Obec v roli plátce DPH Municipality as a VAT payer


1 MASARYKOVA UNIVERZITA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA Studijní obor: Regionální rozvoj a správa Obec v roli pl&...
Author:  Josef Konečný

0 downloads 6 Views 367KB Size

Recommend Documents


Obce v roli plátce DPH Municipality as a VAT payer
1 MASARYKOVA UNIVERZITA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA Studijní obor: Regionální rozvoj a správa Obce v roli pl&...

Municipality,
1 BAB I PENDAHULUAN 1.1 Latar Belakang Latar Belakang Proyek Kepadatan Penduduk di Samarinda Samarinda merupakan Ibukota provinsi Kalimantan Timur, se...

Municipality)
1 1100 Prov. Dista Aceh 1100 Prov. Dista Aceh 1105 Kab. Aceh Barat 1105 Kab. Aceh Barat 1101 Kab. Aceh Selatan 1101 Kab. Aceh Selatan 1101 Kab. Aceh S...

AKČNÍ NABÍDKA. V hlavní roli. Narex Pocket Festival. V roli vedlejší Garden Kit. Multi Kit
1 AKČNÍ NABÍDKA V hlavní roli Multi Kit Narex Pocket Festival V roli vedlejší Garden Kit Akční nabí...

Sazebník KB pro podnikatele, podniky a municipality v obsluze poboček
1 Sazebník KB pro podnikatele, podniky a municipality v obsluze poboček2 Obsah Každodenní bankovnictví Financování ...

Cena (v Kč) bez DPH s DPH bez DPH s DPH bez DPH s DPH bez DPH s DPH bez DPH s DPH bez DPH s DPH
1 STANDARDNÍ BALÍK PRIORITNÍ bez DPH s DPH bez DPH s DPH bez DPH s DPH bez DPH s DPH bez DPH s DPH bez DPH s DPH 1 kg 285,00 408,...

ART AS Suwem Himma village Laheda rural municipality Põlvamaa Estonia
1 AS Suwem Himma village Laheda rural municipality Põlvamaa Estonia ART 9475 DA Montagevejledning og brugervejledning DE Montageanleitung und...

Sazebník KB pro podnikatele, podniky a municipality v obsluze poboček
1 Sazebník KB pro podnikatele, podniky a municipality v obsluze poboček2 Obsah Každodenní bankovnictví Financování ...

Platný od A bez DPH 539 A bez DPH 503 A bez DPH 593 MOC vč. DPH 796 MOC vč. DPH 742 MOC vč. DPH 875
1 Cena A WC materiál- nádržky, splachovače, sedátka, hadičky PERLA univ splachovač (nízko,vysoko položená) max. 9l ...

Platný od A bez DPH 539 A bez DPH 503 A bez DPH 593 MOC vč. DPH 796 MOC vč. DPH 742 MOC vč. DPH 875
1 Cena A WC materiál- nádržky, splachovače, sedátka, hadičky PERLA univ splachovač (nízko,vysoko položená) max. 9l ...



MASARYKOVA UNIVERZITA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

Obec v roli plátce DPH Municipality as a VAT payer

Bakalářská práce

AUTOR: VEDOUCÍ PRÁCE:

Bc. Petr Polášek Ing. Irena Opluštilová

Olomouc, červen 2007

2

Vedoucí diplomové (bakalářské) práce: Ing. Irena Opluštilová

Datum odevzdání diplomové (bakalářské) práce: 29.6.2007

____________________________

____________________________

vedoucí katedry

děkan

V Brně dne …………….

3

J mé no a p ř í j me ní a ut or a : Ná z e v di p l omové p r á c e : Ná z e v p r á c e v a ngl i č t i ně : Ka t e dr a : Ve douc í di p l omové p r á c e : Rok ob ha j ob y:

Bc. Petr Polášek Obec v roli plátce DPH Municipality as a VAT payer regionálního rozvoje a správy Ing. Irena Opluštilová 2007

Anotace Předmětem bakalářské práce „Obec v roli plátce DPH“ je popis a vysvětlení jednotlivých povinností, jenž má obec, je-li plátcem DPH. Jedná se především o vysvětlení pojmu veřejnoprávní subjekt a jeho obratu, stanovení zákonné registrace k plátcovství, vymezení předmětu daně a možnosti nároku na odpočet daně, v neposlední řadě představení způsobu vedení daňové evidence. Dále pak v praktické části práce blíže představit nejčastější činnosti a případy s nimiž se obec může setkat. Zejména nájem nemovitostí a služeb s tímto nájmem souvisejících, převod nemovitostí, prodej movitých věcí, likvidaci komunálního odpadu a kulturní činnost provozovanou obcí. Na závěr praktické části je analyzována efektivita se vznikem dobrovolné registrace obcí k plátcovství DPH.

Annotation The aim of my bachelor thesis “Municipality in the role of VAT-payer” is to address and explain the individual responsibilities of a municipality in the event of it being a VAT-payer. In principle, there are several terms to be explained such as a Public Entity and its turnover, as well as the statutory prerequisites for becoming a VAT payer, additionally specification of tax objectives and possible claims pertaining to tax deductions. And last, but not the least, the purpose herein is also to highlight the procedures concerning tax registration. Furthermore, the practical part lends close attention to introducing the most frequent measures and scenarios that the municipality may come across in this context. This pertains, in particular, to leases and related services, conveyance of real estates, sale of personal (movable) property, municipality waste disposal and cultural activities run by the municipality. In the concluding section of the practical part there is an analysis on the effectiveness and formation of voluntary registration of municipalities for VAT reimbursements.

Klíčová slova Obec, plátce DPH, veřejnoprávní subjekt, obrat, registrace, předmět daně, nadměrný odpočet, daňová evidence

Keywords Municipality, VAT payer, Public Entity, turnover, registration (registry), tax objectives, excessive deduction, tax register

4

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Obec v roli plátce DPH vypracoval samostatně pod vedením Ing. Ireny Opluštilové a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

V Olomouci dne 29. června 2007

vlastnoruční podpis autora

5

OBSAH

Obsah ……………………………………………………………………………. 6 ÚVOD …………..………………………………………………………………..

7

1. LEGISLATIVNÍ RÁMEC …………………………………………………..

9

1.1. Obec …………………………………………………………………….

9

1.1.1. Obecný náhled ……………………………………………………. 9 1.1.2. Hospodaření obce s vlastním majetkem ………………………….. 11 1.1.3. Vlastní hospodářská činnost obce ………………………………… 12 1.2. Právní úprava DPH v ČR ………………………………………………. 14 1.2.1. Právní úprava obecně …………………………………………….. 14 1.2.2. Právní úprava DPH ve vztahu k obci …………………………….. 15 1.3. Navazující legislativa …………………………………………………... 23 1.3.1. Obecné podmínky podnikání v ČR ………………………………. 23 1.3.2. Vedení účetnictví ………………………………………………… 24 1.3.3. Daň z příjmů ……………………………………………………… 25 2. ČINNOSTI OBCE JAKO PLÁTCE DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY ……………………………………………………………….…. 27 2.1. Nejrozšířenější činnosti …………………………………………….…. 27 2.1. Posouzení efektivnosti plátcovství ………………………………….…. 40 2.2.1. Výhody vzniklé plátcovstvím …… …………………………… 41 2.2.2. Nevýhody vzniklé plátcovstvím ………………………………. 42 2.2.3. Vyhodnocení ………………………………………………….. 43 ZÁVĚR ………………………………………………………………….……… 44 Použitá literatura ………………………..……………………………….….…... 46 Použité zkratky ……………………………………………………………….... 48

6

1. ÚVOD Lidská

společnost,

jako

sociální

skupina

potřebující

určitý

stupeň

organizovanosti, musí mít vymezena pravidla a danou formu uspořádání společnosti. Každý jednotlivý člen žijící v dané sociální skupině podléhá pravidlům a normám vytvořeným nebo přijatých touto sociální skupinou. Sociální skupinou na určitém uzemí zemského povrchu v nejvyšším měřítku svrchovanosti

je

stát.

Pro

pružné,

kvalitní

a

efektivní

fungování

státu

a státního zřízení se stát z hlediska územního člení na územně samosprávné celky. Toto zřízení je potřebné i z toho hlediska, aby lidé, občané státu, mohli v rámci demokracie být co nejblíže rozhodování o otázkách týkajících se přímo jich samotných. „Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.“

1)

„Územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu.“

2)

„Územní samosprávné celky jsou veřejnoprávními korporacemi,

které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu.“ 3) „Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.“ 4) Dále obec disponuje vedle oprávnění vykonávat na daném území obecní samosprávu i oprávněním disponovat s vlastním majetkem, a to včetně finančních zdrojů. Samostatné nakládání s majetkem obce představuje jeden ze základů obecní samosprávy. Společně s obnovením obecního zřízení bylo třeba nově zřízené obce vybavit i vlastním majetkem, který do té doby vlastnil stát. Stalo se tak zákonem č. 172/1990 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění

____________________________ 1) 2) 3)

čl. 99 zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky čl. 100 odst. 1 zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky čl. 101 odst. 3 zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky

7

4)

§ 2 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)

pozdějších předpisů (zákon o majetku obcí). Vedle tohoto zákona, který vymezil majetkový základ ekonomiky obce, byly upraveny zásady rozpočtového hospodaření obce, a to zákonem č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon upravuje tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů územních samosprávných celků, jimiž jsou vedle obcí i kraje a stanoví pravidla hospodaření s finančními prostředky územních samosprávných celků. Upravuje také zřizování nebo zakládání právnických osob územních samosprávných celků. Aby mohla obec ekonomicky existovat, je nutno vedle existujícího majetku a stanovení rozpočtových pravidel hospodaření obci zaručit i příjmy do obecního rozpočtu. Příjmy obce tvoří zejména příjmy z nakládání s vlastním majetkem, příjmy z hospodářské činnosti, příjmy z výkonů státní zprávy, přijaté dotace, daně, poplatky a dary. Obec jako veřejnoprávní subjekt má právní subjektivitu a podléhá právním předpisům obsaženým v právnímu řádu České republiky. Mezi tyto zákony které patří i zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDPH). Daň z přidané hodnoty (dále jen DPH) je nejdůležitější daní v rozpočtové skladbě státního rozpočtu České republiky. Tento ZDPH se vztahuje jak na veškeré osoby provádějící ekonomickou činnost, tak i na obec, jako veřejnoprávní subjekt, která se v souladu se ZDPH může nebo je povinna se stát plátcem DPH. Cílem této bakalářské práce je přiblížit postavení obce v pozici plátce DPH, tj. zejména zhodnotit povinnosti a práva obce související s institutem vzniku plátce DPH a názorně představit nejrozšířenější činnosti prováděné obcí v návaznosti na ZDPH.

8

1. LEGISLATIVNÍ RÁMEC 1.1. Obec 1.1.1. Obecný náhled

Obec, nebo-li obecní zřízení je v našem právním řádu upraveno zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů /obecní zřízení/ (dále jen zákon o obcích). „Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů tvořící územní celek, který je vymezen hranicí obce.“ 5) „Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývajících.“

6)

„Veřejnoprávní korporací se přitom rozumí

společenství osob, spojených společnými cíli při realizaci společných zájmů, jež je státem aprobováno a jemuž je přiznána příslušná právní subjektivita.“ 7) Činnost obce se dělí na činnost samostatnou a na činnost přenesenou. Přenesená činnost v sobě zahrnuje výkon státní správy, kterou stát podle zákona přenesl na obec (veřejnoprávní korporaci). Samostatnou činností obce se rozumí především vlastní normotvorba, tj. vydávání obecně závazných vyhlášek v rámci působnosti obce, správa svého územního obvodu a zajišťování potřeb svých občanů mimo jiné v oblasti bezpečnosti, zdraví, dopravy, bydlení a sociální péče. Dále samostatná činnost zahrnuje správu a nakládání se svým majetkem a v neposlední řadě i vlastní hospodářskou činnost obce.

____________________________ 5) 6) 7)

§ 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) § 2 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) Průcha, P.: Správní právo, Obecná část, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2003, str. 79.

9

Rozpočet obce Obec každoročně sestavuje svůj roční rozpočet a rozpočtový výhled, podle kterého

hospodaří.

Tento

rozpočet



zákonný

charakter

zakotvený

v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Rozpočet obce je finanční plán shodný s kalendářním rokem, kterým se řídí činnost obce. Rozpočet obce tvoří příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace včetně tvorby a použití peněžních fondů. Rozpočtové příjmy obce tvoří: -

příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,

-

příjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti, příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, pokud jsou podle zákonné úpravy příjmem obce, která organizaci zřídila nebo založila,

-

příjmy z vlastní

správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy,

k nimž je obec pověřena podle zvláštních zákonů, zejména ze správních poplatků z této činnosti, příjmy z vybraných pokut a odvodů uložených v pravomoci obce, -

výnosy z místních poplatků, výnosy daní nebo podíly na nich, dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů, dotace z rozpočtu kraje,

-

prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a sankcí, jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem obce,

-

přijaté peněžité dary a příspěvky,

-

a dále jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů obce. Rozpočtové výdaje obce tvoří:

-

závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uložených jí zákony,

-

výdaje na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek,

-

výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem,

-

závazky vyplývající pro obec z uzavřených smluvních vztahů v jejím hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupila,

-

závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi včetně příspěvků na společnou činnost,

10

nebo s dalšími subjekty,

-

úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů,

-

výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům,

-

výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec,

-

jiné výdaje v rámci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitní účely.

1.1.2. Hospodaření obce s vlastním majetkem Zákon o obcích výslovně

ukládá

obci

povinnost využívat účelně a

hospodárně vlastní majetek, a to v souladu s jejími zájmy vyplývající ze zákonem vymezené působnosti. Zákon dále klade důraz na stanovenou povinnost obce pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. V rámci této povinnosti obce při správě obecního majetku nelze automaticky upřednostňovat maximální zisk jako hlavní a jediné kritérium pro rozhodování. Například při prodeji obecního majetku může mít za určitých okolností před vyšší prodejní cenou přednost podnikatelský záměr k využití splátkové podmínky

apod. Vždy však

obec

musí

převáděného doloženě

majetku,

a prokazatelně

hospodařit s majetkem co nejhospodárnějším a tudíž i nejefektivnějším způsobem. V praxi mohou rovněž nastat případy, kdy obec vlastní majetek neumí či není schopna účelně spravovat a řeší otázky jeho prodeje či pronájmu. I zde musí obec vycházet z podrobného a odpovědného posouzení záměru kupujícího, popř. i dlouhodobější perspektivy, a dopadu zamýšleného převodu majetku na život v obci. Převede-li obec majetek jiné

osobě s vědomím, že tato jej s minimálními náklady dále převede

dalšímu subjektu za mnohem vyšší cenu, nelze v daném případě považovat nakládání obce s majetkem za účelné a hospodárné. Obec je rovněž povinna zajistit řádné využití vlastního majetku tak, aby tento neležel ladem a byl efektivně a účelně využit. Při tomto by však měla zvažovat i dlouhodobější záměr využití takového majetku a neblokovat možnost jeho pozdějšího využití uzavíráním dlouhodobých a jen obtížně využitelných smluv. Další důraz je nutno v dané souvislosti klást i na smluvní partnery obcí, kterým je majetek převáděn

11

popř. dáván do nájmu. I zde musí obec odpovědně přistupovat k posouzení osoby, s níž hodlá uzavřít závazkový vztah, a to i z pohledu možného budoucího uplatnění, například nároků ze vzniklé škody, možnosti odstoupení od smlouvy apod. Zdůvodněná serióznost a perspektiva smluvního partnera při plnění závazků může nahradit nižší výnos plánované transakce. V případě maximální

ceně

upřednostněno

jiné

kritérium

všech situací, kdy je proti

však

musí

existovat

řádné

a přezkoumatelné zdůvodnění vylučující případné podezření z nějakého zvýhodnění či z korupce. V praxi mohou vzniknout dohady a pochybnosti, které konkrétní osoby předmětná zákonná povinnost péče o majetek obce zavazuje. V prvé řadě to jsou orgány obce, kterým zákon o obcích výslovně ukládá povinnost rozhodovat o hospodaření s obecním majetkem. Tímto orgánem obce je zejména jeho zastupitelstvo, které většinu zásadních rozhodnutí o hospodaření obce a nakládání s jejím majetkem vydává. Dále to jsou pracovníci obecního úřadu, kterým úkoly spojené s hospodařením s obecním majetkem vyplývají z plnění pracovních úkolů.

1.1.3. Vlastní hospodářská činnost obce Kromě nakládání s vlastním majetkem může obec taktéž vyvíjet vlastní hospodářskou činnost. Tuto činnost může provádět různými způsoby. Zejména může podnikatelskou činnost provádět sama pomocí svého majetku a dále může pro tuto činnost zřídit příspěvkovou organizaci, případně založit obchodní společnost. Tuto možnost stanoví § 35a zákona o obcích: „Obec

může

pro výkon

samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky obce, pokud zákon nestanoví jinak.“

Zastupitelstvo

obce,

jenž

je

nejvyšším

orgánem

obce,

rozhoduje

ve věcech patřících do samostatné působnosti obce. Zastupitelstvu obce je v rámci hospodářské činnosti vyhrazeno: -

zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce, schvalovat jejich zřizovací listiny,

12

-

rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny,

společenské smlouvy,

zakládací smlouvy

a

stanovy

a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách, -

delegovat zástupce obce na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast,

-

navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání. Zastupitelstvu obce je dále vyhrazeno rozhodování o těchto majetkoprávních

úkonech: -

nabytí a převod nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce,

-

poskytování věcných darů v hodnotě nad 20 000,- Kč a peněžitých darů ve výši nad 20 000,- Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce,

-

poskytování dotací nad 50 000,- Kč v jednotlivých případech občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným fyzickým nebo právnickým osobám působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, podpory rodin, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí,

-

uzavření smlouvy o sdružení a poskytování majetkových hodnot podle smlouvy o sdružení, jehož je obec účastníkem,

-

peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob,

-

vzdání se práva a prominutí pohledávky vyšší než 20 000,- Kč,

-

zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 20 000,- Kč,

-

dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,

-

postoupení pohledávky vyšší než 20 000,- Kč,

-

uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky, o poskytnutí dotace, o převzetí

dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku

a smlouvy o sdružení, -

zastavení nemovitých věcí,

-

vydání komunálních dluhopisů.

13

Radě obce, která je výkonným orgánem obce v samostatné působnosti v rámci hospodářské činnosti je vyhrazeno dle § 102 zákona o obcích: -

zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce,

-

plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce,

-

rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti,

-

rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce; tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu nebo příspěvkové organizaci obce zcela nebo zčásti.

1.2. Právní úprava DPH v ČR 1.2.1. Právní úprava obecně

Tak jako na veškeré osoby provádějící ekonomickou činnost, tak i na obec jako veřejnoprávní subjekt se vztahují právní předpisy upravující daň z přidané hodnoty (dále jen DPH). Obec, jako právní subjekt vykonávající zejména samostatnou činnost – hospodářskou činnost, podléhající právním předpisům obsaženým v právnímu řádu České republiky, se musí řídit i zákonem o DPH. V současné době v České republice je DPH legislativně upravena zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen ZDPH), který nabyl účinnosti k datu vstupu České republiky do Evropské Unie, tj. dnem 1.5.2004. Tento právní předpis nahradil dřívější legislativní úpravu, jenž byla upravena v zákoně č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

14

Při tvorbě tohoto nového ZDPH se vycházelo z právních předpisů platných v členských státech EU, zejména z Šesté směrnice Rady ze dne 17. května 1977 o sladění zákonů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně, 77/388/EHS). Bohužel tento nový zákon není plně ve shodě s výše uvedeným předpisem a právem EU. Dále ZDPH obsahuje rozdíly oproti dané legislativě EU v jednotlivých normách, kde ČR v rámci přístupových jednání dojednala přechodná období. Jsou vyjednány celkem dvě výjimky, z toho jedna je trvalého charakteru a druhá je pouze přechodného charakteru a to na dané období do 31.12.2007. Stálou výjimkou je výše obratu pro povinnou registraci plátců daně, která činí 1 000 000,- Kč. V zemích EU je standardní výše obratu pro registraci plátců ve výši 10 000,- EUR, tj. asi 280 000,- Kč (dle současného kurzu CZK vůči EUR). Dále byla vyjednána výjimka přechodná do 31.12.2007, která se týká uplatňování snížené sazby daně u dodání tepla a u výstavby bytových, rodinných domů a bytů. Po skončení tohoto přechodného období musí být uplatňována základní sazba daně. V případě bydlení může být uplatněna snížená sazba daně pouze u tzv. sociálního bydlení.

1.2.2. Právní úprava DPH ve vztahu k obci

Na obec vykonávající ekonomickou činnost se vztahují některé ustanovení a kapitoly ZDPH. Z tohoto důvodu budou blíže vysvětleny tyto jednotlivé oblasti DPH, které se týkají přímo uplatňování DPH v případě vyvíjení ekonomické činnosti obce.

Veřejnoprávní subjekt

Vymezení pojmu „Veřejnoprávní subjekt“ je uvedeno v ustanovení § 4 odst. 1 písm. y) ZDPH, které říká, že veřejnoprávním subjektem je stát a jeho organizační složky, kraje, obce, jakož i právnické osoby, které byly založeny nebo zřízeny

15

zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy. „Veřejnoprávním subjektem je pro účely zákona o dani z přidané hodnoty pouze ten subjekt, který vykonává působnost v oblasti veřejné správy.“

8)

Předmět daně, osoby povinné k dani, definice obratu

Předmětem DPH je dodání zboží, převod a přechod nemovitostí a poskytnutí služby osobou povinnou k dani za úplatu v tuzemsku, dále pořízení zboží z jiného členského státu EU, dovoz zboží a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou, která není povinnou k dani. Osobami povinnými

k dani jsou fyzické

nebo právnické osoby, které

samostatně uskutečňují ekonomické činnosti. Pojem "ekonomická činnost" je širší než pojem "podnikání", které bylo předmětem zdanění v dřívější právní úpravě - zahrnuje výrobu, obchod, služby, těžbu, zemědělskou výrobu, soustavné využívání majetku za účelem získání příjmů. Jedním z kritérií je samostatné uskutečňování těchto činností, čímž jsou z povinných osob vyloučeni zaměstnanci. Také vymezení okruhu potenciálních plátců DPH je mnohem širší a zahrnuje fakticky všechny samostatně ekonomicky činné subjekty. Z nich vypadnou osoby osvobozené od uplatňování daně, kterými jsou osoby, jejichž obrat za nejbližších dvanáct předcházejících po sobě jdoucích měsíců nepřesáhne 1 000 000,Kč. Obrat je definován jako výnosy (příjmy) za uskutečněná plnění s výjimkou plnění osvobozených od daně bez

nároku na odpočet

daně. Výnosy

a příjmy

z prodeje a pronájmu nemovitostí, které jsou od daně osvobozeny bez nároku na odpočet daně, se do obratu zahrnují, pokud nejsou

příležitostnou činností osoby

povinné k dani, totéž platí pro příjmy z finančních a pojišťovacích činností. Do obratu se dále nezahrnují výnosy nebo příjmy z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.

16

____________________________ 8)

Holubová, O.: DPH u veřejnoprávních subjektů, zejména obcí, 2. aktualizované vydání: Praha, ASPI, 2006, str. 27.

Postavení obce z hlediska zákona o DPH je specificky upraveno. Obce, jako i stát, kraje a právnické osoby, které byly založeny nebo zřízeny zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu se považují za veřejnoprávní subjekt. Při výkonu působností v oblasti veřejné správy se veřejnoprávní subjekty nepovažují za osoby povinné k dani, i když za to přijímají úhradu (místní poplatky, poplatky za vydávání průkazů, potvrzení, platby za likvidaci odpadu apod.). To však neplatí,

pokud uskutečňováním těchto úkonů došlo podle rozhodnutí příslušného

orgánu k výraznému narušení hospodářské soutěže, anebo pokud veřejnoprávní subjekt vykonává rovněž ekonomickou činnost. Veřejnoprávní subjekt je vždy osobou povinnou k dani, pokud uskutečňuje činnosti uvedené v Příloze č. 3 ZDPH - např. dodání energií, poskytování telekomunikačních služeb, reklamních služeb, doprava. Dále je specificky upraven obrat veřejnoprávního subjektu, jímž se rozumí výnosy za zdanitelné plnění. To znamená, že od právní úpravy obratu pro ostatní osoby povinné k dani, se do obratu nezahrnují výnosy nebo příjmy z převodu nebo pronájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně podle § 56 ZDPH.

Registrace plátce

Osoba povinná k dani se

sídlem, místem podnikání nebo provozovnou

v tuzemsku se stává plátcem od prvního dne třetího měsíce po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat. Přihlášku k registraci je osoba povinná k dani povinna podat do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený limit. Kromě výše uvedeného případu povinné registrace existují i další případy povinné registrace obdobně jako podle dřívějších předpisů s plátcem, právní nástupce plátce apod.).

17

(smlouva o sdružení

Dále osoba povinná k dani (včetně veřejnoprávního subjektu, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti), která pořizuje zboží z jiného členského státu, se stává plátcem dnem, kdy hodnota pořízeného zboží bez daně v běžném kalendářním roce převýší částku 326 000,- Kč nebo ekvivalentní částku v jiné měně. Plátce je povinen přiznat a zaplatit daň z pořízeného zboží, jehož hodnotou překročí uvedenou částku. Pokud je osobou povinnou pořízeno zboží podléhající spotřební dani, stává se tato osoba plátcem dnem prvního dodání zboží.

DPH při pořízení zboží a služeb z jiného členského státu

Pořízením zboží se rozumí nabytí práva nakládat jako vlastník se zbožím, které je odesláno nebo přepraveno pořizovateli, osobou registrovanou v jiném členském státě, která uskutečňuje dodání zboží. Při pořizování zboží a služeb z EU plátcem DPH budou dodávky zboží a služeb zahraničním dodavatelem účtovány bez zahraniční daně. Tuzemský odběratel musí svoji registraci k DPH dodavateli prokázat, proto bude potřebovat osvědčení o registraci. Pro ověření registrace je třeba znát DIČ plátce, ověření je možné provést více způsoby: a) na internetových stránkách Evropské komise: http://europa.eu.int/comm/taxation_customs/vies/en/vieshome.htm b) na místně příslušném finančním úřadě - osobně, telefonicky, e-mailem, faxem či písemně.

To, že zahraniční plátce tuzemskému plátci neúčtuje DPH, ovšem neznamená, že tyto dodávky nepodléhají zdanění v tuzemsku. Tuzemský příjemce plnění-plátce je povinen sám daň přiznat a zaplatit. V Praxi to znamená, že vykazuje plnění přijaté z jiného členského státu po přepočtu devizovým kurzem ČNB a použití platné sazby DPH obdobně jako své uskutečněné plnění. Daň se pouze vykazuje v daňovém přiznání k odvodu, samostatně se neplatí. Další postup je totožný, na daň na vstupu

18

z plnění přijatých z EU se pohlíží jako na plnění přijatá z tuzemska a pro uplatnění odpočtu platí standardní pravidla (viz následující podkapitola DPH při dodání zboží a služeb do EU). Plátce, který použije plnění přijatá z jiného členského státu k uskutečnění plnění s odpočtem daně, fakticky jen přiznanou daň z plnění z EU "započte" s nárokem na odpočet této daně.

DPH při dodání zboží a poskytování služeb do jiného členského státu

Při poskytování zboží je postup obdobný jako u zahraničního dodavatele, pokud je zahraniční odběratel zaregistrovaný k dani v jiném členském státě, je dodání zboží osvobozeno od daně s nárokem na odpočet na vstupu. Je-li odběratelem osoba neregistrovaná k dani, plnění podléhá zdanění příslušnou sazbou DPH (s výjimkou nových dopravních prostředků, kde daň stejně jako v tuzemsku přiznává kupující v zemi určení). U služeb se DPH přiznává a odvádí podle místa plnění. Pokud je místo plnění v zemi jiného členského státu, vztahují se na ně právní předpisy této dané země, přičemž může i vzniknout povinnost tuzemskému plátci registrovat se v tomto jiném členském státě a přiznávat daň i tam. Místem plnění je u služeb: a) sídlo osoby poskytující službu nebo její provozovna - většina služeb pak podléhá zdanění v ČR; b) stát, který vydal DIČ odběrateli (osobě registrované k dani v jiném členském státě) bez sídla a provozovny v tuzemsku (zpravidla sídlo odběratele, ale může mít víc registrací, pak je důležité, které DIČ uvede na smlouvě, objednávce apod.) - platí pro autorská práva, reklamu, poradenství, nájem movité věci kromě dopravních prostředků, z hlediska ČR není předmětem DPH, platí zahraniční předpisy; c) nemovitost, které se služba týká

-

architekti, stavební dozor;

19

odhadci

majetku, realitní kanceláře,

d) v případě přepravy zboží mezi členskými státy - místo zahájení přepravy (v případě že je odběratel neplátce), stát ukončení (odběratel je plátce - služba není v ČR předmětem daně).

Nárok na odpočet daně

Nárok na odpočet daně má plátce, pokud přijatá zdanitelná plnění použije pro uskutečnění své ekonomické činnosti, zejména k uskutečnění: 1. zdanitelných plnění, u kterých vzniká povinnost přiznat daň na výstupu, 2. plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně, 3. plnění v rámci své ekonomické činnosti s místem plnění mimo tuzemsko.

Základní podmínkou uplatnění nároku na odpočet daně je přijetí daňového dokladu vystaveného plátcem a jeho zaúčtování v účetnictví účetní jednotky, případně zaevidování v evidenci pro daňové účely u plátců, kteří nejsou účetní jednotkou. Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která použije k uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet a u přijatých zdanitelných plnění použitých pro reprezentaci a také při nákupu osobního automobilu. V případě, že přijaté zdanitelné plnění jsou použita pro uskutečňování plnění s nárokem i bez nároku na odpočet je plátce povinen odpočet daně krátit.

Oproti původnímu zákonu je v ZDPH nově zakomponována úprava odpočtu daně u dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, pokud dojde ve lhůtě 5 let počínaje rokem pořízení ke změně účelu použití tohoto majetku. Pokud dojde ke změně rozsahu užívání majetku pro uskutečňování plnění bez nároku na odpočet, je plátce povinen odpočet daně dodatečně zkrátit. Pokud naopak byl odpočet daně zkrácen při pořízení a majetek je používán pro plnění s nárokem na odpočet, je plátce oprávněn uplatnit odpočet dodatečně. Taktéž, je-li rozdíl mezi vypořádacími koeficienty v jednotlivých letech větší než 10 procentních bodů, podléhá odpočet daně

20

u dlouhodobého majetku, u kterého byl odpočet daně krácen koeficientem, v posledním zdaňovacím období roku celkovému vyrovnání.

Odpočet daně u plnění přijatých v průběhu kalendářního roku lze uplatnit v řádném daňovém přiznání do konce každého kalendářního roku, takže nejde zapomenuté doklady uplatnit v dalším roce bez podání dodatečného přiznání.

Zálohy a platby předem

V souladu se současným zněním ZSDP je plátce, který je účetní jednotkou dle zákona o účetnictví, povinen přiznat daň na výstupu ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve. To znamená, že dani podléhá i dříve nezdaňované zaplacení zálohy, a to podle sazby platné pro plnění, na které se záloha poskytuje. Pokud je plnění smíšené s oběma sazbami, zákon konkrétní návod nedává, ale nejvhodnější se jeví

odvést

daň

podle

očekávaného podílu na konečném plnění. K datu zaplacení zálohy vystaví příjemce platby daňový doklad, který je

však potřeba odlišit od konečného vyúčtování

poskytnutého plnění. Při konečném vyúčtování se pak záloha neodečítá od celkové částky jako dosud, ale od základu i od daně (podobně jako dobropis nebo sleva). Plátci daně, kteří nejsou účetní jednotkou dle zákona o účetnictví, nepřiznávají daň na výstupu u přijatých záloh, ale až v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění.

Daňová evidence

Daňová evidence podle ZDPH je evidencí, která slouží jako podklad pro sestavení přiznání k dani z přidané hodnoty. ZDPH stanovuje, že plátce je povinen vést daňovou evidenci pro účely DPH, a to konkrétně způsobem uvedeným v § 100 ZDPH. Popis jak má být vedena evidence pro účely DPH uvedený v § 100 je však velmi

21

stručný a obecný. Základní podmínka, kterou musí každá kniha DPH splňovat, spočívá v tom, že: -

musí být členěna tak, aby byl plátce schopen sestavit daňové přiznání k DPH,

-

případě, pokud uskutečnil dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani, aby sestavil souhrnné hlášení. V daňovém přiznání k DPH plátce uvádí zejména údaje o svých uskutečněných

plněních, ze kterých je povinen přiznat daň na výstupu, případně která jsou osvobozena od daně apod. Dále jsou zde uváděny údaje o přijatých zdanitelných plnění

plátcem,

u kterých má v souladu se zákonem o DPH nárok na odpočet daně na vstupu. Z těchto údajů je potom spočítána daňová povinnost plátce, jímž může být buď vlastní daňová povinnost, kdy daň na výstupu převažuje daň na vstupu, a nebo jím může být nadměrný odpočet, kdy daň na výstupu je nižší než daň na vstupu. Daňové přiznání se odevzdává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, jímž je kalendářní měsíc nebo kalendářní čtvrtletí, a to v závislosti na výši obratu plátce. Souhrnné hlášení podává plátce, který uskutečnil dodání zboží do jiného členského státu, které je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet dle § 64 ZDPH. Souhrnné hlášení se podává do 25 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí současně s daňovým přiznáním.

Organizační složky a příspěvkové organizace obce

Zastupitelstvo obce ve věcech spadajících do samostatné působnosti rozhoduje mimo jiné o zřízení a zrušení příspěvkové organizace a organizační složky obce a schvaluje jejich zřizovací listiny (§ 84 odst. 2 písmeno d) zákona o obcích). „Organizační složka hospodaří jménem svého zřizovatele a není účetní jednotkou.“

9)

Jak je uvedeno v tomto ustanovení, organizační složka obce není

samostatným právním subjektem, a proto veškeré její činnosti spadají pod obec. Dalo by se říci, že je pouze účetním a organizačním střediskem obce.

22

____________________________ 9)

§ 24 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

Naproti tomu příspěvková organizace je samostatný právní subjekt. „Příspěvková organizace se zapisuje do obchodního rejstříku; návrh na zápis podává zřizovatel.“ 10) Z pohledu ZDPH je příspěvková organizace samostatný právní subjekt, ale který na rozdíl od obce není považován za veřejnoprávní subjekt.

1.3. Navazující legislativa 1.3.1. Obecné podmínky podnikání v ČR

Právní úprava podnikání v České republice je značně rozsáhlá a není účelem podat úplný výčet všech právních předpisů upravující tuto oblast. V této souvislosti bude dále zaměřeno na obecnou charakteristiku podnikání. Obecný právní základ podnikání je tvořen především soukromoprávní úpravou, zejména zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský zákoník) a zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen obchodní zákoník). Oblast podnikání je však také upravena veřejnoprávními předpisy, jimiž je zejména zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen živnostenský zákoník). Základním obecným předpisem upravující oblast podnikání je občanský zákoník, který upravuje zejména institut vlastnictví, způsoby jeho nabývání, právní úkony a předpoklady jejich platnosti, smlouvy a další majetkové vztahy. Zvláštním právním předpisem je potom obchodní zákoník. Vztahy, které obchodní zákoník upravuje s ohledem na potřeby a zvláštnosti podnikání a obchodu

23

speciálně, se řídí ustanoveními tohoto zákona. Na druhé straně je však tato úprava pouze dílčí a některé vztahy neupravuje, potom se řídí i vztahy v oblasti podnikání

____________________________ 10)

§ 24 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

a obchodu občanským zákoníkem a dalšími občanskoprávními předpisy. Obchodní zákoník je zvlášť důležitý také proto, že nám vymezuje základní pojmy, co se rozumí podnikáním a kdo je to podnikatel. „Podnikání je charakterizováno jako soustavná činnost, která je vykonávána podnikatelem samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku.“ 11) Prostřednictvím

živnostenského

zákoníku

stát

stanoví

podmínky

živnostenského podnikání a kontrolu nad jejich dodržováním. Pouze při splnění těchto zákonných podmínek lze získat živnostenské oprávnění a v jeho rámci podnikat. „Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“12) Obec v rámci provádění své hospodářské činnosti, se samozřejmě také musí řídit obecnou právní úpravou podnikání, obsaženou ve výše uvedených právních předpisech. To proto, že při provádění hospodářské činnosti vykonává soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem

dosažení

zisku.

Tyto

činnosti

definované

v obchodním

zákoníku

a živnostenském zákoně jsou hlavními znaky podnikání. To pro obec znamená, že musí mít na většinu činností prováděných v rámci své hospodářské činnosti živnostenské oprávnění, tak jak ukládá živnostenský zákoník.

1.3.2. Vedení účetnictví

Obec v rámci provádění své hospodářské činnosti se také samozřejmě musí řídit výše uvedenou obecnou právní úpravou podnikání a také mnohými dalšími předpisy. Jedním z těchto dalších právních předpisů je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Tento předpis je obecně závazným právním předpisem pro všechny osoby, které jsou účetními jednotkami. Pro obec jako účetní

24

___________________________ 11) 12)

§ 2 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník § 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

jednotku je dále důležitá a směrodatná vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 23 této vyhlášky jsou účetní jednotky povinny ke dni sestavení účetní závěrky sledovat odděleně náklady, výnosy, výsledek hospodaření za hlavní činnost a náklady, výnosy a výsledek hospodaření za hospodářskou činnost. Hlavní činností se přitom rozumí veškeré činnosti, pro které byla účetní jednotka zřízena zvláštním právním předpisem (zákon o obcích), zřizovací listinou nebo jiným dokumentem. Hospodářskou činností potom činnosti stanovené zvláštním právním předpisem, nebo činnosti stanovené zřizovatelem ve zřizovací listině, například činnost doplňková, vedlejší, podnikatelská nebo jiná činnost. Pokud je část nákladů vynakládaných na hlavní činnost společná s náklady vynakládanými na hospodářskou činnost a jsou tudíž těžko co do jejich výše rozlišitelnými, pak účetní jednotky mohou tyto náklady klíčovat například v poměru výše výnosů docílených v hospodářské činnosti k výnosům docíleným v hlavní činnosti vždy ke dni sestavení účetní závěrky.

1.3.3. Daň z příjmů V této části je nahlíženo na obec jako na poplatníka daně z příjmů právnických osob, tj. z pohledu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Obce a města zákon řadí mezi neziskové subjekty (respektive nevýdělečné organizace, tj. subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, nikoliv subjekty, jenž nevykazující zisk). Obec je zařazena pod specifickou

25

skupinu subjektů, protože vykonává správu veřejných potřeb, což je jejím posláním (označována jako hlavní činnost). Zároveň je jí umožněno vytvářet přidanou hodnotu, to znamená že se může chovat i třeba jako podnikatel – (označováno jako hospodářská činnost). V každém případě je obec poplatníkem daně z příjmů právnických osob, což vychází z ustanovení § 17 ZDP. Obec jako poplatník daně z příjmů, který není založen nebo zřízen za účelem podnikání má ze ZDP daný určitý "speciální" režim. Ten spočívá především ve vymezení předmětu daně obsaženém v § 18 ZDP. Obce se týká ustanovení § 18 odst. 3 ZDP, jenž stanoví, že u poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání (neziskové organizace), jsou předmětem, až na drobné výjimky, vždy příjmy z reklam, z členských příspěvků a příjmy z nájemného. Důležité je ustanovení § 18 odst. 4 písm. a) ZDP, které říká že u poplatníků uvedených v odst. 3 (neziskové organizace) nejsou předmětem daně, mimo jiné, příjmy z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené podle ZDP v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší. Přitom činnosti, které jsou posláním těchto poplatníků (neziskové organizace), jsou stanoveny zvláštními předpisy, statutem, stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami. To znamená, že pokud příjmy z hlavní činnosti obce nebudou vyšší než výdaje z hlavní činnosti (posuzováno za celé zdaňovací období dle § 18 odst. 6 ZDP), tyto příjmy z hlavní činnosti nejsou předmětem zdaňování. Ve vztahu k účetnictví neziskových subjektů obsahuje i ZDP podobné ustanovení uvedené v § 18 odst. 7 ZDP, které stanoví, že poplatníci uvedení v odst. 3 (neziskové organizace) jsou povinni vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny. Podobně to platí i pro vykazování nákladů (výdajů). Obec nejen z hlediska účetního, ale i z pohledu daně z příjmů musí sledovat, mimo jiné, výsledek hospodaření za hlavní činnost a výsledek hospodaření za hospodářskou činnost.

26

2. ČINNOST OBCE JAKO PLÁTCE DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY

1.1. Nejrozšířenější činnosti Při správě vlastního majetku a zejména během hospodářské činnosti obce nastává mnoho rozmanitých případů a situací, se kterými se obec musí vypořádat. V tomto případě se jedná především o činnosti, které souvisejí a podléhají ZDPH. Proto v této části práce budou přiblíženy jednotlivé příklady z praxe obcí a bude na ně aplikován ZDPH.

Obrat DPH

V mnoha obcích je jevem velice rozšířeným, že mnozí občané si nechávají v místních pěstitelských pálenicích vyrábět z vlastního ovoce pálenku (slivovici). Provozovatelem těchto pěstitelských pálenic je v řadě případů i obec. Obec při provozování palírny pro pěstitelského pálení se stává plátcem spotřební daně. Spotřební daň, kterou je obec povinna u pěstitelského pálení odvést podle zákona o spotřebních daních, není výnosem, ani příjmem osoby (obce), která službu pěstitelského pálení poskytuje. Obec je pouze tou osobou, které zákon ukládá tuto spotřební daň odvést. Výše spotřební daně se tedy do obratu pro účely ZDPH nezahrnuje. V řadě obcích probíhá výstavba plynovodu. Může se stát, že obec v rámci subdodávky provádí pro stavební firmu výkopové práce. Práce jsou vykonávány vlastními zaměstnanci a vlastním strojem. Celková cena výkopových prací

27

prováděných obcí za rok překročí 1 000 000,- Kč. Na prováděné práce může být pohlíženo i tak, že obec vlastně činí ve veřejném zájmu při působení veřejné správy.

Z hlediska ZDPH činí problém nevymezení tohoto pojmu „působnost veřejné správy“. V tomto případě, kdy obec poskytuje službu výkopových prací vlastním strojem, vlastními zaměstnanci a za úplatu, nelze pochybovat o tom, že se jedná o ekonomickou činnost ve smyslu § 5 odst. 2 ZDPH. V tomto případě, kdy obec poskytuje službu výkopových prací, musí být tato činnost započítána do obratu podle § 6 odst. 2 ZDPH. Pro obec v tomto případě bude podstatné, že podle § 6 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty je osoba povinná k dani osvobozena od uplatňování daně, pokud její obrat nepřesáhne za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000,- Kč. V praxi není vždy jednoduché posoudit, jaké plnění či výnosy vstupují do obratu obce. Pro lepší přiblížení dané problematiky je uveden příkladný výčet. Položky, které se do obratu veřejnoprávního subjektu zahrnují: -

úhrady (částečné úhrady) obědů, které hradí subjektu jeho zaměstnanci (zdanitelné plnění zaúčtované na výnosových účtech),

-

tržby za krátkodobý nájem staveb (není osvobozen dle § 56 ZDPH),

-

tržby za pronájem parkovacích ploch (není osvobozen dle § 56 ZDPH),

-

tržby z reklamy,

-

tržby z prodeje majetku, který není dlouhodobým majetkem,

-

přefakturované služby a zboží týkající se nájmu nemovitostí (zaúčtované na výnosových účtech).

Položky, které se do obratu veřejnoprávního subjektu nezahrnují: -

úhrady (částečné úhrady) obědů, které hradí subjektu jeho zaměstnanci (zaúčtované na rozvahových účtech),

-

přefakturované služby a zboží týkající se nájmu nemovitostí (zaúčtované na rozvahových účtech),

-

tržby z prodeje dlouhodobého majetku,

-

tržby z osvobozeného nájmu staveb, pozemků, bytů a nebytových prostor.

28

Obecný zájem

„Hřbitov provozuje téměř každá obec. Jde nepochybně o činnost, která je v širším smyslu veřejnou správou, jak vyplývá i ze zákona o pohřebnictví. Protože ji však mohou vykonávat i ostatní subjekty v rámci své živnosti a za stejných právních podmínek, musí být provozování hřbitovů označeno v souladu s právem EU za činnost, která pro účely DPH veřejnou správou není.“ 13) S tímto názorem nemohu souhlasit. „Provozování veřejného pohřebiště je službou ve veřejném zájmu zajišťovanou obcí v samostatné působnosti…“14) Dále svůj nesouhlas opírám o zákonné ustanovení, které prostřednictvím zákona o pohřebnictví bylo již od 1.1.2002 implementováno do živnostenského zákoníku,

které přímo

vyjmenovává, že živností není provozování pohřebišť. Jedná se o ustanovení § 3 odst. 3 písmene ad) živnostenského zákoníku. Z tohoto důvodu provozování pohřebišť je službou ve veřejném zájmu a tato činnost obec není ekonomickou činností.

Registrace

Obec překročí obrat pro účely povinné registrace v měsíci březnu. Do 15. dubna je povinna podat podle § 95 odst. 1 ZDPH přihlášku k registraci a plátcem se stává od 1. června. Může se stát, že obec z jakýkoliv důvodů nedodrží termín k podání přihlášky pro registraci a podá ji například až těsně před datem 1. června, zůstává zachováno zákonné datum dle § 94 odst. 1 ZDPH a obec se stává plátcem také od 1. června. Správce daně má však pravomoc uložit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité

29

____________________________ 13) 14)

Holubová, O.: DPH u veřejnoprávních subjektů, zejména obcí, 2. aktualizované vydání: Praha, ASPI, 2006, str. 66. § 16 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví

povahy podle § 37 zákona 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSDP). Je nutné zmínit, že správce daně v naprosté většině takovýchto případů pokutu neukládá, protože je rád, že se obec zaregistrovala sama. V případě, že obec podá přihlášku k registraci až po datu, ke kterému by se stala plátcem, kdyby podala přihlášku v zákonné lhůtě (tj po 1. červnu), stává se plátcem až k datu účinnosti registrace vystavené správcem daně. Například obec podá přihlášku k registraci až 10. července. Správce daně zaregistruje obec nejdříve ke dni 10. července. Obec se stává plátcem od 10. července, případně od data, jež je uvedeno na osvědčení o registraci, je-li tam datum pozdější. Dále může nastat případ, že obec překročí povinný limit pro registraci v měsíci březnu a z neznalosti zákona nepodá přihlášku k registraci vůbec. Správce daně zjistí uvedenou skutečnost až při kontrole v listopadu a zaregistruje obec k DPH ex offo (z úřední moci) ke dni zjištění (např. 15. listopadu - obec se stává plátcem 15. listopadu). V případě podání přihlášky po lhůtě zákonné registrace a v případě nepodání přihlášky vůbec, hrozí obci uložení náhrady za nesplnění zákonné registrační povinnosti dle § 98 odst. 1 ZDPH. Obec je tak povinna uhradit správci daně částku ve výši až 10 % z celkových příjmů nebo výnosů za zdanitelná plnění jako náhradu za zdanitelná plnění, která uskutečnila bez daně. Celková částka se počítá od data, kdy se osoba povinná k dani měla stát plátcem, až do data, kdy se stala plátcem na základě rozhodnutí správce daně. Zůstává však otázkou kvalifikace této náhrady z hlediska procesního. Není ani daní, ani příslušenstvím, protože ZSDP tuto náhradu ve výčtu svých příslušenství neuvádí. Ani ZDPH ji za příslušenství neoznačuje. Dalším sporným bodem je možnost uplatnění tohoto ustanovení pouze v případě, že se plátce nezaregistruje dle § 95 odst. 1 ZDPH, což je registrace z důvodu překročení obratu. Podle ZDPH jsou však ještě další tituly k povinné registraci, jejichž zanedbání nelze použitím § 98 ZDPH sankcionovat. Například obec přijme reklamní službu dle § 10 odst. 6 ZDPH od osoby

30

registrované v jiném členském státě. Podle § 94 odst. 8 ZDPH se stává plátcem dnem přijetí této služby a povinnost registrace jí nastává dnem, kdy ji byly služby poskytnuty ( § 95 odst. 10 ZDPH). Obec však je plátcem od uvedeného data i tehdy, jestliže svoji registrační povinnost nesplní, se všemi důsledky, které z toho plynou. Těmi jsou jak možná pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, tak penále za pozdní odvod daně dle ZSDP.

Nárok na odpočet

Obec poskytuje kopírovací služby, která jsou zdanitelná plnění. Dle § 72 odst. 2 písm. a) ZDPH má obec nárok na odpočet ze všech přijatých plnění, která se této služby týkají, např. nákup papíru, toneru do kopírky, pořízení a opravy kopírky atd., pokud jsou tato plnění použita pouze pro uvedenou zdaňovanou činnost. Obec provádí na zakázku ostatních organizací nepravidelné přepravní služby autobusem jak v tuzemsku, tak i do členských států Evropské unie. V případě tuzemské přepravy se jedná o zdanitelné plnění podléhající 19% sazbě daně. V druhém případě je přeprava osvobozena dle § 70 ZDPH. V obou případech je možné např. z nakoupených pohonných hmot nebo vyčištění a opravy autobusu nárokovat daň v plné výši dle § 72 odst. 2 písm. b) ZDPH. Obec poskytuje obecnímu úřadu z jiného členského státu, se kterým má partnerskou spolupráci, reklamu ve svém periodiku. Místo plnění u této služby je dle § 10 odst. 6 ZDPH ve státě příjemce služby, tedy v jiném členském státě, avšak obec má nárok na odpočet u souvisejících přijatých zdanitelných plnění (např. grafické zpracování) dle § 72 odst. 2 písm. c) ZDPH. V případě, že obec poskytuje osvobozená plnění bez nároku na odpočet dle § 51 ZDPH s výjimkou finančních a pojišťovací činnosti vymezené v ustanovení § 72 odst. 2 písm. d) ZDPH, nemá nárok na odpočet u přijatých plnění, která použije k plněním k těmto osvobozeným plněním. Například obec pronajímá bytový dům občanům. Pronájem neplátci (občanovi) je vždy osvobozené plnění bez nároku na odpočet podle § 56 odst. 4 ZDPH. Opravuje-

31

li obec nebo i zhodnocuje tento pronajímaný bytový dům občanům, nemá z těchto přijatých zdanitelných plnění nárok na odpočet na vstupu. Dále častou činností obce je provozování knihovny, které je podle § 61 pís. e) ZDPH osvobozeno bez nároku na odpočet. To znamená, že

při nákupu knih

a vybavení knihovny, malování nebo úklidových prací v knihovně, nemá obec nárok na odpočet daně na vstupu. Dále obec nemá nárok na odpočet u přijatých plnění, která použije pro činnost v oblasti veřejné správy nebo pro činnost, která není předmětem daně. Výjimku tvoří uplatnění nároku na odpočet u plnění mimo tuzemsko, pokud u takovýchto přijatých plnění by byl nárok na odpočet, kdyby se uskutečnila v tuzemsku. A dále uplatnění nároku na odpočet v souvislosti s vydáním nebo poskytnutím majetku jako náhrady podle zvl. právního předpisu, poskytnutí reklamního předmětu, převod obchodního podílu nebo postoupení pohledávky. Tyto výjimky upravuje ustanovení § 72 odst. 2 písm. c) a e) ZDPH. Například obecní úřad do oddělení stavebního odboru pořídí nový nábytek. Stavební odbor vykonává pouze činnost, jež je veřejnou správou, a proto obci nárok na odpočet z uvedeného přijatého plnění nevzniká. Dále např. pokud si obec nechá opravit místní komunikaci, tak u stavebních prací a dodaného materiálu nemá obec nárok na odpočet, jelikož tyto přijatá plnění nesloužila k uskutečněnému zdanitelných plnění vymezených v ust. § 72 odst. 2 ZDPH.

Daňová evidence

Obec, která provádí uskutečnění zdanitelná plnění, osvobozená plnění a veřejnou správu, tj. všechny tři výše uvedené druhy činností, tak se dostává do administrativně poměrně složité situace, jelikož chce-li uplatnit nárok na odpočet, musí obtížně klíčovat přijaté daňové doklady. V této souvislosti je vhodné podotknout, že uplatnění nároku na odpočet je právem plátce, nikoli jeho povinností. Obec, chce-li uplatnit nárok na odpočet, musí přijaté doklady v rámci daňové evidence evidovat v následujících 5-ti skupinách:

32

A) daňové doklady související s veřejnou správou - daňový doklad přijatý obcí týkající se opravy mostní konstrukce, daňový doklad na nákup kopírky do kanceláře stavebního odboru, B) daňové doklady s plněními, která nejsou předmětem daně a není u nich nárok na odpočet – doklad za nákup občerstvení v rámci reprezentace obce, C) daňové doklady, které plně souvisí s osvobozenými činnostmi bez nároku na odpočet – doklady vztahující se k osvobozenému nájmu, kulturním či sportovním službám nebo k nákup knih do veřejné knihovny, D) daňové doklady, které plně souvisí se zdaňovanými plněními - daňový doklad za stavební práce na nebytových prostorách pronajímaných s daní na výstupu, doklad přijatý obcí za opravu motorové pily, kterou obec pronajímá jako movitou věc, E) daňové doklady, které souvisí jak s plněními na výstupu zdaňovanými, tak s plněními osvobozenými - doklad za opravu omítek na budově, jejíž prostory jsou pronajímány jak plátcům (zdaňovaný nájem), tak neplátcům (osvobozený nájem), F) daňové doklady, které souvisí jak s veřejnou správou, tak s plněními, která předmětem daně jsou, ať už jsou zdaňovaná či osvobozená (nebo obojí) - doklad na úklid budovy obecního úřadu, kde jsou kanceláře úřadu i místnosti, které se pronajímají neplátcům i plátcům s daní na výstupu. V Tomto posledním případě obec musí postupovat ve dvou krocích: 1) z dokladu vyloučí poměrnou část základu daně a daň ( § 72 odst. 5 ZDPH), která se týká veřejné správy (např. doklad za úklid, z níž 40 % připadne na místnosti obecního úřadu), 2) s dokladem na zbylých 60 % zachází dále běžným způsobem a zahrne toto přijaté plnění do koeficientu pro krácení nároku na odpočet koeficientem dle § 76 DPH. Do evidence DPH dle § 100 nebudou zahrnovány doklady týkající se výlučně veřejné správy (bod A.), případně poměrná část přijatého plnění (bod. F.), která je vyloučena z nároku na odpočet. Tato plnění nemusí být zahrnována do evidence DPH z toho důvodu, že veřejnoprávní subjekt není v oblasti výkonu veřejné správy osobou povinnou (tedy nemůže být ani plátcem), proto mu nemohou být povinnosti uložené dle ustanovení § 100 ZDPH v uvedené oblasti vůbec určeny.

33

Nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor

„Nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor je osvobozen od daně. Osvobození se nevztahuje na krátkodobý nájem stavby bytů a nebytových prostor, nájem prostor a míst k parkování vozidel, nájem bezpečnostních schránek nebo trvale instalovaných zařízení a strojů.“

15)

Krátkodobým nájmem se rozumí nájem trvající

nejdéle 48 hodin, a to nepřetržitě. To znamená, že pokud obec například pronajme zasedací sál soukromé společnosti, která v něm uskuteční reklamní a předváděcí akci trvající jeden celý den, potom tento nájem není osvobozen a podléhá zdanitelnému plnění. Sazba daně v tomto případě je 19 %. „Plátce se může rozhodnout, že u nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor jiným plátcům pro účely uskutečňování jejich ekonomických činností se uplatňuje daň.“

16)

V případě, že obec (plátce DPH) pronajímá například

stavbu nebo nějaký nebytový prostor podnikateli, který je plátcem DPH, může se rozhodnout, zda bude u nájmu uplatňovat sazbu daně ve výši 19 % nebo nájem bude osvobozen. V praxi je většinou obvyklé, že obec u takového nájmu uplatňuje daň na výstupu, jelikož při nákupu materiálu (např. stavebního) a služeb (opravy, údržba nebo úklid) vztahujících se k předmětné nemovitosti má nárok na odpočet daně. V případě uplatňování osvobozeného nájmu od daně by obec neměla nárok na odpočet z přijatých zdanitelných plnění (tj. nákup materiálu a služeb) vztahujících se k této nemovitosti.

Služby a zboží poskytované v souvislosti s nájmem nemovitostí

V souvislosti s nájmem nemovitostí jsou ve většině případů poskytovány i doprovodné, nebo-li související služby a zboží s tímto pronájmem. Jedná se o dodávky elektřiny, tepla, plynu a vody, odstranění komunálního odpadu nebo úklidové práce.

34

____________________________ 15) 16)

§ 56 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty § 56 odst. 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

„Za dodání zboží nebo převod nemovitosti se však nepovažuje přeúčtování tepla, chladu, elektřiny, plynu a vody, které plátce pořídil od jiného plátce, pokud při jejich pořízení neuplatnil nárok na odpočet daně, a dále přeúčtování tepla, chladu, elektřiny, plynu a vody, které plátce pořídil od neplátce, pokud přijatá úhrada nepřevyšuje částku, za kterou plátce za teplo, chlad, elektřinu, plyn a vodu pořídil a o této skutečnosti účtuje odpovídajícím způsobem podle zvláštního předpisu 11a) nebo vede daňovou evidenci odpovídajícím způsobem, pokud jde o plátce, který nemá povinnost vést účetnictví.“ 17) „Za poskytnutí služby se však nepovažuje přeúčtování služeb, které plátce pořídil od jiného plátce, pokud při jejich pořízení neuplatnil nárok na odpočet daně, a dále přeúčtování služeb od neplátce, pokud přijatá úhrada nepřevyšuje částku, za kterou plátce služby pořídil a o této skutečnosti účtuje odpovídajícím způsobem podle zvláštního předpisu 11a) nebo vede daňovou evidenci odpovídajícím způsobem, pokud jde o plátce, který nemá povinnost vést účetnictví.“

18)

Z citace těchto ustanovení ZDPH je zřejmé, že pokud obec (plátce DPH) přeúčtovává služby a zboží související s pronájmem nemovitosti, u kterých neuplatní nárok na odpočet daně, ve stejné výši v jaké tyto služby a zboží pořizuje, nejedná se o zdanitelné plnění. To znamená, že při přefakturaci těchto služeb a zboží nezatěžuje tuto fakturaci daní a neodvádí z ní DPH. V případě, že se obec rozhodne uplatnit nárok na odpočet daně u těchto pořízených služeb a zboží od plátce, je tato přefakturace zdanitelným plněním. Taktéž, pokud fakturuje tyto služby a zboží za cenu vyšší, než za kterou je pořídil, je opět tato fakturace zdanitelným plněním.

Převod staveb, bytů, nebytových prostor a pozemků

Převádí-li obec stavby, byty nebo nebytové prostory, je převod osvobozen od daně, pokud k převodu těchto nemovitostí dojde po uplynutí tří let od kolaudace nebo

35

____________________________ 17)

§ 13 odst. 10 písm. d) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

18)

§ 14 odst. 5 písm. e) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty od nabytí těchto předmětných nemovitostí. Za nabytí nemovitosti se však nepovažuje vymezení bytů a nebytových prostor jako jednotek podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorám a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. Vlastní-li obec bytový dům, ve kterém vymezí byty za jednotky v souladu s výše uvedeným předpisem, stává se vlastníkem jednotlivých bytových jednotek. Následný převod těchto bytových jednotek (např. nájemcům bytů) je osvobozen od daně. „Převod pozemků je osvobozen od daně. Výjimkou je převod stavebního pozemku, který je zdanitelným plněním. Aby byl pozemek pro účely DPH považován za pozemek stavební, musí být splněny dvě podmínky: - je vydáno stavební povolení, - na pozemku není stavba jako věc.“ 19) Pokud obec převádí ze svého vlastnictví nezastavěné pozemky, na které je pouze vydáno územní rozhodnutí o zástavbě rodinnými domy je tento převod osvobozen od daně.

Prodej movitých věcí

Prodej movitých věcí, které obec využívá pro hospodářskou činnost a u nichž uplatnila nárok na odpočet při pořízení podléhá zdanitelnému plnění v 19 % sazbě DPH. Sporným případem je prodej movitého majetku, který byl nakoupen a využíván pro výkon veřejné správy. V ZDPH nenalezneme jakékoliv ustanovení, které by umožnilo obci nezatížit prodej tohoto majetku DPH. „Výkladově bychom mohli najít řešení tehdy, jestliže budeme považovat prodej majetku týkající se

36

____________________________ 19)

Holubová, O.: DPH u veřejnoprávních subjektů, zejména obcí, 2. aktualizované vydání: Praha, ASPI, 2006, str. 89.

veřejnoprávní činnosti za činnost, kterou veřejnoprávní subjekt koná v postavení osoby nepovinné k dani, a proto, že už při samotném nákupu tento subjekt jednal jako osoba nepovinná k dani (nikoli z důvodu, že prodej majetku je veřejnou správou).“ 20) Prodej majetku, který obec užívala k výkonu veřejné správy, u kterého nebyl uplatněn odpočet daně, dle zveřejněného sdělení MFČR, není předmětem daně. Z hlediska tohoto sdělení MFČR prodej tohoto majetku nepodléhá zdanitelnému plnění a není z něj odvedena DPH.

Ubytovna

Obec provozuje vlastní ubytovnu a má živnostenský list na ubytování. Tato činnost nemá s veřejnou správou žádnou souvislost, obec je z důvodů jejího vykonávání osobou povinnou k dani, protože se jedná o poskytování služeb za účelem získání příjmů mimo rámec veřejné správy. Ubytovací služby podléhají 5% sazbě daně dle § 47 odst. 2 ZDPH a přílohy č. 2. k ZDPH. Obec je povinna odvádět daň na výstupu.

Komunální odpad

Likvidaci komunálního odpadu provádí obec na základě veřejné vyhlášky. Jde o činnost, která není uvedena v příloze č. 3 ZDPH a je vykonávána veřejnoprávním subjektem na základě normy (obecně závazné vyhlášky) platné na území obce. Každý původce odpadu je povinen platit obci poplatek. Jedná se o činnost v oblasti veřejné správy. Jsou splněny všechny podmínky k tomu, aby předmětná činnost byla vyňata z předmětu daně. I přesto, že je obec plátcem DPH, z těchto důvodů likvidaci komunálního odpadu nezdaňuje. ____________________________

37

20)

Holubová, O.: DPH u veřejnoprávních subjektů, zejména obcí, 2. aktualizované vydání: Praha, ASPI, 2006, str. 84.

V jiném případě zřídí obec příspěvkovou organizaci, jejíž hlavní činností je likvidace komunálního odpadu. Tato organizace, jak jsme si již uvedli, je samostatný právní subjekt, má individuální smlouvy s občany a podnikateli, které se řídí občanským či obchodním zákoníkem. Ač je podstata obou činností naprosto stejná, činnost příspěvkové organizace není působností v oblasti veřejné správy pro účely DPH z toho důvodu, že se řídí soukromoprávními předpisy. Ke stejnému závěru se dospěje i tehdy, jestliže bude obec sama likvidovat odpad na stejném právním základu jako příspěvková organizace v předchozím příkladu. Takovou činnost obce nelze označit za činnost v rámci veřejné správy, protože za stejných podmínek může odpad likvidovat jakákoliv jiná osoba. V praxi může nastat situace, že likvidaci komunálního odpadu na území dané obce provádí ještě jeden soukromý subjekt, který je rovněž plátcem DPH. Tento plátce je povinen zatěžovat svá plnění na výstupu daní se sazbou 19 %. Zákon mu nepovoluje požívat stejné daňové výhody, které se vztahují na obec (veřejnoprávní subjekt). Z těchto důvodů je v tržně nevýhodném postavení, protože nemůže cenově konkurovat obci. Tento soukromý subjekt se rozhodne uplatňovat své právo prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který následně rozhodne o narušení hospodářské soutěže. Od okamžiku nabytí právní moci zmíněného rozhodnutí musí obec předmětnou činnost zdaňovat, i když ji vykonává jako veřejnoprávní subjekt v rámci výkonu působnosti v oblasti veřejné správy. Činnost se stává předmětem daně.

Výchova a vzdělávání

Obec jednou měsíčně pořádá přednášky pro děti a mládež na téma: „Drogová závislost a její prevence“. Obec v rámci těchto přednášek prodává posluchačům po skončení přednášky knihy týkající se předmětné problematiky. Prodej tohoto zboží je osvobozen od daně, jelikož poskytnutí služeb a dodání zboží úzce souvisejícího s ochranou a výchovou dětí a mládeže veřejnoprávními subjekty je osvobozeno od daně podle § 61 písmene b) ZDPH.

38

Kulturní činnost

Nemimořádným jevem je, když obec na svém obecním úřadě nebo v některých svých prostorách provozuje knihovnu dostupnou široké veřejnosti. Knihovna je zejména zaměřená na půjčování knih, časopisů a hudební produkce na CD. Kromě této činnosti prodává návštěvníkům knihovny i knihy, časopisy a noviny. Obě tyto činnosti jsou dle § 61 písmene e) ZDPH osvobozené, jelikož se jedná o poskytování kulturních služeb a dodání zboží s těmito službami úzce spojenými. Ale pokud by obec prodávala, byť i v prostorách knihovny zboží nesouvisející s knihovní činností (např. nápoje a potraviny), tento prodej by podléhal zdanění příslušnou sazbou daně. Další kulturní činností obce může být provoz kulturní památky, která je majetkem obce. Vstupné, jenž vybírá obec od platících návštěvníků této památky je také osvobozené podle § 61 písmene e) ZDPH. Úplně stejný charakter má vybírané vstupné při divadelních vystoupeních pořádaných obcí v místní sokolovně v rámci zlepšení kulturní povědomí občanu.

Dotace

Obec je plátce DPH a v rámci své činnosti žádá o dotaci na neinvestiční projekt s 90 % podporou Evropské unie zaměřený na propagaci cestovního ruchu v její obci či kraji. Předmětem projektu jsou zejména propagační materiály s turistickými informacemi (památky, přírodní útvary a úkazy, cyklistické trasy,

ubytování

a stravování a informace o historii obce). Součástí projektu je i inzerce v denním a odborném tisku, zajištění reklamy a propagace ve vysílání místních rádiových stanicích, návrh loga, realizace nových webových stránek. Všechny propagační materiály projektu jsou distribuovány zdarma turistům prostřednictvím partnerů podílejících se na projektu, informačních center, veřejných míst apod. Protože je obec plátce DPH, mají nárok na dotaci ve výši částky bez DPH.

39

Vzhledem k tomu, že výstupem jsou letáky a propagační materiály, které jsou rozdávány zdarma, nemá obec nárok na odpočet DPH na vstupu. Podle definice pojmu ekonomická činnost – viz. § 5 odst. 2 ZDPH. Z toho plyne, že bychom vlastně museli hradit DPH z vlastních zdrojů. Dle zveřejněného výkladu MFČR, jsou v některých případech poskytovány dotace včetně DPH nebo DPH je poskytováno v rámci krátícího koeficientu.

Zemní práce

Obec v rámci své hospodářské činnosti provádí zemní a výkopové práce. Činí tak vlastním strojem, vlastním zaměstnancem a za úplatu. Podle § 2 živnostenského zákoníku, je živností soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Tato činnost nemá s veřejnou správou žádnou souvislost, a proto je obec osobou povinnou k dani, protože poskytuje služby za účelem získání příjmů nad rámec veřejné správy. Zemní práce podléhají 19% sazbě daně dle ustanovení § 47 odst. 2 ZDPH a obec v rámci provádění této činnosti odvádí daň na výstupu.

2.2. Posouzení efektivnosti plátcovství V následujícím textu se při posuzování efektivnosti bude brát v úvahu obec, která provozuje a má výnosy z hospodářské činnosti. Ve většině případů se obec stává plátcem DPH ze zákonných důvodů, tj. překročení výše stanoveného obratu povinného pro registraci. V tomto případě obec nemá možnost výběru, zda se stát dobrovolně plátce DPH, nebo zůstat osobou osvobozenou od uplatňování daně (neplátce). V případě možnosti dobrovolné registrace k plátcovství DPH, by měla každá taková obec posoudit, zda dobrovolná

40

registrace je pro ni výhodná. To znamená, že musí zhodnotit veškeré přínosy v souvislosti se vznikem a nově nastoleným stavem, ve kterém bude jako plátce DPH působit. Taktéž musí zkalkulovat veškeré náklady, které dodatečně vzniknou, když se stane plátce DPH. Proto v následující části budou přiblíženy obě hodnotící stránky.

2.2.1. Výhody vzniklé plátcovstvím

Výhody vzniklé pro obec z toho titulu, že se stala plátce DPH se mohou rozdělit mezi objektivní a subjektivní výhody. Objektivní výhody jsou pro všechny obce shodné, naproti subjektivním, které se vážou jen na konkrétní obec a na její činnost. Mezi výhody objektivní řadíme zejména nižší pořizovací náklady jak u nakupovaného majetku, tak i např. při subdodavatelských prací nebo nákupu materiálu a zboží. Snížením pořizovací ceny docílí obec tím, že si jako plátce DPH uplatní nárok na odpočet daně, kterou v pozici neplátce zahrnovala do pořizovací ceny. Ve většině případů se jedná o snížení 19 % daně z přidané hodnoty, a proto by pořizovací náklady klesly o 15,97 % oproti původním. Další objektivní výhodou je širší okruh obchodních partnerů (podnikatelů) odebírající výrobky nebo služby od obce. Pro odběratele obce vzniká obdobná výhoda jako v předchozím případě. Jedná se o snížení pořizovací ceny služeb, výrobků a zboží u subjektů, kteří tyto služby, výrobky a zboží nakupují od obce. Nižší nákupní ceny dosáhnou tím, že si mohou uplatnit nárok na odpočet daně, což v případě obce jako neplátce nemohli. Tímto se obec stává cenově konkurenceschopnější na daném trhu. Větší důvěryhodnost obce je další objektivní výhodou. Je to z toho důvodu, že široká veřejnost i podnikatelská sféra vnímá plátcovství jako znak většího obchodování a znak větší podnikatelské činnosti oproti drobné živnosti, kterou provozují převážně neplátci. Dále lze bez pochyby říci že se vznikem plátcovstí vniká řada starostí a problémů ať již organizačních, tak i legislativních. A z tohoto důvodu okolí vnímá, že daná obec je schopnější.

41

Do subjektivních výhod můžeme zařadit sazbu DPH. Například obec provozuje ústřední kotelnu, která vyrábí a dodává teplo do bytových domů nacházejících se v obci. Na vstupu při této činnosti jsou kromě jiného pořízení, suroviny, z kterých je vyráběno teplo (uhlí, palivové dříví nebo plyn). Tyto suroviny podléhají 19 % sazbě DPH. Naproti vstupům v podobě nákupů spalované suroviny je výstup v podobě dodávaného tepla. Dodávky tepla fakturované obyvatelům jednotlivých bytových domů podléhají 5% sazbě DPH. Z této popsané situace vyplývá výhoda pro obec v podobě cenového rozdílu. Jedná se o cenový rozdíl mezi výstupy (prodej tepla) a vstupy (pořízení spalované suroviny) při porovnání neplátce a plátce DPH. Rozdíl je z toho důvodu, že plátce DPH si uplatní při nákupu spalované suroviny nárok na odpočet daně, tzn. že má vstupy oproti neplátce levnější o 19 % DPH (15,97 %). Naproti tomu sice na výstupu odvádí DPH, ale pouze v 5 % sazbě DPH. Jedná se o snížení výnosu (bere-li se nezměněná celková - konečná cena dodávaného tepla) o 4,76 %. Vezme-li se cenový rozdíl mezi snížením vstupů o 15,97 % a zvýšením výstupů o 4,76 % vyjde tak výsledek v podobě zisku ve výši 11,21 %. Takové procento není vůbec nezanedbatelné. Čím je větší obrat této posuzované činnosti, tím je ziskovost této činnosti plátcem DPH vyšší oproti neplátci.

2.2.2. Nevýhody vzniklé plátcovstvím

Tím, že se obec stane plátcem DPH nevznikají pouze výhody pro obec, ale i nevýhody. Mezi takové nevýhody můžeme označit vyšší náklady a vedení účetnictví a daňové evidence. Jedná se zejména o zvýšení mzdových prostředků na další nebo na odborně zdatnějšího zaměstnance (účetní obce) nebo vyšší náklady v důsledků nového zaškolování zaměstnanců v oblasti DPH. Další nevýhodou je změna ve vnitřním systému obce způsobená např. změnou koloběhu účetních a daňových dokladů a jinou osobní odpovědností za jednotlivé účetní operace. Mezi další nevýhodu se mohou označit i případné vyšší náklady z titulu daňového doměrku z případné kontroly DPH se strany finančního úřadu (mimo

42

časovou zátěž) nebo náklady na poradenské služby od společnosti zabývající se daňovým poradenstvím.

2.2.3. Vyhodnocení

V předchozích dvou pododdílech byly představeny příklady možných výhod a nevýhod spojených se vznikem plátcovství DPH. Při porovnání výše popsaných výhod s nevýhodami nelze vyvodit jednotný všeobecný závěr vztahující na všechny obce. Efektivnosti plátcovství pro obce, jenž se mohou stát dobrovolně plátci DPH, je závislá na mnoha faktorech. Tyto faktory musí obec důkladně posoudit a vyhodnotit tak, aby neučinila nesprávné rozhodnutí, které by přineslo těžkosti a problémy. Z pohledu ZDPH by nesprávné rozhodnutí bylo zvratné, ale až po uplynutí minimálně 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Po tomto časovém období by totiž obec, jejíž obrat nepřesáhl 1 000 000,- Kč, mohla požádat o zrušení registrace k DPH. Efektivnost plátcovství pro obec je výhradně subjektivní záležitost, a proto nelze všeobecně vyvodit konkrétní závěr.

43

ZÁVĚR Na závěr této práce by bylo vhodné opětovně připomenout, že obec v postavení veřejnoprávního subjektu je povinna dodržovat veškeré právní předpisy zahrnuté v právním řádu České republiky. ZDPH je součástí právního řádu České republiky a vztahuje se na veškeré subjekty provádějící ekonomickou činnost. Obec, zejména při nakládání s vlastním majetkem a při provozování hospodářské činnosti, vykonává z pohledu ZDPH ekonomickou činnost. Pro obec v pozici plátce DPH vzniká řada zákonných povinností. Jedná se zejména o sledování obratu pro povinnou registraci k DPH. Při překročení zákonné výše obratu, stanovení zákonného termínu pro registraci a její včasnost registrace. Obec v pozici plátce DPH musí znát vymezení předmětu daně, aby správně zdaňovala činnosti, jenž jsou dané zákonem a naopak, aby nezdaňovala více než musí. Dále by měla obec znát možnosti nároku na odpočet daně a způsob jejího uplatnění, s kterým nepřímo souvisí i specifický způsob vedení daňové evidence veřejnoprávního subjektu. Cílem této práce bylo i zdokumentování nejběžnější činnosti obce v roli plátce DPH v praktických příkladech. Častou činností je nájem obecního majetku občanům nebo podnikatelům včetně dodávek doprovodných služeb a zboží. Také při převodu majetku (nemovitostí a movitých věcí) na další subjekty si obec musí dávat pozor, neboť v některých případech převod podléhá zdanění. Běžnou činností obce je vybírání poplatků za

likvidaci komunálního odpadu, která je stanovena obecně

závaznou vyhláškou vydanou obcí a nepodléhá zdanění DPH. Ale ve vymezených případech, které mohou nastat, může tato likvidace odpadu podléhat zdanění. Jedná se o příspěvkovou organizaci obce nebo konkurenční soukromý subjekt. V neposlední řadě i kulturní činnost obce a s ní související služby a prodej zboží podléhající zákonné úpravě obsažené v ZDPH. Při závěrečném hodnocení efektivnosti dobrovolného vzniku obce plátcem DPH, jsem dospěl k názoru, že nelze vyvodit obecný závěr, protože je to pouze subjektivní záležitost té dané obce.

44

Dále by bylo dobré připomenout, že tak jako jiné oblasti právní úpravy, tak i oblast týkající se DPH se přetváří, mění a vyvíjí. Dá se říci, že daňové právo je živé právo, živá hmota, jíž je dostáváno značných změn a úprav formou nespočetných novelizací a prováděcích předpisů, které jsou mnohdy nepřehledné a komplikované i pro odborníky na tuto danou oblast. Proto je pro obec nezbytné tuto danou právní oblast neustále sledovat a nepodcenit její další vývoj.

45

Použitá literatura:

Holubová, O.: DPH u veřejnoprávních subjektů, zejména obcí, 2. aktualizované vydání, Praha, ASPI, 2006, ISBN 80-7357-171-4. Pitner, L., Benda, V.: Daň z přidané hodnoty s komentářem, 2. aktualizované vydání, Olomouc: Nakladatelství ANNAG, 2006. ISBN 80-7263-340-6. Ledvinková, J.: DPH v příkladech, 2. aktualizované vydání, Olomouc: Nakladatelství ANNAG, 2006. ISBN 80-7263-330-9. Galončík, S., Paikert, O.: DPH 2005 po novele výklad s příklady, Praha: GRADA Publishing, 2005. ISBN 80-247-1235-0. Galončík, S., Louša, F.: DPH a účtování – přeprava, dovoz, vývoz, služby, Praha: GRADA Publishing, 2006. ISBN 80-247-1806-5. Benda, V.: Zákon o dani z přidané hodnoty s komentářem, Poradce 2007/9, Český Těšín: Poradce s.r.o., 2007. Průcha, P.: Správní právo, Obecná část, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2003. ISBN 80210-2763-0.

Použité prameny práva: Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 172/1990 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů

46

zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví

Informace z webových stránek: www.mfcr.cz

47

Použité zkratky: CZK

- Česká koruna

ČNB

- Česká národní banka

ČR

- Česká republika

DIČ

- daňové identifikační číslo

DPH

- daň z přidané hodnoty

EU

- Evropská unie

EUR

- Euro (měnová jednotka EU)

MFČR

- Ministerstvo financí české republiky

ZDPH

- zákon o dani z přidané hodnoty

48

Life Enjoy

" Life is not a problem to be solved but a reality to be experienced! "

Get in touch

Social

© Copyright 2013 - 2019 TIXPDF.COM - All rights reserved.