Somatický a psychomotorický vývoj u vybraného souboru dětí z 1. tříd Praha, Strakonicko

1 Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra antropologie a genetiky člověka Somatický a psychomotorický v&...
Author:  Adéla Sedláková

0 downloads 2 Views 2MB Size

Recommend Documents


No documents
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra antropologie a genetiky člověka

Somatický a psychomotorický vývoj u vybraného souboru dětí z 1. tříd – Praha, Strakonicko Bc. Martina Koubová

Diplomová práce Praha 2010

Školitel: RNDr. Blanka Vacková, CSc.

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem svoji diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jsem pouze podklady uvedené v přiloženém seznamu.

V Praze dne ……………….

………………………….. podpis

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Poděkování

Na tomto místě bych chtěla poděkovat RNDr. Blance Vackové, CSc. za cenné rady a čas, jež mi věnovala.

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Obsah Prohlášení............................................................................................................................... - 5 Obsah ..................................................................................................................................... - 4 1

Abstrakt.......................................................................................................................... - 6 -

2

Úvod............................................................................................................................... - 8 2.1

Periodizace dětského věku..................................................................................... - 8 -

2.1.1

Období novorozenecké .................................................................................. - 8 -

2.1.2

Období kojenecké .......................................................................................... - 9 -

2.1.3

Období batolete.............................................................................................. - 9 -

2.1.4

Předškolní období ........................................................................................ - 10 -

2.1.5

Školní období............................................................................................... - 13 -

2.1.6

Mladší školní věk......................................................................................... - 14 -

2.1.7

Starší školní věk........................................................................................... - 16 -

2.1.8

Období dorostového věku (adolescence)..................................................... - 16 -

2.2

Školní zralost ....................................................................................................... - 17 -

2.2.1

Tělesná zralost ............................................................................................. - 20 -

2.2.2

Kognitivní zralost ........................................................................................ - 22 -

2.2.3

Emoční a motivační zralost.......................................................................... - 23 -

2.2.4

Sociální zralost............................................................................................. - 23 -

2.2.5

Nástup do školy ........................................................................................... - 24 -

2.2.6

Školní nezralost............................................................................................ - 25 -

2.3

Jemná motorika.................................................................................................... - 26 -

2.3.1

Navlékání korálků........................................................................................ - 27 -

2.3.2

Skládání puzzle ............................................................................................ - 27 -

3

Cíl práce....................................................................................................................... - 28 -

4

Materiál a metodika ..................................................................................................... - 29 4.1

Materiál ................................................................................................................ - 29 -

4.2

Metodika .............................................................................................................. - 29 -

4.2.1 4.3 5

Statistické zpracování .................................................................................. - 30 Hypotézy:............................................................................................................. - 32 -

Výsledky ...................................................................................................................... - 33 5.1

Věk....................................................................................................................... - 33 -4-

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

5.2

Tělesná výška....................................................................................................... - 33 -

5.3

Tělesná hmotnost ................................................................................................. - 34 -

5.4

Délka horní končetiny.......................................................................................... - 34 -

5.5

Délka paže............................................................................................................ - 35 -

5.6

Délka předloktí .................................................................................................... - 36 -

5.7

Délka ruky............................................................................................................ - 36 -

5.8

Biakromiální šířka................................................................................................ - 37 -

5.9

Bispinální šířka .................................................................................................... - 38 -

5.10

Obvod hrudníku ................................................................................................... - 38 -

5.11

Obvod břicha........................................................................................................ - 39 -

5.12

Index Queteleta – Boucharda............................................................................... - 40 -

5.13

Index délky horní končetiny k tělesné výšce ....................................................... - 40 -

5.14

Index biakromiální šířky k tělesné výšce............................................................. - 41 -

5.15

Kožní řasa nad bicepsem ..................................................................................... - 41 -

5.16

Kožní řasa nad tricepsem ..................................................................................... - 42 -

5.17

Kožní řasa subskapulární ..................................................................................... - 43 -

5.18

Kožní řasa suprailiakální ..................................................................................... - 44 -

5.19

Součet čtyř kožních řas ........................................................................................ - 45 -

5.20

Odhad podílu tukové složky (určený na základě dvou kožních řas) ................... - 45 -

5.21

BMI (Body mass index)...................................................................................... - 46 -

5.22

Filipínská míra ..................................................................................................... - 46 -

5.23

Navlékání korálků................................................................................................ - 47 -

5.24

Skládání puzzle .................................................................................................... - 47 -

5.25

Věk rodičů............................................................................................................ - 48 -

5.26

Vzdělání rodičů.................................................................................................... - 48 -

6

Diskuze ........................................................................................................................ - 49 -

7

Závěr ............................................................................................................................ - 52 -

8

Použité zdroje .............................................................................................................. - 54 -

9

Příloha – tabulky.......................................................................................................... - 59 -

10

Příloha – grafy ......................................................................................................... - 79 -

11

Příloha - obrázky.................................................................................................... - 106 -

-5-

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

1 Abstrakt Somatický růst je ukazatelem zdravotního stavu jedince i populace, ukazatelem sociálních i ekonomických aspektů v minulosti a přítomnosti. Je primárně řízen genetickým kódem, ovlivňován působením hormonů a faktory zevního prostředí. Pokud dítě žije v takových podmínkách, ve kterých může být plně uplatněn jeho genetický potenciál, tj. při dostatečné zdravotní péči, zajištění vhodné výživy a ve vhodných sociálněekonomických podmínkách, pak jeho tělesný růst, psychický i fyzický vývoj probíhá v souladu s doporučenými referenčními údaji. V šesti letech je dítě zpravidla připraveno pro vstup do školy. Důležitými předpoklady školní zralosti je právě souhrn vyspělosti psychické, sociální, biologické a zdravotní stav. V dnešní době je trend odkladů školní docházky ve velkém rozmachu. V některých případech jsou odklady opravdu nutné a prospěšné, v jiných naopak chtějí rodiče svým dětem „prodloužit“ dětství. Vyvstává tedy otázka, zda-li opravdu existují signifikantní rozdíly mezi dětmi šestiletými a sedmiletými a to jak v somatickém stavu jedinců, tak i psychomotorickém stavu. Vzhledem k tomu, že faktor prostředí ovlivňuje mnohé, další otázka zní, zda-li existují signifikantní rozdíly mezi dětmi z prvních tříd z různých oblastí.

Klíčová

slova:

somatický

vývoj,

psychomotorický

antropometrický parametr

-6-

vývoj,

školní

zralost,

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

In six years the child is usually ready to enter to primary school. The important preconditions for school maturity is just a summary of psychological maturity, social, biological and health. Somatic growth is an indicator of the health status of individuals and populations, an indicator of social and economic aspects of past and present. It is primarily driven by the genetic code, the action of hormones and influenced by external environmental factors. If a child lives in such conditions, where it´s genetic potential can be fully realized, i.e. sufficient health care, providing adequate nutrition and appropriate socio-economic conditions, then his physical growth, mental and physical development is in accordance with the recommended references. Nowadays, the trend to delay school attendance in a large boom. In some cases the delays are really necessary and beneficial, in others parents want to "extend" their childhood. The question therefore is whether there are indeed significant differences between children six-year old and seven-years old, both in somatic condition of individuals, and psychomotor status. Given that the environmental factor affects many, the next question is whether there are significant differences between children in their first grade of school of other regions.

Key words: somatic development, psychomotor development, school maturity, antropometric parameter

-7-

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

2 Úvod Tělesný růst a vývoj jedince jsou dva děje, které spolu úzce souvisejí a vzájemně se ovlivňují, jsou citlivým ukazatelem zdravotního stavu. Sledování hodnot základních tělesných charakteristik dětí a dospívající mládeže je nejjednodušším způsobem posuzování zdravotního a výživového stavu jedinců i skupin populace. V šesti letech nastává pro mnoho dětí důležitý životní předěl – nástup povinné školní docházky. K tomu, aby dítě mohlo nastoupit do školy, je zapotřebí, aby bylo dostatečně vyzrálé. Vyzrálostí pro školu rozumíme odpovídající růst i fyzické dispozice, dostatečnou psychickou zralost i manuální zralost, která je nezbytná pro zvládnutí mnoha školních dovedností. V následujících kapitolách je shrnut postnatální vývoj dítěte a školní zralost. Pro přehlednost vývoje dětského organismu stručně charakterizuji jednotlivé vývojové etapy s důrazem na období předškolní a mladší školní.

2.1 Periodizace dětského věku 2.1.1 Období novorozenecké Období novorozenecké (neonatální) začíná přestřižením pupečníku a trvá 28 dní. Základní fyziologickou charakteristikou novorozeneckého období je adaptace dítěte na podmínky prostředí mimo tělo matky. Tato adaptace spočívá v tom, že začnou samostatně pracovat orgány, jejichž funkci v plodovém období zastávala placenta (Machová, 2002). Důležitými parametry pro hodnocení zralosti novorozence jsou jeho hmotnost a délka (Zahálková, 2002). Křivka hmotnosti těla novorozence klesá v prvních dnech po narození. Za normálních okolností úbytek trvá do 3. – 4. dne a nepřesahuje 10 – 15 % porodní hmotnosti. U nedonošených dětí trvá úbytek déle a bývá hlubší. S váhovým úbytkem souvisí i přirozený pozvolný začátek laktace: nejprve saje obvykle několikrát „naprázdno“, první malé dávky mateřského mléka (5 – 10 ml) vypije v optimální případě cca 24 hodin po porodu. Ve 2. týdnu pije již okolo 100 ml na dávku i více (Lebl et al., 2003) Tělesné proporce novorozence se vyznačují relativně velkou hlavou, dlouhým trupem a krátkými končetinami (Obr. 1) (Malá, Klementa,1985). Hrudník je malý a má válcovitý tvar – není o moc větší než hlava (Allen, Marotz, 2005). Kosti lebky nejsou ještě spojeny švy (Malá, Klementa, 1985).

-8-

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

2.1.2 Období kojenecké Kojenecké období trvá 11 kalendářních měsíců – začíná 29. den života a končí v den prvních narozenin dítěte. Je především období dramatického somatického, neuropsychického a motorického vývoje, který symbolicky vrcholí prvním samostatným krůčkem a prvním smysluplným slovem kolem jednoho roku věku (Lebl et al., 2003). První rok života se vyznačuje velmi rychlým růstem a intenzivním psychomotorickým vývojem. Růstové tempo v kojeneckém věku je vůbec nejprudší v celém růstovém období po narození (Machová, 2002). Je zajímavé, že během 12 měsíců není růstová rychlost stejnoměrná. V prvních třech měsících po narození je největší (Lisá, Kňourková, 1986). Ke konci prvního roku váží průměrné dítě 10 kg. Za první rok života vyroste dítě o polovinu své porodní délky (o 25 cm), takže v jednom roce měří asi 75 cm (Machová, 2002). Rozvíjí se výrazně zrak a sluch, tedy smysly nutné pro poznávání okolního světa a pro jeho chápání. S rozvojem zraku souvisí i pohyb ruky. Kolem 3. měsíce dovede kojenec chytit jednou rukou druhou, ohmatávat ji a prohlížet si ji (Lisá, Kňourková, 1986). Během kojeneckého období se dále zdokonaluje jemná motorika. Na konci období již úchop provází opozicí palce (Havlíčková, 1998).

2.1.3 Období batolete Batolivé období trvá od začátku druhého roku do konce třetího roku. Název „batolivé období“ nám nejlépe ukazuje hlavní znak tohoto úseku života dítěte. Vývoj batolete pokročil tak, že se začíná pohybovat samostatně, i když ještě trochu nejistě – batolí se (Lisá, Kňourková, 1986). Samostatná chůze umožní dítěti opouštět matku a zkoumat okolí. I když matka zůstává jeho opěrným bodem a dítě se často ujišťuje o její přítomnosti, přichází vývojový zlom – počátek nezávislosti a samostatnosti (Lebl et al., 2003). Ve druhém roce se růstové tempo zpomaluje. Roční přírůstek tělesné výšky činí již jen polovinu přírůstku za první rok života. (Machová, 2002). V období mezi 1. a 2. rokem života vyroste dítě průměrně o 12 cm (11,2 – 12,86cm), měří tedy zhruba koncem 2. roku 86 až 87 cm (Lisá, Kňourková, 1986). Výška dítěte ve dvou letech činí přibližně 50 % konečné výšky v dospělosti. Ve třetím roce dále klesá růstové tempo. Dítě vyroste za tento rok průměrně o 9 cm. Ve třech letech měří asi 97 cm. Průměrné hodnoty výšky se pohybují mezi 93 až 100 cm. Zhruba lze výšku ve třech letech označit za dvojnásobek porodní délky (Machová, 2002).

-9-

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Stejným způsobem se zvětšuje i hmotnost dítěte (Lisá, Kňourková, 1986). Od 1. roku do 2. roku přibude dítě batolivého období pouze kolem 2,5 kg a za třetí rok ještě méně. Průměrná hmotnost tříletého dítěte je 15 kg (Malá, Klementa, 1985). V tomto období se mění proporce těla. Batole se stále více podobá dospělému člověku. Roste hlavně dolní část těla, a to dolní končetiny. Na výškovém přírůstku se tedy významně podílejí dolní končetiny, které jsou dvakrát delší než při narození. Na jejich utváření má vliv chůze dítěte (Lisá, Kňourková, 1986). Postupně dochází při chůzi k zužování báze (nohy batole klade blíže k sobě), objevuje se odvíjení chodidla při došlapu na patu a nikoliv došlap na celou plosku, kroky se stávají pravidelnější v délce i rytmu, nedochází k nadměrnému zvedání kolen. Horní končetiny postupně ztrácejí balanční funkci, klesají volně podél těla a začíná být patrný jejich lehký zkřížený souhyb, vzhledem k pohybujícím se dolním končetinám (Havlíčková, 1998). Druhý a třetí rok zaznamenává neobvyklý nárůst slovní zásoby (Lisá, Kňourková, 1986). S rozvojem řeči nastává zároveň velký pokrok v rozumovém a sociálním vývoji. Poškozená či porušená řeč může být velkou překážkou ve vývoji. Předpokladem pro vývoj řeči jako sociálního pojítka je sociabilita, tj. schopnost vytvářet a rozvíjet sociální vztahy (Machová, 2002).

2.1.4 Předškolní období Za období předškolního věku, navazující na věk batolecí, se zpravidla chápe poměrně široké období od 3 do 6 let. Dochází zde k mnoha vývojovým změnám, které se uskutečňují pod vlivem činitelů biologických či sociálních, případně působením jejich vzájemné interakce (Kucharská, 1999). Toto vývojové období je také charakterizováno rozvojem pohybové aktivity a intenzivního smyslového a citového vnímání (Lisá, Kňourková, 1986). Někdy se také označuje jako první dětství (Malá, Klementa, 1985). Od začátku 4. roku rostou děti pomalým plynulým tempem. Tento průběh růstu trvá i po skončení předškolního věku až do začátku pohlavního dospívání (Machová, 2002). V tělesném vývoji se mění vzájemné poměry velikostí jednotlivých částí těla, tj. tělesné proporce. Ještě na začátku předškolního období přetrvává v proporcionalitě postavy dětí převaha trupu a hlavy a končetiny jsou relativně krátké (Malá, Klementa 1985). Pro zaoblenost, způsobenou vyvinutým tukovým polštářem, který obklopuje svalstvo, se období od dvou let do konce čtvrtého roku nazývá období první tělesné plnosti (Machová, 2002). Okolo 5. roku jsou však již děti vytáhlejší, se štíhlejším trupem a poměrně delšími - 10 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

horními a dolními končetinami, než tomu bylo ve věku batolivém, která je charakterizován naopak plností postavy (Malá, Klementa, 1985). Průměrné roční přírůstky tělesné výšky se pohybují kolem 6 až 7 cm (Machová, 2002). V šesti letech měří děti u nás asi 115 až 117 cm (Malá, Klementa, 1985). Dítě přibývá asi 2 – 3 kg ročně a v šesti letech váží děvčata přibližně 19 až 22,5 kg, chlapci 17,5 až 21,5 kg (Allen, Marotz, 2005). V tomto období nedochází k růstu pouze dolních končetin, ale prodlužují se i horní končetiny, které se dosud opožďovaly, a tak teprve v 5 letech dosahují dvojnásobek délky, kterou měly při narození (Lisá, Kňourková, 1986). Vlivem dosud málo vyvinutého zádového a břišního svalstva je pro postavu dítěte předškolního věku charakteristické, že lopatky odstupují nazad a břicho vyčnívá dopředu. Trup je stále válcovitý, bez zúžení v pase. Mezi pátým a šestým rokem probíhá první proměna postavy, jejímž výsledkem je změna proporcí dětského těla (Machová, 2002). Dítě je spíše štíhlé, vytáhlé a proto bývá toto období nazýváno obdobím první vytáhlosti. V celkovém vzhledu dítěte se objevuje již určitý pohlavní rozdíl (Lisá, Kňourková, 1986). Hlava roste pomaleji a tvoří již jen jednu šestinu celkové tělesné výšky šestiletého dítěte. Růst mozkové části lebky je velmi ovlivněn růstem mozku. Mozek roste zpočátku velmi prudce a již v sedmém měsíci se zvýší jeho hmotnost na dvojnásobek (z asi 360 na 720 g), ve třech letech na trojnásobek. Zvětšování mozkovny je úměrné zvětšování mozku (Machová, 2002). Dolní část obličeje je poměrně drobná, tváře jsou zaoblené. Nos krátký a široký, rty plné a brada malá (Fetter et al., 1967). Oční řasy jsou stejně dlouhé jako u dospělých, takže se při dětských rozměrech obličeje zdají nadměrně velké. Obočí je u předškoláků vytvořeno nedostatečně. Vlasy dosahují velké délky, ale bývají většinou světlejší než v dospělosti (Lisá, Kňourková, 1986). Mezi čtvrtým a pátým rokem dosáhne mozek i obvod hlavy 80 % definitivní velikosti. Ke konci předškolního věku začíná postupná výměna dočasného chrupu za trvalý (druhá dentice). Po pátém roce se zpravidla objevují první zuby druhé dentice. Jako první stálé zuby se nejčastěji prořezávají vnitřní řezáky (tento typ erupce se nazývá I-typ) či stoličky (M-typ). V současné době se I-typ a M-typ erupce vyskytují přibližně stejně často. Jestliže se způsob prořezávání posuzuje ve vztahu k tělesné vyspělosti dítěte, ukazuje se, že děti s I-typem erupce jsou větší, těžší a celkově vyspělejší. U současné populace je možné I-typ považovat za progresivnější způsob začátku erupce (Machová, 2002). Se zvětšující se tělesnou hmotností zvyšují svou činnost i vnitřní orgány. Hmotnost srdce se ztrojnásobí ve 3 letech, zečtyřnásobí v 5 letech. Se zvyšujícím výkonem srdce klesá - 11 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

počet tepů v 5 letech na 98 – 100/minutu, v 6 letech na 90 – 95/minutu. Stejně se zvětšuje i hmotnost plic a počet dechů se v 5 letech snižuje na 26/minutu. V tomto věkovém období převažuje již hrudní typ dýchání nad břišním (Lisá, Kňourková, 1986). Během čtvrtého roku se zlepšuje pohybová kontrola. Čtyřleté děti nemají v normálním případě žádné potíže s chůzí do schodů se střídáním nohou a bez držení (Niessen et al., 1996). Dochází dále ke zdokonalování běhu. Rozvíjí se mnoho forem spontánních pohybových aktivit. Pestrost činností odráží i mentální vývoj (Havlíčková, 1998). Schopnost pohybu a udržení rovnováhy je podmíněna i zvětšováním hmotnosti svalstva. Svaly tvoří 35 % tělesné hmotnosti, tuk jen 15 %. Zvyšuje se počet svalových buněk. Pokračuje úbytek mimobuněčné tekutiny, celková hmotnost orgánů klesá na 10 % (Lisá, Kňourková, 1986). V předškolním věku se postupně zdokonaluje hrubá i jemná motorika (Machová, 2002). Předškolní dítě rádo běhá, skáče, leze po žebříku, hází s míčem. Budují se základy některých sportovních činností. Úroveň jemné motoriky je zřejmá v dovednostech sebeobsluhy – dítě se učí samo se oblékat, svlékat, obouvat si boty, vázat tkaničky. Stává se samostatným v jídle, učí se používat příbor (Kucharská, 1999). Od věku čtyř let se již zcela zřetelně projevuje i dominance vedoucí ruky. Do této doby lateralita rukou kolísá - děti střídavě používají obou rukou (ambidextrie). S rozvojem pohybu se dále rozšiřují zkušenosti dítěte předškolního věku a rozvíjí se myšlení, paměť, řeč a fantazie (Machová, 2002). Předškolák vykazuje dobrou úroveň konkrétní paměti, zejména ve spojení se zrakovým vnímáním (zájem o vizuální hry – např. Pexeso) (Kucharská, 1999). Fantazie pravděpodobně zastupuje realistický výklad jevů, jehož dítě předškolního věku ještě není schopno. V tomto období dítě rádo kreslí. V jeho kresbě se odráží nejen úroveň pohybových dovedností ruky, ale i úroveň psychického vývoje (Machová, 2002). Slovní zásoba dítěte závisí na sociálním prostředí, ve kterém vyrůstá. (Havlíčková, 1998). Potřeba dítěte ještě více se orientovat ve světě se manifestuje aktivitou v poznávání a růstem aktivní slovní zásoby (ze cca 1000 slov ve 3 letech až na 5000 v šesti letech) (Kucharská, 1999). Rozdíly jsou výrazné u mladších věkových skupin a v průběhu dalšího života se sice procentuální rozdíly snižují, ale absolutní rozdíl v počtu slov se udržuje. Abstrakce a zobecnění se vytvářejí v dalším průběhu života. Pro vznik abstrakce je důležitý způsob učení. Rozvíjí se řeč po stránce obsahové, zpřesňuje se výslovnost i gramatika (Havlíčková, 1998). Touha dítěte po verbálním vyjadřování nejlépe poznáme v jeho dotazech, kdy naše odpověď vyvolává celý další řetězec otázek a následných odpovědí. Jestliže rodiče podceňují význam dětské zvídavosti a zlehčují některé dotazy nebo naivní myšlení dítěte, nepříznivě ovlivňují celý duševní vývoj - 12 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

i přirozenou chuť k verbálnímu projevu (Lisá, Kňourková, 1986). Řeč má kromě funkce poznávací a komunikační i funkci regulační. Usměrňování vlastního chování se děje nejprve ve formě hlasité řeči, až později dochází k rozvoji vnitřní řeči (Kucharská, 1999). V předškolním období probíhá důležitý úsek sociálního vývoje. V této době se rozšiřuje okruh společenských vztahů dítěte a roste jeho samostatnost. Styk dítěte s druhými dětmi a dalšími dospělými je ve třech letech již vývojovou nezbytností (Machová, 2002). Dítě si osvojuje nové role (role kamaráda, role žáka), v kterých je možné pozorovat některé osobnostní vlastnosti (obliba, dominantnost, bázlivost) (Kucharská, 1999). Socializace předškolního dítěte spočívá v tom, jak se dítě dovede začlenit do společenství lidí a jak rychle si osvojuje normy sociálního chování (Lisá, Kňourková, 1986). U předškolního dítěte se budují záměrnou výchovou sociální kontroly. Na základě příkazů a zákazů se započíná s osvojováním norem. Přijetí a zvnitřnění norem signalizuje pocit viny, který se dostavuje, pokud dítě poruší pravidla stanovená dospělým (Kucharská, 1999). Rozvoj nezávislosti a samostatnosti dítěte je důležitým krokem k jeho osobnímu i společenskému dozrávání (Machová, 2002). V předškolním věku je patrné bohaté emocionální prožívání, charakteristické velkými výkyvy mezi krajními polohami (dítě rychle přechází ze smíchu do pláče). Podměty z prostředí by měly být takové, aby u dítěte převažovaly kladné city. Vrcholí prožitky strachu, proto má význam klidné a nestresující působení na dítě (Kucharská, 1999). Hlavní činností dětí v tomto věku je hra. Jde o činnost záměrnou, tvořivou, v niž se odráží život dospělých i prostředí, v němž dítě žije (Kubrichtová et al., 1993). Hra je potřebou dítěte, která přispívá k jeho pozitivnímu ladění (Kucharská, 1999). Je i základním prostředkem výchovy a vůdčím typem činnosti. Hra má řadu aspektů, kam řadíme aspekt poznávací, procvičovací, emocionální, pohybový, motivační, tvořivý, fantazijní, sociální rekreační, diagnostický a terapeutický (Opatřilová, 2006). Hrou dítě poznává, učí se, prožívá v ní plnou radost, projevuje city, učí se ovládat samo sebe, ukázňuje se, včleňuje se do společnosti (Kubrichtová et al., 1993).

2.1.5 Školní období Období, které následuje po předškolních letech, je zvláště významné. Děti jsou ve fázi vývojové integrace. Dochází k utřiďování a propojování různých vývojových dovedností, a díky tomu je dítě schopno plnit stále náročnější a složitější úkoly (Allen, Marotz, 2005). Školní věk trvá od začátku sedmého roku do konce čtrnáctého roku. Dělí se na mladší školní - 13 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

věk a starší školní věk (Machová, 2002). Mladší školní věk se také nazývá druhé dětství a z hlediska vývoje je obdobím relativního klidu (Malá, Klementa, 1985, Suchý, et al., 1979). Fyziologicky se začátek staršího školního věku projevuje prvními známkami vývoje druhotných pohlavních znaků (Machová, 2002).

2.1.6 Mladší školní věk Růstová aktivita a orgánové změny tohoto životního úseku nejsou významné. Výstavba těla pokračuje, ale v menším rozsahu (Lisá, Kňourková, 1986). Růst je pomalý, alevyrovnaný. Na začátku mladšího školního věku je dítě v období první vytáhlosti. Je štíhlé, břicho nevystupuje již dopředu. Často jsou pod kůží hrudníku zřetelně patrná žebra. Dojem vytáhlosti a hubenosti je způsoben i prodloužením končetin (Machová, 2002). Roste hlavně dolní část, dolní končetiny. Dítě vyroste asi o 5 až 7,5 cm ročně (Allen, Marotz, 2005). Krk, až do této doby krátký a široký, se vytahuje a stává se štíhlým. Pas je jasně vyznačen jako zúžení těla nad boky, hrudník je v předozadním směru oploštěn (Fetter et al., 1967). Klidné růstové tempo přispívá i k opětovnému přibývání podkožní tukové vrstvy, takže tělesné tvary se stávají plnějšími. Období první vytáhlosti je později vystřídáno obdobím druhé plnosti (Machová, 2002). Průměrný přírůstek hmotnosti je 2,3 až 3,2 kg ročně. Na váhovém přírůstku se výrazně podílí nárůst svalové hmoty (Allen, Marotz, 2005). Ustává téměř růst lebky, v 9 letech dosahuje téměř 90 % své konečné velikosti. Obvod hlavy je o hodně menší než obvod hrudníku. Stejným způsobem pomalu pokračuje i zvětšování mozkové tkáně (Lisá, Kňourková, 1986). Kolem 6 let dochází k remodelaci mozkové kůry, která se celkově ztenčuje, ale v jednotlivých vrstvách denzita neuronů stoupá (Lebl et al., 2003). V mladším školním věku již začíná celkové tvarové sexuální rozlišování těla chlapců a děvčat. Proto se toto období také nazývá bisexuální dětství (Machová, 2002). U dívek dochází k výraznějšímu růstu pánevních kostí, k zaoblování hýždí a nepatrnému začátku vyklenutí mléčné žlázy (Malá, Klementa, 1985). U chlapců dochází rovněž k zesílení kostry a svalů. Nejvíce mohutní svaly ramen a paží. Současně se snižuje svalové napětí (Lisá, Kňourková, 1986). Od 6 až 7 let začínají vypadávat dočasné zuby a postupně se prořezávají zuby stálé (Malá, Klementa, 1985). Jako první stálé zuby se objevují stoličky, které jsou pevnou oporou při kousání právě v době, kdy dítě ztrácí některé zuby mléčného chrupu. Vyměňují se střední a zevní dolní řezáky, pak střední a zevní řezáky v horní čelisti, dále špičáky v dolní čelisti, první stoličky v horní a dolní čelisti (Lisá, Kňourková, 1986). Prořezávání druhé stálé - 14 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

stoličky, bývá obvykle znamením, že nastává konec mladšího školního věku a že začíná puberta (Malá, Klementa, 1985). Od začátku mladšího školního věku se systematicky rozšiřuje psychická činnost dítěte, a to výchovně vzdělávacím působením (Malá, Klementa, 1985). Vstup do školy představuje velkou změnu v životě dítěte. Z hlediska tělesného vývoje je závažné především značné omezení pohybu. Jako neustálá zátěž se začne uplatňovat samostatná školní práce (Machová, 2002). Školní povinnosti jsou postupně stále náročnější a vyžadují soustředění, pozornost a zpracovávání stále komplexnějších informací (Lebl et al., 2003). Na začátku školní docházky dochází k vytvoření schopnosti soustředit se asi na 10 – 12 minutový úkol, v deseti letech na 15 minutový a ve dvanácti asi na 25 minutový úkol (Malá, Klementa, 1985). Důsledkem soustavného pracovního zatížení je únava, proto rodiče musí dbát na to, aby si školní dítě dostatečně odpočinulo. Základní forma odpočinku je spánek (Machová, 2002). V mladším školním věku se zlepšují dovednosti hrubé i jemné motoriky. Pohyby jsou jistější a přestávají být zbrklé (Allen, Marotz, 2005). Pohyby jsou i rychlejší, svalová síla je větší a nápadná je zejména zlepšená koordinace všech pohybů celého těla. S tím souvisí rostoucí zájem o pohybové hry a sportovní výkony, které vyžadují obratnost, vytrvalost a sílu (Langmeier, Krejčířová, 2006). Zlepšuje se smyslové vnímaní, rozvíjí se paměť, myšlení a řeč. Rozšiřuje se oblast zkušeností, které zvětšují kombinační možnosti. Přibývá abstraktní myšlení (Machová, 2002). Dítě již rozumí jednotlivým pojmům souvisejícím s kategorií času (dnes, zítra, včera) a pohybu (auta jezdí rychleji než kola). Získává jisté povědomí o smrti a umírání (Allen, Marotz, 2005). Pro sedmiletého je nejpodstatnější uspět ve škole a získat postavení ve skupině vrstevníků (Lebl et al., 2003). Úspěch dítěte ve škole je závislý především na rozumových schopnostech dítěte a jejich uplatnění ve školní výuce, na tom, jak se dovede vyrovnat s nároky, které na něho škola klade, ale i na citové a sociální atmosféře, kterou vytváří vztah mezi rodinou a školou (Lisá, Kňourková, 1986). Individuální schopnost učit se a rychlost učení je značně ovlivněna vývojem individuální strategie učení, kterému napomáhá vyučovací proces. Schopnost ekonomicky a efektivně se učit je nakonec rozhodující pro školní úspěch a tím i pro další životní cestu dítěte (Niessen et al., 1996). V tomto věku nabývá na významu výchova k plánovitosti, rozhodnosti, schopnosti překonávat překážky a kladení vzdálenějších cílů. Začíná se vytvářet určitý ráz charakteru a osobnosti s projevem individuálních vlastností

- 15 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

(Machová, 2002). Fantazie dětí tohoto období je velmi živá (Pražská skupina školní etnografie, 2005).

2.1.7 Starší školní věk Toto období se nazývá období pohlavního dospívání (puberta). Trvá asi od 11 až 12 let do 14 až 15 let a končí pohlavní dospělostí (Malá, Klementa, 1985). Puberta je hormonálně podmíněný proces fyzického zrání a růstového spurtu. Podle arbitrátních kritérií je ukončena v okamžiku, kdy je mladý jedinec schopen reprodukce (Machová, Hamanová, 2002). Hlavní tělesné změny spojené s pubertou podle Lebla, Krásničanové (1996) jsou: vývoj sekundárních pohlavních znaků, kompletní dozrávání (maturace) a postupné navození dospělé funkce nadledvin, vaječníků a varlat, dosažení dospělého stavu vývoje kostry, svaloviny a tukové tkáně, ukončení růstu dalších tělesných orgánů a tkání. Růst je urychlený a je doprovázen změnami v proporcionalitě (druhá proměna postavy a období druhé vytáhlosti) (Machová, 2002). Pubertální růstový výšvih začíná v průměru v 10 letech u děvčat a ve 12 a půl letech u chlapců. Na vrcholu dospívání vyroste dívka za rok 9 cm, chlapec 10,3 cm. Vlivem pohlavních hormonů se však poté růst postupně ukončuje (Lebl, 1997). Tělesná vytáhlost se projevuje především v délce končetin (Lisá, Kňourková, 1986). Se změnami tělesných proporcích souvisí zvýšení objemu kostní hmoty, rozvoj svalstva a rozložení podkožního tuku (Havlíčková, 1998). Změny se týkají především mléčné žlázy, ochlupení kolem zevních pohlavních orgánů (pubické ochlupení), ochlupení v podpaží (axilární ochlupení), proporcí těla, vousů u chlapců a růst hrtanu a změna hlasu (hlasová mutace) (Havlíčková, 1998, Machová, Hamanová, 2002). Vývoj pohlavních rozdílů mezi chlapci a dívkami je do 10 let velmi pomalý, avšak vývojové změny postupně přibývají, a tak u dívek od 8 let a u chlapců od 9 let můžeme pozorovat zřetelnější diferenciace podle pohlaví (Matějček, 1991, Machová, Hamanová, 2002). Rychlý tělesný vývoj s výraznou změnou proporcí těla mění i emocionální situaci (Niessen et al., 1996). V dětství je „prostor osobnosti“ totožný s rodinou. V období puberty dostávají otázky identity osobnosti dramatičtější obsah a hledání smyslu života a lidského počínání se stává naléhavějším (Lisá, Kňourková, 1986).

2.1.8 Období dorostového věku (adolescence) Adolescence je širší pojem pro proces psychosociálního zrání, vývojový přechod mezi dětstvím a dospělostí. Adolescence začíná obvykle na počátku druhé dekády života fyzickým - 16 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

dospíváním čili pubertou (Lebl, Krásničanová, 1996). Jedná se o velmi specifickou životní fázi, jednoznačně odlišnou jak od předcházející fáze dětství, tak i od budoucí plné dospělosti (Lebl et al., 2003). Roční přírůstky výšky dívek jsou po patnáctém roce již velmi malé a růst končí kolem šestnáctého roku. Chlapci ještě po patnáctém roce vyrostou každoročně o více než 2cm. Jejich růst končí až kolem osmnáctého roku. Větší roční přírůstky v adolescenci a prodloužené období růstu u chlapců jsou důvodem, že definitivní výška mužů na začátku dospělosti je o 12cm větší než výška žen (Machová, 2002). Hlava je malá, tvoří asi 1/8 délky těla (Obr. 1). Hmotnost těla se zvyšuje, kolem 17 let mluvíme u chlapců o období třetí plnosti, u dívek

je to dříve (Lisá, Kňourková, 1986). Z období puberty přetrvává rozkolísanost citového stavu (Machová, 2002). V časné adolescenci nastává sexuální probuzení, které se projevuje intenzivním zájmem o druhé pohlaví, sexuálními fantaziemi, představami žádoucího partnera. Tyto jevy u většiny dospívajících v této fázi převažují (Greydanus, Stearin, 1990, Machová, Hamanová, 2002). V pozdní adolescenci se obvykle ustálí dospělé normy chování. Rigidita myšlení je vystřídána flexibilitou, díky čemuž je člověk schopen lépe akceptovat ty, kteří jsou v určitém čase odlišní (Lebl et al., 2003). Obě období, pubertu a adolescenci, dnes vnímáme jako jeden celek. Jednoznačně ohraničit dospívání oproti dospělosti je na základě fyziologických projevů obtížné (Lebl et al., 2003).

2.2 Školní zralost V šesti letech je dítě zpravidla připraveno pro vstup do školy. Důležitými předpoklady školní zralosti je souhrn vyspělosti psychické, sociální, biologické a zdravotní stav (Malá, Klementa, 1985). Chápeme-li vývoj jako plynulou řadu změn v oblasti psychiky, je nástup dítěte do školy nepochybně důležitým vývojovým mezníkem. Hravost a nevázanost, charakteristická pro předškolní věk, je postupně nahrazována smysluplnou, záměrnou činností (Knoll, 2004). Plně zralé dítě se na školu těší a je schopné svou novou roli dobře zvládnout. Nezralé dítě brzy přestává stačit tempu, ztrácí chuť k učení a postupně si vybudovává odpor ke škole jako k celku. Často to bývá doprovázeno i zdravotními komplikacemi (neurózy, bolesti hlavy, břicha apod.). Proto se jeví jako nezbytné v součinnosti rodičů s pediatry, mateřskými školami a pedagogicko-psychologickými poradnami vytipovat děti nezralé

- 17 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

pro školu a případně doporučit pro dítě odklad školní docházky. Tím je zajištěno, že dítě vstoupí do školy o rok později již náležitě vyzrálé (Nováková, Prokopec, 2002). V České Republice je podle zákona povinné zahájení školní docházky pro děti, které dovrší 6 let do 31.8. Ne však každé dítě je pro nástup do školy zralé a připravené. Pokud si rodiče či paní učitelky v MŠ nejsou jisti, je nutné požádat o vyšetření v poradenském zařízení, které posoudí případný odklad školní docházky. O odkladu školní docházky rozhoduje podle § 37 odst. 1 školského zákona ředitel spádové školy nebo školy, kterou zákonný zástupce žáka zvolil. Začátek povinné školní docházky odloží na základě písemné žádosti zákonného zástupce dítěte podané nejpozději do 31. května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku a doložené doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení, nebo odborného lékaře (www.msmt.cz). Pokud se u žáka v prvním roce plnění povinné školní docházky projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost k plnění povinné školní docházky, může ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce žákovi dodatečně v průběhu prvního pololetí školního roku odložit začátek plnění povinné školní docházky na následující školní rok (Zákon č. 561/2004). K odkladu školní docházky není možné uznat jiný důvod, než nedostatečnou tělesnou nebo psychickou vyspělost (Knoll, 2004). Ovšem z praxe jsou známy i případy, kdy dítě je pro školu zralé, ale rodiče žádají o odklad školní docházky jen proto, že svému dítěti chtějí prodloužit dětství, nebo aby se dítě věnovalo náročnému sportu (Bartošek, 1997). Počet odkladů školní docházky vcelku plynule narůstá od konce 60. let minulého století. Zatímco na počátku 70. let nastupovalo o rok později do první třídy přibližně jedno procento populace, v současnosti vstupuje do první třídy se zpožděním nejméně jednoho roku už čtvrtina dětí (Tab. 67). (Mertin, 2006) Druhým případem jsou děti, které jsou ve svém vývoji tzv. „dopředu“. Zákon umožňuje předčasné zahájení školní docházky dětem, které dovrší 6 let do konce kalendářního roku. Zde je nutné předložit doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, je-li dítě narozeno od září do konce prosince. Je-li narozeno až od ledna do konce června, musí mít rodič doporučující vyjádření nejen od školského poradenského zařízení, ale i od odborného lékaře (Trtílková [online]). V posledních několika letech podle školských statistik počet nešestiletých v českém školství klesl pod jedno procento z dětí vstupujících do prvního ročníku základní školy (Tab. 68) (Mertin, 2006) Školní zralostí se zabývalo již mnoho autorů. Už v dílech J. A. Komenského (Velká didaktika) nalezneme informace o školní zralosti. Sám pojem se začal používat - 18 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

v psychologických školách ve Vídni ve dvacátých letech minulého století (Knoll, 2004). V dnešním jazyce by Komenského kritéria školní zralosti byla přeložena následovně: 1.

Dítě si v celém svém minulém vývoji osvojilo ty znalosti a návyky, které se od něho na prahu školní docházky očekávají.

2.

Dítě má v současné době dostatečně rozvinutou aktivní pozornost a přiměřeně vyvinuté intelektové schopnosti.

3.

Dítě je dostatečně motivováno k budoucímu soustavnému učení ve škole.

V naší psychologické a pedagogické literatuře se školní zralostí a její problematikou zabývali především Langmeier (2006), Jirásek (1967), kde Langmeier uvádí, že vývoj dítěte je spojitý, i když etapový proces, v němž přítomné navazuje na minulé a je zase předpokladem budoucího. Tedy Langmeierova definice připomíná vymezení Komenského: „Za školní zralost budeme považovat takový stav somato-psycho-sociálního vývoje dítěte, který: 1.

je

výsledkem

úspěšně

dovršeného

vývoje

celého

předchozího

útlého

a předškolního dětství, 2.

je vyznačen přiměřenými fyzickými a psychickými dispozicemi pro požadovaný výkon ve škole a je doprovázen pocitem štěstí dítěte,

3.

je současně dobrým předpokladem budoucího úspěšného školního výkonu a sociálního zařazení.“ (Langmeier, Krejčířová, 2006)

Dle Jiráska je školní zralost definována jako „dosažení takového stupně ve vývoji, kdy je dítě schopno bez obtíží se účastnit společného vyučování ve třídě“ (Jirásek, 1967). Podle Trpišovské (1997) lze zobecnit jednotlivé aspekty a stránky školní zralosti. "Dítě je zralé pro školu, je-li na určitém stupni vyspělosti poznávacích funkcí, dosáhlo-li rozvoje vyjadřovacích funkcí (řeč a grafický projev) a projevuje adekvátní předpoklad práceschopnosti v podmínkách školy (dokáže se soustředit, je odolné vůči rušivým podnětům a přiměřeně vytrvalé)." Školní zralostí se zabývají i mnozí zahraniční autoři. Tak např. Erika Hoffmannová pokládá za zralé pro školu to dítě, které vyčerpalo možnosti předchozího stupně, tj. které se po splnění svých infantilních tužeb a přání od nich odvrací a s radostným očekáváním se obrací k tomu, co pro ně připravila škola. Dětský psychiatr M. Tramer zdůrazňuje spíše současný stav a školní zralost vtipně vymezuje jako takovou „tělesně-duchovně-sociální zralost, při níž školní začátečník sám ve škole podstatně netrpí, ani druhým nečiní utrpení“. M. J. Hillebrandova definice školní zralosti je: „onen stupeň vývoje tělesných i duševních

- 19 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

vlastností dítěte, který je nutným předpokladem úspěšného zvládnutí školních požadavků“ (Langmeier, Krejčířová, 2006). V literatuře se setkáváme s vymezením školní zralosti v několika oblastech. Rozlišujeme tak zralost tělesnou, kognitivní, emoční, motivační a sociální (Langmeier, Krejčířová, 2006). Další pojem, s kterým se setkáváme v této oblasti je školní připravenost. Používá se k vystižení určité úrovně vědomostí, dovedností a návyků, které by mělo dítě před vstupem do základní školy ovládat (Kropáčková, 2004) Podle Kollárikové, Pupali (2001) školní připravenost závisí více či méně intenzivně na řadě dispozic, které se diagnosticky sledují jako složky připravenosti. Školní práce dítěte připraveného pro školu odpovídá jeho možnostem (potencionalitám) nebo se od nich výrazně neliší. To znamená, že školní připravenost a školní úspěšnost v počátečních ročnících spolu úzce souvisí.

2.2.1 Tělesná zralost Tělesnou zralostí rozumíme odpovídající růst i fyzické dispozice přiměřené nárokům na věk šesti let. Právě tělesná výška a hmotnost patří k nejjednodušším, avšak dle Langmeiera, Krejčířové (2006) i k nejméně průkazným ukazatelům vyspělosti dítěte. I podle Machové (2002) není stupeň tělesného vývoje vyjádřený velikostí dosažené tělesné výšky a hmotnosti nejdůležitějším znakem. Podle ní při hodnocení tělesného vývoje více záleží na tom, zda již proběhla první proměna postavy. Nicméně drobnější tělesná konstituce (zákonitě však nemusí) způsobuje snadnější unavitelnost, nižší odolnost vůči psychofyzické zátěži, může být také nevýhodou v kolektivu zejména tam, kde je většina spolužáků starších, případně fyzicky vyspělejších (Bednářová, Šmardová, 2010). Už Jirásek (1968) prokázal, že hodnoty růstového věku 7 roků a vyšší významně doprovázejí lepší školní prospěch v pololetí první třídy. Děti vyššího vzrůstu a silnější postavy se asi přece jen lépe vypořádávají s požadavky spojenými se začleněním do školy. Již dříve bylo poukazováno na souvislost mezi školní zralostí a dosažením stupně tělesného vývoje školního dítěte, výrazné přeměny tělesného tvaru či tzv. první vytáhlosti. V souvislosti s tím se někdy uvádí tzv. „filipínská míra“ (Obr. 2), která považuje za školsky zralé dítě to, které rukou dosáhne přes vzpřímenou hlavu na ucho na protilehlé straně (Kohoutek [online]). Pětileté dítě to nedokáže a výsledek filipínské míry je negativní. V šesti letech je výsledek zpravidla pozitivní (Machová, 2002). Otázky tělesného vývoje jsou věcí lékařského posouzení, které provádí dětský lékař v rámci preventivních prohlídek, a to v pěti letech, tak aby do nástupu - 20 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

do školy byl ještě čas přijmout případná nutná opatření. Přitom hledisko tělesného vývoje a tělesného stavu na jedné straně a duševní a sociální vyspělosti na straně druhé, nemusí být v jednotlivých případech vždy v plném souladu (Kohoutek [online]). Kromě kritérií tělesné výšky a tělesné hmotnosti využívají pediatři k hodnocení tělesného vývoje i dalších charakteristik, které jsem ve své studii využila i já. Tělesná výška je nejčastěji užívaným ukazatelem růstu. Za posledních sto let se ve všech zemích s vyšší socioekonomickou úrovní zvětšila výška a hmotnost dospělých a urychlil se růst a vývoj dětí a mládeže. Tyto změny, zjištěné v biologickém vývoji člověka, jsou projevem sekulárního trendu (lat. Saeculum = století, doba.) (Machová, 2002). Tento nesporně jeden z nejzajímavějších biologických jevů 20. stol. dotýkajících se člověka byl pozorován ve všech průmyslově vyspělých státech a některých rozvojových zemích v posledních 100 až 150 letech (Prokopec, 2004). Tělesná výška vykazuje, podle výsledků celostátních antropologických výzkumů, pozitivní sekulární trend ve všech věkových kategoriích od 0 do 18 let, a to od roku 1951 až do roku 1991 (Riedlová et al., 2001). Podle Živičnjaka et al. (2003) se právě na sekulární trendu zvyšování tělesné výšky podílí lepší nutriční a zdravotní stav. Hlavní vliv sekulární akcelerace již odezněl a dnešní mladí dospělí se výškou téměř neliší od svých předchůdců před deseti lety (Lebl, 2005). Mladý český muž dnes měří 180,2 cm (před 10 lety 179,1 cm), mladá česká žena 167,3 cm (před 10 lety 166,5 cm). Ani předškolní a mladší školní děti se neliší významně od stejně starých dětí z roku 1991 (Bláha et al., 2003). Průměrná tělesná výška se u sedmnáctiletých chlapců zvýšila od roku 1951 o 7,1 cm, u dívek stejné věkové kategorie o 4,7 cm (Vignerová, Bláha, 1999). Tělesná hmotnost je spolu s tělesnou výškou základními tělesnými charakteristikami, které umožňují posuzovat zdravotní stav, výživovou situaci i sociálně-ekonomické podmínky jedinců i skupin populace (Bláha et al., 1999). Průměrné hmotnosti se za posledních padesát let neustále zvyšují, výjimku tvoří nejvyšší věková kategorie dívek. Pokud se budeme zabývat otázkou obezity, nacházíme dva protichůdné názory. Častější názor vypovídá o trendu zvyšování hmotnosti a tudíž zvýšení podílu obézních jedinců. Opačný názor je, že se u nás zatím neprojevil problém vyššího podílu jedinců s nadváhou, jak je tomu ve všech ostatních vyspělých zemích. Je třeba však říci, že obezita není totéž co nadměrná hmotnost. Lidské tělo se skládá z několika složek: tkáně svalové, tukové, kostní a z hmotnosti orgánů. Obezitu určujeme podle vrstvy podkožního tuku (Vignerová, Bláha et al., 2001). Podíl tukové komponenty se během ontogenetického vývoje jedince mění. Množství tuku se výrazně zvyšuje v průběhu 1. roku života jedince, v následujících letech se naopak - 21 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

podíl tukové složky snižuje, ale tento pokles je velmi variabilní. Nárůst procenta tuku pokračuje spojitě až po šestém roce života až do nástupu puberty (Vignerová, Bláha et al., 2001). Právě v tomto období se začínají projevovat výraznější intersexuální rozdíly a to i ve vývoji tukové složky lidského těla. Dívky mají ve všech věkových kategoriích trvale vyšší průměrné hodnoty procenta tuku než chlapci. BMI nebo-li index tělesné hmotnosti, je jedním z nejpoužívanějších ukazatelů obezity. Přesto, že průměrné tělesné hmotnosti se v průběhu uplynulých téměř padesáti let stále zvyšují, s výjimkou nejvyšších věkových kategorií dívek, kde dochází ke stagnaci, průměrné hodnoty BMI mají klesající tendenci. U chlapců se tato tendence projevuje až od roku 1991, a to téměř ve všech věkových kategoriích. U dívek zaznamenáváme tendenci k zeštíhlování postavy již od roku 1971, výrazněji ve věkových kategoriích od 10 až do 18 let. (Lhotská et al., 1993). Ovšem dle Pařízkové, Lisé et al. (2007) se ve školním věku zvýšily hodnoty BMI, kterých dosahuje 50 % chlapecké populace. Dále se zvýšilo i rozpětí mezi 50. a 90. percentilem, tedy došlo k celkovému posunu k vyšším hodnotám BMI již od 6 let věku. Pouze u nižších kategoriích se hodnoty BMI snížily. U dívek do 14 let je obdobný vývoj (Pařízková, Lisá et al., 2007). Vzhledem k tomu, že hodnoty BMI se u dětí a adolescentů výrazně mění s věkem, nelze pro ně běžně používanou kategorizací BMI pro dospělé používat (Kalvachová, 2008). Tab. 69 udává hraniční hodnoty BMI vymezující tři stupně obezity české dětské populace ve věku od šesti do osmi let.

2.2.2 Kognitivní zralost Kognitivní zralost, někdy též označována jako rozumová zralost, zahrnuje řadu předpokladů nezbytných pro vlastní výuku psaní, čtení, počítání… Patří sem schopnost provádění logických operací, schopnost vnímání, učení, zralost paměti, kvalitní verbální vyjadřování, soustředění pozornosti, opuštění fantazií, schopnost čelit aktuálním potřebám (např. hraní), ale i všeobecné vědomosti a realistické chápání světa, schopnost rozlišit lépe části obrazce, které byli dříve vnímány jako nedělitelný celek (analyticko-syntetická schopnost). K posuzování kognitivní školní zralosti bylo sestaveno mnoho psychologických testů. U nás patří k nejznámějším a nejvíce používaným Kernův-Jiráskův test školní zralosti. Test obsahuje tři úkoly: kresbu mužské postavy, napodobení psacího písma a obkreslení obrazce vytvořeného z puntíků. Kresba lidské postavy je činností, kterou dítě většinou dobře zná - 22 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

a není pro něj ničím novým. Jde o úkol relativně málo strukturovaný, dítě může pána nakreslit, jak samo chce, resp. jak je zvyklé lidskou postavu zobrazovat (Vágnerová, Klégrová, 2008). Často jsou na hlavě vyznačeny ústa i nos a alespoň „čmáranicí“ vlasy. Pravděpodobně dokonce dítě vyznačí i panenku očí. Řasy či obočí však jsou však spíše vynechávány. Co se končetin týče, bývají vyznačeny paže a prsty, spíše však ještě nikoli ve správném počtu. Ramena, natož pak lokty ještě vyznačeny nebudou. Zato ovšem na nohou vyznačí chodidla či boty. Jasně znázorní oděv, alespoň „vyčmáráním“ trupu (Pražská skupina školní etnografie, 2005). Obkreslování písma a obrazce je pro ně většinou nové. Musí tudíž hledat způsob, jak se s takovým úkolem vyrovnat a na jeho splnění vynaložit určité úsilí (Vágnerová, Klégrová, 2008).

2.2.3 Emoční a motivační zralost Školní zralost zahrnuje i dosažení určité emoční stability a odolnosti k frustracím (Vágnerová, Klégrová, 2008), schopnost přiměřené kontroly citů, impulzů a aktuálních emocí. Dítě má být již schopno odložit splnění svých přání, je-li to nutné nebo výhodné vzhledem k pozdějšímu cíli. Kontrola afektů a impulsů je předpokladem školní kázně, a tedy i vlastní školní práce. S citovou zralostí souvisí i zralost úkolová či „zralost pro práci“ (Langmeier, Krejčířová, 2006), jinými slovy pracovní vyspělost, tzn. míra samostatnosti dítěte při řešení úkolů (Pohlová, 1996), schopnost plnit úkoly (i ty, o které žák nejeví přílišný zájem), vydržet u dané činnosti a být schopen vyrovnat se s neúspěchem. Nedílnou podmínkou pro úspěšnost ve škole je i přiměřené sebevědomí dítěte, které by mělo být hojně podporováno uznáním za dobře provedenou práci. Dále je zřejmé, že úspěšnost dítěte ve škole nezávisí jen na zralosti žáka, ale také na zralosti učitele, který respektuje rozdílné schopnosti dětí a bere je v úvahu při plánování, výběru metod a při procesu hodnocení (Kreislová, 2008).

2.2.4 Sociální zralost Sociální zralost představuje schopnost adaptace na specifické podmínky školního prostředí, schopnost odpoutat se od matky, resp. blízké osoby, a přizpůsobit se neznámému prostředí, autoritě učitele a většímu množství různých dětí, které jsou jeho spolužáky (Vágnerová, Klégrová, 2008). Nesmíme opomenout schopnost zařadit se mezi vrstevníky, pracovat ve skupině spolužáků a navazovat nové kamarádské vztahy. Příprava pro školu by proto neměla obsahovat jen nácvik dovedností nebo rozumových návyků, ale měla by se zaměřovat i na nácvik dovedností sociálních (Langmeier, Krejčířová, 2006). K sociální - 23 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

zralosti rovněž patří i samostatnost dítěte a osvojení základních sociálních návyků, etického chování a postupné upevňování morálních hodnot. Ani připravenost v oblasti sociální nenastává automaticky po šestém roce života, ale existuje zde celá řada individuálních rozdílů (Pohlová, 1996). V neposlední řadě je vhodné sledovat i rozvoj hrubé a jemné motoriky.

Ze základních složek školní zralosti vyplývá, že jde o náročný proces kvalitativních přeměn závislých na funkční zralosti CNS, sociálních a citových kontrol. Dítě musí dosáhnout takového stupně vývoje, aby bylo schopno účastnit se společného vyučování a vyrovnávat se s rozdíly, které vyplývají z výukových cílů školy a dosavadní rodinné výchovy (Lisá, Kňourková, 1986).

2.2.5 Nástup do školy Nástupem do školy dítě přijímá novou sociální roli, roli školáka. To, jak se s touto situací vyrovná ovlivní do značné míry jeho vztah ke škole a dalšímu vzdělávání vůbec (Knoll, 2004). K tomu, aby dítě mohlo bez větších úskalí nastoupit do první třídy základní školy, je důležitá příprava. Tato příprava je v podstatě smyslem a posláním mateřské školy, ale nejenom její. Velkou měrou se na přípravě podílí i rodiče, a to zvláště tehdy, pokud dítě nenavštěvuje mateřskou školu. Dle Matějčka (2005) však navštěvuje mateřskou školu v posledním roce před nástupem do základní školy více než 90 % dětí. To je zapříčiněno vysokou zaměstnaností matek a i psychology podporované přesvědčení, že i čtyř či pětileté dítě potřebuje ke svému rozvoji bohaté vrstevnické kontakty (Mertin, 2006). Jakmile dítě nastoupí povinnou školní docházku, stává se pro něj tato událost a životní změna vždy závažným mezníkem v jeho vývoji. Především se mění vedoucí činnost dítěte. Od hravých aktivit a relativně volného způsobu života, který je řízen převážně náhodnými podněty, obrazotvorností a zálibami, přechází dítě k systematickému plnění školních povinností v předepsaném režimu a často i tempu a k práci v početné skupině vrstevníků řízené odborníkem – učitelem (Jílek at al, 1992). Další významnou změnou je výrazný pokles pohybové aktivity a to především za dobu trávenou ve škole. Pohybový program z mateřských škol není v první třídě nahrazen jiným adekvátním školou organizovaným pohybovým programem (Sigmund, 2008). Nástup dítěte do školy není náročný pouze pro samotné dítě, ale také pro rodiče je toto období složité. Nástupu předcházejí obavy rodičů, úvahy o způsobu adaptace jejich dítěte v nových podmínkách školního vyučování. Vynořují se otázky vztahu budoucího školáka - 24 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

ke školním povinnostem a postavení dítěte mezi vrstevníky. Starostlivost rodičů je určitě na místě, neboť vstup do školy znamená pro většinu dětí značnou psychickou zátěž, která se v současné době ještě zvětšuje v důsledku zvyšujícího se sociálního tlaku na vzdělání a s ním související profesní úspěšnosti (Pohlová, 1996). V různých zemích je začátek školní docházky odlišný a většinou se pohybuje mezi pátým až sedmým rokem věku dítěte. V Anglii začíná školní docházka v pěti letech, v Německu a u nás v šesti letech, v Rusku a severských státech až v sedmi letech (Kohoutek, 2006).

2.2.6 Školní nezralost Školní nezralost či nepřipravenost bývá často příčinou výukových potíží. V době nástupu do školy dosáhne většina dětí takové vývojové úrovně, která je nezbytnou podmínkou přijatelného zvládnutí všech školních nároků. Avšak existuje určité riziko, že k žádoucí vývojové proměně nedojde u všech dětí ve stejné době a rovnoměrně ve všech oblastech (Vágnerová, Klégrová, 2008). Školní selhání v první třídě může být podmíněno nezralostí a nepřipraveností v různých oblastech. Např. dítě ještě není dostatečně zralé, aby sneslo zátěž povinnosti pracovat, nemá rozvinuty potřebné předpoklady k počáteční výuce v oblasti trivia, není schopné uvažovat konkrétním logickým způsobem, nemá dostatečné verbální předpoklady, nechápe povinnosti spojené s rolí školáka (Vágnerová, 2005), snadno se rozptýlí, jeví se jako rozumově opožděné, celkové se jeví jako příliš dětské a hravé (www.ped.muni.cz/wpsy/old). Pedagogická a psychologická praxe ukázala, že děti, které nastoupí do školy nezralé, nemohou realizovat svou rozumovou kapacitu, nejsou motivovány k učení, prožívají v souvislosti se školou negativní zkušenost, jsou vystavené vleklé stresové situaci a často reagují nepřiměřenou psychickou obranou. Přítomnost nezralého dítěte komplikuje práci učitele, neboť ten musí postupovat více individuálně, ale navzdory tomu proces zrání dítěte nemůže zásadně urychlit (Mertin, 2006). Drobné nedostatky přechodného charakteru nemusí vést k zásadnějším potížím, větším problémem se stávají teprve tehdy, pokud dochází ke kumulaci rizikových faktorů (Vágnerová, 2005). Dle Pohlové (1996) by měla být školní zralost zejména zvážena 1) u dětí zdravotně oslabených, které trpí chronickým onemocněním, a které mají v důsledku vyšší nemocnosti omezenou pohybovou či psychickou stimulaci, 2) u dětí s nižším sociokulturním výchovným prostředím nebo prostředím, kde je slabší výchovná péče, 3) u dětí se smyslovými vadami a opožděným vývojem řeči, 4) u dětí s oslabeným nervovým systémem (jedná se především - 25 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

o děti s lehkou mozkovou dysfunkcí). Většina špatně prospívajících prvňáčků i mnoho špatně prospívajících starších dětí jsou právě ty děti, které nastoupily do školy nedostatečně zralé a připravené. Přitom nezralost pro školní docházku není příznakem trvalé nedostačivosti dítěte.

2.3 Jemná motorika Vývoj motoriky během společenskohistorického vývoje lidstva zahrnuje dlouhý časový úsek, v kterém proběhlo mnoho změn. Celkově vzato jsou tyto změny malé, nicméně jsou patrné a prokazatelné. Patří sem např. sekulární trendy v pohybové výkonnosti, jež nejsou v souladu s trendy vývoje somatického (Kouba, 1995). V ontogenetickém vývoji jedince je vývoj motoriky patrný nejdříve. Od prvních dnů sledují dětští lékaři a neurologové pohybový vývoj novorozence, který hraje klíčovou roli v jeho psychomotorickém vývoji. Motorika je pojem označující celkovou pohybovou schopnost organismu, která hraje významnou roli ve vývoji dítěte. Je prvním prostředkem v procesu poznávání okolního světa, podílí se na vývoji kognitivních funkcí. Rozlišujeme motoriku hrubou a jemnou (Zelinková, 2001). Hrubá motorika se uskutečňuje prostřednictvím velkých svalových skupin - pohyby hlavy, trupu a končetin, zejména nohou a jejich vzájemná koordinace. Jde tedy především o ovládání a držení těla. Nedostatky v oblasti hrubé motoriky se projevují u dítěte nešikovností, neobratností a nekoordinovaností pohybů (Čapková, Bachárová, 2009). Naopak jemnou motoriku zajišťuje drobné svalstvo - pohyby rukou, prstů, artikulačních orgánů. Jemná motorika v sobě zahrnuje grafomotoriku (pohybovou aktivitu při grafických činnostech), logomotoriku (pohybovou aktivitu mluvních orgánů při artikulované řeči), mimiku (pohybovou aktivitu obličeje), oromotoriku (pohyby dutiny ústní) a vizuomotoriku (pohybové aktivity se zpětnou zrakovou vazbou). Každá z těchto částí se vyvíjí u dítěte jinak v období jeho růstu (Čapková, Bachárová, 2009). Vývoj jemné motoriky začíná od prvního rozevírání pěstiček, přes první pokusy o udeření do předmětu a postupuje zlepšující se manipulací s předměty, kdy se z bezděčné manipulace stává smysluplná a cílená. Ve dvou letech již používá dlaňový úchop tužky (držení tužky v pěstičce). Ve třech letech už zvládá úchop špetkou (držení tužky mezi ukazovákem, prostředníkem a palcem). V pěti letech již dobře zachází s tužkou i fixem. Stříhá nůžkami podle vyznačené linky, ale zatím nepřesně. V šesti letech již skládá papír a vystřihuje z něj jednoduché tvary. Většina dětí v tomto věku si již umí zavázat tkaničky, i když některým to i dosud děla problémy (Allen, Marotz, 2002). Vzhledem k tomu, že jemná motorika se týká zejména obratnosti rukou a mluvidel, není - 26 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

náhodou, že dítě obyčejně řekne své první slovo v době, kdy začíná chodit a nápadně šikovněji manipulovat s předměty, a začíná více mluvit a přesněji artikulovat v době, kdy začíná kreslit (Kubálková, 2005). Dosažení určitě úrovně jemné motoriky je důležitým předpokladem školní úspěšnosti, neboť celá řada školských dovedností je závislá na manuální obratnosti (např. psaní, činnosti při pracovní a výtvarné výchově,…). K rozvoji jemné motoriky slouží mnoho různých cvičení a her (manipulace s předměty, práce s papírem, modelování,…).

2.3.1 Navlékání korálků Úroveň jemné motoriky a vývoj senzomotorických dovedností se odráží také např. v navlékání korálků podle různě složitých předloh. Pozorujeme, jak dítě pracuje, zda jsou jeho pohyby chaotické a nadbytečné, špatně koordinované, event. zda je pro ně úloha stresující, protože je nešikovné a uvědomuje si své nedostatky (Svoboda et al., 2001). Navlékání

korálků

slouží

k posuzování

vývoje motoriky nejenom

u

nás,

ale i v zahraničí. V mnoha zemích (Velká Británie, Slovinsko, Severní Irsko, Itálie, Dánsko, Japonsko,…) je součástí tzv. The Movement-ABC testu1 (Henderson, Sudgen, 1992) (Obr. 3). K dispozici jsem měla slovinskou verzi testu – ABC gibanja (Kodrič et al., 2005). V tomto testu je navlékání korálků rozlišeno dle věkových kategorií, kdy s přibývajícím věkem přibývá množství navlékaných korálků. V kategorii čtyřletých je to pouze 6 korálků, v kategorii 5letých a 6letých je to 12 korálků. Korálky se navlékají na čas a dle dosaženého času se přidělí body, které se započítávají do celkového hodnocení. Pokud dítěti kostka v průběhu testu spadne na zem či navléká více kostek naráz, pokus je neplatný.

2.3.2 Skládání puzzle Skládání puzzle rozvíjí nejen jemnou motoriku, ale i soustředěnost, obrazotvornost, paměť…Skládání puzzle byla druhá zkouška jemné motoriky, neboť kromě sebrání malého plochého předmětu, se žáci museli soustředit i na správné umístění dílku skládačky.

1

The Movement Assessment Battery for Children (The Movement-ABC test) je test vytvořený pro diagnosu

zpoždění nebo nedostatků v motorickém vývoji. Test je tvořen pro 4 věkově odlišené sady (4 – 6, 7 – 8, 9 – 10, 11 – 12+). Každá sada je budována z 8 otázek, které jsou hodnoceny podle 3 kategorií: manuální zručnost, míčové dovednosti a rovnováha (statická i dynamická). (http://www.cafyd.com/ruizlass2003.pdf)

- 27 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

3 Cíl práce V dnešní době probíhá mnoho diskuzí o tom, zda-li děti v prvních třídách jsou dostatečně tělesně i psychicky vyzrálé. Mnoho dětí nastupuje povinnou školní docházku až po ročním odkladu. Zajímalo mě tedy, jestli se vyskytují v prvních třídách významné rozdíly mezi šestiletými a sedmiletými dětmi, a dále zda existují signifikantní rozdíly v somatickém a psychomotorickém vývoji dětí z různých oblastí. Pro svou studii jsem si vybrala děti prvních tříd z Prahy a Strakonicka. Cíle: 

Zjištění somatického a psychomotorické stavu vybraných dětí z prvních tříd v Praze a na Strakonicku.



Zhodnocení vztahu antropometrických parametrů souborů šestiletých se soubory sedmiletými (bez rozlišení regionu).



Porovnání antropometrických parametrů souborů vybraných pražských dětí se soubory dětí ze Strakonicka.



Porovnání antropometrických parametrů měřených souborů s referenčními daty.



Porovnání psychomotorického vývoje souborů vybraných pražských dětí se soubory dětí ze Strakonicka.

- 28 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

4 Materiál a metodika 4.1 Materiál Podkladem pro tuto studii byly údaje o školních dětech v prvních třídách a jejich rodičích shromážděné v měsících září – říjen 2008 ve vybraných základních školách v Praze (ZŠ Sázavská, Praha 2; Fakultní základní škola s rozšířenou výukou jazyků při PedF UK, Praha 5 - Smíchov; ZŠ Botičská, Praha 2) a jižních Čechách (ZŠ Volyně; ZŠ F. L. Čelakovského, Strakonice). Vzhledem k tomu, že nebyl zahrnut celý Jihočeský kraj, bude dále používán termín Strakonicko, který bude označovat data naměřená ve Strakonicích a nedaleké Volyni. Celkem bylo vyšetřeno 120 dětí, z toho 60 hochů (42 šestiletých, 18 sedmiletých) a 60 dívek (42 šestiletých, 16 sedmiletých, 1 již osmiletá a u jedné dívky rodiče neudali datum narození). Dále byl soubor rozdělen dle regionu, tedy po 30 dívkách z obou regionů a po 30 chlapcích. Údajů o rodičích a některých údajů o dětech je méně, neboť některé informace rodiče do dotazníku nevyplnili.

4.2 Metodika Měření bylo prováděno standardní antropometrickou technikou (Saller, 1957, Fetter et al., 1967). Probandi byli vyšetřování vždy v dopoledních hodinách buď v zadní části třídy při výuce nebo v samostatné místnosti, pokud to podmínky školy umožňovaly. Ještě před samotným měřením byl rodičům zaslán informační dopis, kde měli svým podpisem uvést souhlas či nesouhlas. Dopis obsahoval dále i několik otázek: datum narození dítěte, věk a vzdělání obou rodičů. Naměřená data pak byla vyplňována do záznamové karty (Obr. 4). K měření tělesných rozměrů byla použita následující měřidla: •

Osobní váha – nášlapná váha s přesností na 0,5kg



Antropometr – dvoumetrová kovová tyč s milimetrovou škálou a jezdcem se zasunovací pohyblivou jehlou k měření výškových rozměrů s přesností 0,1cm



Pásová míra – měřidlo z voskovaného plátna k měření obvodových rozměrů



Pelvimetr – velké dotýkací měřítko s rozvíracími rameny k měření šířkových rozměrů

- 29 -

UK PřF

Diplomová práce



Martina Koubová

Kaliper typu Best – měřidlo, jež umožňuje měřit tloušťku kožní řasy, s přesností 1mm

Při měření výškových rozměrů stál proband u kolmé stěny, které se dotýkal patami, hýžděmi a lopatkami, špičky nohou měl u sebe. Stěna byla bez podlahových lišt. Hlava byla orientována ve frankfurtské horizontální rovině. Laterální rozměry byly měřené na pravé straně těla. Dítě se dívalo před sebe, nenaklánělo se a nepohybovalo se. Při měření bylo dítě vysvlečeno do spodního prádla. Byly zjišťovány následující somatometrické údaje: tělesná hmotnost, tělesná výška, 4 výškové údaje, 2 šířkové údaje, 2 obvodové údaje, filipínská míra, 4 kožní řasy. Naměřené hodnoty se staly podkladem pro výpočet 4 délkových údajů pro proporcionalitu horní končetiny a 4 indexů: index tělesné hmotnosti (BMI), index Queteleta – Boucharda (tělesná hmotnost na jeden centimetr), index délky horní končetiny k tělesné výšce, index biakromiální šířky k tělesné výšce a dále byly podkladem pro výpočet procentuálního podílu tukové složky (určený na základě dvou kožních řas).

4.2.1 Statistické zpracování Statistické zpracování probíhalo ve dvou programech: program R v Ústavu aplikací matematiky a výpočetní techniky PřF UK v Praze pod vedením Mgr. Aleny Černíkové, Ph.D. (zpracování základních statistických charakteristik, testování statistické významnosti), druhým programem byl MS Excel 2003 (Box Plot a další grafy, upravení dat, tabulky). Pro každý metrický znak byly sestaveny tabulky obsahující tyto kolonky: N (počet probandů), min (minimum), dolní kvartil (25. percentil, pod nímž se nachází čtvrtina hodnot sledovaného souboru), medián (prostřední hodnota), horní kvartil (75. percentil, nad nímž se nachází čtvrtina hodnot měřeného souboru), průměr, směrodatná odchylka, šikmost (vyjadřuje symetrii rozložení pozorování kolem průměrné hodnoty), špičatost (vyjadřuje strmost nebo plochost v porovnání s normálním rozdělením) (Zvára, 2003). Dále byl sestaven Box Plot, který odráží symetrii rozložení a lze použít při schematickém porovnání dvou a více souborů. Bylo využito i histogramů (např. pro rozložení stáří rodičů). Pro rozhodnutí o zamítnutí či nezamítnutí testované hypotézy na určité hladině významnosti bylo použito několik testů: klasický t-test (v tabulkách značeno T) v případě, že data měla normální rozdělení a oba porovnávané soubory stejný rozptyl; Wilcoxonův test v případě, že data nemají normální rozdělení (v tabulkách značeno W). Vzdělání rodičů bylo porovnáváno pomocí chí-kvadrát testu, neboť jde o kategorické proměnné. Dále pro označení

- 30 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

statistické významnosti při vyhodnocení statistický testů byla použita tzv. hvězdičková konvence (p je dosažená hladina testu):

p ∈ (0,01; 0,05

*

statisticky významný rozdíl na hladině α = 0,05

p ∈ (0,001; 0,01

**

statisticky významný rozdíl na hladině α = 0,01

p ≤ 0,001

***

statisticky významný rozdíl na hladině α = 0,001

V případě, že zjištěná hodnota p byla nižší než 10 −4 , je v tabulkách uváděno p = 0.

Pro porovnání se zjištěnými výsledky u sledovaného souboru dětí věkové kategorie 6 6,99 a 7 – 7,99 let byla použita data z VI. Celostátního antropologického výzkumu dětí a mládeže 2001 České Republiky (Vignerová et al., 2006), kde jsou obsaženy pouze některé rozměry (tělesná výška, tělesná hmotnost, obvod břicha). Jako hlavní referenční data byla použita data z publikace Antropometrie československé populace od 6 do 55 let:

Československá spartakiáda 1985 (Bláha et al., 1986), kde se vyskytovaly veškeré antropometrické charakteristiky s výjimkou BMI, součtu čtyř kožních řas a procentuálního podílu tuku v lidském těle. Data v této publikaci jsou rozdělena do několika souborů: Čechy, Morava, SSR, ČSR, ČSSR. Jako referenční soubory byly použity soubory ČSR. V případech, kde bylo možno využít novějších dat, bylo srovnání provedeno s oběma referenčními soubory. Pro podíl tukové složky ze dvou kožních řas a součet čtyř kožních řas byly jako referenční data využita data z publikace Sledování růstu českých dětí a dospívajících: Norma, vyhublost, obezita (Vignerová, Bláha et al., 2001). Porovnání sledovaného souboru s referenčními daty bylo taktéž uskutečněno pomocí t-testu, pokud data měla normální rozdělení, v opačném případě pomocí testu Wilcoxonova. K porovnání s referenčními údaji bylo zamýšleno použít i metodu SD-skóre, avšak dle doporučení statistika byla zavrhnuta, neboť pro tuto metodu je nutné, aby data měla normální rozdělení. V mé studii však některé somatometrické znaky nevykazovaly normální rozdělení. To je opět pravděpodobně zapříčiněno nízkým počtem probandů v některých věkových kategorií. Dále bylo využito percentilových grafů, které slouží k hodnocení antropometrických charakteristik jedinců nebo skupin populace. V percentilových resp. růstových grafech jsou graficky znázorněny hodnoty hlavních percentilů (nejčastěji 3., 10., 25., 50., 75., 90., 97.) referenční populace. Hodnota daného percentilu znamená, že dané procento referenční populace dosáhne této hodnoty tělesné charakteristiky a hodnot nižších. Odchylky

- 31 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

naměřených hodnot jedinců od předpokládaného průběhu mohou signalizovat některé poruchy růstu či jiná závažná onemocnění (Vignerová, Bláha et al., 2001). Podkladem pro sestrojení percentilových grafů jsou národní referenční studie, při kterých jsou měřeny tisíce dětí (Lebl, Krásničanová, 1996). V dnešní době jsou percentilové grafy součástí i Očkovacího a zdravotního průkazu dětí a mládeže. Vzhledem k tomu, že kožní řasy byly měřeny kaliperem typu Best a hodnoty v tabulkách a percentilových datech (Vignerová, Bláha et al., 2001) byly získány kaliperem typu Harpenden, bylo nutné hodnoty převést. Tento převod byl proveden na základě tabulky převodů hodnot tloušťky kožních řas měřených kaliperem typu Best na hodnoty kaliperu typu Harpenden dle Vignerové, Bláhy (2001). Procentuální odhad tělesného tuku určený na základě dvou kožních řas (nad tricepsem a subscapulare) je odhad hodnoty podílu tukové složky v %, které jsou vypočítány na základě následujících regresních rovnic: Hoši: % tuku = 0,735 ⋅ (triceps + subscapulare) + 1,0 Dívky: % tuku = 0,610 ⋅ (triceps + subscapulare) + 5,1 Tricepsem je míněno tloušťka kožní řasy nad tricepsem v mm, subscapulare tloušťka kožní

řasy subscapulare v mm (Vignerová, Bláha et al., 2001).

4.3 Hypotézy: 1) Hypotéza H0: Sledované soubory chlapců a dívek z pražských škol vykazují vyšší průměrné hodnoty v somatických parametrech než soubory dětí ze Strakonicka 2) Hypotéza H0: Sledované soubory sedmiletých dětí (bez ohledu na region) vykazují vyšší průměrné hodnoty v somatických parametrech než soubory dětí šestiletých. 3) Hypotéza H0: Soubory pražských dětí vykazují lepší výsledky v manuální zručnosti – jemné motorice než soubory dětí ze Strakonicka. Zpracování dat tedy bylo provedeno na základě hypotéz: jednak pro každý region zvlášť (s ohledem na pohlaví a věk) a bez rozlišení regionu (s ohledem na pohlaví a věk). Statistické charakteristiky znaku jsou uvedeny ve třech tabulkách: základní statistické charakteristiky souboru šestiletých resp. sedmiletých dívek i hochů bez rozlišení regionu; základní statistické charakteristiky souborů pražských dětí; základní statistické charakteristiky souboru dětí ze Strakonicka. Dále jsou k dispozici i grafy.

- 32 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

5 Výsledky 5.1 Věk Každý školský systém určuje věk vstupu dětí do školy. I když v různých zemích rozdílně – mezi 5. a 8. rokem věku, většinou však v době, kdy je dítěti 6 – 7 let. Když byly zvýšeny nároky kladené na děti hned na začátku školní docházky, snížil se počet dětí zařazovaných do školy před dovršení šestého roku, ale naopak se zvýšil počet žádostí o odklad školní docházky (Langmeier, Krejčířová, 2006). Tato skutečnost se projevila i v mém výzkumu, což dokládá Tab. 1 a Graf 1., kdy celkový průměrný věk ve druhém až třetím měsíci od zahájení školní docházky byl 6,8 let (median 6,68), u souboru šestiletých byl průměr 6,6 let, u souboru sedmiletých byl průměrný věk 7,3 let. Z celého souboru dětí bylo 70 % dětí šestiletých a 28,3 % dětí sedmiletých.

5.2 Tělesná výška Z Tab. 2, která udává základní statistické charakteristiky tělesné výšky sledovaných souborů šestiletých a sedmiletých dívek, je patrné, že průměrná hodnota tělesné výšky souboru sedmiletých dívek je o 1,3 cm nižší než průměrná hodnota tělesné výšky souboru dívek šestiletých, avšak rozdíl v mediánech byl zcela opačný, tedy vyšší u souboru sedmiletých dívek o 0,75 cm. Tento fakt, že soubor měřených sedmiletých dívek vykazuje nižší průměrné hodnoty než soubor šestiletých, mohl vzniknout na základě nízkého počtu probandů ve skupině sedmiletých dívek. Diference však není signifikantní ani u souborů dívek ani hochů (Tab. 71, Tab. 72). U hochů je sledovaný soubor sedmiletých v průměru o 2,6 cm vyšší než soubor šestiletých. Intersexuální rozdíly v průměrných hodnotách tělesné výšky nebyly signifikantní (Tab. 73, Tab. 74). Z Tab. 80, která zobrazuje výsledky testování statistické významnosti, plyne, že soubor šestiletých dívek má vyšší průměrné hodnoty oproti referenčnímu souboru (Bláha et al., 1986). Rozdíl 2,3 cm je statisticky významný na 5 %-ní hladině významnosti. Porovnáváním souborů s referenčními daty z roku 2006 (Vignerová et al., 2006) (Tab. 79) byla zjištěna statistická významnost na 1 %-ní hladině u souboru šestiletých dívek. U souboru sedmiletých dívek pak na hladině 5 %-ní významnosti, vyšší hodnoty však měl referenční soubor. V ostatních věkových kategoriích nebyly rozdíly statisticky významné. - 33 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Průměrné hodnoty tělesné výšky sledovaných souborů šestiletých resp. sedmiletých dívek resp. hochů z Prahy resp. Strakonicka společně se statistickými charakteristikami jsou uvedeny v tabulkách Tab. 3 a Tab. 4. Rozložení hodnot tělesné výšky souboru pražských dětí resp. dětí ze Strakonicka znázorňuje Graf 3 resp. Graf 4. Regionální

rozdíly

v průměrné tělesné výšce mezi srovnávanými sledovanými soubory v daných kategoriích nebyly shledány signifikantní ani v jedné věkové kategorii (Tab. 75, Tab. 76, Tab. 77, Tab. 78).

5.3 Tělesná hmotnost Základní statistické charakteristiky tělesné hmotnosti u sledovaných souborů šestiletých resp. sedmiletých dívek a šestiletých resp. sedmiletých hochů zobrazuje Tab. 5, graficky pak Graf 5. Rozdíl v průměrných hodnotách naměřených u šestiletých a sedmiletých dívek je 1,6 kg. Tento rozdíl není signifikantní (Tab. 71). Soubor sedmiletých hochů byl v průměru o 2,6 kg těžší než soubor šestiletých, což se ukázalo jako statisticky významný rozdíl, ale pouze na 5 %-ní hladině významnosti (Tab. 72). Ve sledovaném souboru se nacházela i dívka, která jakožto šestiletá vážila alarmujících 49 kg. Signifikantní intersexuální hmotností rozdíly se v šestileté ani v sedmileté kategorii sledovaných souborů nevyskytují (Tab. 73, Tab. 74). Ačkoliv sledované soubory ve všech kategoriích měly vyšší průměrné hodnoty oproti referenčnímu souboru z roku 1986 rozdíly nejsou statisticky významné (Tab. 80). Referenční data z VI. celostátního antropologického výzkumu (Vignerová et al., 2006) jsou naměřeným datům mnohem „bližší“. Ani tyto rozdíly nejsou signifikantní (Tab. 79). Rozložení hodnot tělesné hmotnosti sledovaných souborů pražských dětí zobrazuje Graf 6, souborů dětí ze Strakonicka Graf 7. Tabulky statistických charakteristik tělesné hmotnosti pro regiony jsou Tab. 6 a Tab. 7. Regionální rozdíly tělesné hmotnosti nebyly ani v jedné věkové kategorii statisticky významné (Tab. 75, Tab. 76, Tab. 77, Tab. 78), avšak ve všech kategoriích byly děti ze Strakonicka průměrně těžší než pražské děti.

5.4 Délka horní končetiny Průměrné

hodnoty

délky

horní

končetiny

spolu

s dalšími

statistickými

charakteristikami zobrazuje Tab. 8 a Graf 8. Soubor naměřených sedmiletých dívek měl sice nižší průměrnou hodnotu než soubor naměřených šestiletých dívek, avšak není to signifikantní (Tab. 71). Signifikantní rozdíl není ani v průměrných hodnotách u souborů - 34 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

hochů (Tab. 72). U souboru sedmiletých chlapců byla v průměru naměřena o 1,2cm delší horní končetina než u souboru šestiletých. Přesto, že sedmileté dívky sledovaného souboru měly průměrnou hodnotu délky horní končetiny nižší než soubor dívek šestiletých, tedy kratší horní končetiny, obě dvě kategorie převyšovaly průměrné hodnoty referenčních dat z roku 1986 (Bláha et al., 1986). U souborů šestiletých dívek byl tento rozdíl vysoce statisticky významný (na 0,1 %-ní hladině významnosti) (Tab. 80). Průměrná hodnota sledovaného souboru sedmiletých dívek převyšovala průměr referenčního souboru však jen nepatrně. I sledované soubory chlapců převyšovaly průměrné hodnoty referenčního souboru (Bláha et al, 1986), přičemž u souboru šestiletých chlapců diference byla statisticky významná na 0,1 %-ní hladině významnosti (Tab. 80). Mezipohlavní rozdíly se u sledovaných souborů šestiletých nevyskytovaly (Tab. 73), neboť u obou pohlaví byl průměr délky horní končetiny 55,4 cm. Ačkoliv u sledovaného souboru sedmiletých dětí měli chlapci průměrně delší horní končetinu, a to o 1,2 cm, tento rozdíl nebyl statisticky významný (Tab. 74). Rozdíl mezi soubory sedmiletých hochů z Prahy a Strakonicka, který činil 4,4cm ve prospěch chlapců ze Strakonicka (Tab. 9, Tab. 10), byl shledán jako statisticky významný (Tab. 78) a to na 1 %-ní hladině významnosti. V ostatních kategorií byly rozdíly statisticky bezvýznamné (Tab. 75, Tab. 76, Tab. 77).

5.5 Délka paže Rozložení hodnot délky paže u souborů v jednotlivých kategoriích zobrazuje Graf 11. Jak je patrné z tabulky Tab. 11 sledovaný soubor šestiletých dívek má nepatrně vyšší průměrnou hodnotu než sledovaný soubor dívek sedmiletých, avšak tento rozdíl není statisticky významný (Tab. 71). V chlapecké kategorii rozdíl není též signifikantní (Tab. 72); sledovaný soubor sedmiletých má v průměru o 0,3 cm delší paži než sledovaný soubor šestiletých (Tab. 11). Jako statisticky významný rozdíl při porovnání průměrných hodnot délky paže s referenčními daty (Bláha et al., 1986) byl shledán rozdíl u souboru šestiletých dívek, a to na 0,1 %-ní hladině významnosti, dále u souboru šestiletých hochů, a to na 5 %-ní hladině významnosti (Tab. 80). Oba sledované soubory převyšovaly svými průměrnými hodnotami průměry referenčních dat.

- 35 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Jako statisticky významné rozdíly na 5 %-ní hladině významnosti se projevily rozdíly v kategorii šestiletých i sedmiletých souborů naměřených chlapců při regionálním porovnání (Tab. 77, Tab. 78). Sledované soubory šestiletých i sedmiletých chlapců ze Strakonicka měly průměrné hodnoty délky paže vyšší než soubory pražských hochů (Tab. 12, Tab. 13). U souborů šestiletých tento rozdíl činil 1,2 cm, u sedmiletých 2 cm. U sledovaných souborů dívek se nepatrné rozdíly vyskytly, avšak nebyly statisticky významné (Tab. 75, Tab. 76).

5.6 Délka předloktí Celkové rozložení hodnot délky předloktí u sledovaných souborů zobrazuje Graf 14, statistické charakteristiky Tab. 14. U sledovaného souboru sedmiletých dívek byla naměřena vyšší průměrná hodnota než u sledovaného souboru dívek šestiletých. Rozdíl 2 mm však není signifikantní (Tab. 71). U souborů změřených šestiletých a sedmiletých chlapců jsou průměrné hodnoty totožné. Intersexuální rozdíly jsou opravdu zanedbatelné, a to jak u sledovaných souborů šestiletých, tak sedmiletých. Průměrná hodnota u souboru šestiletých dívek byla 18,2 cm, u souboru chlapců 18,4 cm. U souboru sedmiletých byla pro obě pohlaví totožná - 18,4 cm. Statisticky významné odlišnosti zde nejsou (Tab. 73, Tab. 74). Tab. 80 zobrazuje průměrné hodnoty měřených souborů a průměrné hodnoty referenčního souboru (Bláha et al., 1986). U obou sledovaných souborů šestiletých byly průměrné hodnoty délky předloktí vyšší než referenční data. V obou případech je rozdílnost vysoce statisticky významná – tedy na 0,1 %-ní hladině významnosti. Signifikantní rozdíly v délce předloktí se neprojevily v regionálním srovnání (Tab. 75, Tab. 76, Tab. 77, Tab. 78). Jak můžeme z tabulek pozorovat, delší předloktí (až na kategorii šestiletých hochů) mají sledované soubory dětí ze Strakonicka (Tab. 15, Tab. 16).

5.7 Délka ruky Tab. 17 a Graf 17 zobrazují průměrné hodnoty a další statistické charakteristiky délky ruky u sledovaných souborů. Sledovaný soubor šestiletých dívek má v průměru o 6 mm delší ruku než sledovaný soubor sedmiletých dívek. Rozdíl však není signifikantní (Tab. 71). Z Tab. 17 dále plyne, že u sledovaných souborů chlapců mají vyšší průměrné hodnoty sedmiletí hoši. Průměrná hodnota sledovaného souboru šestiletých hochů je 14,1 cm, sedmiletých o 1 cm vyšší. Tento rozdíl je statisticky významný na 5 %-ní hladině významnosti (Tab. 72). - 36 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Porovnáme-li děti mezipohlavně, mezi šestiletými dětmi v délce ruky není statisticky významný rozdíl (Tab. 73). Soubor sedmiletých dívek má v průměru délku ruky 13,6 cm, soubor chlapců pak o 1,5 cm delší (tedy 15,1 cm). Tato odlišnost je statisticky významná, ale pouze na 5 %-ní hladině významnosti (Tab. 74). Při porovnání naměřených průměrných hodnot délky ruky mých souborů s referenčními soubory (Bláha at al., 1986) zjistíme statistickou významnost na 0,1 %-ní hladině u souboru šestiletých dívek a na 5 %-ní hladině významnosti u souboru sedmiletých hochů (Tab. 80). Vyšší průměrné hodnoty měly sledované soubory. Rozložení hodnot délky ruky u souboru naměřených pražských dětí, resp. dětí ze Strakonicka zobrazuje Graf 18 resp. Graf 19. Porovnáním regionů v jednotlivých kategoriích (Tab. 18, Tab. 19) zjistíme, že soubory naměřených pražských dětí mají v průměru kratší ruku oproti sledovaným souborům ze Strakonicka (výjimka je kategorie šestiletých hochů, kde je průměrná hodnota obou souborů totožná). Tyto odlišnosti však jsou nepatrné a statisticky nevýznamné (Tab. 74, Tab. 75, Tab. 76, Tab. 77).

5.8 Biakromiální šířka Základní statistické charakteristiky zobrazuje Tab. 20, grafické rozložení hodnot pak Graf 20. Průměry biakromiální šířky sledovaných souborů šestiletých a sedmiletých dívek mají takřka shodnou hodnotu (rozdíl činí pouze 0,2 cm a tedy není signifikantní -Tab. 71). Podobné schéma nalezneme i u souborů naměřených chlapců, kde nesignifikantní rozdíl činil 0,6cm (Tab. 72). Mezipohlavní srovnání ukazuje, že průměry souborů chlapců jsou vždy o něco vyšší než je tomu u souborů dívek, což uvádí i Bláha (Bláha et al., 2006). I přesto nejsou tyto rozdíly statisticky významné ani v jedné kategorii (Tab. 73, Tab. 74). Při porovnání s referenčním souborem z roku 1986 jsou průměrné hodnoty biakromiální šířky naměřených dat vyšší, tedy děti z mého souboru byly „širší v ramenou“ oproti referenčnímu souboru. U souborů šestiletých dívek i hochů byl rozdíl statisticky významný na 0,1 %-ní hladině, u souborů sedmiletých dívek i hochů na 1 %-ní hladině významnosti (Tab. 80). Rozložení hodnot souborů naměřených dětí z Prahy a Strakonicka zobrazuje Graf 21 a Graf 22. V regionální srovnání jednotlivých kategorií se projevily pouze nepatrné rozdíly (Tab. 21, Tab. 22), které nejsou statisticky významné (Tab. 75, Tab. 76, Tab. 77, Tab. 78).

- 37 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

5.9 Bispinální šířka Rozdíly průměrných hodnot bispinální šířky mezi sledovanými soubory šestiletých a sedmiletých dívek resp. chlapců nebyly výrazné (Tab. 23) a tedy ani statisticky signifikantní (Tab. 71, Tab. 72). Statisticky významné nebyly ani rozdíly intersexuální (Tab. 73, Tab. 74). U souborů naměřených šestiletých byly průměrné hodnoty shodné, u souborů sedmiletých byly nepatrně vyšší hodnoty u souboru dívek (rozložení hodnot zobrazuje Graf 23). Průměrné hodnoty bispinální šířky sledovaného i referenčního souboru zobrazuje Tab. 80. Z té je patrné, že sledované soubory mají průměrné hodnoty vyšší. Ve všech kategoriích byly tyto rozdíly, které činily 3,5 cm až 4 cm, vysoce statisticky významné na 0,1 %-ní hladině významnosti (Tab. 80). Při prohlédnutí tabulek Tab. 24 a Tab. 25 zjistíme, že ačkoliv rozdíly mezi oblastmi existují, jsou statisticky bezvýznamné (Tab. 75, Tab. 76, Tab. 77, Tab. 78). V průměru, vyjma souborů sedmiletých dívek, jsou průměrné hodnoty vyšší u sledovaných souborů pražských dětí, což je možné sledovat i na grafech: Graf 24, Graf 25.

5.10 Obvod hrudníku Tab. 26 a Graf 26 zobrazují průměrné hodnoty a další statistické charakteristiky obvodu hrudníku u sledovaných souborů. Z Tab. 26 je zřejmé, že průměrná hodnota obvodu hrudníku u sledovaného souboru sedmiletých dívek byla vyšší o 1 cm než už u souboru dívek šestiletých, avšak diference není statisticky významná (Tab. 71). U souboru chlapců byli sedmiletí hoši objemnější než šestiletí hoši. Rozdíl byl statisticky významný na 5 %-ní hladině významnosti (Tab. 72). Bláha et al. (2006) uvádí, že dívky mají obvod hrudníku oproti chlapcům větší mezi 9. – 13. rokem. Jak v kategorii šestiletých, tak i sedmiletých sledovaných souborů mají hoši průměrné hodnoty vyšší. U souborů šestiletých tomu bylo o 0,2 cm, u sedmiletých o 1,4 cm (tyto rozdíly nebyly statisticky významné - Tab. 73, Tab. 74). Při

porovnání

průměrných

hodnot

obvodu

hrudníku

sledovaných

souborů

s referenčními (Bláha et al., 1986) zjistíme, že ačkoliv měřené soubory mají průměrné hodnoty vyšší je to pouze nepatrně a statisticky bezvýznamně (Tab. 80). Základní statistické charakteristiky obvodu hrudníku u souborů dle regionu zobrazují Tab. 27 a Tab. 28, rozložení hodnot pak Graf 27 a Graf 28. Regionální rozdíly se projevily jako statisticky významné v kategorii šestiletých, a to jak u souborů změřených dívek,

- 38 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

tak chlapců. V kategorii dívek měl sledovaný soubor šestiletých dívek ze Strakonicka v průměru větší obvod o 3,4 cm než odpovídající sledovaný soubor z Prahy. Tento rozdíl se ukázal jako statisticky významný na 5 %-ní hladině významnosti (Tab. 75). U souborů šestiletých chlapců to bylo obdobné, rozdíl činil 3,3 cm a taktéž byl signifikantní na 5 %-ní hladině významnosti (Tab. 76). U sedmiletých rozdíly nebyly signifikantní (Tab. 77, Tab. 78).

5.11 Obvod břicha Jak zobrazuje Tab. 29, průměrná hodnota změřených šestiletých dívek byla o 2,2 cm nižší než u souboru dívek sedmiletých, avšak mediány obou souborů se shodovaly. U naměřených chlapců činil rozdíl 2 cm, jak v průměrné hodnotě, tak v mediánu. Rozdíly však nejsou signifikantní ani v jedné kategorii (Tab. 71, Tab. 72). Intersexuální rozdíly mezi šestiletými i sedmiletými jsou zanedbatelné. Avšak platí, že chlapci mají obvod břicha větší než dívky, v tomto věku pouze nepatrně. V porovnání s Vignerovou et al. (2006) mají všechny kategorie, soubor šestiletých dívek, sedmiletých dívek, šestiletých hochů, sedmiletých hochů, větší obvod břicha než referenční soubor z VI. celostátního výzkumu (Vignerová et al., 2006), avšak při porovnání s referenčními daty z roku 1986 (Bláha et al., 1986) jsou tyto rozdíly výraznější. Tento fakt může podpořit teorii o zvyšování výskytu jedinců s obezitou i vyšším procentem tuku v těle. Při porovnání se staršími referenčními daty statisticky významně průměrně větší obvod břicha měly sledovaný soubor šestiletých dívek (na 0,1 %-ní hladině) a sledovaný soubor sedmiletých dívek (na 1 %-ní hladině) (Tab. 80). V porovnání s CAV 2001 nebyly shledány signifikantní rozdíly (Tab. 79). Základní statistické charakteristiky obvodu břicha u souborů dětí z Prahy a Strakonicka zobrazují Tab. 30 a Tab. 31, rozložení hodnot zobrazují Graf 30 a Graf 31. Jako statisticky významný rozdíl na 5 %-ní hladině významnosti při regionálním srovnání sledovaných souborů se projevila odlišnost v podobě 4cm u souborů šestiletých hochů ve prospěch hochů ze Strakonicka (Tab. 77). I v kategorii dívek – u souboru šestiletých i sedmiletých - byly dívky ze Strakonicka silnější než dívky z Prahy, avšak tyto rozdíly nebyly signifikantní (Tab. 75, Tab. 76). Pouze v kategorii sedmiletých hochů byly naměřené průměrné hodnoty vyšší u souboru sedmiletých Pražanů (statisticky nevýznamné - Tab. 78).

- 39 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

5.12 Index Queteleta – Boucharda Průměrné hodnoty spolu s dalšími základními statistickými charakteristiky u souborů šestiletých a sedmiletých dívek a chlapců indexu Queteleta-Boucharda zobrazuje Tab. 32. a Graf 32. Z tabulky je patrné, že mezi jednotlivý hodnotami popisné statistiky jsou nepatrné rozdíly, avšak průměrné hodnoty všech souborů jsou takřka totožné. Přesnější rozložení hodnot zobrazuje Graf 32, kde je možné díky měřítku o jednotce 0,01 pozorovat drobné rozdíly mezi průměrnými hodnotami souborů. Jako statisticky významný rozdíl se projevila diference mezi sledovanými soubory šestiletých a sedmiletých hochů, avšak pouze na 5 %-ní hladině významnosti (Tab. 72). U souborů dívek diference není signifikantní (Tab. 71). Při srovnání průměrných hodnot sledovaných souborů s referenčními soubory (Bláha et al., 1986) zjistíme mnohé rozdíly. Statisticky významné na 0,1 % hladině je u souborů šestiletých hochů, na 1 %-ní hladině u souborů sedmiletých hochů i dívek (Tab. 80). V interregionální srovnání hodnot popisné statistiky jsou pouze drobné rozdíly, které zobrazuje, Tab. 33 a Tab. 34. Grafické rozložení hodnot sledovaných souborů pražských a strakonických dětí zobrazují Graf 33 a Graf 34. Rozdíly jsou statisticky nevýznamné (Tab. 75, Tab. 76, Tab. 77, Tab. 78).

5.13 Index délky horní končetiny k tělesné výšce Hodnoty popisné statistiky indexu délky horní končetiny k tělesné výšce u sledovaných souborů zobrazuje Tab. 35 a Graf 35. Ačkoliv mezi průměrnými hodnotami souborů šestiletých a sedmiletých dívek resp. chlapců nepatrné rozdíly existují, nejsou statisticky významné (Tab. 71, Tab. 72). Průměrné hodnoty indexu délky horní končetiny k tělesné výšce sledovaných i referenčních souborů zobrazuje Tab. 80. Průměrné hodnoty sledovaných souborů jsou u všech kategoriích vyšší než referenční data. V kategorii šestiletých, u souborů dívek i hochů, jsou tyto diference statisticky významné na 0,1 %-ní hladině významnosti, u souboru sedmiletých dívek je to na 5 %-ní hladině významnosti, u souboru sedmiletých hochů na 1 %ní hladině významnosti (Tab. 80). Základní statistické charakteristiky souborů dětí z Prahy resp. Strakonicka zobrazují Tab. 37. a Tab. 37. Grafické rozložení hodnot zobrazují Graf 36 a Graf 37. Při regionální porovnání sledovaných souborů zjistíme, že pouze soubor šestiletých hochů ze Strakonicka vykazuje nižší hodnoty oproti souboru pražských šestiletých hochů. V ostatních věkových

- 40 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

kategoriích průměrné hodnoty sledovaných souborů ze Strakonicka převyšovaly průměry souborů pražských dětí. Rozdíl v průměrných hodnotách u souboru sedmiletých chlapců činil 2 jednotky ve prospěch chlapců ze Strakonicka. Tento rozdíl je statisticky významný na 1 %ní hladině významnosti (Tab. 78). V ostatních věkových kategoriích signifikantní významnosti nejsou (Tab. 75, Tab. 76, Tab. 77).

5.14 Index biakromiální šířky k tělesné výšce Grafické rozložení hodnot indexu biakromiální šířky k tělesné výšce u jednotlivých sledovaných souborů zobrazuje Graf 38. Tab. 38 pak zobrazuje základní statistické charakteristiky. Při porovnání hodnot indexu biakromiální šířky k tělesné výšce sledovaných souborů šestiletých a sedmiletých dívek zjistíme nepatrně vyšší hodnoty u souboru sedmiletých. U sledovaných souborů chlapců je tomu naopak, ovšem rozdíl je ještě menší a ani v jedné kategorii není statisticky významný (Tab. 71, Tab. 72). Průměrné hodnoty indexu biakromiální šířky k tělesné výšce sledovaných souborů mají vyšší hodnoty než u referenčních souborů (Bláha et al., 1986). Tyto rozdílnosti jsou ve všech kategoriích statisticky signifikantní a to na 0,1 %-ní hladině významnosti (Tab. 80). Hodnoty popisné statistiky a grafické znázornění indexu biakromiální šířky k tělesné výšce u sledovaných souborů s regionální rozdělením zobrazují Tab. 39 a Tab. 40, Graf 39 a Graf 40. V interregionální porovnání souborů šestiletých hochů se rozdíl, který činil 0,9 jednotek ve prospěch chlapců z Prahy, ukázal na 5 %-ní hladině významnosti statisticky významný (Tab. 77). V kategorii sedmiletých hochů i děvčat vyšší průměrné hodnoty vykazovaly sledované soubory dětí z Prahy (rozdíly nejsou signifikantní - Tab. 76, Tab. 78). Pouze u naměřených šestiletých dívek, měl index biakromiální šířky k výšce těla vyšší hodnotu soubor šestiletých děvčat ze Strakonicka. Ani zde rozdíly však nejsou statisticky významné (Tab. 75).

5.15 Kožní řasa nad bicepsem Rozdíl průměrných hodnot v tloušťce kožní řasy nad bicepsem mezi soubory šestiletých a sedmiletých dívek činí 3,9 mm (Tab. 41) ve prospěch sedmiletýc. Tato rozdílnost není statisticky významná (Tab. 71). U naměřených hochů činil rozdíl 2,9 mm, soubor sedmiletých chlapců má průměrné hodnoty vyšší. Tento rozdíl je statisticky významný a to na 5 %-ní hladině významnosti (Tab. 72). V obou kategoriích ovšem průměrné hodnoty tloušťky kožní řasy nad bicepsem souborů dívek byly vyšší než průměrné hodnoty souborů - 41 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

naměřených hochů, což můžeme pozorovat na Graf 41, který zobrazuje rozložení hodnot u souborů šestiletých dívek resp. hochů a sedmiletých dívek resp. hochů. V souboru šestiletých hochů se nacházelo 52,38 % probandů, jejichž hodnoty leží v pásmu 25. – 75. percentilu, pod hranicí 3. percentilu se nevyskytoval ani jeden hoch ze souboru šestiletých chlapců, nad hranici 97. percentilu bylo 14,29 % chlapců. U souboru sedmiletých hochů se pod 3. percentilem nenacházel ani jeden hoch, v rozpětí 25. – 75. percentilu bylo 16,67 % chlapců, nad 97. percentilem 11,11 % chlapců. Ani u souboru šestiletých dívek nebyla žádná dívka pod 3. percentilem, v hlavním pásmu se nacházelo 45,24 % jedinců z celkového souboru šestiletých dívek, nad 97. percentil 14,29 %. U souboru sedmiletých dívek nebyla v pásmu pod 3. percentilem žádná dívka, v pásmu 25. – 75. percentilu 25 % děvčat, nad 97. percentil bylo 37,5 %. Intersexuální rozdíly se v kožní řase měřené nad bicepsem projevily jako statisticky významné pouze v kategorii šestiletých (Tab. 73, Tab. 74). Diference průměrných hodnot mezi sledovanými soubory šestiletých dívek a hochů, která je 1,1mm, je signifikantní na 5 %ní hladině významnosti. Regionální odlišnosti, které zobrazují Tab. 42 a Tab. 43, graficky pak Graf 42 a Graf 43, nebyly statisticky významné (Tab. 75, Tab. 76, Tab. 77, Tab. 78).

5.16 Kožní řasa nad tricepsem Při porovnání průměrných hodnot tloušťky kožní řasy nad tricepsem naměřených u šestiletých a sedmiletých chlapců zjistíme diferenci 2,8 mm (Tab. 44). Tento nárůst kožní

řasy s věkem se projevil jako statisticky významný na 5 %-ní hladině významnosti (Tab. 72). U dívek nebyly rozdíly signifikantní (Tab. 71). Z celkového souboru šestiletých chlapců se v pásmu mezi 25. a 75. percentilem nacházelo 40,48 % hochů, pod hranicí 3. percentilu 0 % a nad hranicí 97. percentilu 4,76 % jedinců. V celkovém souboru sedmiletých hochů bylo v pásmu 25. – 75. percentilu 33,3 % chlapců, pod 3. percentilem žádný hoch a nad 97. percentil 11,1 % hochů. V měřeném souboru šestiletých dívek bylo z celkového počtu 42 jedinců v hlavním pásmu (25. – 75. percentil) 40,48 % dívek, pod 3. percentil 0 %, nad hranici 97. percentilu 4,76 % dívek. Z měřeného souboru sedmiletých dívek se pod hranicí 3. percentilu nevyskytovala žádná dívka, nad hranicí 97. percentilu 18,75 % dívek a v pásmu mezi 25. a 97. percentilem 50 % dívek.

- 42 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Mezipohlavní rozdíly, které se projevily jako signifikantní, se ukázaly v kategorii šestiletých. Průměrná hodnota naměřená u souboru dívek byla o 2,7 mm vyšší než u stejně starých chlapců. Tato diference je vysoce statisticky významná (hladina významnosti je 0,1 % - Tab. 73). Ačkoliv rozdíl průměrných hodnot u sedmiletých byl 2mm ve prospěch dívek, nebyl signifikantní (Tab. 74). Na boxplotu - Graf 44 – je rozložení hodnot tloušťky kožní

řasy nad tricepsem souborů šestiletých i sedmiletých dívek i chlapců. Z tohoto grafu je patrné, že dívky převyšují hodnotami chlapce. Rozlišnosti najdeme i v regionální porovnání, nikoli však signifikantní (Tab. 75, Tab. 76, Tab. 77, Tab. 78). Jednotlivé věkové kategorie se základními statistickými charakteristikami zobrazuje Tab. 45 a Tab. 46, grafické rozložení hodnot nalezneme na Graf 45 a Graf 46.

5.17 Kožní řasa subskapulární 1,2mm byla odlišnost v průměrných hodnotách tloušťky kožní řasy subskapulární u souborů dívek ve prospěch sedmiletých (Tab. 47). Tato odlišnost není statisticky významná (Tab. 71). Soubor šestiletých hochů měl o 2,5 mm nižší průměrnou hodnotu než soubor naměřených sedmiletých hochů. Tato diference je vysoce statisticky významná na 0,1 %-ní hladině významnosti (Tab. 72). V celkovém souboru šestiletých hochů se nacházelo 71,43 % probandů, jež se nacházejí v pásmu 25. – 75. percentilu, pod hranicí 3. percentilu je to 2,38 % šestiletých hochů, nad hranici 97. percentilu pak 9,53 % chlapců. U souboru sedmiletých hochů se pod 3. percentilem nacházelo 5,56 % hochů, v rozpětí 25. – 75. percentilu bylo 38,89 % chlapců, nad 97. percentilem 5,56 % chlapců. Ve sledovaném souboru šestiletých dívek se v pásmu pod hranicí 3. percentilu vykytuje 4,76 % dívek, v hlavním pásmu se nachází 71,43 % jedinců z celkového souboru šestiletých dívek, nad 97. percentil 7,14 %. U celkového souboru sedmiletých dívek nebyla v pásmu pod 3. percentilem žádná dívka, v pásmu 25. – 75. percentilu 75 % děvčat, nad 97. percentil bylo 6,25 %. Celkové rozložení hodnot zobrazuje Graf 47. Signifikantní intersexuální rozdíly se projevily pouze v kategorii šestiletých a to na 5 %-ní hladině významnosti (Tab. 73), průměrná hodnota souboru naměřených šestiletých dívek byla 0,9 mm vyšší než u souboru naměřených šestiletých hochů. Průměrné hodnoty a další statistické charakteristiky kožní řasy subskapulární z obou oblastí jsou zobrazeny v Tab. 48, Tab. 49. Grafické rozložení hodnot zobrazuje Graf 48 a Graf - 43 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

49. Drobné rozdíly, nikoliv však signifikantní (Tab. 75, Tab. 76, Tab. 77, Tab. 78), byly i při regionální porovnání. V průměrných hodnotách v obou kategoriích u souborů naměřených dívek měly převahu dívky ze Strakonicka na pražskými dívkami Toto platilo i u souborů naměřených šestiletých hochů. U souborů sedmiletých hochů měl naopak v průměrné hodnotě převahu soubor pražských hochů.

5.18 Kožní řasa suprailiakální Tab. 50 zobrazuje hodnoty popisné charakteristiky tloušťky kožní řasy suprailiakální u souborů šestiletých a sedmiletých dívek. Průměrná hodnota sledovaného souboru šestiletých dívek je 7,4 mm. U souboru sedmiletých dívek je to o 2,4 mm více (9,8 mm). I přesto, že je tato diference vyšší, není statisticky významná (Tab. 71) (mediány se lišily pouze o 1 mm). Soubor sedmiletých chlapců má suprailiakální kožní řasu silnější o 1,8 mm (průměrná hodnota souboru šestiletých hochů je 5,4 mm, sedmiletých 7,1 mm). Tento rozdíl není statisticky významný (Tab. 72). Z celkového souboru šestiletých chlapců se v pásmu mezi 25. a 75. percentilem nacházelo 35,71 % hochů, pod hranicí 3. percentilu se nenachází žádný chlapec a nad hranicí 97. percentilu 11,91 % jedinců. V celkovém souboru sedmiletých hochů bylo v pásmu 25. – 75. percentilu 55,56 % chlapců, pod 3. percentilem žádný hoch a nad 97. percentil 5,56 % hochů. V měřeném souboru šestiletých dívek bylo z celkového počtu 42 jedinců v hlavním pásmu (25. – 75. percentil) 19,05 % dívek, pod 3. percentil 0 %, nad hranici 97. percentilu 14,29 % dívek. Z měřeného souboru sedmiletých dívek se pod hranicí 3. percentilu nevyskytovala žádná dívka, nad hranicí 97. percentilu 18,75 % dívek a v pásmu mezi 25. a 97. percentilem 50 % dívek. Intersexuální rozdíly u souborů naměřených šestiletých jsou statisticky významné na 0,1 %-ní hladině významnosti (Tab. 73). Průměrná hodnota souboru šestiletých dívek byla 5,4 mm a průměrná tloušťka kožní řasy u chlapců byla 7,4 mm. Ačkoliv u sedmiletých rozdíl průměrných hodnot činil 2,7 mm (průměrná hodnota souboru dívek 9,8 mm, souboru hochů 7,1 mm), nebyl statisticky významný (Tab. 74). Regionální odlišnosti v popisné statistice v tloušťce kožní řasy suprailiakální zobrazují Tab. 51 a Tab. 52. Grafické rozložení hodnot nalezneme v Graf 51 a Graf 52. Rozdíly nebyly statisticky signifikantní (Tab. 75, Tab. 76, Tab. 77, Tab. 78).

- 44 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

5.19 Součet čtyř kožních řas Tab. 53 udává kromě jiného i součet 4 kožních řas. Graf 69 zobrazuje percentilový graf součtu 4 kožních řas pro dívky od 3 – 16 let, Graf 70 pro hochy. Z této tabulky a grafů je patrné, že průměry souboru šestiletých dívek i souboru šestiletých chlapců leží mezi 75. a 90. percentilem, blíže k nižší hranici. Soubor sedmiletých dívek leží taktéž v tomto pásmu. Soubor sedmiletých hochů však leží na hranici 90. percentilu. Pod hranici třetího percentilu se žádný jedinec ze všech věkových kategorií nevyskytoval. U souboru šestiletých dívek v pásmu mezi 25. – 75. percentilem bylo 38,1 % dívek, nad 97. percentil 9,5 % dívek. U sledovaného souboru sedmiletých bylo v hlavním pásmu 43,75 % dívek, nad hranici 97. percentilu 18,75 % dívek. V souboru šestiletých hochů se 45,24 % vyskytovala v pásmu od 25. do 75. percentilu a 11,9 % chlapců bylo nad 97. percentilem. U sedmiletých hochů bylo v hlavním pásmu 44,44 %, nad hranici 97. percentilu 11 %. Při prohlédnutí dat pražských souborů zjistíme, že průměrná hodnota součtu čtyř kožních řas souboru sedmiletých pražských chlapců leží nad hranicí 90. percentilu. Tento alarmující výsledek mohl být zapříčiněn nízkým počtem probandů v této věkové kategorii. Obdobný výsledek byl i u souboru sedmiletých dívek ze Strakonicka, jejichž průměrná hodnota se taktéž nacházela nad 90. percentilem. I zde je velmi nízký počet probandů a to pouze 6 dívek.

5.20 Odhad podílu tukové složky (určený na základě dvou kožních řas) Tab. 53 udává podíl tukové složky v jednotlivých souborech. Graf 71 je percentilový graf podílu tukové složky ze dvou kožních řas u dívek, na dalším grafu (Graf 72) u chlapců. Při zařazení hodnot do grafu zjistíme, že průměrná hodnota procentuálního podílu tuku souboru šestiletých dívek, souboru sedmiletých dívek i souboru sedmiletých chlapců se nachází v pásmu 75. – 90. percentilu. Průměrná hodnota u souboru šestiletých chlapců leží mezi 50. a 75. percentilem. U sledovaného souboru šestiletých dívek se nacházelo 59,52 % dívek v pásmu mezi 25. – 75. percentilem, nad 97. percentil 11,9 % dívek. Pod hodnotu 3. percentilu se ani v jedné věkové kategorii nevyskytoval žádný jedinec. U souboru sedmiletých dívek nad hranici 97. percentilu byla 2 dívky (12,5 %), v hlavním pásmu 43,75 % dívek. U sledovaného souboru - 45 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

šestiletých hochů bylo mezi 25. – 75. percentilem 35,71 % chlapců. Nad 97. percentil 11,9 % hochů. U souboru sedmiletých hochů bylo v hlavním pásmu 44,44 % chlapců, nad hranici 97. percentilu 11,11 % chlapců. U souborů pražských dětí se mimo rozpětí 25. – 75. percentilu nachází průměrná hodnota pouze souboru sedmiletých hochů. Průměrné hodnoty ostatních pražských souborů jsou v pásmu mezi 50. a 75. percentilem. Průměrné hodnoty souborů šestiletých dívek i chlapců a sedmiletých dívek i chlapců ze Strakonicka se nachází v pásmu mezi 75. – 90. percentilem, avšak průměrná hodnota souboru šestiletých hochů ze Strakonicka leží nepatrně nad hranicí 75. percentilu a naopak průměrná hodnota procentuálního podílu tukové složky těla souboru sedmiletých dívek leží pouze těsně pod hranicí 90. percentilu.

5.21 BMI (Body mass index) Dle Tab. 69 mají naměřené děti průměrnou normální hmotnost, avšak mezi šestiletými dívkami a sedmiletými hochy byli probandi i z druhé kategorie, tedy střední obezita. Naopak se vyskytla mezi šestiletými dívkami i podváha (BMI 10,97). Dle této tabulky se ve sledovaném souboru vyskytlo 7,1 % obézních šestiletých dětí (4,8 % dívek, 9,5 % chlapců) a 5,9 % sedmiletých (6,25 % u dívek, 5,6 % u chlapců). Vzhledem k tomu, že standardy z roku 1986 (Bláha et al., 1986) neobsahují informace o BMI, byly jako referenční soubory použity pouze soubory z VI. celostátního antropologického výzkumu (Vignerová et al., 2006). U souboru šestiletých hochů i dívek bylo BMI oproti referenčnímu souboru nižší. U dívek byl tento rozdíl signifikantní na 5 %-ní hladině významnosti (Tab. 80). U sledovaných souborů sedmiletých byly průměrné hodnoty vyšší než u referenčních dat. Střední hodnoty spolu s dalšími základními statistickými charakteristikami v jednotlivých kategoriích a regionech jsou uvedeny v Tab. 55 a Tab. 56. Regionální rozdíly průměrných hodnot v BMI nebyly signifikantní (Tab. 75, Tab. 76, Tab. 77, Tab. 78).

5.22 Filipínská míra Filipínská míra využívá výrazné změny tělesných proporcí ke konci předškolního období, zejména relativního prodloužení končetin. Dítě, které ještě neprošlo proměnou postavy, filipínskou míru nesplňuje; dítě, které již proměnou prošlo, filipínskou míru splňuje.

- 46 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Ve sledovaném souboru 120 dětí z Prahy a Strakonicka filipínskou míru nesplnilo 10,8 % (13dětí), tedy ještě nedošlo k dostatečnému prodloužení horní končetiny. Přičemž u souboru šestiletých (dívek i chlapců) nesplňovalo filipínskou míru, tedy jejich hodnoty byly záporné, 11,9 % nebo-li 5 jedinců. U sedmiletých to byl v každé kategorii pouze 1 jedinec, což u dívek činilo 6,25 %, u hochů 5,6 %. Jak zobrazují Tab. 59 a Graf 56 (základní statistické charakteristiky pro šestileté resp. sedmileté) vyšší hodnotu mají vždy dívky. Tedy i z těchto tabulek se potvrzuje, že dívky jsou vývojově rychlejší a proměnou postavy procházejí dříve než stejně staří chlapci.

5.23 Navlékání korálků V mém testu měly děti k dispozici šňůrku a 12 červených, stejně velkých kulatých korálků v krabičce. Úkolem bylo navlečení všech korálků na šňůrku na čas. Z Tab. 57 je patrné, že sedmileté děti mají jemnou motoriku vyvinutou lépe, neboť tento úkol v průměru zvládaly lépe. Ovšem nejrychleji ze všech to zvládla šestiletá dívka (6,39let) za 51 vteřin (což je o 25,8 s lepší než průměrná sedmiletá dívka). Intersexuální rozdíly byly patrné mezi šestiletými dívkami a hochy. Dívky navlékaly korálky v průměru o 24 vteřin rychleji než stejně staří chlapci. Tento rozdíl se ukázal jako signifikantní, a to dokonce na 0, 1%-ní hladině významnosti (Tab. 73). U sedmiletých byl rozdíl 18 sekund ve prospěch dívek, avšak nebyl statisticky významný (Tab. 74). Rozložení

časů navlékání korálků v jednotlivých kategorií ukazuje Graf 59. Statisticky významné rozdíly mezi regiony se neukázaly (Tab. 75, Tab. 76, Tab. 77, Tab. 78). Jak ukazují Tab. 62 a Tab. 63 průměrné hodnoty u šestiletých byly totožné. V kategorii sedmiletých byly v průměru o 6 vteřin lepší pražské dívky než dívky ze Strakonicka. Naopak u chlapců byli o 12 vteřin rychlejší hoši ze Strakonicka.

5.24 Skládání puzzle Při skládání puzzle měly děti k dispozici předlohu složeného obrázku. V tomto testu bylo vidět mnohých rozdílů. Některým dětem nedělala skládačka žádné obtíže a byly schopny si i o tom při skládání povídat resp. mi samotné vyprávěly. Některé děti vyzradily, že doma velmi často puzzle skládají, což se většinou projevovalo i zde. Naopak se vyskytovaly i děti, které se na práci musely velice soustředit, které nevěděly ani to, jaké dílky jsou „krajové“ a jaké „prostřední“ a složení obrázku jim trvalo velice dlouho.

- 47 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Grafické rozložení časů zobrazuje Graf 62. Při celkovém srovnání děvčat a chlapců zjistíme, že dívky byly mnohem obratnější v této disciplíně. Průměrná hodnota dívek byla o 48 vteřin lepší než hochů (průměrná hodnota u dívek byla 2,3 min., u chlapců 3,1 min). Tento rozdíl je statisticky významný a na to na 1%-ní hladině významnosti (Tab. 70). Hodnoty šestiletých dívek se příliš nelišily od hodnot sedmiletých dívek (Tab. 64), avšak šestileté byly v průměru lepší. U chlapců tento fakt nespatřujeme. Sedmiletí hoši byli v průměru lepší než šestiletí o 54 vteřin. Tento rozdíl je statisticky významný na 1 %-ní hladině významnosti (Tab. 72). Srovnáním šestiletých dívek a chlapců, zjistíme, že dívky byly o 1 minutu lepší. Což se projevilo jako vysoce významný statisticky rozdíl na 0,1 %-ní hladině (Tab. 73). Intersexuální rozdíly u sedmiletých byly zanedbatelné a statisticky nevýznamné (Tab. 74). Při regionální srovnání v skládání puzzle zjistíme, že kromě kategorie šestiletých dívek, byli vždy rychlejší děti z Prahy. Tyto rozdíly však nebyly signifikantní (Tab. 75, Tab. 76, Tab. 77, Tab. 78). Pouze u šestiletých dívek skládaly rychleji dívky ze Strakonicka a to v průměru o 24 vteřin.

5.25 Věk rodičů Sledovaný soubor zahrnul v době měření otce ve věku od 28 do 65 let, průměrný věk otců byl takřka 40 let (39,98 let) (Graf 65). Nejmladší matce bylo 25 let, nejstarší 49 let. Průměrný věk matek vyšetřovaných dětí byl 35,87 let (Graf 66). Toto věkové rozložení odpovídá dnešnímu trendu odsunování zakládání rodiny do pozdějšího věku (zejména je tento fakt patrný u mužů).

5.26 Vzdělání rodičů Vzdělání rodičů je velmi důležitý faktor, který bezesporně ovlivňuje výchovu dítěte v rodině. V našich podmínkách je považováno za faktor, který má na růst a vývoj dítěte nejvýznamnější vliv (Pařízková, Lisá et al., 2007). Ukazuje se, že průměrné tělesná výška se zvyšuje s úrovní vzdělání rodičů. Se zvyšující se úrovní vzdělání rodičů klesá i podíl dětí s nadměrnou hmotností a obezitou (Bláha et al., 2006). V souboru vyšetřených dětí byli zaznamenání pouze dva otcové, kteří měli základní vzdělání. Nejvíce otců mělo ukončenou střední školu, poté vysokou školu (Graf 67). Ve sledovaném souboru byla pouze jedna matka, která měla základní školu. I u matek bylo nejčetněji dokončením vzděláním střední škola (Graf 68). - 48 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

6 Diskuze V celkovém souboru o počtu 120 dětí se vyskytovalo více dětí šestiletých. Soubor byl rozdělen do následujících kategorií: soubor šestiletých dívek z Prahy, šestiletých dívek ze Strakonicka, šestiletých hochů z Prahy, šestiletých hochů ze Strakonicka, sedmiletých dívek z Prahy, sedmiletých dívek ze Strakonicka, sedmiletých hochů z Prahy a sedmiletých dívek ze Strakonicka. Bohužel po rozdělení souboru do jednotlivých věkových kategorií, zůstal v některých souborech, zejména v kategoriích sedmiletých, nízký počet probandů, který mohl ovlivnit výsledné výstupy. V porovnávání naměřených antropometrických parametrů souborů šestiletých se soubory sedmiletými nebyly výraznější rozdíly a takřka všechny průměrné hodnoty sedmiletých dětí převyšovaly průměrné hodnoty šestiletých, jak bylo očekáváno. U souboru dívek, byly rozdíly statisticky bezvýznamné ve všech měřených antropometrických parametrech. V některých antropometrických charakteristikách však průměrné hodnoty souboru šestiletých dívek byly vyšší než u souboru dívek sedmiletých (tělesná výška, filipínská míra, délka horní končetiny, délka paže, délka ruky, index délky horní končetiny k tělesné výšce). Tato skutečnost mohla být zapříčiněna právě vlivem nízkého počtu probandů v souboru sedmiletých dívek. V kategorii chlapců se statisticky významné rozdíly na 5 %-ní a 1 %-ní hladině významnosti vyskytly. Tyto rozdíly se nacházejí u parametrů souvisejících s tělesnou hmotností a množstvím tuku v lidském těle. Jsou to tělesná hmotnost, tloušťka kožní řasy nad bicepsem, nad tricepsem a tloušťka kožní řasy subskapulární, dále index Queteleta – Boucharda. I přesto, že enviromentální faktory ovlivňují růst jedince nejvíce (Vignerová et al., 2006), role vlivu regionu není vysoká. Hypotéza, že soubory dětí z Prahy budou mít vyšší průměrné hodnoty v antropometrických parametrech, jak tomu bylo dříve (Lhotská et al., 1993), se nepotvrdila. Pouze u indexu biakromiální šířky k tělesné výšce měli statisticky významnou převahu chlapci z Prahy. Naopak v některých antropometrických parametrech byly průměrné hodnoty souborů dětí ze Strakonicka statisticky významně vyšší než u souborů pražských dětí (u šestiletých dívek v obvodu hrudníku, u šestiletých hochů v obvodu hrudníku, břicha a délce paže, u sedmiletých hochů v délce horní končetiny, délce paže a indexu délky horní končetiny k tělesné výšce). Setření rozdílů mezi regiony je pravděpodobně zapříčiněno již velmi obdobnými socio-ekonomickými podmínkami (zdravotní péče, sociální zabezpečení, infrastruktura apod.) regionů. - 49 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Průměrné hodnoty somatometrických parametrů sledovaných souborů převyšovaly téměř ve všech věkových kategoriích průměrné hodnoty českých standardů (Bláha et al., 1986), v mnoha kategoriích statisticky významně (ve všech věkových kategorií v šířce bispinální i biakromiální, indexu délky horní končetiny k tělesné výšce i biakromiální šířky k tělesné výšce, šestileté dívky dále pak v tělesné výšce, obvodu břicha, tloušťce kožní řasy nad bicepsem, tricepsem i suprailiakální, délce horní končetiny, paže, předloktí i v délce ruky a BMI; sedmileté dívky v obvodu břicha, tloušťce kožní řasy nad bicepsem, tricepsem, v indexu Queteleta – Boucharda; šestiletí hoši dále v délce horní končetiny, paže, předloktí a indexu Queteleta – Boucharda; sedmiletí hoši v tloušťce kožní řasy nad bicepsem, tricepsem, délce ruky a indexu Queteleta – Boucharda). Tento fakt je zapříčiněn tím, že data standardů byla měřena již v roce 1985 a neodpovídají somatickému stavu dnešní generace.

ČR má sice dlouhodobou tradici antropologických výzkumů, avšak při těchto výzkumech jsou měřeny jen vybrané antropometrické charakteristiky. Rozdíl mezi naměřenými daty a referenčními daty činí mnoho let, za kterých došlo k vývoji a posunu hodnot k vyšším

číslům u mnoha parametrů. Právě tato změna hodnot je zapříčiněna vlivem sekulárního trendu a s tím související dřívější nástup vyzrávání dětského organismu. Pro některé antropometrické parametry jsou k dispozici i referenční data novější a to z VI. celostátního antropometrického výzkumu (CAV 2001) (Vignerová et al., 2006). Průměrné hodnoty naměřených znaků u sledovaných souborů jsou mnohem bližší průměrným hodnotám CAV 2001. I přesto, že se jisté rozdíly v průměrných hodnotách vyskytují, jsou téměř všechny statisticky nevýznamné (výjimku tvoři tělesná výška u souboru šestiletých dívek, kde měřené dívky byly v průměru vyšší o 2,6 cm – 1 %-ní hladina statistické významnosti, dále tělesná výška u souboru sedmiletých dívek, kde měřené dívky byly v průměru o 4,1 cm nižší než dívky z referenčního souboru – 5 %-ní hladina statistické významnosti). Tedy průměrné hodnoty sledovaných souborů jsou srovnatelné s průměrnými hodnotami CAV 2001. Jako referenční data pro antropometrické charakteristiky součet čtyř kožních řas a procentuální podíl tukové složky (určený ze dvou kožních řas) byla využita data ze studie Sledování růstu českých dětí a dospívajících (Vignerová, Bláha et al., 2001). Průměrné hodnoty těchto znaků sledovaných souborů byly zaneseny do percentilových grafů. K tomu, aby naměřené průměrné hodnoty mohly být srovnávány s referenčními daty, bylo nutné hodnoty kožních řas naměřené kaliperem typu Best přepočítat na hodnoty kaliperu typu Harpenden. Naměřené průměrné hodnoty byly v percentilových grafech umístěny převážně ve - 50 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

vyšších polohách (nejčastěji okolo 75. percentilu). Posunutí hodnot procentuálního podílu tuku a součtu čtyř kožních řas může být ovlivňováno sekulárními trendy a způsobem života dnešních dětí (snižování pohybové aktivity, špatné stravovací návyky,…). Stále tedy dochází ke zvyšování množství tuku v těle. Na zvyšování počtu obézních jedinců a jedinců s nadváhou v dětském věku upozorňují mnozí zahraniční i domácí odborníci – Bláha (Bláha et al., 2001); Pařízková, Lisá (Pařízková, Lisá, 2007). Pro hodnocení psychomotorického vývoje byly využity dva testy – navlékání korálků na čas a skládání puzzle na čas. Hypotéza, že soubory pražských dětí budou rychlejší, čili budou mít jemnou motoriku vyvinutou lépe a budou si počínat obratněji, se nepotvrdila. V některých věkových kategoriích byly průměrné hodnoty souborů pražských dětí i dětí ze Strakonicka vyrovnané (navlékání korálků u souborů šestiletých dívek a chlapců), v některých kategoriích byly lepší sledované soubory dětí z Prahy (ve skládání puzzle soubory šestiletých hochů, sedmiletých dívek, sedmiletých hochů, v navlékání korálků soubor sedmiletých dívek), v dalších sledované soubory ze Strakonicka (ve skládání puzzle soubor šestiletých dívek, v navlékání korálků soubor sedmiletých hochů). Statisticky však byly rozdíly bezvýznamné. Z předchozího vyplývá, že podmínky hlavního města ČR a Strakonicka jsou srovnatelné a faktor prostředí vývoj jemné motoriky velkým podílem neovlivňuje. Všeobecně se však dá říci, že šestileté dívky mají jemnou motoriku vyvinutu lépe než stejně staří chlapci (bez rozdílu regionů), neboť v obou testech měl soubor měřených dívek lepší průměrnou hodnotu (tyto rozdíly jsou signifikantní a to na 0,1 %-ní hladině významnosti). Problém v České Republice je takový, že pro testování psychomotorického vývoje a motoriky obecně nejsou stanoveny žádné oficiální testy, tedy výsledky není ani možné porovnávat s nějakými referenčními daty. Určitá vyzrálost jemné motoriky je nezbytná při vstupu dítěte do školy, neboť mnoho školních dovedností zcela závisí na motorice, zejména pak psaní. V ČR sice existují testy školní zralosti (např. Kern – Jiráskův test školní zralosti, Edfeltův test), v kterých však testování motoriky jako takové chybí. Přičemž posouzení školní zralosti a připravenosti dítěte do školy je velmi důležité, neboť předčasné nastoupení školní docházky či zbytečný odklad může dítě negativně ovlivnit na celý život. V některých jiných zemích (např. Velká Británie, Slovinsko, Španělsko, Japonsko, USA,…) existují testy, které hodnotí vývoj motoriky dětí od 4 do 12 let. Myslím, že by bylo vhodné, aby i pro ČR byly vytvořeny nějaké baterie testů pro hodnocení vývoje motoriky. Tato krátká studie vývoje motoriky může sloužit i jako inspirace či podkladový materiál pro vytvoření takovýchto testů. - 51 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

7 Závěr Cílem této studie bylo zjištění růstu a vývoje dětí v prvních třídách a následné porovnání tělesných parametrů a zručnosti – jemné motoriky s ohledem na věk, region (Praha, Strakonicko) a srovnání s dostupnými referenčními daty. Monitoring růstu a vývoje je důležitý, neboť nepřiměřený tělesný a psychomotorický vývoj může signalizovat závažné onemocnění; referenční data jsou nezbytná jako srovnávací norma nejen pro pediatry a klinické antropology, ale i pro rodiče. Somatometrické měření bylo prováděno standardní technikou podle Sallera (1957), Fettra et al. (1967). Bylo měřeno 15 somatických znaků, z nich byly vypočítány 4 indexy a procentuální podíl tuku. Dále byly použity dva testy pro zjištění psychomotorického vývoje. Celkový soubor čítal 120 dětí rozdělených podle pohlaví, věku a regionu. Se zvolenými cíly souvisely i následující 3 stanovené hypotézy: 1) Hypotéza H0: Sledované soubory chlapců a dívek z pražských škol vykazují vyšší průměrné hodnoty v somatických parametrech než soubory dětí ze Strakonicka. 2) Hypotéza H0 byla, že sledované soubory sedmiletých chlapců a sedmiletých dívek vykazují vyšší průměrné hodnoty v somatických parametrech než soubory šestiletých chlapců a dívek. 3) Hypotéza H0: Sledované soubory pražských dětí vykazují lepší výsledky v jemné motorice než soubory dětí ze Strakonicka.

1) První hypotéza H0, že sledované soubory dětí z pražských škol vykazují vyšší průměrné hodnoty v somatických parametrech než soubory dětí ze Strakonicka se zcela nepotvrdila. Pouze šestiletí pražští chlapci vykazují statisticky významnou vyšší průměrnou hodnotu u indexu biakromiální šířky k tělesné výšce. Naopak strakonický soubor vykazoval v průměrných hodnotách statisticky potvrzené rozdíly u věkových kategoriích: šestileté dívky – vyšší průměrná hodnota obvodu hrudníku; šestiletí hoši - vyšší průměrné hodnoty tělesných obvodů a délky paže; sedmiletí hoši – vyšší průměrné hodnoty délky horní končetiny, délky paže a indexu délky horní končetiny k tělesné výšce.

2) Druhá hypotéza H0 měla potvrdit, že celý soubor sedmiletých dětí bude vykazovat vyšší průměrné hodnoty všech sledovaných antropometrických parametrů než soubor dětí šestiletých. Předpokládána hypotéza se potvrdila pouze u souboru sedmiletých hochů u některých sledovaných tělesných znaků - tělesná hmotnost, tloušťka 3 kožních řas a index Queteleta – Boucharda. - 52 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

3) Třetí hypotéza H0, že soubory pražských dětí vykazují lepší výsledky v jemné motorice než soubory dětí ze Strakonicka nebyla na základě zvolených testů (navlékání korálků, skládání puzzle) statisticky potvrzena. Výsledné průměrné časy v obou prováděných testech byly ve věkových kategoriích u obou regionů takřka shodné.

4) Porovnání získaných výsledků s referenčními údaji. a) V porovnání průměrných hodnot měřených somatických údajů celého sledovaného souboru s referenčními daty (Bláha et al., 1986) došlo k výraznějšímu nárůstu průměrných hodnot tělesných parametrů u souborů z mé studie. U většiny měřených somatických znaků byly zjištěny mezi průměrnými hodnotami obou souborů signifikantní rozdíly na zvolených hladinách statistické významnosti (0,1 %, 1 %, 5 %). b) S VI. celostátním antropologickým výzkumem (Vignerová et al., 2006) byly porovnány tři antropometrické parametry (tělesná výška, tělesná hmotnost, obvod břicha). Průměrné hodnoty z této studie byly s průměrnými hodnotami sledovaných souborů srovnatelné (signifikance je pouze u tělesné výšky - šestileté dívky z mé studie jsou v průměru vyšší). c) Odhad podílu tuku určený na základě součtu dvou kožních řas (kožní řasa nad tricepsem a subskapulární) u souboru z mé studie byl porovnán s referenčními daty (Vignerová, Bláha et al., 2001). Výsledky byly vyneseny do percentilových grafů. 45,83 % jedinců leží v pásmu mezi 25. – 75. percentilem. V jednotlivých věkových kategoriích: u šestiletých dívek 59,52 % dívek, u sedmiletých 43,72 % dívek, u šestiletých hochů 35,71 % chlapců a 44,44 % chlapců sedmiletých. Nad hranici 97. percentilu bylo 11,7 % jedinců z celkového souboru (konkrétně 11,9 % jedinců ze šestiletých dívek, 12,5 % ze sedmiletých, 11,9 % u šestiletých hochů, 11,11 % u hochů sedmiletých). Naopak pod hranicí 3. percentilu se nenacházel žádný proband ze sledovaného souboru.

Z rozložení hodnot zjištěného procenta tuku u dětí z mé studie v percentilových grafech vyplývá narůst zvýšeného množství podkožního tuku v dětském organismu. Zvyšování podílu tukové složky je zapříčiněno nejen špatnými stravovacími návyky, ale i hypokinezí dětí. Je proto důležité, aby nejen rodiče, ale i školní zařízení se snažili vést děti k vyšší pohybové aktivitě.

- 53 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

8 Použité zdroje ALLEN, K. E., MAROTZ, L. R. Přehled vývoje dítěte: od prenatálního období do 8 let. 2. vyd. Praha: Portál , 2005. s. 187. ISBN 80-7376-055-0

BARTOŠEK, M. Škola pro 87% dětí. Moderní vyučování, 3, 1997, č. 9, s. 10 – 11 BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V. Školní zralost: co by mělo umět dítě před vstupem do školy. Brno: Computer Press, 2010. s. 100. ISBN 978-80-251-2569-4

BLÁHA., P. et al. Antropometrie československé populace od 6 do 55 let: československá spartakiáda 1985. Díl I. část 2. Ostrava: Metasport, 1986. s. 357 ).

BLÁHA., P. et al. Somatický vývoj současných českých dětí: semilongitudinální studie (6 – 16 let. Praha: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Státní zdravotní ústav Praha, 2006. s. 345. ISBN 80-86561-24-0

BLÁHA., P et al. Vývoj tělesných parametrů českých dětí a mládeže se zaměřením na rozměry hlavy (0 – 16let). Praha: Státní zdravotní ústav, Přírodovědecké fakulta Univerzity Karlovy, 1999. s. 182. ISBN 80-7071-122-1

BLÁHA., P. et al. VI. Celostátní antropologický výzkum dětí a mládeže 2001. Čes.- Slov. Pediatrie, 58, 2003, č. 12, s. 766 – 770

ČAPKOVÁ, M., BACHÁROVÁ, G. Jemná motorika a předškolní děti. Děti a my, 39, 2009, č. 2, s. 45 – 47 FETTER, V. et al. Antropologie. Praha: Academia, 1967. s. 704 GREYDANUS, D. E., SHEARIN, R.B. Adolescent sexuality and gynekology. Philadelphia, London: Lea a. Febiger, 1990. s. 313

HAVLÍČKOVÁ, L. Biologie dítěte: rané fáze lidské ontogenéze. Praha: Karolinum, 1998. s. 93. ISBN 80-7184-644-9

HENDERSON, E. S., SUDGEN A. D. Movement Assessment Battery for children. London: The psychological Corporation, 1992.

JÍLEK, V. et al. Lékařské posuzování dětí a dorostu. Praha: Avicenum, 1992. s. 144. ISBN 80-85047-09-8

JIRÁSEK, J. Poprvé do školy. Praha: SPN, 1967. s. 62 - 54 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

KALVACHOVÁ, B. Průvodce zdravým životním stylem pro děti: Klasifikace obezity u dětí., 5.8.2008 [cit. 2.4.2010], dostupné z:

KNOLL, J. Školní zralost a možnosti jejího posuzování. Vox pediatrie, 4, 2004, č. 3, s. 28 – 30

KODRIČ, J., MIKUŽ, A., SRŠEN, K. G., DAMAN, H. Baterija za oceno otrokovega gibanja – ABC gibanja. Ljubljana: Center za psihodiagnostična sredstva, 2005.

KOHOUTEK, R. Diagnostika připravenosti dětí pro školní docházku. Pedagogická orientace, 2006, č. 2. s. 3 – 23

KOHOUTEK, R. Způsobilost dítěte pro školní docházku a výukové obtíže dětí a mládeže [online]. Brno: Katedra psychologie – Pedagogická fakulta Masarykovy Univerzity. [cit. 26.3.2010], dostupné z:

KOLLÁRIKOVÁ, Z., PUPALA, B. Předškolní a primární pedagogika = Predskolská a elementárná pedagogika. Praha: Portál, 2001. s. 456. ISBN 80-7178-585-7

KOUBA, V. Motorika dítěte. České Budějovice: Pedagogická fakulta JU, 1995. s. 100. ISBN 80-7040-137-0

KREISLOVÁ, Z. Krok za krokem 1. třídou. Praha: Grada, 2008. s. 168. ISBN 978-80-2472038-8

KROPÁČKOVÁ, J. Školní zralost a školní připravenost. Informatorium 3 - 8, 11, 2004, č. 2. s. 6 – 8

KUBRICHTOVÁ, L., MARÁDOVÁ, E., WILDOVÁ, O. Rodinná výchova – Péče o dítě. Praha: Fortuna, 1993. s. 63. ISBN 80-7168-039-7

KUCHARSKÁ, A. Pedagogicko-psychologická diagnostika. Informatorium 3 - 8, 6, 1999, č. 4. s. 5

KUTÁLKOVÁ, D. Jak připravit dítě do první třídy. Praha: Grada Publising, 2005. s. 168. ISBN 80-247-1040-4

LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 2. aktualizované vydání, Praha: Grada Publising, 2006. s. 368. ISBN 80-247-1284-9

LISÁ, L., KŇOURKOVÁ, M.: Vývoj dítěte a jeho úskalí. Praha: Avicenum, 1986. s. 274 - 55 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

LEBL, J. Růst a zrání vašeho dítěte. Praha: Makropulos, 1997. s. 71. ISBN 0-86003-10-8 LEBL, J. Vývoj druhu Homo sapiens, sekulární akcelerace a nové růstové grafy. Pediatrie po promoci, 2, 2005, č. 1. s. 39 – 41

LEBL, J., KRÁSNIČANOVÁ, H. Růst dětí a jeho poruchy. Praha: Galén, 1996. s. 157. ISBN 80-85824-30-2

LEBL, J., PROVAZNÍK, K., HEJCMANOVÁ, L. Preklinická pediatrie. 1. vyd. Praha: Galén, 2003. s. 248. ISBN 80-7262-207-2

LHOTSKÁ, L., BLÁHA, P., VIGNEROVÁ, J. 5. celostátní antropologický výzkum dětí a mládeže 1991 (České země): antropometrické charakteristiky. Praha: Státní zdravotní ústav, 1993. s. 187

MACHOVÁ, J. Biologie člověka pro učitele. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 2002. s. 269. ISBN 80-7184-867-0

MACHOVÁ, J., HAMANOVÁ, J. Reprodukční zdraví v dospívání. Praha: H & H Vyšehradská, 2002. s. 197. ISBN 80-86022-94-3

MALÁ, H., KLEMENTA, J. Biologie dětí a dorostu. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985. s. 206.

MATĚJČEK, Z. Praxe dětského psychologického poradenství. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991. s. 335. ISBN 80-04-24526-9

MATĚJČEK, Z. Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte. Praha: Grada, 2005. s.184. ISBN 80-247-0870-1

MERTIN, V. Čtvrtina dětí nastupuje do škol o rok později. Rodina a škola, 53, 2005, č. 1, s. 14 - 17

NIESSEN, Karl-Heinz. et al. Pediatrie. Praha: Scientia medica, 1996. s. 602. ISBN 8085526-29-8

NOVÁKOVÁ, R., PROKOPEC, M. Školní zralost současných pražských předškolních dětí posuzovaná podle Jiráskova testu školní zralosti. Hygiena, 47, 2002, č. 1. s. 13 – 17

OPATŘILOVÁ, D. Pedagogicko-psychologické poradenství a intervence v raném a předškolním věku u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Brno: Masarykova univerzita, 2006. s. 292. ISBN 80-210-3977-9 - 56 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

PAŘÍZKOVÁ, J., LISÁ, L. et al. Obezita v dětství a dospívání: terapie a prevence. 1. vyd. Praha: Galén, 2007. s. 239. ISBN 978-80-7262-466-9

POHLOVÁ, O. Školní zralost a zkušenosti z poradenské praxe. Zdravotnické noviny, 45, 1996, č. 35, s. 7

PROKOPEC, M. Jak změnilo člověka dvacáté století? Živa, 2004. s.25 – 27 PRAŽSKÁ SKUPINA ŠKOLNÍ ETNOGRAFIE. Psychický vývoj dítěte od 1. do 5. třídy. Praha: Karolinum, 2005. s. 551. ISBN 80-246-0924-X

RIEDLOVÁ, J. et al. Semilongitudinální studie tělesného růstu školní mládeže ČR. Vita nostra revue, 10, 2001, č. 2, s. 76 – 88

RIEGEROVÁ, J., PŘIDALOVÁ, M., ULBRICHTOVÁ, M. Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu: příručka funkční antropologie. Olomouc: Hanex, 2006. s. 262. ISBN 80-85783-52-5

RUIZ, L. M. et al. The assessment of motor coordination in children with the Movement ABC test: A compartive study aminy Japan, USA and Spain. International Jourtnal of Applied Sport Aciences (2003) [online], vol 15, 1, 22 - 35, [cit. 15.3.2010], dostupné z:

SIGMUND, E. Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Medicina sportiva bohemica, 17, 2008, č. 2, s. 65 – 75

SVOBODA, M., KREJČÍŘOVÁ, D., VÁGNEROVÁ, M. Psychodiagnostika dětí a dospívajících. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. s. 791. ISBN 80-7178-545-8

TRPIŠOVSKÁ, D. Psychologická diagnostika pro učitele. Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta Univerzity J.E. Turkyně v Ústí na Labem, 1997. s. 89. ISBN 80-7044-159-3

TRTÍLKOVÁ, H. Praktický průvodce moderních rodičů: Vzdělání – aktivity dětí [online]. [cit. 2.3.2010], dostupné z ISSN1802 - 4572

VÁGNEROVÁ, M. Školní poradenská psychologie pro pedagogy. Praha: Karolinum, 2005. s. 430. ISBN 80-246-1074-4

VÁGNEROVÁ, M., KLÉGROVÁ, J. Poradenská psychologická diagnostika dětí a dospívajících. Praha: Karolinum, 2008. s. 538. ISBN 978-80-246-1538-7

- 57 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

VIGNEROVÁ, J., BLÁHA, P. Hodnocení růstu a vývoje dětí a dospívající mládeže, Výživa a potraviny, 54, 1999, č.2, s. 18 – 19

VIGNEROVÁ, J., BLÁHA, P. Sledování růstu českých dětí a dospívajících: Norma, vyhublost, obezita. Praha: Státní zdravotní ústav, Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra antropologie a genetiky člověka, 2001. s. 173. ISBN 80–7071–173–6

VIGNEROVÁ, J. et al. VI. Celostátní antropologický výzkum dětí a mládeže 2001 Česká Republika. Praha: Univerzita Karlova, Státní zdravotní ústav Praha, 2006. s. 238. ISBN 8086561-30-5

ZAHÁLKOVÁ, M. Pediatrie pro speciální pedagogy. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. s. 91. ISBN 80-210-2327-9

ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2001. s. 208. ISBN 80-7178-544-X

ZVÁRA, K. Biostatistika. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2003. s. 212. ISBN 80-246-0739-5 ŽIVIČNJAK, M. et al. Gender-specific groth patterns. Coll Antropol, 2003, 27. s. 321 - 334

Informace pro rodiče – příloha zdravotního a očkovacího průkazu dítěte a mladistvého. Státní zdravotní ústav, 1. vydání , Praha, 1994, 11., upravené a doplněné vydání, Praha, 2004 Pedagogicko-organizační informace 2009 – 2010

[online]. Praha: Ministerstvo školství,

mládeže a tělovýchovy. [cit. 8.3.2010], dostupné z: Zákon č. 561/2004 sb. Školský zákon. Odklad povinné školní docházky. Zdravotní a očkovací průkaz dítěte a mladistvého. Státní zdravotní ústav, 1. vydání, Praha, 1994, 7., doplněné vydání, Praha, 2001

- 58 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

9 Příloha – tabulky Tab. 1 Rozložení věku. Věk

N

minimum

medián

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

šestiletí, sedmiletí

118

6,00

6,68

8,20

6,8

0,461

0,811

3,153

šestiletí

84

6,00

6,56

6,98

6,6

0,236

-0,084

2,052

sedmiletí

34

7,01

7,25

7,96

7,3

0,288

0,609

2,122

Tab. 2 Základní statistické charakteristiky celého souboru – tělesná výška [cm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

Šikmost

špičatost

1

42

114,00 120,00 122,65 129,15 135,40

124,3

5,800

0,234

1,922

7D

16

111,10 118,75 123,40 128,13 136,40

123,0

6,622

0,043

2,218

42

110,50 120,83 124,50 127,23 132,80

123,5

5,239

-0,622

2,731

18

119,10 123,13 125,60 127,85 137,40

126,1

5,012

0,652

2,662

6D

6H

2

7H

Tab. 3 Základní statistické charakteristiky souborů pražských dětí – tělesná výška [cm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

19

114,60

120,85

124,40

129,75

135,40

125,3

6,017

-0,018

1,705

7D

10

111,10

117,88

119,80

125,78

136,40

121,6

7,561

0,456

2,124

6H

19

110,50

119,40

121,50

127,10

130,20

122,2

5,860

-0,424

2,036

7H

11

119,10

120,70

125,50

126,75

132,50

124,4

4,135

0,324

1,906

Tab. 4 Základní statistické charakteristiky souborů dětí ze Strakonicka – tělesná výška [cm].

1

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

23

114,00 119,75 122,00 128,40 134,40

123,5

5,615

0,431

2,111

7D

6

118,00 123,80 126,35 128,38 129,30

125,3

4,252

-0,623

1,683

6H

23

114,30 122,10 125,00 127,25 132,80

124,6

4,514

-0,545

2,912

7H

7

123,10 125,05 127,70 131,50 137,40

128,8

5,420

0,553

1,424

Věk, pohlaví

N

6D

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

Číslovka 6 označuje věkovou kategorii 6 – 6,99 roků, číslovka 7 označuje kategorii 7 – 7,99 roků. D,H

označuje pohlaví, D = dívky, H = hoši. Toto značení platí pro všechny následující tabulky (př. 7D označuje soubor sedmiletých dívek).

- 59 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Tab. 5 Základní statistické charakteristiky celého souboru – tělesná hmotnost [kg]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

42

18,00

21,00

23,00

25,00

49,00

24,1

5,065

2,841

14,291

7D

16

19,00

20,75

24,50

28,00

40,00

25,7

5,873

0,907

2,907

6H

42

18,00

21,25

23,00

25,75

37,00

24,1

4,387

1,214

3,950

7H

18

21,00

23,00

26,00

28,50

37,00

26,7

4,535

0,918

2,858

Tab. 6 Základní statistické charakteristiky souborů pražských dětí – tělesná hmotnost [kg]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

19

19,00

21,00

23,00

25,50

32,00

23,3

3,509

0,728

2,767

7D

10

19,00

20,00

23,50

27,00

34,00

24,0

4,784

0,740

2,273

6H

19

18,00

21,00

22,00

24,50

30,00

22,9

3,274

0,773

2,824

7H

11

22,00

24,00

27,00

27,00

37,00

26,5

4,083

1,292

4,165

Tab. 7 Základní statistické charakteristiky souborů dětí ze Strakonicka – tělesná hmotnost [kg]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

23

18,00

22,50

24,00

25,00

49,00

24,8

6,046

2,707

11,268

7D

6

21,00

25,00

26,00

31,50

40,00

28,5

6,863

0,568

1,605

6H

23

20,00

23,00

23,00

27,50

37,00

25,1

4,985

1,009

2,923

7H

7

21,00

23,00

25,00

30,50

36,00

27,0

5,508

0,436

1,401

Tab. 8 Základní statistické charakteristiky celého souboru – délka horní končetiny [cm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

42

49,10

53,63

55,25

57,63

61,30

55,4

2,960

-0,083

2,276

7D

16

44,90

51,50

55,15

57,48

61,70

54,4

4,609

-0,409

2,150

6H

42

49,80

53,30

55,20

57,90

61,00

55,4

2,827

0,100

1,925

7H

18

50,50

54,68

56,75

58,05

65,30

56,6

3,396

0,435

3,440

Tab. 9 Základní statistické charakteristiky souborů pražských dětí – délka horní končetiny [cm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

19

49,10

53,85

55,30

57,10

59,70

55,2

2,827

-0,548

2,673

7D

10

44,90

50,90

53,85

56,25

61,70

53,6

4,808

-0,108

2,061

6H

19

49,80

53,20

54,50

58,75

59,20

55,0

3,078

0,092

1,546

7H

11

50,50

53,40

55,50

56,75

58,10

54,9

2,462

-0,369

1,694

- 60 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Tab. 10 Základní statistické charakteristiky souborů dětí ze Strakonicka – délka horní končetiny [cm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

23

50,50

53,00

54,70

58,35

61,30

55,6

3,117

0,177

1,709

7D

6

47,80

55,03

57,15

57,63

60,20

55,7

4,305

-0,833

2,128

6H

23

51,40

53,60

55,20

57,80

61,00

55,6

2,642

0,204

2,081

7H

7

56,10

57,80

58,70

59,70

65,30

59,3

2,942

0,992

2,692

Tab. 11 Základní statistické charakteristiky celého souboru – délka paže [cm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

42

15,60

22,03

23,10

24,30

27,30

23,0

2,128

-0,918

5,017

7D

16

19,50

21,25

22,35

23,88

25,50

22,5

1,835

0,166

1,766

6H

42

19,00

21,53

22,55

24,00

26,30

22,8

1,710

0,101

2,201

7H

18

20,00

21,83

22,80

24,73

26,10

23,1

1,966

0,142

1,748

Tab. 12 Základní statistické charakteristiky souboru pražských – délka paže [cm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

19

15,60

22,55

23,80

24,35

26,10

23,1

2,511

-1,584

5,186

7D

10

20,00

21,20

22,10

23,55

25,40

22,4

1,712

0,307

1,673

6H

19

19,00

21,15

22,30

23,10

25,00

22,2

1,517

-0,002

2,387

7H

11

20,00

21,65

22,00

23,00

25,00

22,3

1,535

0,143

1,965

Tab. 13 Základní statistické charakteristiky souborů dětí ze Strakonicka – délka paže [cm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

23

20,40

21,70

22,50

24,15

27,30

22,9

1,805

0,642

2,602

7D

6

19,50

21,48

22,50

24,13

25,50

22,6

2,183

-0,052

1,316

6H

23

20,30

21,90

23,50

24,90

26,30

23,4

1,710

0,002

1,708

7H

7

20,70

23,05

24,90

26,00

26,10

24,3

2,060

-0,514

1,544

Tab. 14 Základní statistické charakteristiky celého souboru – délka předloktí [cm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

42

14,80

17,13

18,05

19,00

21,30

18,2

1,547

0,186

2,422

7D

16

15,50

17,03

18,30

19,83

21,60

18,4

1,958

0,018

1,639

6H

42

14,80

16,93

18,10

20,00

27,20

18,4

2,269

1,207

6,071

7H

18

15,00

16,90

17,70

19,15

23,30

18,4

2,313

0,692

2,332

- 61 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Tab. 15 Základní statistické charakteristiky souborů pražských dětí – délka předloktí [cm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

19

14,80

17,05

18,10

19,00

21,10

17,9

1,499

-0,005

2,576

7D

10

15,50

16,68

17,70

18,50

20,80

17,8

1,796

0,343

1,746

6H

19

14,80

17,15

18,10

20,80

27,20

18,8

2,755

1,342

5,056

7H

11

15,00

16,80

17,70

18,25

23,30

17,8

2,149

1,251

4,188

Tab. 16 Základní statistické charakteristiky souborů dětí ze Strakonicka – délka předloktí [cm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

23

15,60

17,25

18,00

19,55

21,30

18,4

1,578

0,279

1,904

7D

6

15,60

18,65

19,50

20,35

21,60

19,2

2,075

-0,570

1,848

6H

23

15,20

16,65

18,10

20,00

21,00

18,2

1,794

-0,133

1,650

7H

7

16,40

17,60

19,20

21,45

22,20

19,4

2,376

0,007

1,108

Tab. 17 Základní statistické charakteristiky celého souboru – délka ruky [cm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

42

11,00

13,50

14,50

15,00

17,00

14,2

1,271

-0,304

3,040

7D

16

8,80

12,40

13,60

15,10

16,00

13,6

1,893

-0,750

2,985

6H

42

9,90

13,30

14,10

15,28

17,30

14,1

1,581

-0,275

2,911

7H

18

11,50

13,78

15,55

16,35

18,90

15,1

1,907

-0,182

2,258

Tab. 18 Základní statistické charakteristiky souborů pražských dětí – délka ruky [cm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

19

11,50

13,60

14,50

15,05

15,60

14,2

1,125

-0,790

2,763

7D

10

8,80

12,20

13,10

15,40

16,00

13,4

2,225

-0,520

2,201

6H

19

9,90

13,35

14,20

15,05

17,30

14,1

1,640

-0,502

3,479

7H

11

11,50

13,80

14,70

16,30

16,60

14,8

1,674

-0,498

1,876

Tab. 19 Základní statistické charakteristiky souborů dětí ze Strakonicka – délka ruky [cm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

23

11,00

13,35

14,50

15,00

17,00

14,3

1,404

-0,104

2,747

7D

6

12,00

13,03

14,40

14,80

15,10

13,9

1,274

-0,435

1,169

6H

23

11,00

13,20

14,00

15,35

16,50

14,1

1,568

-0,038

2,044

7H

7

12,00

14,55

16,10

16,65

18,90

15,6

2,263

-0,218

1,688

- 62 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Tab. 20 Základní statistické charakteristiky celého souboru – biakromiální šířka [cm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

42

24,00

26,85

28,50

30,00

33,60

28,4

2,102

0,151

2,751

7D

16

26,00

27,00

28,00

30,25

32,00

28,6

1,936

0,417

1,620

6H

42

23,00

27,10

29,00

30,00

34,00

28,5

2,141

-0,302

3,273

7H

18

25,00

27,25

30,00

30,00

32,00

29,1

2,024

-0,420

1,997

Tab. 21 Základní statistické charakteristiky souborů pražských dětí – biakromiální šířka [cm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

19

25,00

26,90

28,40

30,00

31,40

28,3

1,842

-0,051

1,771

7D

10

26,00

27,10

27,80

28,95

32,00

28,3

1,935

0,641

2,011

7H

19

23,00

28,00

30,00

30,00

31,00

28,8

1,941

-1,441

4,743

7H

11

25,00

28,50

30,00

30,00

31,00

29,1

1,783

-1,114

2,971

Tab. 22 Základní statistické charakteristiky souborů dětí ze Strakonicka – biakromiální šířka [cm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

23

24,00

27,10

29,00

30,00

33,60

28,5

2,332

0,183

2,699

7D

6

26,80

27,25

29,00

30,75

31,40

29,0

2,029

0,022

0,887

6H

23

24,00

26,50

28,00

29,70

34,00

28,3

2,305

0,362

2,885

7H

7

26,00

26,80

29,00

31,00

32,00

28,9

2,508

0,115

1,067

Tab. 23 Základní statistické charakteristiky celého souboru – bispinální šířka [cm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

42

16,00

19,00

20,20

21,90

29,00

20,5

2,416

0,874

4,948

7D

16

18,00

20,00

20,80

22,00

25,60

21,2

2,115

0,654

2,384

6H

42

17,00

19,33

20,00

21,00

27,00

20,5

2,219

0,984

4,529

7H

18

16,00

20,00

21,00

22,00

24,00

20,7

2,142

-0,448

2,592

Tab. 24 Základní statistické charakteristiky souborů pražských dětí – bispinální šířka [cm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

19

16,00

20,00

20,00

21,80

24,00

20,6

2,028

-0,031

2,843

7D

10

19,00

20,00

20,80

21,60

24,80

20,9

1,681

0,948

3,112

6H

19

17,00

18,60

20,40

21,70

29,00

20,3

2,731

1,189

5,059

7H

11

19,00

20,00

21,00

21,50

24,00

21,1

1,446

0,580

2,265

- 63 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Tab. 25 Základní statistické charakteristiky souborů dětí ze Strakonicka – bispinální šířka [cm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

23

17,00

18,60

20,40

21,70

29,00

20,3

2,731

1,189

5,059

7D

6

18,00

20,00

21,00

23,50

25,60

21,6

2,828

0,170

1,225

6H

23

17,00

18,70

20,00

21,00

24,00

19,9

1,952

0,153

2,209

7H

7

16,00

17,70

21,00

22,00

24,00

20,1

2,959

-0,127

1,187

Tab. 26 Základní statistické charakteristiky celého souboru – obvod hrudníku [cm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

42

53,00

55,00

58,50

61,00

86,00

59,2

5,682

2,512

12,419

7D

16

54,00

56,75

59,50

63,25

73,00

60,2

5,231

0,852

2,951

6H

42

53,00

57,00

58,00

61,00

74,00

59,4

4,593

1,444

5,009

7H

18

54,00

59,00

61,00

62,00

77,00

61,6

5,271

1,265

4,724

Tab. 27 Základní statistické charakteristiky souborů pražských dětí – obvod hrudníku [cm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

19

53,00

54,50

57,00

60,00

63,00

57,3

3,194

0,238

1,602

7D

10

54,00

55,50

57,50

62,00

64,00

58,5

3,923

0,318

1,360

6H

19

53,00

56,50

57,00

59,00

62,00

57,6

2,499

0,115

2,204

7H

11

56,00

60,00

60,50

66,25

73,00

63,0

6,261

0,489

1,432

Tab. 28 Základní statistické charakteristiky souborů dětí ze Strakonicka – obvod hrudníku [cm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

23

53,00

56,50

60,00

62,00

86,00

60,7

6,790

2,155

8,684

7D

6

21,00

25,00

26,00

31,50

40,00

28,5

6,863

0,568

1,605

6H

23

53,00

58,00

59,00

62,50

74,00

60,9

5,402

1,004

3,061

7H

7

55,00

59,50

60,00

65,00

69,00

61,9

4,845

0,180

1,453

Tab. 29 Základní statistické charakteristiky celého souboru – obvod břicha [cm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

42

29,00

55,00

57,00

60,00

85,00

57,4

7,414

0,010

10,092

7D

16

52,00

54,00

57,00

63,00

76,00

59,6

6,811

0,821

2,693

6H

42

50,00

53,00

56,00

59,50

75,00

57,9

6,169

1,299

3,817

7H

18

50,00

55,25

58,00

63,25

79,00

59,9

7,092

1,061

3,631

- 64 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Tab. 30 Základní statistické charakteristiky souborů pražských dětí – obvod břicha [cm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

19

50,00

55,25

58,00

63,25

79,00

59,9

7,092

1,061

3,631

7D

10

52,00

53,25

55,00

61,75

66,00

57,2

5,051

0,556

1,510

6H

19

50,00

53,00

55,00

57,00

70,00

55,7

4,532

1,520

5,564

7H

11

54,00

56,50

58,00

62,00

79,00

60,5

7,216

1,414

4,153

Tab. 31 Základní statistické charakteristiky souborů dětí ze Strakonicka – obvod břicha [cm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

23

51,00

55,50

59,00

60,00

85,00

59,5

6,993

2,130

8,233

7D

6

55,00

57,50

62,50

67,50

76,00

63,5

7,969

0,356

1,394

6H

23

52,00

55,50

57,00

62,50

75,00

59,7

6,846

0,959

2,577

7H

7

50,00

54,50

57,00

63,50

71,00

59,1

7,381

0,341

1,469

Tab. 32 Základní statistické charakteristiky celého souboru – index Queteleta – Boucharda. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

42

0,14

0,18

0,19

0,20

0,36

0,2

0,035

2,797

14,298

7D

16

0,16

0,18

0,20

0,22

0,31

0,2

0,039

1,045

3,357

6H

42

0,16

0,18

0,18

0,20

0,28

0,2

0,031

1,356

4,025

7H

18

0,17

0,19

0,21

0,22

0,31

0,2

0,034

1,161

4,194

Tab. 33 Základní statistické charakteristiky souborů pražských dětí – index Queteleta – Boucharda. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

19

0,14

0,17

0,18

0,20

0,24

0,2

0,023

0,352

2,438

7D

10

0,16

0,18

0,19

0,22

0,25

0,2

0,029

0,544

1,724

6H

19

0,16

0,17

0,18

0,20

0,24

0,2

0,021

1,046

3,324

7H

11

0,18

0,19

0,21

0,22

0,31

0,2

0,036

1,487

4,747

Tab. 34 Základní statistické charakteristiky souborů dětí ze Strakonicka – index Quteleta – Boucharda. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

23

0,15

0,18

0,19

0,20

0,36

0,2

0,041

2,656

10,905

7D

6

0,18

0,20

0,21

0,25

0,31

0,2

0,049

0,631

1,635

6H

23

0,16

0,18

0,19

0,21

0,28

0,2

0,037

1,007

2,679

7H

7

0,17

0,18

0,20

0,23

0,26

0,2

0,034

0,285

1,313

- 65 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Tab. 35 Základní statistické charakteristiky celého souboru – index délky horní končetiny k tělesné výšce. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

42

36,26

43,74

44,69

45,87

47,56

44,6

1,832

-2,078

10,737

7D

16

39,66

42,87

44,05

45,88

46,85

44,2

2,127

-0,609

2,246

6H

42

40,79

43,94

44,98

45,85

48,24

44,8

1,614

-0,255

2,886

7H

18

41,94

43,76

44,74

45,60

47,68

44,9

1,522

0,109

2,294

Tab. 36 Základní statistické charakteristiky soubor pražských dětí – index délky horní končetiny k tělesné výšce. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

19

36,26

43,57

43,84

45,74

47,56

44,1

2,381

-1,593

6,568

7D

10

39,66

43,24

44,05

45,61

46,05

44,0

1,955

-0,864

2,740

6H

19

41,55

44,03

45,08

46,28

48,24

45,1

1,571

-0,202

2,685

7H

11

41,94

43,30

44,46

44,99

45,66

44,1

1,170

-0,237

1,716

Tab. 37 Základní statistické charakteristiky souborů dětí ze Strakonicka – index délky horní končetiny k tělesné výšce. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

23

42,68

44,39

44,90

45,93

47,15

45,0

1,106

-0,254

2,416

7D

6

40,51

42,88

45,14

46,43

46,85

44,4

2,558

-0,390

1,224

6H

23

40,79

43,72

44,97

45,27

47,54

44,7

1,663

-0,251

2,746

7H

7

44,56

45,03

46,28

46,91

47,68

46,1

1,245

0,136

1,142

Tab. 38 Základní statistické charakteristiky celého souboru – index biakromiální šířky k tělesné výšce. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

42

20,12

21,79

23,07

24,01

28,05

22,9

1,661

0,182

3,513

7D

16

20,86

22,32

23,45

24,15

24,86

23,3

1,208

-0,415

1,890

6H

42

20,10

22,29

23,43

23,97

25,60

23,1

1,391

-0,511

2,418

7H

18

20,76

22,22

23,20

23,74

25,19

23,0

1,379

0,035

1,772

Tab. 39 Základní statistické charakteristiky souborů pražských dětí – index biakromiální šířky k tělesné výšce. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

Špičatost

6D

19

20,16

22,12

22,83

23,36

24,11

22,6

1,121

-0,724

2,599

7D

10

21,69

22,59

23,41

24,04

24,84

23,3

1,069

-0,169

1,526

6H

19

20,81

23,08

23,68

24,15

25,38

23,6

1,073

-0,767

3,345

7H

11

20,76

22,71

23,44

24,24

25,19

23,4

1,308

-0,384

2,218

- 66 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Tab. 40 Základní statistické charakteristiky souborů dětí ze Strakonicka – index biakromiální šířky k tělesné výšce. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

Špičatost

6D

23

20,12

21,36

23,77

24,40

28,05

23,1

1,997

0,069

2,657

7D

6

20,86

22,26

23,58

24,15

24,86

23,2

1,520

-0,393

1,295

6H

23

20,10

21,40

22,95

23,62

25,60

22,7

1,509

-0,124

1,953

7H

7

21,12

21,43

22,21

23,00

25,02

22,5

1,374

0,699

1,975

Tab. 41 Základní statistické charakteristiky celého souboru – kožní řasa nad bicepsem [mm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6

42

2,00

4,00

5,50

8,75

15,00

6,4

3,012

0,635

2,819

7

16

3,00

5,00

8,50

13,25

28,00

10,3

7,002

0,998

3,080

6

42

2,00

3,00

4,00

6,75

14,00

5,3

3,085

1,283

3,996

7

18

2,00

5,25

6,00

8,75

30,00

8,3

6,551

2,151

7,206

Tab. 42 Základní statistické charakteristiky souborů pražských dětí – kožní řasa nad bicepsem [mm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

19

2,00

5,00

7,00

9,00

12,00

6,8

2,986

0,133

1,699

7D

10

3,00

7,25

9,50

11,75

19,00

10,1

4,977

0,414

1,938

6H

19

2,00

3,00

4,00

5,00

10,00

4,3

2,056

1,085

3,703

7H

11

5,00

6,00

6,00

8,50

30,00

8,8

7,236

2,226

6,699

Tab. 43 Základní statistické charakteristiky souborů dětí ze Strakonicka– kožní řasa nad bicepsem [mm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

23

2,00

4,00

5,00

8,00

15,00

6,0

3,045

1,035

3,890

7D

6

3,00

4,25

5,50

15,00

28,00

10,7

10,113

0,737

1,595

6H

23

2,00

3,00

5,00

7,50

14,00

6,0

3,586

0,905

2,666

7H

7

2,00

3,50

7,00

8,50

19,00

7,4

5,740

0,956

2,543

Tab. 44 Základní statistické charakteristiky celého souboru – kožní řasa nad tricepsem [mm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

42

5,00

9,00

10,50

12,00

26,00

11,0

3,682

1,917

8,434

7D

16

7,00

9,75

10,50

14,25

32,00

13,2

6,442

1,573

4,893

6H

42

3,00

5,00

7,00

10,00

20,00

8,3

3,902

1,265

4,184

7H

18

5,00

7,50

10,00

11,00

32,00

11,2

6,501

2,027

6,579

- 67 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Tab. 45 Základní statistické charakteristiky souborů pražských dětí – kožní řasa nad tricepsem [mm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

19

5,00

10,00

11,00

11,50

26,00

11,3

4,241

2,001

8,048

7D

10

3,00

7,25

9,50

11,75

19,00

10,1

4,977

0,414

1,938

6H

19

4,00

5,50

7,00

10,00

20,00

8,1

3,689

1,653

6,042

7H

11

5,00

8,00

10,00

11,00

32,00

11,3

7,268

1,994

6,103

Tab. 46 Základní statistické charakteristiky souborů dětí ze Strakonicka – kožní řasa nad tricepsem [mm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

23

6,00

8,00

10,00

12,00

21,00

10,7

3,225

1,289

5,146

7D

6

7,00

8,50

10,50

18,50

32,00

14,8

9,786

0,769

1,726

6H

23

8,00

10,00

11,00

14,00

20,00

12,2

3,615

0,782

2,501

7H

7

6,00

8,00

10,00

11,00

23,00

11,0

5,627

1,227

3,082

Tab. 47 Základní statistické charakteristiky celého souboru – kožní řasa subskapulární [mm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

42

2,00

4,00

4,00

5,00

25,00

5,5

4,217

3,023

12,746

7D

16

3,00

4,00

5,00

6,25

22,00

6,7

5,121

1,814

5,395

6H

19

2,00

3,00

3,00

4,00

7,00

3,8

1,316

1,060

2,991

7H

18

2,00

4,00

5,00

6,75

41,00

7,2

8,667

3,252

12,832

Tab. 48 Základní statistické charakteristiky souboru pražských – kožní řasa subskapulární [mm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

19

2,00

3,00

4,00

5,00

6,00

4,2

1,273

-0,219

1,794

7D

10

3,00

4,25

5,00

5,75

12,00

5,5

2,593

1,394

4,146

6H

16

3,00

4,00

5,00

6,25

22,00

6,7

5,121

1,814

5,395

7H

11

2,00

4,50

5,00

6,50

41,00

8,3

10,964

2,376

7,235

Tab. 49 Základní statistické charakteristiky souborů dětí ze Strakonicka – kožní řasa subskapulární [mm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

23

3,00

4,00

4,00

6,50

25,00

6,6

5,399

2,097

6,740

7D

6

3,00

4,00

4,50

11,75

22,00

8,7

7,685

0,766

1,652

6H

23

2,00

3,00

3,00

5,00

15,00

5,3

3,991

1,540

3,857

7H

7

4,00

4,00

4,00

6,50

10,00

5,6

2,699

0,783

1,489

- 68 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Tab. 50 Základní statistické charakteristiky celého souboru – kožní řasa suprailiakální [mm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

42

2,00

5,00

6,00

8,75

30,00

7,4

4,763

2,665

12,639

7D

16

3,00

4,00

7,00

11,00

34,00

9,8

8,426

1,588

4,732

6H

42

2,00

3,00

3,00

5,75

26,00

5,4

5,098

2,496

8,891

7H

18

2,00

3,00

4,00

8,75

36,00

7,1

7,948

2,631

9,755

Tab. 51 Základní statistické charakteristiky souborů pražských dětí – kožní řasa suprailiakální [mm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

19

2,00

4,50

6,00

7,00

12,00

6,1

2,807

0,712

2,744

7D

10

3,00

4,00

5,50

10,75

18,00

7,6

4,789

0,873

2,472

6H

19

2,00

2,00

3,00

4,50

10,00

3,9

2,208

1,240

3,711

7H

11

2,00

3,50

4,00

8,00

36,00

8,0

9,839

2,033

6,002

Tab. 52 Základní statistické charakteristiky souborů dětí ze Strakonicka – kožní řasa suprailiakální [mm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

23

3,00

5,00

7,00

10,00

30,00

8,5

5,751

2,282

8,788

7D

6

3,00

5,75

8,00

18,50

34,00

13,3

12,127

0,700

1,587

6H

23

2,00

3,00

4,00

6,00

26,00

6,6

6,409

1,778

4,919

7H

7

3,00

3,00

4,00

7,50

12,00

5,7

3,729

0,721

1,530

Tab. 53 Tabulka součtu 4 kožních řas (nad tricepsem, nad bicepsem, subscapulare, suprailiacale) a % podílu tukové složky v %. Součet 4 kožních řas označeném jako Suma 4, Suma 2 označuje součet 2 kožních řas (nad tricepsem, subscapulare). Pha+St označuje data bez rozlišení oblasti. Oblast

Pha+St

Praha

Strakonicko

Věk, pohlaví

6D 7D 6H 7H 6D 7D 6H 7H 6D 7D 6H 7H

Biceps

Triceps

Subscapulare

Suprailiacale

Suma 4

Suma 2

podíl tuku %

7,04 10,64 6,05 8,83 7,71 9,51 5,46 9,38 6,49 11,03 6,53 7,97

12,04 14,23 9,47 12,24 12,60 13,28 9,36 12,36 11,58 15,80 9,57 12,06

6,72 7,89 5,80 8,43 5,46 6,70 5,04 9,49 7,77 9,87 6,34 6,77

7,04 10,64 6,05 8,83 7,38 8,82 5,06 9,26 9,75 14,77 7,80 6,94

32,84 43,39 27,36 38,34 33,15 38,31 24,93 40,50 35,58 51,47 30,24 33,74

18,77 22,11 15,27 20,68 18,06 19,98 14,40 21,86 19,35 25,67 15,90 18,83

16,55 18,59 12,22 16,20 16,12 17,29 11,58 17,06 16,90 20,76 12,69 14,84

- 69 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Tab. 54 Základní statistické charakteristiky celého souboru – BMI. Věk

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

Špičatost

6D

42

10,97

14,10

15,21

16,71

27,13

15,6

2,514

2,273

11,443

7D

16

13,42

15,12

16,14

17,84

23,93

16,8

2,654

1,113

3,702

6H

42

12,70

14,35

15,00

16,05

22,32

15,8

2,335

1,368

4,062

7H

18

13,44

15,16

16,57

17,70

25,74

16,8

2,801

1,596

6,055

Tab. 55 Základní statistické charakteristiky souborů pražských dětí – BMI. Věk

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

Špičatost

6D

19

10,97

13,67

14,61

15,55

17,97

14,8

1,718

-0,066

2,595

7D

10

13,42

14,65

15,91

17,25

19,67

16,1

1,927

0,372

1,837

6H

19

13,22

14,48

14,90

15,50

18,69

15,3

1,499

1,082

3,080

7H

11

13,97

15,21

16,61

18,03

25,74

17,2

3,208

1,516

4,682

Tab. 56 Základní statistické charakteristiky souborů dětí ze Strakonicka – BMI. Věk

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

Špičatost

6D

23

13,02

14,49

15,66

16,90

27,13

16,2

2,906

2,296

9,050

7D

6

15,08

15,47

16,89

19,42

23,93

18,0

3,433

0,670

1,668

6H

23

12,70

14,38

15,31

16,65

22,32

16,2

2,829

1,000

2,666

7H

7

13,44

14,64

15,97

17,63

19,07

16,1

2,059

0,039

1,232

Tab. 57 Filipínská míra [cm]. Věk

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6

84

-2,00

1,50

2,00

3,25

10,00

2,5

2,286

0,354

3,850

7

34

-2,00

0,00

2,00

4,88

8,00

2,3

2,588

0,290

2,099

Tab. 58 Základní statistické charakteristiky celého souboru - filipínská míra [cm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

42

-2,00

2,00

2,50

4,00

10,00

2,8

2,662

0,420

3,046

7D

16

-2,00

1,00

2,00

3,50

8,00

2,5

2,642

0,559

2,472

6H

42

-2,00

1,50

2,00

3,00

6,00

2,1

1,804

-0,566

3,282

7H

18

-2,00

0,00

2,00

4,88

6,00

2,1

2,604

0,015

1,344

- 70 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Tab. 59 Základní statistické charakteristiky souborů pražských dětí – filipínská míra [cm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

19

-2,00

2,00

3,00

4,00

10,00

2,9

3,195

0,352

2,599

7D

10

-1,50

2,00

3,00

3,00

6,00

2,5

1,900

-0,351

2,745

6H

19

0,00

1,13

2,00

2,75

7,00

2,4

2,186

0,864

2,546

7H

11

-2,00

-0,50

2,00

4,75

6,00

2,0

2,885

0,045

1,193

Tab. 60 Základní statistické charakteristiky souborů pražských dětí – filipínská míra [cm]. Věk, pohlaví

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

23

-1,00

1,50

2,00

4,00

7,00

2,7

2,200

0,367

2,255

7D

6

-2,00

1,25

2,00

3,00

4,00

1,8

1,697

-0,965

3,237

6H

23

-2,00

1,00

2,00

4,50

8,00

2,7

3,502

0,208

1,471

7H

7

0,00

0,25

2,00

4,50

5,00

2,4

2,286

0,104

0,934

Tab. 61 Základní statistické charakteristiky celého souboru – navlékání korálků [min]. Věk

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

Špičatost

6D

42

0,85

1,17

1,36

1,52

2,87

1,4

0,353

1,928

8,829

7D

16

0,97

1,14

1,26

1,40

2,13

1,3

0,293

1,329

4,271

6H

42

0,97

1,44

1,68

2,07

3,32

1,8

0,548

0,944

3,467

7H

18

1,03

1,17

1,48

1,98

2,68

1,6

0,485

0,618

2,154

Tab. 62 Základní statistické charakteristiky celého pražských dětí – navlékání korálků [min]. Věk

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

Špičatost

6D

19

0,95

1,24

1,37

1,53

2,25

1,4

0,304

0,893

3,844

7D

10

0,97

1,13

1,18

1,29

2,13

1,3

0,326

1,658

4,796

6H

19

1,02

1,49

1,83

2,14

2,58

1,8

0,467

-0,004

1,748

7H

11

1,07

1,23

1,60

1,97

2,68

1,7

0,498

0,552

2,112

Tab. 63 Základní statistické charakteristiky souborů dětí ze Strakonicka – navlékání korálků [min]. Věk

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

špičatost

6D

23

0,85

1,16

1,35

1,49

2,87

1,4

0,394

2,258

9,641

7D

6

1,05

1,26

1,34

1,52

1,73

1,4

0,242

0,136

1,416

6H

23

0,97

1,42

1,55

1,89

3,32

1,8

0,616

1,284

3,749

7H

7

1,03

1,13

1,25

1,75

2,23

1,5

0,476

0,591

1,398

- 71 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Tab. 64 Základní statistické charakteristiky celého souboru – skládání puzzle [min]. Věk

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

Špičatost

6D

42

1,08

1,70

2,03

2,51

5,33

2,3

0,816

1,483

5,898

7D

16

1,35

1,93

2,36

2,99

4,23

2,5

0,798

0,539

2,252

6H

42

1,37

2,20

3,17

3,71

7,22

3,3

1,467

1,092

3,530

7H

18

1,43

1,80

2,19

2,50

5,87

2,4

1,138

1,864

5,672

Tab. 65 Základní statistické charakteristiky souborů pražských dětí – skládání puzzle [min]. Věk

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

Špičatost

6D

19

1,55

1,85

2,35

2,63

5,33

2,5

0,928

1,572

5,312

7D

10

1,35

1,84

2,58

3,08

3,82

2,5

0,795

0,105

1,512

6H

19

1,37

2,20

3,03

3,53

6,05

3,1

1,193

0,852

3,020

7H

11

1,43

1,77

2,23

2,48

5,87

2,4

1,213

1,957

5,950

Tab. 66 Základní statistické charakteristiky souborů dětí ze Strakonicka – skládání puzzle [min]. Věk

N

minimum

dolní kvartil

medián

horní kvartil

maximum

průměr

směrodatná odchylka

šikmost

Špičatost

6D

23

1,08

1,61

1,97

2,41

3,83

2,1

0,690

0,784

2,871

7D

6

1,93

2,08

2,22

2,79

4,23

2,6

0,874

0,942

2,122

6H

23

1,62

2,26

3,33

3,93

7,22

3,5

1,669

0,960

2,859

7H

7

1,47

1,84

2,15

2,55

4,78

2,5

1,104

1,186

2,944

Tab. 67 Podíl dětí starších sedmi let nově přijatých do prvního ročníku (Mertin, 2006). Školní rok Přijatí celkem 7letí a starší % procento z přijatých

1995/96

1996/97

1997/98

1998/99

1999/00

2000/01

2001/2002

2002/03

2003/04

2004/05

127 691

125 437

129 497

121 457

119 734

112 468

99 166

93 929

90 263

89 107

23 268

24 164

24 497

25 999

26 278

26 914

25 842

23 333

21 341

21 554

18,22

19,26

18,91

21,4

21,95

23,83

26,06

24,84

23,64

24,19

Tab. 68 Počty dětí nastupujících do 1. ročníku jako nešestiletí (Mertin, 2006). Školní rok

Počet žáků v 1. ročnících ZŠ

Z toho nešestiletých

%

Z toho dívky

2001/02

115 248

1 605

1,39

839 (52%)

2002/03

95 539

1 101

1,15

615 (55,9%)

2003/04

91 579

761

0,83

487 (64%)

- 72 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Tab. 69 Hraniční hodnoty BMI vymezující tři stupně obezity české dětské a adolescentní populace dle RNDr. Bláhy (www.hravezijzdrave.cz) Hoši

Pohlaví

Dívky

věk

1. stupeň mírná obezita

2. stupeň střední obezita

3. stupeň těžká obezita

1. stupeň mírná obezita

2. stupeň střední obezita

3. stupeň těžká obezita

6 - 6,99

19,6 - 24,8

24,9 - 28,8

nad 28,8

19,7 - 24,8

24,9 - 28,6

nad 28,6

7 - 7,99

20,2 - 25,0

25,1 - 29,2

nad 29,2

20,6 - 24,6

24,7 - 28,8

nad 28,8

Tab. 70 Testování statistické významnosti u souborů hochů a dívek. průměr dívky věk tělesná hmotnost (kg) tělesná výška (cm) šířka biakromiální (cm) šířka bispinální (cm) obvod hrudníku (cm) obvod břicha (cm) Filipínská míra (cm) k. řasa nad bicepsem (mm) k. řasa nad tricepsem (mm) k. řasa subskapulární (mm) k. řasa suprailiakální (mm)

průměr hoši

p-hodnota testu

6,8 24,9 124,3 28,7 20,6 60,1 58,5 2,1 6,2 9,1 5,4 5,9

Puzzle (s) Korálky (s)

2,3 1,4

3,1 1,7

0,004 W 0,000 W

věk_matky věk_otce

35,2 39,9

36,6 40,2

0,126 T 0,527 W

délka horní končetiny (cm) délka paže (cm) délka předloktí (cm) délka ruky (cm)

55,1 22,8 18,2 14,0

55,7 22,9 18,4 14,4

0,300 0,872 0,953 0,381

T T W W

Q. – B. index BMI délka hor. konč. k těl. výšce délka šířky biak. k těl výšce věk

0,2 15,9 32,3 44,5 23,0

0,2 16,1 33,0 44,8 23,1

0,636 0,796 0,735 0,476 0,739

W W W W W

- 73 -

0,462 0,568 0,739 0,390 0,892 0,387 0,886 0,394 0,046 0,000 0,075 0,000

typ testu

6,7 24,6 123,9 28,5 20,7 59,4 58,0 2,7 7,5 11,6 5,8 8,1

W W T W W W W W W W W W

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Tab. 71 Testování statistické významnosti u souborů šestiletých a sedmiletých dívek. průměr šestileté dívky věk tělesná hmotnost (kg) tělesná výška (cm) šířka biakromiální (cm) šířka bispinální (cm) obvod hrudníku (cm) obvod břicha (cm) Filipínská míra (cm) k. řasa nad bicepsem (mm) k. řasa nad tricepsem (mm) k. řasa subskapulární (mm) k. řasa suprailiakální (mm)

průměr sedmileté dívky

p-hodnota testu 0,000 0,341 0,459 0,809 0,298 0,442 0,474 0,664 0,050 0,384 0,337 0,726

typ testu, statistická významnost W *** W T T W W W T W W W W

6,5 24,1 124,3 28,4 20,5 59,2 57,4 2,8 6,4 11,0 5,5 7,4

7,3 25,7 123,0 28,6 21,2 60,2 59,6 2,5 10,3 13,2 6,7 9,8

Puzzle (s) Korálky (s)

2,3 1,4

2,5 1,3

0,164 W 0,434 W

věk_matky věk_otce

34,5 39,1

37,0 42,0

0,083 T 0,111 W

délka horní končetiny (cm) délka paže (cm) délka předloktí (cm) délka ruky (cm)

55,4 23,0 18,2 14,2

54,4 22,5 18,4 13,6

0,416 0,247 0,739 0,211

TW W T TW

Q. – B. index BMI délka hor. konč. k těl. výšce délka šířky biak. k těl výšce

0,2 15,6 30,9 44,6

0,2 16,8 35,9 44,2

0,183 0,063 0,101 0,599

W W W W

Tab. 72 Testování statistické významnosti u souborů šestiletých a sedmiletých hochů. průměr šestiletí hoši

p-hodnota průměr sedmiletí hoši testu

typ testu, statistická významnost

6,6 24,1 123,5 28,5 20,5 59,4 57,9 2,1 5,3 8,3 4,6 5,4

7,4 26,7 126,1 29,1 20,7 61,6 59,9 2,1 8,3 11,2 7,2 7,1

Puzzle (s) Korálky (s)

3,3 1,8

2,4 1,6

T *** W* T T W W* W W W* W* W ** W 0,006 W ** 0,156 W

věk_matky věk_otce

37,9 40,7

33,3 38,9

0,001 T *** 0,415 W

délka horní končetiny (cm) délka paže (cm) délka předloktí (cm) délka ruky (cm)

55,4 22,8 18,4 14,1

56,6 23,1 18,4 15,1

0,151 0,669 0,846 0,036

T T W T*

Q. – B. index BMI délka hor. konč. k těl. výšce délka šířky biak. k těl výšce

0,2 15,8 44,8 23,1

0,2 16,8 44,9 23,0

0,030 0,097 0,965 0,899

W* W T T

věk tělesná hmotnost (kg) tělesná výška (cm) šířka biakromiální (cm) šířka bispinální (cm) obvod hrudníku (cm) obvod břicha (cm) Filipínská míra (cm) k. řasa nad bicepsem (mm) k. řasa nad tricepsem (mm) k. řasa subskapulární (mm) k. řasa suprailiakální (mm)

- 74 -

0,000 0,019 0,079 0,372 0,384 0,036 0,159 0,987 0,017 0,024 0,008 0,238

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Tab. 73 Testování statistické významnosti u souboru šestiletých (dívky, hoši). průměr dívky věk tělesná hmotnost (kg) tělesná výška (cm) šířka biakromiální (cm) šířka bispinální (cm) obvod hrudníku (cm) obvod břicha (cm) Filipínská míra (cm) k. řasa nad bicepsem (mm) k. řasa nad tricepsem (mm) k. řasa subskapulární (mm) k. řasa suprailiakální (mm)

průměr hoši

p-hodnota testu 0,616 0,889 0,509 0,862 0,982 0,729 0,628 0,285 0,043 0,000 0,020 0,000

typ testu, statistická významnost

6,5 24,1 124,3 28,4 20,5 59,2 57,4 2,8 6,4 11,0 5,5 7,4

6,6 24,1 123,5 28,5 20,5 59,4 57,9 2,1 5,3 8,3 4,6 5,4

W W T T W W W W W* W *** W* W ***

Puzzle (s) Korálky (s)

2,3 1,4

3,3 1,8

věk_matky věk_otce

34,5 39,1

37,9 40,7

0,002 T ** 0,163 W

délka horní končetiny (cm) délka paže (cm) délka předloktí (cm) délka ruky (cm)

55,4 23,0 18,2 14,2

55,4 22,8 18,4 14,1

0,964 0,431 0,788 0,671

T W T W

Q. – B. index BMI délka hor. konč. k těl. výšce délka šířky biak. k těl výšce

0,2 15,6 44,6 22,9

0,2 15,8 44,8 23,1

0,957 0,768 0,603 0,488

W W W W

0,000 W *** 0,000 W ***

Tab. 74 Testování statistické významnosti u souboru sedmiletých (dívky, hoši). průměr dívky věk tělesná hmotnost (kg) tělesná výška (cm) šířka biakromiální (cm) šířka bispinální (cm) obvod hrudníku (cm) obvod břicha (cm) Filipínská míra (cm) k. řasa nad bicepsem (mm) k. řasa nad tricepsem (mm) k. řasa subskapulární (mm) k. řasa suprailiakální (mm)

Průměr hoši

p-hodnota testu

typ testu, statistická významnost

7,3 25,7 123,0 28,6 21,2 60,2 59,6 2,5 10,3 13,2 6,7 9,8

7,4 26,7 126,1 29,1 20,7 61,6 59,9 2,1 8,3 11,2 7,2 7,1

Puzzle (s) Korálky (s)

2,5 1,3

2,4 1,6

0,370 W 0,173 W

věk_matky věk_otce

37,0 42,0

33,3 38,9

0,024 T *

délka horní končetiny (cm) délka paže (cm) délka předloktí (cm) délka ruky (cm)

54,4 22,5 18,4 13,6

56,6 23,1 18,4 15,1

0,115 0,371 0,905 0,024

T T T T*

Q. – B. index BMI délka hor. konč. k těl. výšce délka šířky biak. k těl výšce

0,2 16,8 44,2 23,3

0,2 16,8 44,9 23,0

0,512 0,945 0,275 0,632

W W T T

- 75 -

0,190 0,386 0,128 0,497 0,500 0,377 0,874 0,694 0,367 0,198 1,000 0,120

W W T T T W T T W W W W

0,262 W

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Tab. 75 Testování statistické významnosti mezi regiony u souborů šestiletých dívek. průměr šestileté dívky Strakonicko věk tělesná hmotnost (kg) tělesná výška (cm) šířka biakromiální (cm) šířka bispinální (cm) obvod hrudníku (cm) obvod břicha (cm) Filipínská míra (cm) k. řasa nad bicepsem (mm) k. řasa nad tricepsem (mm) k. řasa subskapulární (mm) k. řasa suprailiakální (mm)

průměr šestileté dívky Praha

p-hodnota testu 0,675 0,341 0,320 0,775 0,517 0,042 0,067 0,853 0,274 0,692 0,250 0,137

typ testu, statistická významnost

6,6 24,8 123,5 28,5 20,3 60,7 59,5 2,7 6,0 10,7 6,6 8,5

6,5 23,3 125,3 28,3 20,6 57,3 54,8 2,9 6,8 11,3 4,2 6,1

T W T T W W* W T W W W W

Puzzle (s) Korálky (s)

2,1 1,4

2,5 1,4

0,193 W 0,397 W

věk_matky věk_otce

33,6 38,7

35,7 39,6

0,197 T 0,762 W

délka horní končetiny (cm) délka paže (cm) délka předloktí (cm) délka ruky (cm)

55,6 22,9 18,4 14,3

55,2 23,1 17,9 14,2

0,661 0,211 0,273 0,838

T W T T

Q. – B. index BMI RI délka hor. konč. k těl. výšce délka šířky biak. k těl výšce

0,2 16,2 33,6 45,0 23,1

0,2 14,8 27,8 44,1 22,6

0,189 0,081 0,106 0,118 0,130

W W W W W

Tab. 76 Testování statistické významnosti mezi regiony u souborů sedmiletých dívek. průměr sedmileté dívky Strakonicko věk tělesná hmotnost (kg) tělesná výška (cm) šířka biakromiální (cm) šířka bispinální (cm) obvod hrudníku (cm) obvod břicha (cm) Filipínská míra (cm) k. řasa nad bicepsem (mm) k. řasa nad tricepsem (mm) k. řasa subskapulární (mm) k. řasa suprailiakální (mm) Puzzle (s) Korálky (s)

7,3 28,5 125,3 29,0 21,6 63,0 63,5 2,7 10,7 14,8 8,7 13,3

průměr sedmileté p-hodnota dívky Praha testu 7,2 0,663 24,0 0,143 121,6 0,287 28,3 0,495 20,9 0,564 58,5 0,096 57,2 0,071 2,4 0,826 10,1 0,550 12,2 0,550 5,5 0,956 7,6 0,478

typ testu, statistická významnost W T T T T T T T W TW W W

2,6 1,4

2,5 1,3

věk_matky věk_otce délka horní končetiny (cm) délka paže (cm) délka předloktí (cm) délka ruky (cm)

36,3 41,3 55,7 22,6 19,2 13,9

37,4 42,4 53,6 22,4 17,8 13,4

0,560 0,770 0,377 0,776 0,187 0,598

T T T T T T

Q. – B. index BMI délka hor. konč. k těl. výšce délka šířky biak. k těl výšce

0,2 18,0 44,4 23,2

0,2 16,1 44,0 23,3

0,142 0,178 0,705 0,836

T T T T

- 76 -

0,795 T 0,277 W

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Tab. 77 Testování statistické významnosti mezi regiony u souborů šestiletých hochů. průměr šestiletí hoši Strakonicko věk tělesná hmotnost (kg) tělesná výška (cm) šířka biakromiální (cm) šířka bispinální (cm) obvod hrudníku (cm) obvod břicha (cm) Filipínská míra (cm) k. řasa nad bicepsem (mm) k. řasa nad tricepsem (mm) k. řasa subskapulární (mm) k. řasa suprailiakální (mm)

průměr šestiletí hoši Praha

p-hodnota testu

typ testu, statistická významnost

6,5 25,1 124,6 28,3 19,9 60,9 59,7 1,8 6,0 8,4 5,3 6,6

6,6 22,9 122,2 28,8 21,3 57,6 55,7 2,5 4,3 8,1 3,8 3,9

Puzzle (s) Korálky (s)

3,5 1,8

3,1 1,8

0,604 W 0,300 W

věk_matky věk_otce

36,9 39,6

39,0 42,0

0,135 T 0,086 W

délka horní končetiny (cm) délka paže (cm) délka předloktí (cm) délka ruky (cm)

55,6 23,4 18,2 14,1

55,0 22,2 18,8 14,1

0,509 0,026 0,578 0,966

T T* W T

Q index BMI délka hor. konč. k těl. výšce délka šířky biak. k těl výšce

0,2 16,2 44,7 22,7

0,2 15,3 45,1 23,6

0,294 0,511 0,444 0,035

W W T T*

0,564 0,116 0,145 0,172 0,086 0,029 0,041 0,166 0,131 0,959 0,514 0,119

T W T W W W* W* W W W W W

Tab. 78 Testování statistické významnosti souboru sedmiletých hochů z Prahy i Strakonicka. průměr průměr sedmiletí hoši sedmiletí hoši p-hodnota Strakonicko Praha testu věk tělesná hmotnost (kg) tělesná výška (cm) šířka biakromiální (cm) šířka bispinální (cm) obvod hrudníku (cm) obvod břicha (cm) Filipínská míra (cm) k. řasa nad bicepsem (mm) k. řasa nad tricepsem (mm) k. řasa subskapulární (mm) k. řasa suprailiakální (mm)

7,4 27,0 128,8 28,9 20,1 61,9 59,1 2,4 7,4 11,0 5,6 5,7

7,3 26,5 124,4 29,1 21,1 61,5 60,5 2,0 8,8 11,3 8,3 8,0

Puzzle (s) Korálky (s)

2,5 1,5

2,4 1,7

věk_matky věk_otce

31,8 39,3

34,2 38,7

délka horní končetiny (cm) délka paže (cm) délka předloktí (cm) délka ruky (cm)

59,3 24,3 19,4 15,6

54,9 22,3 17,8 14,8

0,378 T 0,813 T 0,003 T ** 0,033 T * 0,188 W 0,374 T

Q. – B. index BMI délka hor. konč. k těl. výšce délka šířky biak. k těl výšce

0,2 16,1 46,1 22,5

0,2 17,2 44,1 23,4

1,000 0,659 0,004 0,159

- 77 -

0,636 0,963 0,073 0,817 0,118 0,680 0,683 0,760 0,680 1,000 0,611 0,853

typ testu, statistická významnost T W T W TW W W T W W W W

0,930 W 0,432 T

W W T ** T

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Tab. 79 Testování statistické významnosti sledovaných a referenčních souborů (Vignerová al., 2006). Soubor šestiletých dívek referenční pprůměr hodnota

průměr tělesná hmotnost (kg) tělesná výška (cm) obvod břicha (cm)

24,1 124,3 57,4

23,6 121,7 56,2

test

Soubor šestiletých hochů

0,625 W 0,006 T ** 0,157 W

24,1 123,5 57,9

Soubor sedmiletých dívek průměr tělesná hmotnost (kg) tělesná výška (cm) obvod břicha (cm)

25,7 123,0 59,6

referenční pprůměr hodnota 26,3 127,1 57,5

test

referenčn í průměr

průměr

phodnota

24,2 122,7 56,8

test

0,259 W 0,323 T 0,930 W

Soubor sedmiletých hochů referenčn í průměr

průměr

0,682 T 0,025 T * 0,245 T

26,7 126,1 59,9

phodnota

27 128,4 58,4

test

0,591 W 0,070 T 0,368 T

Tab. 80 Testování statistické významnosti u naměřených souborů a referenčních souborů (Bláha et al., 1986), u BMI referenční soubor z roku 2001 (Vignerová, Bláha, 2001). šestileté dívky

šestiletí hoši

referenční pprůměr průměr hodnota test

průměr

referenční pprůměr hodnota test

tělesná hmotnost (kg) tělesná výška (cm) šířka biakromiální (cm) šířka bispinální (cm) obvod hrudníku (cm) obvod břicha (cm) k. řasa nad bicepsem (mm) k. řasa nad tricepsem (mm) k. řasa subskapulární (mm) k. řasa suprailiakální (mm)

24,1 124,3 28,4 20,5 59,2 57,4 6,4 11,0 5,5 7,4

22,8 122 26,3 16,6 57,8 53,8 4,5 9,2 4,9 5,4

0,180 0,014 0,000 0,000 0,239 0,000 0,001 0,003 0,428 0,004

W T* T *** W *** W W *** W *** W ** W W **

24,1 123,5 28,5 20,5 59,4 57,9 5,3 8,3 4,6 5,4

23,5 122 26,7 16,9 59,2 57,1 4,3 8,6 4,3 4,2

0,841 0,069 0,000 0,000 0,408 0,401 0,244 0,096 0,182 0,597

délka horní končetiny (cm) délka paže (cm) délka předloktí (cm) délka ruky (cm)

55,4 23,0 18,2 14,2

52,3 21,6 17,1 13,5

0,000 0,000 0,000 0,001

T *** W *** T *** T **

55,4 22,8 18,4 14,1

53,4 22,2 17,2 13,9

0,000 T *** 0,021 T * 0,001 W *** 0,439 T

Q. – B. index BMI délka hor. konč. k těl. výšce délka šířky biak. k těl výšce

0,194 15,6 44,6 22,9

0,185 15,9 42,8 21,5

0,242 0,040 0,000 0,000

W W* W *** W ***

0,195 15,8 44,8 23,1

0,238 16 43,7 21,9

sedmileté dívky

0,000 0,107 0,000 0,000

W T T *** W *** W W W W W W

W *** W T *** T ***

sedmiletí hoši

referenční pprůměr průměr hodnota test tělesná hmotnost (kg) tělesná výška (cm) šířka biakromiální (cm) šířka bispinální (cm) obvod hrudníku (cm) obvod břicha (cm) k. řasa nad bicepsem (mm) k. řasa nad tricepsem (mm) k. řasa subskapulární (mm) k. řasa suprailiakální (mm)

25,7 123,0 28,6 21,2 60,2 59,6 10,3 13,2 6,7 9,8

24,6 126,1 27,1 17,2 59,4 54,8 4,4 9,3 5 5,8

0,470 0,080 0,008 0,000 0,556 0,014 0,003 0,021 0,621 0,140

T T T ** T *** T T* W ** W* W W

délka horní končetiny (cm) délka paže (cm) délka předloktí (cm) délka ruky (cm)

54,4 22,5 18,4 13,6

54,3 22,6 17,9 13,7

0,953 0,758 0,372 0,775

T T T T

Q. – B. index BMI délka hor. konč. k těl. výšce délka šířky biak. k těl výšce

0,208 16,8 44,2 23,3

0,172 16,2 43 21,5

0,002 0,357 0,045 0,000

T ** T T* T ***

- 78 -

průměr

referenční pprůměr hodnota test

26,7 126,1 29,1 20,7 61,6 59,9 8,3 11,2 7,2 7,1

25,1 126,6 27,4 17,2 60,3 58 3,8 7,7 4,2 4,1

0,541 0,688 0,003 0,000 0,432 0,261 0,001 0,009 0,073 0,759

W T T ** T *** W T W *** W ** W W

56,6 23,1 18,4 15,1

55,4 23,1 18,3 14

0,152 0,915 0,802 0,024

T T T T*

0,212 16,8 44,9 23,0

0,243 16,3 43,7 21,7

0,003 0,734 0,005 0,001

W ** W T ** T ***

UK PřF

Diplomová práce

10 Příloha – grafy Graf 1 Rozložení věku. 8,2 8,1 8 7,9 7,8 7,7 7,6 7,5 7,4 7,3 7,2 7,1 7 6,9 6,8 6,7 6,6 6,5 6,4 6,3 6,2 6,1 6 5,9 všichni

šestiletí

sedmiletí

Graf 2 Rozložení hodnot tělesné výšky celého souboru [cm].

- 79 -

Martina Koubová

UK PřF

Diplomová práce

Graf 3 Rozložení hodnot tělesné výšky souboru pražských dětí [cm].

Graf 4 Rozložení hodnot tělesné výšky souboru dětí ze Strakonicka [cm].

Graf 5 Rozložení hodnot tělesné hmotnosti celého souboru [kg].

- 80 -

Martina Koubová

UK PřF

Diplomová práce

Graf 6 Rozložení hodnot tělesné hmotnosti souboru pražských dětí [kg].

Graf 7 Rozložení hodnot tělesné hmotnosti souboru dětí ze Strakonicka [kg].

Graf 8 Rozložení hodnot délky horní končetiny celého souboru [cm]. 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 šestileté dívky

šestiletí hoši

sedmileté dívky

sedmiletí hoši

- 81 -

Martina Koubová

UK PřF

Diplomová práce

Graf 9 Rozložení hodnot délky horní končetiny souboru pražských dětí [cm]. 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 šestileté dívky

šestiletí hoši

sedmileté dívky

sedmiletí hoši

Graf 10 Rozložení hodnot délky horní končetiny souboru dětí ze Strakonicka [cm]. 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 šestileté dívky

šestiletí hoši

sedmileté dívky

sedmiletí hoši

Graf 11 Rozložení hodnot délky paže celého souboru [cm]. 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 šestileté dívky

šestiletí hoši

sedmileté dívky

sedmiletí hoši

- 82 -

Martina Koubová

UK PřF

Diplomová práce

Graf 12 Rozložení hodnot délky paže souboru pražských dětí [cm]. 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 šestileté dívky

šestiletí hoši

sedmileté dívky

sedmiletí hoši

Graf 13 Rozložení hodnot délky paže souboru dětí ze Strakonicka [cm].

Graf 14 Rozložení hodnot délky předloktí celého souboru [cm].

- 83 -

Martina Koubová

UK PřF

Diplomová práce

Graf 15 Rozložení hodnot délky předloktí souboru pražských dětí [cm].

Graf 16 Rozložení hodnot délky předloktí souboru dětí ze Strakonicka [cm].

Graf 17 Rozložení hodnot délky ruky celého souboru [cm]. 19 18,5 18 17,5 17 16,5 16 15,5 15 14,5 14 13,5 13 12,5 12 11,5 11 10,5 10 9,5 9 8,5 8 šestiletí dívky

šestiletí hoši

sedmileté dívky

sedmiletí hoši

- 84 -

Martina Koubová

UK PřF

Diplomová práce

Graf 18 Rozložení hodnot délky ruky souboru pražských dětí [cm]. 20 19,5 19 18,5 18 17,5 17 16,5 16 15,5 15 14,5 14 13,5 13 12,5 12 11,5 11 10,5 10 9,5 9 8,5 8 šestileté dívky

šestiletí hoši

sedmileté dívky

sedmiletí hoši

Graf 19 Rozložení hodnot délky ruky souboru dětí ze Strakonicka [cm]. 19,5 19 18,5 18 17,5 17 16,5 16 15,5 15 14,5 14 13,5 13 12,5 12 11,5 11 10,5 10 9,5 9 8,5 8 šestileté dívky

šestiletí hoši

sedmileté dívky

sedmiletí hoši

Graf 20 Rozložení hodnot biakromiální šířky celého souboru [cm].

- 85 -

Martina Koubová

UK PřF

Diplomová práce

Graf 21 Rozložení hodnot biakromiální šířky souboru pražských dětí [cm].

Graf 22 Rozložení hodnot biakromiální šířky souboru dětí ze Strakonicka [cm].

Graf 23 Rozložení hodnot bispinální šířky celého souboru [cm].

- 86 -

Martina Koubová

UK PřF

Diplomová práce

Graf 24 Rozložení hodnot bispinální šířky souboru pražských dětí [cm].

Graf 25 Rozložení hodnot bispinální šířky souboru dětí ze Strakonicka[cm].

Graf 26 Rozložení hodnot obvodu hrudníku celého souboru [cm].

- 87 -

Martina Koubová

UK PřF

Diplomová práce

Graf 27 Rozložení hodnot obvodu hrudníku souboru pražských dětí [cm].

Graf 28 Rozložení hodnot obvodu hrudníku souboru dětí ze Strakonicka[cm].

Graf 29 Rozložení hodnot obvodu břicha celého souboru [cm]. 85 82 79 76 73 70 67 64 61 58 55 52 49 46 43 40 37 34 31 28 šestileté dívky

šestiletí hoši

sedmileté dívky

sedmiletí hoši

- 88 -

Martina Koubová

UK PřF

Diplomová práce

Graf 30 Rozložení hodnot obvodu břicha souboru pražských dětí [cm]. 84 82 80 78 76 74 72 70 68 66 64 62 60 58 56 54 52 50 48 46 44 42 40 38 36 34 32 30 28 šestileté dívky

šestiletí hoši

sedmileté dívky

sedmiletí hoši

Graf 31 Rozložení hodnot obvodu břicha souboru dětí ze Strakonicka [cm].

Graf 32 Rozložení hodnot indexu Quteleta – Boucharda celého souboru.

- 89 -

Martina Koubová

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Graf 33 Rozložení hodnot indexu Queteleta – Boucharda u souboru pražských dětí.

Graf 34 Rozložení hodnot indexu Queteleta – Boucharda u souboru dětí ze Strakonicka.

Graf 35 Rozložení hodnot indexu délky horní končetiny k tělesné výšce u celého souboru. 48,5 48 47,5 47 46,5 46 45,5 45 44,5 44 43,5 43 42,5 42 41,5 41 40,5 40 39,5 39 38,5 38 37,5 37 36,5 36 šestileté dívky

šestiletí hoši

sedmileté dívky

sedmiletí hoši

- 90 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Graf 36 Rozložení hodnot indexu délky horní končetiny k tělesné výšce u souboru pražských dětí. 48 47,5 47 46,5 46 45,5 45 44,5 44 43,5 43 42,5 42 41,5 41 40,5 40 39,5 39 38,5 38 37,5 37 36,5 36 šestileté dívky

šestiletí hoši

sedmileté dívky

sedmiletí hoši

Graf 37 Rozložení hodnot indexu délky horní končetiny k tělesné výšce u souboru dětí ze Strakonicka. 48,5 48 47,5 47 46,5 46 45,5 45 44,5 44 43,5 43 42,5 42 41,5 41 40,5 40 39,5 39 38,5 38 37,5 37 36,5 36 šestileté dívky

šestiletí hoši

sedmileté dívky

sedmiletí hoši

Graf 38 Rozložení hodnot indexu biakromiální šířky k tělesné výšce u celého souboru.

- 91 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Graf 39 Rozložení hodnot indexu biakromiální šířky k tělesné výšce u souboru pražských dětí.

Graf 40 Rozložení hodnot indexu biakromiální šířky k tělesné výšce u souboru dětí ze Strakonicka.

Graf 41 Rozložení hodnot tloušťky kožní řasy nad bicepsem celého souboru [mm].

- 92 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Graf 42 Rozložení hodnot tloušťky kožní řasy nad bicepsem souboru pražských dětí [mm].

Graf 43 Rozložení hodnot tloušťky kožní řasy nad bicepsem souboru dětí ze Strakonicka [mm].

Graf 44 Rozložení hodnot tloušťky kožní řasy nad tricepsem celého souboru [mm].

- 93 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Graf 45 Rozložení hodnot tloušťky kožní řasy nad tricepsem souboru pražských dětí [mm].

Graf 46 Rozložení hodnot tloušťky kožní řasy nad tricepsem souboru dětí ze Strakonicka [mm].

Graf 47 Rozložení hodnot tloušťky kožní řasy subskapulární celého souboru [mm].

- 94 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Graf 48 Rozložení hodnot tloušťky kožní řasy subskapulární souboru pražských dětí [mm]. 41 39 37 35 33 31 29 27 25 23 21 19 17 15 13 11 9 7 5 3 1 šestileté dívky

šestiletí hoši

sedmileté dívky

sedmiletí hoši

Graf 49 Rozložení hodnot tloušťky kožní řasy subskapulární souboru dětí ze Strakonicka [mm].

Graf 50 Rozložení hodnot tloušťky kožní řasy suprailiakální celého souboru[mm].

- 95 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Graf 51 Rozložení hodnot tloušťky kožní řasy suprailiakální souboru pražských dětí [mm].

Graf 52 Rozložení hodnot tloušťky kožní řasy suprailiakální souboru dětí ze Strakonicka[mm].

Graf 53 Rozložení hodnot BMI celého souboru. 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 šestileté dívky

šestiletí hoši

sedmileté dívky

sedmiletí hoši

- 96 -

UK PřF

Diplomová práce

Graf 54 Rozložení hodnot BMI souboru pražských dětí.

Graf 55 Rozložení hodnot BMI souboru dětí ze Strakonicka.

Graf 56 Rozložení hodnot filipínské míry celého souboru [cm]. 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 -1 -2 -3 šestileté dívky

šestiletí hoši

sedmileté dívky

sedmiletí hoši

- 97 -

Martina Koubová

UK PřF

Diplomová práce

Graf 57 Rozložení hodnot filipínské míry souboru pražských dětí [cm]. 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 -1 -2 -3 šestileté dívky

šestiletí hoši

sedmileté dívky

sedmiletí hoši

Graf 58 Rozložení hodnot filipínské míry souboru dětí ze Strakonicka [cm].

Graf 59 Rozložení hodnot času navlékání korálků u celého souboru [s].

- 98 -

Martina Koubová

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Graf 60 Rozložení hodnot času navlékání korálků u souboru pražských dětí [s].

Graf 61 Rozložení hodnot času navlékání korálků u souboru dětí ze Strakonicka [s].

Graf 62 Rozložení hodnot času skládání puzzle u celého souboru [s].

- 99 -

UK PřF

Diplomová práce

Graf 63 Rozložení hodnot času skládání puzzle u souboru pražských dětí [s].

Graf 64 Rozložení hodnot času skládání puzzle u souboru dětí ze Strakonicka [s].

věk

- 100 -

64

62

60

58

56

54

52

50

48

46

44

42

40

38

36

34

32

30

12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 28

počet jedinců

Graf 65 Rozložení věku otců.

Martina Koubová

UK PřF

Diplomová práce

počet jedinců

Graf 66 Rozložení věku matek. 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 věk

Graf 67 Rozložení dosaženého stupně vzdělání otců

2% 3%

14%

OU

35%

SOU SS VOS VS 1%

ZS

45%

Graf 68 Rozložení dosaženého stupně vzdělání matek

1%

17%

33%

SOU SS VOS VS ZS

2% 47%

- 101 -

Martina Koubová

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Graf 69 Percentilový graf součtu čtyř kožních řas (biceps, triceps, subscapulare, suprailiacale): dívky 3 – 16 let (Vignerová, Bláha et al., 2001).

- 102 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Graf 70 Percentilový graf součtu čtyř kožních řas (biceps, triceps, subscapulare, suprailiacale): chlapci 3 – 16 let (Vignerová, Bláha et al., 2001).

- 103 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Graf 71 Percentilový graf podílu tukové složky ze dvou kožních řas (triceps, subscapulare): dívky 3 – 16 let (Vignerová, Bláha et al., 2001).

- 104 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

Graf 72 Percentilový graf podílu tukové složky ze dvou kožních řas (triceps, subscapulare): chlapci 3 – 16 let (Vignerová, Bláha et al., 2001).

- 105 -

UK PřF

Diplomová práce

Martina Koubová

11 Příloha - obrázky

Obr. 1 Změny proporcí lidského těla od 2. měsíce nitroděložního života do dospělosti. (Lebl et al., 2003)

Obr. 2 Filipínská míra – hodnocení tělesné vyspělosti (Riegerová et al., 2006).

Obr. 3 Sada korálků z The movement-ABC testu.

- 106 -

UK PřF

Diplomová práce

Obr. 4 Záznamová karta.

Obr. 5 Antropometrické body.

- 107 -

Martina Koubová

Life Enjoy

" Life is not a problem to be solved but a reality to be experienced! "

Get in touch

Social

© Copyright 2013 - 2019 TIXPDF.COM - All rights reserved.