UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO – SPRÁVNÍ
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2009
Bc. Jitka Albrechtová
Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko - správní
Komparace indikátorů udržitelného rozvoje na zvoleném příkladě Bc. Jitka Albrechtová
Diplomová práce 2009
Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracovala samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Byla jsem seznámen s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skutečností, že Univerzita Pardubice má právo na uzavření licenční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávněna ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutečné výše. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Univerzitní knihovně.
V Pardubicích dne 20. 4. 2009
Jitka Albrechtová
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu mé práce, panu Ing. Robertu Baťovi, Ph.D. za poskytnutí cenných připomínek a za jeho podporu při vytváření této práce. Dále děkuji pracovníkům Úřadu práce v Jičíně a Hradci Králové za ochotu a vstřícnost při poskytování informací a v neposlední řadě děkuji všem svým blízkým, kteří mě podporovali při tvorbě mé diplomové práce.
ANOTACE Diplomová práce je zaměřena na analýzu a zhodnocení možných disparit mezi městy Jičínem a Hradcem Králové a zároveň na srovnání se situací v České republice. Práce se zabývá pojmy jako je Agenda 21, udržitelný rozvoj a jeho indikátory. V další části práce jsou analyzovány a komparovány vybrané indikátory jako je demografický vývoj, životní prostředí a nezaměstnanost. KLÍČOVÁ SLOVA komparace, udržitelný rozvoj, indikátor, disparita, Jičín, Hradec Králové TITLE Comparison of selected indicators of maintable development on specific example ANNOTATION Diploma work is focused on analysis and evaluation possible disparity between town Jičín and Hradec Králové together comparison with situation in Czech republic. The work deal with conception such as Agenda 21, maintable development and his indicators. In next part is analysis and compare selected indicators such as demographic progress, environment and unemployment. KEYWORDS comparison, mainteble development, indicator, disparity, Jičín, Hradec Králové
OBSAH ÚVOD............................................................................................................................ 10 1.
UDRŽITELNÝ ROZVOJ................................................................................... 11 1.1.
Podstata koncepce............................................................................................. 12
1.2.
Slabá udržitelnost.............................................................................................. 12
1.3.
Silná udržitelnost, ............................................................................................. 13
1.4.
Tři pilíře udržitelného rozvoje........................................................................... 13
1.5.
Indikátory trvale udržitelného rozvoje ............................................................... 17
1.5.1.
Charakteristika indikátorů ......................................................................... 17
1.5.2.
Vývoj indikátorů ....................................................................................... 18
1.5.3.
Problémy spojené s rozvojem indikátorů ................................................... 19
1.6.
Evropské indikátory.......................................................................................... 20
1.6.1. 2.
Přehled společných evropských indikátorů ............................................... 22
AGENDA 21........................................................................................................ 23 2.1.
3.
Místní Agenda 21.............................................................................................. 28 RÁMCOVÁ TYPOLOGIE ................................................................................ 31
3.1.
Jičín .................................................................................................................. 31
3.2.
Hradec Králové................................................................................................. 32
4.
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ .............................................................................. 33 4.1.
Jičín .................................................................................................................. 33
4.2.
Hradec Králové................................................................................................. 37
5.
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..................................................................................... 41 5.1.
Nakládání s odpady v Jičíně ............................................................................. 41
5.2.
Nakládání s odpady v Hradci Králové ............................................................... 44
5.3.
Ovzduší Jičín .................................................................................................... 46
5.4.
Ovzduší HK ...................................................................................................... 46
6.
ZAMĚSTNANOST A EKONOMIKA............................................................... 50 6.1.
Charakter Jičína ................................................................................................ 50
6.1.1.
Nezaměstnanost v Jičíně............................................................................ 50
6.1.2.
Vývoj struktury nezaměstnaných v Jičíně .................................................. 51
6.2.
Charakter HK.................................................................................................... 52
6.2.1.
Nezaměstnanost v HK ............................................................................... 53
6.2.2.
Vývoj struktury nezaměstnaných v Hradci Králové ................................... 54
6.3.
Rozhodující zaměstnavatelé Jičína .................................................................... 55
6.4.
Nejvýznamnější zaměstnavatelé Hradce Králové .............................................. 56
7.
KOMPARACE.................................................................................................... 58 7.1.
Zaměstnanost a ekonomika ............................................................................... 58
7.2.
Demografický vývoj ......................................................................................... 64
7.3.
Životní prostředí ............................................................................................... 65
7.3.1.
Odpady ..................................................................................................... 65
7.3.2.
Ovzduší..................................................................................................... 65
ZÁVĚR.......................................................................................................................... 67
Úvod Pro zpracování diplomové práce byla zvolena ke vzájemnému porovnání dvě města královehradeckého kraje. Město Jičín, které je považováno za bránu do Českého ráje a pyšní se svou bohatou historickou minulostí a druhým městem je Hradec Králové - centrum regionu s téměř 100 000 obyvateli, kteří se převážně zabývají terciérní sférou. Hlavním cílem diplomové práce je zhodnocení možných disparit v rámci kraje. Použité informační zdroje pochází z Úřadu práce v Jičíně a Hradce Králové, z odboru životního prostředí městského úřadu v Jičíně, z internetových stránek Českého statistického úřadu a také z výsledků Sčítání lidu, bytů a domů v roce 2001. První a druhá kapitola diplomové práce je zaměřena na charakteristiku udržitelného rozvoje, jeho indikátory a na Agendu 21. V dalších kapitolách je pozornost věnována rámcové typologii jednotlivých měst. V následující kapitole jsou popsány základní demografické trendy např. vývoj počtu obyvatelstva a jeho pohyb ve městě a vzdělanostní struktura obyvatelstva města Jičína a Hradce Králové. Další kapitola diplomové práce je věnována problematice životního prostředí, která je zaměřena na odpadové hospodářství a kvalitu ovzduší. Předposlední kapitola se zabývá vývojem nezaměstnanosti a ekonomikou. Práce je zaměřena na vývoj míry nezaměstnanosti za posledních třináct let a na strukturu nezaměstnaných v obou městech. Poslední kapitola diplomové práce je určena pro srovnání a zhodnocení rozdílnosti mezi jednotlivými indikátory udržitelného rozvoje města Jičína, Hradce Králové a ČR.
- 10 -
1. Udržitelný rozvoj Definice trvale udržitelného rozvoje pochází přímo ze World Commission on Environment and Development (WCED): „Trvale udržitelný rozvoj je takovým rozvojem, který naplňuje potřeby přítomných generací, aniž by ohrozil schopnost naplňovat je i generacím budoucím.“ Zprává WCED dále upřesňuje, že termínem „potřeby“ se myslí základní potřeby vždy těch nejchudších obyvatel planety. V opačném případě by se pojem potřeby mohl statisticky dezintepretovat: ač by se globální stav mohl jevit relativně v pořádku, následky případné katastrofy by nejvýrazněji nesly nejchudší skupiny obyvatel (např. přímořské populace rozvojových států v případě výraznějšího stoupání hladin oceánů, kdy by se vyspělé země s tímto defektem dokázaly relativně úspěšně vyrovnat). V podstatě mezi takové potřeby lze počítat především dostatečné množství jídla, pitné vody, odpovídající přístřeší, základní úroveň lékařských a vzdělávacích služeb a kvalitní životní prostředí. 1 Heslem tohoto pojetí trvale udržitelného rozvoje se stal citát Antoina de Saint-Exupéry: „Nedědíme Zemi po našich předcích, nýbrž si ji vypůjčujeme od našich dětí.” Podmínkou rozvoje je zachování možností rozvoje; základní možností je přitom zachování přírodních podmínek v místním měřítku i v celé biosféře. Celá Zpráva proto podrobněji rozebírá přírodní, sociální a další podmínky a změny nutné pro udržitelný rozvoj na planetě Zemi. 3 Udržitelný rozvoj znamená především rovnováhu - rovnováhu mezi třemi základními oblastmi našeho života (ekonomikou, sociálními aspekty a životním prostředím), také rovnováhu mezi zeměmi, různými společenskými skupinami, dneškem a budoucností apod. 2 (Trvale) udržitelný rozvoj je komplexní soubor strategií, které umožňují pomocí ekonomických prostředků a technologií uspokojovat lidské potřeby, materiální, kulturní i duchovní, při plném respektování environmentálních limitů; aby to bylo v globálním
1
Trvale udržitelný rozvoj [online]. 2002[cit. 2009-03-21]. . 2
Udržitelný rozvoj [online]. 2004- [cit. 2009-03-25]. Dostupný z WWW: .
- 11 -
Dostupný
z
WWW:
měřítku současného světa možné, je nutné redefinovat na lokální, regionální i globální úrovni jejich sociálně-politické instituce a procesy.3 Cesta k udržitelnému rozvoji je podle výše uvedené definice podmíněna kvalitou veřejné správy, kterou se na lokální a regionální úrovni zabývá místní Agenda 21. Řešení problémů i tvorba rozvojových plánů, které mají směrovat k udržitelnosti, vyžaduje respektování určitých principů. Základní principy udržitelného rozvoje obsahuje dokument Agenda 21, o které bude zmínka ve třetí kapitole. 3
1.1. Podstata koncepce Podstatou koncepce trvale udržitelného rozvoje je integrace několika základních dimenzí civilizačního rozvoje. Udržitelnost rozvoje znamená, že musí být splněno několik základních podmínek. Každý rozvojový záměr musí být především průchodný ekonomicky, musí zaručovat trvalý ekonomický přínos. Druhou podmínkou je přijatelnost po stránce lidského a sociálního rozvoje. Záměr musí přispět k rozvoji lidské osobnosti, nesmí znamenat zátěž pro sociálně slabší vrstvy nebo přinést jakékoliv společenské napětí. Rozvoj musí být také ekologicky únosný, tzn. nesmí být významně snížena schopnost ekosféry poskytovat lidské společnosti potřebné služby a statky. Únosná kapacita prostředí a přírodních zdrojů nesmí být překročena. 4 Dnes je někdy v ekonomii rozlišována tzv. slabá a silná trvalá udržitelnost.
1.2. Slabá udržitelnost Znamená, že v budoucnu nedojde ke snížení celkové ekonomické hodnoty zdrojů i produktů z nich získaných, tj. připouští, že z primárních, neobnovitelných zdrojů je možné čerpat, pokud ovšem je vytvořena příslušná protihodnota (tj. čerpání neprobíhá ztrátově). Takto získaný výrobek po skončení doby svého užívání musí být beze zbytku recyklován, aby nedocházelo ke ztrátám.
3
RYNDA, Ivan. Trvale udržitelný rozvoj [online]. 2006-11-22 [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW:
. 4
Udržitelný rozvoj [online]. 2005- [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: .
- 12 -
1.3. Silná udržitelnost, Je pokládána v krátkodobém i střednědobém hledisku za obtížně realizovatelnou, vyžaduje nesnižující se hodnotu zdrojů, tedy princip silné udržitelnosti umožňuje čerpat jen obnovitelné zdroje, neobnovitelné jako zdroj energie vůbec neuvažuje.
1.4. Tři pilíře udržitelného rozvoje Z definice udržitelného rozvoje se odvozují tři pilíře udržitelnosti: a) environmentální, b) sociální, c) ekonomický. Všechny tyto pilíře by měly být ve vzájemné rovnováze. Princip udržitelného rozvoje v území se nejčastěji uplatňuje v environmentálním pilíři při argumentaci týkající se hospodaření s přírodními zdroji. Snad nejdelší zkušenost s udržitelným hospodařením má lesní hospodářství, které odedávna musí reflektovat mnohočetnost funkcí lesa. Zkušenosti lesních hospodářů se proto staly cenným základem pro vytváření institucí zajišťujících udržitelnost ve vztahu k přírodnímu prostředí. Ve většině vyspělých zemí se tak zejména v poslední třetině 20. století postupně vytvořila institucionální základna pro ochranu přírodních složek životního prostředí jako celku, založená především na předpisech a finančních nástrojích vytvořených státy.5 Aplikace socio-ekonomických aspektů udržitelného rozvoje je zatím méně robustní (pevná, odolná). To se projevuje v podstatně slabším institucionálním zázemí pro sledování a prosazování sociálního a ekonomického pilíře udržitelného rozvoje. V praxi rozhodování o územním rozvoji se sociální a ekonomická hlediska uplatňují spíše intuitivně, přičemž
5
Principy udržitelného rozvoje území [online]. 2006- [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: .
- 13 -
převládají spíše „praktická“, tedy krátkodobá hlediska, odpovídající politickým prioritám vztaženým k periodizaci volebních období a kriteriím tržní ekonomiky a zákonitostem kapitalismu řídícího se dobou ekonomické návratností investic. Proti „absolutním“ institucionálním kriteriím ochrany přírody a životního prostředí tak v praxi stojí proměnlivé potřeby v sociální oblasti interpretované politiky a momentální ekonomické zájmy investorů. Paradoxně tak dochází k protikladu mezi zájmy ekonomiky tak, jak je vnímána podnikateli, a zájmy ekonomické udržitelnosti.6 „Zatímco panuje shoda o hlavních indikátorech environmentálního pilíře udržitelného rozvoje, cíle ekonomického a sociálního pilíře jsou daleko méně jasné. Není například jasné, jaká míra růstu ekonomiky, konkurenceschopnosti či jaká míra nezaměstnanosti je udržitelná.“6 a) Enviromentální pilíř Pro trvalou fyzickou udržitelnost vývoje fyzického životního prostředí musí toky materiálu a energie splňovat tři podmínky: intenzita využívání obnovitelných zdrojů nepřesahuje rychlost jejich regenerace, intenzita využívání neobnovitelných zdrojů nepřesahuje rychlost, s níž jsou vyvíjeny jejich trvale udržitelné obnovitelné náhrady, intenzita znečišťování nepřesahuje asimilační kapacitu životního prostředí Dosavadní vývoj moderní průmyslové společnosti tyto podmínky nesplňuje. Její ekonomický růst a jím zprostředkovaný sociální vzestup je založen na spotřebovávání neobnovitelných, zejména energetických zdrojů a na extenzivním využívání území pro stavby a výrobní činnosti, aniž by docházelo k adekvátní kompenzaci v podobě navracení odpovídajících ploch území do přirozeného nepoškozeného stavu. Zvrátit tento nežádoucí vývoj se snaží s jistými patrnými výsledky řada legislativních opatření na národní úrovni,
6
Principy udržitelného rozvoje území [online]. 2006- [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: .
- 14 -
směrnic Evropské unie a mezivládních dohod v celosvětovém měřítku. Opatření směřují především ke snižování zátěže znečištěním životního prostředí. V územním aspektu se týkají ochrany vybraných zvláště cenných částí území, pro něž stanovují omezení týkající se jejich možného hospodářského využití. Poměrně nejrozvinutější institucionální a vědeckovýzkumné základně environmentální stránky udržitelnosti odpovídá i monitoring sledující řadu indikátorů. V celosvětovém měřítku se ukazuje, že největší péči kvalitě životního prostředí věnují sociálně a ekonomicky vysoce rozvinuté země. Tytéž země ale spotřebovávají také relativně i absolutně největší část neobnovitelných přírodních zdrojů, často na úkor ekonomicky méně vyvinutých zemí a regionů a za cenu enormního poškozování životního prostředí v těchto zemích a regionech. Existující a rostoucí ekonomické a sociální disparity se tak propisují i do disparit fyzického životního prostředí.7 Zajištění environmentálního rozměru udržitelnosti rozvoje v území v regionálním a lokálním měřítku zajišťují především normativní nástroje uplatňované v národních systémech ochrany přírodního prostředí a prostřednictvím jejich závazné aplikace jako limitů využití území i v územním plánování. V zemích Evropské unie se pro prosazení environmentálního aspektu udržitelnosti vyvinuly některé společné celoevropské nástroje, jmenovitě EECONET a NATURA 2000.8 b) Sociální pilíř K trvalé sociální udržitelnosti musí být kombinace populace, kapitálu a technologie ve společnosti konfigurována tak, aby životní úroveň každého jednotlivce byla adekvátní a bezpečná. Sociální rozměr udržitelnosti lze vyjádřit jako sociální soudržnost (kohezi). Pro porovnání sociální soudržnosti sleduje Rozvojový program OSN (United Nations Development Program, UNDP) pro všechny členské státy OSN tzv. index lidského rozvoje. Index je vícerozměrným údajem složeným ze tří dílčích indikátorů o stejné významové váze:
7
Principy udržitelného rozvoje území [online]. 2006- [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: 8
Principy udržitelného rozvoje území [online]. 2006- [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: .
- 15 -
předpokládaná délka života při narození, přístup ke vzdělání (podíl gramotných v dospělé populaci a průměrná doba školního vzdělávání), hrubý produkt na obyvatele. UNDP soustavně shromažďuje od členských zemí potřebné podklady a dlouhodobě sleduje vývoj těchto tří indikátorů. Ukazuje se, že v Evropě je na národní úrovni úzký vztah mezi stupněm ekonomického rozvoje a mírou stability demokratických institucí na jedné straně a indexem lidského rozvoje na straně druhé. Rozdíly mezi evropskými státy pramení především z různých úrovní příjmů a částečně též z rozdílů v předpokládané délce života.9 c) Ekonomický pilíř Ekonomická stránka udržitelnosti je úzce propojena se stránkou sociální. Hlavní proud ekonomické vědy a zejména ekonomická praxe se zatím zabývá především otázkou ekonomického růstu a hledá cesty, jak tohoto růstu pokud možno trvale dosahovat. Právě v oblasti ekonomiky je tedy nejčastěji rozvoj více méně automaticky ztotožňován s růstem. Za pozitivní z hlediska udržitelnosti v této souvislosti lze považovat, pokud se ekonomického růstu dosahuje intenzifikací, technologickou či organizační inovací, vyšší kvalitou a produktivitou lidské práce – nikoliv tedy dalším využitím přírodních zdrojů. Rostoucí podíl na ekonomice zejména vyspělých zemí má vývoj a výroba technologií šetrných k životnímu prostředí, méně energeticky a surovinově náročných a odstraňujících znečištění životního prostředí z minulosti.9 Většina běžně užívaných ekonomických ukazatelů odpovídá růstové orientaci hlavního proudu ekonomické vědy a neuvažuje náklady, ztráty a poškozování přírodních zdrojů. Například nejčastěji v praxi používaný a vykazovaný makroekonomický ukazatel hrubého národního či regionálního produktu, užívaný pro vyčíslení ekonomické prosperity, zahrnuje bez rozlišení činnosti přispívající k blahobytu i činnosti, jejichž důsledky jednoznačně zhoršují kvalitu života i prostředí (například zbrojní výroba, environmentální škodlivé
9
Principy udržitelného rozvoje území [online]. 2006- [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: .
- 16 -
zemědělské hospodaření, devastace území povrchovou těžbou). Navíc se některé prokazatelně ekonomicky i sociálně produktivní a pozitivní činnosti do hrubého národního či regionálního produktu nezapočítávají – například svépomoc v komunitě.
1.5. Indikátory trvale udržitelného rozvoje Jsou ukazatele popisující chování lidské společnosti ve vztahu ke zdrojům, ochraně přírody a životního prostředí. Příkladem takových indikátorů je např. podíl zvláště chráněných území na ploše státu, podíl elektrické energie získávané z obnovitelných zdrojů apod.10 1.5.1. Charakteristika indikátorů Indikátory by měly splňovat několik požadavků, aby byly prakticky použitelné. Za nejdůležitější z nich lze považovat tyto:10 Reprezentativnost, tj. musí být jasné, jaký jev daný indikátor reprezentuje. Kromě volby správného obsahu to předpokládá volbu správné prostorové a časové dimenze takového ukazatele. Reálná zjistitelnost (popřípadě měřitelnost), tj. jeho zjištění musí být metodicky a technicky možné, a to buď vlastním šetřením, nebo převzetím z existujících statistických databází. Jednoduchost, pochopitelnost, tj. jeho konstrukce a hodnoty musí být srozumitelné a pochopitelné adresátovi. Cenová dostupnost, tj. náklady na jeho zjišťování by měly být přijatelné. Znamená to, že užitek plynoucí ze zjištěné informace musí převyšovat náklady na pořízení této informace. Efektivnost, tj. měly by být voleny pokud možno tak, aby umožňovaly hodnotit klíčové body daného procesu či jevu.
10
MOLDAN, Bedřich, HÁK, Tomáš, KOLÁŘOVÁ, Hana. K udržitelnému rozvoji ČR [online]. 2002- [cit. 2009-0320]. Dostupný z WWW: .
- 17 -
Poslední dva požadavky vedou k formulaci souboru indikátorů, který respektuje známou zásadu při rozhodování vystačit s „minimem relevantních podkladů“. Z obecné definice indikátorů vyplývá, že jsou těsně svázány s procesy nebo jevy, které charakterizují. Z hlediska zjistitelnosti to mj. znamená, že ne všechny budou měřitelné pomocí kardinálních veličin. Je nutné počítat se širokou škálou veličin, kardinálními počínaje a tzv. měkkými daty (včetně expertních odhadů) konče. Jednou z důležitých vlastností indikátoru je adresát či příjemce informace, kterou v sobě indikátor (jeho hodnota) nese. Toto pragmatické hledisko říká, že konstruovat a měřit jakýkoliv indikátor má cenu jen tehdy, když dokážeme identifikovat jednotlivce nebo instituci, která takto získanou informaci může a je ochotna použít ve svém rozhodovacím procesu11. 1.5.2.
Vývoj indikátorů
První mezník ve vnímání otázek životního prostředí, ale i v oblasti informací o životním prostředí tvoří konference ve Stockholmu 1972, která doporučila Organizaci spojených národů zřídit program pro životní prostředí. Je to UNEP (United Nations Environmental Program), který sídlí v Nairobi.11 Za druhý mezník je možné označit konferenci v Riu 1992, která znamenala především přijetí myšlenky trvale udržitelného rozvoje. V Riu byla též přijata Agenda 21. Její kapitoly 8 a 40 jsou oficiálním vyjádřením nutnosti vytvořit indikátory jako adekvátní podklad pro rozhodování na všech úrovních řízení od lokální až po mezinárodní. V kapitole 8 je zdůrazněna potřeba integrace socioekonomické a environmentální dimenze v indikátorech spolu s nutností široké veřejné účasti na tvorbě a vyhodnocování indikátorů. První návrhy indikátorů se začaly objevovat již před více než 40 lety v USA (v roce 1950 to bylo hnutí za rozšířené indikátory společenského růstu v USA, Kanadě a Evropě). Obtížnost postižení všech aspektů trvalé udržitelnosti v jednom indikátoru vedlo ke vzniku celé řady různých indikátorů. Existuje tak škála indikátorů od dílčích, zaměřených na určitou složku životního prostředí nebo sociální charakteristiku, až po souhrnné indikátory. Široká je i škála jednotek, v nichž jsou indikátory počítány, od popisu v naturálních jednotkách, přes finanční vyjádření až po kombinaci obou.11
11
MOLDAN, Bedřich, HÁK, Tomáš, KOLÁŘOVÁ, Hana. K udržitelnému rozvoji ČR [online]. 2002- [cit. 2009-0320]. Dostupný z WWW: .
- 18 -
1.5.3. Problémy spojené s rozvojem indikátorů Rozvoj indikátorů je spojen s celou řadou těžkostí. Základním problémem je především mnohodimenziálnost samotného předmětu řešení, postihující jak ekologickou, tak sociální stránku rozvoje a jejich vzájemné působení. Problémy je možno rozdělit na metodické a problémy spojené se statistikou a tzv. zeleným účetnictvím.12 a) problémy metodické:12 Volba definice trvalé udržitelnosti, z níž hodnotící subjekt vychází (definice tzv. silné a slabé udržitelnosti). Vyřešení často vznikajících konfliktů mezi žádoucími cíli a konflikty praktické realizace těchto cílů. Zachycení vazeb často skrytých mezi indikátory vypovídajícími o zlepšení a indikátory tzv. negativními. Vystižení role zahraničního obchodu v hodnocení udržitelnosti rozvoje (tzv. dovoz a vývoz trvalé udržitelnosti). b) problémy spojené se statistikou a tzv. zeleným účetnictvím 12 Oceňování životního prostředí. Dostupnost a souměřitelnost dat nutných pro naplnění indikátorů. Možnosti zachycení příčinných souvislostí, tzv. rámce indikátorů (pro indikátory z oblasti ŽP je nejznámější rámec zavedený OECD, který má schéma vliv − stav − odezva; tento rámec existuje v řadě modifikací, namísto vlivu je možno užít „driving forces“). Jen málo systémů národních účtů je schopno zachytit vzájemné souvislosti mezi příčinami, faktory, které způsobují zátěž životního prostředí, a způsob, jakým na tyto změny reaguje společnost.
12
MOLDAN, Bedřich, HÁK, Tomáš, KOLÁŘOVÁ, Hana. K udržitelnému rozvoji ČR [online]. 2002- [cit. 2009-0320]. Dostupný z WWW: .
- 19 -
Výpočet tzv. druhotných emisí (sama výroba není producentem emisí, zátěží ŽP, ale navazuje na výroby, které patří k znečišťovatelům ŽP; příkladem je výroba knih navazující na výrobu papíru). c) Výběr, tvorba a výpočet indikátorů jsou spojeny s řadou nezodpovězených otázek typu:12 Kdo má právo výběru indikátorů − experti nebo komunity, o jejichž kvalitu života se jedná? Jak eliminovat nebezpečí zkreslené interpretace indikátorů na podporu politických zájmů? Do jaké míry je integrující přístup souhrnných ukazatelů přínosný a kde je zavádějící?
1.6. Evropské indikátory Společné evropské indikátory jsou komplexní sadou deseti indikátorů, které byly vypracovány Evropskou komisí tak, aby pokryly hlavní oblasti udržitelného rozvoje měst a aby se vzájemně doplňovaly. Na indikátorech se shodla řada odborníků na rozvoj měst, pracovníků městských úřadů a obyvatel evropských měst. V současné době je do sledování indikátorů zapojeno více než 150 evropských měst. Iniciativa společných evropských indikátorů se tak plnohodnotně zařadí k dalším aktivitám města na poli udržitelného rozvoje a zlepšování kvality života (místní agenda 21, Strategické plánování rozvoje, Národní akční plán zdraví a životního prostředí ).13 Sada indikátorů vznikla principem “zdola” a představuje vhodný kompromis mezi náklady na pořizování dat a jejich zpracování a získanou vypovídací a užitnou hodnotou výsledků. Sada je konstruována tak, aby zahrnovala všechny tři pilíře udržitelného rozvoje a nezdůrazňuje jen environmentální hlediska. Města by stejně, dříve či později, v rámci strategického plánování musela vytvářet vlastní hlavní indikátory jako nástroje zpětné vazby.
13
Společné evropské indikátory [online]. 2005- [cit. 2009-03-25]. Dostupný z WWW: .
- 20 -
Zde mají možnost využít sady, která je široce prověřována v pestrém vzorku měst, kde lze také nalézt sídlo s odpovídající charakteristikou. Sada je konstruována tak, že část indikátorů je v řadě míst naplnitelná ihned, prakticky bez větších nároků na čas a technické řešení ze stávajících datových zdrojů. Při kompletaci dat pro naplnění jednotlivých indikátorů vznikne celá řada dílčích výstupů využitelných pro další práci. Například půjde o výsledky průzkumů mobility a spokojenosti obyvatel, generel veřejných prostranství, lokalizace základních služeb, hluková studie, atd.14 Indikátory umožní identifikovat “slabá místa” v rozvoji města a kvalitě života - například místa s nízkou mobilitou občanů, místa s vysokou hlukovou zátěží, místa s nízkou dostupností zdravotnických zařízení, atd. Město samo nemůže některé trendy ovlivnit přímo (například vznik dostatečné nabídky základních služeb v daném místě), může do vývoje zasahovat nepřímo, například zvýhodněním pronájmu nebytových prostor patřících městu, vypsání výběrového řízení na nájemce za účelem provozu vybraného druhu služeb, atd.14 Dobré výsledky časových řad vypovídají o dobrém plánování a práci zastupitelstva i celého úřadu, lze je použít jako argument pro pokračování stávající komunální politiky v oblasti udržitelného rozvoje města.14 Důležitou výhodou vyplývající z přijetí sady společných evropských indikátorů je možnost porovnání, a to jednak vnitřního (v rámci časové řady) - určení trendu, tak vnějšího - mezi jednotlivými městy a zeměmi.14 Sada ECI představuje víceméně základní audit udržitelnosti, šetrnosti a kvality života v daném městě, dobré výsledky město dobře “prodávají”, podporují jeho dobré jméno a “image”. Mezinárodní charakter navíc dodává potřebnou záruku serióznosti.14
14
Společné evropské indikátory [online]. 2005- [cit. 2009-03-25]. Dostupný z WWW: .
- 21 -
1.6.1. Přehled společných evropských indikátorů 15 Tabulka 1: Přehled společných evropských indikátorů
DOPLŇKOVÉ INDIKÁTORY
ZÁKLADNÍ INDIKÁTORY (povinné)
1. Spokojenost společenstvím
občanů
s
(dobrovolné)
místním 6. Cesty dětí do a ze školy Způsob dopravy dětí mezi domovem a školou
Obecná spokojenost občanů s různými rysy samosprávy 2. Místní klimatickým
příspěvek
globálním 7. Udržitelné řízení místní samosprávy a místního podnikání
změnám
Podíl veřejných a soukromých organizací, Emise CO2 (v delším časovém úseku, při které přijaly a užívají environmentální a určení zjednodušené metodiky, se tento sociální metody řízení indikátor soustředí na ekologické následky) 3. Mobilita a místní přeprava cestujících
8. Hluk
Denní vzdálenosti přepravy cestujících a Podíl populace vystavené škodlivému hluku způsoby dopravy v prostředí 4. Dostupnost místních veřejných parků a 9. Udržitelné využívání půdy Udržitelný rozvoj, obnova a ochrana půdy a
služeb
Přístup obyvatel k nejbližšímu parku a stanovišť pod danou samosprávou přístup k základním službám 5. Kvalita místního ovzduší
10. Výrobky propagující udržitelnost
Počet dní s dobrou kvalitou ovzduší
Podíl spotřeby výrobků s označením ekologický, organického původu nebo vzájemně výhodný
Přestože je první část ukazatelů označena jako povinná, není dle stanoviska pracovníků Ústavu pro ekopolitiku její naplnění až tak závazné. Vzhledem k místním podmínkám České republiky totiž není proveditelné sledování indikátoru místního příspěvku ke globální změně klimatu. Naproti tomu mohou města uvedený přehled doplnit o sledování, která by vyhovovala konkrétním podmínkám nebo potřebám. S indikátory také souvisí AGENDA 21, která je popsána v následující kapitole. 15
15
Společné evropské indikátory [online]. 2005- [cit. 2009-03-25]. Dostupný z WWW: .
- 22 -
2. AGENDA 21 Agenda 21 znamená program pro 21. století, ukazující cestu k udržitelnému rozvoji na naší planetě. Je komplexním návodem globálních akcí, které mohou poznamenat nebo ovlivnit přechod na udržitelný rozvoj. Je koncepčním podkladem pro vytvoření místní Agendy 21.16 Agenda 21 je dokumentem OSN, který rozpracovává principy udržitelného rozvoje v globálním měřítku do jednotlivých problémových oblastí. Tento dokument byl přijat v roce 1992 účastníky Konference OSN o životním prostředí a rozvoji, která se konala v brazilském Rio de Janeiru a která je nazývaná "Summitem Země", protože se na ní sešlo 10 tisíc oficiálních delegátů ze 178 zemí světa, z toho 116 hlav států a 15 tisíc aktivistů na paralelním globálním fóru. Představitelé zúčastněných zemí se zde sešli proto, aby řešili naléhavé otázky dalšího vývoje na naší planetě. Nebylo to tedy jednání jenom o životním prostředí, ale také o kvalitě života a budoucím rozvoji v globálním měřítku. 16 Konference znamenala významný mezník ve světové diplomacii a strategii rozvoje naší planety. Sešlo se zde totiž nebývalé množství zástupců zemí z různých částí světa, kteří se, a to je podstatné, dohodli na některých společných opatřeních, jež by měla pomoci lidstvu přejít na cestu udržitelného rozvoje. Bylo konstatováno, že problémy, které máme před sebou, jsou větší, než aby si s nimi dokázala poradit kterákoli jednotlivá země, a že nezbytným nástrojem pro uplatnění principů udržitelného rozvoje je mezinárodní spolupráce.17 Svým pojetím je Agenda 21 akčním plánem celosvětového společenství pro období 21. století. Proto byl zvolen název "Agenda 21". Od států, které se k ní přihlásily se očekává, že vyhlásí svůj akční plán vycházející z tohoto dokumentu.17 O Agendě 21 lze říci, že je jedinou strategií lidstva, která byla zpracována v systémově uceleném materiálu takového rozsahu, odbornosti a komplexnosti. Doposud nebyla přijata
16
Agenda 21 [online]. 2006- [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: . 17
Agenda 21 [online]. 2006- [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: .
- 23 -
v mezinárodním měřítku žádná jiná strategie, koncepce, cesta nebo politika, ale ani jiná idea (sociální, ekonomická, environmentální), která by byla porovnatelná s Agendou 21. Agenda 21 obsahuje celkem 40 kapitol rozdělených do čtyř částí: sociální a ekonomické aspekty, ochrana zdrojů a hospodaření s nimi,
posilování úlohy velkých skupin,
finanční zdroje a mechanizmy. Vychází z toho, že růst populace, spotřeba a technologie jsou primárními hnacími silami změn v životním prostředí. Stanoví, co je třeba učinit, aby se zredukovaly plýtvavé a neefektivní způsoby spotřeby v některých částech světa a zároveň aby se v jiných podpořil rostoucí, ale udržitelný rozvoj. Navrhuje opatření a programy k dosažení udržitelné rovnováhy mezi spotřebou, populací a životadárnou kapacitou Země.18 Agenda 21 také popisuje některé technologie a techniky, které je třeba rozvíjet, aby bylo možno uspokojovat lidské potřeby a současně obezřetně hospodařit s přírodními zdroji. Agenda 21 nabízí možnosti řešení, jak zabránit degradaci půd, ovzduší a vody, jak chránit lesy a různorodost druhů a života. Hovoří o chudobě a nadměrné spotřebě, o zdraví a výchově, o městě a zemědělcích. Oslovuje vlády, podnikatele, odbory, vědce, učitele, ženy a mládež. 18 V udržitelném rozvoji spatřuje cestu k odstranění chudoby i zastavení devastace životního prostředí. Zabývá se i systémy národního účetnictví a poukazuje na nutnost zahrnutí ceny přírodních zdrojů do bohatství národů a naopak odečtení degradace životního prostředí z tohoto bohatství. Zahrnuje princip, že znečišťovatel musí nést náklady spojené se znečištěním. Dále je nutno posuzovat vliv projektů na životní prostředí před jejich realizací a zabránit tak případnému vzniku škod na životním prostředí.18
18
Agenda 21 [online]. 2006- [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: .
- 24 -
Agenda 21 obsahuje i povinnost odstranit dotace v případě, že nejsou v souladu s principy udržitelného rozvoje. Nejpodstatnějším úkolem, který řeší Agenda 21, je odstranění chudoby, která je největší brzdou k řešení globálních problémů životního prostředí. Je proto potřebné zajistit lidem větší přístup ke zdrojům, které potřebují pro udržitelný život. Z tohoto pohledu uznaly svoji klíčovou roli průmyslově vyspělé státy, a to nejen z pohledu nutnosti omezení relativně velkého množství produkovaného znečištění, ale i finanční pomoci státům chudším, které by měly dosáhnout takové kvality rozvoje, jež by méně nepříznivě ovlivňovala životní prostředí. Současně je nutný i transfer informací, znalostí, dovedností atd. Agenda 21 vyzývá ke globálnímu partnerství a přijetí státních strategií udržitelného rozvoje.19 V první kapitole Agendy 21 je uvedeno: 1) Lidstvo se nachází v rozhodujícím okamžiku své historie. Čelíme přetrvávající nerovnosti mezi národy i uvnitř jich samotných, rostoucí chudobě, hladu, nemocím a negramotnosti a pokračujícímu zhoršování kvality ekosystémů, na nichž závisí naše tělesná a duševní pohoda. Spojení zájmů životního prostředí a rozvoje a větší pozornost věnovaná těmto ohledům však povede k naplnění základních potřeb, ke zlepšení životního standardu všech lidí, k lepší ochraně a hospodaření s ekosystémy a k bezpečnější a prosperující budoucnosti. Žádný stát nemůže dosáhnout těchto cílů sám; společně to však možné je v celosvětovém partnerství za udržitelný rozvoj.19 2) Takovéto celosvětové partnerství musí vycházet z předpokladů uvedených v rezoluci Valného shromáždění č. 44/228 z 22. prosince 1989, která byla přijata poté, kdy státy světa vyzvaly ke svolání Konference OSN o životním prostředí a rozvoji, a z uznání potřeby vyváženého a integrovaného přístupu k otázkám životního prostředí a rozvoje.19 3) Agenda 21 se zabývá naléhavými problémy dneška a zaměřuje se také na přípravu světa na úkoly příštího tisíciletí. Odráží celosvětový konsenzus a na nejvyšší úrovni přijatý politický závazek ke spolupráci v oblasti rozvoje a životního prostředí. Úspěšná implementace Agendy 21 je první a prioritní odpovědností vlád. Pro dosažení tohoto cíle mají zásadní význam národní strategie, plány, politiky a postupy. Mezinárodní spolupráce by měla
19
Agenda 21 [online]. 2006- [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: .
- 25 -
toto úsilí podporovat a doplňovat. V tomto kontextu hraje klíčovou roli systém Organizace spojených národů. Další mezinárodní, regionální a subregionální organizace jsou rovněž žádány, aby přispěly k tomuto úsilí. Je třeba také podporovat účast co nejširší veřejnosti a aktivní zapojení nevládních organizací a dalších skupin. 4)
Rozvojové a regionální cíle Agendy 21 budou vyžadovat významný tok nových
a dodatečných finančních zdrojů do rozvojových zemí s cílem pokrýt zvýšené náklady na činnosti, které musejí být vykonány při řešení globálních environmentálních problémů a pro urychlení udržitelného rozvoje. Finanční zdroje budou též třeba pro posílení kapacit mezinárodních institucí při implementaci Agendy 21. Každá z programových oblastí obsahuje indikativní řádový odhad těchto nákladů. Bude třeba, aby mezinárodní agentury a organizace, které se podílejí na implementaci Agendy 21, tyto odhady přezkoumaly a upřesnily.20 5) Při implementaci relevantních programových oblastí identifikovaných v Agendě 21 by měla být věnována zvláštní pozornost specifickým podmínkám transformujících se ekonomik. Je třeba také vzít v úvahu, že tyto země při transformaci svého hospodářství čelí bezprecedentním úkolům, nacházejíce se v některých případech ve vážném sociálním a politickém napětí.20 6) Programové oblasti, které tvoří Agendu 21, jsou popsány s uvedením východisek opatření, cílů, činností a prostředků implementace. Agenda 21 je dynamický program. Bude prováděna různými subjekty v závislosti na různých situacích, kapacitách a prioritách zemí a regionů, s plným respektováním všech principů obsažených v Deklaraci o životním prostředí a rozvoji z Rio de Janeira. Agenda 21 se může postupně vyvíjet podle měnících se potřeb a okolností. Proces implementace Agendy 21 je začátkem nového celosvětového partnerství pro udržitelný rozvoj.20 Kapitola 28. dokumentu Agenda 21 je věnována uplatnění principů udržitelného rozvoje v místních podmínkách. Místní správy jsou zde vyzdviženy jako ty orgány, které mají velký vliv na globální problémy a které mohou ovlivnit vývoj směrem k udržitelnému rozvoji nejen v místních, ale i globálních rozměrech. Místní správy jsou zde vyzvány k přijetí tzv. místních
20
Agenda 21 [online]. 2006- [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: .
- 26 -
Agend 21, tedy strategického a akčního plánu rozvoje obce/regionu, vypracovaného ve spolupráci s veřejností a občanským sektorem (nestátními neziskovými organizacemi, profesními svazy), podnikateli a dalšími. Tento plán má být postaven na principech udržitelného rozvoje, jež jsou obsaženy v Deklaraci UNCED a rozpracovány v dokumentu Agenda 21.21 Dokument Agenda 21 a jeho uplatnění v místních podmínkách je náplní práce různých mezinárodních sdružení a obsahem jednání světových konferencí, které se od Ria pravidelně pořádají, i dalších setkání na mezinárodní úrovni. Světová setkání upozornila na to, že v Agendě 21 chybí některé důležité oblasti, které udržitelný rozvoj zásadně ovlivňují - je to např. problematika energií, dopravy, válečných konfliktů a další. To však nesnižuje význam dokumentu Agenda 21 jako výchozího dokumentu pro práci na udržitelném rozvoji světa i určitého místa, obce, regionu.21 Následná konference po "Summitu Země", dlouho připravovaný a dlouho očekávaný Světový summit o udržitelném rozvoji (WSSD), se konal pod patronací OSN v létě roku 2002 v jihoafrickém Johannesburgu. Cíl této konference, která svým rozsahem překonala UNCED, shrnul generální tajemník OSN Kofi Annan slovy "Od plánu k akci". WSSD potvrdil význam Agendy 21 jako základního programu udržitelného rozvoje v 21. století. Zároveň však přinesl nový
dokument,
tzv.
Implementační
plán,
který
je
návodem
pro
realizaci
Agendy 21 v celosvětovém měřítku. Implementační plán obsahuje i řadu nových priorit v oblastech, které v Agendě 21 chybí - např. v oblasti využívání energie, vztahu globalizace, volného obchodu a udržitelného rozvoje, či rozpracování problematiky změny vzorců výroby a spotřeby.21 Agenda 21 představuje seznam prioritních cílů a naznačuje, jak by se měly realizovat. Agenda 21 není právně závazná, ale je dokumentem, který by měl inspirovat jedince zodpovědné za plánování a rozhodování na všech úrovních.
21
Agenda 21 [online]. 2006- [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: .
- 27 -
2.1. Místní Agenda 21 Místní Agenda 21 (MA21) je programem konkrétních obcí, měst, regionů, který zavádí principy trvale udržitelného rozvoje do praxe při zohledňování místních problémů. Je tvořen za účasti a ve spolupráci s občany a organizacemi a jeho cílem je zajištění dlouhodobě vysoké kvality života a životního prostředí na daném místě.22 MA21 je časově náročný proces, který prostřednictvím zkvalitňování správy věcí veřejných, strategického plánování (řízení), zapojováním veřejnosti a využíváním všech dosažených poznatků o udržitelném rozvoji zvyšuje kvalitu života ve všech jeho směrech a vede k zodpovědnosti občanů za jejich životy i životy ostatních.22 Mnohé z aktivit a programů směřujících ke zlepšení kvality života a životního prostředí ve městech/obcích/regionech by se daly nazvat MA21. Jednotlivé činnosti musí být ovšem součástí dlouhodobé, jasně stanovené a veřejností přijaté strategie udržitelného rozvoje. MA21 může iniciovat kdokoliv (místní správa, neziskové organizace, škola, i jednotlivci). Iniciační skupina by měla zapojit co největší množství obyvatel ke tvorbě akčního plánu, který musí být následně zaštítěn politicky. MA21 lze zavést akcí v rámci zastupitelstev:23 výkon a provoz místní správy směřující k udržitelnosti začleňování
principů
udržitelného
rozvoje
mezi
priority
samospráv
a do dokumentů nebo provádět dalšími aktivitami v rámci širších společenství a celků: zvyšování povědomí o trvale udržitelném rozvoji, vzdělávání a výchova poradenství, konzultační a informační činnost zapojování veřejnosti do rozhodování
22
O místní Agendě 21 [online]. 2006- [cit. 2009-03-24]. Dostupný z WWW: . 23
RITSCHELOVÁ, I. a kol.: Úvod do politiky životního prostředí. UJEP, Ústí nad Labem : [s.n.], 2002.
- 28 -
spolupráce, partnerství vytvoření místní strategie udržitelného rozvoje a akčního plánu měření účinnosti procesu MA21, informování a rozbor dosaženého pokroku sledování dalších stanovených ukazatelů.
Dobře vedená místní Agenda 21 má následující přínosy: větší spokojenost obyvatel vyšší efektivitu práce předcházení konfliktů a zmenšování rozporů zlepšení kvality života obyvatel zachování a zlepšení kvality životního prostředí nalezení skutečných problémů a optimálních cest jejich řešení dosažení společné vize o budoucnosti obce či regionu aktivní zapojení lidí do řešení problémů spolupráci různých společenských a profesních skupin větší pochopení práce úřadů a zastupitelů a zvýšení důvěry v jejich rozhodnutí zajištění zpětné vazby v řízení města lepší společenskou atmosféru pochopení různých názorů a postojů posílení a rozvoj demokracie posílení pocitu sounáležitosti s obcí, regionem
- 29 -
zachování místních hodnot - kulturních, společenských i přírodních zvýšení schopností a kapacit rozšíření finančních a dalších zdrojů pro rozvoj obce, regionu větší schopnost obce nebo regionu reagovat na měnící se vnější i vnitřní prostředí místní stabilitu, která ovlivňuje stabilitu v mezinárodním měřítku
V další kapitole jsou popsány základní informace o městě Jičíně a Hradci Králové.
- 30 -
3. Rámcová typologie 3.1. Jičín Město Jičín je ze severu chráněné hřebenem zalesněných kopců a leží asi 100 km severovýchodně od Prahy na hlavní cestě z Prahy do Krkonoš. Bylo a je turistickým i kulturně společenským centrem oblasti a je nazýváno Branou do Českého ráje, chráněné krajinné oblasti. Je vstupní branou do pískovcových Prachovských skal s pozůstatky pravěkých sídel. Město Jičín má více než 16 tisíc obyvatel a nachází se na řece Cidlině. Tradici zde má strojírenská, elektrotechnická a potravinářská výroba. Okres Jičín se nachází v severozápadní části Královéhradeckého kraje. Na východě sousedí s okresem Trutnov, na severu sousedí s okresem Semily v Libereckém kraji, na jihu s okresem Hradec Králové a na západě s okresy Nymburk a Mladá Boleslav ve Středočeském kraji. Ke konci roku 2005 měl rozlohu 887 km2, která se na celkové ploše Královéhradeckého kraje podílí 18,6 % a je třetím nejmenším okresem v kraji (za okresem Hradec Králové a Náchod). Z hlediska počtu obyvatel je okres Jičín nejmenší, k 31. 12. 2005 jich zde žilo 77 306, tj. 14,1 % z celkového počtu obyvatel kraje. Hustota zalidnění je druhá nejmenší v kraji (za okresem Rychnov nad Kněžnou). Na 1 km2 připadá 87 obyvatel. Pískovcové útvary Prachovských skal jsou specifické pro okres Jičín. Tvoří východní část celé krajinné oblasti zvané Český ráj zasahující na území okresu od západu a severozápadu od Turnova a Mnichova Hradiště v okresech Semily a Mladá Boleslav. Oblast vznikla z pískovcových plošin s nadmořskou výškou kolem 300 m, zvrásněných do hlubokých údolí. Spolu s borovými lesy a rybníky patří k atraktivním, turisty vyhledávaným místům, a to zejména v okolí Jičína a Sobotky. Na základě zákona 314/2002 Sb. o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností bylo na území okresu vytvořeno šest správních obvodů pověřených obecních úřadů - Jičín, Hořice, Kopidlno, Lázně Bělohrad, Nová Paka a Sobotka a tři správní obvody obcí s rozšířenou působností - Jičín, Hořice a Nová Paka. Tyto obce jsou pověřeny výkonem vybraných funkcí státní správy pro všechny obce, které do jejich správního obvodu přísluší.
- 31 -
3.2. Hradec Králové Statutární město Hradec Králové patří svou velikostí i významem mezi nejdůležitější centra osídlení v České republice. Město Hradec Králové má přibližně 100 000 obyvatel a leží 100 km východně od Prahy. Hradec Králové se pyšní významnou historií i okouzlující přírodou na soutoku Labe a Orlice. Krajinný charakter území je málo členitý, spíše rovinatý s průměrnou nadmořskou výškou 235 m n. m. Nejvyšší bodem města je střed makovice Bílé věže – 317 m n. m. a naopak nejnižším bodem vyústění vodoteče do Labe – 225 m n. m. Výraznou krajinnou dominantu představuje ostroh historického jádra situovaný přímo nad soutokem obou řek. Území Královéhradecka lze charakterizovat jako průmyslové území s intenzivní zemědělskou výrobou, nízkou mírou nezaměstnanosti, a se značným rozvojem terciérní a kvartérní sféry. Správní území města má rozlohu 105,6 km2 a je rozdělené na 21 katastrálních území. K 1.1. 2006 zde trvale žilo 94 431 obyvatel. Město je přitažlivou lokalitou pro bydlení, nákupní příležitosti, kulturní a společenské vyžití. Hradec Králové je centrem administrativy a správy, sídlem řady bank, finančních institucí, střediskem kultury, školství, vědy a duchovního života. Je také významným regionálním dopravním uzlem a přirozeným spádovým střediskem severovýchodních Čech. Správní obvod města HK jako obce s rozšířenou působností představuje 81 obcí a jako obce s pověřeným obecním úřadem 39 obcí. Obce s rozšířenou působností jsou mezičlánkem veřejné správy mezi kraji a obcemi, vykonávají v přenesené působnosti (tj. státní správa) většinu veřejné správy. Obce s rozšířenou působností vykonávají agendy, které lidí nejčastěji využívají (např. evidence obyvatel, vydávání cestovních a osobních dokladů, řidičských průkazů, živnostenské oprávnění, atd.). Ve čtvrté kapitole je nastíněn demografický vývoj obou měst.
- 32 -
4. Demografický vývoj 4.1. Jičín Základní demografické trendy potvrzují celostátní nepříznivý vývoj. Prudká změna podmínek po roce 1989, související s novou společenskou situací a změnou životního stylu mladých obyvatel, má za následek trvale se snižující počet nově narozených a s ním související stárnutí populace. Průměrný počet děti na jednu ženu už dávno nestačí ani na prostou reprodukci (odpovídá číslu 2,1 – v roce 1950 bylo 2,8 v roce 2000 už jen 1,14). Největší meziroční poklesy porodnosti byly zaznamenány v letech 1991 až 1995, nyní se ustálily na 1-2%. To vše má dalekosáhlé důsledky pro fungování celé společnosti.
Tabulka 2: Vývoj počtu obyvatel
Rok
1970
1980
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
13 414
16 182
17 328
16 807
16 861
16 854
16 994
16 978
16 965
16 902
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
16 833
16 697
16 609
16 515
16 410
16 347
16 328
16 248
16 253
16 308
Počet obyvatel Rok Počet obyvatel
Zdroj: Český statistický úřad
Z tabulky i grafu je patrné, že počet obyvatel města od roku 1970 do roku 1990 stoupal, poté začal mírně klesat.
- 33 -
Vývoj počtu obyvatel 18000 17000 16000 15000 14000
Počet obyvatel
13000 12000 11000 10000 1970 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006
Graf 1: Vývoj počtu obyvatel Zdroj: Český statistický úřad
Tabulka 3: Vývoj věkové struktury obyvatelstva
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
celkem
8 129
7 968
7 925
7 904
7 860
7 867
7 934
8 034
0 - 14
1 441
1 359
1 303
1 280
1 232
1 178
1 130
1 106
15 - 64
5 837
5 736
5 742
5 729
5 717
5 763
5 870
5 974
65 +
851
873
880
895
911
926
934
954
celkem
8 530
8 442
8 422
8 424
8 388
8 386
8 374
8 414
0 - 14
1 295
1 242
1 217
1 195
1 167
1 149
1 080
1 040
15 - 64
5 830
5 799
5 802
5 810
5 794
5 815
5 851
5 901
65 +
1 405
1 401
1 403
1 419
1 427
1 422
1 443
1 473
Kategorie
Muži
Ženy
Zdroj: Český statistický úřad
Z tabulky a grafu č. 2 vyplývá, že nepříznivé demografické trendy se prozatím neprojevují na počtu obyvatel v produktivním věku, který zůstává víceméně stabilní. Dramaticky však klesá počet dětí do 14 let, což se v první řadě projevuje v obsazenosti školských zařízení.
- 34 -
Tabulka 4: Vzdělanostní struktura obyvatelstva - porovnání vybraných kategorií Obyvatelstvo
V tom
Dosažené vzdělání celkem
muži
v %
ženy
ČR
ČŘ
muži
Ženy
počet
v%
Počet
v%
v%
v%
Základní, vč. neukončeného
2 523
18,2
900
13,6
1 623
22,5
16,5
29,1
Vyučení bez maturity
2 543
18,4
1 495
22,5
1 048
14,5
25,7
15,7
Střední odborné bez maturity
2 281
16,5
1 080
16,3
1 201
16,7
19,6
15,4
Učební obor s maturitou
174
1,3
116
1,7
58
0,8
2,0
1,0
Úplné střední všeobecné s maturitou
846
6,1
356
5,4
490
6,8
3,7
6,2
3 228
23,3
1 510
22,7
1 718
23,8
17,0
19,7
Nástavbové studium
401
2,9
137
2,1
264
3,7
1,5
2,8
Vyšší odborné
214
1,5
86
1,3
128
1,8
1,2
1,3
Vysokoškolské
1 498
10,8
881
13,3
617
8,6
10,1
7,0
Z toho bakalářské
113
0,8
74
1,1
39
0,5
0,5
0,5
Vědecká příprava
19
0,1
16
0,2
3
0,0
0,6
0,2
Bez vzdělání
38
0,3
16
0,2
22
0,3
0,4
0,5
13 854
100,0
6 642
100,0
7 212
100,0
100,0
100,0
Úplné střední odborné s mat.
Celkem Zdroj: Český statistický úřad
Vzdělanostní struktura dosahuje překvapivě (na relativně malé město) dobrých ukazatelů, podíl vysokoškolsky vzdělaných, absolventů nástavbového studia i se středním všeobecným vzděláním je celkem o 10 procentních bodů vyšší než je celorepublikový průměr. - 35 -
Vývoj věkové struktury obyvatelstva 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0
Muži celkem Muži 0 - 14 Muži 15 - 64 Muži 65 + Ženy celkem Ženy 0 - 14 Ženy 15 - 64 Ženy 65 + 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Graf 2: Vývoj věkové struktury obyvatelstva Zdroj: Český statistický úřad Tabulka 5: Pohyb obyvatestva ve městě
Přírůstek
celkový
Přirozený
Vystěhovalí
přírůstek
Přistěhovalí
Přírůstek
Zemřelí
16 697
129
163
235
337
-102
-34
-136
1999
16 609
142
171
203
262
-59
-29
-88
2000
16 659
171
155
290
256
34
16
50
2001
16 410
137
154
264
352
-88
-17
-105
2002
16 347
145
162
299
345
-46
-17
-63
2003
16 328
161
165
346
361
-15
-4
-19
2004
16 248
156
143
288
381
-93
13
-80
2005
16 253
149
169
417
392
25
-20
5
- 36 -
stěhováním
Narození
Stav
31.12 Rok 1998
2006
16 308
165
171
553
492
61
-6
55
2007
16 448
187
157
758
648
110
30
140
Zdroj: Český statistický úřad
V roce 1998 dosáhl počet obyvatel města maxima, od této doby klesá až do roku 2005, a v roce 2006 už začíná růst. Přirozený přírůstek i migrace je dlouhodobě záporné až do roku 2004. V posledních letech dochází ke zlepšení. Poznámka: Celkový přírůstek se skládá z přírůstku přirozeného a přírůstku způsobeného stěhováním.
4.2. Hradec Králové Vývoj obyvatelstva je sledován již od roku 1869, ale pro sledování trendů současného vývoje obyvatelstva jsou využity výsledky z posledních čtyř sčítání obyvatelstva. Od roku 1970 do roku 1990 dochází k růstu obyvatelstva. V roce 1990 byla překročena hranice 100 000 obyvatel, kdy také město dosáhlo své nejvyšší populační síly (101 082 obyvatel). Od roku 1997 dochází k trvalému snižování obyvatel. Lidé se stěhují z HK, ale nadále zůstávají ve městě pracovat. V roce 2007 žije v HK 94 255 obyvatel. Všechny tyto změny jsou patrné jak z tabulky tak i grafu. Tabulka 6: Vývoj počtu obyvatel
Rok Počet obyvatel Rok Počet obyvatel
1970
1980
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
80463
96145
101082
99908
100206
100625
100854
100716
100528
100280
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
99839
99323
98700
97286
96408
95755
95195
94694
94431
94255
Zdroj: Český statistický úřad
- 37 -
Vývoj počtu obyvatel v Hradci Králové 105000 100000 95000 90000 Počet obyvatel
85000 80000 75000 70000 1970 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006
Graf 3: Vývoj počtu obyvatel v Hradci Králové Zdroj: Český statistický úřad
Jednou
z nejdůležitějších
charakteristik
obyvatelstva
je
věkové
složení.
Tato charakteristika určuje další vývoj počtu obyvatel, ukazuje míru úmrtnosti, fertilitu žen, míru reprodukce atd. Z tabulky č. 7 a grafu č. 4 je zřejmé, že populace města HK má nižší podíly mladších věkových skupin, což je, ale charakteristické pro celou populaci České republiky. V dlouhodobém vývoji trvale mírně klesá podíl dětí ve věku 0 – 4 let, naopak roste podíl složky poproduktivní (65 +). Vývoj věkové struktury obyvatelstva Vývoj věkové struktury obyvatelstva 9 000 8 000
Muži celkem
7 000
Muži 0 - 14
6 000
Muži 15 - 64
5 000
Muži 65 +
4 000
Ženy celkem
3 000
Ženy 0 - 14 Ženy 15 - 64
2 000
Ženy 65 +
1 000 0 2000
2003
2004
2005
Graf 4: Vývoj věkové struktury obyvatelstva Zdroj: Český statistický úřad
- 38 -
2006
2007
Tabulka 7: Vývoj věkové struktury obyvatelstva
Kategorie
Muži
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
celkem
47 055
46 092
45 758
45 440
45 128
45 059
44 970
45 066
0 - 14
7 452
7 068
6 912
6 794
6 608
6 470
6 276
6 168
15 - 64
33 490
32 896
32 638
32 363
32 168
32 121
32 020
32 055
65 +
6 113
6 128
6 208
6 283
6 352
6 468
6 674
6 843
celkem
51 025
50 316
49 997
49 755
49 566
49 372
49 285
49 186
0 - 14
7 019
6 694
6 495
6 290
6 123
5 956
5 850
5 794
15 - 64
35 002
34 571
34 414
34 267
34 112
33 913
33 721
33 520
65 +
9 004
9 051
9 088
9 198
9 331
9 503
9 714
9 872
Ženy
Zdroj: Český statistický úřad
Tabulka 8: Pohyb obyvatelstva ve městě Přírůstek stěhováním
Přirozený přírůstek
Přírůstek celkový
2004
Vystěhovalí
2003
Přistěhovalí
2002
Zemřelí
2001
Narození
2000
Stav
1999
31.12.
Rok
1998
99323
839
933
1011
1433
-422
-0,9
-5,2
98700
804
921
938
1444
-506
-1,2
-6,3
98080
747
949
1002
1420
-418
-2,1
-6,3
96408
825
932
1067
1838
-771
-1,1
-9,0
95755
803
933
1612
2135
-523
-1,4
-6,8
95195
802
933
1919
2348
-429
1,4
-5,9
94694
849
938
1828
2240
-412
-0,9
-5,3
- 39 -
Narození
Zemřelí
Přistěhovalí
Vystěhovalí
Přírůstek stěhováním
Přirozený přírůstek
Přírůstek celkový
2007
Stav
2006
31.12.
Rok
2005
94431
839
933
1996
2165
-169
-1,0
-2,8
94255
938
898
2330
2546
-216
0,4
-1,9
94252
961
992
2697
2669
28
-0,3
-0,0
Zdroj: Český statistický úřad
Město Hradec Králové populačně ztrácí převážně migrací. Od roku 1998 má město záporné migrační saldo. Až v roce 2007 dosáhlo nuly. V další kapitole se zaměřím na životní prostředí města Jičína a Hradce Králové.
- 40 -
5. Životní prostředí 5.1. Nakládání s odpady v Jičíně 24 V městě Jičíně je zaveden systém nakládání s komunálními odpady stanovený obecně závaznou vyhláškou Města Jičína č. 8/2001. Tento systém stanovuje systém shromaždování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území města Jičína, včetně systému nakládání se stavebním odpadem. Svoz směsného komunálního odpadu zajišťují Technické služby města Jičína, odpady jsou ukládány do sběrných nádob převážně o objemu 100 l, pravidelný svoz probíhá 1x týdne. Ve dvou lokalitách (sídlištní zástavba) jsou rozmístěny kontejnery 1100 l a svoz probíhá 2x týdně. Odpady jsou ukládány na skládku komunálního odpadu “Popovice – Libec”. Separace odpadu je zajištěna díky tomu, že ve městě je rozmístěno cca 100 stanovišť na tříděný odpad osazených kontejnery na papír, plasty a sklo (bílé, barevné). Svoz zajišťují Technické služby města Jičína. Ve sběrném dvoře se odpady dotřiďují, lisují. Město je zapojeno v systému EKO-KOM. Sběr rostlinného odpadu je prováděn cca 4x ročně Technickými službami města Jičína do velkoobjemových kontejnerů. Sběrný dvůr pro odkládání velkoobjemových odpadů a nebezpečných složek komunálních odpadů zajišťují Technické služby města Jičína – ve sběrných dvorech Konecchlumská ulice a Na Tobolce. Sběr nebezpečných složek je prováděn také mobilní formou – cca 2 x ročně. Stavební odpad je ukládán do velkoobjemových kontejnerů, nakládání si zajišťuje každý investor sám. Odpad je dále využíván, případně ukládán na řízenou skládku. Majitelem skládky komunálního odpadu “Popovice - Libec” je město Jičín, provozovatelem Technické služby města Jičína. Na území města Jičína sídlí řada průmyslových podniků. Nakládání s průmyslovými odpady mají tyto subjekty zajištěny formou smlouvy s oprávněnými firmami. Odpady jsou
24
Plán odpadového hospodářství původce odpadů města Jičín [online]. 2005. Praha 6 : ISES, s. r. o., 2005 [cit. 2007-04-06]. Dostupný z WWW: .
- 41 -
zneškodňovány či dále využívány v zařízeních těchto firem. Část odpadů kategorie ostatní je ukládána na skládce „Popovice-Libec“. Při analýze celkové produkce odpadů města Jičína bylo zjištěno, že největší množství odpadů v letech 2000 až 2004 tvoří směsný komunální odpad, zřetelný je trend snižování produkce směsného komunálního odpadu (produkce SKO byla 6 823 t v roce 2000 a 3 839 t v roce 2004). V přepočtu na obyvatele Jičína množství SKO za rok 2004 činí 235 kg/obyvatele, kdežto v roce 2000 byla měrná produkce 417 kg/obyvatele. Nárůst byl zaznamenán u papíru, kdy produkce mezi roky 2000 až 2004 se zvýšila ze 128,96 t na 391,98 t, což představuje meziroční nárůst s indexem 3,05. Postupné zavádění zpětného odběru vybraných výrobků můžeme pozorovat na poklesu evidované produkce odpadů, např. evidovaná produkce baterií a akumulátorů v letech 2002 – 2004 klesla z produkce 15,69 t/rok na 8,53 t/rok. Obdobný trend je možné zkonstatovat u evidované produkce elektri(oni)ckého odpadu, kde se postupně snižuje evidovaná produkce odpadů. Graf 5: Celková produkce odpadů města Jičína v období 2000 - 2004
Celková produkce odpadů města Jičína v období 2000 2004 25000
20 474
20000 Množství (t/rok)
15000 10000
8 855
6 787
6 894
8 051
5000 0 2000
2001
2002
2003
Rok Graf 6: Celková produkce odpadů města Jičína v období 2000 - 2004 Zdroj: Odbor životního prostředí MÚ v Jičíně
- 42 -
2004
Z grafu č. 3 je zřejmé, že produkce celkového množství odpadů v letech 2000 – 2003 mírně kolísá, v roce 2004 produkce odpadů prudce vzrostla. Nejvýznamnější evidovaná změna v produkci byla zaznamenána u odpadu zemina a kamení, kdy oproti produkci roku 2002 – 159,36 t byla v roce 2003 produkce 1 873,21 t, což představuje index nárůstu produkce 11,754, a následný meziroční nárůst produkce v roce 2004 na 13 410,9 t, což je oproti roku 2003 nárůst s koeficientem 7,16.
Separovaný sběr města Jičín v tunách v období 2002 - 2004 400 350 300 250 Množství 200 150 100 50 0
391 272
254 205
176 128
125
134
230 182 109
67
2002
2003
Papír Plast Sklo Kovy
2004
Rok Graf 7:Separovaný sběr města Jičín v období 2002 - 2004 Zdroj: Odbor životního prostředí MÚ v Jičíně
Z pohledu na předcházející graf je evidentní, že množství vyseparovaných složek z komunálního odpadu má vzrůstající tendenci. Separace papíru a plastů meziročně 2002/2003 poklesla, ale i tak se jedná o vynikající hodnoty. V roce 2003 to bylo 660 t a v roce 2004 941 t. V přepočtu na obyvatele se jednalo o 55,97 kg/obyvatele, což několikanásobně překračuje krajský i republikový průměr. Dá se předpokládat, že je to způsobeno aktivním přístupem občanů i města samotného, ale bohužel i tím, že papírové odpady produkované firmami, jejich zaměstnanci odváží do sběren jako odpad vlastní a tudíž je dále evidován jako odpad města. Tento trend bohužel výrazně zkresluje skutečnou separaci papíru od občanů a tudíž se dá předpokládat, že v této oblasti by mohly být značné rezervy do budoucna.
- 43 -
Separace skla a plastů má podle evidence také stoupající tendenci, ale míra separace je zatím nízká a musí být výrazně zlepšena. Přesto je ze souhrnné evidence vidět velmi dobrý trend v separování vybraných složek odpadů.
5.2. Nakládání s odpady v Hradci Králové V posledních letech se na území HK produkce komunálních odpadů ustálila a postupně se zvyšuje objem separovaných složek a jejich následné využití. Povinnosti původců odpadu jsou vymezeny zák. číslo 185/2001 Sb., o odpadech a souvisejícími předpisy. Základní povinností je předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti. Odpady, jejichž vzniku nelze zabránit, musí být využity, případně odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí. Při nakládání s odpady byla založena společnost Bohemian Waste Management a.s. Hradec Králové, která v roce 1993 uvedla do provozu skládku odpadů Chvaletice. Skládka disponuje celkovou plochou asi 40 ha. Nakládání s nebezpečnými odpady zabezpečují na území města specializované firmy, které mají k této činnosti oprávnění. Tyto odpady jsou odváženy a skladovány převážně v prostoru skládky Lodín, kterou provozuje firma A.S.A., a. s. Praha a která má deklarovanou kapacitu cca do roku 2030 – 2040. Částečně jsou tyto odpady spalovány ve spalovnách. Speciální zdravotnické odpady jsou odstraňovány ve spalovně Fakultní nemocnice v Hradci Králové, jež je určena pro potřeby zdravotnických zařízení na území města. V Hradci Králové působí firmy, které zabezpečují komplexní ekologické služby. Od roku 1993 byl ve městě Hradec Králové zaveden sběr využitelných složek odpadů (sklo, papír, plasty), jehož systém se osvědčil a postupně se tyto služby zkvalitňují v souladu s potřebami města. Na území města Hradce Králové je rozmístěno celkem 1322 nádob na separovaný odpad. Z toho 533 na plasty, 522 na papír a 247 na sklo. Celkový podíl vytříděného odpadu každým rokem roste. Nejvíce stoupá množství vytříděného papíru a kovů, ovšem množství separovaných plastů a skla oproti předešlému roku mírně kleslo.
- 44 -
Množství vytříděných složek odpadu (v tunách) 2000 1500 1000 500 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Plasty
Papír
Sklo
Graf 8:Množství vytříděných složek odpadu (v tunách) Zdroj: Odbor životního prostředí v Hradci Králové
Z grafu č. 8 je zřejmé, že množství vytříděných složek odpadu se výrazně zvýšilo od roku 1995. V letech 1998 – 2000 došlo ke snížení separace skla. Největší nárůst je v separaci papíru. V roce 2006 zahájilo město HK projekt komunitního kompostování, což je jedna z metod zneškodňování biologických odpadů. V jeho rámci mají možnost si místní občané bezplatně zapůjčit speciální provětrávanou nádobu, do které odděleně shromažďují trávu, listí zbytky ovoce a další materiál z údržby svých zahrádek. Tento materiál je svážen na městskou kompostárnu. Kompost je následně využíván při údržbě a obnově veřejné zeleně. Ve městě funguje pouze jedna spalovna odpadu, a to spalovna v areálu Fakultní nemocnice, která ročně spálí přibližně 920 t nebezpečného odpadu. Celkově se dá říci, že město HK má uspokojivě řešenou otázku odstraňování odpadů, a to nejméně na dalších 30 let. Pro ukládání komunálního odpadu se užívá skládky BWM, a.s. ve Chvaleticích, v níž má město kapitálový podíl, pro případnou likvidaci nebezpečných odpadů se využívá i služeb specializovaných firem, které si odstraňování odpadů zajišťují samy. Z rozboru stávající situace vyplývá, že město HK plně respektuje zásady nakládání s odpady uložené zákonem.
- 45 -
5.3. Ovzduší Jičín Obecnou tendencí ve zlepšování úrovně kvality ovzduší je snižování imisních koncentrací prachu, oxidu siřičitého i dílčího snižování oxidu dusíku. Celková povětrnostní situace v Jičíně je hodnocená jako prostředí se zhoršenými podmínkami pro rozptyl. Město Jičín však nepatří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. (Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší se rozumí ta území krajů, v jejichž působnosti se nacházejí obce, kde bylo zjištěno na základě pravidelného hodnocení kvality ovzduší překročení imisního limitu nebo imisního limitu a meze tolerance). Ke zlepšení kvality ovzduší přispěla velkou měrou změna paliva (zemní plyn) u velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší. Lakovny jsou většinou opatřeny alespoň záchytem pevných emisí a pokud používají barvy s vysokým obsahem těkavých organických látek, byly opatřeny záchytem těchto látek. Ostatní lakovny začaly používat vodou rozpustné barvy, které mají nižší obsah těkavých organických látek, a proto jsou schopny plnit stanovené emisní limity. Problémy s kvalitou ovzduší ve městě přesto vznikají zejména v zimním období (u řady domů je ještě používáno lokálních topenišť na tuhá paliva, která zhoršují kvalitu ovzduší). Problémem zůstává narůstající podíl emisí z mobilních zdrojů znečišťování ovzduší, z čehož vyplývá, že doprava je dominantním zdrojem emisí v případě oxidu dusíku, oxidu uhelnatého, uhlovodíků. Ve městě Jičíně se neprovádí žádné měření znečišťujících látek, pouze se instaluje automatické měření prachu v areálu 4.ZŠ. Údaje, které jsou k dispozici, poskytuje Český hydrometeorologický ústav na základě podkladu ze souhrnné provozní evidence.
5.4. Ovzduší HK Rozptylové podmínky jsou závislé především na celkové konfiguraci terénu a zástavby ve městě, meteorologické situaci a množství vypouštěných exhalací. Terén v Hradecké kotlině je málo členitý a poměrně plochý, což vytváří předpoklad pro dobré provětrávání území. Inverzní situace se v HK vyskytují pouze ojediněle. Většinou vznikají pouze inverze lokálního měřítka. Oblast možností jejich výskytu zahrnuje větší část města s výjimkou Nového HK.
- 46 -
Významný vliv na rozptyl nečistot v ovzduší města mají převládající směry a rychlosti proudění vanoucích větrů. maxima proudění větru v letním období převládají ze směru západního a severozápadních a taktéž ze směru severního až severovýchodního, v zimním období ze směru západního, jihozápadního, jižního a jihovýchodního. Četnost výskytu bezvětří se ve větší části města pohybuje mezi 6 – 9 %. Celkově lze tedy rozptylové podmínky charakterizovat jako uspokojivé až velmi dobré. Hradec Králové se řadí mezi města se střední imisní zátěží. Na území města HK se nachází celkem 4 zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší (Wiegel CZ žárové zinkování s.r.o., Nátěrové hmoty s.r.o., Brzdové automobilové kotouče s.r.o., BEZ MOTORY a.s.), 28 velkých zdrojů znečišťování ovzduší (zejména RUBENA a.s., Fakultní nemocnice HK, FOMA BOHEMIA s.r.o. atd.) a 137 kotelen a technologií, které patří do středních zdrojů znečišťování ovzduší. Mezi významné zdroje znečišťování ovzduší ve městě patří i domácí topeniště a domovní kotelny, které nemají žádná odlučovací zařízení. Lokální topeniště na pevná paliva se podílejí velkým dílem na znečištění ovzduší zejména v hustě osídlených okrajových částech města, kde zvláště v zimním období vytvářejí souvislou vrstvu dýmu v přízemní vrstvě atmosféry. Nelze opomenout ani dálkový přenos škodlivin na území města ze zdrojů mimo město (zejména Elektrárna Opatovice nad Labem, Synthesia Pardubice – Semtín atd.) ale i ze vzdálenějších zdrojů. Dalším velmi významným zdrojem znečištění ovzduší ve městě jsou mobilní zdroje znečišťování ovzduší (dopravní prostředky se spalovacími motory). Jsou především zdrojem oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a prachu. Největší hustota automobilového provozu je zaznamenávána v ulicích Koutníkova, A. Dvořáka, Brněnská a na Gočárově okruhu. Zdravotní ústav se sídlem v HK provádí měření znečištění ovzduší v HK v automatické měřící stanice v Sukových sadech. Český hydrometeorologický ústav měří znečištění ovzduší na observatoři na Novém Hradci Králové a od roku 2004 i v nové automatické měřící stanici v ulici Brněnská.
- 47 -
Tabulka 9: Průměrné roční koncentrace polétavého prachu, oxidu siřičitého a oxidu dusíku (µg/m3)
Měřící Nám. Osvoboditelů stanice Rok
Prach
Pospíšilova třída
Brněnská
Sukovy sady
Oxid Oxid Oxid Oxid Oxid Oxid Oxid Oxid Prach Prach Prach siřičitý dusíku siřičitý dusíku siřičitý dusíku siřičitý dusíku
1993
37
19
52
40
17
73
-
45
20
63
1994
25
14
31
29
13
43
-
37
27
76
1995
38
22
46
44
29
65
-
40
26
59
1996
28
11
22
32
14
31
-
42
29
67
1997
36
15
31
46
13
42
-
39
26
74
1998
38
6
31
40
6
44
-
31
16
50
1999
28
1
30
34
2
46
-
28
13
52
2000
26
1
31
33
2
46
-
29
12
64
2001
25
1
35
33
2
58
-
28
14
68
-
34
13
67
-
31
13
70
25
12
62
2002 2003
stanice zrušena
stanice zrušena
2004
30
21
2005
32
9
65
28
12
57
40
50
40
40
50
40
40
Limit
50
40
40
50
40
Zdroj: Zdravotní ústav se sídlem v HK, odbor životního prostředí
Průměrné roční koncetrace polétavého prachu (µg/m3) 50 40 Nám. Osvoboditelů Pospíšilova třída Sukovy sady
30 20 10 2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
0
Graf 9:Průměrné roční koncetrace polétavého prachu (µg/m3) Zdroj: Zdravotní ústav se sídlem v HK, odbor životního prostředí
- 48 -
Průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého (µg/m3) 40 30
Nám. Osvoboditelů
20
Pospíšilova třída
10
Sukovy sady 2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
0
Graf 10:Průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého (µg/m3) Zdroj: Zdravotní ústav se sídlem v HK, odbor životního prostředí
Průměrné roční koncentrace oxidů dusíku (µg/m3) 80 60
Nám. Osvoboditelů Pospíšilova třída Sukovy sady
40 20 0 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05 19 19 19 19 19 19 19 20 20 20 20 20 20 Graf 11:Průměrné roční koncentrace oxidů dusíku (µg/m3) Zdroj: Zdravotní ústav se sídlem v HK, odbor životního prostředí
Z daných údajů je patrné, že průměrné roční koncentrace těchto škodlivin zpravidla nepřekračují stanovené limity. Nejvyšší hodnoty koncentrací jsou zjištěny na měřící stanici v Sukových sadech, která se nalézá na velmi dopravně zatíženém místě. V zimních měsících bývají překračovány krátkodobé i denní limity znečišťujících látek, především u oxidů dusíku. Povolená mez zdravotních rizik pro obyvatele města HK není překročena v žádné oblasti města u jednotlivých škodlivin a zdravotní rizika mohou být hodnocena jako průměrná. V šesté kapitole se budu zabývat zaměstnaností a ekonomikou, hlavně vývojem struktury nezaměstnaných, nezaměstnaností a rozhodujícími zaměstnavateli v Jičíně a Hradci Králové. - 49 -
6. Zaměstnanost a ekonomika 6.1. Charakter Jičína Jičín je svým charakterem zemědělsko-průmyslový. Nacházejí se zde podniky elektrotechnického, strojírenského, potravinářského průmyslu a stavebnictví. Tradičním odvětvím je zemědělství. Nejrozšířenější půda je hnědozem (cca 40% plochy) a černozem (cca 15 % plochy), které patří k nejúrodnějším půdám okresu. V posledních letech klesá výměra zemědělské půdy. 6.1.1. Nezaměstnanost v Jičíně
Míra nezaměstnanosti v Jičíně v letech 1994 - 2007 (v %) 9
8,0
5 3
6,1
5,4
5,3
6 4
6,8
6,5
7
8,8 7,2
7,3
8
8,5
3,7 2,78
2,28
2,89
2 1 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Graf 12:Míra nezaměstnanosti v Jičíně v letech 1994 - 2007 (v %) Zdroj: Český statistický úřad
V roce 1994 byla míra nezaměstnanosti velmi nízká a to 2,78 %, což nedosáhlo republikového průměru, který činil 3,3 %. V roce 1995 byla míra nezaměstnanosti nejnižší za sledovaná období (1994 – 2007). Nízká nezaměstnanost byla způsobena restrukturalizací velkých firem a vznikem nových podnikatelských subjektů. Noví majitelé stabilizují podniky, rozšiřují výrobní kapacity a tak vzrůstá poptávka po lidech vyučených a s praxí. Od roku 1996 až do roku 1999 došlo k vysokému nárůstu počtu nezaměstnaných. Tento nárůst byl způsoben zánikem celých firem zaměstnávajících nad 50 zaměstnanců. V letech 2000 – 2001 došlo k poklesu míry nezaměstnanosti a to hlavně díky masivnímu přílivu přímých zahraničních investic, aktivní politice zaměstnanosti a ekonomickému oživení průmyslu. Od roku - 50 -
2002 - 2005 došlo ke zvýšení míry nezaměstnanosti. Po roce 2005 došlo ke snížení nezaměstnanosti, které bylo zapříčiněno rozšířením průmyslové zóny např. o firmu LEIST OBERFLACHENTECHNIK, s. r. o. 6.1.2. Vývoj struktury nezaměstnaných v Jičíně Tabulka 10: Rozdělení uchazečů o zaměstnání dle věku
Věková struktura
1998
1999
2000
2001
2004
2005
2006
2007
do 19 let
218
135
71
177
223
156
131
117
19 - 24 let
731
724
568
414
521
395
326
300
25 - 29 let
314
382
273
307
478
363
319
237
30 - 34 let
254
304
222
251
396
406
365
312
35 - 39 let
244
273
221
229
343
340
300
244
40 - 44 let
269
340
245
221
337
329
319
246
45 - 49 let
239
340
248
298
394
379
310
228
50 - 54 let
275
377
314
308
510
506
474
452
55 - 59 let
83
118
99
141
293
387
357
345
nad 60 let
5
4
4
10
26
50
51
50
Celkem
2632
2997
2265
2356
3521
3311
2952
2531
Zdroj: Úřad práce Jičín
Z tabulky je zřejmé, že od roku 1998 do roku 2007 počet uchazečů nad 55 let intenzivně stoupal. Naopak počet uchazečů o zaměstnání do 19 let mírně klesal. Také došlo k poklesu u uchazečů od 19 do 24 let a to až o 40 %.
- 51 -
Tabulka 11: Rozdělení uchazečů o zaměstnání podle dosaženého vzdělání
Počet uchazečů k 31.12. Vzdělání
2004
2005
2006
2007
bez vzdělání
0
0
1
0
neúplné zákl. vzdělání
14
10
10
2
základní vzdělání + praktická škola
933
915
816
694
nižší střední vzdělání
0
1
1
2
nižší střední odb. vzdělání
64
68
60
45
vyučení (střední odborné vzdělání)
1547
1409
1 268
1 074
středošk. bez mat.
54
52
43
32
ÚSV
108
101
100
78
ÚSO (vyučen + maturita)
158
138
120
111
ÚSO (maturita)
528
498
425
409
vyšší + bakalářské
39
33
34
25
vysokoškolské + doktorské
76
86
74
59
3521
3311
2952
2531
Celkem Zdroj: Úřad práce Jičín
Riziko nezaměstnanosti se snižuje s rostoucím stupněm vzdělání. Nejvíce uchazečů o zaměstnání je ve skupině osob se základním vzděláním a vyučenými, i když jejich počet od roku 2005 postupně klesá.
6.2. Charakter HK Okres
Hradec
Králové
sousedí
s
okresy
Jičín,
Náchod,
Rychnov
nad Kněžnou a Trutnov, se středočeskými okresy Kolín a Nymburk a s pardubickým okresem Pardubice. Z celkové plochy okresu tvoří 70,91% zemědělské pozemky a 29,09% ostatní pozemky, z toho 56,04% lesy. Podle odvětvové klasifikace ekonomických činností mají v HK převahu ekonomické subjekty zabývající se obchodem, opravami spotřebního zboží a motorových vozidel, které zaujímají téměř 30 % všech ekonomických subjektů ve městě. Další skupinou jsou činnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj a činnosti v oblasti - 52 -
zpracovatelského průmyslu. Nejméně subjektů nalezneme v odvětví dobývání nerostných surovin a rybolovu. 6.2.1. Nezaměstnanost v HK
Míra nezaměstnanosti v Hradci Králové v letech 1994 - 2007 (v %) 7,6
8
7,7
7
6,1
6
6,1
6,6
6,3 6,4
4,5
5 3,4
4 3 2
5,7
5,2
1,5 1,5
2,1
1 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Graf 13: Míra nezaměstnanosti v Hradci Králové v letech 1994 - 2007 Zdroj: ČSÚ
Míra nezaměstnanosti v HK byla v letech 1994 – 1997 velmi nízká a trh nabízel dostatek volných pracovních míst. Od roku 1998 se nezaměstnanosti postupně zvyšovala a v roce 2000 dosáhla 7,7 %. Příčinnou vysoké nezaměstnanosti byla ekonomická stagnace většiny českých firem. Došlo k úbytku zaměstnanců v zaměstnanecké sféře a to hlavně díky likvidaci pěti firem střední velikosti. V tomto roce bylo také vyplaceno nejvíce podpor v nezaměstnanosti. V roce 2001 došlo k ekonomickému oživení. Vytvoření nových pracovních míst např. u firmy Arrow a.s. HK, což je výrobce zdravotní techniky, dále je to firma Buhler Motor s. r. o. HK, která se zabývá výrobou komponentů pro automobilový průmysl a také vznik nových obchodních domů (Baumax, Spar), které zaměstnávají až 1200 zaměstnanců. V roce 2002 je největším problémem trhu práce nedostatek pracovních sil v okruhu dělnických profesí a profesí vyučených.V dalších letech se míra nezaměstnanosti pohybovala stabilně kolem 6%.
- 53 -
6.2.2. Vývoj struktury nezaměstnaných v Hradci Králové Tabulka 12: Rozdělení uchazečů o zaměstnání dle věku
Věková struktura
1998
1999
2000
2001
2004
2005
2006
2007
do 19 let
442
327
453
304
387
305
245
181
19 - 24 let
1427
1851
1252
886
962
804
611
439
25 - 29 let
693
957
909
734
835
706
587
435
30 - 34 let
573
725
679
566
701
724
604
468
35 - 39 let
415
595
538
455
615
571
500
362
40 - 44 let
523
706
615
457
512
493
452
335
45 - 49 let
624
828
781
582
690
568
482
370
50 - 54 let
530
756
722
576
774
809
732
575
55 - 59 let
185
241
232
197
523
630
610
486
nad 60 let
10
17
15
22
79
91
103
101
5422
7003
6196
4779
6078
5701
4926
3752
Celkem
Zdroj: Úřad práce HK
Z tabulky č. 12 je zřejmé, že počet uchazečů o zaměstnání nad 60 let od roku 1998 do roku 2007 stoupnul až desetinásobně. Velký pokles je patrný ve věkové skupině od 19 do 24 let, kdy bylo 1427 uchazečů o zaměstnání v roce 1998 a v roce 2007 to bylo pouhých 439 uchazečů. Tabulka 13: Rozdělení uchazečů o zaměstnání podle dosaženého vzdělání
Počet uchazečů k 31.12. Vzdělání
2004
2005
2006
2007
bez vzdělání
4
3
2
1
neúplné zákl. vzdělání
19
20
18
13
1673
1517
1 336
1 069
4
1
1
2
nižší střední odb. vzdělání
116
110
99
72
vyučení (střední odborné vzdělání)
2388
2241
2 001
1 417
84
90
73
50
základní vzdělání + praktická škola nižší střední vzdělání
středošk. bez mat.
- 54 -
Počet uchazečů k 31.12. Vzdělání
2004
2005
2006
2007
ÚSV
221
216
137
117
ÚSO (vyučen + maturita)
233
242
190
134
ÚSO (maturita)
1025
947
801
650
vyšší + bakalářské
69
85
57
62
vysokoškolské + doktorské
242
229
211
165
Celkem
6078
5701
4926
3752
Zdroj: Úřad práce HK
Vysoký počet uchazečů je ve skupině vyučených a ve skupině lidí se základním vzděláním, i když tento počet se od roku 2004 postupně snižuje. Ve skupině vysokoškolsky vzdělaných došlo v roce 2007 oproti roku 2004 k poklesu počtu uchazečů o zaměstnání téměř o 32%.
6.3. Rozhodující zaměstnavatelé Jičína Continental TEVES – závod je součástí významné nadnárodní skupiny CONTINENTAL AG, firma, která se zabývá výrobou brzdových systémů pro automobilový průmysl RONAL CR s.r.o. Jičín - zahraniční strojírenská firma vyrábějící litá hliníková kola pro automobilový průmysl. Od poloviny roku 2000 začala firma také vyrábět sprchové kouty. Oblastní nemocnice Jičín - zdravotnické zařízení je největším zaměstnavatelem nevýrobní sféry. C. S. Cargo a.s. - společnost zabývající se v převážné míře logistikou, skladovou a dopravní činností. Seco GROUP a.s. odštěpný závod 02 AGS (bývalé AGS Jičín a.s.) - Strojírenská společnost zabývající se výrobou techniky pro zemědělce, výrobou vložených válců do motorů a v neposlední řadě také zakázkovou výrobou. AEG components s.r.o. – česká firma zabývající se výrobou kondenzátorů.
- 55 -
Lohmann Rauscher, s r.o. - je pobočným podnikem rakouské firmy s hlavním sídlem v České republice, konkrétně ve Slavkově u Brna. Společnost je významným výrobcem zabývajícím se výrobou medicínských a hygienických výrobků. Česká pošta, s.p. obvod Jičín - jedná se o státní organizaci zabývající se poštovními službami. ČESKÉ DRÁHY a.s. - dopravní organizace zabývající se přepravou osob a nákladů. SpofaDental a.s. - společnost zabývající se výrobou zubních protéz a dentálních hmot. Deprag CZ a.s. - společnost zabývající se vývojem, výrobou a prodejem strojírenské techniky, hlavně pneumatického nářadí. Masokombinát Jičín s.r.o. - společnost zabývající se zpracováním a následným prodejem masa a masných výrobků. Město Jičín – druhý největší zaměstnavatel nevýrobní sféry. MAVE Jičín, a.s. – společnost pro výrobu vajec a jatečných prasat. Vodohospodářská a obch. spol., a.s. – společnost mající v působnosti provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu.
6.4. Nejvýznamnější zaměstnavatelé Hradce Králové Tabulka 14:Hlavní zaměstnavatelé v HK
Zaměstnavatel
Počet zaměstnanců
Činnost
2005
2006
Fakultní nemocnice, HK
4 002
4 049
zdravotnictví
Lesy České republiky s.p.
3 643
3 655
lesnictví
ARROW International, a.s.
940
987
zdravotnická technika
1 017
980
energetika
951
949
správa vodních toků
ČEZ Měření, s.r.o. Povodí Labe, státní podnik Zdroj: Úřad práce v HK
- 56 -
Fakultní nemocnice Hradec Králové – patří k největším zdravotnickým zařízením v ČR, zaměstnává na 4049 zaměstnanců, jsou zde prováděny nejsložitější chirurgické výkony Lesy České republiky s.p. – hlavním posláním je hospodaření v lesích, které jsou ve vlastnictví státu, a správa určených drobných vodních toků ARROW International, a.s. – výroba zdravotnické techniky ČEZ Měření, s.r.o. – montáž a provoz měřících a spínacích přístrojů, sběr a zpracování dat Povodí Labe, státní podnik – správa významných vodních toků, činnosti spojené se zjišťováním a hodnocením stavu povrchových a podzemních vod v oblasti povodí horního a středního Labe a další činnosti. V poslední kapitole jsou porovnány jednotlivé indikátory udržitelného rozvoje.
- 57 -
7. Komparace 7.1. Zaměstnanost a ekonomika Porovnání míry nezaměstnanosti města Jičína, Hradec Králov é a ČR 12 10 8 6 4 2 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Hradec Králové
Jičín
ČR
Graf 14:Porovnání míry nezaměstnanosti města Jičína, HK a ČR Zdroje: Úřad práce Jičín, HK, ČSÚ
Z grafu č. 14 je patrné, že od roku 1994 do roku 1996 byla nezaměstnanost v Jičíně téměř o jedno procento větší než v HK. Pokud srovnáme nezaměstnanost měst Královehradeckého kraje s ČR zjistíme, že nezaměstnanost v ČR je větší než v Královehradeckém kraji. V dalších letech rostla nezaměstnanost obou měst stejným tempem až do roku 1999. Od roku 1999 nezaměstnanost v Jičíně začala postupně klesat ze 7,3 % na 5,4 % v roce 2001. Pokles nezaměstnanosti
byl
způsoben
masivním
přílivem
zahraničních
investic.
Naopak
nezaměstnanost do roku 2000 v HK vzrostla na 7,7 %, což bylo zapříčiněno ekonomickou stagnací většiny českých firem. V roce 2001 počet nezaměstnaných v HK klesl o 1,6 %. Od roku 2001 do roku 2005 nezaměstnanost v Jičíně vzrostla až na 8,8 %. V HK se počet nezaměstnaných
v letech 2001 až 2005 pohyboval kolem 6 %. V ČR od roku 1999
nezaměstnanost rostla poměrně vysokým tempem a to až na 9,9 % v roce 2003 oproti obou městům. V posledních letech míra nezaměstnanosti v obou městech i v ČR postupně klesala.
- 58 -
Tabulka 15: Počty zaměstnavatelů se stavem nad 25 zaměstnanců
stav k 31.12. Město
2005
2006
2007
Jičín
205
198
194
Hradec Králové
470
467
474
Zdroj: Úřad práce Jičín, Hradec Králové
Z tabulky je evidentní, že počet zaměstnavatelů v Jičíně se stavem nad 25 zaměstnanců od roku 2005 klesl o 11 zaměstnavatelů, naopak v Hradci Králové došlo od roku 2006 k nárůstu o 7 zaměstnavatelů. Tabulka 16: Počty zaměstnavatelů v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců)
stav k 31.12 Město
2005
2006
2007
Jičín
1515
1522
1523
Hradec Králové
3926
3922
3960
Zdroj: Úřad práce Jičín, Hradec Králové
Počet zaměstnavatelů v Jičíně v drobném a středním podnikání vzrostl o 8 zaměstnavatelů a v Hradci Králové od roku 2006 vzrostl o 38 zaměstnavatelů. Tabulka 17: Rozdělení uchazečů o zaměstnání dle věku v Jičíně, HK a ČR (v %)
Rok
1998
2001
2004
2006
2007
Město Věková struktura
Jičín HK Jičín HK ČR Jičín HK ČR Jičín HK ČR Jičín HK ČR
do 19 let
8,3
8,2
7,5
6,4
7,8
6,3
6,4
5,9
4,4
5
5
4,6
4,8
4,7
19 - 24 let
27,8
26,3
17,6
18,5
18
14,8
16
15
11
12
13
11,9
12
10,7
25 - 29 let
11,9
12,8
13
15,4 13,7
13,6
14
13
10,8
12
12
9,4
12
10,5
30 - 34 let
9,7
10,6
10,7
11,8 11,1
11,2
12
12
12,4
12
12
12,3
13
12,2
- 59 -
Rok Věková struktura
1998
2001
2004
2006
2007
Jičín HK Jičín HK ČR Jičín HK ČR Jičín HK ČR Jičín HK ČR
35 - 39 let
9,3
7,7
9,7
9,5
10,5
9,7
10
10
10,2
10
10
9,6
9,6
10,4
40 - 44 let
10,2
9,6
9,4
9,6
9,8
9,6
8,4
9,9
10,8
9,2
10
9,7
8,9
10,5
45 - 49 let
9,1
11,5
12,6
12,2 11,8
11,2
11
11
10,5
9,8
11
9
9,9
10,4
50 - 54 let
10,4
9,8
13,1
12,1 12,1
14,5
13
13
16,1
15
14
17,9
15
15,1
55 - 59 let
3,2
3,4
6
4,1
4,6
8,3
8,6
8,1
12,1
12
11
13,6
13
13,0
nad 60 let
0,2
0,2
0,4
0,5
0,4
0,7
1,3
1,1
1,7
2,1
1,8
2
2,7
2,6
Zdroj: Úřad práce Jičín a HK, ČSÚ
Z tabulky č. 17 je evidentní, že počet uchazečů o zaměstnání ve věkové skupině od 19 do 24 let v obou městech i v celé ČR klesá. V roce 2001 ve věkové skupině 25 – 29 let byl počet uchazečů o zaměstnání v Jičíně o 2,4% nižší než v HK. I ve srovnání HK s ČR v roce 2001 ve věkové skupině 25 – 29 let je patrný rozdíl a to o 1,3 % více uchazečů v HK než v ČR. Ve věkových skupinách nad 50 let je tendence k nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání. Největší rozdíl je patrný ve věkové skupině 55 až 59 let, kdy v roce 1998 byl počet uchazečů v Jičíně 3,2 % a v HK 3,4 % a roce 2007 vzrostl počet uchazečů o zaměstnání v Jičíně na 13,6 % a v HK na 13 %. V ČR je evidentní růst počtu uchazečů ve věkové skupině 55 až 59 let, kdy v roce 2001 byl počet uchazečů 4,6 % a v roce 2007 již 13 %. Poznámka: údaje za ČR za rok 1998 nebyly nalezeny.
- 60 -
Rozdělení uchazečů o zaměstnání dle věku v Jičíně a HK v roce 1998 (v %) 26,3 30,0 20,0
12,8
27,8
10,6
8,2
11,5
9,8 3,4
10,0 11,9
8,3
9,6
7,7
9,7
9,3
30 - 34 let
35 - 39 let
10,2
3,2
0,0 do 19 let
19 - 24 let
25 - 29 let
0,2
10,4
9,1
40 - 44 let
Věková struktura
45 - 49 let
50 - 54 let
Jičín
0,2
55 - 59 nad 60 let let
HK
Graf 15:Rozdělení uchazečů o zaměstnání dle věku v Jičíně a HK v roce 1998 (v %) Zdroj: Úřad práce v Jičíně a HK
V roce 1998 byl největší počet uchazečů o zaměstnání ve věkové skupině od 19 do 24 let v obou městech. V HK počet uchazečů činil 26,3 % a v Jičíně 27,8 %. Ve věkové skupině od 25 do 29 let byl počet uchazečů v HK o 0,9 % větší. Další větší nárůst je patrný u věkové skupiny od 45 do 49 let, kdy v HK byl počet uchazečů o zaměstnání o 2,4 % větší než v Jičíně.
- 61 -
Rozdělení uchazečů o zaměstnání dle věku v Jičíně, HK a ČR v roce 2001 (v %) 18 13,7 11,1
12,1
7,8 18,5
20
15,4 11,8
15
6,4
9,5
0,4 ČR
4,1 13
7,5
4,6
12,2 12,1
9,6
17,6
10 5
11,8
10,5 9,8
10,7
9,7
9,4
12,6
0,5
13,1 6
0,4
0
HK Jičín
do 19 19 - 25 - 30 - 35 - 40 - 45 - 50 - 55 - nad let 24 let 29 let 34 let 39 let 44 let 49 let 54 let 59 let 60 let Věková kategorie
Jičín
HK
ČR
Graf 16:Rozdělení uchazečů o zaměstnání dle věku v Jičíně, HK a ČR v roce 2001 (v %) Zdroj: Úřad práce Jičín a HK, ČSÚ
Z grafu č. 16 je evidentní, že největší je počet uchazečů o zaměstnání ve věkové skupině od 19 do 24 let, kdy v Jičíně je to 17,6 % v HK 18,5 % a v celé ČR 18 %. Ve věkové skupině od 25 do 29 let je nejvíce uchazečů o zaměstnání v HK a to 15, 4 % v ČR je to o 1,7 % než v HK a v Jičíně je nejméně uchazečů o zaměstnání a to 13 %. Další větší počet uchazečů o zaměstnání je patrný u věkových skupiny od 45 let do 54 let. Kdy ve věkové skupině od 45 do 49 let je největší počet uchazečů o zaměstnání v Jičíně, poté následuje HK a ČR. Ve věkové skupině nad 60 let je počet uchazečů velice nízký a pohybuje se kolem 0,4 %.
- 62 -
Rozdělení uchazečů o zaměstnání dle věku v Jičíně, HK a ČR v roce 2007 (v %)
17,9 13,6
12,3
11,9
9,6
9,4
9,7
9,0
4,6 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0
15,1 10,7
10,5
12,2
10,4
13 2,0
10,4 10,5
4,7 15,3 11,7
11,6
12,5 9,6
8,9
4,8
2,6 13,0
9,9 2,7
do 19 19 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 nad 60 let let let let let let let let let let
Věková struktura
HK
ČR
Jičín
Graf 17:Rozdělení uchazečů o zaměstnání dle věku v Jičíně, HK a ČR v roce 2007 (v %) Zdroj: Úřad práce Jičín a HK, ČSÚ
Z grafu č. 17 je patrné, že počet uchazečů o zaměstnání v roce 2007 ve věkové skupině od 25 do 29 let byl v HK o 2,2 % větší než v Jičíně. V ČR činil počet uchazečů o zaměstnání ve stejné věkové skupině pouhých 10,7 %. Ve věkové skupině od 50 do 54 let byl počet uchazečů o zaměstnaní v Jičíně o 2,6 % větší než v HK a o 2,8 % větší než v ČR. Pokud srovnáme oba grafy rok 2001 a 2007 zjistíme, že v roce 2007 došlo k velkému snížení počtu uchazečů o zaměstnání ve věkové skupině od 19 do 24 let. Dále došlo k vysokému nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání ve věkových skupinách nad 50 let v roce 2007.
- 63 -
7.2. Demografický vývoj Tabulka 18: Porovnání vývoje věkové struktury obyvatelstva HK a Jičína (v %)
Rok
2000
Kategorie
Muži
Ženy
Jičín HK
2003 ČR
Jičín HK
2005 ČR
Jičín HK
2007 ČR
Jičín HK
ČR
0 - 14
17,7
15,8 17,1
16,2
15,0 16,0
15,0
14,4 15,4
13,8
13,7 14,9
15 - 64
71,8
71,2 67,6
72,5
71,2 67,7
73,3
71,3 67,6
74,4
71,1 67,0
65 +
10,5
13,0 15,3
11,3
13,8 16,2
11,8
14,4 17,0
11,9
15,2 18,1
0 - 14
15,2
13,8 15,4
14,0
12,6 14,4
13,7
12,1 13,9
12,4
11,8 13,6
15 - 64
68,3
68,6 63,2
69,0
68,9 63,3
69,3
68,7 63,1
70,1
68,1 62,3
65 +
16,5
17,6 21,4
16,8
18,5 22,2
17,0
19,2 23,0
17,5
20,1 24,1
Zdroj: Úřad práce Jičín a HK
Z tabulky č. 18 je zřetelné, že počet mužů i počet žen v Jičíně, HK i celé ČR ve věkové kategorii od 0 do 14 let od roku 2000 do roku 2007 klesá. Počet mužů ve věkové kategorii od 15 do 64 let má v Jičíně vzrůstající tendenci a v HK do roku 2005 počet obyvatelstva také rostl, ale v následujících letech počet obyvatel klesá a v ČR se pohybuje na přibližně stejné úrovni. Vývoj žen ve věkové kategorii od 15 do 64 let v obou městech i v ČR byl vyrovnaný až na rok 2007, kdy došlo ke zvýšení počtu obyvatelstva v Jičíně a ke snížení počtu obyvatelstva v HK a v ČR. Výrazný nárůst počtu žen je vidět ve věkové skupině nad 65 let, kdy v HK se rychleji zvyšuje počet žen než v Jičíně. Také v celé ČR republice je zřetelný vysoký nárůst počtu žen ve věku nad 65 let.
- 64 -
7.3. Životní prostředí 7.3.1. Odpady
Jičín
Papír
HK Jičín
Plasty
Sklo
Množství vytříděných složek odpadu Jičína a HK
Jičín
2004
HK
2003 2002
HK 0
200
400
600
800
1000
1200
1400
Množství odpadu v tunách
Graf 18:Množství vytříděných složek odpadu Jičína a HK Zdroj: Odbor životního prostředí Jičín a HK
Z grafu je zřejmý vysoký nárůst vyseparovaného papíru v HK v roce 2004 oproti předchozím letům, tento trend je i v Jičíně. V Jičíně bylo největší množství vytříděného skla v roce 2004, naopak v HK v roce 2004 bylo nejnižší množství vyseparovaného skla. Vytříděné množství plastů bylo v obou městech na téměř stejné úrovni. 7.3.2. Ovzduší Ovzduší v Jičíně nepatří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Zlepšení kvality ovzduší je způsobeno změnou paliva u velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší. Problém s kvalitou ovzduší nastává pouze v zimním období, kdy řady domů ještě používá lokální topeniště na tuhá paliva, která zhoršují kvalitu ovzduší. Dalším problém zůstává zvyšující se podíl emisí z mobilních zdrojů znečišťování ovzduší, z čehož vyplývá, že doprava
je dominantním zdrojem emisí v případě oxidu dusíku, oxidu uhelnatého
a uhlovodíku. V Jičíně, ale nedochází k žádnému měření znečišťujících látek. Město Hradec Králové patří mezi města se střední imisní zátěží. V HK se nachází 4 zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší, mezi které patří Wiegel CZ žárové zinkování s.r.o., Nátěrové hmoty s.r.o., Brzdové automobilové kotouče s.r.o., BEZ MOTORY a.s. - 65 -
Dále ještě 28 velkých zdrojů znečišťování a 137 kotelen. Významnými zdroji znečišťování jsou hlavně domácí topeniště jako ve městě Jičíně. Na rozdíl od města Jičína je v HK prováděno měření znečištění ovzduší v automatické měřící stanici v Sukových sadech, v ulici Brněnská a v observatoři na Novém Hradci Králové. Povolená mez zdravotních rizik pro obyvatele města HK není překročena v žádné oblasti.
- 66 -
Závěr Trvale udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby.“ Udržitelný rozvoj znamená především rovnováhu mezi třemi základními oblastmi našeho života (ekonomikou, sociálními aspekty a životním prostředím). Těmito oblastmi se zabývá několik kapitol této práce. Udržitelný rozvoj je podmíněn kvalitou veřejné správy, kterou se na místní úrovni zabývá Agenda 21. Agenda 21 se zabývá principy udržitelného rozvoje v globálním měřítku a je koncepcí pro vytvoření Místní Agendy 21 (MA21). Složitý proces, o který se MA21 snaží zkvalitněním veřejné správy, zapojením občanů a využíváním všech dosažených poznatků o udržitelném rozvoji zvyšovat kvalitu života ve všech oblastech. Cílem práce byla analýza a zhodnocení možných disparit mezi městy Jičínem a Hradcem Králové a zároveň srovnání se situací v České republice. Analýza jednotlivých indikátorů byla zpracována v poslední kapitole. V podkapitole nazvané zaměstnanost a ekonomika byla srovnávána nezaměstnanost města Jičína, Hradce Králové a České republiky. Z této analýzy bylo zjištěno, že od roku 1994 do 1996 byla největší nezaměstnanost v ČR. V roce 1999 dosáhla míra nezaměstnanosti nejvyšší hodnoty v Hradci Králové. Po roce 1999 začala míra nezaměstnanosti v Jičíně i Hradci Králové klesat. Tento pokles počtu nezaměstnaných byl způsoben masivním přílivem zahraničních investic, naopak v České republice míra nezaměstnanosti rostla, což bylo způsobeno
snižováním
počtu
zaměstnanců
v podnicích
těžby
nerostných
surovin
a v podnicích výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody a to hlavně v krajích s dlouhodobě vysokou nezaměstnaností obyvatelstva tj. v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Po roce 2001 došlo v Jičíně k nárůstu počtu nezaměstnaných, tento růst se zastavil až v roce 2005 na 8,8 %. V ČR se míra nezaměstnanosti pohybovala okolo 9 % jako v Jičíně. V Hradci Králové počet nezaměstnaných klesl na hranici 4 %. Dále byl porovnáván vývoj počtu zaměstnavatelů se stavem nad 25 zaměstnanců a počet zaměstnavatelů v drobném a středním podnikání pouze v Jičíně a Hradci Králové. Z údajů bylo zjištěno, že počet zaměstnavatelů se stavem nad 25 zaměstnanců v Jičíně od roku 2005 - 67 -
do roku 2007 se snížil o 11 zaměstnavatelů, naopak v Hradci Králové došlo k jeho růstu. V drobném a středním podnikání došlo ke zvýšení počtu zaměstnavatelů v obou městech. Poté bylo sledováno rozdělení uchazečů o zaměstnání dle věku v Jičíně, Hradci Králové a České republice. Ve věkové skupině do 19 let byl evidentní pokles uchazečů o zaměstnání jak v České republice, tak i v obou městech. Stejné tendence byly patrné i ve věkové skupině od 19 do 24 let. Tento pokles byl ovlivněn zvýšeným zájmem mladých lidí o studium na středních a vysokých školách. Naopak vysoký přírůstek uchazečů o zaměstnání je zřejmý ve věkových skupinách od 50 do 54 let a od 55 do 59 let. Tento růst je způsoben probíhajícími posuny ve věkové skladbě pracujících, kdy čtvrtina všech zaměstnaných jsou osoby nad 50 let. Demografický vývoj od roku 2000 do roku 2007 ukazuje na pokles počtu mužů i žen ve věkové skupině od 0 do 14 let a to jak v Jičíně, Hradci Králové, tak i v celé České republice. Počet můžu a žen ve věkové kategorii od 15 do 64 let má v Jičíně vzrůstající tendenci, naopak v Hradci Králové dochází k poklesu počtu mužů a žen, a v České republice je počet mužů a žen na přibližně stejné úrovni. Výrazný nárůst počtu žen a mužů je zřejmý ve věkové skupině nad 65 let v Královehradeckém kraji i celé České republice. V dlouhodobém vývoji je evidentní pokles dětské složky, naopak roste podíl složky poproduktivní a stejně jako ve většině vyspělých zemí dochází k demografickému stárnutí obyvatelstva. V podkapitole životní prostředí bylo zjištěno, že množství vyseparovaného papíru v obou městech neustále stoupá, naopak klesá množství vytříděného skla v Hradci Králové. Kvalita ovzduší v Jičíně je na dobré úrovni, to je způsobeno hlavně změnou paliva u velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší. Město Hradec Králové patří mezi města se střední imisní zátěží. Hlavními znečišťovateli ovzduší jsou Wiegel CZ žárové zinkování s.r.o., Nátěrové hmoty s.r.o., Brzdové automobilové kotouče s.r.o., BEZ MOTORY a.s. a dalších několik větších znečišťovatelů ovzduší. Povolená mez zdravotních rizik pro obyvatele města HK není překročena v žádné oblasti, což je neustále měřeno v několika automaticky měřících stanicích. V závěru lze dodat, že vývoj jednotlivých ukazatelů v Jičíně a Hradci Králové byl velmi podobný. Větší rozdíly byly patrné pouze u nezaměstnanosti a to i v porovnání s ČR. - 68 -
POUŽITÁ LITERATURA 1. ADAMČÍK, S. Regionální politika a management regionů, obcí a měst. Ostrava: Vysoká škola báňská, 2000. ISBN 80-7078-837-2. 2. Agenda
21
[online].
2006-
[cit.
2009-03-20].
Dostupný
z
WWW:
. 3. BLAŽEK, J., UHLÍŘ, D. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0384-5. 4. Český statistický úřad [online]. 2009 Dostupný z WWW: . 5. MAIER, K., ČTYROKÝ, J. Ekonomika územního rozvoje. Praha: Grada Publishing, 2000. ISBN 80-7169-644-7. 6. MAYLOR, Harvey. Project Management [s.1] : Pearson Education, 2003, ISBN 0273 65541-8. 7. MOLDAN, Bedřich, HÁK, Tomáš, KOLÁŘOVÁ, Hana. K udržitelnému rozvoji ČR
[online].
2002-
[cit.
2009-03-20].
Dostupný
z
WWW:
. 8. O místní Agendě 21 [online]. 2006- [cit. 2009-03-24]. Dostupný z WWW: . 9. Plán odpadového hospodářství původce odpadů města Jičín [online]. 2005. Praha 6:
ISES,
s.
r.
o.,
2005
[cit.
2007-04-06].
Dostupný
z
WWW:
. 10. Principy udržitelného rozvoje území [online]. 2006- [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: .
- 69 -
11. Profil města Hradce Králové 2006 : Historie města [online]. 2007- [cit. 2009-0326].
Dostupný
z
WWW
:. 12. REKTOŘÍK, J. a KOL. Strategie rozvoje měst, obcí, regionů, organizací. Brno: MU, 1999. ISBN 80-210-2126-8. 13. RYNDA, Ivan. Trvale udržitelný rozvoj [online]. 2006-11-22 [cit. 2009-03-20]. Dostupný
z
WWW:
pub2.nsf/$pid/MZPMSFHV0HSB/$FILE/tur.pdf>. 14. Společné evropské indikátory [online]. 2005- [cit. 2009-03-25]. Dostupný z WWW: . 15. Strategický plán rozvoje města Jičína. Bermangroup. [s.1.] : [s.n.], [2004]. 85 s. 16. Trvale udržitelný rozvoj [online]. 2002- [cit. 2009-03-21]. Dostupný z WWW: . 17. Udržitelný rozvoj [online]. 2004- [cit. 2009-03-25]. Dostupný z WWW: . 18. Udržitelný rozvoj [online]. 2005- [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: . 19. Úřad
práce
v
Hradci
Králové
[online].
2009.
Dostupný
z
WWW:
. 20. Úřad
práce
v
Jičíně
[online].
2009
Dostupný
z
WWW:
. 21. ŽÍTEK, V. Regionální ekonomie a politika I. Brno: Masaryková univerzita, 2002. ISBN 80-210-2767-3.
- 70 -
Seznam tabulek Tabulka 1: Přehled společných evropských indikátorů.......................................................... 22 Tabulka 2: Vývoj počtu obyvatel.......................................................................................... 33 Tabulka 3: Vývoj věkové struktury obyvatelstva .................................................................. 34 Tabulka 4: Vzdělanostní struktura obyvatelstva - porovnání vybraných kategorií ................. 35 Tabulka 5: Pohyb obyvatestva ve městě ............................................................................... 36 Tabulka 6: Vývoj počtu obyvatel.......................................................................................... 37 Tabulka 7: Vývoj věkové struktury obyvatelstva .................................................................. 39 Tabulka 8: Pohyb obyvatelstva ve městě .............................................................................. 39 Tabulka 9: Průměrné roční koncentrace polétavého prachu, oxidu siřičitého a oxidu dusíku (µg/m3)......................................................................................................................... 48 Tabulka 10: Rozdělení uchazečů o zaměstnání dle věku ....................................................... 51 Tabulka 11: Rozdělení uchazečů o zaměstnání podle dosaženého vzdělání........................... 52 Tabulka 12: Rozdělení uchazečů o zaměstnání dle věku ....................................................... 54 Tabulka 13: Rozdělení uchazečů o zaměstnání podle dosaženého vzdělání........................... 54 Tabulka 14:Hlavní zaměstnavatelé v HK.............................................................................. 56 Tabulka 15: Počty zaměstnavatelů se stavem nad 25 zaměstnanců ....................................... 59 Tabulka 16: Počty zaměstnavatelů v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců)................................................................................................................ 59 Tabulka 17: Rozdělení uchazečů o zaměstnání dle věku v Jičíně, HK a ČR (v %) ................ 59 Tabulka 18: Porovnání vývoje věkové struktury obyvatelstva HK a Jičína (v %).................. 64
Seznam grafů Graf 1: Vývoj počtu obyvatel ............................................................................................... 34 Graf 2: Vývoj věkové struktury obyvatelstva........................................................................ 36 Graf 3: Vývoj počtu obyvatel v Hradci Králové.................................................................... 38 Graf 4: Vývoj věkové struktury obyvatelstva........................................................................ 38 Graf 5: Celková produkce odpadů města Jičína v období 2000 - 2004 .................................. 42 Graf 6: Celková produkce odpadů města Jičína v období 2000 - 2004 ................................. 42 Graf 7:Separovaný sběr města Jičín v období 2002 - 2004.................................................... 43 Graf 8:Množství vytříděných složek odpadu (v tunách) ........................................................ 45 Graf 9:Průměrné roční koncetrace polétavého prachu (µg/m3) ............................................. 48 Graf 10:Průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého (µg/m3).............................................. 49 Graf 11:Průměrné roční koncentrace oxidů dusíku (µg/m3).................................................. 49 - 71 -
Graf 12:Míra nezaměstnanosti v Jičíně v letech 1994 - 2007 (v %)....................................... 50 Graf 13: Míra nezaměstnanosti v Hradci Králové v letech 1994 - 2007................................. 53 Graf 14:Porovnání míry nezaměstnanosti města Jičína, HK a ČR ......................................... 58 Graf 15:Rozdělení uchazečů o zaměstnání dle věku v Jičíně a HK v roce 1998 (v %)........... 61 Graf 16:Rozdělení uchazečů o zaměstnání dle věku v Jičíně, HK a ČR v roce 2001 (v %).... 62 Graf 17:Rozdělení uchazečů o zaměstnání dle věku v Jičíně, HK a ČR v roce 2007 (v %).... 63 Graf 18:Množství vytříděných složek odpadu Jičína a HK.................................................... 65
- 72 -
Seznam zkratek ČR – Česká republika HK – Hradec Králové WCED – World Commission on Environment and Development OSN – Organizace spojených národů UNDP - United Nations Development Program UNEP - United Nations Environmental Program USA – Spojené státy americké ŽP – životní prostředí OECD - Organization for Economic Cooperation and Development MA21 – Místní agenda 21 SKO – směsný komunální odpad A.S. – akciová společnost S.R.O. – společnost s ručením omezeným
- 73 -
