Struktura obyvatelstva v městech a na vesnici v ČSSR


1 i prblém veducích činitelů skupiny jakžt rzhdujících pr vytváření jejíh mínění (pinin...
Author:  Jindřich Urban

0 downloads 6 Views 917KB Size

Recommend Documents


No documents


i problém vedoucích činitelů skupiny ja- za našich podmínek ještě daleko naléhakožto rozhodujících pro vytváření jejího vějším úkolem nežli tomu je v USA. Pro provádění výzkumů z toho plynou někte­ mínění (opinion leaders). Stále jasněji se ukazuje, že procesům tvorby veřejného ré závěry. Jistě, že i v našich podmínkách budou mínění nikdy neporozumíme, budeme-li k nim přistupovat pouze na podkladě zkou- na místě výzkumy, jejichž vzorky se bumání a statistického zpracování názorů dou opírat o jednotlivce a nebudou brát a hodnocení izolovaných jednotlivců, kteří zřetel na konkrétní skupinově společen­ na základě reprezentativního výběru byli skou podmíněnost jejich života. Je jistě vlastně vytrženi ze svého společenského absurdní, že dosud není jejich provádění zajištěno. Přesto již nyní třeba zdůraznit, prostředí. Veřejné mínění je kolektivní a jako takové představuje ne součet, ale že vedle toho bude nutno zaměřit se i na syntézu převážně skupinově strukturova- výzkum způsobu utváření a šíření veřej­ ných individuálních mínění na vyšší úrov- ného mínění v kompaktních kolektivech, jako v rodině, malé pracovní skupině, zání.? Tato skutečnost by měla ovlivnit mevodě, družstvu, obci nebo skupině přátel. tody výzkumu veřejného mínění. Je nutno co možná exaktně vystihovat Kapitalismus je třídní společností, ve které jsou kolektivně skupinové vztahy váhu veřejných mínění těchto skupin při utváření života jejich členů i váhu těchto podřízeny třídním vztahům. Přesto je pozoruhodné, že americká sociologie po- skupin při utváření makrosociálního veřejného mínění. měrně hluboko proniká do těch skupinoPro tvorbu i šíření veřejného mínění vých vztahů, ve kterých se utváří a rozmají tedy velký význam pospolitostně nešiřuje veřejné mínění. A jak je tomu ve formální svazky lidí. Příbuzenské, přátel­ společnosti, v níž jsou třídní vztahy poské a podobné vztahy tvoří podhoubí vestupně překonávány? Jsou zárodky nových, netřídních společenských vztahů ně­ řejného mínění. Malá skupina je jakousi jak skupinově strukturovány nebo ne- pramennou buňkou tvorby veřejného mínění. Proto nemůžeme veřejné mínění vě­ jsou? Předpokládáme, že na místo dřívějších decky poznávat, aniž bychom se seznamovali s objektivními předpoklady i specitřídních vztahů postupně mnohem více do popředí vystupují kolektivistické vzta- fickými podmínkami jeho utváření v kohy mezi lidmi, které budou v dalším před­ lektivech různého typu. Proto bude tře­ stavovat základ společenské struktury ve ba vedle individualizovaných vzorků své zcela bezprostřední podobě, neboť zkoumat též vzorky malých i větších komjejich vztah k makrostruktuře nebude paktních společenských skupin, tedy exzprostředkován třídně. Velmi výrazně tenzívně reprezentativní výzkumy veřej­ ukázalo klíčový charakter těchto vztahů ného mínění, které jsou v jiných zemích hnutí brigád socialistické práce v období již dávno běžnou samozřejmostí, doplňo­ svého postupu. Proto je nasnadě, že spo- vat a kombinovat intenzívně monograjení výzkumu veřejného mínění s výzku- fickými výzkumy veřejného mínění v urmem vnitrokolektivních vztahů musí být čitých společenských prostředích.

B. Pospíšil považoval veřejné mínění právě za matematický součet všech mínění individuálních a také zásadně vylučoval možnost obracet se při výzkumu na celou skupinu lidí (Veřejné mínění, 1946, Č. 2, str. 4. a Č. 3, str. 4). Správněji již tehdy vystihl F. Dědek, že "veřejné mínění má účast na 9

AnA

mínění

individuálním. Není však s ním totožno a není nijakým prostým součtem mínění mdívíduálních... Pochopíme je teprve, až pronikneme k jejich skupinovému podmínění" (tamtéž, 1947, Č. 8, str. 4-5

Struktura obyvatelstva v a na vesnici v ČSSR

městech

1. Odvětvová struktura obyvatelstva Ačkoli je obecně známo, že v Českoslo­ slovensku je sídelní struktura z hlediska odvětvového složení obyvatelstva mnohem homogennější než v jiných zemích (což souvisí se značnou industrializací většiny našich okresů), přece jen může­ me pozorovat nejen některé rozdíly ve skladbě obyvatelstva bydlícího ve městech a obyvatelstva bydlícího ve vesnicích, ale i rozdíly v jeho přirozené i sociální reprodukci. V předchozí studii! jsme objasnili, jak u nás dochází k procesu poměštování obyvatelstva, odkud pochází nové obyvatelstvo měst atd. V tomto člán­ ku se chceme zabývat hlavními ekonomickými charakteristikami, sociálními rozdíly a reprodukčním režimem obyvatelstva našich měst a vesnic. Použijeme k tomu dat posledního československého sčí­ tání lidu z 1. března 1961, zpracovaných tak podrobně, že jimi mohou být ukázány příslušné rozdíly strukturální i reprodukční.

1

1

VLADIMfR SRB- MILAN KUČERA Ústřední komise lidové kontroly a statistiky

mezi obcemi městského typu s počtem 1 000-1 999 obyvatel a stejně lidnatými obcemi venkovského typu, mezi městský­ mi obcemi o 2-5 tis. obyvatelích a venkovskými obcemi téže velikosti, apod. Základní data pro toto srovnání jsme zpracovali v tab. 1., V ní jsou uvedena nejprve data všech obcí podle jejich velikosti, měřené počtem bydlícího obyvatelstva, bez rozdílu typu. Sledujeme-li v nich zastoupení prvého sektoru (zemědělství, lesnictví a rybářství), vidíme, jak se v úhrnu obyvatelstva plynule zmenšuje, úměrně s rostoucí velikostí obcí. Již zběž­ ný pohled ukazuje vysoký stupeň deagrarizace našich zemí: zemědělství, resp. prvý sektor má absolutní převahu jen v obcích do 200 obyvatel, relativní převahu má ještě v obcích do 500 obyvatel, avšak od této hranice má v celostátním měřítku převahu již druhý sektor, průmysl. Pouze na Slovensku začíná převaha druhého sektoru nad prvým až v obcíchi nad 1 000 obyvatel (bez rozdílu typu).

pro sleNejdůležitější charakteristiky dování ekonomických (odvětvových) rozdílů obyvatelstva v městech a obyvatelstva na venkově získáme použitím mezinárodní klasifikace podle tří hlavních ekonomických sektorů.š představujících skupiny ekonomicky aktivních a na nich závislých osob podle hlavních činností v národním hospodářství. Obce budeme považovat za městské nebo venkovské podle jediného kritéria pro klasifikaci obcí, totiž podle typů (v minulém článku byla kritériem velikost obcí), ale využijeme přitom dřívějších výsledků třídění a analytického zpracování. To nám umožní zjistit ještě další rozdíly, které jsou např.

Ubývání obyvatelstva zemědělského s rostoucí velikostí a tím i urbanizací obce není však v přímočaré závislosti na při­ bývání průmyslové populace. Zastoupení druhého sektoru odpovídá zastoupení prvého sektoru totiž jen částečně: roste, avšak pomaleji než ubývá zastoupení prvého sektoru. Růst relativní četnosti zastoupení průmyslového obyvatelstva je plynulý jen k hranici pod 10000 obyvatel, pak nastává kolísání souvisící s růstem třetího sektoru (služeb) a rychlým poklesem zastoupení zemědělců. Struktura obyvatelstva podle jmenovaných tří sektorů je v celostátním měřítku dána v podstatě strukturou sektorů v českých krajích. Spe-

1 Stěhováni a poměštování obyvatelstva, Sociologický časopis Č. 3, 1965, str. 250-262. , Poj em ekonomický sektor se podle této klasifil~ace liší od pojmu sektor u nás běžně používaneho: 1. sektor v sobě zahrnuje osoby činné, resp. osoby na nich závislé v zemědělství, v Iesníc-

ké a rybářské prvovýrobě, 2. sektor zahrnuje osoby závislé na průmyslu, stavebnictví a dalších výrobních nebo zpracovatelských odvětvích, 3. sektor zahrnuje osoby závislé na službách; pro naše úče­ ly je doprava pojata mezi služby. Osoby s vlastním příjem, nezávislé na kterémkoli sektoru (hlavně důchodci)" jsou tříděny odděleně.

405

Obr. 1. Struktura obyvatelstva ČSSR 1. 3. 1961 podle sektorů a velikosti skupin obcí

Tab. 1. Obyvatelstvo podle přfslušnosti k odvětvím národního h~spodáfství*, podle typů a velikostnich skupin obcí (1. 3. 1961) v 10

~lJi

I

I

Velikostní skUPinal Oeskoslovensko \ Slovenské kraje České kraje obcí podle počtu Ne. NeNel. 1. 2. 3. 2. 3. 1. 2. 3. obyvatel sektor sektor sektor\akt. I sektorl sektor sektor/akt. I sektorl sektor \ sektor\akt.· I

I

-

e

200 200 500 1000 2000 5000 10000 20000 50000 100000

P-

Celkem

<)

c

.o

o

>.

~ ~

o

.00

<)

o

.o

o

.,. -c

00

..,""

00

~ <)

c

.o

o

.,.

-e

00

> o

~

> I

o

.a o

>. >. E-< p.

*

-

+

53,2 42,6 33,0 26,4 18,5 9,8 5,8 3,5 2,2 1,4 19,3

I

23,3 30,5 37,5 41,4 46,1 51, I 47,3 52,2 49,0 43,7 42,7

I

9,8 13,2 15,5 17,8 21,0 24,9 31,9 30,9 36,5 38,1 23,5

I

13,7 13,7 14,0 14,4 14,4 14,2 15,0 13,4 12,3 16,8 14,5

41,8 I 53,0 29,9

Celkem

200 200 500 1000 2000 5000 10000

+

-

Celkem

-

+

23,5 30,9 .39,5 45,8 51,1 53,9 48,3 55,0 50,7 44,5 44,9

20,9 ll,9 6,3 4,3 2,7 2,1 1,1 15,9

13,9 14,4 15,1 15,6 15,6 15,1 15,7 13,8 12,0 17,5 15,3

9,6 12,9 15,5 17,7 21,4 24,7 31,7 28,5 35,2 36,9 23,9

I

I

I 10002000 5000 10000 20000 50000 100000

I

II

ú5,4 45,3 38,6 33,3 27,8 17,2 9,3 5,7 2,5 3,3 27,0

21,8 29,1 33,9 35,8 38,9 45,3 45,0 43,5 38,7 38,2 37,7

11,7 14,2 15,5 18,0 20,5 25,3 32,4 38,5 44,8 47,0 22,9

I

ll,l ll,4 12,0 12,9 12,8 12,2 13,3 12,3 14,0 1l,5 12,4

7,7 9,1 8,5 5,3 3,5 2,2 1,4 4,7

50,6 50,9 51,7 47,6 52,2 49,0 43,7 48,4

27,3 24,6 25,5 32,1 30,9 36,5 38,1 31,9

14,4 15,4 14,3 15,0 13,4 12,3 16,8 15,0

7,9 8,3 6,3 4,3 2,7 2,1 1,1 3,8

52,3 52,5 53,7 48,3 55,0 50,7 44,5 49,7

25,1 23,5 24,9 31,7 28,5 35,2 36,9 30,9

14,7 15,7 15,1 15,7 13,8 12,0 17,5 15,6

2,6 13,3 13,8 7,7 5,7 2,5 3,3 8,3

13,6 42,9 46,6 45,7 43,5 38,7 38,2 43,3

75,3 30,0 27,4 33,2 38,5 44,8 47,a 35,8

8,5 13,8 12,2 13,4 12,3 14,0 ll,5 12,6

53,2 42,6 33,0 26,8 25,1 30,9 51,0 32,6

23,3 30,5 37,5 41,2 42,6 41,2 25,1 37,5

9,8 13,2 15,5 17,6 18,5 15,1 10,9 15,9

13,7 13,7 14,0 14,4 13,8 12,8 13,0 14,0

53,0 41,8 29,9 21,4 17,2 2,6

23,5 30,9 39,5 45,6 49,0 66,8

9,6 12,9 15,5 17,4 18,3 9,5

13,9 14,4 15,1 15,6 15,5 21.1

55,4 45,3 38,6 33,4 30,6 33,2 51,0 35,6

21,8 29,1 33,9 35,8 38,2 39,2 25,1 35,1

1l,7 14,2 15,5 17,9 18,7 15,5 10,9 16,9

ll,l 1l,4 12,0 12,9 12,5 12,1 13,0 12,4

-

-

30,6

39,1

-

15,3

-

15,0

č S SR

ČESKÉ

100

Hl. m. Praha Krajská města Okresní města Ostatní města Ost. měst. obce Aglomer. obce Venkovské obce Celkem

0,9 2,0 4,5 5,8

n.o

5,3 32,6 19,3

38,7 47,7 49,1 52,6 49,6 57,9 37,5 42,7

17,4 15,5 13,6 14,2 14,9 16,0 14,0 14,5

0,9 1,6 3,4 5,3 9,2 4,9 30,6 15,9

38,7 51,5 50,8 53,0 52,2 58,6 39,1 44,9

43,0 30,1 31,8 27,2 23,1 20,1 15,3 23,9

17,4 16,8 14,0 14,5 15,5 16,4 15,0 15,3

3,1 7,7 8,3 15,5 9,6 35,6 27,0

38,2 43,8 50,5 43,1 50,5 35,1 37,7

cifičnost

struktury na Slovensku je V tom, že plynulost přechodů je mnohem větší než V českých zemích: s výjimkou Bratislavy jako jediného stotisícového města pozorujeme (viz především grafické vyjádření), jak symetricky postupuje ubývání kvóty obyvatelstva prvého sektoru v plynulé závislosti na přibývání sektoru druhého a třetího, a to bez ohledu na četnost obyvatelstva označeného pro naše účely jako obyvatelstvo neaktivní (tzv. samostatní neaktivní s vlastním zdrojem obživy). Přistoupíme-li nyní k datům (tj. v druhé a třetí části tab. 1.) sledujícím ekonomickou strukturu obyvatelstva v městech a na venkově, můžeme si především ověřit, zda klasifikace obcí na městské a venkovské z roku 1961, jejíž kritéria jsme popsali ve svém prvém článku, byla správná a zda dostatečně odlišila obce městské od venkovských. Je to ovšem možné te-

49,7 35,9 28,4 28,0 27,8 16,9 22,9

= ostatní

12,0 12,6 12,8 13,4 12,1 12,4 12,4 odvětví,

prve u obcí s počtem obyvatel od 1 000 protože žádná z menších obcí nebyla klasifikována jako obec městského typu. V obcích o 1000-1999 obyvatelích, které byly klasifikovány jako venkovské, bylo zastoupení zemědělského obyvatelstva víc než trojnásobné oproti stejně velikým obcím klasifikovaným jako měst­ ské (26,8 % proti 7,7 % v ČSSR). Přitom se však městské obce této velikosti strukturálně naprosto odlišují od všech vět­ ších obcí, dokonce již od obcí s 2000 až 4999 obyvateli. Má to asi tento důvod: K tomu, aby obec s méně než 2 000 obyvateli mohla být zařazena do skupiny městských obcí, bylo třeba splnit dosti tvrdé podmínky: menší velikost z hlediska počtu obyvatel, která byla jedním z kritérií pro zařazení obce mezi městské nebo venkovské, musila být u těchto malých městských obcí vyvážena nejen potřebnou strukturální skladbou odvětvovou výše,

SLO'VmSKÉ

KRAJE

50

25

o Velik. skup.

I

I

I

I

I

00000 0 0 QOO

00000 lC)0000

-NlO~

43,0 34,8 32,8 27,4 24,5 20,8 15,9 23,5

KRAJE

75

I

I

1. sektor = zemědělství, lesnictví a rybářství, 2. sektor = průmysl a stavebnictví, 3. sektor především služby. - I Neaktivní s vlastním zdrojem obživy (především důchodci).

4D6

%

I

,

D 1. sektor

~2.sektor

i sociálně třídní, ale i vysokou mírou urbanizace, občanského vybavení atd. Ostatně v celé republice bylo mezi obce měst­ ského typu zařazeno jen 26 obcí s počtem obyvatel od 1 000 do 1 999 (z nich bylo 25 v českých zemích a 1 na Slovensku). V úhrnu městských obcí v českých krajích patřilo v roce 1961 k prvému sektoru pouze 3,8 % obyvatelstva. Na Slovensku bylo zastoupení vyšší, avšak i zde to bylo pouze 8,3 % obyvatel; vyšší zastoupení zemědělského obyvatelstva v úhrnu obcí městského typu bylo zde způsobeno vyšším podílem zemědělců v městských obcích se 2 000-9 999 obyvateli. Druhý sektor, tedy v podstatě průmyslové obyvatelstvo, který v českých obcích městského typu představoval 49,7 % populace, byl v slovenských městech zastoupen sice o něco méně, avšak z mezinárodního hlediska rovněž značně vysoko: 43,3 %' Velmi zajímavý je poměr, resp. zastoupení obyvatelstva pracujícího ve službách: v českých městech bylo menší (30,9 %) než v městech slovenských (35,8 %). Čás­ tečný vliv na to má větší počet pracujících v dopravě: na Slovensku předsta­ vují výdělečně činní a rodinní příslušníci

I

,

I

I

I

0 0 0 «:) o o 00

o o o o0 o o 00

00

~~Q

o o

o o

C)

o

-NI.O~

11m3-sektor



Nesktivm

osob zaměstnaných v dopravě 7,2 % všech obyvatel, kdežto v českých zemích jen 5,7 %' Tyto rozdíly se promítají také v relativním zastoupení v obcích městského typu. Např. v tzv. aglomerovaných obcích bylo na Slovensku 10,2 % obyvatel pří­ slušejících k dopravě, kdežto v českých obcích tohoto typu jich bylo pouze 4,8 %' Mnohem větší vliv na vyšší zastoupení třetího sektoru v obcích městského typu na Slovensku než v českých zemích má však skutečnost, že na Slovensku je sice méně obcí městského typu, avšak více z nich má výrazné městské funkce, a tedy silnější zastoupení služeb a správy (z měst­ ských obcí na Slovensku je sídlem ONV každá čtvrtá, v českých krajích až každá sedmá). Navíc jde většinou o menší města, která plní městské funkce pro lidnaté okresy, takže je tím relativní váha tře­ tího sektoru silnější než v českých krajích (viz dolní část tabulky). Určitou roli zde hraje i dosud nižší zastoupení průmyslo­ vého obyvatelstva. 000

Rozdíly vytváří i obyvatelstvo označo­ vané jako nezávislé, s vlastním zdrojem obživy, především důchodci. Je to způso­ beno hlavně odlišnou věkovou skladbou 407

obyvatelstva v českých krajích a na Slovensku. Pozorujeme proto ve všech pří­ padech, že české obce mají vyšší zastoupení důchodců a na nich závislých osob, než je tomu v obcích na Slovensku. výjimkou jsou pouze Košice, jako jediné město s 50-100 tis. obyvateli, a to vzhle-dem k poměrně nepříznivému věkovému složení, zvláště žen. Významné rozdíly existují i v městech s různou politickou funkcí (viz spodní část tabulky). V českých městech, ať okresních, krajských nebo ostatních, zů­ stává přitom nejstabilnější zastoupení průmyslového obyvatelstva, ale ani obyvatelstvo třetího sektoru se v nich svým zastoupením valně neliší. Homogenita obyvatelstva většinyčeských měst je tedy zřejmá. Na Slovensku je tomu jinak: tam je vidět, jak funkce těchto měst se obráží především v zastoupení třetího sektoru a nikoli sektoru druhého. To svědčí o tom,

města

v českých zemích vznikala, resp. formovala v úzkém vztahu se svou průmyslovou ekonomikou, kdežto na Slovensku jsou dnešní města především nositeli politické funkce a teprve v menší míře (i když váha druhého sektoru zde činí 43;3 % obyvatelstva) průmyslovosti těchto obcí.

že se

Obr. 2. Struktura obyvatelstva ČSSR 1. 3. 1961 podle sociální příslušnosti a velikostních skupín obcí

I

CD

c o >.

s:

"o

..ci CD

»m

> CD

c

s: o

'CD

-"i

..."' ro

><> ~

CD

c

.o o 'CD

-"i ro

:> o

-"i

>" CD

10_000_0 --

-O

.o o >. p.. >. E-<

*

200 200 500 1000 2000 5000 10000 20000 50000 100000

Děl.

níci

Důsledkem rozdílné ekonomiky, charakterizující městské, resp. venkovské obce, je odlišná i sociálně třídní charakteristika jejich obyvatelstva. V celostátním mě­ řítku příslušelo k dělnické třídě v roce 1961 55,0 % obyvatel, v současné době kolem 58,0 % obyvatel. Převaha dělnické­ ho obyvatelstva nad ostatními skupinami je dnes skoro stejná v českých i ve slovenských krajích: v roce 1961 bylo 55,3 % dělníků v českých a 54,1 % ve sleven-

-

Celkem

41,5 49,4 55,8 59,4 61,4 58,5 55,0 56,1 50,7 46,7 55,0

-

+ I

1000 2000 5000 10000 20000 50000 100000

Celkem 200 200 500 1000 2000 5000 10000

-

+

-

Celkem

-

+

Hl. m. Praha Krajská města Okresní města Ostatní města Ost. měst. obce Aglomer. obce Venkov. obce Celkem

České kraje

I

ostat., Druž., Samoo z!'stev. stat. mest. hosp,

I

10,5 12,7 15,2 17,8 23,4 33,1 38,8 39,2 45,4 48,3 27,4

37,0 28,7 20,6 15,2 8,5 4,2 3,0 2,1 1,7 2,4 1l,7

I

8,7 6,7 5,9 4,9 4,4 2,3 1,2 0,6 0,6 0,8 3,7

I

I

SLOVENSKÉ

KRAJE

50

25

D-

Děl·

níci

Slovenské kraje

Druž- I SamoIostat'l z!'stev. stat.

mest.

42,2 50,1 56,9 60,7 62,6 59,2 55,5 59,7 51,9 47,5 55,3

10,5 13,2 16,7 20,6 26,9 34,8 39,6 36,1 44,4 47,7 29,5

hosp.

I

37,9 29,3 20,3 13,5 6,5 3,2 2,3 1,8 1,8 2,3 10,8

I

7,1 5, I 3,9 3,1 2,2 1,2 0,8 0,5 0,6 0,8 2,5

I

I

na. níci

Iastat. I Dr-užI Samoz!'atev. stat. mest.

35,1 47,0 53,7 57,6 59,6 57,2 54,0 45,4 43,4 40,8 54,1

10,7 1l,1 12,4 14,3 18,4 29,4 36,7 48,3 51,4 52,8 22,5

28,9 26,8 21,2 17,5 1l,5 6,3 4,8 3,0 1,4 3,5 13,7

I

22,6 1l,9 9,4 7.2 7,6 4,6 1,9 1,0 0,6 0,7 6,7

I

64,7 61,9 58,1 55,1 56,1 50,7 46,7 53,9

28,6 30,6 34,3 39,1 39,2 45,4 48,3 40,3

4,1 4,3 3,9 2,7 2,1 1,7 2,4 2,9

1,1 1,3 1,8 1,1 0,6 0,6 0,8 1,1

65,1 62,9 59,0 55,5 59,7 51,9 47,5 54,9

28,0 30,1 34,9 39,6 36,1 44,4 47,7 39,9

4,3 4,1 3,2 2,3 1,8 1,8 2,3 2,6

1,1 1,1 1,2 0,8 0,5 0,6 0,8 0,9

53,3 56,7 55,8 54,1 45,4 43,4 40,8 50,1

42,4 33,2 32,8 37,8 48,3 51,4 52,8 41,6

0,1 4,9 5,6 3,7 3,0 1,4 3,5 4,0

0,7 2,4 3,4 1,8 1,0 0,6 0,7 1,8

41,5 49,4 55,8 59,2 61,0 64,8 49,9 55,9

10,5 12,7 15,2 17,6 18,4 14,2 8,3 15,7

37,0 28,7 20,6 15,4 1l,6 8,6 31,6 19,7

8,7 6,7 5,9 5,0 6,6 9,7 5,7 6,1

42,2 50,1 56,9 60,5 62,2 78,0

10,5 13,2 16,7 20,3 22,4 18,3

37,9 29,3 20,3 13,8 9,9 0,2

7,1 5,1 3,9 3,2 3,7 2,5

55,9

17, I

20,7

4,2

35,1 47,0 53,7 57,6 60,1 63,8 49,9 56,0

10,7 1l,1 12,4 14,3 15,6 13,8 8,3 13,7

28,9 26,8 21,2 17,5 12,7 9,2 31,6 18,2

22,6 1l,9 9,4 7,2 8,7 10,3 5,7 8,9

43,2 49,7 54,0 58,7 59,7 66,4 55,9 55,0

51,5 45,7 40,7 35,7 30,9 28,1 15,7 27,4

2,5 2,2 2,4 2,7 5,2 3,1 19,7 1l,7

0,9 0,7 1,0 1,1 2,1 0,7 6,1 3,7

43,2 53,1 55,4 59,2 61,3 66,8 55,9 55,3

51,5 42,8 40,2 35,6 30,7 28,0 17,1 29,5

2,5 2,0 2,1 2,5 4,7 2,9 20,7 10,8

0,9 0,7 0,6 1,0 1.5 0,7 4,2 2,5

41,0 49,9 56,3 55,8 62,2 56,0 54,1

53,1 42,4 35,8 31,6 29,5 13,7 22,5

2,8 3,6 3,8 6,3 5,0 18,2 13,7

0,7 1,6 1,7 3,7 1,1 8,9 6,7

-

-

I

-

-

,

hosp,

I

o

Ve/ik. o I skup. ""

I

V celostátním úhrnu připadlo na dělníky 55,0 % obyvatel, na ostatní zaměstnance 27,4 %, na družstevní rolníky 10,5 %, na ostatní družstevníky 1,2 %, na jednotivě hospodařící rolníky 3,3 %, na svobodná povolání 0,1 % a na ostatní samostatně hospodařící osoby 0,3 %; neudaná sociální skupina byla u 2,2 % osob.

408

KRAJE

75

Československo

Velikostní skupina obcí

ČESKÉ

2. Sociální struktura obyvatelstva

Tab. 2. Obyvatelstvo podle sociálních skupin, podle typů a velikostních sknpin obcí (1. 3. 1961) v %* Typ obcí

č S SR

%

100

I

I

o = o = o o

""

lO

DDě/níci

, o o

00 ~

"'"

o

o

88 LC>Q

o o o o

I

I

o o o o

o o o o

=o o = "" = I

C'oI

I

== oooo

00 00 o lC) o 00

"" 1.052

~ Ostatn( zaměstnanci

ských krajích, koncem roku 1964 již 57,7 % a 59,0 %' Skupina ostatních zaměstnanců, v nichž představují převážnou většinu úředníci, je V českých zemích značně více zastoupena než na Slovensku. Družstevníků však bylo už v roce 1961 více na Slovensku, což souvisí s vyšším agrárností slovenských krajů stupněm oproti krajům českým. Ze stejného důvodu je na Slovensku silnější i skupina samostatně hospodařících. I zde představují rolníci hlavní složku této společenské skupiny. (Tabulka 2.) Jaký profil dodávají dělníci a jejich rodinní příslušníci oběma hlavním typům obcí? V českých zemích není v průměru městských a venkovských obcí rozdílu: dělnická třída je v nich zastoupena skoro úplně stejně. Rozdíly jsou jen na Slovensku: dělnická třída tam charakterizuje především venkovské obce. Rozdíly sociálně třídní struktury obcí tkví hlavně v zastoupení úřednických vrstev: v čes­ kých městech žije průměrně víc než dvakrát tolik úřednických rodin než na venkově, na Slovensku dokonce víc než tři­ krát tolik. Ještě výrazněji však odlišuje

C'oI LC>

o o o o

Cl

o

o

Cl

00 00

=' o o ""o IC'oI

"'-C"-oIu:"'J52

~ Družstevníci

.Samost. hospodařtéi

městské

obce od venkovských zastoupení převážnou většinou družstevních rolníků: jejich relativní zastoupení v českých vesnicích je proti českým na Slovensku víc městům osminásobné, než čtyřnásobné. Z hlediska klasifikace obcí je důležité, že zastoupení této sociální skupiny jak ve městech, tak i na vesnici je v českých zemích i na Slovensku velmi podobné. Hlavní charakteristikou městských obcí v českých zemích je poměrně rovnoměr­ né ubývání relativního zastoupení dělnic­ ké třídy a růst zastoupení úřednické skupiny s rostoucí velikostí obce, a to až do hranice 50 000 obyvatel. Plynulost je narušena jen obcemi s 10000,-19999 obyvateli, kde stoupá zastoupení dělníků a klesá zastoupení úřednického obyvatelstva. Na Slovensku je tato plynulost mnohem větší (s výjimkou nejmenší městské obce Tatranské Lomnice). Dělnického obyvatelstva zde ubývá sice relativně pomaleji, ale zato rovnoměrněji. Obce venkovského typu mají nejméně dělnického obyvatelstva v obcích nejmenších. Jeho zastoupení roste se zvětšující družstevníků,

409

se velikostí obce. Platí to jak pro české země, tak pro Slovensko. Ve venkovských obcích však s velikostí obce roste - obeci zastoupení úřednického ně řečeno obyvatelstva (s menšími výjimkami rovněž celkem pravidelně). Úplně pravidelné je pak ubývání kvóty družstevního obyvatelstva. Výjimku na Slovensku tvoří desetitisícová venkovská obec Kolárovo, která porušuje plynulost naší řady. Zhuštěným obrazem změn, k nimž dochází v sociální struktuře obcí se změnou jejich velikosti, jsou i data o relativním zastoupení hlavních sociálních skupin obyvatelstva ve městech s různou politickou funkcí. Jestliže jsme viděli, že zastoupení dělnického obyvatelstva klesá s lidnatostí obce městského typu, pak je logické, že nejméně dělnického obyvatelstva mají krajská města, o něco více okresní města a nejvíce "ostatní města" (bez administrativně politických funkcí). To platí jak pro české země, tak pro Slovensko. V opač­ ném směru se vyvíjí zastoupení zaměst­ nanců: roste s politickým významem měs­ ta. Družstevníci a osoby samostatně hospodařící mají významnější zastoupení jen v těch městech, která nemají politickosprávní úlohu. Nejvyšší zastoupení děl­ nického obyvatelstva mají obce aglomerující s městy: v českých obcích tohoto typu tvoří dělníci 66,8 % jejich obyvatelstva, na Slovensku 62,2 %' Tyto příměstské obce, často označované jako noclehárny velkoměst nebo větších měst vůbec, jsou tedy nejdělničtějšími obcemi v republice.

Je to

3. Věková struktura obyvatelstva

Známé rozdíly ve věkovém složení obyvatelstva českých a slovenských krajů se pochopitelně promítají i do odlišného zastoupení jednotlivých věkových skupin městského a venkovského obyvatelstva obou částí státu. Nemělo by proto smysl porovnávat věkové složení českých a slovenských měst nebo venkovských obcí, víme-li předem, že v obou typech slovenských obcí žije více mladého a méně staršího obyvatelstva. Pozornosti však zaslouží srovnání podílů obyvatelstva jednotlivých .skupin ve městských a venkovských obcích. (Tab. 3.) Obecně lze říci, že ve městech vystupuje výrazně do popředí vysoké zastoupení obyvatelstva v nejprodukčnějším věku od 25 do 49 let, zatímco na venkově je relativně vyšší zastoupení obyvatelstva v předprodukčním a v nejmladším produkčním věku (tato převaha je již poměrně mírná), a pak značně vysoká převaha obyvatelstva ve starších věkových skupinách, zejména po 60. roce. Uvedené zjištění platí jak pro české kraje, tak pro Slovensko. Tyto rozdíly ve věkovém složení obyvatelstva měst a venkova mají důsledky nejen ekonomické, ale také společenské a vytvářejí i rozdílné podmínky jak společenské, tak ekonomické reprodukce mezi městy a venkovem. V obou částech státu - s výjimkou skupiny 5-91etých dětí na Slovensku je ve venkovských obcích relativně více dětí a mládeže do 25 let než ve městech.

Tab. 3. Věkové složení obyvatelstva v městech a na venkově Z 1000 obyvatel bylo ve věku uvedeném v 1. sloupcí:

ČSSR

Věk

Celkem 0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-69 70-79 80 a vice Celkem

410

83,5 94,7 94,4 77,3 63,7 65,0 70,8 74,9 46,3 63,8 68,4 60,1 85,0 40,7 11,4 1000,0

I Městské I Venkov. obce obce 77,5 113,3 92,5 75,1 59,3 67,4 76,8 82,9 50,7 67,3 69,6 59,0 81,6 37,1 9,9 1000,0

88,9 95,9 96,1 79,3 67,7 62,9 65,3 67,6 42,4 60,7 67,3 61,1 88,1 43,9 12,8 1000,0

kraje I I Celkem České I Městské I Venkov. 73,1 87,4 93,5 77,3 60,8 63.0 70,1 75,2 47,1 67,1 72,8 64,4 91,5 44,4 12,3 1000,0

obce

obce

70,2 87,4 91,7 75,8 58,1 65,5 75,7 82,7 50,8 69,6 73,4 62,4 86,5 39,8 10,4 1000,0

76,5 87,3 95,6 79,1 64,0 60,0 63,3 66,2 42,7 64,0 72,1 66,9 97,6 50,1 14;6 1000,0

Slovenské kraje Celkem 107,4 111,4 96,5 77,3 70,4 69,8 72,3 74,0 44,5 56,5 58,2 50,2 70,1 32,0 9,4 1000,0

I

Městské obce

106,7 116,7 95,6 72,2 64,0 75,2 81,2 83,6 50,2 57,9 54,6 45,6 62,3 26,4 7,8 1000,0

I

Venkov. obce 107,7 108,9 96,9 79,7 73,3 67,3 68,2 69,7 41,9 55,8 59,9 52,2 73,7 34,6 10,2 1000,0

především důsledek

priznrvejsi poreprodukce venkovského obyvatelstva; existuje dále jistý počet dětí a mladých lidí narozených na venkově, kteří při sčítání již bydleli ve městech. Počínaje věkovou skupinou 25-291etých, přesunuje se relativní převaha obyvatelstva do měst; především ve věku 30-39 let je tato převaha velmi silná, ve vyšším věku (české kraje ve skupině 50-541e~ tých, na Slovensku 45-491etých) se rozdíly postupně snižují, vyrovnávají, a ve věku nad touto hranicí se těžiště relativně přesunuje opět do venkovských obcí. Pak platí závislost, že čím vyššího věku je věková skupina, tím silnější je její relativní převaha na venkově. Je zřejmé, že tyto rozdíly ve věkové struktuře obyvatelstva městských a venkovských obcí nemohly být způsobeny přirozenou reprodukcí, nýbrž že jsou v převážné míře ovlivněny silnou migrací obyvatel z venkova do měst, a to zvláště v nejprodukč- ' nějším věku nad 20 let. Venkovské obyvatelstvo zajišťuje svou příznivou populační reprodukcí (viz zastoupení ve skupinách do 20 let) i růst městského obyvatelstva, na druhé straně však se nedá říci, že by se ve vyšším věku vracelo venkov. městské obyvatelstvo zpět na Vyšší podíl staršího obyvatelstva ve venkovských obcích je způsobem tím, že dří­ ve neprobíhala migrace z venkova do měst tak rychlým tempem jako v poválečných letech, takže na venkově zůstá­ valo více obyvatel než' dnes. Ke zvýrazně­ ní rozdílů v zastoupení jednotlivých vě­ kových skupin přispíval v dřívějších letech populační přetlak na venkově a zhruba po roce 1950 socializace zeměděl­ ství, která uvolnila desetitisíce pracovních sil a s nimi i jejich rodiny, čímž umožnila jejich odchod do průmyslu ve městech. Přes vyšší podíl dětí, spíše vlivem nižšího zastoupení obyvatelstva v produkč­ ním věku a naopak vyššího podílu staršího obyvatelstva, je průměrný věk venkovského obyvatelstva vyšší než věk obyvatelstva žijícího ve městech. V českých krajích činí rozdíl 0,5 roků (města 34,8 roků, venkov 35,3 roků), na Slovensku 0,9 roků (města 30,4 roků, venkovské obce 31,3 roků). Při průměrném věku obyvatelstva CSSR 33,8 roků byl průměrný věk obyvatel žijících ve městech 33,9 raků a ve venkovských obcích 33,7 roků. pulační

1.',. .. "

,.

Vidíme, jak pouhý.iprůměrnývěk" zakrývá významné strukturální rozdíly obcí. Pokud jde o rozdíl mezi práce schopným a závislým obyvatelstvem (z hlediska věku), jsou mezi městy a venkovskými obcemi ze shora uvedených důvo­ dů rovněž značné rozdíly, neboť na 100 osob v produkčním věku připadá v čes­ kých městech 72 závislých osob, na venkově 84 osob: na Slovensku 78 osob a 84 osob. Rozdílná je především struktura tohoto závislého obyvatelstva podle věku: zatímco ve městských obcích českých krajů je to 43 dětí a 29 starších obyvatel, ve venkovských obcích je jak více dětí (48), tak i více starších osob (36). Podobně je tomu na' Slovensku, kde na 100 osob v produkčním věku připadá ve městech 57 dětí a 21 starších osob, kdežto na venkově 58 dětí a 26 starších osob. Tyto relace jsou velmi důležité, a to více společensky než ekonomicky, nejsou však neměnné. Zatímco lze předpokládat, že ještě delší dobu zůstane zachována příznivější reprodukce venkovského obyvatelstva a tím příznivější zastoupení dětí, relativní převaha obyvatelstva v produkčním věku ve městech se bude posunovat do vyšších věkových skupin, až pak jednou, během 30-40 let, bude žít i ve městech relativně více staršího obyvatelstva. V městech s nízkým přistěhovalectvím je tomu tak již dnes. Velmi důležitá data poskytuje tab. 4. Clení se v ní venkovské i městské obce ještě podle velikostních skupin a první pohled na data ukazuje, že čím menší venkovská obec, tím je v ní věkové složení méně příznivé. Platí to opět nejen pro české, ale i pro slovenské venkovské obce. Je ostatně zajímavé, jak rychle se demografické i sociální charakteristiky obyvatelstva obou částí republiky - i přes dosavadní rozdíly v celkovém ekonomickém profilu Slovenska oproti českým zemím - stále více navzájem připodob-' ňují. Urychlování tohoto procesu možno konstatovat zvláště v posledních deseti letech. (Tab. 4.) Pokud jde o obce městského typu, konstatujeme, že v českých městech roste např. dětská složka populace se zvětšující se velikostí měst od aglomerovaných obcí až po hranice jejich velikosti dané zhruba deseti tisíci obyvatel, ale pak její zastoupení klesá. Na Slovensku jsou určité 411

T ..b, 4.

Věkové

složení obyvatelstva

městských

a venkovských obcí podle velikostních skupin obcí

Z 1000 obyvatel bylo ve

věku

Městské

Venkovské obce Věk

-500

I

Aglomerované obce

500 až 11000 až 12000 + 999 1999

I

obyvatel

města

Malá

I

Obr. 3. 1961

uvedeném v 1. sloupci:

I 5000+

~ 5000

Věkové

obce

I

městského

složení obyvatelstva v obcích ČES K É

Města

-10000/10000 ažl50 000+ 49999

městské

obyvatel

a venkovského typu 1. 3.

KRAJE

obce

České kraje

0-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-49 50-59 60-69 70 a více Celkem

I

255,2 78,3 63,1 57,7 60,0 63,5 105,9 143,5 103,9 68,9 1000,0

I

258,9 79,3 63,9 59,8 62,7 65,7 106,4 140,0 98,1 65,2 1000,0

I

I

I

265,8 80,0 65,3 62,2 68,1 71,1 107,6 132,5 88,9 58,5 1000,0

262,2 79,3 64,7 61,9 65,8 67,7 107,3 135,8 93,5 61,8 1000,0

248,6 77,3 63,2 65,6 73,6 76,4 114,6 143,2 89,7 47,8 1000,0

266,7 76,0 61,6 67,4 72.3 74,3 109,7 126,8 87,8 57,4 1000,0

271,2 74,6 64,1 68,9 76,4 76,5 108,9 122,6 84,7 52,1 1000,0

I

I

275,0 74,4 60,6 70,6 76,8 78,9 Ill,7 120,8 80,2 51,0 '1000,0

267,7 75,1 60,3 68,4 78,2 84,6 117,8 123,0 77,9 47,0 1000,0

I

224,7 76,4 53,9 61,5 74,9 86,0 129,1 149,9 93,1 50,5 1000,0

I

Slovenské kraje

I

0-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-49 50-59 60-69 70 a více Celkem

297,8 80,1 73,1 65,0 65,6 69,6 100,0 119,7 80,0 49,1 1000,0

I

315,1 79,0 73,0 67,2 68,7 69,5 97,4 1l1,1 73,9 45,1 1000,0

312,4 79,4 73,3 67, I 67,2 70,2 98,1 113,0 74,2 45,1 1000,0

I

319,5 80,3 73,6 68,4 69,7 69,4 96,8 109,3 70,6 42,4 1000,0

336,1 72,6 68,7 81, I 81,4 71,5 96,6 95,6 60,3 36,1 1000,0

I

329,2 74,0 68,9 74,5 75,5 77,8 100,8 98,3 64,2 36,8 1000,0

I

327,0 74,9 67,2 73,5 73,8 77,7 100,0 100,3 65,9 39,7 1000,0

342,2 72,1 66,9 80,6 80,5 78,3 95,9 92,9 56,6 34,0 1000,0

I

322,1 71,7 64,5 77,1 82,4 81,6 106,5 98,9 61,5 33,7 1000,0

293,2 71,0 57,9 70,2 84,7 96,0 124,4 107,3 64,1 31,2 1000,0

I

12

11

10

9

B

7

6

5

4

3

2

o % o

SLOVEN

I

2

3

456

7 8

9 10

KRAJE

městské obce

venkovské obce

rozdíly: aglomerované obce mají vyšší a to podle pravidla, že čím menší obec, fertilitu a při lepším zastoupení repro- tím je relativní činnost starších obyvatel dukčního věku i více dětí než malá mě­ (např. od 60 let) větší. V českých městech sta, avšak rozdíly V zastoupení dětské je takových obyvatel 12-14 %, ve vensložky nejsou veliké. V tomto směru jsou kovských obcích 15-17 %, kdežto na Slosi tedy slovenské obce městského typu vensku jen 9-10 % a 11-13 %' Mezi česvzájemně mnohem bližší než v českých . kými a slovenskými obcemi jsou zde pozemích. chopitelně značné rozdíly, Nejvíce staršíSpolečenskou problematiku prmasi ho obyvatelstva v městských obcích čes­ kých zemí je v malých venkovských mě­ hlavně zastoupení staršího obyvatelstva: stech do 5000 obyvatel (14,5 %) a ve relativně nejvíce ho mají venkovské obce, Tab. 5.

Poměr

pohlaví podle

věku

v

Na 1000 žen ČSSR

Celkem

I Městské I Venkov. obce obce

městech

a na

Celkem



připadalo mužů

České kraje

I

í

venkově

I Městské I Venkov. obce obce

I

Slovenské kraje Celkem

I Městské I Venkov. obce obce

12111098765432

o

%

o

2345678910

I

0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-69 70-79 80 a více Celkem

412

1048 1046 1040 1029 1023 1006 979 951 945 948 949 911 772 656 601 952

1048 1048 1042 1020 927 927 948 938 943 940 932 876 741 600 506 928

1047 1043 1039 1037 II 07 1089 1015 965 949 955 966 943 800 702 674 975

1049 1049 1042 1031 1022 1010 977 941 938 938 940 901 753 642 580 941

1050 1050 1041 1023 950 943 952 931 927 926 928 875 734 595 497 923

1047 1048 1043 1039 1107 1106 1015 957 955 953 954 932 774 689 658 963

1046 1040 1037 1026 1025 997 984 975 964 975 978 941 833 702 668 978

1043 1044 1046 1007 849 872 931 970 1012 1011 956 883 780 627 557 948

1047 1038 1033 1034 n05 1068 1014 977 939 958 988 966 854 730 711 992

%), na Slovensku v malých městech nad 5 tis. obyvatel (10,6 %), atd. Rozdíly věkové skladby v obcích různé­ ho typu s různým počtem obyvatel musí být respektovány nejen ekonomicky, ale i investičně; v neposlední řadě mají vliv i na život jednotlivých typů obcí. Je v nich různá společenská spotřeba nejen materiální, ale i kulturní, duchovní atd.,

městech nad 50 tis. obyvatel (14,4

I

~

a proto v žádném sociologickém výzkumu nesmí věkové kritérium chybět.

4. Struktura obyvatelstva podle pohlaví Vedle věku má pro sociology veliký význam i sledování poměru pohlaví obyvatelstva, resp. daných souborů. Data, která jsme pro tuto kapitolu vypočetli, jsou nepochybně překvapující: při celkově zná413

padě

i na východě republiky. Zvláštností formování maskulinity na Slovensku je vracející se převaha mužů ve věku 40 až 49 let ve městech. Považujeme ji za dočasnou a předpokládáme postupující při­ tomto věku podobnění maskulinitě v v českých zemích, jakmile pominou dů­ sledky přistěhovalectví do měst s rozvíjejícím se průmyslem, který sem v minulých letech přitahoval především muže. S rostoucím věkem se převaha žen stupňu­ je, a to zvláště ve městech. (Tab. 6.) Sociologicky významné jsou rozdíly v maskulinitě jednotlivých velikostních skupin obcí. Nejmenší převaha žen nad muži je v nejmenších obcích, a to jak v českých zemích, tak na Slovensku. Na venkově největší převaha mužů nad ženami je ve věkové skupině 20-29 let. Tato data demonstrují demografické pří­ činy závěrů některých průzkumů z poslední doby (Státní populační komise, výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, ča­ sopis Vlasta apod.), že totiž mladí muži nenacházejí na venkově dostatek žen, ať už k uzavření sňatku, nebo vůbec k plnějšímu společenskému životu. Tento ne-

mém vývoji početního poměru pohlaví s menicim se věkem (muži převažují v obyvatelstvu až do stáří 28-29 let) vidíme) jaké jsou markantní rozdíly v zastoupení v městech a na venkově. (Tab. 5.)

Maskulinita, tj. počet mužů připadají­ cích na 1000 žen, byla v roce 1961 v celostátním měřítku 952, v městech 928, na venkově 975. Globální ukazatel zakrývá významné rozdíly tohoto vztahu podle věku: v městských obcích končí převaha mužů kolem 20 let věku, ve venkovských obcích však mají muži převahu až skoro do 35 let. Tato změna v poměru pohlaví souvisí s časnou migrací venkovských dívek do měst, jak jsme ukázali ve své vpředu citované studii. Převaha mužské složky městského obyvatelstva se mění v převahu ženské složky kolem 20 let věku nejen v českých, ale i ve slovenských městech. Data ukazují dokonce na rychlejší poměšťovací proces dívek na Slovensku a na určitou retardaci v českých zemích. Pokud jde o venkovské obce, je hranice věku 35 let, kdy končí početní převaha mužů nad ženami, stejná na záTab. 6.

Poměr

pohlaví podle

věku

v

městských

I

Venkovské obce Věk

-500

I

500 až 11000 až 12000+ 999 1999

1050 1033 1098 1104 1018 953 949 942 770 674 961

I

1042 1043 1067 1065 1000 942 949 924 754 645 950

Městské

I

obce

Aglo , \ Malá města Města merované - 5000 5000+. -10 000110000 až \50 000+

I

obce

0-14 19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-49 50-59 60-69 70 a více Celkem

1045 1036 1075 1039 974 949 936 925 773 669 954

I AU

1040 1041 lIlI

r 1064 1020 976 952 987 851 739 995

I

I

49999

1042 1005 973 954 998 965 958 908 747 598 938

1043 1006 891 934 979 947 963 904 724 598 929

I

1042 1037 1083 1062 1008 979 944 961 854 709 987

II

1036 1028 1104 1066 1013 978 954 978 837 728 992

gativní aspekt maskulinity na venkově základní typy obcí tak říkajíc de lege má ovšem i ekonomické důsledky v ne~ lata. (Tab. 7.) dostatku pracovních sil na venkově právě Data z Ceskoslovenska porovnavame v nejprodukčnějším věku. s daty ze šesti států, z nichž bylo možno Jestliže na jedné straně mají na ven- získat srovnatelné údaje. Poměštění obykově převahu muži a existuje-li zde nevatelstva v těchto zemích je většinou dostatek žen pro muže do 35 let, mají větší než v Československu, s výjimkou v městských obcích naopak převahu ženy, socialistických zemí. Ukazatele jsme sestaa to v českých zemích (s výjimkou aglo- vili odlišně od předešlých, a to proto, aby merovaných obcí) již kolem 20 let, na Slo- byla vyloučena odlišná věková skladba vensku (s výjimkou měst do 50000 obyv.) obyvatelstva. Každý řádek tabulky 7 dokonce už po 15 letech věku. (označující pohlaví) musíme číst samoJak bylo patrno již z tab. 5, mění se statně a srovnávat jej s údaji u ostatních v slovenských obcích městského typu pře­ zemí. Například číslo 994 v prvém řádku vaha žen ve věku 40-49 let opět v do- údajů o CSSR znamená, že ve věku 10 až časnou převahu mužů. V uvedené věko­ 14 let proti teoretickému průměru 1000 vé škále je tomu ve všech městech od mužů žijících ve městech bylo z celkové, 5 tis. obyvatel, a kromě toho v aglome- mužské populace pouze 994 mužů a proti rovaných obcích ve věku 30-34 let a průměru 1 000 žen pouze 967 žen, neboli že v malých městech s 5-10 obyv. ve věku v tomto věku mělo relativní převahu ven35-39 let. Ve věku 30-34 let mají muži kovské obyvatelstvo, hlavně muži. Ve vyšpřevahu i v českých městech do 5 tis. ším věku se tento ukazatel ještě snižuje. obyvatel a ve všech aglomerovaných ob- Teprve od stáří 25 let mají města již "prů­ cích v plné škále až do 35 let. Aglomero- měrný", resp. v dalším věku nadprůměrný vané obce v českých zemích se tak mno- počet mužů. Pokud jde o ženy, hranice hem více podobají venkovským obcím, 25 let jako hranice "nadprůměrného zanež je tomu na Slovensku, ačkoli struk- stoupení" je rovněž zachována. Data této turálně ekonomicky tomu tak není. tabulky tedy dokazují obecný poznatek, Rozdíly v maskulinitě městského a ven- že města ve všech vyspělých zemích při­ kovského obyvatelstva podle věku nás ve- tahují především mladé obyvatelstvo dly k tomu, abychom zjistili, zda lze na- v nejprodukčnějším věku, zvláště pak želézt analogii tohoto jevu v cizině. Z hle- ny, kterých je ve městech v tomto věku diska metodického nutno připomenout, že převaha. Určitou výjimkou je pouze siklasifikace obcí na městské a venkovské tuace v SSSR, kde žije ve městech více se v jednotlivých zemích značně liší a že mužů než žen (jde však zřejmě o tzv. pří­ jsme nuceni přijmout třídění na tyto dva tomné obyvatelstvo). To znamená, na dru-

) 1052 1016 955 982 1009 940 944 917 741 614 938

1057 1048 1066 1031 1010 971 935 917 784 608 958

I

1044 1027 1155 1095 1021 974 950 999 895 737 1002

!

obyvatelů

1048 1031 960 918 917 909 891 893 729 550 905

1043 1016 928 945 956 944 961 911 727 573 932

I

I

Slovenské kraje

15~

(;

I

České kraje

1044 1043 1166 1176 1044 977 971 968 793 722 980

I

~

)

připadalo mužů

obyvatelů

0-14 15-19 20-24 25-29 30---34 35-39 40-49 50-59 60-69 70 a více Celkem

j

a venkovských obcích podle velikostních skupin obcí Na 1000 žen

I

I

1068 968 940 987 1009 973 990 907 877 653 980

1039 1036 872 919 984 955 996 913 804 670 958

I

I

1045 988 916 940 979 1007 1024 934 814 653 968

1046 1037 819 928 973 994 1022 948 795 620 965

I

1048 992 835 814 834 926 1007 910 765 565 925

1041 1009 834 854 955 990 1014 922 764 602 947

Tab. 7. Mezinárodní srovnání maskulinity a femininity podle

I

I

Země

Rok, procento

městského

věku

Ve srovnání s průměrem (1000) ,žilo ye městech ve věkové skupině muzu - zen

P

obyvatelstva

10- 14

1

15- 19

994 967

I

980 963

ČSSR

1961 47,6

m ž

SSSR

1959 47,9

m ž

Maďarsko

1960 39,7

m ž

925 907

Polsko

1960 47,2

m ž

Francie

1962 63,0

Švédsko Spojené státy

1

20-24[25-29130-341 35-39[40-44[45-49 898 965

1008 1066

1082 1089

1115 1100

1108 1082

1064 1045

1095 1140

1095 1187

1136 1123

1081 1094

1155 1077

1113 1027

975 951

1193 985

1012 1014

1048 1051

1034 1055

1134 I I 27

1094 1071

942 927

986 981

1053 1061

1113 1122

1149 1098

1119 1082

m ž

982 963

1016 1011

10:28 1076

1063 1063

1050 1055

1029 1046

1042 1058

1045 1043

1960 72,8

m ž

1001 959

988 997

1019 1073

1080 1075

1079 1062

1069 1047

1044 1026

1010 1001

1960 69,9

m ž

957 935

938 963

1005 1042

1048 1022

1045 1025

1048 1031

1028 1023

1018 1023

974 1004

1022 1011

,

I 415:

plodností) a došli jsme k závěrům shrnutým v tab. 8. Obyvatelstvo na venkově v českých zemích má o 10 % vyšší plodnost než má úhrn obyvatelstva českých zemí; na Slovensku je plodnost venkovského obyvatelstva o 6 % vyšší, než je celoslovenský ukazatel. V městských obcích v českých zemích je standardizovaná plodnost o 7,9 % nižší, než je v průměru v českých zemích, na Slovensku však městské obyvatelstvo má plodnost nižší o 12,2 %' V českých zemích je nejvyšší plodnost ve venkovských obcích do 2 000 obyvatel, na Slovensku ve venkovských obcích od 2 ODD obyvatel. Nejnižší plodnost v republice mají 5. Rozdíly plodnosti v českých zemích i na Slovensku jako ceČasto se setkáváme s názory, že vzhledem lek města od 50000 obyvatel; na : Slok tomu, že venkovské obyvatelstvo "stár- vensku jsou rozdíly proti celoslovenským ne", není již rezervoárem populace, jako datům větší než v českých zemích oproti tomu bývalo dříve (asi do roku 1945). Jak českému průměru. Velmi zajímavé je, že je tomu opravdu? Konstatovali jsme, že v českých zemích nadprůměrnou plodnost venkovské obce opravdu mají méně vý- mají, resp. měla, i některá města: byla to hodné složení obyvatelstva než obce měst­ skupina malých měst od 5 do 10 tis. obyské. Mají sice o něco četněji zastoupenu vatel. Na Slovensku mělo z obcí městské­ dětskou složku,· ale chybí jim obyvatelho typu vyšší plodnost jen obyvatelstvo stvo ve věku ekonomicky a tím i repro- aglomerovaných obcí. dukčně nejvýhodnějším, a mají hodně Ačkoli v dnešní době depopulační tenstarého, ev. přestárlého obyvatelstva. dence zasáhly hluboce i venkova nemů­ Hrubé míry plodnosti, jako např. počet žeme již mluvit o rezervoáru obyvatelstva živě narozených dětí na 1 000 obyvatel, republiky na venkově, zachovává si vennestačí k analytickému posouzení, jak kovské obyvatelstvo ještě i nadále vyšší vlastně vypadá přirozená reprodukce plodnost než obyvatelstvo ve městech; v městech a na venkově. musíme však počítat s dalším snižováním Provedli jsme srovnání na základě kon- úrovně jeho přirozené reprodukce podle frontace standardizovaných ukazatelů toho, jak se bude postupně měnit celkoplodnosti (počítaných ze specifických vý způsob života na našich vesnicích a přizpůsobovat životnímu stylu ve městech.

straně, že venkově více



ve všech zemích žije na nejmladšího obyvatelstva (obecně příznívější reprodukce venkovského obyvatelstva) a také více starších osob, přičemž ve středních věkových skupinách je zde nedostatek žen. To potvrzuje fakt: že situace v ČSSR odpovídá situací v ostatních zemích jak z hlediska věkové­ ho složení obyvatel měst a venkova, tak z hlediska poměru pohlaví a že je proto třeba počítat se stejnými tendencemi i do budoucna, pokud by nebyla migrace ?o měst z venkova právně regulována a hm omezována, jako je tomu v některých zemích.

I j

I

I

České

kraje

I Slovenské kraje

Úhrnem

100,0

100,0

t

1 •1

Venkovské obce: celkem do 2000 obyvatel od 2000 obyvatel

1l0,3 110,6 10S,2

106.2 105,7 107,4

92,1 94,0 100,6 106,7 100,5

S7,S 10S,1 97,7 97,S 99,2

97,9 Sl,S

S7,6 71,S

Městské

,

I

obce: celkem aglomerované obce malá města do 5000 obyv. od 5000obyv. města do 10000 obyv. s 10000 až 499990byv. od 50000 obyv.

Závěr

I

Pozn . Všechny hodnoty lišící se od průměru více než .. o 3 % jsou statisticky významné.

416

Ukázali jsme na některé strukturální rozdíly ve skladbě obyvatelstva měst a venkova v Československu, které mají závažný vliv na sám společenský, nikoli jen úzce ekonomický a reprodukční režim měst a venkova. Reprodukcí zůstává i nadále venkov plodnější než město, a zeměděl­ ské obyvatelstvo fertilnější než obyvatelstvo jiných povolání. Rozdíly ve věkové a sexuální skladbě v městech a na venkově ukazují, že každý společenský prů­ zkum musí s těmito charakteristikami počítat.

otázky hmotné zainteresovanosti z hlediska profesionografického

Ůvod

Tab. 8. Standardizovaná úroveň plodnosti v letech 1961-1962

Typ a velikostní skupina obcí

Některé

družstevníků

1

Mnoho vážných objektivních pricin mluví pro to, aby otázkám sociologie a psychologie byla v naší zemědělské praxi věno­ vána trvalá péče. Význam těchto vědních oborů, který roste s rozvojem výroby, je obrovský jak pro ekonomickou teorii, tak pro každodenní hospodářskou praxi. Sounáležitost odvětvové ekonomiky, sociologie a psychologie a význam všech těchto společenských věd pro řešení výrobních otázek jsou dnes již všeobecně chápány, ale nedostatek praktických zkušeností ve spolupráci ekonomů a sociologů (zřejmý důsledek značného opoždění v naší sociologické práci) je snad nejvíce pociťován na úseku zemědělství. S ohledem na prognostické úkoly zemědělské ekonomiky je požadavek úzké kooperace mezi zemědělskou ekonomikou, sociologií vesnice a psychologií zeměděl­ ské práce zvláště naléhavý. Chceme-li získat informace a přehled o tom, jak a do jaké míry se prosazují určité společenské procesy a vývojové tendence v socialistických výrobních vztazích, je za všech okolností třeba přihlédnout k reálnému stavu a k chování lidí. Předpoklady pro praktické působení sociologie v oblasti zemědělské ekonomiky jsou dány objektivním vystihnutím reálné skutečnosti bez jakékoliv předpojatosti a dogmatických schémat. Vzhledem k tomu, jak významná pri zdokonalování řízení zemědělské výroby je otázka odměňování, je rovněž třeba tomuto osvětlit postoje družstevníků k komplexu otázek. Důchod každého jednotlivce je zde závislý na kolektivním hospodaření (důchodu) a členové JZD musí mít možnost se co nejvíce ZÚčastnit - ať přímo nebo prostřednictvím svého voleného orgánu všech významných rozhodování v oblasti výroby a rozdělo­ vání. Proto se narušuje společenské zaměření

HANUŠ SCHIMMERLlNG Institut sociologie venkova a historie zemědělství při VOZE, Praha

zájmů družstevníků (a narůstají úzké individualistické, bezprostředni zájmy) tam, kde se iniciativa pracovníků cestou administrativního plánování omezuje a spoutává. Ze současnosti a vzájemného doplňo­ vání ekonomických a sociologických poznatků vyplývá komplex informací, umožňující závěry, k nimž jednotlivé vědní obory samy nikdy nemohou dospět.

Ekonomicko-sociologický průzkur- hmotné zainteresovanosti, který provedli pracovníci Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky v Brně u 1104 družstevníků ve 43 JZD, ukázal, že názory dotazovaných na nejvýhodnější formy odměňování nejsou jednou provždy dány. Jsou výsledkem řady určujících vlivů, mj. sociálního pů­ vodu, vztahů k zemědělskému družstvu, pracovního zařazení a zaměření, celkového společensko-ekonomického postavení dotazovaného, jež je rozhodující mírou ovlivněno formou a výší poskytované odměny za práci. Soubor družstev, ve kterých byl proveden reprezentativní výzkum mínění pracovníků JZD o nejvhodnějších způsobech odměňování, měl podle technických možností pracoviště VÚZE v Brně doplnit dosavadní ekonomické závěry a poskytnout informace, týkající se určitých skupin pracovníků, a umožnit posouzení z kvantitativních aspektů. Celkový soubor JZD představuje asi 2 % počtu družstev v moravských krajích. Výběr družstev byl proveden volbou proporcionální na základě třídění JZD do 3 základních skupin podle intenzity výroby (ukazatel ekonomické úrovně JZD). Každá z těchto skupin JZD je rozdělena podle způsobu odměňování (pracovní jednotka nebo peněžní odměna). Vzhledem k perspektivnímu zaměření průzkumu bylo dbáno na to, aby podíl družstev s 'peněžní odměnou byl vyšší než odpovidá skutečnosti. Rovněž tak skladba reprezentativního vzorku družstevníků byla účelo417

Life Enjoy

" Life is not a problem to be solved but a reality to be experienced! "

Get in touch

Social

© Copyright 2013 - 2019 TIXPDF.COM - All rights reserved.