STRUKTURA BANKOVNÍHO SEKTORU v ČR


1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání STRUKTURA BANKOVN&Iacut...

0 downloads 2 Views 399KB Size

Recommend Documents


STRUKTURA A STABILITA BANKOVNÍHO SEKTORU V ČESKÉ REPUBLICE
1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance STRUKTURA A STABILITA BANKOVNÍHO SEKTORU V ČESK&...

Ombudsman v bankovním sektoru
1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Managementu firem a institucí Ombudsman v bankovním sektoru Diplomov...

Odbory v občanském sektoru
1 Univerzita Karlova v Praze Fakulta humanitních studií Studijní program: Humanitní studia Studijní obor: Studia ob...

SOCIÁLNÍ DIALOG V ENERGETICKÉM SEKTORU
1 SOCIÁLNÍ DIALOG V ENERGETICKÉM SEKTORU publikace partnera projektu ČSZE II. část rok 2017 Registrační čísl...

REFORMA ŽELEZNIČNÍHO SEKTORU V POLSKU
1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Hospodářská politika REFORMA ŽELEZNIČNÍHO ...

Projektové řízení v občanském sektoru
1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Katedra řízení a supervize Bc. Barbora Varyšová Proj...

Sociální dialog v energetickém sektoru
1 Sociální dialog v energetickém sektoru Sociální dialog v energetickém sektoru publikace I. část OS ...

Struktura nákladů v energetice
1 Struktura nákladů v energetice2 Výsledovka Slouží ke zjištění hospodářského výsledku Z&aacut...

V VOJ KREDITNÕHO RIZIKA A Z TÃéOV TESTOV NÕ BANKOVNÕHO SEKTORU V»R
1 V VOJ KREDITNÕHO RIZIKA A Z TÃéOV TESTOV NÕ BANKOVNÕHO SEKTORU V»R 57 V VOJ KREDITNÕHO RIZIKA A Z T&...



Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání

STRUKTURA BANKOVNÍHO SEKTORU v ČR Structure of banking sector in the Czech Republic

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Dalibor Pánek

Autor: Petr SLEZÁK

Brno, červen 2007 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra financí Akademický rok 2006/2007

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Pro:

SLEZÁK Petr

Obor: Finanční podnikání

Název tématu (česky): Struktura bankovního sektoru v České republice Název tématu (anglicky): Structure of banking sector in the Czech Republic

Zásady pro

vypracování:

Cíl práce: Rozbor současného bankovního sektoru v oblastech druhů bank, vlastníků bank, důvody a tendence.

Postup práce a použité metody: 1. Stručný vývoj bankovního sektoru v ČR v posledních 10 letech 2. Současná struktura a příčiny stavu 3. Předpokládané tendence vývoje 4. Zhodnocení a závěr

Rozsah grafických prací:

předpoklad cca 10 tabulek a grafů

Rozsah práce bez příloh:

35–40 stran

Seznam odborné literatury: Revenda, Zbyněk. Centrální bankovnictví [Revenda, 2001]. 2. rozšířené vyd. Praha : Management Press, 2001,. 782 s. ISBN 80-7261-051-1. Mervart, Josef. Český bankovní sektor v období sbližování podmínek s Evropskou unií. Praha : Institut ekonomie ČNB, 1995,. 58 s. : ta. Výzkumné publikace; Č. 47. Bibliogr.: s. 51-53. – Pozn. Revenda, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha : Management Press, 2005,. 627 s. ISBN 8072611321.

Související webová stránka: www.cnb.cz

Vedoucí diplomové práce: Ing. Dalibor Pánek Datum zadání bakalářské práce: 24. 11. 2006

Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne:

20. 11. 2006

………………………………………… děkan

J mé n o a p ř í j me ní a ut or a:

Petr Slezák

Ná z e v b aka l á ř s ké pr á c e:

Struktura bankovního sektoru v České republice

Ná z e v p r ác e v a nglič t i ně:

Structure of banking sector in the Czech Republic

Ka t e d r a:

financí

Ve d o u c í ba ka l ář s ké p r á c e:

Ing. Dalibor Pánek

Ro k ob h a j ob y:

2007

Anotace Předmětem této bakalářské práce je analyzovat strukturu bankovního sektoru v České republice. Tedy provést rozbor tohoto velmi významného odvětví České republiky. Nejprve čtenáře uvedu do problému bankovnictví a poté již provedu samotnou analýzu jednak s ohledem na jednotlivé charakteristiky bankovnictví, počet bank druhy bank, ale také s ohledem na typy vlastníků bank, pokusím se nastínit důvody tohoto rozdělení a v neposlední řadě i budoucí tendence vývoje a následující trendy.

Annotation The subject of this work is analysis of structure of banking sector in the Czech Republic, so analyse thit very important economic sector in Czech republic. At first i introduce problems of banking sector and after it alanyse banking sector in relation to characterization of banking, quantity of banks, types of banks, ownership and try clear up reasons of this diversification and also tendencies of development and following the trend.

Klíčová slova Obchodní banka, struktura bank, analýza bankovního sektoru v České republice, tendence v bankovnictví

Keywords Commercial bank, structure of bank, analysis of banking sector in Czech Republic, development trends in banking sector

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Struktura bankovního sektoru v ČR vypracoval samostatně pod vedením Ing. Dalibora Pánka a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 29. června 2007 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Rád bych poděkoval Ing. Daliboru Pánkovi za jeho čas i neocenitelnou pomoc, kterou mi poskytl při psaní této bakalářské práce

Obsah Obsah...................................................................................................................................... 1 Úvod ....................................................................................................................................... 2 1. Teoretická část.................................................................................................................... 4 1.1 Úvod do problematiky bankovnictví.......................................................................... 4 1.2 Vymezení bankovního systému ................................................................................. 6 1.2.1 Institucionální složka bankovního systému........................................................ 6 1.2.2 Funkční složka bankovního systému.................................................................. 7 1.2.3 Jednostupňový bankovní systém........................................................................ 7 1.2.4 Dvoustupňový bankovní systém ........................................................................ 8 1.3 Dělení bankovního systému ..................................................................................... 10 2 Praktická část.................................................................................................................... 13 2.1 Bankovní struktura v České Republice .................................................................... 13 2.2 Počet bank a jejich majetkové účasti........................................................................ 13 2.3 Druhy bank............................................................................................................... 18 2.3.1 Vývoj bankovního sektoru v ČR z pohledu druhů bank .................................. 19 2.3.2 Univerzální banky ............................................................................................ 21 2.3.3 Specializované banky....................................................................................... 23 2.4 Velikostní struktura .................................................................................................. 28 2.4.1 Velikost základního kapitálu............................................................................ 29 2.4.2 Velikost bilanční sumy..................................................................................... 31 2.5 Vlastnická struktura.................................................................................................. 36 2.5.1 Vývoj bankovního sektoru v ČR z pohledu vlastnické struktury..................... 36 Závěr..................................................................................................................................... 41 Použitá literatura .................................................................................................................. 44 Seznam tabulek: ................................................................................................................... 46 Seznam grafů:....................................................................................................................... 46 Seznam schémat: .................................................................................................................. 46 Seznam příloh....................................................................................................................... 47

1

Úvod Tématem této bakalářské práce je struktura bankovního sektoru v České republice. Toto téma bakalářské práce jsem si vybral jednak proto, že mě zajímá, ale také proto, že se týká každého z nás bez výjimky. Jak jistě všichni víme, v dnešní době si to bez bank ani neumíme představit. Jistě by se našli i lidé, především starších ročníků, kteří si myslí, že banky k životu vůbec nepotřebují, ale těch je v dnešním světě opravdu málo. Ať chceme nebo ne, všechny peníze dnes projdou přes účty bank, kde se s nimi provádí nejrůznější operace.

Banky jsou instituce, které se neustále vyvíjejí. Jejich vývoj co do struktury složení bank i co do nabízených produktů a služeb je velmi výrazný. Proces vývoje je ovlivňován jak požadavky zákazníků, tak konkurenční prostředím, které je neodmyslitelnou součástí finančního trhu. Ve snaze poskytnout klientům co nejširší a nejdokonalejší nabídku služeb se snaží banky provádět inovace, kterými dosáhnou nejen zvýšení počtu zákazníků, ale zároveň zvýšení zisku. Proto banky v poslední době především rozšiřují své pole působnosti na trhu bankovních služeb a tím zvyšují počty svých klientů.

Cílem této bakalářské práce je především shrnout a analyzovat vývoj bankovního sektoru v České republice, provést rozbor vývoje a současné situace tohoto velmi významného odvětví. Bankovní sektor budu analyzovat z pohledu počtu bank, druhů bank, zaměřím se na velikost bankovního sektoru v České republice a také z pohledu vlastnického vývoje. Nejprve uvedu čtenáře do problematiky bankovnictví a poté se již v každé kapitole věnované jednomu strukturálnímu pohledu zaměřím na vývoj, současný stav a tendence, které lze v budoucnu očekávat.

Tato bakalářská práce bude rozdělena do dvou hlavních celků. Prvním z nich bude teoretická část věnovaná popisu bank jako takových, vyjmenování jejich hlavních činností a funkcí a možnému strukturálnímu dělení bankovního sektoru. Teoretickému popisu se budu věnovat jen okrajově a pokusím se v něm nastínit základní aspekty bankovnictví jako takového, aby i čtenář, který není ekonomicky vzdělaný, mohl pochopit souvislosti, které jsou v praktické části zpracovávány.

Druhým celkem je část praktická. V této části se pokusím na základě údajů získaných především ze zdrojů ČNB rozebrat a popsat vývoj bankovního sektoru během posledních 10 let a

2

jeho budoucí tendence a objasnit jejich důvody. Vždy se pokusím připojit i svůj názor na danou věc.

Tato část bude rozdělena do čtyř podkapitol, které se budou věnovat vývoji

a tendencím v kategorii počtu bank, jejich druhové struktuře, velikostní struktuře bankovního sektoru a nakonec také i vývoji z pohledu vlastnické struktury.

3

1. Teoretická část 1.1 Úvod do problematiky bankovnictví Bankovní soustava jako taková je relativně samostatná soustava, která je součástí finančního systému. Ten je tvořen finančními institucemi, finančními instrumenty a finančními trhy. Finanční systém pak rozvíjí ekonomický systém, se kterým je ve vzájemných interakcích. (viz.schéma č.1).

Schéma č.1 Vztah bankovní soustavy, finančního a ekonomického systému Ekonomický systém Finanční sytém Bankovní soustava

Zdroj: Aleš Ševčík, Bankovnictví I.

Dobře fungující finanční systém účinně zprostředkovává vztahy mezi věřiteli a dlužníky, realizaci platebních toků a rozdělení rizik, což vede k efektivní alokaci zdrojů v čase i do jednotlivých aktivit. Základním stavebním kamenem každé bankovní soustavy jsou jednotlivé banky. Definice banky mohou být různé, všechny se ale vesměs shodují v operaci s vloženými úsporami. Tedy běžná, ale zjednodušená definice banky je, že banka je finanční institucí, která přijímá vklady a poskytuje úvěry neboli institucí, která shromažďuje dočasně volné peněžní zdroje a redistribuuje je. Jinými slovy lze také uvést, že banky jsou prostředníky mezi nabídkou peněžních úspor a poptávkou po nich.

Banku lze také definovat jako instituci, jež obchoduje a provádí operace s penězi. Toto vymezení je však nedostatečné, protože obchodovat a provádět operace s penězi mohou i jiné instituce (např.: pojišťovny, investiční a penzijní fondy, finanční společnosti atd.). Toto vymezení můžeme upřesnit například tím, že banka je zároveň institucí, která získala od centrální banky bankovní licenci. Ta jí umožňuje působit na daném trhu jako banka a poskytovat bankovní služby dle právních norem.

4

Definice banky dle zákona 21/1992 Sb., o bankách: „Bankami se podle tohoto zákona rozumějí právnické osoby se sídlem v České republice, založené jako akciová společnost, které přijímají vklady od veřejnosti, a poskytují úvěry, a které k výkonu činností mají bankovní licenci“. Vkladem se dle tohoto zákona rozumí svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu, úvěrem pak v jakékoliv formě dočasně poskytnuté peněžní prostředky. Banka může podle zákona provozovat také další činnosti, ale musí na ně mít bankovní licenci vydanou Českou národní bankou.

Mezi tyto činnosti patří: •

investování do cenných papírů na vlastní účet



finanční pronájem (finanční leasing)



platební styk a zúčtování



vydávání a správa platebních prostředků, například platebních karet a cestovních šeků



poskytování záruk



vykonávání směnárenské činnosti (nákup devizových prostředků)



obstarávání inkasa



finanční makléřství



výkon funkce depozitáře



pronájem bezpečnostních schránek



poskytování investičních služeb



poskytování bankovních informací



obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami a se zlatem

Protože banka je jako každá jiná firma motivována ke své činnosti ziskem, je většina těchto poskytovaných služeb zpoplatněna. Hlavním příjmem pro banku je však rozdíl mezi úroky, které banka musí vyplatit klientům, kteří si u ní uložili své peníze a úroky, které banka přijímá od dlužníků, kterým peníze vypůjčila např. v podobě úvěru.

5

1.2 Vymezení bankovního systému1 Jak již bylo řečeno, banky patří mezi instituce, jejichž hlavní oblastí činnosti jsou operace a obchody s penězi. Peníze jsou tedy nyní jednoznačně institucionálně spojeny s existencí a fungováním bank. Bankovní systém představuje souhrn všech bankovních institucí v daném státě a uspořádání vztahů mezi nimi. Bankovní systém tedy má dvě vzájemné propojené složky, institucionální a funkční.

1.2.1 Institucionální složka bankovního systému Do této složky bankovního systému patří jednotlivé banky, členěné podle hlavní náplně činnosti do několika druhů. Banky patří mezi instituce, které se musejí při své činnosti většinou řídit velmi přísnými právními akty, normami a zákony. Banka dostává povolení ke své činnosti ve formě bankovní licence. Uveďme si tedy samotné vymezení základních druhů bank. Toto vymezení i s popisem jednotlivých druhů bank je znázorněno v následujícím schématu.

Schéma č.2 Obecné vymezení základních druhů bank v dvoustupňové bankovní soustavě

Centrální banka

Spořitelní

Nabízejí zejména depozitní a úvěrové operace, mou být univerzální i specializované .specializované Specializují se na depozitní, úvěrové a další operace pro obyvatelstvo.

Investiční

Jsou dvojího typu – buď investují do CP, nebo poskytují dlouhodobé úvěry.

Rozvojové

Specializují se na účelové, obvykle dlouhodobé úvěry investičního charakteru.

Obchodní

Specializované vládní

Zakládány vládou např. za účelem podpory exportu, rozsáhlých investičních úvěrů apod.

Hypotéční

Specializují se na emisi hypotéčních zástavních listů a poskytování hypotéčních úvěrů.

Stavební spořitelny

Přijímají vklady ze stavebního spoření a poskytují úvěry s výhodnějším úrok. sazbami.

Zemědělské Městské a komunální Konzorciální Zahraniční Bankovní hold. spol.

Provádějí bankovní operace a nabízejí bankovní služby zejména v zemědělském sektoru. Zakládané městy a obcemi za účelem nabídky bank. operací a služeb v daném regionu. Zakládány skupinami bank zejména za účelem poskytování rozsáhlých úvěrů. Obchodní a další banky plně ve vlastnictví zahr. subjektů nebo pobočky těchto bank. Konglomeráty několika institucí, ze kterých alespoň jednou je banka.

Zdroj: Revenda, Zbyněk.: Centrální bankovnictví

1

Revenda, Zbyněk.: Centrální bankovnictví. 2.vyd. Praha 2001

6

Výčet bank ještě není kompletní. Kromě těchto bank existují ještě mezinárodní banky a mezinárodně působící, tzv. multinacionální bankovní holdingové společnosti. Mezi mezinárodní banky můžeme zařadit například Mezinárodní banku pro obnovu a rozvoj (International Bank of Reconstruction and Development – IBRD), sídlící ve Washingtonu, Banku pro mezinárodní platby (Bank for International Settlements – BIS) se sídlem v Basileji, Evropskou banku pro obnovu a rozvoj (European Bank for Reconstruction and Development – EBRD) se sídlem v Londýně, Evropskou investiční banku (European Investment Bank – EIB) se sídlem v Lucemburku a další.

1.2.2 Funkční složka bankovního systému Způsoby uspořádání vztahů mezi bankovními institucemi v dané ekonomice reprezentuje právě tzv. funkční složka. Na následujícím schématu bude uvedeno rozdělení bankovního systému, které je potřeba si uvědomit a pochopit rozdíl mezi těmito různými typy systémů.

Schéma č.3 Jednostupňový a dvoustupňový bankovní systém Bankovní systém Jednostupňový

I. stupeň

Centrální banka a ostatní banky

I. stupeň

Centrální banka

Dvoustupňový II. stupeň Zdroj: Revenda, Zbyněk.: Centrální bankovnictví

Obchodní a další banky

Nyní si popíšeme jednotlivé systémy, abychom pochopili rozdíly mezi jednostupňovou a dvoustupňovou bankovní soustavou.

1.2.3 Jednostupňový bankovní systém Jelikož jednostupňový bankovní systém není předmětem této práce, nebudeme podrobně rozebírat jeho strukturu. Ve stručnosti tedy pouze zmíním, čím se tento systém odlišuje od dvoustupňového. Tento systém je typický pro většinu centrálně plánovaných ekonomik. V České republice tento systém v socialistických dobách také panoval. Vyznačuje se v podstatě tím, že všechny operace provádí jediná banka. Touto bankou je banka centrální, která však v tomto systému nemusí být výlučně sama. Spolu s ní se často v jednostupňovém systému objevují banky, které jí pomáhají naplňovat její povinnosti. Jedná se především o banky specializované na velmi malou oblast bankovních činností, orientovanou především 7

na určitou část ekonomického sektoru. Jako příklad si můžeme uvést zahraniční obchod, zemědělství nebo také investiční výstavbu. Dále se již tomuto systému nebudeme věnovat.

1.2.4 Dvoustupňový bankovní systém Jedná se o systém, jež nyní převládá ve většině tržních ekonomik. Tento systém jednoznačně odděluje činnosti centrální banky a obchodních bank. Centrální banka až na výjimky neprovádí operace, které provádí obchodní banky a naopak. Centrální banka pak především dohlíží na dodržování zákonů platných pro bankovní sektor a provádí regulaci a dohled nad tímto sektorem. Pro představu si alespoň naznačme nejdůležitější funkce obchodních bank. Funkce obchodních bank Mezi základní funkce komerčních bank patří finanční zprostředkování, emise bezhotovostních peněz a provádění platebního styku. Nyní se na tyto činnosti ve stručnosti podíváme.

Finanční zprostředkování je vlastně redistribuce finančních prostředků od věřitelů k dlužníkům. Touto činností tedy banka zajišťuje tok finančních zdrojů od subjektů přebytkových, tedy těch subjektů ekonomiky, které mají na svých účtech přebytek zdrojů, k subjektům deficitním, tedy k takovým subjektům ekonomiky, které se vyznačují nedostatkem finančních prostředků. Tento mechanizmus zajišťuje právě finanční systém. Finanční zprostředkování dělíme dvěma způsoby2: •

přímé – tedy takové zprostředkování, kdy věřitelé drží cenné papíry firem a dostávají za ně platby, náležející jim díky držbě cenného papíru od emitenta



nepřímé – takový typ zprostředkování, kdy věřitelé dostávají nepřímé cenné papíry, tj. cenné papíry vydané finančními institucemi

Výhodou nepřímého financování, tedy financování přes bankovní soustavu je, že nemusíme platit přímé časové náklady, které je nutno vynaložit na identifikaci a analýzu cenných papírů tzv. náklady vyhledávání (search cost). Navíc drobný spotřebitel má omezené možnosti co se týče získávání informací o dlužníkovi, jeho platební schopnosti a svoji roli hraje i většinou malá zkušenost s oceňováním rizik stejně jako výnosnosti cenných papírů.

2

Polouček, Stanislav a kol. Bankovnictví. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006

8

Schéma č.4 Tok zdrojů a finančních dokumentů finančním systémem Nepřímé financování

Finanční zprostředkovatelé

Věřitelé – střadatelé 1) domácnosti 2) firmy 3) vláda 4) zahr. subjekty

Dlužníci – investoři 1) firmy 2) vláda 3) domácnosti 4) zahr. subjekty

Finanční trhy

Přímé financování

… znázorňuje tok zdrojů Zdroj: Polouček, Stanislav a kol.: Bankovnictví

Emise bezhotovostních peněz je pak výsledkem nejdůležitější činnosti obchodních bank, tedy činnosti spojené s poskytováním vlastních úvěrů, které v poslední době získává čím dál větší váhu v poměru prováděných činností bankou a to především na úkor činností zprostředkovatelských. Jedná se o proces, kdy banka poskytuje nějakým deficitním subjektům úvěry a tím do ekonomiky emituje bezhotovostní peníze. Tyto peníze pak může subjekt, jež obdržel úvěr, využít pro svou činnost např. investice3.

Další činnost bank souvisí s prováděním platebního styku, tedy zajištění a provádění operací platebního styku v souladu s ustanovením obecně závazných právních předpisů, mnohostranných mezibankovních dohod a dvoustranných ujednání s korespondenčními bankami. V ČR upraveno ve vyhlášce č. 62/2004 Sb. Stále je sice ještě možno tyto operace částečně provádět i přes poštovní pobočky, avšak rozhodující část již dávno zajišťují banky. V České republice již pošta jako taková poskytuje také klasické bankovní služby, a to konkrétně pod názvem Poštovní spořitelna.

3

Většina dnešních peněz je emitována ve formě bezhotovostních peněz.

9

1.3 Dělení bankovního systému4 Národní ekonomiky provází různé druhy (modely) bankovních systémů. Tyto systémy nejsou zcela stejné a mezi jednotlivými tržními ekonomikami existuje řada rozdílů, někdy i dost podstatných. Bankovní systémy je možné dělit na základě několika kritérií. Jednak je dělíme podle struktury obchodů bankovních obchodů, podle otevřenosti bankovního systému zahraničním bankovním subjektům a podle počtu bank a poboček v bankovním systému.

Dělení podle struktury bankovních obchodů spočívá v míře propojenosti obchodního a investičního bankovnictví. Univerzální (kontinentální) systém, převažující v Evropě, se vyznačuje propojeností obou částí bankovního sektoru. Tedy obchodní banky mohou provádět operace s akciemi a emisní obchody ručitelského typu (tzv. underwriting). Naopak investičním bankám není upřena možnost přijímání vkladů od veřejnosti. Tento systém je převládající v Evropě a charakteristický pro všechny země Evropské unie. Naprosto opačně pak fungují specializované bankovní systémy. Jedná se o systémy, kde je striktně oddělena role obchodních a investičních bank. A to takovým způsobem, že obchodní banka může přijímat vklady, ale nesmí provádět operace s akciemi a emisní obchody ručitelského typu. Možnost přijímat vklady od veřejnosti je naopak upřena investičním bankám, které provádí operace s akciemi. Tento systém funguje např. v Japonsku nebo v USA, kde byl zaveden v roce 1934 a dodnes tam funguje, i když v poslední době čelí čím dál častějšímu zpochybňování a diskusím na téma zmírnění těchto bariér.

Podle otevřenosti bankovního systému zahraničním bankovním subjektům dělíme bankovní sektor buď na vysoce otevřený (někdy v literatuře najdeme pouze pojem otevřený) nebo málo otevřený (Extrémní situaci, kdy je zahraničním bankám vstup na domácí trh úplně zapovězen, potom říkáme uzavřené). Otevřený bankovní systém se vyznačuje velkým podílem zahraničích bank na domácím trhu. Lucembursko je pak exemplárním příkladem tohoto vysoce otevřeného bankovního systému. Podíl zahraničních bank na bankovních aktivech je zde téměř 100%. V této oblasti nejdeme opět velmi významné rozdíly mezi Evropou a USA s Japonskem. Všeobecně můžeme říci, že evropské státy mají daleko otevřenější bankovní sektor. V zemích patřících do Evropské unie pak umocňuje tento fakt to, že téměř neexistují bariéry, které by bránily bankám z jednotlivých zemí podnikat na celém území Evropské unie. Oproti tomu v USA musí banky splnit pro vstup na finanční trh daleko přísnější podmínky

4

Revenda, Zbyněk.: Centrální bankovnictví. 2.vyd. Praha 2001

10

než banky domácí. USA a Japonsko jsou tedy typickým příkladem málo otevřeného bankovního systému, systému, kde převážnou část trhu tvoří domácí banky.

Uspořádání dle počtu bank a poboček v bankovním systému je dalším typem dělení bankovního systému. V literatuře se nejčastěji objevuje dělení na model unitární, pobočkový a propojený. Unitární bankovní systém (tzv. unit banking) se vyznačuje tím, že banky nemohou vytvářet pobočky mimo svůj původní stát, což vede k velkému počtu bank s tím, že každá banka má poměrně malý počet poboček. Tento model byl typický pro USA, kde vlivem velmi tvrdých zákonů bylo zakázáno americkým obchodním bankám zakládat pobočky v jiném americkém státě. Cílem tohoto opatření byla ochrana malých obchodních bank. Tento model v USA stále přetrvává, i když situace se začíná po roce 1997, kdy došlo ke zrušení téměř všech omezení v této oblasti, měnit. Pro pobočkový model (tzv. branch banking) je typický relativně malý počet bank a značné množství poboček. Tento model převládá zejména v Evropě a v Japonsku. Stále častěji se však setkáváme s případy, kdy dochází, ať už díky fúzím či akvizicím, k rostoucí vlastnické propojenosti mezi bankami. Tomuto modelu potom říkáme propojený bankovní systém (tzv. chain banking), systém vyskytující se především ve Švýcarsku, kde je propojení nejvíce patrné. Schéma č.5 Základní členění bankovních systémů v tržních ekonomikách Bankovní systém Univerzální

Obchodní a investiční bankovnictví není odděleno

Specializovaný

Obchodní bankovnictví striktně oddělené od investičního bankovnictví

Vysoce otevřený

Vysoký podíl zahraničních bank na domácím bankovním trhu

Málo otevřený

Nízký podíl zahraničních bank na domácím bankovním trhu

Pobočkový

Málo bank, hodně poboček

Unitární

Hodně bank, málo poboček

Propojený

Relativně hodně bank navzájem propojených vlastnickými podíly

Zdroj: Revenda, Zbyněk. Centrální bankovnictví

Bankovní systém v ČR V České republice je bankovní systém univerzální, tedy takový, kde není od sebe odděleno investiční a obchodní bankovnictví. Jedná se o systém velmi otevřený zahraničním investorům, v němž je více než 70% podíl v rukou zahraničního kapitálu. Z pohledu počtu bank a poboček v bankovním systému, pak Česká republika patří jednoznačně do pobočkového typu

11

bankovního systému, který se vyznačuje relativně malým počtem bank s poměrně hustou sítí poboček.

12

2 Praktická část 2.1 Bankovní struktura v České Republice Na strukturu bankovního sektoru se můžeme dívat hned z několika hledisek. Každý úhel pohledu nám skýtá trošku jinou představu o struktuře. Pokud však chceme dosáhnout uceleného pohledu na bankovní sektor, je potřeba zahrnout do zkoumání všechny pohledy na danou věc. Na bankovní strukturu se lze tedy dívat z pohledu počtu bank, druhů bank, jejich kapitálové velikosti a vlastnické struktury. Dalšími faktory, které jednoznačně souvisí a ovlivňují bankovní strukturu, jsou otevřenost či uzavřenost bankovního systému vůči zahraničním investorům a zákonodárství, resp. regulace a dohled na bankovním trhu. Nyní se postupně podíváme na jednotlivá hlediska, uvedeme si současnou situaci v České republice, projdeme vývojem dané části struktury od zrušení jednostupňové bankovní soustavy v ČSFR až do současnosti a pokusíme se vyhodnotit situaci a určit následující tendence.

2.2 Počet bank a jejich majetkové účasti V současné době5 působí v České republice 37 bank nebo poboček zahraničních bank, které mají od České národní banky udělenu platnou bankovní licenci. Z tohoto počtu je na českém bankovním poli pouze 8 bank patřících do kategorie bank s rozhodující českou majetkovou účastí. Vývoj počtu bank a jejich majetkových účastí Po společenských změnách na počátku 90. let 20. století můžeme pozorovat dvě tendenční linie. Jednou z nich je celkový počet bank a druhou pak rozhodující majetková účast. Tyto dvě linie se od sebe výrazně odlišují. Obě si následně pro přehlednost znázorníme na grafu.

Základy pro vznik dvoustupňového bankovního systému, tak jak jej máme v České republice dnes, byly položeny zákonem č.130/1989 Sb. o Státní bance československé a zákonem č. 158/1989 Sb. o bankách a spořitelnách, jež vstoupil v platnost 1.1.1990. Jak můžeme vyčíst z grafu č.1, od počátku 90. let 20. století se počet bank v České republice několikanásobně zvýšil. Jestliže na počátku v roce 1990 působilo v ČSFR 5 bank, poté následoval strmý růst a na konci roku 1991 jich bylo 24, v roce 1992 již 37 a 31.12.1993 dokonce 52. Tento nárůst byl způsoben jednak liberálnějším udělováním licencí, ke kterým se ČNB uchýlila z důvodu 5

Rok 2007, březen

13

požadavku na zvýšení míry konkurence na českém bankovním poli, a jednak silným tlakem velkého počtu nově vznikajících podnikatelských subjektů, které nebyl schopen tak nízký počet bank vyřídit. Od roku 1994 dochází ke zpomalení růstu počtu bank. Tento růst stagnoval v letech 1994 - 1995 na hranici 55 bank. To bylo způsobeno především regulativními opatřeními centrální banky. Celkově lze pozorovat v tomto období zpřísnění podmínek pro vydávání licencí (zvláště pak požadavky na kapitál a ostatní požadavky pro udělení bankovní licence). Jednalo se o období, kdy nebyly poskytovány nové licence k bankovní činnosti z důvodů dokončení konsolidace bankovního sektoru a ujasnění dlouhodobé politiky z pohledu optimální struktury z hlediska počtu bank a jejich zaměření. V této době převládalo mínění, že v České republice je příliš mnoho bank. Situace se dostala až do takových mezí, kdy ČNB neudělila licenci ani renomovaným zahraničním bankám. V roce 1994 udělila ČNB povolení k podnikání pouze 4 stavebním spořitelnám a v roce 1995 jen České exportní bance. Od roku 1999 až po rok 2004 nebyla ani žádná nová licence udělena. Český bankovní sektor však prodělal v 2. polovině 90. let krizi, jejímž výsledkem se dostalo hned několik bank do nucené správy. Řada nově vzniklých bank nebyla schopná prosadit se v náročné konkurenci a zvládnout velmi rizikové podmínky spojené s transformací ekonomického systému a byla nucena svou činnost ukončit. Tyto banky doplatili na benevolentnější pravidla platící od vzniku ČSFR. Požadavky na banky, projevující se změnami pravidel obezřetného podnikání, sice postupně narůstaly, avšak mnohdy záměrně chybné a korupční jednání bank, které vedlo k nepřiměřeně velkému poskytování velmi rizikových úvěrů, se jim stalo osudným. Od tohoto momentu následoval pozvolný pokles, který měl několik příčin. Změnu počtu bank způsobovali integrační procesy, vyhlášené konkurzy nebo odebrání licence z důvodu nezahájení činnosti v zákonem stanovené době. Dalšími faktorem pak bylo postupné odebírání bankovních licencí z důvodu nesplnění požadavků obezřetného podnikání až do let 2003 - 2004, kdy se stav ustálil na 35 bankách. Za poslední tři roky (do 31. 3. 2007) opět počet bank mírně vzrostl na nynějších 37. Tuto pomyslně prudce rostoucí a poté pomaleji klesající křivku s mírným nárůstem v poslední fázi máme zobrazenu v následujícím grafu.

14

Graf č.1 Celkový vývoj počtů bank v ČR Celkový vývoj početů bank v ČR 60

počet bank

50 40 30 20 10

1. 1 31 . 1 . 1 99 0 2 31 . 1 . 1 99 0 2 31 . 1 9 .1 91 2 31 . 1 . 1 99 2 2 31 . 1 9 .1 93 2 31 . 1 . 1 99 4 2 31 . 1 9 .1 95 2 31 . 1 . 1 99 6 2 31 . 1 9 .1 97 2 31 . 1 . 1 99 8 2 31 . 1 9 .1 99 2 31 . 2 . 1 00 0 2 31 . 2 0 .1 01 2 31 . 2 . 1 00 2 2 31 . 2 0 .1 03 2 31 . 2 . 1 00 4 2 31 . 2 0 .1 0 2. 5 31 20 . 3 06 .2 00 7

0

období

Zdroj: upraveno autorem dle Ročních zpráv ČNB

Nelze ji však vůbec srovnávat s křivkou, která by vyjadřovala počet bank se zahraniční účastí a poboček zahraničních bank. Ta by i přes neustálé změny celkového počtu bank v České republice měla stále rostoucí tendenci a postupně vytlačovala banky s českou účastí z trhu. Demonstrujme si nyní křivku (viz graf č.2) vývoje počtů bank s rozhodující zahraniční účastí. Graf č.2 Vývoj počtů bank s rozhodující zahraniční účastí včetně poboček zahraničních bank v ČR Vývoj počtů bank s rozhodující zahraniční účastí včetně poboček zahraničních bank v ČR

počet bank a poboček

35 30 25 20 15 10 5

1. 1 31 . 1 . 1 99 0 2 31 . 1 9 .1 90 2 31 . 1 . 1 99 1 2 31 . 1 . 1 99 2 2 31 . 1 9 .1 93 2 31 . 1 . 1 99 4 2 31 . 1 9 .1 95 2 31 . 1 . 1 99 6 2 31 . 1 . 1 99 7 2 31 . 1 . 1 99 8 2 31 . 1 . 1 99 9 2 31 . 2 0 .1 00 2 31 . 2 . 1 00 1 2 31 . 2 0 .1 02 2 31 . 2 . 1 00 3 2 31 . 2 . 1 00 4 2 31 . 2 0 .1 0 2. 5 31 20 . 3 06 .2 00 7

0

období

Zdroj: upraveno autorem dle Ročních zpráv ČNB

15

První banky se zahraniční účastí začaly působit v České republice v roce 1991 a byly hned 4 oproti 20 bankám s rozhodující českou účastí. V následujícím roce jejich počet narostl na 11 a 31.12.1993 již dosahoval počet těchto bank 18. Bank s rozhodující českou účastí bylo v té době 34. Následoval mírný růst a od roku 1999 se počet bank se zahraniční účastí pohybuje na hranici 27 - 29. K 31. 3. 2007 bylo v České republice registrováno 29 bank s rozhodující zahraniční účastí nebo poboček zahraničních bank.

Oproti tomu počet bank s rozhodující českou účastí od roku 1994 klesal a to z počtu 34 až na nynějších 8 bank. Téměř během celého období lze pozorovat postupný nárůst zastoupení zahraničních bank na českém bankovním trhu. Opět doplňme tyto informace přehledným grafem znázorňujícím vývoj počtu bank s rozhodující českou účastí za období 1990 – 2007. Graf č.3 Přehled počtu bank s rozhodující českou účastí v ČR Vývoj počtů bank s rozhodující českou účastí V ČR 40 35

počet bank

30 25 20 15 10 5

1. 31 1. 1 . 1 99 0 2 31 . 1 . 1 99 0 31 2. 1 . 1 99 1 2 31 . 1 . 1 99 2 31 2. 1 9 .1 2 93 31 . 1 . 1 99 4 31 2. 1 . 1 99 5 2 31 . 1 . 1 99 6 31 2. 1 . 1 99 7 31 2. 1 . 1 99 8 2 31 . 1 . 1 99 9 31 2. 2 0 .1 2 00 31 . 2 . 1 00 1 31 2. 2 . 1 00 2 2 31 . 2 0 .1 03 31 2. 2 . 1 00 4 2 31 . 2 0 .1 0 2. 5 31 20 . 3 06 .2 00 7

0

období

Zdroj: upraveno autorem dle Ročních zpráv ČNB

Na posledním místě si nyní ukažme graf vývoje majetkové účasti v rozdělení dle rozhodující majetkové účasti na české a zahraniční. Z tohoto grafu je jasně patrný trend přelévání českého bankovního trhu z domácích rukou do rukou zahraničních.

16

Graf č.4 Vývoj majetkové účasti dle národní příslušnosti Vývoj majetkové účasti dle národní příslušnosti 60

počet bank

50 40 30 20 10

1. 31 1. 1 . 1 99 0 31 2 . 1 . 1 99 31 2 . 1 0 . 1 99 31 2 . 1 1 . 1 99 31 2 . 1 2 . 1 99 31 2 . 1 3 . 1 99 31 2 . 1 4 . 1 99 31 2 . 1 5 . 1 99 31 2 . 1 6 . 1 99 31 2 . 1 7 . 1 99 31 2 . 1 8 . 1 99 31 2 . 2 9 . 1 00 31 2 . 2 0 . 1 00 31 2 . 2 1 . 1 00 31 2 . 2 2 . 1 00 31 2 . 2 3 . 1 00 31 2 . 2 4 . 1 00 5 2 31 . 20 . 3 06 .2 00 7

0

období Počet bank s rozhodující českou účastí Počet bank s rozhodující zahraniční účastí včetně poboček zahr. bank

Zdroj: upraveno autorem dle Ročních zpráv ČNB

Mezi faktory ovlivňující počet bank v České republice můžeme jednoznačně zařadit integrační a konsolidační procesy, akvizice a fúze, které vedou ke stále větší koncentraci bank. Akvizice a fúze jednotlivých bank a skupin bank přímo ovlivňují počet bank v sektoru. Ať se již jedná o formu akvizic, tedy jakési převzetí menších bank většími bankami, nebo o fúzi, tedy spojení dvou bank, při kterém zanikají oba subjekty pod starými názvy a vzniká nová banka s novým názvem, dochází ke změně počtu, a to směrem dolů. Banky jsou k těmto procesům motivovány různými důvody. Tím, že banka provede fúzi nebo akvizici, získává větší kapitálovou sílu a zároveň většinou snižuje své provozní náklady, což může mít na klienty pozitivní dopad. Banka si bude moci dovolit půjčovat peníze na větší projekty a zároveň si lze představit, že v takovéto situaci by mohlo dojít i ke zlevnění služeb. Pohledy na tento proces nemusejí být jednoznačně pozitivní. Z jedné strany totiž akvizice a fúze přispívají k posílení konkurenční schopnosti zúčastněných bank, jež může vést k ozdravení bankovního systému. Na druhou stranu se však těmito kroky posilují oligopolní tendence v bankovnictví.

Jednou z posledních velkých akvizic na českém bankovním poli byl nákup E-banky rakouskou skupinou Raiffeisen Internacional, která je vlastníkem Raiffeisenbank. V roce 2008 by mělo dojít ke sloučení obou bank jak po právní stránce, tak i z hlediska značky, kdy eBanka bude plně integrována do Raiffeisenbank a po právní stránce fakticky zanikne. S tím souvisí 17

také zaniknutí názvu eBanky i jejího známého loga a Raiffeisenbank bude nadále propagovat plně svoje logo a produktovou nabídku. Pravděpodobně k tomuto sloučení dojde k 1. 1. 2008, ale zatím je to jen spekulace, oficiální termín dosud nebyl oznámen. Tímto aktem se nám tedy opět sníží počet bank v ČR. Zde tedy můžeme názorně vidět, jak akvizice a fúze ovlivňují počet bank na trhu.

Podle mého názoru byly problémy spojené úpadkem některých bank vinou počátečního podcenění regulace a dohledu v bankovním sektoru, nedokonalých zákonů, jež nedokázaly efektivně přenést odpovědnost managementu banky za vzniklé problémy. Tento jev však považuji za typický pro transformační procesy. Dalo by se dokonce říci, že peníze, o které přišli čeští věřitelé, byly jakousi daní za přechod na dvoustupňový bankovní systém fungující na tržních principech. Nynější procesy probíhající a ovlivňující počet bank v České republice shledávám pro klienty jako příznivé. Díky fúzím a akvizicím by mělo docházet ke kapitálovému posilování bank, z nějž vyplývá růst jejich konkurenceschopnosti a tedy jejich stabilnějšího postavení na bankovním trhu. Není možné brát příznivost těchto procesů jako prosté dogma, vždyť fúze a akvizice podporují oligopolní tendence, které mohou mít na klienty naopak účinek negativní. Proto je zároveň potřebné, aby tyto procesy byly kontrolovány. Trendu klesající konkurence na bankovním trhu by se měl snažit stát bránit jak regulačním procesem centrální banky, tak kontrolou antimonopolních úřadů, které na podobné obchody dohlížejí. Nelze však přímo určit, jestli přílišná ochrana antimonopolních úřadů a regulace centrálních bank zase v jistém smyslu nebrání čisté konkurenci. Co se počtu bank týče, myslím si, že se nedají v odcházejícím období předpokládat nějaké výrazné výkyvy v počtu bank působících na českém bankovním trhu. Je možné, že díky integračním procesům bude stále probíhat pokles počtu bank vlivem fúzí a akvizic, ale je také pravděpodobné, že by si zde mohly zřídit jiné nové zahraniční banky, zvláště pak z Evropské unie, svoje pobočky nebo dceřinné společnosti.

2.3 Druhy bank V České republice najdeme dvoustupňovou bankovní soustavu, jež je složena z centrální banky, která plní speciální státem svěřené funkce a více bank obchodních. Tyto banky je pak možno dělit podle šířky portfolia jejich služeb. Buď na banky univerzální, tedy banky poskytující svým klientům plný rozsah bankovních služeb, nebo na banky specializované, jež se

18

zaměřují pouze na omezený rozsah služeb (např.: hypotéční úvěry, stavební spoření, export zboží z ČR apod.)

2.3.1 Vývoj bankovního sektoru v ČR z pohledu druhů bank Vývoj bankovního sektoru v České republice z pohledu druhů bank byl v 90. letech 20. století stále ovlivněn obdobím před rokem 1989. V této době byl na území ČSSR jednostupňový bankovní systém, který byl potřeba k zajištění správné kompatibilitě bank a ekonomických subjektů v centrálně plánované ekonomice. Tento systém se vyznačuje tím, že institucionálně neodděluje centrální banku od ostatních bank, které byly ze zákona specializovány na určitý druh bankovních operací. Zde není potřeba, ba dokonce ani žádoucí, aby byla bankovní soustava tvořená velkým počtem bank. Od bank se očekává pomoc při vykonávání cílů stanovených v plánech a provádění evidenční a kontrolní funkce. Centrální banka je zde navíc podřízena vládě. Pro možnost uvědomění si následných rozdílů, kterých jsme se dočkali s transformací bankovního sektoru v 90. letech, si nyní uveďme tehdejší složení bank a jejich specializace. Schéma č.6 Struktura bankovního systému před rokem 1989 Státní banka československá Československá obchodní banka

specializace na úvěrové platební a zúčtovací operace se zahraničím pro podnikovou sféru

Česká státní spořitelna

specializace na úvěrové a depozitní operace pro obyvatelstvo v ČSR

Slovenská štátná spořitelna

specializace na úvěrové a depozitní operace pro obyvatelstvo v SSR

Živnostenská banka

specializace na bankovní a zúčtovací operace se zahraničím pro drobnou soukromou klienteu specializace do roku 1958 na dlouhodobé incest. úvěry, poté pověřena depot. operacemi

Investiční banka

Zdroj: Vencovský, F., Jindra, Z., Novotný, J., Půlpán, K., Dvořák, P. a kol.: Dějiny bankovnictví v českých zemích. Bankovní institut, Praha 1999

Poté, co se v roce 1989 změnil politický systém, dochází samozřejmě i ke změně systému ekonomického, který vedl k transformaci bankovního sektoru. Dochází ke vzniku dvoustupňového systému a tedy oddělení funkcí centrální banky od ostatních bank. Velkou část aktiv a pasiv od Státní banky československé převzaly nové obchodní banky (Komerční banka Praha 19

s.p.ú., Všeobecná uvěrová banka s.p.ú. a Investiční banka s.p.ú.). Nadále také pokračovaly Česká státní spořitelna s. p. ú, Slovenská štátna spořitelna s. p. ú, Československá obchodní banka s. p. ú, Živnostenská banka s. p. ú. Z pohledu druhů bank je zde významné to, že všechny tyto banky nezdědily pouze svoje specializace, ale staly se bankami univerzálními, i když z počátku vycházela jejich činnost především z jejich dřívějších specializací, což bylo způsobeno také jistou setrvačností předchozích zažitých procesů. Česká spořitelna se tedy orientovala stále na sběr primárních vkladů od obyvatelstva, Československá obchodní banka na aktivity ve vztahu k zahraničí, Komerční a Investiční a poštovní banka především na financování velkých podniků. Tendence ke sbližování a univerzalizaci bank však stále probíhaly. Přechod k dvoustupňovému bankovnímu systému zpřístupnil novým bankám vstup do bankovního sektoru na základě licence vydané Českou národní bankou a umožnil tak vznik konkurence typické pro tržně fungující ekonomiku. Jak jsme uvedli již předchozí kapitole, počet bank působících v České republice rychle rostl. S rostoucím počtem bank se samozřejmě začala rozrůstat také jejich pestrost. Všechny banky již nebyly čistě univerzální, ale v České republice začaly působit také banky specializované. Jednou z prvních specializovaných bank byla Konsolidační banka6 založena 25. 2. 1991 Ministerstvem financí ČSFR jako banka, jejímž úkolem bylo řešit důsledky některých rozhodnutí z doby centrálně plánované ekonomiky před rokem 1989. V roce 1992 byla založena Českomoravská záruční a rozvojová banka, specializující se na bankovní záruky, úvěry, příspěvky a dotace. Jako další příklad si můžeme uvést rok 1994, kdy udělila ČNB povolení k podnikání čtyřem stavebním spořitelnám a v roce 1995 České exportní bance. V září roku 1995 byla uděleno povolení Českomoravské hypoteční bance7 vydávat hypoteční zástavní listy a stala se tak první bankou v České republice, která se specializovala pouze na hypotéční úvěry. Blíže se na tyto subjekty podíváme až v samostatných podkapitolách věnovaných univerzálním a specializovaným bankám. Než se však podrobněji zaměříme na univerzální a specializované banky působící v české republice, musíme se zmínit o bance, která je nezařaditelná ani do jedné z těchto kategorií, tedy o bance centrální.

Česká národní banka Centrální bankou je v České republice Česká národní banka. Její vznik vyplývá ze zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, který v souvislosti s rozdělením ČSFR ustanovuje centrální banku na území České republiky. Stanovuje jí zároveň její povinnosti a cíle vyplývající taktéž ze zákona č.6/1993 o ČNB a zákona č.21/1992 o bankách. Protože cílem této práce 6 7

Po rozdělení ČSFR působila již v ČR pod názvem Konsolidační banka Praha, s.p.ú. Dnes působící pod názvem Hypoteční banka.

20

není podrobněji rozebírat český bankovní sektor z pohledu regulace a dohledu, uvedeme si výčet základních funkcí České národní banky. Její funkce můžeme rozdělit do dvou rovin – makroekonomické a mikroekonomické. Základní funkce ČNB: MAKROEKONOMICKÉ

MIKROEKONOMICKÉ

-

emise hotovostních peněz

- regulace a dohled bank

-

měnová politika

- banka bank

-

správa deviz

- banka státu - reprezentace měn.obligací

2.3.2 Univerzální banky Mezi univerzální banky řadíme takové banky, jež se nespecializují jen na určité bankovní produkty nebo jejich úzké portfolio, ale nabízí plný rozsah bankovních služeb, tedy mají širokou nabídkou finančních produktů a služeb pro cílové skupiny privátních klientů, malých a středních firem, obcí a měst a další. Tyto banky vznikly již v samotném počátku českého bankovnictví a jejich počet počátkem 90. let 20. století rychle rostl, což bylo způsobeno také velmi liberálním přístupem k udělování bankovních licencí. Jak jsme již výše uvedli, na toto později doplatila celá Česká republika. V České republice jsou univerzální banky držiteli většiny aktiv celého bankovního sektoru.

Procesem, který se začal v českém bankovním sektoru vyskytovat, byl proces univerzalizace. Univerzalizace je proces, který popisuje situaci banky, která rozšiřuje svoji nabídku služeb. Mění se z banky specializované na univerzální tím, že ve svém působení spojuje obchodní i investiční bankovnictví. Na tento proces se lze dívat dvěma pohledy. Jednak banka univerzální oproti bance specializované poskytuje větší množství služeb a stává se tedy bankou konkurenceschopnější (tím také zvyšuje konkurenci na trhu), která může poskytnout klientům komplexní péči o jejich úspory. Jako příklad takovéto banky si můžeme uvést Českou spořitelnu, která, ač původně zaměřená pouze na drobné střadatele, se dokázala přeměnit na banku, jež nabízí plný rozsah bankovních služeb pro všechny typy klientů. Celkový vývoj na poli univerzálních bank si následně můžeme demonstrovat na několika bankách působících v České republice. Mezi univerzální banky, které si zde představíme, patří Česká spořitelna, Československá obchodní banka a Komerční banka.

21

Česká spořitelna Jako první univerzální banku bych rád zmínil Českou spořitelnu. Tato banka nemá žádnou konkrétní specializaci, její činnost zahrnuje plný rozsah bankovních služeb pro klienty všech skupin. Hlavním akcionářem je Erste Bank (97,9 %), dále Města a obce České republiky (1,6 %) a ostatní (0,5 %). V roce 1825 zahájila svoji činnost „Spořitelna česká“, která je nejstarším právním předchůdcem nynější České spořitelny. Její klientská základna, kterou tvoří téměř 5,5 milionů klientů, hovoří o tom, že tuto dlouholetou tradici dokázala tato banka velmi dobře zúročit. Od roku 2000 je členem silné středoevropské skupiny Erste bank. Co se týče počtu klientů, je největší bankou na trhu, disponuje také sítí téměř 650 poboček. Díky tomu, že je tato banka opravdu velká a velmi silná, může si dovolit vytvářet produkty a služby téměř pro každou zákaznickou skupinu. Velmi pozitivně je hodnoceno to, že jako první banka v ČR ustanovila Česká spořitelna institut vlastního ombudsmana, ochránce práv klientů, prostřednictvím kterého buduje dlouhodobé a velmi kvalitní vztahy se svými klienty. Jako první banka začala též masově podporovat klienty k placení platební kartou, díky tzv. Bonus programu, kde se za každé placení kartou načítají bonus body, které lze poté využít k placení zboží či služeb. Myslím si, že její univerzalita se odvíjí právě od dlouhodobé tradice a je postavena na velké finanční síle a klientské základně, díky které dokáže nabízet široký sortiment služeb se stejnou kvalitou.

ČSOB Další velmi silnou a známou univerzální bankou, kterou bych rád představil, je Československá obchodní banka. Opět mohu konstatovat, že její činnost tvoří plný rozsah bankovních služeb pro klienty všech skupin, tedy nedá se ani zde hovořit o konkrétní specializaci. Tato banka má několik dceřinných společností, patří mezi ně i již zmíněná Hypoteční banka. Akcionáři této banky jsou KBC Bank NV (89,97 %), Europan bank for reconstruction and development (7,47 %) a ostatní (2,56 %). Kořeny ČSOB sahají do roku 1964, kdy byla založena státem pro financování zahraničního obchodu a volnoměnových operací. Po roce 1989 rozšířila ČSOB svoji činnost o služby pro nové podnikatelské subjekty a fyzické osoby. V roce 1999 proběhla privatizace a majoritním vlastníkem této banky se stala belgická KBC Bank. Důležitým mezníkem v historii byl také rok 2000, kdy převzala Investiční a Poštovní banku, čímž skokově posílila svou pozici v bankovnictví pro fyzické osoby a dnes je druhou bankou s největším počtem klientů v ČR. Obchodní profil této banky dnes zahrnuje segmenty retailová klientela (fyzické osoby), malé a středně velké podniky, korporátní klientela a nebankovní finanční 22

instituce, finanční trhy a privátní bankovnictví. V bankovnictví pro drobné klienty působí ČSOB pod dvěma značkami – ČSOB a Poštovní spořitelna, která pro svou činnost využívá rozsáhlé sítě České pošty. Díky své velikosti, klientské základně a univerzalitě je ČSOB stále bankou, která udává vedoucí směr v českém bankovnictví.

Komerční banka Poslední univerzální bankou, kterou se zabývám podrobněji, je Komerční banka. Tato banka, stejně jako obě předchozí, nabízí plný rozsah bankovních služeb pro klienty všech skupin. Mezi akcionáře patří Société Générale S. A. (60,35 %) Chase Nominees Limited (5,40 %) a The Bank of New York ADR Department (4,36 %). KB vznikla oddělením od České národní banky v roce 1990. Nejprve svoji činnost zaměřovala především na podnikatele a firmy, ale nabízela služby i jednotlivcům. V současnosti je součástí skupiny Société Générale, která je pátou největší bankovní skupinou v Eurozóně. Komerční banka poskytuje klientům komplexní služby v oblasti drobného, podnikového a investičního bankovnictví. S počtem 1,3 milionů klientů se řadí mezi největší banky v ČR, má téměř 360 poboček rozmístěných po celé ČR. V oblasti drobného bankovnictví se zaměřuje na poskytování finančních služeb fyzickým osobám a malým podnikům, nabízí klientům úvěrové a depozitní produkty a platební služby. Pozitivně je mezi klienty hodnocena možnost si u Komerční banky zrušit zdarma účet, pokud nejsou spokojeni s úrovní jejich služeb.

Univerzální banky jsou neodmyslitelnou součástí každého bankovního sektoru vyspělé tržní ekonomiky a plní nenahraditelnou funkci. Proces restrukturalizace bankovního sektoru v České republice, kterým musely v počátečních fázích banky projít, stejně jako silná konkurence, které banky čelily, si vybraly daň na některých bankách, které již ukončili své působení v ČR. Ačkoliv pády univerzálních bank, ke kterým v polovině 90.let 20. století došlo, si vyžádaly velké sumy finančních prostředků, které byly a budou z velké části uhrazeny z peněz daňových poplatníků, staly se zároveň motorem, jenž urychlil transformaci a zdokonalil právní systém. Podle mého názoru bude v bankovním sektoru v České republice probíhat stále proces univerzalizace a rozšiřování spektra poskytovaných služeb .

2.3.3 Specializované banky Jak již bylo uvedeno skupina specializovaných bank se začala formovat až v roce 1994, kdy začaly vznikat první stavební spořitelny. Kromě stavebních spořitelen začaly vznikat i banky 23

s účastí státu na podporu specifických činností, jako je podpora exportu a podpora drobných podnikatelů formou různých záruk. Další specializací, jež se odrazila ve vzniku nové banky, byl vznik banky orientující se výlučně na poskytování hypotečních úvěrů. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že specializované banky vznikaly v České republice zejména ze dvou hlavních úkolů. Jednak se jednalo o problematiku směřovanou k obyvatelstvu České republiky, kterou byla podpora bytové politiky, do které patřily právě stavební spořitelny a Českomoravská hypoteční banka a jednak se zaměřovala podpora firemní klientely, tedy podnikání. Nesmíme však opomenout roli Konsolidační banky Praha, která vznikla za zcela odlišným úkolem, tedy založená na podporu transformace, restrukturalizace a rozvoje české ekonomiky. Specializované banky podléhají ve většině případů nejen zákonu o bankách, ale i speciálním zákonům, které limitují jejich vystavení běžným rizikům bankovního podnikání. Různé specializace (stavební spořitelny, banky pro rozvoj, hypoteční banky apod.) prošly svým vývojem a my se na tyto vybrané banky působící v České republice ve zkratce podíváme.

Stavební spořitelny Jednou ze skupin specializovaných bank se stále rostoucím významem jsou stavební spořitelny nabízející specializovaný produkt „stavební spoření“. Jedná se o účelový druh spoření, při kterém vkladatel dlouhodobě ukládá prostředky u stavební spořitelny. V průběhu spoření může čerpat státní podporu a po jeho skončení získává, při splnění dalších podmínek, nárok na úvěr ze stavebního spoření. V České republice patří stavební spoření mezi relativně nejmladší bankovní produkty. Na český trh bylo zavedeno teprve v roce 1993 . Už od samého počátku své existence však stavební spoření našlo své nezastupitelné místo mezi ostatními bankovními produkty. Stavební spořitelny mohou nabízet stavební spoření pouze na základě zvláštního oprávnění. V současné době vlastní licenci šest stavebních spořitelen8, které jsou všechny členy Asociace českých stavebních spořitelen. Jejich rostoucí význam v bankovním sektoru dokonale dokumentu následující graf, jež zobrazuje sumu peněz se kterou stavební spořitelny nyní hospodaří. V současné době9 zaujímají 12,45 % podílu na celkových aktivech

8

Českomoravská stavební spořitelna, Stavební spořitelna České spořitelny, HYPO stavební spořitelna, Modrá pyramida stavební spořitelna, Raiffeisen stavební spořitelna, Wüstenrot - stavební spořitelna. 9 K datu 31.12.2006

24

Graf č.5 Vývoj výše vkladů do stavebního spoření v letech 1996 - 2004

Zdroj: WWW stránky Asociace českých stavebních spořitelen, www.acss.cz

Podle mého názoru je dobré, že v České republice působí tyto specializované banky. Pro stát jako celek je přínosem, pokud jde o bytovou otázku obyvatelstva. Navíc se jedná o velice stabilní banky, u nichž za dobu jejich působení nenastal nějaký existenční problém, což je způsobeno hlavně striktně stanovenými pravidly investovaní těchto bank. Já osobně využívám produktů těchto specializovaných bank a předpokládám, že i já v budoucnosti alespoň částečně využiji možnost financování svého bydlení pomocí úvěru ze stavebního spoření.

Hypoteční banka Jak již název napovídá, tato banka se specializuje pouze na hypoteční úvěry pro občany, podnikatele a právnické osoby. Akcionářem Hypoteční banky je Československá obchodní banka (99,84 %). Tato opravdu úzce specializovaná banka působí již od roku 1991, tehdy pod názvem Agrobanka v Hradci Králové. V září roku 1995, již jako Českomoravská hypoteční banka, získala oprávnění vydávat hypoteční zástavní listy a stala se tak první bankou v České republice, která se specializovala pouze na hypoteční úvěry. Od roku 2000 patří do finanční

25

skupiny ČSOB, od ledna 2006 již vystupuje pod názvem Hypoteční banka, čímž dává jasně najevo, v jaké oblasti se působí jako profesionál. Podle mého názoru je u této banky velkou výhodou, že díky své specializaci na poskytování hypotečních úvěrů může ke svým klientům přistupovat individuálně a dokáže jim nabídnout vysoce profesionální poradenství a řešení šité na míru. To jí umožňuje pružněji reagovat nejen na přání klientů, ale také na celkové změny trhu. Hypoteční banka je též největším inovátorem na hypotečním trhu a nabízí také největší sortiment služeb v této oblasti. Zde bych vyzdvihl zejména to, že jako první banka v ČR nabídla klientům hypotéku ve výši 100% hodnoty nemovitosti.

Českomoravská záruční a rozvojová banka Další specializovanou bankou na českém bankovním trhu je Českomoravská záruční a rozvojová banka. Tato banka se specializuje na bankovní záruky, úvěry, příspěvky a dotace. Akcionáři této banky jsou: Ministerstvo průmyslu a obchodu 24,25 %, Ministerstvo pro místní rozvoj 24,25 %, Ministerstvo financí 23,83 %, Česká spořitelna 13 %, Komerční banka 13 %, Československá obchodní banka 1,67 %. Z těchto údajů je zřejmé, že tato banka je z většiny vlastněna státem. Jejím hlavním úkolem je podporovat a rozvíjet, ale to neznamená, že by byly její služby bezplatné. Myslím si, že v očích běžných zákazníků není tato banka příliš známá. Napomáhá zejména v rozvoji malého a středního podnikání, infrastruktury a dalších sektorů ekonomiky, zejména těch, které potřebují veřejnou podporu. Původní okruh činnosti této banky byl především zaměřen na realizaci vládních programů podpory středních a malých podnikatelů. Postupem času se její činnost rozšířila na podporu bydlení, infrastruktury a podpory z fondů EU. Tato banka má též plnou bankovní licenci, devizovou licenci a povolení k výkonu činnosti obchodníka s cennými papíry. Jak jsem již nastínil, jejím hlavním posláním v současnosti je usnadňovat přístup k finančním prostředkům zejména malým a středním podnikatelům a podporovat dále ty oblasti ekonomiky, které nejsou schopny se zabezpečit pouze ze soukromých zdrojů. Její služby mají nejčastěji podobu záruk a zvýhodněných úvěrů s využitím prostředků státního rozpočtu a strukturálních fondů a krajů. Opět jsem toho názoru, že tato specializace přispívá k flexibilní podpoře a kvalitnějším službám, než by dokázala zabezpečit univerzální banka. Je zřejmé, že ČMRZB dokáže díky svému zaměření nejlépe najít optimální program pro financování kvalitního podnikatelského záměru, nebo efektivně využít nabízené dotace. Jako nejčastěji používané služby mohu jmenovat zvýhodněné podnikatelské úvěry pro začínající podnikatele, které jsou bezúročné, či běžné podnikatelské úvěry pro malé a střední podnikatele se 4% úrokovou sazbou aj. 26

Česká exportní banka Akcionáři této opět vysoce specializované banky jsou stát, který vlastní 73 % akcií a dále Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s., která vlastní zbylých 27 % akcií. Vykonavateli akcionářských práv státu ke 30. 6. 2006 jsou Ministerstvo financí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo zemědělství a právě Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. Převaha státního vlastnictví plyne právě z její specializace, kterou je pomoc exportérům v zahraničí. Je zřejmé, že politika na podporu exportu je v zájmu celého národního hospodářství a tudíž se stát snaží exportérům pomáhat i touto cestou. Myslím si, že soukromý sektor by na této podpoře měl o mnoho menší zájem. ČEB je tedy státní institucí pro podporu exportní politiky. Pro krátkodobé financování používá minimální ziskovou marži, u dlouhodobého financování jsou produkty této instituce poskytovány za velmi výhodnou pevnou sazbu CIRR stanovenou OECD pro státem podporované exporty.

Konsolidační banka Praha Původní Konsolidační banka byla založena 25. 2. 1991 Ministerstvem financí ČSFR právě jako banka speciální, která pracovala bez pobočkové sítě a převážně pro právnické osoby. Původně pracovala tato banka s omezeným rozsahem bankovní licence a jejím úkolem bylo řešit důsledky některých rozhodnutí z doby centrálně plánované ekonomiky před rokem 1989. Po svém založení převzala pohledávky za úvěry na tzv. trvale obracející se zásoby a postupem času odkoupila další a další pohledávky. Dne 23. 2. 1993 zahájila činnost Konsolidační banka Praha, s.p.ú. Tato organizace byla nástupnickou organizací Konsolidační banky, která byla v souvislosti s rozpadem federace rozdělena též na dva subjekty – český a slovenský. Nová Konsolidační banka Praha pokračovala ve své specializované činnosti – tedy ve správě převzatých a odkoupených pohledávek od obchodních bank. Až do roku 2000 se jako specializovaná banka zaměřovala i na financování rozvojových projektů, ale v návaznosti na záměr konsolidovat transformační instituce v ČR došlo ke konci roku 2000 k vyvedení veškerých těchto aktivit z Konsolidační banky do Českomoravské záruční a rozvojové banky. V roce 2000 se KOB významnou měrou podílela na předprivatizační očistě portfólií velkých bank od neproduktivních a problémových aktiv a nadále tak pokračovala v činnosti, na kterou se specializovala. Ke dni 1. 9. 2001 Konsolidační banka zanikla a nahradila ji Česká konsolidační agentura, která je už finanční institucí nebankovního typu, která nepřímá vklady od veřejnosti, ani neposkytuje úvěry. Specializuje se na nákup, prodej a správu pohledávek a dalších vybra27

ných aktiv, pokračuje také v restrukturalizaci obchodních společností a jiných právnických osob stanovených rozhodnutím vlády. Tato agentura dne 31. 12. 2007 ze zákona zaniká bez likvidace, právním nástupcem je stát zastoupený Ministerstvem financí.

Specializované banky plní v České republice funkce, které vyplývají z původní myšlenky jejich vzniku. Tyto banky jsou ve většině případů vlastněny státními institucemi (pomineme-li stavební spořitelny) a mají za cíl podporu a rozvoj některé z daných oblastí. Tyto banky se neustále vyvíjejí a jak je možné dokázat na příkladu Konsolidační banky, v případě jejich nepotřebnosti zanikají (i když zde se jednalo o přechod na Českou konsolidační agenturu). Podpora bydlení a podnikání dnes patří mezi jedny z nejožehavějších témat dnešní politické scény a politické strany se předhání v jejich podpoře. Nedá se ani předpokládat, že by v nejbližší době měl vzniknout politický tlak na ukončení činnosti těchto bank. Ze všech těchto bank se navíc v posledních letech staly velmi silné banky dřímající ve svých aktivech značnou část vkladů, čemuž tato skupina vděčí především šestici stavebních spořitelen. Podle mého názoru jsou tyto banky potřebným článkem každé ekonomiky. Jejich existence je spjata s ekonomickým rozvojem a dokud příčiny jejich vzniku potrvají (např.: dokud bude potřeba stavět nové byty), budou mít specializované banky na bankovním trhu své místo. Pokud bychom se zastavili u podpory exportu, potom je potřeba se zmínit o změnách, kterými prochází České exportní banka. Ta se již dnes spíše než poskytovatelem bankovních služeb stává zprostředkovatelem služeb a pomocníkem českých firem. Při řešení jejich potřeb velmi úzce spolupracuje s komerčními bankami jak na dvoustranném základě, tak i na půdě specializovaného orgánu České bankovní asociace. Její práce již dnes nespočívá pouze ve finanční oblasti, ale ve spolupráci s Czechtrade organizuje různé obchodní cesty do zahraničí, kde pomáhá českým firmám sjednávat zajímavé kontrakty. Přeměna na takovou spíše poradní organizaci bude podle mého názoru cesta, kterou se tato banka v následujícím desetiletí vydá.

2.4 Velikostní struktura Kapitálová vybavenost bank je dalším kritériem, které patří do diagnostiky struktury bankovnictví. Opět existuje dvojí úhel pohledu na velikost kapitálu, kterou banka disponuje. Jedním z nich je faktor velikosti základního kapitálu, druhým pak rozdělení podle velikosti bilanční sumy. Zde je potřeba si banky rozdělit na tři skupiny: velké, střední a malé banky. Je velmi pravděpodobné, že banka patřící do skupiny velkých bank podle bilanční sumy, bude patřit mezi velké banky podle základního kapitálu. Nyní se tedy pokusme popsat vývoj těchto dvou ukazatelů bankovního sektoru, určit jeho příčiny a následující tendence. 28

2.4.1 Velikost základního kapitálu Velikost základního kapitálu je důležitým ukazatelem, jenž se většinou odvíjí od velikosti banky jako takové a její stability. Minimální velikost základního kapitálu je stanovena v zákoně 21/1991 Sb., o bankách, tato položka je součástí podmínek, které banka musí splnit, aby dostala bankovní licenci. Nyní se jedná o částku 500 mil. Kč. Centrální banka dodržováním této výše základního kapitálu chce docílit eliminace takových bank, které by se v důsledku působení sílící konkurence mohly dostat do problémů. Žádná banka (vyjma poboček zahraničních bank, působících v ČR na základě evropské jednotné licence) nemůže na území České republiky s nižším základním kapitálem působit. V minulosti však došlo k několika výjimkám, kdy centrální banka porušila tento požadavek a nechala působit banky s nižším základním kapitálem. Této hranice nedosahovaly pouze banky, kde došlo v návaznosti na konsolidační program ke snížení základního jmění v důsledku krytí ztrát z bankovní činnosti. Tyto banky však byly současně v nucené správě. Podle tohoto ukazatele dělíme banky do šesti kategorií podle výše složeného základního kapitálu. Tyto kategorie jsou: nad 5 mld. Kč, 2,5 – 5 mld. Kč , 1 – 2,5 mld. Kč, 0,5 – 1 mld. Kč, 0,5 mld. Kč, pod 0,5 mld. Kč. Počet bank v jednotlivých kategoriích se samozřejmě po celé období měnil. Nyní se tedy pokusme znázornit si jeho vývoj a vysvětlit důvody, které k němu vedly. Pro celkový přehled se nyní podívejme na tabulku č.1. Tabulka č.1 Rozložení bank podle velikosti základního kapitálu Rozložení bank podle velikosti základního kapitálu10 období / kapitál nad 5 2,5 - 5 1 - 2,5 4 2 4 31.12.1994 4 2 9 31.12.1995 5 1 14 31.12.1996 5 4 13 31.12.1997 6 1 13 31.12.1998 6 0 13 31.12.1999 6 0 12 31.12.2000 5 0 12 31.12.2001 3 2 10 31.12.2002 3 3 8 31.12.2003 4 3 7 31.12.2004 4 3 6 31.12.2005 Zdroj: upraveno autorem dle Ročních zpráv ČNB

0,5 - 1 13 13 7 9 7 6 6 6 9 9 9 8

0,5 9 14 14 8 8 7 6 5 4 3 3 3

pod 0,5 10 1 3 2 0 0 0 0 0 0 0 0

Z pohledu velikosti základního kapitálu se objevily v první polovině 90. let 20.století výrazné změny. Banky se snažily zvýšit svoji kapitálovou sílu, aby se zajistily proti rizikům, které jim z bankovní činnosti hrozí. To se projevilo zásadním zvýšením počtu bank především 10

Do těchto sum nejsou zahrnuty pobočky zahraničních bank, které nemusí základní jmění upisovat.

29

v kategorii 1 - 2,5 mld Kč. Jak již bylo uvedeno výše, minimální stanovené výše základního kapitálu 0,5 mld. Kč po roce 1994 nedosahují pouze banky v nucené správě, které použily část svého základního kapitálu na pokrytí ztrát v rámci konsolidačního programu. Hranice 0,5 mld. Kč byla totiž stanovena až v roce 1995, což vysvětluje i vysoký počet bank nedosahujících této hranice v předchozích letech. V roce 1997 pak dochází k navyšování základního kapitálu především ve skupině bank, která si dosud držela pouze zákonem stanovený základní kapitál 0,5 mld. Kč. Pokles ze 14 bank v roce 1996 na 8 bank v roce 1997 je opravdu markantní, přičemž domácí banky vedly k tomuto rozhodnutí jiné důvody než banky zahraniční. Pro domácí banky představuje zvýšení základního kapitálu, hlavně kvůli předchozím ztrátovým obdobím, existenční krok. Bez něj by již pravděpodobně neustály své nedobré hospodaření předchozích let. Zahraniční banky pak díky rychlému rozvoji na českém bankovním trhu potřebovaly zvýšit kapitálové vybavení. V roce 1998 dochází k ukončení činnosti bank, které nedosahovaly zákonem stanovené minimální výše základního kapitálu. Tento moment podtrhl jasnou tendenci k růstu průměrné kapitálové vybavenosti na jednu banku celého bankovního sektoru. Čísla v tabulce tuto tendenci zřetelně dokazují. Jestliže k datu 31. 12. 1994 dosahovala průměrná velikost základního kapitálu na jednu banku výše 0,9 mld.Kč, pak již na konci roku 1999 dosahovala výše 2,7 mld. Kč. Rok 2000 byl prvním rokem, kdy poklesl tento ukazatel a to z hodnoty 2,7 mld. Kč v roce 1999 na hodnotu 2,5 mld. Kč. Tento fakt byl však způsoben ukončením činnosti jedné banky na konci roku 1999. Počet bank s kapitálem vyšším než 5 mld. Kč zůstal od roku 1998 až do roku 2000 nezměněn, což se nedá říct o ostatních skupinách, kde docházelo k mírným poklesům. Nejvyšší pokles zaznamenaly banky v kategorii 0,5 mld. Kč, kde došlo v tomto období k poklesu o 2 banky. V roce 2001 dochází poprvé od roku 1998 k poklesu počtu bank s kapitálem nad 5 mld. Kč související s transformací Konsolidační banky na nebankovní subjekt11. Minimální hranici základní kapitálu dosahovalo v roce 2001 již jen 5 bank. Rok 2002 již nebyl z pohledu změn v těchto ukazatelích tak klidný. Největší změna byla zaznamenána ve skupině bank s kapitálem od 0,5 do 1 mld. Kč, která byla meziročně posílena o 3 banky. Pokles naopak zaznamenala skupina bank disponující základním kapitálem od 1 do 2,5 mld., Kč. Změny byly způsobeny navýšením kapitálu nebo snížením základního kapitálu v daných bankách. Stejně vysoký pokles počtu bank lze pozorovat i ve skupině bank s kapitá11

Konsolidační banka se transformovala na Českou konsolidační agenturu.

30

lem nad 5 mld. Kč, který souvisí s řešením situace kolem Investiční a poštovní banky. Podstatnou změnu počtu bank lze zaznamenat opět ve skupině od 1 – 2,5 mld. Kč. Zde klesl počet bank o 2, což souviselo s odnětím licencí těmto bankám. K dalším změnám docházelo již z pohledu navýšení kapitálu, jež se v souhrnu projevilo růstem počtu bank v kategorii 2,5 – 5 mld. Kč a poklesu o 1 v kategorii 0,5 mld. Kč.

Na rozvoj bankovní činnosti v České republice navázaly banky v dalším období opětovným navyšováním kapitálu. Rok 2004 je rokem přestupů ve skupinách. Ve skupině 1 – 2,5 mld. Kč došlo k poklesu z důvodu přesunu banky do kategorie 2,5 – 5 mld. Kč. Celkový počet bank v této kategorii však zůstal nezměněn, protože ke konci roku 2004 došlo u jedné banky k navýšení kapitálu nad hranici 5 mld. Kč, čímž se rozrostl počet bank nejvyšší kategorie. V roce 2005 byly změny ve struktuře bankovního sektoru s ohledem na velikost základního kapitálu relativně malé. Došlo ke snížení počtu jedné banky ze skupiny 1 – 2,5 mld. Kč a to z důvodu fúze s jednou větší bankou. Další banka z kategorie 0,5 – 1 mld. Kč pak ztratila povinnost minimálního základního kapitálu z důvodu transformace na pobočku zahraniční banky působící na území České republiky v režimu jednotné bankovní licence.

Jak vidíme, vývoj bankovního sektoru podle velikosti základního kapitálu byl hlavně v 90. letech 20. století ovlivněn procesem konsolidace a koncentrace bankovního sektoru. Později se již začínal bankovní sektoru měnit především s ohledem na uplatnění režimu jednotné bankovní licence související s přístupem České republiky k Evropské unii. Dalšími faktory, které ovlivňovali dění na tomto poli, pak byly fúze a akvizice probíhající celé období až do současnosti a odrážející vývoj v zahraničních mateřských bankovních institucích. I přes tyto tendence se stal český bankovní sektor sektorem zdravým a stabilizovaným, tedy takovým, jaký potřebuje tržní ekonomika pro udržení svého trvalého růstu, což je podle mého názoru jeden z nejdůležitějších faktorů, ke kterému jsme si přáli dospět.

2.4.2 Velikost bilanční sumy Velikost bilanční sumy patří také mezi velmi významný ukazatel vypovídající mnohé o velikosti bank a v celkové sumě o velikosti bankovního sektoru v dané zemi. Je z něj zřejmé, kolik bank pracuje s jakým objemem aktiv a pasiv a zároveň jasně dokumentuje případný růst nebo pokles bankovních aktivit. Podle bilanční sumy můžeme banky dělit na velké, střední a malé. Mezi velké banky řadíme v současnosti banky, jejichž celková bilanční suma 31

přesahuje 150 mld. Kč, banky střední jsou banky s celkovou bilanční sumou mezi 50 -150 mld. Kč a do kategorie malých bank řadíme banky s bilanční sumou nižší než 50 mld. Kč. Centrální banka však používá i podrobnější dělení, které použijeme v souvislosti s následným popisem vývoje bankovní struktury z pohledu velikosti bilanční sumy, protože nám poskytuje detailnější přehled o vývoji tohoto ukazatele celého českého bankovního sektoru. Banky tedy budeme dělit na pět kategorií, a to na banky s bilanční sumou: nad 100 mld. Kč, 50 – 100 mld. Kč, 25 – 50 mld. Kč, 10 – 25 mld. Kč a poslední skupinou budou nejmenší banky s bilanční sumou pod 10 mld. Kč. Podívejme se nyní na vývoj této položky od roku 1994. Souhrnně si je možné vývoj projít v následující tabulce č.2.

Tabulka č.2 Vývoj počtu bank podle velikosti bilanční sumy v letech 1994 - 2005 Vývoj počtu bank podle velikosti bilanční sumy období / bilanční suma [mld. Kč] nad 100 5 31.12.1994 5 31.12.1995 5 31.12.1996 5 31.12.1997 5 31.12.1998 5 31.12.1999 5 31.12.2000 5 31.12.2001 4 31.12.2002 4 31.12.2003 5 31.12.2004 6 31.12.2005 Zdroj: upraveno autorem dle Ročních zpráv ČNB

50 - 100 1 1 2 2 4 6 6 7 7 7 7 7

25 - 50 2 3 5 11 11 10 8 6 6 8 7 9

10 - 25 7 15 15 15 10 8 9 12 11 9 10 6

pod 10 35 29 26 17 15 13 12 8 9 7 6 8

Jak již bylo zmíněno na začátku této podkapitoly, nárůst nebo pokles aktivit v bankovním sektoru má přímý vliv na velikost bankovní bilanční sumy. Během celého vývoje až do současnosti je možné pozorovat jev neustálého růstu bankovních aktivit a tedy zároveň i růstu objemu bilančních sum. Počet největších bank s bilanční sumou nad 100 mld. Kč zůstal dlouhá léta nezměněn. Během doby vlivem koncentrace bankovního sektoru však stále docházelo v průměru k dotahování středně velkých bank k hranici 100 mld. Kč. Při pohledu na tabulku je patrné, že v letech 1994 a 1995 chyběly v českém bankovním sektoru banky střední velikosti. Tedy především banky patřící do skupiny 50 – 100 mld. Kč a skupiny 25 – 50 mld. Kč. Rozvoj těchto skupin pak v následujícím období způsobil především rostoucí počet zahraničních bank a poboček zahraničních bank, které na českém území začínaly působit. Zvýšení je pak zvláště patrné u skupiny 10 – 25 mld. Kč, kde se počet bank více zvýšil ze 7 v roce 1994 na 15 v roce 1997, tedy se více než zdvojnásobil. Naopak došlo k poklesu bank spadajících do nejnižší skupiny, tedy majících bilanční sumu pod 10 mld. Kč. 32

Tento fakt byl způsoben postupnou fúzí některých bank, jako příklad uveďme spojení dvou rakouských bank Creditanstalt a Bank Austria, ale především útlumem činností bank, které byly v nucené správě.

Příchod zahraničních bank se také promítá do nárůstu bilanční sumy připadající na jednu banku. Jestliže v roce 1994 vykazoval tento ukazatel hodnotu 27,7 mld. Kč, pak již v roce 1997 činila hodnota bilanční sumy na jednu banku 46,7 mld. Kč a roce 1998 již téměř dvakrát tolik tedy 55,5 mld. Kč. Vraťme se nyní ještě k procesu koncentrace bank tedy k fúzím a akvizicím, jež v tomto období probíhaly. Tento proces současně s přílivem zahraničních bank totiž významně přispěl k posilování střední skupiny bank a tedy k vytváření reálného konkurenčního prostředí velkým bankám. Zatímco šesté bance chybělo k dosažení 100 mld. bilanční sumy, v roce 1994 asi 38 mld., ke konci roku 1999 to již bylo 9 mld. Na přelomu 20. a 21. století se v českém bankovním sektoru stále výrazně projevuje proces koncentrace. Pro něj je v tomto období typický neustálý nárůst počtu bank střední velikosti a výrazný pokles bank spravujících bilanční sumu pod 10 mld. Kč. Kromě fúzí je v roce 2000 ovlivněna struktura bankovního trhu neustále se zvyšující aktivitou bank, což se projevuje především v růstu bilanční sumy. Počet bank s bilanční sumou nad 100 mld. se sice stále neměnil, neustále však rostla průměrná velikost na jednu banku v této skupině. Pokud se podíváme na průměrnou velikost banky v celém velikostním spektru bank působících v této době v ČR, pak došlo oproti roku 1998, kdy tento ukazatel nabýval hodnoty 55,5 mld. Kč, k nárůstu na 68,1 ml. Kč, tedy o 12,6 mld. Kč. Velikost bankovního sektoru v roce 2001 byla výrazně ovlivněna transformací Konsolidační banky na nebankovní subjekt a také fúzemi zvláště pak fúzí HypoVereinsbank CZ a Bank Austria Creditanstalt Czech Republic a fúzí Komerční banky s českou pobočkou Société Générale, která proběhla začátkem roku 2002. V tomto roce zároveň dochází poprvé za sledovaní období k poklesu počtu největších bank o jednu banku. Tento pokles nebyl způsoben fúzí, jak by se mohlo nabízet, ale výrazným meziročním úbytkem pohledávek jedné z bank. Struktura bank podle velikosti se měnila v roce 2003 především v důsledku vývoje u bank s nižší bilanční sumou. Kategorii 10 – 25 mld. Kč došlo k meziročnímu poklesu o 2 banky, který byl způsoben zvýšením bilanční sumy nad hranici 25 mld. a tudíž přesunem do vyšší kategorie, která naopak o 2 banky posílila. V nejnižší skupině došlo také k poklesu o 2 banky, zde však tuto změnu v obou případech zapříčinilo odebrání bankovních licencí. V roce 2004 se ještě stále plně neprojevil efekt očekávaný v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie, tedy možnost poskytování bankovních služeb na základě princi33

pu jednotné bankovní licence. V tomto roce však dochází k nárůstu počtu největších bank. Tento fakt byl způsoben přesunem jedné banky (stavební spořitelny) z nižší kategorie. Neustále tedy probíhá nárůst celkové výše průměrné bankovní bilance, který je důsledkem stále pokračujícího růstu bankovních aktivit opírajících se především o rostoucí úvěrové emise. V roce 2005 došlo v bankovním sektoru z pohledu velikosti bilanční sumy k výrazným změnám. Především se jednalo o zvýšení počtu největších kategorie o 1 banku, konkrétně pobočku zahraniční banky, a přiřadila se tak mezi 4 velké banky a 1 spořitelnu. Další změny pak souvisí především s fúzí jedné střední banky a jedné malé banky a transformací jedné střední banky na pobočku zahraniční banky působící v ČR na základě jednotné bankovní licence. Posledním zajímavým údajem roku 2005 je nárůst bank s nejmenší bilanční sunou, tedy pod 10 mld. Kč. Tento fakt byl způsoben vstupem nových bank do českého bankovního sektoru.

Při pohledu na současnou situaci na českém bankovním poli vidíme výsledky předcházejícího vývoje. Centrální banka nyní dělí banky v kategorii velikosti bilanční sumy na velké, střední, malé banky a dále pak na pobočky zahraničních bank a stavební spořitelny. Úplný přehled bank s určením jejich kategorie je možno shlédnout v příloze č.2. Mezi velké banky se počítají ty banky, které mají bilanční sumu vyšší nebo rovnu 150 mld. Kč. Na českém trhu se do této skupiny řadí čtyři banky, které zároveň spravují i největší 60% podíl bankovních aktiv celkem. Toto procento odpovídá i Evropskému průměru. Za střední banky jsou považovány ty banky, jejichž bilanční suma se pohybuje v rozmezí od 50 do 150 mld. Kč. Těchto bank je šest a podíl spravovaných aktiv se u těchto středních bank pohybuje okolo 13 %. Nejmenší podíl na správě celkových aktiv v bankovním sektoru mají tzv. malé banky, které nemají bilanční sumu vyšší než 50 mld. Kč, a to je v případě ČR těchto sedm bankovních institucí. Jejich podíl se pohybuje v posledních letech stále pod hranicí 5 % a nedá se očekávat, že by se toto procento nějak dramaticky zvyšovalo. Pobočky zahraničních bank tvoří nejpočetnější skupinu, ovšem jejich podíl je okolo 9 % a můžeme říci, že z dlouhodobého hlediska spíše klesá a tneto trand bude pravděpodobně stále přetrvávat. Poslední skupinou jsou stavební spořitelny, kterých je v současné době šest. Tato skupina také není zanedbatelnou, vždyť v posledních letech je její podíl na správě aktiv bankovního sektoru vyšší než u poboček zahraničních bank a v současnosti se pohybuje těsně pod hranicí 12%.

34

Koncentrace je charakteristickým jevem celého období vývoje českého bankovního sektoru. Motivem pro koncentraci je zejména zvýšení efektivnosti umožněné poklesem nákladů při vzestupu objemu realizovaných obchodů a zároveň nárůst konkurenceschopnosti vůči domácím i zahraničním bankám. V České republice souvisel během 90. let 20. století proces koncentrace především s privatizací bank. Tyto jevy vedly k jednoznačnému růstu celkové bilanční sumy jež se projevovala i růstem bilanční sumy připadající na jednu banku českého bankovního sektoru. Lze vypozorovat dva hlavní důvody tohoto růstu. Jednalo se o celé období trvající nárůst bankovních aktivit, které přímo ovlivňují nárůst bilanční sumy bank. Zvyšování rozsahu poskytovaných služeb a rozvoj bank jako takový vede k růstu aktiv i pasiv, s kterými banka hospodaří. Dalším faktorem, který podpořil růst průměrné bilanční sumy českého bankovního sektoru, pak bylo postupné ukončení činnosti malých bank, kterým se, ať již vlivem špatného hospodaření managementu nebo kvůli nedostatečné kapitálové síle, nepodařilo prosadit v narůstající konkurenci na bankovním trhu. Nelze opomenout také vliv stavebních spořitelen, které díky rostoucím celkovým vkladům a úvěrové emisi v dnešní době zaujímají stále vyšší a vyšší příčky v hodnocení podle velikosti bilanční sumy. Při pohledu na bankovní sektor z pohledu průměrné velikosti bilanční sumy se dá očekávat, že tento ukazatel neustále poroste, což bude výsledkem stále pokračujícího koncentračního procesu, stejně tak i vlivem rostoucích bankovních aktivit. Z tohoto pohledu se v nejbližších letech nedají očekávat žádné výrazně změny, které by bilanční sumy bank mohly ovlivnit záporným směrem, tedy že by mohlo dojít k poklesu tohoto velmi významného ukazatele vypovídajícího jasně o velikosti bankovního sektoru České republiky. Podle mého názoru je to správný směr, který vede ke zkvalitňování služeb poskytovaných klientům a navíc k rostoucí stabilizaci celého bankovního potažmo i ekonomického prostředí.

35

2.5 Vlastnická struktura Velmi významnou roli pro napojení na mezinárodní finanční trh, ale také trh zboží a služeb hraje právě finanční systém, zejména pak bankovní sektor. Proto, aby Česká republika mohla dosáhnout dlouhodobě udržitelného růstu, a to nejen na poli bankovním, bylo potřeba provést konsolidaci, docílit vysoké stability a efektivnosti fungování na celého finančního systému. Pokud se měly české banky uspět v tvrdým konkurenčních podmínkách ze strany zahraničních bank, musela se provést jejich privatizace, která měla ukončit kritiku zahraničních ekonomů o zasahování státu do rozvoje a aktivit bank. Od privatizace českého bankovního sektoru bylo očekáváno, že dosáhne hlavně kapitálového posílení bank, zkvalitnění jejich řízení a také, že české banky získají přístup k zahraničnímu know-how.

2.5.1 Vývoj bankovního sektoru v ČR z pohledu vlastnické struktury V první polovině devadesátých let se původ kapitálu bank působících na českém bankovním trhu měnil jen pozvolna. Navyšování kapitálu se dělo zpravidla jen formou rovnoměrné účasti stávajících akcionářů na nových emisích akcií a vstup nových investorů byl patrný pouze u skupiny malých bank. Podíl státu a obcí činil zhruba 30 %, podíl českého kapitálu se pohyboval kolem 45 % a zbývajících 25 % tvořila účast zahraničních investorů, z toho kolem 15 % bylo původem ze zemí Evropské unie, především z Německa, Rakouska, Nizozemí a Francie. Pozvolna docházelo ke snižování slovenských podílů v českých bankách. Vysoký podíl státu byl zapříčiněn dlouho nedokončenou privatizací velkých bank, ve kterých si stát držel 20 – 50-ti procentní podíly, kterých se začal zbavovat až v druhé polovině devadesátých let.

V roce 1997 byl započat proces doprivatizace velkých bank, který se následně projevoval poklesem podílu státu na základním kapitálu bank. Určité procento státního vlastnictví bylo v plánu zachovat pouze u bank specializovaných na podporu exportu, drobného podnikání apod. Z teritoriálního hlediska převažovali mezi zahraničními osobami nadále investoři z Evropské unie, jejichž podíl se v roce 1997 dále zvyšoval, a to o 7 %. Svůj podíl však zároveň zvyšovaly i české soukromé subjekty a to celkem o 5 procentních bodů. Dále byla zaznamenána pokračující tendence poklesu slovenského vlastnictví v bankovním sektoru.

V roce 1998 došlo ke značnému poklesu českého vlastnictví v bankovním sektoru. Důvodem tohoto úbytku bylo odebrání povolení působit jako banka subjektům s převážně českým kapitálem. 14-ti procentní pokles českého vlastnictví samozřejmě způsobil vzestup zahraničních 36

subjektů a vlastnictví státu. Tento nárůst byl však pouze relativní, neboť v dalších letech byla předpokládána doprivatizace dalších velkých bank, u kterých byly investory vždy zahraniční subjekty.

V roce 1999 pokračoval proces privatizace bankovního sektoru. V polovině roku byl dokončen prodej státního podílu a podílu České národní banky v ČSOB belgické KBC Bank. Intenzivně pokračovaly i práce na přípravě prodeje majoritního státního podílu v České spořitelně rakouské Erste Bank Sparkassen, který byl realizován na počátku roku 2000. Byly rovněž zahájeny práce na privatizaci státního podílu v Komerční bance, jehož prodej se byl původně předpokládán do konce roku 2000. Privatizací Komerční banky měla být v podstatě dokončena privatizace bankovního sektoru, kdy stát si zanechal vlastnický podíl pouze v některých specializovaných bankách se specifickým zaměřením na financování vládních programů v oblasti exportu, podpory drobného podnikání, správy nekvalitních aktiv apod. Přes pokračující privatizaci státních podílů se v roce 1999 zvýšil podíl státu a obcí na celkovém objemu základního jmění bankovního sektoru o 1,9 bodu na 27,0 %. Tento vývoj byl důsledkem navyšování základního jmění ve velkých bankách před jejich privatizací. Dopad do celkového objemu státního podílu byl však snížen dokončením privatizace ČSOB zahraničnímu investorovi, který se naopak promítl do výrazného nárůstu podílu zahraničního vlastnictví.

Rozhodujícím faktorem, který ovlivňoval vlastnickou strukturu bankovního sektoru v roce 2000, byl stále pokračující proces privatizace velkých bank, ve kterých stát držel rozhodující podíl. Dokončení privatizace Komerční banky, tj. poslední velké banky se státním podílem, bylo přesunuto na rok 2001. K 31. 12. 2000 převládal zahraniční kapitál v 16 bankách. Kromě toho jsou některé banky (zejména stavební spořitelny) vlastněny dceřinými bankami zahraničních bank s licencí na území České republiky, které tak byly nepřímo ovládány rovněž zahraničním kapitálem. Z právního hlediska bylo k 31. 12. 2000 českými subjekty vlastněno 7 bank, reálně po vyloučení bank, kde je rozhodujícím akcionářem dceřiná společnost zahraniční banky, pouze 4 banky. Ke zvyšování podílu zahraničních investorů v roce 2000 docházelo především na úkor podílu státu vč. obcí, který se proti konci roku 1999 snížil o 3,4 bodu na 23,6 %, Současně se snižoval i podíl českých soukromých vlastníků (o 2,8 bodu na 21,9 %). Vliv zahraničního kapitálu na český bankovní sektor se tak již v tomto roce stal rozhodující. 37

V roce 2001 došlo k dalšímu prudkému nárůstu podílu zahraničních vlastníků na základním kapitálu bank českého bankovního sektoru. Hlavním faktorem, který rozhodující měrou ovlivnil změny vlastnické struktury bankovního sektoru v roce 2001, bylo dokončení privatizace Komerční banky. Počet bank ovládaných zahraničním kapitálem zůstal ve srovnání s koncem roku 2000 nezměněn, neboť paralelně s privatizací Komerční banky proběhla fúze HypoVereinsbank CZ a Bank Austria Creditanstalt Czech Republic, v jejímž důsledku jeden bankovní subjekt v zahraničním vlastnictví zanikl. Zahraniční subjekty se k 31. 12. 2001 podílely na celkovém základním kapitálu českého bankovního sektoru 70,0 %. Stále větší podíl na zahraničním kapitálu se soustřeďoval do zemí Evropské unie, přičemž na konci roku 2001 poprvé překročil hranici 50 %. Stát a obce se nadále majetkově angažují pouze ve 3 bankách se speciálním zaměřením na státní programy v oblasti exportu, drobného podnikání a komunální politiky. Rostoucí převaha zahraničního kapitálu na aktivitách českého bankovního sektoru je zcela zřetelná rovněž při srovnání vývoje jeho podílu na celkové bilanční sumě. K 31. 12. 2001 kontrolovali zahraniční akcionáři (tj. mající podíl na základním kapitálu vyšší než 50 % včetně všech poboček zahraničních bank působících v České republice) 90,1 % bilanční sumy celého sektoru.

V roce 2002 dochází k posílení vlivu zahraničních vlastníků naopak v důsledku zásadní změny vnitřní struktury celkového kapitálu bankovního sektoru vrácením bankovní licence a ukončením činnosti Investiční a Poštovní banky. Český bankovní sektor byl kapitálově stále více propojen se zeměmi EU, jejichž podíl na celkovém základním kapitálu se v roce 2002 zvýšil ve srovnání s koncem roku 2001 o 9,4 bodu na 67,5 %. Odchodem IP banky ze sektoru se snižuje podíl kapitálu tuzemského původu o 11,7 bodu na 14 %. Spolu s poklesem podílu tuzemských investorů se snižuje rovněž podíl státu a obcí.

V roce 2003 posílila pozice zahraničních vlastníků v tuzemském bankovním sektoru v důsledku změny jeho vnitřní struktury. Kapitál obou bank, které ukončily v průběhu roku 2003 činnost, byl převážně soukromého tuzemského původu. Na zvýšení podílu zahraničních investorů se nejvíce podíleli vlastníci ze zemí Evropské unie. Vlastnické propojení bankovního sektoru s USA bylo stále stabilizované na úrovni 8,1 %. Tuzemský kapitál převažoval v 8 bankách, z nichž se však ve 4 případech jednalo o dceřiné společnosti českých bank, které jsou vlastněny zahraničním kapitálem.

38

V roce 2004 bylo po dlouhé době zaznamenáno snížení podílu zahraničních vlastníků na základním kapitálu bank o 1,8 %., z toho nejvíce se na tomto snížení podíleli vlastníci ze zemí mimo EU. Ke zvýšení podílu tuzemských vlastníků došlo zejména díky rozvoji poskytování hypoték. Vlastnický podíl státu zůstal na úrovni 4,4 %. Naopak meziroční zvýšení zahraničního kapitálu nastává, pokud zahrneme i vliv nepřímý, tj. včetně kontroly dceřiných společností, zejména stavebních spořitelen velkých českých bank, které jsou vlastněny zahraničními subjekty. K tomuto zvýšení proti roku 2003 došlo zejména z důvodu snížení podílu bilanční sumy státem vlastněných bank. V tuzemském bankovním sektoru pokračoval proces budování finančních skupin.

Podíl zahraničního kapitálu na celkovém základním kapitálu se ke konci roku 2005 mírně snížil na 82,1 %, což je meziročně o 1,0 procentní bod méně. Na tomto snížení se nejvíce podíleli vlastníci ze zemí Evropské unie v důsledku strukturálních změn, které v tomto roce proběhly. Zvýšení podílu českých soukromých vlastníků, státu a municipalit pak proběhlo především z důvodu navýšení základního kapitálu vlivem rozvoje obchodování. Meziročně mírně vzrostl rovněž podíl základního kapitálu vlastníků z USA. Stavební spořitelny byly jedinou skupinou, kde na konci roku 2005 převládal český kapitál. Ty jsou však většinou členem finančních skupin velkých bank, které jsou stejně dceřinými společnostmi zahraničních bank. I z hlediska jednotlivých bank se prosadil převažující trend silného zastoupení zahraničního kapitálu. Z celkového počtu 24 bank k 31. 12. 2005 (bez poboček zahraničních bank) převažoval v 15 subjektech zahraniční kapitál. Naproti tomu tuzemský kapitál převažoval v osmi bankách, z nichž se však ve třech případech jednalo o dceřiné společnosti tuzemských bank, které byly vlastněny zahraničním kapitálem. Rozhodující vlastnický podíl státu a obcí je dlouhodobě zastoupen ve dvou specializovaných bankách.

Vlastnická struktura bankovního sektoru se neustále částečně mění v důsledku změn ve struktuře bankovního sektoru. Do vývoje celkového základního kapitálu bankovního sektoru o se promítají procesy jako je akvizice, fúze a transformace jednotlivých bank. Banky také posilují svůj kapitál hlavně z důvodu neustálého rozšiřování jejich obchodních aktivit. V grafu č. 7 máme nastíněn vývoj podílu zahraničních vlastníků na celkovém vlastnickém zastoupení.

39

Graf č.6 Podíl zahraničních vlastníků Podíl zahraničních vlastníků (%) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Zdroj: upraveno autorem dle Ročních zpráv ČNB

Změny ve vlastnické struktuře v průběhu času odrážely rozdílnou intenzitu navyšování základního kapitálu z pohledu tuzemských a zahraničních investorů. Dalším významným faktorem změny akcionářské struktury byly prodeje a nákupy akciových podílů, z nichž mezi nejvýznamnější patří prodeje státních podílů ve velkých bankách v rámci privatizace, a dále i změny v počtu bank, kdy především odnětí licencí z důvodu neplnění požadavků obezřetného podnikání, které se týkalo vesměs malých bank, mělo za přímý důsledek pokles vlastnického podílu českého soukromého kapitálu.

Proces, který nejvíce ovlivnil vlastnickou strukturu bankovního sektoru během posledních 10 let, byla jednoznačně privatizace. Tento proces přenesl odpovědnost vyplývající z vlastnictví na soukromý sektor. Podle mého názoru se jednalo o velmi přínosný mezník, který posunul náš bankovní sektor do světa vyspělých tržních ekonomik. Soukromý vlastník si za těchto podmínek totiž daleko lépe než stát ohlídá, aby s jeho penězi nebylo vynakládáno v rozporu se zájmem dané bankovní instituce. Z pohledu zákazníka tento jev opět přispívá ke stabilizaci celého bankovního sektoru, a tudíž má také pozitivní efekt ve smyslu dalšího rozvoje bankovních služeb v České republice.

40

Závěr Jak jsme tedy měli možnost vidět, bankovní sektor v České republice prošel při přechodu na tržní systém stejně bouřlivým vývojem jako celá česká ekonomika. Tento vývoj by se dal označit jako typický pro transformační ekonomiky. Projevoval se především všudypřítomným procesem koncentrace a konsolidace a postupným „odpadáváním“ bankovních institucí, které se nebyly schopné prosadit ve stále rostoucím konkurenčním prostředí a zvládnout velmi rizikové podmínky spojené s transformací ekonomického systému.

Osobně se domnívám, že procesy, které v českém bankovnictví proběhly pozitivně ovlivnily nejen bankovní sektor, ale přispěly k celkovému rozvoji českého hospodářství. Tomuto rozvoji dopomohla především privatizace, která výrazným způsobem ovlivnila vlastnické poměry, počet bank a jejich velikost celého bankovního sektoru a předala opratě českého bankovnictví, jeho podstatné části, do soukromých rukou. Jak jistě všichni víme ve státních podnicích nikdy není dosahováno takového výkonu, efektivnosti a z toho plynoucí ziskovosti. To samé platilo i pro bankovní sektor před privatizací. Pokud se tedy naše velké banky vlastněné státem měly stát stabilními institucemi, bylo podle mého názoru nutností, aby byl sektor privatizován. Pro státem vlastněné banky bylo tedy zapotřebí najít odpovídající silné investory. Pro provedení úspěšné privatizace, bylo zapotřebí státní banky „očistit“ od nedobytelných pohledávek, což bylo prováděno pomocí Konsolidační banky.

Podle mého názoru byl proces privatizace dovršen úspěšně. My, občané české republiky využívající služby bank působících na našem území můžeme být rádi, že k těmto změnám došlo, protože dopomohly k rychlému a výraznému pozitivnímu vývoji českého bankovnictví. Spousta z nás si dnes stěžuje na vysokou cenu bankovních služeb v ČR. Musíme si však uvědomit, že nemalé peníze, které akcionáři mateřských bank investovali do rozvoje bankovních služeb v ČR, musíme nějakým způsobem splatit. Pokud bych se měl tehdy rozhodnout pro privatizaci nebo ji zamítnout, jednoznačně bych ji podpořil. Stabilní a konkurenceschopné banky s vyššími sazbami jsou mi prostě milejší než nestabilní banka s vysoce úročenými vklady, u které nemám jistotu dlouhého působení.

Proces koncentrace bankovního sektoru stále pokračuje a předpokládám, že bude pokračovat i nadále. Zde se však nabízí otázka, jestli přílišný proces koncentrace nebude příčinou problému, který by se mohl objevit. Tímto problémem je rostoucí oligopolizace, která by naopak 41

klientům mohla uškodit ve formě rostoucích cen služeb. Stále častěji lze slyšet názor, které nabádá k tvorbě větších zábran a regulí bránícím spojování bank. S tímto názorem nemohl úplně souhlasit. Tyto tendence provází všechny vyspělé ekonomiky a souvisí přirozeným vývojem, kdy efektivnější, tedy i levnější tržně roste a pohlcuje ty méně efektivní. Na trhu se tak stává úspěšným pouze ten, kdo poskytuje kvalitnější a levnější služby.

Z pohledu počtu bank byl bankovní sektor svědkem rychlého nárůstu počtu bank po přechodu na tržní systém, který byl zapříčiněn liberálnějším přístupem k regulaci a dohledu bankovního sektoru. Poté začalo docházet k postupnému ubývání počtu bank, a to z několika významných důvodů. Jednak ho ovlivnil proces koncentrace projevující se fúzemi a akvizicemi a jednak ukončením činnosti nekonkurenceschopných bank. Mezi další možné důvody poklesu počtu bank, díky kterým některé banky musely ukončit svoji činnost, můžeme zařadit neschopnost plnit požadavky obezřetného podnikání vyžadované bankovním dohledem České národní banky. V současné době a podle mého názoru i v budoucnosti bude pokles bank neustále pokračovat, a to především z důvodu fúzí a akvizic. Tento trend bude ale pozvolnější, protože proti poklesu počtu bank může působit vliv nově příchozích bank z evropských států začínajících podnikat v České republice zejména na principu jednotné bankovní licence.

Bankovní sektor z pohledu druhů bank byl i přes počáteční zastoupení pouze univerzálních bank doplněn specializovanými bankami, které se našly a zajistili v průběhu let na českém bankovním trhu své postavení. Univerzální banky jsou neodmyslitelnou součástí každého bankovního sektoru vyspělé tržní ekonomiky a plní nenahraditelnou funkci. Specializované banky patří v dnešní době také mezi velmi důležité a prospěšné instituce bankovního sektoru. Jedná se o především o podporu bydlení a podnikatelských aktivit, což jsou v dnešní době stále velmi aktuální témata. Vzhledem k tomu, že pomáhají rodinám sehnat bydlení nebo podnikatelům v jejich rozvoji či obchodu, shledávám tyto banky jako velmi potřebné a důležité součásti bankovního systému. Jejich prospěšnost a potažmo i úspěch dokumentuje i stále rostoucí suma aktiv, která spravují. Vzhledem k tomu, že většina politických stran má ve svých volebních programech mezi nejdůležitější cíle jejich politiky zahrnuty tyto cíle, je velmi nepravděpodobné, že by mělo v nejbližší době dojít k výrazným změnám mezi specializovanými bankami. Naopak se domnívám, že především u stavebních spořitelen, ale i ostatních, bude docházet k neustálému nárůstu aktivit, což může vést u některých specializovaných bank až k transformaci na banku univerzální. 42

Velikostní struktura bankovního sektoru doznala během svého vývoje podstatných změn. Vývoj velikosti základního kapitálu byl po celé období 90. let 20. století ovlivňován procesem konsolidace a koncentrace, který se projevuje především fúzemi a akvizicemi jednotlivých bank působících v ČR, jež se dějí dodnes. Růst průměrného základního kapitálu na jednu banku jasně vypovídá o rostoucí stabilizovanosti a síle bankovních subjektů působících v České republice. Z pohledu bilanční sumy nebude vývoj podle mého názoru jiný. Bude docházet k růstu bilanční sumy bank opět z důvodů fúzí a akvizic. Navíc celkovou bilanční sumu českého bankovního sektoru mohou ovlivnit silné zahraniční, především evropské banky, jež by mohly v nejbližších letech vstoupit na český bankovní trh na základě jednotné bankovní licence. Tento vývoj opět shledávám pro nás, tedy klienty bank, jako velmi pozitivní, protože s rostoucí bilanční sumou a zároveň i kapitálem roste stabilita bankovního sektoru, kvalita a množství poskytovaných služeb, tedy těch ukazatelů, které stanovují kvalitu bankovního sektoru.

Závěrem je tedy možno říci, že i přes některé tendence, které by mohly do budoucna vést k omezení konkurenčního prostředí, se bankovní sektor zařadil svou strukturou mezi bankovní struktury shodné svou skladbou s vyspělými tržními ekonomikami. Trend stále rostoucí konkurenceschopnosti je pro klienty výhodný a přináší jim stále výhodnější podmínky za současného zkvalitňování a rozšiřování nabídky služeb.

43

Použitá literatura Odborné publikace Mervart, Josef. Český bankovní sektor v období sbližování podmínek s Evropskou unií. Praha : Institut ekonomie ČNB, 1995,. 58 s. : ta. Výzkumné publikace; Č. 47. Bibliogr.: s. 51-53. Palouček, Stanislav a kol. Bankovnictví. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2006, 716 s. (Beckovy ekonomické učebnice) ISBN 8071794627. Revenda, Zbyněk. Centrální bankovnictví [Revenda, 2001]. 2. rozšířené vyd. Praha : Management Press, 2001,. 782 s. ISBN 8072610511. Revenda, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha : Management Press, 2005,. 627 s. ISBN 8072611321 Ševčík, Aleš. Bankovnitcí I. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2005, 128 s. ISBN 8021036494

Internetové zdroje www.cnb.cz www.finexpert.cz www.businessinfo.cz www.penize.cz www.acss.cz www.hypotecnibanka.cz www.cmzrb.cz www.ceb.cz www.csob.cz www.csas.cz www.kb.cz Odborné články VLADIMÍR PISKÁČEK, MARTIN JAČMINSKÝ rozhovor s Miroslavem Singerem viceguvernérem ČNB na téma: „České banky si vysoké zisky zaslouží“. Hospodářské noviny 5.2.2007 strana 20, rubrika: Rozhovory JOHN HITCHINS, Polarizace bankovního trhu dále pokračuje http://bankovnictvi.ihned.cz/c4-10004510-20208770-900000_d-polarizace-bankovniho-trhudale-pokracuje RACOCHA: Krach UB patrně završil transformaci bankovního sektoru http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/pro_media/clanky_rozhovory/media_2003/cl_03_031230. html

44

Právní předpisy Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

Další zdroje Roční zprávy ČNB o vývoji bankovního sektoru

45

Seznam tabulek: Tabulka č.1 Rozložení bank podle velikosti základního kapitálu............................................ 29 Tabulka č.2 Vývoj počtu bank podle velikosti bilanční sumy v letech 1994 - 2005 ............... 32

Seznam grafů: Graf č.1 Celkový vývoj počtů bank v ČR ................................................................................ 15 Graf č.2 Vývoj počtů bank s rozhodující zahraniční účastí včetně poboček zahraničních bank v ČR.................................................................................................................................. 15 Graf č.3 Přehled počtu bank s rozhodující českou účastí v ČR ............................................... 16 Graf č.4 Vývoj majetkové účasti dle národní příslušnosti ....................................................... 17 Graf č.5 Vývoj výše vkladů do stavebního spoření v letech 1996 - 2004................................ 25 Graf č.6 Podíl zahraničních vlastníků ...................................................................................... 40

Seznam schémat: Schéma č.1 Vztah bankovní soustavy, finančního a ekonomického systému ........................... 4 Schéma č.2 Obecné vymezení základních druhů bank v dvoustupňové bankovní soustavě ..... 6 Schéma č.3 Jednostupňový a dvoustupňový bankovní systém .................................................. 7 Schéma č.4 Tok zdrojů a finančních dokumentů finančním systémem..................................... 9 Schéma č.5 Základní členění bankovních systémů v tržních ekonomikách ............................ 11 Schéma č.6 Struktura bankovního systému před rokem 1989 ................................................. 19

46

Seznam příloh Příloha č. 1 Aktuální seznam bank a poboček zahraničních bank v ČR Příloha č.2 Výčet bank patřících do jednotlivých skupin

47

Příloha č. 1 Aktuální seznam bank a poboček zahraničních bank v ČR Seznam bank a poboček zahraničních bank v České republice k 31.5.2007 I. II. III. IV. V.

Centrální banka - ČNB Banky s převážně (více jak 50%) českou účastí Banky s převážně (více jak 50%) zahraniční účastí Pobočky zahraničních bank (v režimu jednotné licence) Banky se sídlem v ČR poskytující služby v zahraničí

Do skupiny II. patří tyto banky: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Česká exportní banka, a.s. Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. HYPO stavební spořitelna a.s. Hypoteční banka, a.s. J&T BANKA, a.s. Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Stavební spořitelna České spořitelny, a.s.

Do skupiny III. patří tyto banky: 1. BAWAG Bank CZ a.s. 2. Citibank a.s. 3. Česká spořitelna, a.s. 4. Československá obchodní banka, a.s 5. eBanka, a.s. 6. GE Money Bank, a.s. 7. HVB Bank Czech Republic a.s. 8. IC Banka, a.s. 9. Komerční banka, a.s. 10. PPF banka a.s. 11. Raiffeisenbank a. s. 12. Raiffeisen stavební spořitelna a.s. 13. Volksbank CZ, a.s. 14. Wüstenrot - stavební spořitelna a.s. 15. Wüstenrot hypoteční banka a.s. 16. Živnostenská banka, a.s. Do skupiny IV. patří tyto banky: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

ABN AMRO Bank N.V. Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ (Holland) N.V. Prague Branch, organizační složka CALYON S.A., organizační složka COMMERZBANK Aktiengesellschaft, pobočka Praha Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiale Prag, organizační složka Fortis Bank SA/NV, pobočka Česká republika ING Bank N. V. HSBC Bank plc - pobočka Praha Oberbank AG pobočka Česká republika 48

10. PRIVAT BANK AG der Raiffeisenlandesbank Oberösterreich, pobočka Česká republika 11. Raiffeisenbank im Stiftland eG pobočka Cheb, odštěpný závod 12. Všeobecná úverová banka a.s., pobočka Praha 13. Waldviertler Sparkasse von 1842 AG Do skupiny V. patří tyto banky: - bez založení pobočky:

Komerční banka, a.s.,

stát: Slovenská republika

GE Money Bank, a. s.

stát: Slovenská republika

- prostřednictvím pobočky: ČSOB, a.s.

stát: Slovenská republika

J&T BANKA, a.s. Celkový přehled: Banky s převážně českou účastí: Banky s převážně zahraniční účastí: Pobočky zahraničních bank:

8 16 13

Banky celkem: - z toho stavebních spořitelen:

37 6

49

stát: Slovenská republika

Příloha č.2 Výčet bank patřících do jednotlivých skupin

Výčet bank patřících do jednotlivých skupin

1.skupina: velké banky – bilanční suma 150 mld. Kč a více: Československá obchodní banka, Česká spořitelna, HVB Bank a Komerční banka 2.skupina: střední banky – bilanční suma 50 do 150 mld. Kč.: Citibank, Českomoravská záruční a rozvojová banka, GE Money Bank, Hypoteční banka, Raiffeisenbank a Živnostenská banka. 3.skupina: malé banky – bilanční suma 50 mld. Kč a nižší: bankovních institucí: BAWAG Bank CZ, Česká exportní banka, eBanka, IC banka, J&T banka, PPF banka, Volksbank a Wüstenrot hypotéční banka. 4.skupina pobočky zahraničních bank ABN AMRO Bank, CALYON S.A., Commerzbank, Deutsche Bank, Fortis Bank, ING Bank, HSBC Bank, Oberbank, Privat Bank, Raiffeisenbank im Stiftland, Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ, Všeobecná úvěrová banka a Waldviertel Sparkasse. 5.skupina stavební spořitelny Českomoravská stavební spořitelna, Stavební spořitelna České spořitelny, HYPO stavební spořitelna, Modrá pyramida stavební spořitelna, Raiffeisen stavební spořitelna, Wüstenrot stavební spořitelna..

50

Life Enjoy

" Life is not a problem to be solved but a reality to be experienced! "

Get in touch

Social

© Copyright 2013 - 2019 TIXPDF.COM - All rights reserved.