zaměstnává na 500 tisíc lidí, podni­ ká v něm 69 tisíc firem a celkem přináší tržby v objemu 83 miliard eur ročně,“ uvedl nedávno Gregorio De Felice, hlavní ekonom banky Intesa Sanpaolo. Další sektory ale trpí kvůli nízké konkuren­ ceschopnosti, kde je lehce předhání rivalové z dalších zemí. Italské podniky brzdí dlouho­ době omezený přístup k potřebným úvěrům, což oslabuje jejich rozvoj a blokuje další investice. Italská ekonomika by v letech 2018 až 2020 měla růst o jedno procento ročně, vyplývá z analýzy MMF. „Nízká produktivita i slabé

jako jsou Gucci a Benetton. Působí tu i řada středně velkých i malých podniků, které se specializují na drahé výrobky z kůže, náby­ tek nebo šperky. Jih Itálie se naopak naplno potýká jak s vysokou nezaměstnaností či chudobou, tak s přílivem migrantů. A nejen to. Itálie se na rozdíl od Španělska, které pod tlakem krize přijalo řadu bolesti­ vých reforem na modernizaci hospodářství, podobným opatřením spíše vyhnula. Napří­ klad Madrid očistil tamní banky, jenže ty italské se podobného kroku zatím dočkaly jen zčásti. I proto je italský bankovní sektor, zatížený špatnými úvěry v celkovém objemu až 360 miliard eur, jednou z hlavních slabin tamní ekonomiky. Do problémů se nedávno dostal nejstarší a třetí největší italský peněžní ústav Monte dei Paschi di Siena, který je jedním z nejviditel­ nějších symbolů potíží italského bankovního sektoru. Banka, která byla léta spjata s rozvojem půvabného toskánského města Siena a jeho okolí, aktuálně prochází ozdravným plánem. Výměnou za státní pomoc v objemu 5,4 miliar­ dy eur ji čeká propouštění až pětiny zaměst­ nanců, snížení platů pro vrcholové manažery, uzavírání poboček a rozprodej některého majetku.

Dostanou se k moci populisté?

Nejvýraznější osobností na italské politické scéně je bývalý starosta Florencie a premiér z let 2014 až 2016 Matteo Renzi z Demokra­ tické strany. Když v roce 2014 usedl do pre­ miérského křesla, slíbil, že bude moderni­ zovat italskou ekonomiku a zlehčí vládnutí v politicky nestabilní zemi, kde se vlády často střídají. Jeho bilance je ale spíše smíšená.

Renzi se pokusil uvolnit italský pracovní trh, který patří mezi nejsešněrovanější v Ev­ ropě. Podniky se totiž bojí najímat nové za­ městnance. Kvůli přísným pravidlům na pro­ pouštění raději nikoho dalšího nezaměstnají či nabízejí pouze práci na dobu určitou. Míra nezaměstnanosti se už měsíce pohybuje nad 10 procenty a klesá jen velmi pomalu. Premiér ale prosadil reformu, která uvol­ ňuje najímání a propouštění pouze pro nové zaměstnance. Paradoxně tak zasáhl hlavně mladé lidi, na které stejně jako ve Španělsku vysoká nezaměstnanost dopadá vůbec nejvíce. Minulý rok se pak Renzi neúspěšně pokusil protlačit reformu, která počítala s omezením pravomocí Senátu, snížením počtu senátorů a měla usnadnit vládnutí v Itálii. Klíčovou reformu Renzi předložil Italům ke schválení v referendu. S ním ale spojil i svou politickou kariéru. Pohrozil, že pokud ji Italové ne­ schválí, odejde z premiérského křesla. Jenže z hlasování se nakonec stalo referendum o (ne)spokojenosti s mladým premiérem, jeho reformním programem a ekonomickou situací v zemi. Proti změnám nakonec hlasovalo 59 procent Italů. Nejmladší premiér v moder­ ních dějinách Itálie musel odejít a s ním pro­ zatím skončily i výraznější reformní ambice. Po odchodu Renziho usedl do premiérské­ ho křesla Paolo Gentiloni, který je stejně jako Renzi z Demokratické strany. Zastupuje ale oslabenou vládu, která významné refor­ my dokáže prosadit jen stěží. Jeho hlavním úkolem je dovést Itálii k řádným volbám, které by se měly konat nejpozději do května 2018. Je ale možné, že se země nevyhne ani předčasnému hlasování. Z politické nejistoty těží bývalý komik Beppe Grillo, který před osmi lety založil euroskep­ tické Hnutí pěti hvězd. To aktuálně společně s demokraty svádí souboj o pozici nejsilnější strany na italské politické scéně. Průzkumy veřejného mínění jim v poslední době dávají shodně zhruba 30 procent. Populistické Hnutí pěti hvězd prosazuje odchod země z eurozóny a návrat k liře. Slibuje, že pokud se dostane k moci, vypíše o tom referendum. Experti se domnívají, že ani jedna z těchto stran ale ve volbách nezíská potřebnou vět­ šinu. To by v praxi znamenalo, že o podobě budoucí vlády rozhodne matador italské poli­ tické scény Silvio Berlusconi se svojí stranou Vzhůru, Itálie (Forza Italia). Země se také potýká s neutuchající mig­ rační krizí. Jen za první polovinu letošního roku připlulo k italským břehům na 85 ti­ síc migrantů, což je meziroční skok téměř o 20 procent. Očekává se, že v příštích měsících tlak na Itálii ještě vzroste, protože počet mig­ rantů, kteří riskují svůj život na nebezpečné plavbě za vysněným životem na starém konti­ nentu, stále roste. Více o obou regionech na www.businessinfo.cz/italie a www.businessinfo.cz/spanelsko

český exportér srpen 2017, číslo 06

7

Rozhovor

Ve Španělsku je důležité nabízet výrobky se šarmem Českým výrobcům se ve Španělsku otevírá velká příležitost. Tamní firmy začaly být po krizi racionálnější a více srovnávají cenu a kvalitu. Foto: HN – Libor FoJtík

P

řesně rok působí ve Španělsku ředitelka kanceláře CzechTrade Petra Jindrová. Madridskou pobočku otevírala po roční pauze a jedním z cílů bylo bourat stereotypy, s nimiž čeští exportéři k této zemi přistupují. Jak byste charakterizovala současný postoj českých exportérů ke španělskému trhu? Asi jako zbytečné vyčkávání. Stále přetrvá‑ vá spousta stereotypů. Čeští výrobci ještě nestačili zaznamenat, že země již dávno není v krizi, ale naopak se tam odehrává transfor‑ mace, která je velkou příležitostí. Španělsko si navíc mnozí lidé stále představují jako kraj slunce, pláží, vína, zpěvu, což je sice pravda, ale zároveň je to země s vyspělým průmys‑ lem, jehož rozvoj mohutně podporuje stát.

Petra Jindrová ředitelka kanceláře CzechTrade v Madridu [email protected]

Vystudovala mezinárodní vztahy na Metropolitní univerzitě v Praze a studovala také na univerzitě v Santiagu de Compostela ve Španělsku. Hovoří plynně anglicky a španělsky. Zkušenosti z mezinárodního obchodu získala na pozici area sales manager pro Španělsko a Latinskou Ameriku ve společnosti Preciosa. Ředitelkou kanceláře CzechTrade v Madridu se stala v srpnu roku 2016.

8

český exportér srpen 2017, číslo 06

Krize ovšem ekonomikou země bezesporu otřásla. Navíc ještě loni byla ve Španělsku i značně vyhrocená politická situace. I ta už se stabilizovala? Politická situace se stabilizovala po po‑ sledních parlamentních volbách, které se uskutečnily vloni v červnu. Stav ekonomiky je v posledních letech více než optimistický. Španělsko dva roky po sobě obhájilo evrop‑ ské prvenství v meziročním růstu HDP. Loni se navíc, po několika letech deflace, podařilo stabilizovat inflaci na zdravé dvouprocentní míře. Pro letošek se očekává pokračování v této tendenci a meziroční růst HDP ve výši 2,7 procenta, a ve stejné výši se předpovídá i pro rok 2018. V čem je aktuální transformace země příležitostí pro české exportéry? Ekonomická krize zasáhla do původního fungování ekonomiky. Narušily se obchodní vztahy i distributorské kanály, mnoho firem zaniklo. To donutilo španělské podniky nejen poohlížet se po nových trzích, ale také hledat nové dodavatele výrobků. Hlavním obchodním partnerem je Německo, Španělé jsou tedy zvyklí na vysokou kvalitu, za kte‑ rou si byli v minulosti ochotni připlatit. Nyní jsou španělské firmy racionálnější, více přemýšlejí, srovnávají cenu a kvalitu. Tady je podle mě velká příležitost pro české výrobce.

Ivana Gračková [email protected]

Můžeme konkurovat domácí produkci s výrobky zhotovenými u nás? Jak je to s platy? Platy ve Španělsku a Portugalsku jsou sice na chvostu západních zemí Evropské unie, ale stále jsou výrazně vyšší než v Česku. Průměrná mzda ve Španělsku je zhruba na polovině toho, co v Německu. Ovšem prů‑ měrná mzda v Česku je na polovině toho, co si průměrně vydělají španělští pracovníci. Že je u nás práce levnější než ve Španělsku, má tedy také určitý vliv na export našeho zboží do této země, přitom kvalitou si s německou produkcí nezadáme. Je už ve Španělsku po krizi dostatečná kupní síla, jsou tam investoři? Těsně po krizi jsme nedoporučovali orien‑ tovat se na spotřební zboží, protože klesly mzdy a chyběla kupní síla. To se ale mění. Je tam vrstva velmi bohatých lidí, kteří si ovšem budou kupovat hlavně osvědčené světové značky, u těch zabodujeme jen s ně‑ kterými mimořádnými produkty. Ale střední a nižší třída už opět pomalu roste a s ní i po‑ ptávka po nových kvalitních značkách za ro‑ zumnou cenu. Stabilizoval se bankovní sektor a vzpamatovává se průmysl. Co to znamená pro tuzemské podnikatele? Centrální i regionální vlády začaly realizovat mnoho dotačních programů právě na pod‑ poru průmyslu. V rámci projektu Evropa 2020 využívají evropské dotace především na modernizaci strojů, digitalizaci průmys‑ lu a další. Španělsko loni obdrželo po Itálii nejvíce dotací z Evropského investičního fondu (EIF). Za dva roky získalo celkem 3,42 miliardy eur, zhruba 40 procent z toho šlo na projekty rozvoje malých a středních podniků. Ty přitom hledají nová inovativní řešení za přijatelnou cenu, což jim české firmy umí nabídnout. Španělsko zároveň patří do první desítky zemí OECD, které čerpají ze zahraničí nej‑ více kapitálu. Během roku 2016 zahraniční investoři vložili do španělských firem okolo 32,2 miliardy eur. Nejvíce investují firmy z Lucemburska, Nizozemska či Francie. Na‑ jdou se ale také tuzemští investoři, přičemž nejvýznamnější české investice najdeme hlavně v ovocnářství. V poslední době české

Rozhovor Desatero pro obchodování se Španělskem 1. Ve Španělsku se očekává jasné předsta‑ vení nabízeného výrobku či služby, kdy není vhodné zabíhat do velkých detailů. Projed‑ nání cenových podmínek, jakožto důležitého parametru obchodu, se očekává již v průběhu jednání. Cenová nabídka by měla být jed‑ noznačná a doprovázená vhodnou prodejní argumentací. 2. Ačkoliv je angličtina používaná ve větších

exportně zaměřených firmách, v případě první‑ ho kontaktu a akvizičních materiálů se bez španělštiny neobejdete.

Ve španělském zdravotnictví nastal boom produktů pro seniory. Foto: HN – Jakub PLíHaL

firmy zaměřují svou pozornost také na nákup realit, cestovní ruch, reklamní služby. Své pobočky má ve Španělsku okolo dvou desítek českých firem. Jaká je historie obchodních vztahů se Španělskem? Zatímco po pádu frankistické diktatury byly diplomatické vztahy mezi Španělskem a teh‑ dejším Československem obnoveny již v roce 1977, obchod se rozvíjel velmi pozvolna. Ještě v roce 2000 byla vzájemná obchodní bilance pro Českou republiku negativní, což se změ‑ nilo až v letech 2003–2004, tedy s naším začleněním do Evropské unie. V posledních třinácti letech český export zažíval kontinu‑ ální růst, který nepřerušila ani ekonomická krize. V letech 2008 a 2009 jsme sice zazna‑ menali pokles v porovnání s předešlými roky, nicméně již v roce 2010 se český vývoz do Španělska dostal na předkrizovou úroveň a od té doby stále stoupá. V roce 2016 dosáhl rekordních čísel, když jsme do Španělska vyvezli zboží v hodnotě více než čtyři miliard eur. Vývoz byl navíc doprovázen nejvyšším saldem v celé historii spolupráce. Přesto jsem ale přesvědčena, že potenciál španělského trhu ještě zdaleka nevyužíváme. Které obory jsou pro české exportéry perspektivní? Potravinářství, zdravotnická technika a vo‑ dohospodářství, ICT, přesné strojírenství, sportovní potřeby a potřeby pro seniory. Vždy platí, že výrobce musí přijít s nějakou inovací, reakcí na nové trendy. V potravinář‑ ství se otevírá velký trh se zdravými, dietní‑ mi či bio potraviny, dětskými produkty nebo potravinami bez lepku a laktózy. Ve zdra‑ votnictví nastal boom produktů pro seniory. Rozvíjí se vodní a odpadové hospodářství, energetické využití odpadů, zájem je o úspor‑ né a ekologické čističky vody. Ve strojírenství mohou firmy najít uplatnění v digitalizaci

průmyslu, v aplikaci smart technologií, ale také se subdodávkami pro mezinárodní projekty třeba směrem do Latinské Ameriky nebo Afriky. Exportéři zejména ze západních zemí tyto možnosti hojně využívají. Čeští výrobci zatím zaostávají. Jak nejlépe vstoupit na španělský trh? Nejrychlejší cesta na španělský trh vede bezesporu přes místního distributora, který má k dispozici síť svých obchodních partne‑ rů. Distributoři vesměs obsluhují dvě až tři autonomní oblasti, kterých je ve Španělsku celkem 17 a mají svá specifika, jejichž znalost je výhodou. Než se firma rozhodne uzavřít exkluzivní smlouvu na celý trh, doporučuje‑ me nastavit takzvané testovací období, aby si česká firma hned na začátku spolupráce pro‑ věřila svého partnera a jeho možnosti. Na roz‑ díl od Česka mají ve Španělsku dobré jméno obchodní zástupci. Na tamním trhu existuje několik sdružení obchodních zástupců, které mají své vlastní rozsáhlé databáze a kontakty. Jsou to například CGAC sdružující obchodní zástupce pro celé Španělsko nebo sdružení COAC ve Valencii. Další variantou je založení pobočky či reprezentační kanceláře. Tehdy doporučujeme spolupráci s místní účetní či daňovou firmou. Jsou obchody se Španělskem bezpečné? Dle OECD patří Španělsko mezi země s vy‑ spělými finančními trhy, u kterých jsou tržní sazby komerčních finančních institucí dosta‑ tečnou ochranou. V případě nějakých sporů je vymahatelnost dluhu reálná tehdy, když si česká firma včas zažádá u tamního soudu o zapsání do seznamu věřitelů. I v takových složitých situacích se mohou čeští exportéři obrátit na zahraniční kancelář CzechTrade. Můžeme asistovat při jednáních s místními orgány, případně doporučit advokátní nebo účetní kanceláře. Více o regionu na www.businessinfo.cz/spanelsko

3. Nezapomínejte na průběžnou komunikaci. Při prvním kontaktu raději zatelefonujte, než pošlete e‑mail. Zdvořilá telefonická komu‑ nikace je preferovaná i po zaslání e‑mailu. Průběžný telefonický kontakt je často klíčem k navázání obchodních vztahů. 4. Španělé při formálním pracovním styku

preferují klasické odívání (oblek s kravatou) a čistý a upravený vzhled. Potrpí si na módu a eleganci. Tímto prizmatem posuzují i svého obchodního partnera.

5. Španělská společnost si nepotrpí na tituly,

důležitější bývá postavení. Respektovány jsou starší osoby, jejichž postavení v hierarchii fir‑ my je obvykle vyšší. Při jednání bývá oceňová‑ na zdrženlivost a transparentnost.

6. Nejen design výrobku, ale také grafické zpracování promo materiálů a firemních prezentací bývá velmi důležitým kritériem pro výběr partnera. Při jednání je vhodné použít stručnou, originálně pojatou firemní prezenta‑ ci, která zaujme. 7. Očekává se kompetentnost ve smyslu pravo‑ moci učinit rozhodnutí jménem firmy. Po ukon‑ čení jednání bývá zpravidla ústní dohoda stvrzena písemným dokumentem. Mezitím by měla přijít pružná reakce na poptávku.

8. K „zakázaným“ tématům konverzace patří španělská politika, katolická víra, separatistic‑ ké tendence regionů nebo býčí zápasy. 9. Ve Španělsku se investice do budování osobního vztahu ke klientovi vyplatí. Většina firem je ochotna spolupracovat až po delší známosti s partnerem. K navázání bližšího vztahu slouží obvyklé přestávky v průběhu jednání, kdy bývá prostor pro neformální osobní rozhovor. Vhodná témata ke krátké konverzaci jsou rodina, gastronomie, cestová‑ ní a sport. 10. Prověřte si bonitu svého partnera. Totéž je vhodné činit opakovaně v pravidelných šes‑ timěsíčních intervalech. Věnujte patřičnou po‑ zornost uzavírání smlouvy, kterou konzultujte s právníky se znalostí španělského obchodního práva. Vyplatí se vám to.

český exportér srpen 2017, číslo 06

9

Rozhovor

Věhlasné italské módní domy si nechávají dovážet knoflíky z Jablonce nad Nisou Čeští skláři se již na italský trh dostali. Dovážejí pro věhlasné italské módní značky. Nyní dostávají šanci odborníci na 3D technologie.

J

iž od roku 2011 působí na pozici vedoucí kanceláře CzechTrade v Miláně Ivana Třosková. A tvrdí, že se v Itálii cítí jako ryba ve vodě.

Foto: czecHtraDe

ivana třosková ředitelka kanceláře CzechTradu v Miláně [email protected]

Vystudovala ekonomii v Praze a magisterské studium v oboru mezinárodní marketing a management dokončila na ekonomické fakultě v italské Modeně. V Praze pracovala u soukromé společnosti provozující maloobchodní řetězec se suvenýry, kde se starala o italské dodavatele. Do agentury CzechTrade nastoupila v únoru 2010 a od července 2011 vede italskou kancelář CzechTradu v Miláně. Od ledna 2017 je ředitelkou regionálního centra pro jižní Evropu a Balkán.

Za uplynulých šest let jste se zúčastnila řady setkání s českými firmami. Jak se mění postupem doby jejich přístup k italskému trhu? Pravidelně se účastním setkání v Praze, byla jsem několikrát také na jednání s firmami na strojírenském veletrhu v Brně, takže mohu srovnávat. Zaznamenali jsme obrovský pokrok v připravenosti českých firem. Letos jsme měli během červnového setkání jednání se 40 fir‑ mami. Bylo to poprvé po šesti letech, kdy ani jedna nepřišla zbytečně, všechny byly kvalitní, s pěknými produkty. Většina z nich už má zku‑ šenosti s exportem do okolních zemí a zájem o Itálii je logickým pokračováním. Jednali jsme třeba s firmou, která má velmi zajímavý designový produkt a ví, že s ním chce prorazit v Miláně a Paříži. To je obrovský posun oproti letům 2011 a 2012. Tehdy se stávalo častěji, že mi na otázku, proč chtějí exportovat do Itálie, představitel firmy odpověděl, že tam jezdí s manželkou na dovolenou a líbí se mu tam. Není relevantní, že chcete dělat byznys v místě, kde se vám líbí? Může být, jen se s tím hůře pracuje. Před šesti lety se často stávalo, že přišli zástupci firem pouze s dotazem, co pro ně můžeme udělat. Nyní už víme, že čím je úvodní představa poptávajícího obecnější, tím menší je šance na dobrý výsledek. Zdá se, že už to podnika‑ telé vědí, protože přicházejí daleko kvalitněji připraveni. A to na české i italské straně. Dříve nás oslovila italská firma s požadavkem: chceme pivo. Jestli v plechu, lahvi nebo v sudu, jim bylo jedno. Když jsme jim nabídli něco konkrétního, tak to zrovna nechtěli. To už se dnes nestává. Opravdu potřebuje český exportér v Itálii, která je součástí EU, podporu specializované agentury? Může to znít jako klišé, ale první, na co tuzem‑ ský exportér v Itálii narazí, bývá jazyková ba‑ riéra. Italové moc neumí anglicky. Samozřejmě jsou sektory, kde se anglicky domluvíte. Může to být třeba v energetice. Na energetickém

10

český exportér srpen 2017, číslo 06

Ivana Gračková [email protected]

veletrhu jsme měli devět českých firem a já jsem ani jednou netlumočila. Dobrá je znalost angličtiny i v oboru zdravotnické techniky. Ale například na veletrhu strojírenských subdo‑ dávek, na potravinářských nebo sklářských veletrzích se nezastavíme a tlumočíme od rána do večera. Pro české firmy je také důležité, že jim někdo dohodne první obchodní schůzky. Je pro ně výhodnější využít našich služeb než podstupovat peripetie s vyhledáváním správných kontaktů. V Itálii neexistují žádné kvalitní databáze firem. Tamní ekonomika stojí na středních a malých firmách do devíti zaměstnanců. Kontakty se dají zjistit ve spo‑ lupráci s oborovými asociacemi. Za ty roky práce jsme si už samozřejmě vytvořili vlastní databáze, což je naše cenné know‑how. Máte nějakou speciální radu, jak se dostat ke správnému kontaktu? Spolu s perfektní italštinou a klidným jedná‑ ním je osvědčeným tipem vládní agentura. V Itálii na ni slyší. Shodou okolností jsem se na červnovém setkání potkala s představiteli firmy, která zkoušela se zajímavým produk‑ tem proniknout na italský trh sama. Oslovili elektronicky přes dvacet firem a nedočkali se žádné reakce. Je roztříštěnost trhu do mnoha malých firem pro dovozce velkou komplikací? Je to výhoda i nevýhoda. Itálie je na jedenácté příčce importních velikánů na světě. Je to vel‑ mi perspektivní trh, který hojně nakupuje.Nej‑ větší část obchodní výměny s Itálií se odehrává v severoitalských regionech, Lombardie a Benátsko realizují téměř 43 procent z celkové hodnoty italských dovozů. Z deseti položek do‑ vážených z Česka jich devět importují tyto dva regiony. Takže pro firmy je jednodušší, když se mohou soustředit jen na regiony, o kterých je známo, že jsou tahouny ekonomiky celé země. Nevýhodou to může být ve chvíli, kdy máte výrobek, který chcete distribuovat po celé zemi. Je totiž velmi málo řetězců, které by měly maloobchody v celé Itálii. Malé tamní firmy si zajišťují přesah do dalších regionů prostřednic‑ tvím obchodních zástupců. Pro tuzemské firmy je optimální dostat se na italský trh ve spolu‑ práci s místními partnery. Takže si najdou dva až tři, kteří pokryjí celou oblast. Vstup na ital‑

Rozhovor Desatero pro obchodování s itálií 1. Obrňte se trpělivostí a jen tak se nevzdávejte.

Připravte se na dlouhý proces jednání, složi‑ tou komunikaci, možné přerušování ze strany italských firem. Italové mají potřebu o všem vyjednávat a dohadovat se. Často je pro ně typická nesystematičnost, chaos, emoce a někdy také nadřazenost.

2. Bez italštiny se neobejdete, pokud ji nemáte, na jednání si přiveďte tlumočníka. Angličtina je běžná jen ve větších firmách na severu Itálie a „italská angličtina“ je velmi rozdílná od běžné angličtiny. Pokud má Ital na výběr a může se vy‑ hnout obchodování v angličtině (tedy i kliento‑ vi, který nehovoří italsky), udělá to, i když bude nabídka sebelákavější. 3. Italové preferují osobní kontakt stejně jako všechny jižní národy. Spousta italských firem je ochotna spolupracovat až po delší známosti s partnerem.

Jablonecké štrasové knoflíky doplňují oděvy světoznámého módního domu Versace. Foto: sHutterstock

ský trh prostřednictvím tamních obchodních partnerů je nejčastějším modelem. Na které další bariéry by se měl český exportér připravit? Je to trh Evropské unie, takže jich moc není. Ovšem s pověstnou italskou byrokracií musí počítat. Samozřejmě je nutné předem si zjistit, zda pro dané zboží není nutná nějaká místní licence nebo akreditace. Na italském trhu teď zažívají obrovský boom potravinové doplňky stravy, a ty například musí mít místní noti‑ fikaci. Proces jejího získání je ale poměrně jednoduchý a průhledný. Čím ještě bychom mohli zaujmout? Důležitou složkou úspěchu zůstává komu‑ nikace a umět vyjít vstříc. Ale pokud mám být konkrétnější, ráda vyzdvihnu sektor 3D technologií. Jedná se o produkty, které si v po‑ sledních letech teprve své místo na lokálním trhu získávají a i zde Češi nezaspali. Nejedná se o velké objemy, ale o fakt, že čeští výrobci umí konkurovat v tomto vysoce technologic‑ kém segmentu. Naši klienti realizují například dodávky filamentů do 3D tiskáren, protože nabídli širší škálu materiálů a barev za příz‑ nivé ceny. Podařila se také první dodávka 3D scanneru brněnské firmy Abbas. Vyplatí se jezdit do Itálie na oborové veletrhy? Určitě ano. Kromě průmyslového veletrhu strojírenských subdodávek se vyplatí také ten designový, protože v tomto oboru Itálie udává

trendy. Pravidelně se zde prezentují význam‑ né české firmy jako Lasvit, Preciosa, Ton, a další, ale také začínající designéři a studenti. Příští rok na veletrhu Salone del Mobile, který představuje svátek nejen italského designu, or‑ ganizuje kolektivní účast českých firem právě CzechTrade. Mají čeští výrobci v Itálii dobré jméno? Českému vývozu do Itálie již dlouhodobě dominují položky ze sektoru automotive, stro‑ jírenské subdodávky a průmyslové komponen‑ ty. Historicky máme dobré jméno třeba díky dodávkám zemědělských strojů. Značka Zetor je v Itálii stále pojem, přestože nyní na trhu, kde jsou velmi silní domácí hráči, aktuálně ne‑ působí. Úspěch slaví firmy, které si zde založily vlastní obchodní zastoupení, jako například Linet, Tescoma, Lasvit či Sklárny Květná a dal‑ ší. A třeba Versace využívá štrasové knoflíky z několika českých skláren z Jablonecka. Móda štrasu našich babiček oslovila špičku módního průmyslu? Před několika lety se na nás obrátili s tím, že chtějí zjistit kontakty přímo na jablonecké sklárny. Jablonecko kvůli tomu před pěti lety oprášilo tradici produkce štrasových knoflíků, a dokonce začalo nabízet i štrasové náušnice. V Itálii mají velký úspěch. V módě se vyznají, takže ocení kvalitu i originalitu. Tu jim umí čeští výrobci nabídnout.

4. Italové mají jiné tempo jednání. Při obchodní schůzce se vyplácí nechat italské zákazníky zpočátku vést rozhovor, protože přímočarost obchodního rozhovoru může působit stroze a úsečně. To neodpovídá italské kultuře, kde se vyskytuje otevřenost a uvolněnost. 5. Itálie vždy udává módní trendy a italští ob‑ chodníci se tím řídí. Na první pohled je rozezná‑ te podle kvalitních a dokonale vyleštěných bot, kravaty a perfektně padnoucího obleku. Podle toho posuzují i nového obchodního partnera. 6. Italové si oproti Španělům potrpí na tituly a oslovení. Na začátku oslovujte partnera vždy titulem a jménem a nechte na Italovi, ať udělá první krok k méně formálnímu jednání. Ocení dobré mravy a profesionalitu. Potrpí si také na jednání pouze s nejvyšším vedením společ‑ nosti. 7. S italským partnerem není vhodné diskuto‑ vat na téma náboženství, mafie či se negativně vyjadřovat o jeho zemi. 8. Připravte se na to, že Italové jsou brilantní rétoři a jsou známí intenzivním tlakem na nízké ceny, které jsou jedny z nejnižších v rámci zemí EU. Ital nikdy nepřijme první nabídku. Čeká se, že si necháte prostor pro slevu. V případě, že to neuděláte, Ital vás bude považovat za špatného obchodníka a byznysu s vámi se vyhne. 9. Nepodceňujte čas strávený na přípravě

svých marketingových materiálů a webových stránek alespoň v angličtině, ideálně v italštině. V Itálii je potřeba mít připravenou přesnou, stručnou, kvalitně zpracovanou a originální firemní prezentaci, která zaujme. Katalogy a propagační materiály je nutné mít v perfektní kvalitě. Pozor na nevhodné propagační fotogra‑ fie či loga: vyhněte se náboženským a „lechti‑ vým“ motivům.

10. Inovace a originální řešení jsou v mnoha

sektorech italskou „slabinou“. Pokud tedy budete nabízet inovativní, zajímavá a kreativní řešení, bude vaše šance na úspěch mnohoná‑ sobně větší.

Více o regionu na www.businessinfo.cz/italie

český exportér srpen 2017, číslo 06

11

Pohled na region

Tuzemští exportéři se úspěšně učí využívat potenciál italského trhu V loňském roce česko‑italský obchod překonal další historický rekord, Itálie se stala pátým nejvýznamnějším obchodním partnerem Česka. Tuzemský export do Itálie rostl v rámci zemí EU nejrychleji.

I

tálie je nejen lákavou turistickou desti­ nací s bohatou historií, kulturou, gast­ ronomií a kolébkou světové módy, kde se snadno utrácí. Je jednou z největších ekonomik světa, která skýtá rovněž řadu pří­ ležitostí pro české výrobky. Itálie je s více než 60milionovou populací pro exportéry slibným trhem. Díky hospodářskému oživení se nákup­ ní nálada opět probouzí a výroba posiluje. Za prvních pět měsíců vzrostla průmyslová výroba o necelá 2 % oproti stejnému období roku 2016. Celkové vývozy z Itálie narostly o 8 %, dovozy pak skoro o 12 %. Prognózy růs­ tu hrubého domácího produktu jsou pro příští roky pozitivní. Přitom HDP severoitalských regionů je srovnatelný s produktem dosaho­ vaným Bavorskem. Obecně platí, že italský jih s převažující orientací na zemědělství oproti vyspělému průmyslovému severu značně zaostává, což zkresluje celonárodní makro­ ekonomická data.

připravte si zvláštní ceník

Koupěschopnost je tedy zejména na severu Itálie poměrně solidní. Na platební morálku však není radno příliš spoléhat. Nejlépe je, alespoň v začátcích obchodního vztahu, poža­ dovat platby předem. A to ovšem s nabídkou patřičné slevy. Italové rádi diskutují a smlou­ vají, mají obchod prostě v krvi. Obvyklá sleva je přibližně 3 % při platbě předem. Vítané jsou jak srážky z ceny, tak ceník ušitý na míru té či oné firmě. Dobré je být pružný a své ceníky pro italský trh uzpůso­ bit. Zejména na severu může český exportér narazit na určitou uvolněnost, avšak rovněž s požadavky na „německou“ kvalitu. Je po­ třeba připomenout, že se lze setkat i s jistou dávkou vlastenectví a ochranářství, a to hlavně v některých tradičních oborech. Jde například o výrobu ve zbrojním průmyslu a lokální výrobky v průmyslových klastrech s uzavřenými obchodními vazbami. Pro obyvatele Apeninského poloostrova hra­ je významnou roli rodina, což se promítá i do struktury ekonomiky, která je založena na malých rodinných firmách. Itálie se dle dat tamního ministerstva hospodářského rozvoje loni umístila na 9. po­ zici největších exportérů světa s 417 mld. eur a s 365,6 mld. eur na 12. místě největších

12

český exportér srpen 2017, číslo 06

importérů světa. Dle údajů Italského sta­ tistického úřadu uveřejněných za rok 2016 dovážela Itálie nejvíce z Německa 16,3 %, z Francie 8,9 % a Číny 7,5 %. Česká republika zaujala 14. pozici s podílem 1,7 % na celko­ vých italských dovozech. Pozitivní je, že tento podíl v posledních letech narůstá. Z regionál­ ního pohledu v loňském roce tradičně nejvíce dovezl region Lombardie s podílem 31,7 % na celkových italských dovozech, dále Benát­ sko 11,4 % a Lazio 9 %. Převážně jde o severní regiony.

třetí rok v řadě lámou vývozy rekordy

Statistiky vysílají jasný pozitivní signál. Českým exportérům se v Itálii daří stále lépe. Úspěšně se učí potenciál italského trhu využí­ vat. To dosvědčuje rostoucí hodnota tuzem­ ských vývozů do Itálie, která již třetím rokem v řadě láme rekord za rekordem. Dle údajů Českého statistického úřadu v roce 2016 rostl český export do Itálie dvouciferným tempem. Ve srovnání s jinými unijními zeměmi, do kte­ rých tuzemsko vyváží, nejvíce. Češi do Itálie vyvezli za více než 169 mi­ liard korun (nárůst o 15,4 % oproti roku 2015). Celkový objem této obchodní výměny se tak přehoupl přes 318 miliard korun a Itá­ lie se na konci roku dokonce na čas dostala na pozici 5. nejvýznamnějšího obchodního

Tereza Valášková

odbor zahraničně ekonomických politik, Ministerstvo průmyslu a obchodu

[email protected]

partnera České republiky, o kterou dlouho­ době soupeří s Francií a Velkou Británií. Přestože Češi mají v oblibě italské jíd­ lo, víno, obuv či auta, úspěchem českých exportérů bezpochyby je, že se do Itálie daří více vyvážet nežli dovážet. Saldo obchodní bilance loni dosáhlo přebytku ve výši 20 mi­ liard korun. Tradičně na tom má převažující podíl průmysl, a to zejména automobilový a strojírenský. Jistou měrou rovněž přispívají italské investice v České republice. Například společnosti automobilového průmyslu Brem­ bo nebo Cromodora Wheels či výrobce textilií Nová Mosilana. Kromě tradičních průmyslových oborů jsou pro exportéry perspektivní také kosmický průmysl, ICT nebo klíčové inovativní tech­ nologie. Potenciál italského trhu je rostoucí, příležitostí pro export a česko­italskou spo­ lupráci je celá řada. Příkladem je uzavření spo­ lupráce mezi italskou národní agenturou pro inovativní technologie, energetiku a udržitelný hospodářský rozvoj ENEA a českým Ústavem jaderného výzkumu v Řeži na loňském Čes­ ko­italském ekonomickém fóru. Budoucí výzvu pro českou ekonomiku před­ stavuje hlavně průmyslová automatizace a s ní související inteligentní technologie. Prosperita Čechů bude do značné míry záviset na tom, jak se prosadí na zahraničních trzích.

Tradičně silným odvětvím je v Itálii automobilový průmysl. Na snímku výrobní hala Maserati. FoTo: shuTTersTock

Pohled na region

Španělsko chystá velkorysé investice. Čeští podnikatelé by toho měli využít Železnice, informační a komunikační technologie, biopaliva, ale i pohostinství nebo zábava. Nejen do těchto oborů bude v příštích letech Španělsko investovat. Čeští vývozci by na to měli zareagovat.

Karel Zděnovec

odbor zahraničně ekonomických politik, Ministerstvo průmyslu a obchodu

[email protected]

Š

panělsku se v posledních letech velmi daří, což se odráží i na zájmu českých obchodníků, vývozců a investorů, kte­ ří tuto zemi znovu objevují a zjišťují, že v sobě skrývá skutečně zajímavý poten­ ciál. Největší stát Pyrenejského poloostrova je navíc jedním z hlavních trhů Evropské unie, a přestože se kvůli ekonomické krizi v minulých letech podstatně snížila jeho poptávka, od roku 2014 se znovu postavila na nohy. A to velmi důrazně, což dokazují od té doby pravidelné nárůsty dovozu v řadě sektorů. I letos poptávka domácností a podni­ ků nadále roste – a s ní i zajímavost trhu. Pro české společnosti se tak otevírá pole jak v tradičních oblastech, jako je automobi­ lový průmysl a jeho komponenty, tak ve zpra­ covatelském (zejména potravinářském) průmyslu. Zde tuzemsko může nabídnout například výrobní linky, protože Španělsko kvůli absenci potřebných technologií dosud vyváží velké množství prvotních, nezpracova­ ných zemědělských produktů. Ve Španělsku funguje státní podpora zají­ mavých projektů. Dotacemi se zabývá odbor zemědělské politiky a zemědělsko­potravi­ nářského průmyslu ministerstva zemědělství, rybolovu a výživy. Rozhoduje mimo jiné o podpoře pro investiční projekty v zeměděl­ ských a potravinářských podnicích. Prefero­ vanými projekty jsou ty, které zlepší výrobní strukturu, zpracování výrobků a marketin­ govou činnost. Konkrétně tak jde například o dotace úrokového diferenciálu až do 6 % pro podnik přijímající investici, dále o dél­ ku úvěrového období (do pěti let) a karenci (jeden rok). Půjčka se poskytuje podniku až do 80 % investičních nákladů (kromě koupě pozemků, kancelářského nábytku a kancelář­ ské techniky).

Životní úroveň Španělů se pomalu zvyšuje

Sektor turistiky rostl i během krize, oprávně­ ně se tedy očekává další rozvoj včetně vývozu výrobků sloužících k modernizaci vybavení turistických zařízení a dalších návazných služeb. Poroste i pohostinství, zábavní prů­ mysl či wellness centra, jelikož se projevuje vzestup životní úrovně Španělů, který stojí za vnitřní poptávkou. S tím souvisí projekty specifických turistických zařízení s dopadem

Turistika se ve Španělsku rozvíjela i během krize. V následujících letech půjdou peníze hlavně do modernizace vybavení a poskytování doprovodných služeb. FoTo: proFimedia

na rozvoj regionů, o jejichž financování roz­ hoduje ministerstvo hospodářství a konku­ renceschopnosti. Podle údajů české ambasády a na zákla­ dě dalších zdrojů lze doporučit tuzemským exportérům rovněž oblast dopravy. Španěl­ ský strategický plán pro infrastrukturu totiž počítá s významnými investicemi do železnic (část je určena na modernizaci železničních stanic a stávajících železničních tratí a na te­ lekomunikační síť založenou na optickém vláknu) a silnic, kde se chtějí zaměřit zejména na zvýšení bezpečnosti dálnic.

Zájem bude o analytiky vod či geofyziky

V letecké infrastruktuře půjde nejvíce investic do terminálů a na bezpečnost a navigaci. Zajímavé možnosti též nabízí oblast služeb a logistiky, autonomní oblasti totiž začaly klást důraz na poskytování logistických slu­ žeb a podporují budování nových logistických středisek. Perspektivní jsou také informační a komu­ nikační technologie. Jejich neuspokojivý stav v zemi vyvolává růst nových center. V nepo­ slední řadě by čeští podnikatelé měli sledovat oblast životního prostředí, kde Španělsko potřebuje dodavatele zejména v oblasti

analytiky vod, půd a odpadů, dále geofyziky, geotechnologií a konzultačních služeb. Firmy musí investovat do zlepšení vlastních instalací nebo rozvíjet projekty zaměřené na ochranu životního prostředí, protože často překračují limity stanovené v Kjótském proto­ kolu. V energetice země prožívá velký rozvoj v oblasti větrných a solárních elektráren, nic­ méně největší rozvoj čeká biomasu a biopaliva. V oblasti biomasy se ve Španělsku realizuje mnoho projektů týkajících se využití zbytků vzniklých zpracováním olivového oleje, rýže nebo mandlí. V průmyslu se stále větší důraz klade na recyklaci či energetické využití od­ padů. Další zajímavou kapitolou jsou investice do vodohospodářství. Prostor ale existuje třeba i v oblasti zdravotnictví. V Praze dokonce proběhne od 18. do 21. září mise španělských dovozců zdravotnických výrobků, technologií a sani­ tární techniky, kterou pořádá česká ambasáda a zahraniční kancelář CzechTradu v Madridu. Tuzemským firmám se ve Španělsku ote­ vřel velký prostor a exportéři toho chtějí co nejrychleji využít. Jen za prvních pět měsíců se Španělsko posunulo v pořadí hlavních vý­ vozních destinací tuzemských výrobků o čtyři pozice již na osmé místo.

český exportér srpen 2017, číslo 06

13

Na cestě

Ryze praktickým zbožím je neoslníte. Italům a Španělům záleží na designu Oba národy chtějí své obchodní partnery poznat u dobrého jídla. Čeští exportéři mají šance zejména ve strojírenství.

I

tal z Milána může mít v některých ohle‑ dech blíže k Rakušanovi než krajanovi z Neapole. Ve Španělsku je to podob‑ né. Itálie i Španělsko jsou velké země a najdete v nich mnoho historických, a tedy i kulturně odlišných regionů. Myslete na to, že Katalánsko není Andalusie a mentalita i kulturní zvyklosti se v jednotlivých ob‑ lastech liší. O separatistických tendencích některých španělských regionů nediskutujte, svůj názor na býčí zápasy si nechte raději pro sebe. Mohli byste odjet s nepořízenou. Italové a Španělé jsou při obchodních jednáních opravdu otevření a přátelští. Svého obchodního partnera chtějí poznat. Ale neočekávejte neprofesionální či nepři‑ pravený přístup. Pravda, zpočátku mohou působit chaoticky. Především Italové nemají problém dát najevo emoce. Po čase každo‑ pádně zjistíte, že jsou to dobří a zkušení obchodníci.

perspektivní je i bižuterie

Obě země se v posledních letech staly v Ev‑ ropě symbolem ekonomických pádů a pro‑ blémů. Itálie zachraňuje své banky, bojuje s vysokou nezaměstnaností zejména mezi mladými, a navíc se potýká s migranty, kteří přes ni přicházejí do Evropy.

na Apeninském poloostrově především v ob‑ lasti strojírenských výrobků. Mezi perspek‑ tivní obory patří také bižuterie, stavebnictví, energetika či potravinářský průmysl. Ve Španělsku mohou české firmy využít obchodního potenciálu ve strojírenství a au‑ tomobilovém průmyslu. Mezi další nadějné obory patří podle agentury CzechTrade infor‑ mační a komunikační technologie, energetika či zdravotnická technika.

Dbejte o svůj zevnějšek

Zatímco v českých firmách se dress code ne vždy striktně dodržuje a zdejší podnikatelé někdy své partnery klidně přivítají v tričku a džínách, Španělé i Italové o svůj zevnějšek velmi dbají a na obchodní jednání chodí formálně oblečeni. „Podle zástupce firmy je posuzována celá společnost, proto je tedy důležité kouzlo osobnosti, připravenost a správné oblečení. Španělé kladou velký důraz na eleganci, dobře padnoucí klasický oblek a hlavně čisté boty,“ popisuje Jitka Loucká z Hispánsko‑čes‑ ké obchodní komory. Perfektně upravené a elegantní jsou i Španělky. Svým zevnějškem rádi oslňují rovněž Ita‑ lové a Italky. „Jak se dá očekávat, italský obchodník je vždy dokonale oblečen adekvát‑

Ve Španělsku podniky neposílají upomínky k zaplacení faktur. Španělsko se vymanilo z vleklé recese teprve nedávno. Dlouhodobě se tamní neza‑ městnanost drží společně s Řeckem na špici žebříčku Evropské unie, dosahuje více než 15 procent. Zejména mladí mají problémy najít si práci. Zmíněné skutečnosti u mnohých Čechů vyvolávají předsudky. Obě země jsou přitom ekonomicky vyspělejší než Česká republika a tamní podnikatelé mají s obchodem samo‑ zřejmě letité zkušenosti. Čeští exportéři mají v tak velkých zemích široké možnosti. Zatímco dříve převažoval v Itálii zájem o výrobky na nižším stupni zpracování, v současné době se čeští exportéři prosazují

14

český exportér srpen 2017, číslo 06

ně programu,“ vysvětluje Zdeňka Žánová, ře‑ ditelka exportu firmy Koh‑i‑noor Hardmuth. Od jižanských národů lze očekávat rovněž perfektní jídlo a pití a výjimkou není ani Itálie a Španělsko. Svým partnerům tam vždy připraví gastronomický zážitek. „Na příjemný čas strávený s partnery si Italové potrpí. Je to dáno více faktory, ze‑ jména vahou osobních kontaktů a také kvůli daním. Podnikání je v Itálii hodně zdaněno, tedy mohou‑li si snížit daňový základ silným zážitkem s obchodním partnerem, udělají to,“ říká Žánová. Španělé chtějí svého obchodního partnera poznat, jsou obvykle sdílnější a přátelštější

Kristína Paulenková [email protected]

než Češi a na pracovní schůzce se dozvíte také mnoho o Španělsku, místních zvycích, zábavě, fotbale či rodině. Tamní podnikatel – ostatně stejně jako v mnoha dalších zemích světa – jednoduše potřebuje navázat bližší vztah, než s někým uzavře obchod. „Schůzka je často vedena mimo kancelář, například v kavárně či restauraci u dvouhodinové‑ ho oběda. Obchod se probírá velmi často v posledních deseti minutách a zbylý čas se prohovoří konverzačními tématy,“ vysvětluje Jitka Loucká z Hispánsko‑české obchodní komory.

Do Španělska s překladatelem

Italové, především ti ze severu, jsou většinou velmi dobře jazykově vybaveni. Kromě ang‑ ličtiny ovládají často například němčinu nebo španělštinu a jsou na tom se znalostí cizích jazyků mnohdy lépe než Češi. U Španělů může především v menších městech nastat jazyková bariéra. Není to nic nepochopitelného. Španělština je jeden z nej‑ používanějších jazyků světa. „Obchodní za‑ měření Španělska bylo tradičně na Latinskou Ameriku, kde se mluví hlavně španělsky, takže oni nikdy nepotřebovali mluvit cizími jazyky,“ vysvětluje Boris Mochnáč ze společ‑ nosti Finespa CZ, který se zabývá obchodem se Španělskem více než 20 let. Dnes se jazyková vybavenost Španělů zlep‑ šuje. Je to dáno příchodem cizinců do špa‑ nělských firem a také – zdánlivě paradoxně – vysokou nezaměstnaností. Mnozí mladí lidé odcházejí pracovat do zahraničí. Po návratu do Španělska pochopitelně mluví anglicky mnohem lépe. V některých regionech se každopádně bu‑ dete muset obejít bez angličtiny. „Pokud špa‑ nělštinu neovládáte na výborné úrovni, což je nutné především při prvních schůzkách, kdy je důležité rozumět každému detailu, najměte si dobrého a zkušeného tlumočníka, který bude rozumět obchodu,“ doporučuje Loucká. Nezapomínejte, že do Španělska se nevo‑ lá mezi druhou a čtvrtou hodinou. Stále se v mnoha firmách dodržuje dlouhá pauza na oběd, o které Španělé nejsou k zastižení. Není slušné Španěla v tuto dobu vyrušit, přes‑ tože ve velkých korporacích už dávno dlouhé pauzy během pracovního dne zrušili.

Na cestě

Obchodní partnerství se v Itálii a ve Španělsku často buduje u sklenice dobrého vína. Foto: IDM SüDtIRol-Alto ADIge / SteFAno ScAtà

V hlavní roli vkus

Oba národy si potrpí na design. Praktický, ale nevzhledný produkt na ně dojem neudělá. Tuzemští obchodníci by neměli zapomínat na balení navržené přímo pro italský trh. Výrobek musí vypadat dobře. „Dbají na vyso‑ ký standard designu a balení výrobků, tedy bez italského speciálního provedení se to málokdy obejde,“ potvrzuje Zdeňka Žánová z Koh‑i‑nooru. Jinak tomu není ani ve Španělsku. „Španě‑ lé jsou estéti,“ říká Boris Mochnáč a dodává, že si někdy všímají takových detailů, které mohou prakticky zaměřené Čechy překvapit. „Když jsme jim například ukazovali oděvy z Německa či Polska, uznali, že zpracová‑ ní a kvalita jsou dobré, ale nabízené zboží se jim nelíbí. Mají jiný vkus,“ vysvětluje Mochnáč. Česká firma by se proto neměla bát oslovit odborníky znalé tamního vkusu a vytvořit řadu přímo pro jednu či druhou zemi.

Věrni místním

Obecně si lze všimnout, že na italském trhu je mnohem méně bezejmenných asijských výrobků než v Česku. Italové dávají přednost kvalitnímu, osvědčenému a lokálnímu zboží, i kdyby si měli připlatit. Jednají podobně i v obchodě a zůstávají věrní prověřeným místním obchodníkům.

„Mezi italskými obchodníky panuje vzájem‑ ná loajalita, a to i mezi konkurenty. V zájmu této věrnosti a dobrých vztahů preferují vždy tamního dodavatele a třeba na cenu se příliš neohlížejí,“ popisuje ředitelka Žánová. Španělé i Italové kladou důraz na rodinu a rodinné vazby. Existuje tam řada rodinných podniků, které budují po několik generací. „Ve Španělsku se často setkáte s rodinnými podniky, kde je striktně dodržována formální a stratifikovaná hierarchie. Pokud se nesejde‑ te s kompetentní osobou, obchod se nemusí podařit, protože dojednaný závazek může být zrušen nadřízeným,“ popisuje Loucká. Poslední slovo má obvykle šéf společnosti. „Většinou to bývá velmi silný a rozhodný hráč schopný improvizace, která je pro Španělsko také velmi typická,“ dodává. Italové často oče‑ kávají slevu. Pokud ji nedostanou, považují jednání za špatný obchod. Ve Španělsku pro změnu firmy neposílají upomínky k zaplacení faktur. Přitom je zcela běžné, že mají i dva měsíce nezaplacenou fakturu. Neznamená to, že podnik za zboží či služby nezaplatí. Jen si nechává obvykle na všechno čas.

Italy oslníte inovacemi

„Obchodníci v Itálii prakticky neodcházejí do důchodu. Pracují, dokud jim zdraví a byz‑ nys dovolí. Z toho ovšem plynou jednak velmi silné osobní vazby na trhu, což je pozitivní,

ale na druhou stranu menší progresivita,“ myslí si Zdeňka Žánová. Inovace jsou proto do jisté míry italskou slabinou. Pokud se obchodníkovi podaří přijít se zajímavým a inovativním řešením, bude mít úspěch. Italové jsou novým řešením otevření. Jak Žánová upozorňuje, Italové mají méně předsudků vůči obchodníkům ze zemí býva‑ lého východního bloku než například Němci či Belgičané. Čech se cítí v přítomnosti Italů příjemně a uvolněně. Ve Španělsku je situace obdobná. Obchodní partner by se neměl cho‑ vat povýšeně a snažit se poučovat o politice či ekonomice. Existují výjimky, ale obvykle se s nadřazeností u Španělů nesetkáte.

Dlouhodobé vztahy

Jestliže se českému podnikateli podaří dostat přes všechny překážky na italský nebo španěl‑ ský trh, zjistí, že získal spolehlivého obchod‑ ního partnera. Pro českou firmu se otevírají obrovské trhy s velkým potenciálem. Španělé i Italové jsou ke svým obchodním partnerům loajální, a pokud se exportérovi podaří partnerství dobře začít, může většinou počítat s dlouholetou spoluprací. Za posled‑ ních 10 let vzrostl český export do Španělska čtrnáctkrát. Itálie patří podle agentury Czech‑ Trade k nejvýznamnějším českým obchodním partnerům a obsazuje pravidelně šestou až sedmou příčku v celkovém žebříčku.

český exportér srpen 2017, číslo 06

15

Krátce ze světa

Regionální zprávy

Připravili pracovníci zahraničních kanceláří agentury CzechTrade

[email protected]

Francouzský lídr ve 4D tisku lidských tkání plánuje další rozvoj

Průmyslovou výrobu systému biotisku lidských tkání plánuje firma Poietis spustit již do dvou let. Foto: Poietis

Společnost Poietis, sídlící nedaleko Bordeaux, představila uprostřed léta unikátní projekt zaměřený na zavedení nového systému biotisku lidských tkání. Průmyslovou výrobu plánuje zavést do roku 2019. Francouzské firmě se během dvou uplynulých let podařilo osvojit nezbytnou technologii pro výrobu biologických tkání, tedy rozlišení tisku buňky po buňce a přesnost tisku (přesné umístění buněk v prostoru). Podle listu La Tribune se nyní chystá dál rozšiřovat horizonty a plánuje v druhé polovině roku navýšit fondy o čtyři až šest milionů eur. Podnik založený teprve před třemi lety se již dokázal dostat do čela technologie 4D tisku. Do roku 2021 si stanovil jako cíl implantovat konkrétnímu člověku lidskou kůži pocházející z biotisku. Tento tisk vzorků lidské kůže má široké uplatnění v kosmetických laboratořích a ve farmaceutickém průmyslu. Úspěšný rozvoj Poietis, společnosti s pouhými dvaadvaceti zaměstnanci, dokazují mimo jiné i smlouvy o spolupráci na vývoji s takovými velikány, jako jsou francouzská kosmetická skupina L’Oréal nebo německá agrochemická firma BASF.

saúdská Arábie investuje stamiliony do čištění vody Saúdskoarabské ministerstvo vody, životního prostředí a zemědělství oznámilo plány na výstavbu čističek odpadních vod v Džiddě, druhém největším městě v zemi, a též v Dammámu, ležícím u Perského zálivu na hranici s Bahrajnem. Na severu země projekt zahrne provincie Turaif a Arrar v blízkosti hranic s Jordánskem a Irákem. K první, přípravné fázi gigantického díla byly přizvány hned tři blíže neuvedené světové poradenské společnosti. V pokročilejší fázi budou jednotlivé dílčí projekty nabízeny soukromému sektoru pro účely financování, stavby a provozu na bázi „BOT“ neboli build–operate–transfer (stavba–provoz–převod). Očekává se, že náklady na realizaci celého díla, tedy veškerých sítí, spojů, vedení a techniky pro čištění odpadních vod, se přiblíží 600 milionům USD. Jako první by se měla stavět čistírna odpadních vod poblíž letiště v Džiddě, která má mít kapacitu 500 tisíc m³ vody denně.

V pekingu vznikla poradenská síť právnických firem Dotazy zahraničních klientů, kteří by měli zájem v Číně podnikat, stále narůstají. V Pekingu proto začala působit nová mezinárodní poradenská síť International Advisory Network (IAN), kterou iniciovala čínská právnická firma Jingsh. Předpokládá se, že členské firmy v IAN budou mít výhodu v rozsáhlé síti partnerů po celém světě, a budou tak schopny lépe reagovat na aktuální potřeby svých klientů. IAN je síť otevřená nezávislým a mezinárodně zaměřeným právnickým firmám z celého světa (s preferencí pro lokální středně velké právnické kanceláře). Členství v IAN není automatické, ale vzniká až na základě zhodnocení kvality nabízených služeb, jejich portfolia a prověření referencí. Podmínky členství budou předávány zájemcům individuálně. V případě zájmu českých právnických kanceláří zapojit se do této iniciativy kontaktujte vedoucí zahraniční kanceláře CzechTradu v Pekingu.

16

český exportér srpen 2017, číslo 06

Pekingská mezinárodní poradenská síť vznikla proto, aby odpovídala na dotazy zahraničních klientů, kteří chtějí v Číně začít podnikat. Foto: shutterstock

Krátce ze světa

Izrael připravuje povinné značení „nezdravých“ potravin Ministerstvo zdravotnictví Izraele navrhuje od ledna 2018 povinně označovat potraviny se zvýšeným obsahem soli, cukru nebo tuku. Výrobci i obchodníci s tím nesouhlasí a v zákulisí probíhá horečná debata. Izraelské ministerstvo zdravotnictví předložilo k odborné diskusi návrh, aby již od ledna 2018 bylo výraznou červenou samolepkou povinně označeno balení těch potravin, které obsahují zvýšená množství soli, cukru nebo tuku. Argumentuje přitom zdravotním hlediskem, neboť podle odborných odhadů 60 % místních obyvatel má nadváhu a 8 % trpí různými formami cukrovky. V první fázi mají být stanoveny limity v hodnotě 800 mg soli, 22,5 g cukru anebo 6 g tuku na 100 g produktu. V dalších letech se tyto hodnoty mají dále zpřísňovat. Reakce výrobců, a to i zahraničních dovozců, přišly záhy. Podle nich neexistuje přímá souvislost mezi spotřebou určitého produktu a konkrétní nemocí. Suroviny jako cukr, máslo nebo olivový olej nejsou samy o sobě nebezpečné, problémem je jejich nekontrolovaná konzumace. Snaha vyhnout se negativnímu označení povede k náhražce přírodní suroviny (např. vanilkového cukru) jejím chemickým ekvivalentem, který sice bude splňovat normu, ale pro spotřebitele bude ve finále méně zdravý. Podle nových pravidel by například Fanta Zero byla pro zdraví spotřebitele vhodnější než přírodní pomerančová šťáva, což je absurdní. Zvýšené náklady na nový design balení by zvýšily koncovou cenu a u menších balení některých výrobků by povinná červená nálepka zcela zakryla ostatní informace a označení výrobce. Do Jeruzaléma o tomto nařízení přijel jednat také zástupce italské Food Industry Federation. Pro Itálii totiž Izrael představuje významný trh srovnatelný s Německem. Exportuje sem těstoviny, cukrovinky, olivový olej, máslo, sýry a další potraviny v hodnotě 2,7 miliardy USD ročně. Oproti tomu hodnota vývozu českých potravinářských výrobků ve stejném období dosáhla 25,7 milionu USD, to je necelé jedno procento italského vývozu.

Foto: shutterstock

Washington – americký stát s nejpříznivějšími podmínkami pro podnikání Washington je podle žebříčku CNBC nejlepším státem USA pro podnikání v roce 2017. Jeho ekonomika si v roce 2016 připsala 3,7 %, což představuje téměř 2,5násobek růstu celonárodní sazby, a stala se tak nejrychleji rostoucí ekonomikou v zemi. Na tomto výsledku se do značné míry podepsala vysoká koncentrace podniků STEM (věda, technika, strojírenství a matematika) a jejich vysoce kvalifikovaných pracovníků. Podle amerického Úřadu statistiky práce je téměř jeden z deseti washingtonských pracovníků zaměstnán právě v těchto profesích. Tento americký stát má nulovou daň z příjmů jak fyzických, tak právnických osob a nabízí vysoké mzdy. Washington se tak stal domovem pro giganty, jako je Amazon, Costco, Boeing či Expedia.

Zde naleznete celý žebříček CNBC, který ukazuje pořadí států USA podle podmínek pro podnikání.

Společnost Boeing, která sídlí ve Washingtonu přes sto let, nyní zaměstnává přibližně 70 tisíc lidí. Foto: shutterstock

český exportér srpen 2017, číslo 06

17

Odvětví byznysu

Čeští energetici v zahraničí už osm let nepřetržitě posilují Úspěšní exportéři jako Tedom nebo Wikov nespoléhají na zavedené postupy, ale inovují, modernizují, aby byli lepší než konkurence.

Marcela Honsová [email protected]

P

řestože už není výstavba elektráren v zahraničí českou specialitou a vývoz celých elektráren stagnuje, daří se firmám z energetického odvětví vyvážet. Čeští exportéři nejsou v energetice generálními dodavateli, ale do tendrů si je berou téměř všechny světové firmy. „Export zboží i obrat zahraničního obchodu Česka kontinuálně rostou od roku 2009 a obdobný vývoj zaznamenal i vývoz v energetice. Ze 137,5 miliardy korun v roce 2009 vzrostl na loňských 263 miliard korun,“ uvádí Lenka Kovačovská, náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro energetiku. Celkový export za těchto osm let vzrostl o více než 85 procent, a vývoz v energetice dokonce o více než 91 procent. Konkrétně představoval podíl exportu zboží v energetice na celkovém vývozu v roce 2016 necelých sedm procent. Náměstkyně Kovačovská se nebojí ani srovnání energetiky s nejsilnějším exportním odvětvím – automobilovým průmyslem. „Podíl vývozu zboží v energetice na celkovém exportu činil loni přibližně 6,6 procenta, automobilový byznys zhruba 21 procent českého exportu. Export v energetice je přibližně třetinový. A důležité je, že si v posledních letech udržuje stabilní růst.“

kabely, vodiče, ale i turbíny nebo čerpadla

Čeští podnikatelé dodávají v současné době zboží například pro stavby energetických sítí. Jde především o různé typy kabelů a vodičů, ale také transformátorů. Vývoz těchto položek vloni dělal téměř 80 miliard korun. Kromě tohoto segmentu se lze podle Kovačovské pochlubit i zařízeními pro zdroje energie, jako jsou různé typy generátorů, turbín či čerpadel. „Opomenout bychom neměli při výběru nejúspěšnějších českých exportérů ani výrobce řídicích systémů pro ovládání různých nejen technologických procesů v energetice,“ dodává Kovačovská. Export zboží pro energetiku podle ní do značné míry kopíruje celkový český vývoz. Takže mezi významné země logicky patří především Německo. „V Mnichově bude otevřena druhá zahraniční kancelář CzechTradu v Německu. Jedním z úkolů této

18

český exportér srpen 2017, číslo 06

Optické čidlo pro snímání otáček rychloběžného pastorku společnosti Wikov. Foto: wikov

kanceláře bude právě podpora českých firem z energetického sektoru,“ říká náměstkyně s tím, že další úspěšné trhy pro české energetiky je třeba také hledat v Evropě. „Jsou to Francie, Slovensko, Polsko či Spojené království. Všude tam přesahuje vývoz 10 miliard korun ročně v oblasti vytipovaných položek energetiky.“

tedom koupil německou konkurenci

Na německém trhu se podařilo významně uspět firmě Tedom z Třebíče. Tento uznávaný výrobce a exportér kogeneračních jednotek s dvoumiliardovým ročním obratem koupil v roce 2016 německou společnost Schnell Motoren a zásadně tak posílil svou pozici nejen na německém trhu. Schnell se totiž prosadil s kogeneračními jednotkami určenými především pro bioplynové stanice také v zahraničí, takže si Tedom otevřel i další exportní možnosti. Josef Jeleček, generální ředitel a předseda představenstva této české firmy, přiznává, že měl trochu obavy, jak němečtí zaměstnanci přijmou, že je koupili Češi.

„Myslel jsem, že to bude horší, ale jsou tolerantní,“ uvádí s tím, že se mu s nimi pracuje dobře. „Němci mají velké sebevědomí, že jsou nejlepší na světě, a také technologicky jsou. I když firma Schnell zkrachovala, některé věci dělali dobře. Ty kombinujeme s našimi ověřenými postupy,“ dodává nejvyšší manažer a zakladatel společnosti, která loni založila ve Spojených státech amerických společný podnik TTcogen pro prodej svých výrobků na americkém trhu. Tedom je přesný příklad úspěšné české firmy, která si navíc musela pozici na zahraničních trzích vybojovat sama, nebyla nástupcem nějakého postkomunistického podniku, který vyvážel za socialismu.

Ministerstvo doporučuje trhy v Íránu či Maroku

Energetika je také klíčovým tématem prakticky vůči všem zemím SNS. A kvůli tomu, že v exportu hodně záleží na potřebách daného teritoria, je Rusko specifickým příkladem díky své velikosti a všeobecné potřebě modernizace.

Odvětví byznysu „To skýtá potenciál prakticky pro všechny druhy energetiky. Nicméně co do významu dominuje spolupráce především v ropném a plynárenském sektoru, tedy v těžbě, zpracování a infrastruktuře. Dále v uhelném a obecně těžebním průmyslu a v neposlední řadě též v jaderné energetice a hydroenergetice,“ říká Kovačovská a dodává, že tím výčet nekončí. „Značný potenciál vidíme i v rozvoji alternativních zdrojů energie, kogeneraci, energetickém využití odpadů a podobně.“ Náměstkyně ministra doporučuje českým energetickým exportérům trhy těch zemí, které procházejí procesem industrializace a mají rozsáhlé programy pro rozvoj energetiky. Jde zvláště o Indii, Írán, země jihovýchodní Asie, Izrael, mnohé africké země, jako třeba Egypt, Alžírsko, Maroko, Jižní Afriku. Významná je nabídka českých firem v oboru ekologické energetiky, chytrých řídicích systémů a rozvoje jaderné energetiky, kterou lze dále využít v průmyslově vyspělých a nově industrializovaných zemích typu Japonska, Jižní Koreje a Číny. Za pozornost stojí i Ázerbájdžán a Kazachstán. „Obecně se však dá říci, že jakákoli země, která pociťuje potřebu modifikovat svůj energetický mix a modernizovat infrastrukturu, je ideálním cílem pro české exportéry a investory,“ uvádí Kovačovská. Pokud jde o evropské země, za zajímavá exportní teritoria považuje náměstkyně také balkánské země, kde jsou ovšem dodávky spojeny s nutností exportního financování, které občas pokulhává za potřebami. S evropskými trhy zmiňuje segment obnovitelných zdrojů energie (OZE), kde se daří vyvážet českým firmám třeba do Polska, Německa nebo na Slovensko. Jde hlavně o výrobce zařízení pro rozvod elektrické energie a zejména větrných elektráren.

Wikov má náskok v podmořských elektrárnách

Jednou z firem nejenom mezi odborníky, ale i mezi laiky spojovaných s větrnými elektrárnami, je Wikov Industry. Export této skupiny s ročními tržbami kolem dvou miliard korun se pohybuje v rozmezí 70 až 80 procent. Převodovky do větrných elektráren tak letos přinesou do firemní kasy 100 milionů korun. Není to v porovnání s celkovými tržbami nějak obrovská částka, ale podle Antonína Růžičky, generálního ředitele Wikov Industry, došlo od roku 2010 ke konsolidaci trhu. Velcí hráči totiž skoupili malé výrobce větrných elektráren. „Pro obří výrobce větrných elektráren jsme malí, protože jsme schopni vyrobit ročně tak 300 převodovek a to je pro ně málo,“ uvádí Růžička. Přesto ale Wikov výrobu převodovek pro větrné elektrárny nedal k ledu. Velkým výrobcům může konkurovat pružností a flexibilitou v segmentu servisu a oprav převodovek. „Máme šikovné konstruktéry, technology, obsluhy strojů, takže jsme schopni na nich každý týden vyrábět něco jiného,“

Kogenerační jednotka Tedom Cento bez protihlukového krytu.

Foto: tedom

vysvětluje přednosti své firmy Růžička. Ovšem podstatné je, že společnost považuje obor větrných elektráren za perspektivní, proto dál spoléhá na to, že se prosadí i u nově budovaných větrných zdrojů. „Začínají se stavět větrné elektrárny v moři, oproti elektrárnám na souši jsou dokonce větší,“ prozrazuje šéf Wikov Industry. Společnost má už čtyři roky v provozu 5,5megawattové převodovky na moři a nyní drží palce svým zákazníkům v Číně a Jižní Koreji, aby se jim podařilo prorazit na trhu a získat větší komerční kontrakty. „Pro nás by to znamenalo nové zajímavé zakázky,“ míní Antonín Růžička. Navíc má společnost políčeno i na nový obor, který se ve světě teprve formuje. Wikov už totiž dodal do zahraničí převodovky na několik prototypů takzvaných přílivových elektráren. „Na světovém trhu jsme největší dodavatel převodovek pro přílivové elektrárny, respektive podmořské elektrárny. Už máme převodovky v pěti různých pilotních zařízeních v mořích. Nyní čekáme na to, až se začnou instalovat komerční projekty,“ věří Růžička, že se tento segment rozjede. Zvláště když jsou podmínky pro podmořské elektrárny ve vodách kolem Jižní Koreje, Číny, Kanady, severu USA, ale také v mořích Velké Británie, severního Irska a Francie.

energetiku vytlačily strojírenství a doprava

Silnou stránkou českého energetického průmyslu je podle náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro energetiku Lenky Kovačovské to, že si zachoval schopnost

vyvíjet a vyrábět celé portfolio základních výrobků – turbíny, generátory, transformátory, řídicí systémy, vodiče a podobně. Na druhou stranu by ministerstvo uvítalo více firem, které by se zabývaly aplikací nových trendů v energetice, jakými jsou například nekonvenční zdroje energie, chytré sítě, aplikace a technologie na úsporu energie či ukládání energie (viz str. 20). „Rezervy pak mohou být v kapitálu a investičních možnostech jednotlivých firem, které se ale zvyšují s růstem celého sektoru v Česku,“ uvádí Kovačovská. Pro pomoc se firmy v takových případech obracejí na Českou exportní banku (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Jen státní pojišťovna uzavřela od roku 1996 do současné doby pojistné smlouvy v energetice celkem za 21 miliard korun. Jan Procházka, generální ředitel EGAP, přiznává, že české firmy už nejsou v energetice generálními dodavateli velkých celků. „Ale do tendrů si je berou všechny světové firmy, dělají subdodávky. Firmy nesedí se založenýma rukama, také opravují a upravují elektrárny třeba v Latinské Americe, Africe, Egyptě,“ říká Procházka a dodává, že aktuálně vede energetické strojírenství. „Nejvíce zastoupené jsou turbíny.“ EGAP měl v minulosti ve svém portfoliu výrazně zastoupenou energetiku. Nyní podíl klesl, je kolem 40 procent, protože se pojištěný vývoz posunul ke strojírenství a dopravě, tyto obory energetiku vytlačily. „Ale energie bude stále třeba, nejde o okrajový obor,“ tvrdí Procházka.

český exportér srpen 2017, číslo 06

19

Úspěšný exportér

Britská královská rodina koupila akumulátor energie od moravské firmy Společnost FitCraft Energy z Valašského Meziříčí dokáže uskladnit elektrickou energii k pozdějšímu využití. SaveBoxy vyváží do Velké Británie, Nepálu nebo Peru.

S

Martin Dorazil (50)

Spolumajitel a jednatel společnosti FitCraft Energy, ve které se věnuje především vývoji. Po absolvování středoškolského elektrotechnického vzdělání pracoval ve Vojenském opravárenském podniku na vývoji speciální techniky, zaměřil se na elektroniku a elektrotechniku. Ve svých 30 letech začal soukromě podnikat, hlavním důvodem byla šance dostat se k technologiím, které ho zajímají. Na byznysu se mu líbí především to, že si může sám určovat, jakým směrem se vydá a čím se bude zabývat. Ve firmě kolem sebe vytvořil tým pracovníků, které stejně jako jeho baví vymýšlet nové věci. Prvotní motivací těchto vývojářů prý nejsou peníze, ale zajímavá a tvůrčí práce. Na novém produktu dělají bez ohledu na čas tak dlouho, dokud nesplňuje jejich představy. Pokud zbývá Dorazilovi čas, věnuje se zvučení kapel. foto: hn – lukáš BíBa

20

český exportér srpen 2017, číslo 06

oučasným trendem je vyrobenou elek­ trickou energii uložit do nějakého „skla­ du“ neboli schovat na později, až bude potřeba. České firmě FitCraft Energy se podařilo vyvinout akumulátorové jednotky SaveBox, které tuto možnost nabízejí. „Původně jsme se zabývali solární energií a v roce 2010 jsme narazili na problém, že je třeba elektřinu někam hromadit,“ uvádí Martin Dorazil, spolumajitel a vývojář společnosti Fit­ Craft Energy. Důvodem tohoto, podle Dorazila logického kroku byl fakt, že cena vykupova­ né elektřiny je nižší než nakupované. Takže majitelé fotovoltaických článků na střechách svých domů si chtějí svou elektřinu schovat takzvaně na potom, když už slunce nesvítí. „Vadilo nám, že fotovoltaické panely nedo­ kážou uchovat energii pro budoucí spotřebu. Proto jsme se vrhli do segmentu velkokapa­ citních baterií, které můžete nabíjet zadarmo ze slunce, vody, větru či hybridně pomocí agre­ gátorů nebo přímo ze sítě,“ říká Dorazil. Takže akumulační jednotka SaveBox slouží jednak jako úložiště elektrické energie, ale také jako mobilní akumulátorový zdroj. „Zajímavější jsou pro nás místa, kde elekt­ řina není vůbec, je špatně dostupná nebo má nízkou kvalitu. Pak je potřeba kombinovat několik zdrojů.“

tři měsíce boxy poháněly mobilní městečko

Zatímco o SaveBoxy pro rodinné domy (Save­ Box Home) je největší zájem v tuzemsku, tak větší mobilní akumulátorové zdroje (SaveBox Industry) našly odbyt v zahraničí, především na Slovensku a ve Velké Británii. „Našimi hlavními zákazníky pro SaveBox Industry jsou Angličané. Ve Velké Británii jsou totiž stavby z 90 procent poháněné dieselagre­ gáty. Kvůli předpisům je tam velmi složité vyřídit dočasnou elektrickou přípojku, takže dokud dům nestojí, respektive není zkolaudo­ ván, není tam elektřina,“ popisuje britský trh Dorazil. Proto dodává akumulátory retailovým společnostem, které je dál půjčují především stavebním firmám. Ty si je pronajímají podle potřeby tam, kde právě působí. „Stavební firmy provozují obrovské množ­ ství agregátů, které pohánějí naftou. A právě v kombinaci se SaveBoxem dokážou význam­ ně optimalizovat provoz dieselagregátu,“ uvádí

Marcela Honsová [email protected]

a dodává, že agregáty nemusí běžet nepřetr­ žitě, neznečisťují životní prostředí, ale jimi vyrobenou elektřinu lze uchovat a využívat podle potřeby. Příkladem takového využití bylo třeba mobilní městečko postavené z kontejnerů na nevyužívané letištní ploše ve Velké Británii. V mobilních buňkách bydlelo odhadem tak 500 zaměstnanců stavební firmy, která budovala tunel pro železnici. A díky čtyřem SaveBoxům v kombinaci se sluneční elektrárnou a elektro­ centrálou mělo městečko dostatek energie. „Asi tři měsíce jsme to městečko poháněli,“ tvrdí Dorazil s tím, že toto je příklad nejzají­ mavějšího segmentu britského trhu pro jeho firmu.

princ Harry předal akumulátory v Nepálu

Kontakty české společnosti na britské firmy zajišťují dva angličtí kolegové, s nimiž se majitelé FitCraft Energy seznámili při svých fotovoltaických začátcích. Jednatelé Miroslav Šafář a Martin Dorazil totiž původně začínali jako výrobci slunečních kolektorů a budovate­ lé velkých fotovoltaických parků. „V Británii jsme dělali tři velké parky a spo­ lupracovali s firmou Zed Energy, v níž oba pracují. Od té doby spolupracujeme a oni nás na tamním trhu zastupují, zprostředkovávají nám byznys,“ vysvětluje Dorazil. Je to příklad osobních kontaktů, které se rozrostly v perspektivní export. „Hodláme ve spolupráci dál pokračovat, protože z Velké Británie je dobrý dosah kamkoli do světa. Je pro nás takovým odrazovým můstkem,“ míní jednatel FitCraft Energy s tím, že Spojené krá­ lovství je obecně zajímavější než Česko třeba i pro lidi z Peru nebo Nepálu. Tím se Dorazil dostává k nejvzdálenějším realizacím, které se moravské firmě povedly. A opět nebýt partnerů ve Velké Británii, tak se zřejmě k těmto kontraktům ani nedosta­ li. To jeden z nich navrhl britské královské rodině, která se rozhodla pomoci lidem postiženým zemětřesením v Nepálu, aby jim dala elektřinu, respektive aby koupila český akumulátor. „Britská královská rodina publikovala i ofi­ ciální video, na kterém princ Harry manipu­ luje s naším SaveBoxem, předává jej přímo na místě v Nepálu. Napájen fotovoltaikou

Úspěšný exportér Společnost FitCraft Ener­ gy s ročním obratem kolem 50mi­ lionů korun zaměstnává 15 lidí. foto: hn – lukáš BíBa

poskytuje elektrickou energii lidem, kteří ji opravdu potřebují,“ vysvětluje Dorazil a do­ dává, že projekt probíhá ve spolupráci s Your Power UK a Zed Energy.

české úložiště elektřiny znají i v peru

Jedna vzorová jednotka z moravské firmy se dostala opět přes anglického partnera dokon­ ce až do Peru. Tamní britský ambasador zor­ ganizoval v Peru při jakési energetické akci prezentaci SaveBoxu na své zahradě. Poté putoval „sklad elektřiny“ z Limy do horské vesničky, která leží asi 3,5 tisíce metrů nad mořem, kam samozřejmě elektrické dráty nevedou. „Po úspěšných zkouškách v tak složitém te­ rénu si firma z Limy, která se zabývá fotovol­ taikou, SaveBox vzala opět k sobě a nabízí ho na tamním trhu,“ přibližuje Dorazil peruán­ ský kontrakt. Jak Nepál, tak Peru jsou pro českou firmu velice vzdálené a neznámé trhy. Ovšem na druhé straně jsou to země, kam jejich výrobky perfektně padnou. Hledat odbyt v zapadlých lokalitách, kde není elektřina, ale není jednoduché. „Proto jsou pro nás britští partneři důležití,“ míní jednatel Dorazil. A protože si FitCraft Energy uvědomuje dů­ ležitost a perspektivu britského trhu, přijala nabídku agentury CzechTrade zúčastnit se energetického veletrhu ve Skotsku. Z letošní prezentace si zástupci moravské společnosti přivezli zajímavé kontakty, na kterých aktuál­ ně pracují.

fitCraft Energy

Firma sídlí ve Valašském Meziříčí a specializuje se na uskladňování elektrické energie v zařízeních nazvaných SaveBox. Tyto akumulační jednotky slouží jednak jako úložiště elektrické energie, ale také jako mobilní akumulátorový zdroj a jsou vyráběny ve třech skupinách. SaveBox Home je určený pro instalaci v rodinných domech. SaveBox Industry se instaluje v bytových domech, hotelích nebo jej používají firmy v místech, kde není možnost připojení k síti. Ze SaveBox City lze sestavit velké komplexní energetické soustavy, které mohou fungovat třeba na odloučeném ostrově. Zásoba energie v SaveBoxech se podle velikosti pohybuje od 7,5 kWh až po 67,5 kWh. Cenové rozpětí je 150 tisíc až dva miliony korun. Akumulační jednotky pro rodinné domy dodává firma hlavně na tuzemský trh, větší SaveBoxy se jí daří exportovat především na Slovensko a do Velké Británie, ale i do Nepálu a Peru. Majiteli a zakladateli FitCraft Energy jsou polovičním podílem Miroslav Šafář a Martin Dorazil, kteří společnost založili v roce 2010. Akumulační jednotky vyvíjejí, výrobu i instalaci přenechávají specializovaným firmám.

„Byla to dobře zvolená výstava zaměřená na obnovitelné zdroje. Ve Skotsku jsme zazna­ menali zájem o SaveBoxy od stavebních firem, které se specializují na rodinné domy. Kdo si instaluje sluneční kolektory, ten už začíná dělat další krok, chce si uložit vyprodukova­ nou energii,“ uvádí Dorazil. Na otázku, zda se neobává brexitu, při takto rozbíhajícím se byznysu ve Velké Británii, míní, že samozřejmě může dojít k obchodním změnám. O to důleži­ tější je se na trhu etablovat. Moravští exportéři i tak dál počítají, že jejich vývoz bude spojený hlavně s Velkou Británií. „Nikdo netuší, zda se země začne uzavírat a ne­ bude na trh pouštět evropskou konkurenci, o to rozumnější je tam být už nyní.“

V horských oblastech už se „nekouří“

Mnohem bližším trhem, kde se firmě z Valaš­ ského Meziříčí také daří, je Slovensko. I když zatím ne tak výrazně jako ve Velké Britá­ nii, přesto existují ve Vysokých Tatrách tři ubytovací zařízení, která SaveBoxy používají. Jde o Téryho a Zbojnickou chatu a Chatu pri Zelenom plese. Akumulační jednotky fungují v těchto rekreačních zařízeních už minimálně třetím rokem. Dříve tam nepřetržitě „kouřily“ dieselagregáty, denně spalovaly naftu, aby vyrobily elektřinu v čistém horském prostředí. Navíc na této chatě ležící ve výšce 1550 metrů udělali i další krok. Majitel zprovoznil vodní turbínu, která po připojení k SaveBoxu naspoří tolik energie, že dieselagregáty bude využívat jen v době, kdy bude sucho.

český exportér srpen 2017, číslo 06

21

Informační servis

České firmy zajímá modernizace zastaralých egyptských elektráren Pro úspěšné podnikání v Egyptě je nutná vládní podpora exportního financování nebo zapojení české společnosti do mezinárodního konsorcia.

Tamer El‑Sibai

vedoucí zahraniční kanceláře v Egyptě, CzechTrade

[email protected]

S

potřeba elektrické energie v Egyptě v posledních letech výrazně roste, a to zhruba o osm procent ročně. To na jednu stranu znamená požadavky na nově instalovaný výkon ve výši 4000 me‑ gawattů ročně (nyní země disponuje více než 38 gigawatty instalovaného výkonu). Na druhou stranu chce egyptská strana snížit ztráty, které jsou zaviněny zastara‑ lostí přenosové soustavy a nevyhovujícím stavem existujících elektráren. Předpokládá se, že do potřebného zdvoj‑ násobení výrobní kapacity egyptské energe‑ tiky bude třeba investovat v nejbližší době přibližně 45 miliard dolarů (více než jeden bilion korun). první jaderná elektrárna za osm let Nabízejí se příležitosti jak pro dodavatele komplexních technologických celků, kteří ovšem musí vyřešit financování těchto vel‑ kých investic, tak pro jejich subdodavatele. Stávající a připravované projekty počítají s využitím klasických, ale také obnovitel‑ ných zdrojů. Stále reálněji se rýsuje také výstavba his‑ toricky první egyptské jaderné elektrárny v lokalitě ad‑Dabá, kterou hodlá tamní vlá‑ da svěřit ruské státní společnosti Rosatom. Příslušná mezivládní dohoda je už připrave‑ na a dílo by mělo začít sloužit od roku 2025. Kromě vývozu techniky a expertních služeb pro nové generační kapacity má tedy potenciál také modernizace stávajících devíti elektráren české, respektive česko‑ slovenské provenience. České dodávky pro egyptský energetický průmysl – turbíny, generátory, transformátory, rozvaděče nebo kabely – činily v roce 2014 přes 20 milionů dolarů. V roce 2015 byl dodán elektrotech‑ nický materiál a zařízení v hodnotě přesa‑ hující 26 milionů dolarů. Investice do udržitelnosti Egyptská vláda bere environmentální aspekt energetiky velmi vážně. V roce 2008 si vytyčila cíl dosáhnout do konce této dekády 20procentního podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Očekává, že roz‑ hodující bude zapojení větrné (12 procent) a solární energie (dvě procenta). Podíl

22

český exportér srpen 2017, číslo 06

Čeští dodavatelé dovedou vyhovět specifickým a náročným požadavkům egyptského prostředí.

Foto: shutterstock

vodní energetiky (šest procent), která je na hranici reálných možností, bude zřejmě stagnovat. V poslední době se objevuje řada vládních tendrů na výstavbu větrných a solárních kapacit. Vládní agentura NREA, pověřená rozvojem obnovitelných zdrojů energie, také experimentuje s projekty koncentrač‑ ních solárních elektráren. Zatím ale v elek‑ troenergetice hrají dominantní roli zemní plyn a ropné produkty. těžké časy Přestože příležitosti na egyptském trhu vhodně „ladí“ s výrobními programy mnoha českých firem a v Egyptě má česká produk‑ ce stále dobrý zvuk, je třeba zmínit, že tam‑ ní ekonomika prochází obtížným obdobím. Vláda nemá dostatek rozpočtových prostředků ani devizových zásob na usku‑ tečnění rozvojových plánů ve vlastní režii.

Většina projektů je tak podmíněna schop‑ ností realizátora přijít s vlastním modelem financování, ať už formou investice, nebo některého úvěrového schématu. Pro úspěch českých firem je tedy nut‑ ná výrazná vládní podpora exportního financování a pojištění nebo zapojení české společnosti do mezinárodního konsorcia. V poslední době CzechTrade pozoruje zvýšený zájem firem z oblasti elektro‑ energetiky, přičemž nejvíc firem se zajímá o možnosti uplatnění při modernizaci zasta‑ ralých elektráren. Je‑li zájem o prezentaci na tomto trhu, pak můžeme českým firmám doporu‑ čit veletrh Egypt Petroleum Show 2018 (www.egyps.com), který se koná v únoru příštího roku a byl zařazen mezi veletrhy projektu NOVUMM 2018, což je jeden z in‑ terních projektů CzechTradu podporova‑ ných z evropských fondů.

Informační servis

rumunsko chce dokončit další dva bloky jaderné elektrárny cernavoda V oblasti alternativních zdrojů energie, s nimiž Rumunsko počítá ve své aktuální energetické strategii, hrají prim vodní elektrárny.

K

líčový okamžik pro rumunskou energetiku (i ekonomiku jako celek) znamenal zejména vstup země do Evropské unie v roce 2007. Do té doby byla postavena především na vlastních surovinových zdrojích, kterým dominovala domácí naleziště černého uhlí, lignitu, ropy a zemního plynu. Výroba elektřiny i tepla pak těžila také z několika významných předrevo‑ lučních investic, mezi které patřila především vodní elektrárna Železná vrata I a II nebo jaderná elektrárna Cernavoda. Po vstupu do EU přijala rumunská vláda několik zásadních strategických dokumentů. Praktický efekt těchto legislativních opat‑ ření lze označit jako období jednoznačného boomu ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo také jako období tzv. zelených certifikátů (do roku 2013). Ve výrobě energie z klasických zdrojů v období 2008–2014 zde dominovaly zemní plyn (33 procent), uhlí (18 procent), ropa (15 procent), následované palivovým dřívím a zemědělskými odpady (14 procent). Ve vývo‑ zu primární energie z Rumunska převažovaly ve stejném období ropné produkty s 82pro‑ centním podílem na celkovém exportu tohoto sektoru.

ních surovinových cest nebo modernizace překladišť. Postupná ekologizace zastaralých provozů (hlavně tepláren a tepelných elekt‑ ráren, surovinových terminálů aj.), moderni‑ zace a dokončení dalších dvou bloků jaderné elektrárny Cernavoda i přes útlum způsobený světovou krizí a nestabilitou na tamní politic‑ ké scéně patří nadále mezi priority Rumunska v energetickém mixu pro další období.

Největší v evropě

Nelze opomíjet aktivity českých firem na tomto relativně velkém evropském trhu. Jako příklad úspěšného působení lze zmínit českého výrobce a dodavatele elektrické energie v Rumunsku – společnost CEZ Roma‑ nia. Ta v roce 2012 připojila do sítě poslední z 240 turbín větrných farem Fantanele a Co‑ gealac s celkovým instalovaným výkonem 600 MW, což představuje největší projekt svého druhu v Evropě. Výrobní kapacita větrných parků tvoří zhruba desetinu energie pocházející v Rumunsku z obnovitelných zdrojů. O zdejší energetický trh projevily v nedáv‑ né minulosti zájem také další české firmy,

Michal Holub

vedoucí zahraniční kanceláře v Rumunsku, CzechTrade

[email protected]

například plzeňská Škoda, První brněnská strojírna (PBS), Inekon Power, Škodaexport, Cink, Hydroprojekt nebo Hydropol. Šlo vět‑ šinou o dodávky a subdodávky generátorů, kotlů, turbín, motorů či dalších technologií pro obchodně‑dodavatelské partnery nebo pro jejich přímé zákazníky. Kancelář CzechTrade i obchodní úsek Vel‑ vyslanectví ČR v Bukurešti mají dnes oprav‑ du široké možnosti marketingové podpory českých firem, samozřejmě nejen v oblasti energetiky. Ambasáda může podpořit české podnikatele například ověřením aktuálních informací na rumunském ministerstvu ener‑ getiky nebo účastí na jedné z proexportních akcí (například kulaté stoly pro investory). Kancelář CzechTrade zase adresně oslovu‑ je vybrané rumunské podniky vhodné pro založení konsorcia (dodavatelská kooperace) nebo pro obchodně‑servisní spolupráci (role subdodavatele) na konkrétním projektu. Aktuálně se ve vzájemné koordinaci Czech‑ Trade snaží mapovat hlavně konkrétní zájem podnikatelů a k němu hledat příležitosti uplatnění na rumunském energetickém trhu i v dalších oborech.

Alternativě vévodí voda

Výroba energie z obnovitelných zdrojů do‑ sáhla v roce 2016 celkového instalovaného vý‑ konu 5163 megawattů (MW) a její kapacita je několikanásobně vyšší než u jaderné elektrár‑ ny Cernavoda (1412 MW). Energie z obnovi‑ telných zdrojů zahrnuje především výstupy z parků větrných elektráren s instalovaným výkonem 3129 MW, ze solárních elektráren s celkovou kapacitou 1343 MW, malých vod‑ ních elektráren ve výši 588 MW a z projektů na zpracování biomasy ve výši 103 MW. V oblasti alternativních zdrojů energie, s nimiž Rumunsko počítá ve své aktuální energetické strategii, hrají prim vodní elek‑ trárny, které pokrývají až 30 procent celkové spotřeby elektřiny. Je potřeba zdůraznit i další klíčové cíle rumunské vlády. Jsou jimi postupné začleňo‑ vání energetiky do celoevropského systému a větší diverzifikace surovinových zdrojů. Dále hledání nových nalezišť, stavba doprav‑

Ekologizace zastaralých provozů, jako jsou teplárny a tepelné elektrárny, patří k prioritám země.

Foto: shutterstock

český exportér srpen 2017, číslo 06

23

Informační servis

Český pavilon na EXPO 2017 v Astaně navštívilo již více než 200 tisíc lidí Tuzemská expozice patří k nejnavštěvovanějším stánkům na EXPO 2017 v Kazachstánu. K začátku srpna si ji prohlédlo více než 200 tisíc lidí – tedy zhruba každý desátý návštěvník.

František Kotrba

vedoucí tiskového oddělení, Ministerstvo průmyslu a obchodu

[email protected]

M

ezi nejnavštěvovanější stánky vele‑ trhu EXPO 2017 v kazašské Astaně patří ten český. V konkurenci 115 dalších národních expozic je 200 tisíc osob za dva měsíce trvání výstavy úctyhodné číslo. V posledních týdnech ho dvakrát navštívil ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček, jeho náměstci Pavla Sluková a Vladimír Bärtl či prezident Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček. EXPO není klasickým veletrhem s komerč‑ ními firemními prezentacemi. Jde o celo‑ světovou platformu, na které se prezentují myšlenky a přístupy celých států. A to tak, že účastníci musí do svých expozic zakompo‑ novat témata, která odrážejí klíčové výzvy současné energetiky pod centrálním tématem „Energie budoucnosti“. „Přestože veletrh není prvotně obchodní akcí, nabízí výjimečnou příležitost, jak před‑ stavit schopnosti a dovednosti českých firem a podpořit obchodní vztahy. Právě energe‑ tika je pro naši spolupráci s Kazachstánem a dalšími zeměmi tohoto regionu mimořádně perspektivním oborem. Česká republika může v této oblasti nabídnout řadu zajímavých tech‑ nologií a řešení,“ uvedl Jiří Havlíček.

Pohled do vstupních prostor české expozice na EXPO 2017 v kazašské Astaně. FOTO: MPO

češi bodují důmyslností a důvtipem

Pro ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se jedná o historicky první pořadatelskou zkušenost s tímto typem výstav. Standardně mívá účast českých vystavovatelů na výsta‑ vách EXPO v gesci ministerstvo zahranič‑ ních věcí. Ta v Astaně ale spadá do kategorie specializovaných EXPO, která mají konkrét‑ nější témata a jichž se čeští vystavovatelé doposud neúčastnili. Vzhledem k zaměření výstavy na energetiku a proexportnímu pojetí naší účasti byla gesce svěřena MPO, které se těmito oblastmi zabývá v rámci své agendy. Pojetí českého pavilonu je postaveno na my‑ šlence, že naše země sice není energetickým gigantem, ale nabízí technologické dovednos‑ ti a vysokou kvalitu práce, stejně jako řadu špičkových technických řešení, vynikajících svou důmyslností a důvtipem. Proto se ústředním tématem naší expozice stalo motto „Důmyslnost řešení“.

24

český exportér srpen 2017, číslo 06

Ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (uprostřed), komisař Jan Krs (vlevo) a náměstkyně ministra Pavla Sluková zkoumali účinnost různých modelů větrníků, které jsou určené pro větrné elektrárny. FOTO: MPO

Informační servis 1

2

1 Největší funkční převodovka na světě společnosti Wikov, která byla realizována v cementárně u ruského Vladivostoku. 2 Na modelu květiny si návštěvníci ověří, jak efektivně umí rostliny hospodařit se sluneční energií. 3 Dominantou stánku je sportovní dvoumístné elektroletadlo SportStar EPOS kunovické společnosti Evektor. Letoun pohání elektromotor a třílistá kompozitní vrtule. FOtO: mPO

3

Náš pavilon se na výstavě řadí k těm nejpraktičtějším. Staví na reálném obsahu, nikoliv na abstraktním zpracování. Daří se tak Česko odlišit od ostatních a zároveň jde o skvělou vizitku. Jen minimum států totiž disponuje technologickým potenciálem, aby naplnily pavilon konkrétními exponáty, které souvisejí s tématem výstavy, jsou pokroko‑ vé a zároveň i atraktivní pro návštěvnickou veřejnost. Plně je též využit prostor pavilonu tím, že bylo vytvořeno druhé patro, čímž se zvětšila také výstavní plocha. Na celkové ploše 470 metrů čtverečních tu české firmy představují svá „důmyslná řešení“ toho, jak vyrábět, skladovat, využívat a šetřit energie. Druhé, interaktivní patro je věnová‑ no poznávání toho, jak energie vznikají a jak s nimi můžeme šetřit. Učí se tak nejen rodiče, ale hlavně děti. Do nápaditých řešení skvěle zapadá další český nápad – skládací elektrokolo SilverGo společnosti AGOGS, které je nejrychlejším dopravním prostředkem ve velkých městech. Ujedete na něm za optimálních podmínek až 200 kilometrů a bez problémů se vejde i do menšího kufru osobního automobilu, tak‑ že s ním můžete vyrazit i na ekologické výlety do přírody. Návštěvníci zde naleznou rovněž funkční 3D model revolučního způsobu využívání běžného komunálního odpadu pomalým ter‑ mickým rozkladem. Český nápad společnosti PTR Power Plant spojuje unikátním způso‑ bem energetické a materiálové využívání organických odpadů a je výsledkem vlastního výzkumu a vývoje společnosti. Model předsta‑ vuje, kolik potřebuje takové řešení prostoru, jak univerzální je jeho použitelnost v praxi či kolik vyrobí energie a tepla. Škoda Electric tu představuje interaktivní model elektrobusu s turistickým designem, na kterém se podíleli studenti UMPRUM. Elektrobusy jsou v praxi spolehlivější a mají nižší provozní náklady než vozidla s klasic‑ kou dieselovou motorizací a především šetří výrazně životní prostředí. Škoda Praha přivezla 3D model, na kterém ukazuje svou cestu modernizace uhelných elektráren v podobě věrné kopie modernizo‑ vané elektrárny v Ledvicích. Druhé, interaktivní patro je věnováno všem, kteří hrou a zkoušením si na vlastní kůži záro‑ veň rádi poznávají a přijímají nové informace. Najdete tu chytrou solární lavičku pro veřejný prostor CapaSitty, na níž je možné nejen pose‑ dět, ale dobít si mobil nebo se přihlásit k wi‑fi. Lavička umí monitorovat kvalitu vzduchu, vlhkost, teplotu či hladinu hluku. Dále zde uvidíte model běžné domácnosti a způsoby, jak šetřit s energiemi na její provoz. Můžete si vyzkoušet například interaktivní modely větrníků používaných ve větrných elektrárnách a různé typy funkčních modelů turbín vodních elektráren. Právě na zážitky a poznání sází v Astaně česká expozice. A pro‑ to je tak úspěšná.

český exportér srpen 2017, číslo 06

25

HN052234

Informační servis

Investujte do exportního vzdělávání Prostřednictvím agentury CzechTrade můžete zvýšit profesní i exportní šance na zahraničních trzích. Co konkrétně nabízí?

C

ílem agentury CzechTrade je usnadnit českým firmám rozhodování o výbě­ ru vhodných teritorií, zkrátit dobu vstupu na daný trh a podpořit aktivity směřující k dalšímu rozvoji firmy v zahrani­ čí. Její služby v oblasti exportu jsou snadno dostupné malým a středním firmám, ale i vel­ kým exportérům. Jednou z nich je i exportní vzdělávání. Exportní vzdělávání realizuje pro české firmy zajímavé a prakticky zaměřené odborné a teritoriální semináře, exportní konference, firemní školení na míru a další vzdělávací a informační akce jak v Praze, tak v dalších regionech Česka. Prostřednictvím špičko­ vých lektorů, odborníků a teritoriálních spe­ cialistů předává agentura aktuální informace důležité pro rozhodování, přípravu a úspěšný vstup na zahraniční trhy. Učí české firmy exportovat na základě sdílených informací, praktických tréninků a úspěšných příkladů z praxe. Semináře i konference jsou zaměřeny na ob­ last mezinárodního obchodu i na měkké do­ vednosti, přibližují specifika podnikatelského prostředí a aktuální informace z vybraných oborů a teritorií. Hlavním přínosem terito­

riálně zaměřených akcí je unikátní know­how ředitelů zahraničních kanceláří CzechTradu. „Exportní vzdělávání nabízené agenturou CzechTrade jsem využila už několikrát a vždy jsem byla velice spokojena. Oceňuji přede­ vším profesionální a individuální přístup ke klientovi, perfektní organizaci každé akce a v neposlední řadě skvělý výběr jednotlivých školitelů. Seminářů se tak budu ráda účastnit i nadále,“ říká Marcela Němcová, jednatelka firmy Hedvea corporation. Seminářů se zúčastnila i společnost Merry Crystals, výhradně zastupující soukromou sklárnu, která se zabývá ruční výrobou českého olovnatého křišťálu. „Spolupráce se zahraničními kancelářemi CzechTradu je pro nás jednou z velmi reálných cest, jak vstoupit co nejpřímějším způsobem na zahraniční trhy, zejména na čínský a jihoamerický. V sou­ časné době jsme ve fázi průzkumu těchto trhů,“ vysvětluje Lenka Racková, obchodní ředitelka Merry Crystals. Více informací o všech akcích včetně on‑line přihlá‑ šek naleznete na webových stránkách CzechTradu: www.exportnivzdelavani.cz a www.czechtrade.cz/ka‑ lendar‑akci.

Monika Dostálová

vedoucí exportního vzdělávání, CzechTrade

[email protected]

Příklady témat odborných seminářů pro 2. pololetí 2017:

■ Efektivní propagační materiály ■ Marketingové strategie na zahr. trzích ■ Chyby v praxi zahraničního obchodu ■ Business etiketa v praxi ■ Clo v mezinárodním obchodě ■ Zboží dvojího použití ■ Jak zaujmout obchodního partnera v pěti minutách a další témata

Příklady teritoriálních seminářů a exportních konferencí:

■ Německo ■ Velká Británie ■ USA a Kanada ■ JAR a Nigérie ■ Španělsko ■ Indie ■ Chorvatsko ■ Nizozemsko a země Beneluxu ■ Ukrajina ■ Mexiko a další teritoria

Hlavním přínosem teritoriálně zaměřených akcí je know‑how ředitelů zahraničních kanceláří CzechTradu.

Exportní vzdělávání CzechTradu nabízí českým firmám akce s tematikou mezinárodního obchodu. Foto: CzeChtrade

český exportér srpen 2017, číslo 06

27

Informační servis

Malé a střední podniky oživují export do Ruska a na mimoevropské trhy Exportní průzkum ukázal zvyšující se zájem vývozců o trhy mimo Evropskou unii a podporu jejich prezentace v zahraničí. Bariérou exportu je rozbujelá byrokracie.

E

xportu nadále dominují trhy Ev‑ ropské unie, kam vyváží 99 procent českých exportérů. Malé a střední firmy začínají opět vyvážet do Ruska a ostatních zemí Společenství nezávislých států. Nejžádanější státní podporou je agentu‑ ra CzechTrade, jejímž největším přínosem je podle firem fyzická přítomnost zahraničních zástupců v teritoriích. V důsledku ukonče‑ ní intervencí ČNB se firmy daleko více než v minulých letech zajišťují vůči kurzovým rizikům. Z výročního průzkumu připraveného Aso‑ ciací malých a středních podniků a živnost‑

Martin Knížek [email protected]

níků a ministerstvem průmyslu a obchodu také vyplývá, že firmy si věří, sází na kvalitu svých výrobků a nespoléhají na to, že by hlavní konkurenční výhoda byla v nízkých cenách. Podnikatelé čím dál více míří za vyš‑ ší přidanou hodnotou, a to na bázi speciál‑ ních služeb.

Byrokracie a nedostatek pracovníků

Hlavní bariérou exportních aktivit se stává rozsáhlá byrokracie, která na podniky dopadá a brání jim v primárních obchodních aktivitách. Začíná se rovněž projevovat nedo‑ statek kvalifikovaných pracovníků.

Zájem o podporu vývozu

Podnikatelé a export

Průzkum byl proveden pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků a ministerstvo průmyslu a obchodu na vzorku 500 malých a středních exportérů. Zdroj: Ipsos

Oblasti exportu

Největší problémy v exportu Regulace, byrokracie

99 %

13 %

Kurzy, kurzové riziko

10 %

Nutnost souladu s místními předpisy, zvyky

7%

Konkurence Ceny, cena dopravy

7% 6%

Jakou podporu využívají pro export Vlastní pracovník

63 %

CzechTrade

38 %

30 %

Banky

27 %

22 %

Důležitost služeb státu pro export dané firmy

■ důležité

■ nedůležité

Podpora prezentace v zahraničí Informační servis EU

SNS

6 zemí

Blízký východ

Nejméně do tolika zemí exportuje polovina dotázaných firem.

28

český exportér srpen 2017, číslo 06

„Ve srovnání s loňským rokem vidíme nárůst firem exportujících i za hranice Evropské unie, a to zejména do zemí ze Spo‑ lečenství nezávislých států (SNS) a na Blízký východ. Trhy v zemích SNS oživují, tahounem se začíná opět stávat Rusko, které po ně‑ kolika letech propadu roste dle aktuálních statistik za první čtyři měsíce meziročně o 21 procent. Podíl firem exportujících alespoň do 11 zemí stoupl oproti loňsku o sedm pro‑ cent. Ze zemí Evropské unie je velký zájem o Německo, do kterého firmy plánují rozšířit export nejčastěji,“ uvádí Karel Havlíček, před‑ seda představenstva AMSP ČR.

44 %

29 %

38 % 28 % 32 % 41 %

Exportní pojištění Asistenční služby v zahraničí

32 % 33 % 24 %

Exportní vzdělávání Podnikatelské mise

14 %

Projekty ekonomické diplomacie

14 %

40 % 56 % 56 %

Ze široké škály státních podpůrných služeb týkajících se exportu oceňují společnosti nejvíce podporu své prezentace v zahra‑ ničí. Dále hraje pro firmy důležitou roli také informační servis, exportní pojištění, asistenční služby státu v zahraničí i exportní vzdělávání. Agentura CzechTrade je s ohledem na insti‑ tucionální sféru pro podnikatele dlouhodobě nejpřirozenějším partnerem a je jimi vnímána jako prověřená a nezávislá státní podpora. Nejčastěji využívanou službou agentury je dle výzkumu podpora účasti na zahraničních výstavách a veletrzích, které využilo 71 pro‑ cent firem. Téměř polovina firem dále využila službu exportní konzultace a 45 procent vyhledání obchodního partnera. Tři čtvrtiny exportérů, kteří mají zkušenost se službami agentury, mají zájem její služby využívat i nadále. „Mezi nejčastější důvody, proč exportéři využívají služeb agentury CzechTrade, patří kromě pomoci s marketingem a propagací také vyhledávání vhodných obchodních part‑ nerů či distributorů. Největší přínos firmám podle průzkumu přináší naše celosvětová síť zahraničních zástupců, kteří velmi dobře znají daná teritoria, a mohou tak exportérům poskytnout cenné know‑how,“ říká Radomil Doležal, generální ředitel agentury Czech‑ Trade. Průzkum provedla ve druhé polovině května agentura Ipsos na vzorku 500 malých a středních exportérů. Šetření proběhlo tele‑ fonicky formou strukturovaného dotazníku.

Informační servis

Tuzemské firmy by mohly vyvážet i více, chybí jim ale lidé a dusí je byrokracie Jednoduché podnikání je základem pro to, abych vyvíjel nové produkty, vyráběl a věnoval se prioritám, vysvětluje Karel Havlíček z AMSP ČR.

V

ýsledky každoročního exportního průzkumu zaměřeného na náladu českých vývozců okomentoval v rozhovoru předseda představen‑ stva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. Firmy podle něj dobře využívají rozjeté ekonomiky a nástrojů exportní podpory ke zvýšení vývozu, brzdí je však byrokracie. Co se za poslední rok u českých exportérů změnilo? Především vidíme návrat na trhy SNS, zejména do Ruska, ale i třeba Kazachstánu. Po několi‑ ka letech strmého pádu, kdy jsme například s Ruskem na polovině toho co před pěti lety, se trend začíná otáčet. Jen za prvních pět měsíců jsme tam vyvezli o čtvrtinu více než loni. To potvrzuje i náš průzkum, zájem o tradiční východní trhy ožívá.

FoTo: Mpo

Karel Havlíček předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Sedmnáct let hájí zájmy podnikatelů v představenstvu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Je většinovým vlastníkem skupiny SINDAT, podnikající od roku 1990 v oblastech středního průmyslu a nových technologií. Mnoho let se angažuje v akademickém prostředí, na Vysoké škole finanční a správní vede Fakultu ekonomických studií a program zaměřený na řízení podniků a podnikové finance. Je nejcitovanějším tuzemským autorem na téma malých a středních podniků, na stejné téma napsal pět odborných knih a publikoval v tuzemsku i v zahraničí více než stovku odborných článků.

Přesto ale dle statistik stále více posilujeme ve vývozu do EU. Ano, sem vyváží podle průzkumu 99 pro‑ cent našich exportérů a celkový podíl unie na českých vývozech je už 84 procent. Je to neuvěřitelné, ale vývoz do Německa, kam jde téměř třetina celého objemu našeho exportu, roste více, než je průměr našeho veškerého vývozu. Německá průmyslová mašina je dnes tahounem celé Evropy a my toho dokážeme díky poloze i vztahům excelentně využít. A co třeba Čína? Tam jsme z těch velkých zemí zvedli export úplně nejvíce, téměř o třetinu meziročně. Je to však podobné jako u Ruska, růst je tam zajímavý, ale s ohledem na to, co vyvážíme do Evropy, je to jen zlomek. Stále platí to, že jen do Německa, Polska a na Slovensko jde téměř polovina všeho, co vyvezeme. Čím si vysvětlujete, že Čína, která je spíše proexportně laděná, vstřebá o třetinu více českých produktů než loni? Je to tím, že objem našeho exportu do Číny je pro ně pod rozlišovací úrovní, což znamená, že základna, která je necelých 50 miliard korun ročního vývozu, je natolik nízká, že třetinový růst pro tamní spotřebitele neznamená vůbec nic. Dále roste cena čínských výrobců. Jsou

Martin Knížek [email protected]

tedy stále více otevřeni zahraničním dodava‑ telům. Naše zboží má navíc v Číně slušný zvuk a nepochybně je tam i vliv nadstandardních institucionálních vztahů posledních let. Není měsíce, abychom v asociaci nepřijímali čín‑ skou podnikatelskou delegaci. Podle čísel a průzkumu to skoro vypadá na exportní idylku. Vývoz je bez diskuse skvělou vizitkou naší ekonomiky a 20 tisíc vývozců zažívá dobré časy. Do idylky to má ale daleko. Firmy by byly schopny vyvézt ještě více, ale bariérou se stává nedostatek pracovníků. Na menší firmy potom čím dál více dopadá zcela neúměrná míra byrokracie celého našeho podnikatel‑ ského prostředí. Velké firmy se s tím nějak vypořádají, ale pokud majitel malé firmy tráví třetinu doby papírováním, ubírá mu to čas, který by mohl věnovat třeba výrobě a zahra‑ ničnímu obchodu. Více než exportní podporu tedy požadují malé firmy spíše zjednodušení podnikání jako celku? Jednoduché podnikání je základem pro to, abych vyvíjel nové produkty, vyráběl a věnoval se prioritám. To je předpokladem jakéhoko‑ liv úspěšného byznysu. Někdy se tváříme, že úspěch našich vývozů stojí na exportní podpoře. Ta je důležitá, ale pokud nebudu mít v rukou hotový produkt a nebudu jej trvale inovovat, nebude co podporovat. Co se týče exportu, menší firmy stojí hlavně o marketingovou podporu, založenou na pre‑ zentaci jejich produktů na cizích trzích, vyti‑ pování odběratelů a spolupráci na výstavách. Jak firmy hodnotí státní podporu vývozu? Poměrně dobře. Úplně nejlépe dopadla v průzkumu agentura CzechTrade, od které podnikatelé očekávají přímou marketingovou podporu. Servis v 50 zemích na všech konti‑ nentech je dnes pro malé a střední exportéry prakticky nenahraditelný. Důležitá je i jeho role ve vzdělávání exportérů, například Exportní akademie CzechTradu, u jejíhož vzniku stála naše asociace, je dnes nejvyuží‑ vanější forma exportního vzdělávání. Firmy ale oceňují i služby MZV, EGAP a roste zájem o Českou exportní banku.

český exportér srpen 2017, číslo 06

29

Informační servis

Stážista Ondřej Mitrenga (vpravo) s asistentem zahraniční kanceláře CzechTrade Sergejem Poljakovem na leteckém salónu v Moskvě. Foto: czechtrade

Na stáži si studenti ověří, jak dalece je politika provázána s byznysem Praxe v CzechTradu umožňují studentům uplatnit poznatky nabyté při studiu na velmi konkurenčních trzích.

L

éto studentům nabízí spoustu možností, jak naložit s volným časem. Mohou třeba doplnit své skvělé studijní výsledky o vhodnou praxi, kterou ocení nejen budoucí zaměstnavatel, ale i oni sami. Mohou získat cenné praktické zkušenosti a otevřít si dveře k zajímavější práci. Jednou z cest, jak obohatit svůj životopis o odbornou praxi, je pracovní bezplatná stáž u agentury CzechTrade, která je expertem na podporu českého exportu. CzechTrade českým společnostem nabízí různé asistenční, informační či vzdělávací služby a tím jim pomáhá při pronikání na zahraniční trhy. Zájemci, kteří chtějí rozšířit své teoretické znalosti o praktickou zkušenost, se mohou na CzechTrade obracet přímo nebo prostřednictvím své školy. „Dvouletou vynikající spolupráci máme s prestižní Fakultou mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze, jelikož obě instituce spojuje zájem o vnější ekonomické vztahy, mezinárodní obchod a podporu exportu,“ říká Radomil Doležal, generální ředitel agentury CzechTrade. Další institucí, která

30

český exportér srpen 2017, číslo 06

dlouhodobě podporuje konání zahraničních stáží, a to i v mimoevropských destinacích (Latinské Americe a Africe), je Filozofická fakulta Univerzity Hradec Králové. V rámci stáže se studenti obvykle na tři měsíce zapojují do kolektivu centrály nebo jednoho z pěti desítek zahraničních zastoupení. Přitom si mohou osobně ověřit, jak v praxi funguje státní podpora exportu v konkrétní zemi a jak dalece je politika provázána s byznysem. Že jsou stáže výbornou příležitostí pro posluchače magisterského studia, potvrzují slova proděkana pro pedagogickou činnost Fakulty mezinárodních vztahů VŠE Pavla Hnáta: „Získat autentickou mezinárodní zkušenost je pro studenty povinné a stáž v agentuře CzechTrade je zajímavou alternativou k semestrálnímu studiu v zahraničí. Praxe v CzechTradu jsou studenty vysoce hodnoceny, protože jim umožňují uplatnit poznatky nabyté při studiu na velmi konkurenčních trzích a osvojit si kompetence spojené s prací a životem v zahraničí. Fakultu mezinárodních vztahů naproti tomu těší, že naši studenti

Zuzana Pluhařová

oddělení PR a komunikace, CzechTrade

[email protected]

vynikají schopností adaptability a rychlého učení a využijí své nadstandardní znalosti cizích jazyků.“ Také děkanka Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové Pavlína Springerová chválí součinnost univerzity s latinskoamerickými pobočkami agentury: „Spolupráce univerzity s CzechTradem přináší našim studentům další skvělou možnost, jak už v době studia získat praktické zkušenosti z exotických trhů Mexika, Peru, Chile, Kolumbie či Brazílie.“ Obě školy podporují stáže svých studentů stipendii, a to z fondů Erasmus+ nebo z fondu fakulty, a plně je začleňují do studia díky udělení kreditů.

Moskva oceňuje nasazení, zájem a znalosti

Spokojenost vládne i na straně agentury CzechTrade. Studenti jsou dennodenní součástí pracovního týmu a osobně se podílejí na realizaci různých projektů: od zpracování oborových analýz přes sestavení databází kontaktů či spolupráci na přípravě společné české účasti na veletrhu až po zajištění operativního chodu zahraniční kanceláře.

Informační servis „Naši mladí kolegové jsou plní energie a mají skvělé počítačové dovednosti, ale také se nebojí sdělit svůj názor. Mnohdy posunuli naši debatu dále k cíli a jejich nápady jsme reflektovali,“ komentuje zkušenosti ředitel regionálního centra Severní Amerika a Austrálie agentury CzechTrade Jan Kubata. Nad očekávání je spokojený také ředitel regionálního centra Rusko Jiří Mašata, který oceňuje zejména nasazení, zájem, svědomitost, proaktivní přístup a znalosti stážistů, kteří pracovali v moskevské kanceláři. Adam Jareš ze zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Německu zároveň potvrzuje, že se stážisté nemusejí bát nedostatku praktických zkušeností. „Stážisté jsou pro nás rovnocennými kolegy, které zapojujeme do všech aktivit zahraniční kanceláře. Vzhledem k tomu, že naše kancelář je ze všech zemí nejvytíženější, nemohli bychom bez stážistů vůbec fungovat v takovém rozsahu aktivit, které dnes realizujeme. Jsou neodmyslitelnou součástí našeho týmu.“ Dle zkušenosti Ivany Třoskové z italské kanceláře agentury je pro studenty hlavní motivací touha seznámit se s prostředím vládní instituce, s daným teritoriem a rovněž účelně naplnit studijní praxi. „U některých studentů převažuje motivace jazykového zdokonalení, u někoho spíše možnost využít nabyté znalosti,“ dodává. Zájemce o stáž v CzechTradu láká také příležitost naučit se vyjednávat s obchodními partnery ze specifických prostředí.

Ze stážisty až na vedoucího

Samotní studenti hodnotí stáže jako velmi přínosnou životní zkušenost. Například v Moskvě nejvíce studenti oceňují, kromě kontaktu s reálnými firmami a obchodními případy, zkušenost samostatného života v zahraničí a možnosti účastnit se významných mezi-

Adam Jareš (uprostřed) ze zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Düsseldorfu potvrzuje, že se stážisté (na snímku Kristýna Kubíčková a Ladislav Horký) nemusí bát nedostatku praktických zkušeností. Foto: czechtrade

CzechTrade Barbora Kaprálová: „Vedení a podpora pana Kunického, vedoucího kanceláře v Santiagu de Chile, byly naprosto perfektní. Umožnil mi zapojit se do všech aktuálních projektů, měl trpělivost s mými dotazy, seznámil mě s dalšími odborníky pracujícími v oblasti a rovněž mi umožnil věnovat se vlastnímu výzkumu.“ Také příběh Věry Všetičkové potvrzuje, že se stáž může změnit v plnohodnotnou práci.

„Stážisté jsou pro nás rovnocennými kolegy, které zapojujeme do všech aktivit zahraniční kanceláře.“ národních ekonomických i politických akcí, konferencí, seminářů. Vladislav Polách si ji před pár lety vybral hned z několika důvodů: „CzechTrade jednak propojuje státní a privátní sektor, jednak dělá zajímavé projekty, ke kterým jsem byl hned přizván. Během stáže jsem měl navíc dobré školitele a později jsem dostal příležitost seznámit se i s kolegy ze zahraničních kanceláří. Velmi se mi líbil jejich přístup.“ Z pozice stážisty se přes exportního konzultanta postupně propracoval až na vedoucího zahraniční kanceláře v Turecku. Příjemnou pracovní atmosféru reflektuje také absolventka Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové a někdejší stážistka ze zahraniční kanceláře v Santiagu de Chile a současná exportní konzultantka v agentuře

V CzechTradu začínala jako stážistka a v současnosti působí na pozici exportní konzultantky v oblasti stavebnictví, spotřebního zboží a služeb. Stáž jí umožnila pracovat se spoustou inspirativních lidí, ať už šlo o kolegy z agentury, či o zástupce firem, jimž CzechTrade asistoval při expanzi na zahraniční trhy. „Velmi obohacující byl rovněž každodenní, byť z mé pozice někdy jen zprostředkovaný kontakt s jinými kulturami a jejich zvyklostmi, který práce v agentuře přináší. Stejně tak poznávání nápadů a tvořivosti českých firem dělá práci v CzechTradu velmi pestrou,“ říká Věra Všetičková. Více informací o stážích naleznete v sekci kariéra na www.czechtrade.cz/o‑czechtrade

Náplň stáže v zahraničním zastoupení agentury czechtrade: ■ Plné zapojení do běžného provozu zahraniční kanceláře CzechTrade ■ Sektorové analýzy a analýzy trhu a daného odvětví ■ Vyhledávání kontaktů a dalších informací o potenciálních obchodních partnerech pro české firmy, jejich přímé oslovování za účelem představení klienta a produktu ■ Monitoring tisku a místního hospodářství, příprava článků na webové stránky agentury CzechTrade ■ Organizace mezinárodních veletrhů či asistence při nich ■ Příprava podnikatelských setkání ■ Každodenní využití cizího jazyka ■ Stáže jsou bezplatné

Požadavky na uchazeče o stáž: ■ Nadšení pro práci v mezinárodním prostředí ■ Komunikativnost a týmový duch ■ Zájem o konkrétní témata spojená s teritoriem nebo odvětvím ■ Uživatelská znalost produktů MS Office ■ Samostatnost a schopnost kritického myšlení ■ Znalost místního jazyka

český exportér srpen 2017, číslo 06

31

Kalendář

Zahraniční veletrhy se společnou českou prezentací 30. 10.–1. 11. 2017

INDIA MANUFACtUrING sHoW (IMs) Bengalúru, Indie India Manufacturing Show (IMS) je přední přehlídkou strojírenství, která propojuje největší talenty, technologie a nápady z celého světa. Zpracovatelský průmysl je jedním z nejrychleji se rozvíjejících sektorů v Indii. Momentálně je podpořen programem „Make in India“, jejž spustil předseda vlády Naréndra Módí s cílem dosáhnout podílu 25−30 % na HDP do roku 2025. Bengalúrská pobočka agentury CzechTrade zde připravuje společnou prezentaci a zájemci o účast mohou kontaktovat [email protected], tel.: 727 923 294.

14.–16. 11. 2017

FHC CHINA Šanghaj, čína

Veletrh FHC CHINA je jednou z nejvýznamnějších akcí zaměřených na potraviny a nápoje v Číně. Tradičně zde vystavují přední domácí i zahraniční producenti potravin a nápojů, stejně jako distributoři zahraničních značek. Díky rychle rostoucí střední třídě a změně životního stylu je segment potravinářství velmi perspektivním

trhem. Odborně a jazykově vybavený personál vám bude asistovat po celou dobu veletrhu i během přípravy prezentace na něm. Kontakt: [email protected], tel.: 702 213 099.

rekordní návštěvnost i zastoupení sektorových nákupčích. Firmy, které se chtějí prezentovat na společné české expozici, mohou kontakto‑ vat [email protected], tel.: 727 923 294.

30. 11.–2. 12. 2017

GroWteCH expo VIetNAM Hanoj, Vietnam Vietnamská výstava je velkou příležitostí jak pro zemědělské závody a individuální farmáře k získání nových technologií, tak i místem pro výrobce zemědělských, lesnických aj. strojů či technologií, zařízení na zpracování ryb a výrobu rybích produktů, kde mohou předvést a vystavit své produkty. Veletrh je zaměřen též na otázky aplikací strojních zařízení, transfer technologií a demonstraci nejnovějších vědecko‑výzkum‑ ných poznatků. Bližší informace o společné expozici ochotně poskytne [email protected]‑ trade.cz, tel.: 224 907 513.

20.–23. 3. 2018

eseF 2018 Utrecht, Nizozemsko

ESEF je gigantem mezi evropskými veletrhy strojírenského průmyslu. Akce má meziná‑ rodní rozměr a vystavovatelům přináší přímé obchodní příležitosti. Její oblíbenost potvrzuje

Na veletrh v nizozemském Utrechtu v roce 2016 přišlo téměř 25 tisíc návštěvníků. foto: esef

České oficiální účasti na veletrzích v říjnu a listopadu 2017 6.–9. 10. 2017

teheran Industry International exhibition (tIIe) – všeobecný strojírenský veletrh teherán, Írán Jedná se o národní výstavu kategorie A, kterou organizuje ministerstvo průmyslu a obchodu již podruhé. V loňském roce MPO zareagovalo velmi pružně na vývoj v mezinárodním obchodě a s tím související otevírání nových trhů a uspořádalo národní výstavu v Íránu. Cílem této akce bylo představit špičkové české firmy z různých oborů a jejich produkci (strojírenství a dobývací technika), tradiční řemeslná odvětví (sklářství, výroba šperků) a Českou republiku jako takovou. TIIE patří mezi nejprestižnější strojírenské akce v Írá‑ nu a přilehlém regionu. V loňském roce se národní výstavy zúčastnilo 23 českých vystavovatelů a 37 vy‑

stavovatelů zastupovala Česko‑Slovensko‑Íránská obchodní komora, což potvrdilo jejich obrovský zájem o íránský trh. V letošním roce budou mít české firmy možnost opětovně se účastnit veletrhu TIIE v rámci národní výstavy. Kontakt: Vladimír Bomberovič / Eva Zakševická, [email protected], [email protected], tel.: 224 852 919 / 224 852 805

30. 10.–3. 11. 2017

FIHAV Havana, kuba

Oficiální účast České republiky na mezinárodním veletrhu multioborového zaměření byla organizována ministerstvem průmyslu a obchodu již v minulosti. Letošní účast byla iniciována Svazem průmyslu a dopravy ČR. Veletrh FIHAV se koná

od roku 1983 v listopadu v Havaně a je tradičně nejvýznamnějším veletrhem v regionu. Jeho hlavní předností je to, že je jednou z mála možností přímého kontaktu s osobami, které jsou rozhodující pro obchodní spolupráci a podniky zahraničního obchodu. (Zahraniční obchod na Kubě stále probíhá v rámci podniků zahraničního obchodu. Důležitým hráčem je také Kubánská obchodní komora.) Kontakt: Věra Zelinková, [email protected], tel.: 224 853 044

7.–9. 11. 2017

MINING INDUstrY expo 2017 kyjev, Ukrajina Oficiální účast České republiky organizuje ministerstvo průmyslu a obchodu na tomto veletrhu poprvé. Jde o veletrh výrobců dobývací techniky,

Veletrhy jsou ideální příležitostí pro navázání osobních vztahů se zahraničními partnery a představení firemní produkce. Pokud vás některý veletrh zaujme, kontaktujte garanta akce pro bližší informace k osobní/katalogové prezentaci nebo k asistenčním službám CzechTradu. Všechny akce najdete na www.czechtrade.cz.

32

český exportér srpen 2017, číslo 06

Kalendář

Projekty NoVUMM a NoVUMM Ket 24.–26. 10. 2017 poWer kAZAkHstAN Almaty, kazachstán

Power Kazakhstan je zaměřený na elektrotech‑ niku a strojírenství. V oboru má vedoucí po‑ stavení, především v oblasti elektrické energie ve Střední Asii. Akce je považována za největší a nejnavštěvovanější událost ve svém sektoru. Účast je podpořena z projektu NOVUMM, spo‑ lufinancovaného z OP PIK (Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschop‑ nost), a je možné na ni čerpat podporu formou zvýhodněné služby až do výše 80 000 Kč. Kontakt: [email protected], tel.: 224 907 527.

25.–27. 10. 2017

Veletrh Power Kazakhstan je přední akcí v oblasti elektrické energie ve Střední Asii. foto: Power KaZaKhstaN

4.–6. 10. 2017

eCoFAIr BeLGrADe Bělehrad, srbsko

Vystavovatelé ze všech koutů světa nabízejí na 14. ročníku mezinárodního veletrhu řešení a produkty pro ochranu životního prostředí. Účast na akci je také podpořena z projek‑

tu NOVUMM, spolufinancovaného z OP PIK (Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost), a je možné na ni čerpat podporu formou zvýhodněné služby až do výše 80 000 Kč na pronájem plochy, registraci a další služby. Kontakt: [email protected], tel.: 224 907 538.

kdy po delší době MPO organizuje českou oficiální účast na veletrhu na Ukrajině. Pro české firmy představuje poptávka z tohoto sektoru na Ukrajině klíčové příležitosti, a proto spolek Česká dobývací technika navrhl zařadit tento veletrh do oficiálních účastí. Kontakt: Lenka Koucká, [email protected], tel.: 224 852 745

Asociací výzkumných organizací. Na tomto mezinárodním setkání odborníků zemědělské techniky se prezentovali v roce 2015 vystavovatelé z celého světa. Veletrhu se zúčastnilo celkem 2907 vystavovatelů z 52 zemí celého světa a zavítalo sem celkově 451 357 návštěvníků ze 115 zemí. Kontakt: Věra Brožková, [email protected], tel.: 224 852 680

12.–18. 11. 2017

14.–17. 11. 2017

Oficiální účast České republiky organizuje ministerstvo průmyslu a obchodu na tomto veletrhu již po několikáté. Jde o významný veletrh výrobců zemědělské a lesnické techniky, který se koná jedenkrát za dva roky. Veletrh byl navržen

Jde o jeden z nejstarších a nejznámějších veletrhů v celé Skandinávii, věnovaný subdodávkám všeho druhu „Elmia Subcontractor“. Veletrh má čtyřicetiletou tradici a jeho specifikem je, že se jeho návštěvníci rekrutují výhradně z řad zástupců

AGrIteCHNIkA Hannover, Německo

eLMIA sUBCoNtrACtor Jönköping, Švédsko

IrAN INDUstrY Mašhad, Írán

Výstava průmyslu a automatizace představí nejnovější stroje, elektrické a průmyslové nástroje a průmyslovou automatizaci. Účast na akci je podpořena z projektu NOVUMM, spolufinancovaného z OP PIK, a je možné na ni čerpat podporu formou zvýhodněné služby až do výše 80 000 Kč na pronájem plochy, regist‑ raci a další služby. Kontakt: [email protected], tel.: 224 907 545.

velkých skandinávských strojírenských podniků, kteří hledají nové dodavatele. Loňského ročníku se zúčastnilo 1280 vystavovatelů z 26 zemí. Celková plocha přesáhla 18 tisíc m2 a počet návštěvníků byl více než 15 tisíc. V rámci veletrhu funguje systém Subcontractor Connect, jehož prostřednictvím si vystavovatelé i návštěvníci dopředu domlouvají schůzky s potenciálními zákazníky či dodavateli. Navrhovatelem je Svaz sléváren. Kontakt: Vlastimil Janecký, [email protected], tel.: 224 852 791 Více o programu Mpo na podporu českých oficiálních účastí na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí naleznete na www.mpo.cz

Podrobné informace o seminářích a konferencích naleznete na www.exportnivzdelavani.cz nebo www.czechtrade.cz/kalendar‑akci.

český exportér srpen 2017, číslo 06

33

Fotokvíz

Uhodnete, které místo na světě zobrazuje fotografie? Jedna z nejkrásnějších a nejstarších oblastí Malé Asie. Je zde velké množství erozních útvarů s vytesanými skalními obydlími a kostely. V některých podzemních městech se mohlo ukrýt přes 30 000 lidí. Při prozkoumávání těchto prostor, kde se střídají vysoké a nízké stropy, je nutné občas prolézt po čtyřech. Vstupní branou do této turisty oblíbené oblasti jsou bělostné skalní útvary, ze kterých lze pozorovat celou „měsíční krajinu“. V roce 1924 byli odtud během jednoho týdne vystěhováni všichni Řekové do Řecka, kvůli čemuž se některé obce zcela vylidnily. Odpověď naleznete v příštím čísle.

A – Pamukkale, Turecko B – Kappadokie, Turecko C – Bodrum, Turecko

Správná odpověď z minulého čísla: V červnovém čísle jste měli na fotografii poznat mešitu v Córdobě.

V příštím čísle Českého exportéra Turecko

Pozvánka na strojírenský veletrh v Brně ICT, informační a komunikační technologie

Další číslo časopisu vyjde v HN 19. září a v týdeníku Ekonom 21. září

tiráž ČESKÝ EXPOrtÉr: příloha Hospodářských novin a týdeníku Ekonom – vydavatelství Economia, a. s. / Magazín vznikl ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade / Ředitel speciálních projektů: Petr Orálek / Vedoucí přílohy: Martin Knížek / Editorka: Markéta Prokšanová / Foto: HN – Libor Fojtík, HN – Lukáš Bíba, HN – Jakub Plíhal, HN – Matej Slávik, Profimedia, Reuters, Shutterstock, archiv firmy Wikov, Tedom, Poietis, ESEF, Power Kazakhstan, IDM Südtirol - Alto Adige / Stefano Scatà, MPO, CzechTrade / Grafická úprava: Jan Vyhnánek, Jan Stejskal, Michal Vocel, Jana Jandáčková / inzerce: [email protected] / tisk: EUROPRINT A.S. / Samostatně neprodejné

34

český exportér srpen 2017, číslo 06

Fotokvíz

N DUBE

PROČ

NE?!



HA PŘÍLO

H SKÝC ODÁŘ HOSP

2017

NOVIN

HN052235

35

český exportér srpen 2017, číslo 06

HN052234

Life Enjoy

" Life is not a problem to be solved but a reality to be experienced! "

Get in touch

Social

© Copyright 2013 - 2019 TIXPDF.COM - All rights reserved.