UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO SPRÁVNÍ


1 UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO SPRÁVNÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE 2009 Bc. Jitka Albrechtová2 Univerzita Pardubice ...
Author:  Eduard Říha

0 downloads 7 Views 1MB Size

Recommend Documents


Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko-správní
1 Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Analýza vybraných faktorů ovlivňujících dlouhověkost Veron...

Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko-správní
1 Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Integrovaný systém jakosti Hana Pešková Diplomová p...

Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko-správní
1 Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Investiční certifikáty obchodované na BCPP Michaela Trubačov&aacu...

Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko-správní
1 Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Sociální a ekonomické aspekty inkluze ve vzdělávací...

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ
1 UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2010 Eliška Sobotková2 UNIVERZITA ...

Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko-správní
1 Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Analýza nezaměstnanosti ve vybraném regionu ČR Monika Bláhov&aacu...

Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko-správní
1 Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Pojištění motorových vozidel na českém trhu Bc. Linda Vald...

Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko-správní
1 Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Finance v podniku se zahraniční majetkovou účastí David Suchan Ba...



UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO – SPRÁVNÍ

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2009

Bc. Jitka Albrechtová

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko - správní

Komparace indikátorů udržitelného rozvoje na zvoleném příkladě Bc. Jitka Albrechtová

Diplomová práce 2009

Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracovala samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Byla jsem seznámen s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skutečností, že Univerzita Pardubice má právo na uzavření licenční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávněna ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutečné výše. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Univerzitní knihovně.

V Pardubicích dne 20. 4. 2009

Jitka Albrechtová

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu mé práce, panu Ing. Robertu Baťovi, Ph.D. za poskytnutí cenných připomínek a za jeho podporu při vytváření této práce. Dále děkuji pracovníkům Úřadu práce v Jičíně a Hradci Králové za ochotu a vstřícnost při poskytování informací a v neposlední řadě děkuji všem svým blízkým, kteří mě podporovali při tvorbě mé diplomové práce.

ANOTACE Diplomová práce je zaměřena na analýzu a zhodnocení možných disparit mezi městy Jičínem a Hradcem Králové a zároveň na srovnání se situací v České republice. Práce se zabývá pojmy jako je Agenda 21, udržitelný rozvoj a jeho indikátory. V další části práce jsou analyzovány a komparovány vybrané indikátory jako je demografický vývoj, životní prostředí a nezaměstnanost. KLÍČOVÁ SLOVA komparace, udržitelný rozvoj, indikátor, disparita, Jičín, Hradec Králové TITLE Comparison of selected indicators of maintable development on specific example ANNOTATION Diploma work is focused on analysis and evaluation possible disparity between town Jičín and Hradec Králové together comparison with situation in Czech republic. The work deal with conception such as Agenda 21, maintable development and his indicators. In next part is analysis and compare selected indicators such as demographic progress, environment and unemployment. KEYWORDS comparison, mainteble development, indicator, disparity, Jičín, Hradec Králové

OBSAH ÚVOD............................................................................................................................ 10 1.

UDRŽITELNÝ ROZVOJ................................................................................... 11 1.1.

Podstata koncepce............................................................................................. 12

1.2.

Slabá udržitelnost.............................................................................................. 12

1.3.

Silná udržitelnost, ............................................................................................. 13

1.4.

Tři pilíře udržitelného rozvoje........................................................................... 13

1.5.

Indikátory trvale udržitelného rozvoje ............................................................... 17

1.5.1.

Charakteristika indikátorů ......................................................................... 17

1.5.2.

Vývoj indikátorů ....................................................................................... 18

1.5.3.

Problémy spojené s rozvojem indikátorů ................................................... 19

1.6.

Evropské indikátory.......................................................................................... 20

1.6.1. 2.

Přehled společných evropských indikátorů ............................................... 22

AGENDA 21........................................................................................................ 23 2.1.

3.

Místní Agenda 21.............................................................................................. 28 RÁMCOVÁ TYPOLOGIE ................................................................................ 31

3.1.

Jičín .................................................................................................................. 31

3.2.

Hradec Králové................................................................................................. 32

4.

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ .............................................................................. 33 4.1.

Jičín .................................................................................................................. 33

4.2.

Hradec Králové................................................................................................. 37

5.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..................................................................................... 41 5.1.

Nakládání s odpady v Jičíně ............................................................................. 41

5.2.

Nakládání s odpady v Hradci Králové ............................................................... 44

5.3.

Ovzduší Jičín .................................................................................................... 46

5.4.

Ovzduší HK ...................................................................................................... 46

6.

ZAMĚSTNANOST A EKONOMIKA............................................................... 50 6.1.

Charakter Jičína ................................................................................................ 50

6.1.1.

Nezaměstnanost v Jičíně............................................................................ 50

6.1.2.

Vývoj struktury nezaměstnaných v Jičíně .................................................. 51

6.2.

Charakter HK.................................................................................................... 52

6.2.1.

Nezaměstnanost v HK ............................................................................... 53

6.2.2.

Vývoj struktury nezaměstnaných v Hradci Králové ................................... 54

6.3.

Rozhodující zaměstnavatelé Jičína .................................................................... 55

6.4.

Nejvýznamnější zaměstnavatelé Hradce Králové .............................................. 56

7.

KOMPARACE.................................................................................................... 58 7.1.

Zaměstnanost a ekonomika ............................................................................... 58

7.2.

Demografický vývoj ......................................................................................... 64

7.3.

Životní prostředí ............................................................................................... 65

7.3.1.

Odpady ..................................................................................................... 65

7.3.2.

Ovzduší..................................................................................................... 65

ZÁVĚR.......................................................................................................................... 67

Úvod Pro zpracování diplomové práce byla zvolena ke vzájemnému porovnání dvě města královehradeckého kraje. Město Jičín, které je považováno za bránu do Českého ráje a pyšní se svou bohatou historickou minulostí a druhým městem je Hradec Králové - centrum regionu s téměř 100 000 obyvateli, kteří se převážně zabývají terciérní sférou. Hlavním cílem diplomové práce je zhodnocení možných disparit v rámci kraje. Použité informační zdroje pochází z Úřadu práce v Jičíně a Hradce Králové, z odboru životního prostředí městského úřadu v Jičíně, z internetových stránek Českého statistického úřadu a také z výsledků Sčítání lidu, bytů a domů v roce 2001. První a druhá kapitola diplomové práce je zaměřena na charakteristiku udržitelného rozvoje, jeho indikátory a na Agendu 21. V dalších kapitolách je pozornost věnována rámcové typologii jednotlivých měst. V následující kapitole jsou popsány základní demografické trendy např. vývoj počtu obyvatelstva a jeho pohyb ve městě a vzdělanostní struktura obyvatelstva města Jičína a Hradce Králové. Další kapitola diplomové práce je věnována problematice životního prostředí, která je zaměřena na odpadové hospodářství a kvalitu ovzduší. Předposlední kapitola se zabývá vývojem nezaměstnanosti a ekonomikou. Práce je zaměřena na vývoj míry nezaměstnanosti za posledních třináct let a na strukturu nezaměstnaných v obou městech. Poslední kapitola diplomové práce je určena pro srovnání a zhodnocení rozdílnosti mezi jednotlivými indikátory udržitelného rozvoje města Jičína, Hradce Králové a ČR.

- 10 -

1. Udržitelný rozvoj Definice trvale udržitelného rozvoje pochází přímo ze World Commission on Environment and Development (WCED): „Trvale udržitelný rozvoj je takovým rozvojem, který naplňuje potřeby přítomných generací, aniž by ohrozil schopnost naplňovat je i generacím budoucím.“ Zprává WCED dále upřesňuje, že termínem „potřeby“ se myslí základní potřeby vždy těch nejchudších obyvatel planety. V opačném případě by se pojem potřeby mohl statisticky dezintepretovat: ač by se globální stav mohl jevit relativně v pořádku, následky případné katastrofy by nejvýrazněji nesly nejchudší skupiny obyvatel (např. přímořské populace rozvojových států v případě výraznějšího stoupání hladin oceánů, kdy by se vyspělé země s tímto defektem dokázaly relativně úspěšně vyrovnat). V podstatě mezi takové potřeby lze počítat především dostatečné množství jídla, pitné vody, odpovídající přístřeší, základní úroveň lékařských a vzdělávacích služeb a kvalitní životní prostředí. 1 Heslem tohoto pojetí trvale udržitelného rozvoje se stal citát Antoina de Saint-Exupéry: „Nedědíme Zemi po našich předcích, nýbrž si ji vypůjčujeme od našich dětí.” Podmínkou rozvoje je zachování možností rozvoje; základní možností je přitom zachování přírodních podmínek v místním měřítku i v celé biosféře. Celá Zpráva proto podrobněji rozebírá přírodní, sociální a další podmínky a změny nutné pro udržitelný rozvoj na planetě Zemi. 3 Udržitelný rozvoj znamená především rovnováhu - rovnováhu mezi třemi základními oblastmi našeho života (ekonomikou, sociálními aspekty a životním prostředím), také rovnováhu mezi zeměmi, různými společenskými skupinami, dneškem a budoucností apod. 2 (Trvale) udržitelný rozvoj je komplexní soubor strategií, které umožňují pomocí ekonomických prostředků a technologií uspokojovat lidské potřeby, materiální, kulturní i duchovní, při plném respektování environmentálních limitů; aby to bylo v globálním

1

Trvale udržitelný rozvoj [online]. 2002[cit. 2009-03-21]. . 2

Udržitelný rozvoj [online]. 2004- [cit. 2009-03-25]. Dostupný z WWW: .

- 11 -

Dostupný

z

WWW:

měřítku současného světa možné, je nutné redefinovat na lokální, regionální i globální úrovni jejich sociálně-politické instituce a procesy.3 Cesta k udržitelnému rozvoji je podle výše uvedené definice podmíněna kvalitou veřejné správy, kterou se na lokální a regionální úrovni zabývá místní Agenda 21. Řešení problémů i tvorba rozvojových plánů, které mají směrovat k udržitelnosti, vyžaduje respektování určitých principů. Základní principy udržitelného rozvoje obsahuje dokument Agenda 21, o které bude zmínka ve třetí kapitole. 3

1.1. Podstata koncepce Podstatou koncepce trvale udržitelného rozvoje je integrace několika základních dimenzí civilizačního rozvoje. Udržitelnost rozvoje znamená, že musí být splněno několik základních podmínek. Každý rozvojový záměr musí být především průchodný ekonomicky, musí zaručovat trvalý ekonomický přínos. Druhou podmínkou je přijatelnost po stránce lidského a sociálního rozvoje. Záměr musí přispět k rozvoji lidské osobnosti, nesmí znamenat zátěž pro sociálně slabší vrstvy nebo přinést jakékoliv společenské napětí. Rozvoj musí být také ekologicky únosný, tzn. nesmí být významně snížena schopnost ekosféry poskytovat lidské společnosti potřebné služby a statky. Únosná kapacita prostředí a přírodních zdrojů nesmí být překročena. 4 Dnes je někdy v ekonomii rozlišována tzv. slabá a silná trvalá udržitelnost.

1.2. Slabá udržitelnost Znamená, že v budoucnu nedojde ke snížení celkové ekonomické hodnoty zdrojů i produktů z nich získaných, tj. připouští, že z primárních, neobnovitelných zdrojů je možné čerpat, pokud ovšem je vytvořena příslušná protihodnota (tj. čerpání neprobíhá ztrátově). Takto získaný výrobek po skončení doby svého užívání musí být beze zbytku recyklován, aby nedocházelo ke ztrátám.

3

RYNDA, Ivan. Trvale udržitelný rozvoj [online]. 2006-11-22 [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW:

. 4

Udržitelný rozvoj [online]. 2005- [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: .

- 12 -

1.3. Silná udržitelnost, Je pokládána v krátkodobém i střednědobém hledisku za obtížně realizovatelnou, vyžaduje nesnižující se hodnotu zdrojů, tedy princip silné udržitelnosti umožňuje čerpat jen obnovitelné zdroje, neobnovitelné jako zdroj energie vůbec neuvažuje.

1.4. Tři pilíře udržitelného rozvoje Z definice udržitelného rozvoje se odvozují tři pilíře udržitelnosti: a) environmentální, b) sociální, c) ekonomický. Všechny tyto pilíře by měly být ve vzájemné rovnováze. Princip udržitelného rozvoje v území se nejčastěji uplatňuje v environmentálním pilíři při argumentaci týkající se hospodaření s přírodními zdroji. Snad nejdelší zkušenost s udržitelným hospodařením má lesní hospodářství, které odedávna musí reflektovat mnohočetnost funkcí lesa. Zkušenosti lesních hospodářů se proto staly cenným základem pro vytváření institucí zajišťujících udržitelnost ve vztahu k přírodnímu prostředí. Ve většině vyspělých zemí se tak zejména v poslední třetině 20. století postupně vytvořila institucionální základna pro ochranu přírodních složek životního prostředí jako celku, založená především na předpisech a finančních nástrojích vytvořených státy.5 Aplikace socio-ekonomických aspektů udržitelného rozvoje je zatím méně robustní (pevná, odolná). To se projevuje v podstatně slabším institucionálním zázemí pro sledování a prosazování sociálního a ekonomického pilíře udržitelného rozvoje. V praxi rozhodování o územním rozvoji se sociální a ekonomická hlediska uplatňují spíše intuitivně, přičemž

5

Principy udržitelného rozvoje území [online]. 2006- [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: .

- 13 -

převládají spíše „praktická“, tedy krátkodobá hlediska, odpovídající politickým prioritám vztaženým k periodizaci volebních období a kriteriím tržní ekonomiky a zákonitostem kapitalismu řídícího se dobou ekonomické návratností investic. Proti „absolutním“ institucionálním kriteriím ochrany přírody a životního prostředí tak v praxi stojí proměnlivé potřeby v sociální oblasti interpretované politiky a momentální ekonomické zájmy investorů. Paradoxně tak dochází k protikladu mezi zájmy ekonomiky tak, jak je vnímána podnikateli, a zájmy ekonomické udržitelnosti.6 „Zatímco panuje shoda o hlavních indikátorech environmentálního pilíře udržitelného rozvoje, cíle ekonomického a sociálního pilíře jsou daleko méně jasné. Není například jasné, jaká míra růstu ekonomiky, konkurenceschopnosti či jaká míra nezaměstnanosti je udržitelná.“6 a) Enviromentální pilíř Pro trvalou fyzickou udržitelnost vývoje fyzického životního prostředí musí toky materiálu a energie splňovat tři podmínky:  intenzita využívání obnovitelných zdrojů nepřesahuje rychlost jejich regenerace,  intenzita využívání neobnovitelných zdrojů nepřesahuje rychlost, s níž jsou vyvíjeny  jejich trvale udržitelné obnovitelné náhrady,  intenzita znečišťování nepřesahuje asimilační kapacitu životního prostředí Dosavadní vývoj moderní průmyslové společnosti tyto podmínky nesplňuje. Její ekonomický růst a jím zprostředkovaný sociální vzestup je založen na spotřebovávání neobnovitelných, zejména energetických zdrojů a na extenzivním využívání území pro stavby a výrobní činnosti, aniž by docházelo k adekvátní kompenzaci v podobě navracení odpovídajících ploch území do přirozeného nepoškozeného stavu. Zvrátit tento nežádoucí vývoj se snaží s jistými patrnými výsledky řada legislativních opatření na národní úrovni,

6

Principy udržitelného rozvoje území [online]. 2006- [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: .

- 14 -

směrnic Evropské unie a mezivládních dohod v celosvětovém měřítku. Opatření směřují především ke snižování zátěže znečištěním životního prostředí. V územním aspektu se týkají ochrany vybraných zvláště cenných částí území, pro něž stanovují omezení týkající se jejich možného hospodářského využití. Poměrně nejrozvinutější institucionální a vědeckovýzkumné základně environmentální stránky udržitelnosti odpovídá i monitoring sledující řadu indikátorů. V celosvětovém měřítku se ukazuje, že největší péči kvalitě životního prostředí věnují sociálně a ekonomicky vysoce rozvinuté země. Tytéž země ale spotřebovávají také relativně i absolutně největší část neobnovitelných přírodních zdrojů, často na úkor ekonomicky méně vyvinutých zemí a regionů a za cenu enormního poškozování životního prostředí v těchto zemích a regionech. Existující a rostoucí ekonomické a sociální disparity se tak propisují i do disparit fyzického životního prostředí.7 Zajištění environmentálního rozměru udržitelnosti rozvoje v území v regionálním a lokálním měřítku zajišťují především normativní nástroje uplatňované v národních systémech ochrany přírodního prostředí a prostřednictvím jejich závazné aplikace jako limitů využití území i v územním plánování. V zemích Evropské unie se pro prosazení environmentálního aspektu udržitelnosti vyvinuly některé společné celoevropské nástroje, jmenovitě EECONET a NATURA 2000.8 b) Sociální pilíř K trvalé sociální udržitelnosti musí být kombinace populace, kapitálu a technologie ve společnosti konfigurována tak, aby životní úroveň každého jednotlivce byla adekvátní a bezpečná. Sociální rozměr udržitelnosti lze vyjádřit jako sociální soudržnost (kohezi). Pro porovnání sociální soudržnosti sleduje Rozvojový program OSN (United Nations Development Program, UNDP) pro všechny členské státy OSN tzv. index lidského rozvoje. Index je vícerozměrným údajem složeným ze tří dílčích indikátorů o stejné významové váze:

7

Principy udržitelného rozvoje území [online]. 2006- [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: 8

Principy udržitelného rozvoje území [online]. 2006- [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: .

- 15 -

 předpokládaná délka života při narození,  přístup ke vzdělání (podíl gramotných v dospělé populaci a průměrná doba školního vzdělávání),  hrubý produkt na obyvatele. UNDP soustavně shromažďuje od členských zemí potřebné podklady a dlouhodobě sleduje vývoj těchto tří indikátorů. Ukazuje se, že v Evropě je na národní úrovni úzký vztah mezi stupněm ekonomického rozvoje a mírou stability demokratických institucí na jedné straně a indexem lidského rozvoje na straně druhé. Rozdíly mezi evropskými státy pramení především z různých úrovní příjmů a částečně též z rozdílů v předpokládané délce života.9 c) Ekonomický pilíř Ekonomická stránka udržitelnosti je úzce propojena se stránkou sociální. Hlavní proud ekonomické vědy a zejména ekonomická praxe se zatím zabývá především otázkou ekonomického růstu a hledá cesty, jak tohoto růstu pokud možno trvale dosahovat. Právě v oblasti ekonomiky je tedy nejčastěji rozvoj více méně automaticky ztotožňován s růstem. Za pozitivní z hlediska udržitelnosti v této souvislosti lze považovat, pokud se ekonomického růstu dosahuje intenzifikací, technologickou či organizační inovací, vyšší kvalitou a produktivitou lidské práce – nikoliv tedy dalším využitím přírodních zdrojů. Rostoucí podíl na ekonomice zejména vyspělých zemí má vývoj a výroba technologií šetrných k životnímu prostředí, méně energeticky a surovinově náročných a odstraňujících znečištění životního prostředí z minulosti.9 Většina běžně užívaných ekonomických ukazatelů odpovídá růstové orientaci hlavního proudu ekonomické vědy a neuvažuje náklady, ztráty a poškozování přírodních zdrojů. Například nejčastěji v praxi používaný a vykazovaný makroekonomický ukazatel hrubého národního či regionálního produktu, užívaný pro vyčíslení ekonomické prosperity, zahrnuje bez rozlišení činnosti přispívající k blahobytu i činnosti, jejichž důsledky jednoznačně zhoršují kvalitu života i prostředí (například zbrojní výroba, environmentální škodlivé

9

Principy udržitelného rozvoje území [online]. 2006- [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: .

- 16 -

zemědělské hospodaření, devastace území povrchovou těžbou). Navíc se některé prokazatelně ekonomicky i sociálně produktivní a pozitivní činnosti do hrubého národního či regionálního produktu nezapočítávají – například svépomoc v komunitě.

1.5. Indikátory trvale udržitelného rozvoje Jsou ukazatele popisující chování lidské společnosti ve vztahu ke zdrojům, ochraně přírody a životního prostředí. Příkladem takových indikátorů je např. podíl zvláště chráněných území na ploše státu, podíl elektrické energie získávané z obnovitelných zdrojů apod.10 1.5.1. Charakteristika indikátorů Indikátory by měly splňovat několik požadavků, aby byly prakticky použitelné. Za nejdůležitější z nich lze považovat tyto:10  Reprezentativnost, tj. musí být jasné, jaký jev daný indikátor reprezentuje. Kromě volby správného obsahu to předpokládá volbu správné prostorové a časové dimenze takového ukazatele.  Reálná zjistitelnost (popřípadě měřitelnost), tj. jeho zjištění musí být metodicky a technicky možné, a to buď vlastním šetřením, nebo převzetím z existujících statistických databází.  Jednoduchost, pochopitelnost, tj. jeho konstrukce a hodnoty musí být srozumitelné a pochopitelné adresátovi.  Cenová dostupnost, tj. náklady na jeho zjišťování by měly být přijatelné. Znamená to, že užitek plynoucí ze zjištěné informace musí převyšovat náklady na pořízení této informace.  Efektivnost, tj. měly by být voleny pokud možno tak, aby umožňovaly hodnotit klíčové body daného procesu či jevu.

10

MOLDAN, Bedřich, HÁK, Tomáš, KOLÁŘOVÁ, Hana. K udržitelnému rozvoji ČR [online]. 2002- [cit. 2009-0320]. Dostupný z WWW: .

- 17 -

Poslední dva požadavky vedou k formulaci souboru indikátorů, který respektuje známou zásadu při rozhodování vystačit s „minimem relevantních podkladů“. Z obecné definice indikátorů vyplývá, že jsou těsně svázány s procesy nebo jevy, které charakterizují. Z hlediska zjistitelnosti to mj. znamená, že ne všechny budou měřitelné pomocí kardinálních veličin. Je nutné počítat se širokou škálou veličin, kardinálními počínaje a tzv. měkkými daty (včetně expertních odhadů) konče. Jednou z důležitých vlastností indikátoru je adresát či příjemce informace, kterou v sobě indikátor (jeho hodnota) nese. Toto pragmatické hledisko říká, že konstruovat a měřit jakýkoliv indikátor má cenu jen tehdy, když dokážeme identifikovat jednotlivce nebo instituci, která takto získanou informaci může a je ochotna použít ve svém rozhodovacím procesu11. 1.5.2.

Vývoj indikátorů

První mezník ve vnímání otázek životního prostředí, ale i v oblasti informací o životním prostředí tvoří konference ve Stockholmu 1972, která doporučila Organizaci spojených národů zřídit program pro životní prostředí. Je to UNEP (United Nations Environmental Program), který sídlí v Nairobi.11 Za druhý mezník je možné označit konferenci v Riu 1992, která znamenala především přijetí myšlenky trvale udržitelného rozvoje. V Riu byla též přijata Agenda 21. Její kapitoly 8 a 40 jsou oficiálním vyjádřením nutnosti vytvořit indikátory jako adekvátní podklad pro rozhodování na všech úrovních řízení od lokální až po mezinárodní. V kapitole 8 je zdůrazněna potřeba integrace socioekonomické a environmentální dimenze v indikátorech spolu s nutností široké veřejné účasti na tvorbě a vyhodnocování indikátorů. První návrhy indikátorů se začaly objevovat již před více než 40 lety v USA (v roce 1950 to bylo hnutí za rozšířené indikátory společenského růstu v USA, Kanadě a Evropě). Obtížnost postižení všech aspektů trvalé udržitelnosti v jednom indikátoru vedlo ke vzniku celé řady různých indikátorů. Existuje tak škála indikátorů od dílčích, zaměřených na určitou složku životního prostředí nebo sociální charakteristiku, až po souhrnné indikátory. Široká je i škála jednotek, v nichž jsou indikátory počítány, od popisu v naturálních jednotkách, přes finanční vyjádření až po kombinaci obou.11

11

MOLDAN, Bedřich, HÁK, Tomáš, KOLÁŘOVÁ, Hana. K udržitelnému rozvoji ČR [online]. 2002- [cit. 2009-0320]. Dostupný z WWW: .

- 18 -

1.5.3. Problémy spojené s rozvojem indikátorů Rozvoj indikátorů je spojen s celou řadou těžkostí. Základním problémem je především mnohodimenziálnost samotného předmětu řešení, postihující jak ekologickou, tak sociální stránku rozvoje a jejich vzájemné působení. Problémy je možno rozdělit na metodické a problémy spojené se statistikou a tzv. zeleným účetnictvím.12 a) problémy metodické:12  Volba definice trvalé udržitelnosti, z níž hodnotící subjekt vychází (definice tzv. silné a slabé udržitelnosti).  Vyřešení často vznikajících konfliktů mezi žádoucími cíli a konflikty praktické realizace těchto cílů.  Zachycení vazeb často skrytých mezi indikátory vypovídajícími o zlepšení a indikátory tzv. negativními.  Vystižení role zahraničního obchodu v hodnocení udržitelnosti rozvoje (tzv. dovoz a vývoz trvalé udržitelnosti). b) problémy spojené se statistikou a tzv. zeleným účetnictvím 12  Oceňování životního prostředí.  Dostupnost a souměřitelnost dat nutných pro naplnění indikátorů.  Možnosti zachycení příčinných souvislostí, tzv. rámce indikátorů (pro indikátory z oblasti ŽP je nejznámější rámec zavedený OECD, který má schéma vliv − stav − odezva; tento rámec existuje v řadě modifikací, namísto vlivu je možno užít „driving forces“). Jen málo systémů národních účtů je schopno zachytit vzájemné souvislosti mezi příčinami, faktory, které způsobují zátěž životního prostředí, a způsob, jakým na tyto změny reaguje společnost.

12

MOLDAN, Bedřich, HÁK, Tomáš, KOLÁŘOVÁ, Hana. K udržitelnému rozvoji ČR [online]. 2002- [cit. 2009-0320]. Dostupný z WWW: .

- 19 -

 Výpočet tzv. druhotných emisí (sama výroba není producentem emisí, zátěží ŽP, ale navazuje na výroby, které patří k znečišťovatelům ŽP; příkladem je výroba knih navazující na výrobu papíru). c) Výběr, tvorba a výpočet indikátorů jsou spojeny s řadou nezodpovězených otázek typu:12  Kdo má právo výběru indikátorů − experti nebo komunity, o jejichž kvalitu života se jedná?  Jak eliminovat nebezpečí zkreslené interpretace indikátorů na podporu politických zájmů?  Do jaké míry je integrující přístup souhrnných ukazatelů přínosný a kde je zavádějící?

1.6. Evropské indikátory Společné evropské indikátory jsou komplexní sadou deseti indikátorů, které byly vypracovány Evropskou komisí tak, aby pokryly hlavní oblasti udržitelného rozvoje měst a aby se vzájemně doplňovaly. Na indikátorech se shodla řada odborníků na rozvoj měst, pracovníků městských úřadů a obyvatel evropských měst. V současné době je do sledování indikátorů zapojeno více než 150 evropských měst. Iniciativa společných evropských indikátorů se tak plnohodnotně zařadí k dalším aktivitám města na poli udržitelného rozvoje a zlepšování kvality života (místní agenda 21, Strategické plánování rozvoje, Národní akční plán zdraví a životního prostředí ).13 Sada indikátorů vznikla principem “zdola” a představuje vhodný kompromis mezi náklady na pořizování dat a jejich zpracování a získanou vypovídací a užitnou hodnotou výsledků. Sada je konstruována tak, aby zahrnovala všechny tři pilíře udržitelného rozvoje a nezdůrazňuje jen environmentální hlediska. Města by stejně, dříve či později, v rámci strategického plánování musela vytvářet vlastní hlavní indikátory jako nástroje zpětné vazby.

13

Společné evropské indikátory [online]. 2005- [cit. 2009-03-25]. Dostupný z WWW: .

- 20 -

Zde mají možnost využít sady, která je široce prověřována v pestrém vzorku měst, kde lze také nalézt sídlo s odpovídající charakteristikou. Sada je konstruována tak, že část indikátorů je v řadě míst naplnitelná ihned, prakticky bez větších nároků na čas a technické řešení ze stávajících datových zdrojů. Při kompletaci dat pro naplnění jednotlivých indikátorů vznikne celá řada dílčích výstupů využitelných pro další práci. Například půjde o výsledky průzkumů mobility a spokojenosti obyvatel, generel veřejných prostranství, lokalizace základních služeb, hluková studie, atd.14 Indikátory umožní identifikovat “slabá místa” v rozvoji města a kvalitě života - například místa s nízkou mobilitou občanů, místa s vysokou hlukovou zátěží, místa s nízkou dostupností zdravotnických zařízení, atd. Město samo nemůže některé trendy ovlivnit přímo (například vznik dostatečné nabídky základních služeb v daném místě), může do vývoje zasahovat nepřímo, například zvýhodněním pronájmu nebytových prostor patřících městu, vypsání výběrového řízení na nájemce za účelem provozu vybraného druhu služeb, atd.14 Dobré výsledky časových řad vypovídají o dobrém plánování a práci zastupitelstva i celého úřadu, lze je použít jako argument pro pokračování stávající komunální politiky v oblasti udržitelného rozvoje města.14 Důležitou výhodou vyplývající z přijetí sady společných evropských indikátorů je možnost porovnání, a to jednak vnitřního (v rámci časové řady) - určení trendu, tak vnějšího - mezi jednotlivými městy a zeměmi.14 Sada ECI představuje víceméně základní audit udržitelnosti, šetrnosti a kvality života v daném městě, dobré výsledky město dobře “prodávají”, podporují jeho dobré jméno a “image”. Mezinárodní charakter navíc dodává potřebnou záruku serióznosti.14

14

Společné evropské indikátory [online]. 2005- [cit. 2009-03-25]. Dostupný z WWW: .

- 21 -

1.6.1. Přehled společných evropských indikátorů 15 Tabulka 1: Přehled společných evropských indikátorů

DOPLŇKOVÉ INDIKÁTORY

ZÁKLADNÍ INDIKÁTORY (povinné)

1. Spokojenost společenstvím

občanů

s

(dobrovolné)

místním 6. Cesty dětí do a ze školy Způsob dopravy dětí mezi domovem a školou

Obecná spokojenost občanů s různými rysy samosprávy 2. Místní klimatickým

příspěvek

globálním 7. Udržitelné řízení místní samosprávy a místního podnikání

změnám

Podíl veřejných a soukromých organizací, Emise CO2 (v delším časovém úseku, při které přijaly a užívají environmentální a určení zjednodušené metodiky, se tento sociální metody řízení indikátor soustředí na ekologické následky) 3. Mobilita a místní přeprava cestujících

8. Hluk

Denní vzdálenosti přepravy cestujících a Podíl populace vystavené škodlivému hluku způsoby dopravy v prostředí 4. Dostupnost místních veřejných parků a 9. Udržitelné využívání půdy Udržitelný rozvoj, obnova a ochrana půdy a

služeb

Přístup obyvatel k nejbližšímu parku a stanovišť pod danou samosprávou přístup k základním službám 5. Kvalita místního ovzduší

10. Výrobky propagující udržitelnost

Počet dní s dobrou kvalitou ovzduší

Podíl spotřeby výrobků s označením ekologický, organického původu nebo vzájemně výhodný

Přestože je první část ukazatelů označena jako povinná, není dle stanoviska pracovníků Ústavu pro ekopolitiku její naplnění až tak závazné. Vzhledem k místním podmínkám České republiky totiž není proveditelné sledování indikátoru místního příspěvku ke globální změně klimatu. Naproti tomu mohou města uvedený přehled doplnit o sledování, která by vyhovovala konkrétním podmínkám nebo potřebám. S indikátory také souvisí AGENDA 21, která je popsána v následující kapitole. 15

15

Společné evropské indikátory [online]. 2005- [cit. 2009-03-25]. Dostupný z WWW: .

- 22 -

2. AGENDA 21 Agenda 21 znamená program pro 21. století, ukazující cestu k udržitelnému rozvoji na naší planetě. Je komplexním návodem globálních akcí, které mohou poznamenat nebo ovlivnit přechod na udržitelný rozvoj. Je koncepčním podkladem pro vytvoření místní Agendy 21.16 Agenda 21 je dokumentem OSN, který rozpracovává principy udržitelného rozvoje v globálním měřítku do jednotlivých problémových oblastí. Tento dokument byl přijat v roce 1992 účastníky Konference OSN o životním prostředí a rozvoji, která se konala v brazilském Rio de Janeiru a která je nazývaná "Summitem Země", protože se na ní sešlo 10 tisíc oficiálních delegátů ze 178 zemí světa, z toho 116 hlav států a 15 tisíc aktivistů na paralelním globálním fóru. Představitelé zúčastněných zemí se zde sešli proto, aby řešili naléhavé otázky dalšího vývoje na naší planetě. Nebylo to tedy jednání jenom o životním prostředí, ale také o kvalitě života a budoucím rozvoji v globálním měřítku. 16 Konference znamenala významný mezník ve světové diplomacii a strategii rozvoje naší planety. Sešlo se zde totiž nebývalé množství zástupců zemí z různých částí světa, kteří se, a to je podstatné, dohodli na některých společných opatřeních, jež by měla pomoci lidstvu přejít na cestu udržitelného rozvoje. Bylo konstatováno, že problémy, které máme před sebou, jsou větší, než aby si s nimi dokázala poradit kterákoli jednotlivá země, a že nezbytným nástrojem pro uplatnění principů udržitelného rozvoje je mezinárodní spolupráce.17 Svým pojetím je Agenda 21 akčním plánem celosvětového společenství pro období 21. století. Proto byl zvolen název "Agenda 21". Od států, které se k ní přihlásily se očekává, že vyhlásí svůj akční plán vycházející z tohoto dokumentu.17 O Agendě 21 lze říci, že je jedinou strategií lidstva, která byla zpracována v systémově uceleném materiálu takového rozsahu, odbornosti a komplexnosti. Doposud nebyla přijata

16

Agenda 21 [online]. 2006- [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: . 17

Agenda 21 [online]. 2006- [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: .

- 23 -

v mezinárodním měřítku žádná jiná strategie, koncepce, cesta nebo politika, ale ani jiná idea (sociální, ekonomická, environmentální), která by byla porovnatelná s Agendou 21. Agenda 21 obsahuje celkem 40 kapitol rozdělených do čtyř částí:  sociální a ekonomické aspekty,  ochrana zdrojů a hospodaření s nimi, 

posilování úlohy velkých skupin,

 finanční zdroje a mechanizmy. Vychází z toho, že růst populace, spotřeba a technologie jsou primárními hnacími silami změn v životním prostředí. Stanoví, co je třeba učinit, aby se zredukovaly plýtvavé a neefektivní způsoby spotřeby v některých částech světa a zároveň aby se v jiných podpořil rostoucí, ale udržitelný rozvoj. Navrhuje opatření a programy k dosažení udržitelné rovnováhy mezi spotřebou, populací a životadárnou kapacitou Země.18 Agenda 21 také popisuje některé technologie a techniky, které je třeba rozvíjet, aby bylo možno uspokojovat lidské potřeby a současně obezřetně hospodařit s přírodními zdroji. Agenda 21 nabízí možnosti řešení, jak zabránit degradaci půd, ovzduší a vody, jak chránit lesy a různorodost druhů a života. Hovoří o chudobě a nadměrné spotřebě, o zdraví a výchově, o městě a zemědělcích. Oslovuje vlády, podnikatele, odbory, vědce, učitele, ženy a mládež. 18 V udržitelném rozvoji spatřuje cestu k odstranění chudoby i zastavení devastace životního prostředí. Zabývá se i systémy národního účetnictví a poukazuje na nutnost zahrnutí ceny přírodních zdrojů do bohatství národů a naopak odečtení degradace životního prostředí z tohoto bohatství. Zahrnuje princip, že znečišťovatel musí nést náklady spojené se znečištěním. Dále je nutno posuzovat vliv projektů na životní prostředí před jejich realizací a zabránit tak případnému vzniku škod na životním prostředí.18

18

Agenda 21 [online]. 2006- [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: .

- 24 -

Agenda 21 obsahuje i povinnost odstranit dotace v případě, že nejsou v souladu s principy udržitelného rozvoje. Nejpodstatnějším úkolem, který řeší Agenda 21, je odstranění chudoby, která je největší brzdou k řešení globálních problémů životního prostředí. Je proto potřebné zajistit lidem větší přístup ke zdrojům, které potřebují pro udržitelný život. Z tohoto pohledu uznaly svoji klíčovou roli průmyslově vyspělé státy, a to nejen z pohledu nutnosti omezení relativně velkého množství produkovaného znečištění, ale i finanční pomoci státům chudším, které by měly dosáhnout takové kvality rozvoje, jež by méně nepříznivě ovlivňovala životní prostředí. Současně je nutný i transfer informací, znalostí, dovedností atd. Agenda 21 vyzývá ke globálnímu partnerství a přijetí státních strategií udržitelného rozvoje.19 V první kapitole Agendy 21 je uvedeno: 1) Lidstvo se nachází v rozhodujícím okamžiku své historie. Čelíme přetrvávající nerovnosti mezi národy i uvnitř jich samotných, rostoucí chudobě, hladu, nemocím a negramotnosti a pokračujícímu zhoršování kvality ekosystémů, na nichž závisí naše tělesná a duševní pohoda. Spojení zájmů životního prostředí a rozvoje a větší pozornost věnovaná těmto ohledům však povede k naplnění základních potřeb, ke zlepšení životního standardu všech lidí, k lepší ochraně a hospodaření s ekosystémy a k bezpečnější a prosperující budoucnosti. Žádný stát nemůže dosáhnout těchto cílů sám; společně to však možné je v celosvětovém partnerství za udržitelný rozvoj.19 2) Takovéto celosvětové partnerství musí vycházet z předpokladů uvedených v rezoluci Valného shromáždění č. 44/228 z 22. prosince 1989, která byla přijata poté, kdy státy světa vyzvaly ke svolání Konference OSN o životním prostředí a rozvoji, a z uznání potřeby vyváženého a integrovaného přístupu k otázkám životního prostředí a rozvoje.19 3) Agenda 21 se zabývá naléhavými problémy dneška a zaměřuje se také na přípravu světa na úkoly příštího tisíciletí. Odráží celosvětový konsenzus a na nejvyšší úrovni přijatý politický závazek ke spolupráci v oblasti rozvoje a životního prostředí. Úspěšná implementace Agendy 21 je první a prioritní odpovědností vlád. Pro dosažení tohoto cíle mají zásadní význam národní strategie, plány, politiky a postupy. Mezinárodní spolupráce by měla

19

Agenda 21 [online]. 2006- [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: .

- 25 -

toto úsilí podporovat a doplňovat. V tomto kontextu hraje klíčovou roli systém Organizace spojených národů. Další mezinárodní, regionální a subregionální organizace jsou rovněž žádány, aby přispěly k tomuto úsilí. Je třeba také podporovat účast co nejširší veřejnosti a aktivní zapojení nevládních organizací a dalších skupin. 4)

Rozvojové a regionální cíle Agendy 21 budou vyžadovat významný tok nových

a dodatečných finančních zdrojů do rozvojových zemí s cílem pokrýt zvýšené náklady na činnosti, které musejí být vykonány při řešení globálních environmentálních problémů a pro urychlení udržitelného rozvoje. Finanční zdroje budou též třeba pro posílení kapacit mezinárodních institucí při implementaci Agendy 21. Každá z programových oblastí obsahuje indikativní řádový odhad těchto nákladů. Bude třeba, aby mezinárodní agentury a organizace, které se podílejí na implementaci Agendy 21, tyto odhady přezkoumaly a upřesnily.20 5) Při implementaci relevantních programových oblastí identifikovaných v Agendě 21 by měla být věnována zvláštní pozornost specifickým podmínkám transformujících se ekonomik. Je třeba také vzít v úvahu, že tyto země při transformaci svého hospodářství čelí bezprecedentním úkolům, nacházejíce se v některých případech ve vážném sociálním a politickém napětí.20 6) Programové oblasti, které tvoří Agendu 21, jsou popsány s uvedením východisek opatření, cílů, činností a prostředků implementace. Agenda 21 je dynamický program. Bude prováděna různými subjekty v závislosti na různých situacích, kapacitách a prioritách zemí a regionů, s plným respektováním všech principů obsažených v Deklaraci o životním prostředí a rozvoji z Rio de Janeira. Agenda 21 se může postupně vyvíjet podle měnících se potřeb a okolností. Proces implementace Agendy 21 je začátkem nového celosvětového partnerství pro udržitelný rozvoj.20 Kapitola 28. dokumentu Agenda 21 je věnována uplatnění principů udržitelného rozvoje v místních podmínkách. Místní správy jsou zde vyzdviženy jako ty orgány, které mají velký vliv na globální problémy a které mohou ovlivnit vývoj směrem k udržitelnému rozvoji nejen v místních, ale i globálních rozměrech. Místní správy jsou zde vyzvány k přijetí tzv. místních

20

Agenda 21 [online]. 2006- [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: .

- 26 -

Agend 21, tedy strategického a akčního plánu rozvoje obce/regionu, vypracovaného ve spolupráci s veřejností a občanským sektorem (nestátními neziskovými organizacemi, profesními svazy), podnikateli a dalšími. Tento plán má být postaven na principech udržitelného rozvoje, jež jsou obsaženy v Deklaraci UNCED a rozpracovány v dokumentu Agenda 21.21 Dokument Agenda 21 a jeho uplatnění v místních podmínkách je náplní práce různých mezinárodních sdružení a obsahem jednání světových konferencí, které se od Ria pravidelně pořádají, i dalších setkání na mezinárodní úrovni. Světová setkání upozornila na to, že v Agendě 21 chybí některé důležité oblasti, které udržitelný rozvoj zásadně ovlivňují - je to např. problematika energií, dopravy, válečných konfliktů a další. To však nesnižuje význam dokumentu Agenda 21 jako výchozího dokumentu pro práci na udržitelném rozvoji světa i určitého místa, obce, regionu.21 Následná konference po "Summitu Země", dlouho připravovaný a dlouho očekávaný Světový summit o udržitelném rozvoji (WSSD), se konal pod patronací OSN v létě roku 2002 v jihoafrickém Johannesburgu. Cíl této konference, která svým rozsahem překonala UNCED, shrnul generální tajemník OSN Kofi Annan slovy "Od plánu k akci". WSSD potvrdil význam Agendy 21 jako základního programu udržitelného rozvoje v 21. století. Zároveň však přinesl nový

dokument,

tzv.

Implementační

plán,

který

je

návodem

pro

realizaci

Agendy 21 v celosvětovém měřítku. Implementační plán obsahuje i řadu nových priorit v oblastech, které v Agendě 21 chybí - např. v oblasti využívání energie, vztahu globalizace, volného obchodu a udržitelného rozvoje, či rozpracování problematiky změny vzorců výroby a spotřeby.21 Agenda 21 představuje seznam prioritních cílů a naznačuje, jak by se měly realizovat. Agenda 21 není právně závazná, ale je dokumentem, který by měl inspirovat jedince zodpovědné za plánování a rozhodování na všech úrovních.

21

Agenda 21 [online]. 2006- [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: .

- 27 -

2.1. Místní Agenda 21 Místní Agenda 21 (MA21) je programem konkrétních obcí, měst, regionů, který zavádí principy trvale udržitelného rozvoje do praxe při zohledňování místních problémů. Je tvořen za účasti a ve spolupráci s občany a organizacemi a jeho cílem je zajištění dlouhodobě vysoké kvality života a životního prostředí na daném místě.22 MA21 je časově náročný proces, který prostřednictvím zkvalitňování správy věcí veřejných, strategického plánování (řízení), zapojováním veřejnosti a využíváním všech dosažených poznatků o udržitelném rozvoji zvyšuje kvalitu života ve všech jeho směrech a vede k zodpovědnosti občanů za jejich životy i životy ostatních.22 Mnohé z aktivit a programů směřujících ke zlepšení kvality života a životního prostředí ve městech/obcích/regionech by se daly nazvat MA21. Jednotlivé činnosti musí být ovšem součástí dlouhodobé, jasně stanovené a veřejností přijaté strategie udržitelného rozvoje. MA21 může iniciovat kdokoliv (místní správa, neziskové organizace, škola, i jednotlivci). Iniciační skupina by měla zapojit co největší množství obyvatel ke tvorbě akčního plánu, který musí být následně zaštítěn politicky. MA21 lze zavést akcí v rámci zastupitelstev:23  výkon a provoz místní správy směřující k udržitelnosti  začleňování

principů

udržitelného

rozvoje

mezi

priority

samospráv

a do dokumentů nebo provádět dalšími aktivitami v rámci širších společenství a celků:  zvyšování povědomí o trvale udržitelném rozvoji, vzdělávání a výchova  poradenství, konzultační a informační činnost  zapojování veřejnosti do rozhodování

22

O místní Agendě 21 [online]. 2006- [cit. 2009-03-24]. Dostupný z WWW: . 23

RITSCHELOVÁ, I. a kol.: Úvod do politiky životního prostředí. UJEP, Ústí nad Labem : [s.n.], 2002.

- 28 -

 spolupráce, partnerství  vytvoření místní strategie udržitelného rozvoje a akčního plánu  měření účinnosti procesu MA21, informování a rozbor dosaženého pokroku  sledování dalších stanovených ukazatelů.

Dobře vedená místní Agenda 21 má následující přínosy:  větší spokojenost obyvatel  vyšší efektivitu práce  předcházení konfliktů a zmenšování rozporů  zlepšení kvality života obyvatel  zachování a zlepšení kvality životního prostředí  nalezení skutečných problémů a optimálních cest jejich řešení  dosažení společné vize o budoucnosti obce či regionu  aktivní zapojení lidí do řešení problémů  spolupráci různých společenských a profesních skupin  větší pochopení práce úřadů a zastupitelů a zvýšení důvěry v jejich rozhodnutí  zajištění zpětné vazby v řízení města  lepší společenskou atmosféru  pochopení různých názorů a postojů  posílení a rozvoj demokracie  posílení pocitu sounáležitosti s obcí, regionem

- 29 -

 zachování místních hodnot - kulturních, společenských i přírodních  zvýšení schopností a kapacit  rozšíření finančních a dalších zdrojů pro rozvoj obce, regionu  větší schopnost obce nebo regionu reagovat na měnící se vnější i vnitřní prostředí  místní stabilitu, která ovlivňuje stabilitu v mezinárodním měřítku

V další kapitole jsou popsány základní informace o městě Jičíně a Hradci Králové.

- 30 -

3. Rámcová typologie 3.1. Jičín Město Jičín je ze severu chráněné hřebenem zalesněných kopců a leží asi 100 km severovýchodně od Prahy na hlavní cestě z Prahy do Krkonoš. Bylo a je turistickým i kulturně společenským centrem oblasti a je nazýváno Branou do Českého ráje, chráněné krajinné oblasti. Je vstupní branou do pískovcových Prachovských skal s pozůstatky pravěkých sídel. Město Jičín má více než 16 tisíc obyvatel a nachází se na řece Cidlině. Tradici zde má strojírenská, elektrotechnická a potravinářská výroba. Okres Jičín se nachází v severozápadní části Královéhradeckého kraje. Na východě sousedí s okresem Trutnov, na severu sousedí s okresem Semily v Libereckém kraji, na jihu s okresem Hradec Králové a na západě s okresy Nymburk a Mladá Boleslav ve Středočeském kraji. Ke konci roku 2005 měl rozlohu 887 km2, která se na celkové ploše Královéhradeckého kraje podílí 18,6 % a je třetím nejmenším okresem v kraji (za okresem Hradec Králové a Náchod). Z hlediska počtu obyvatel je okres Jičín nejmenší, k 31. 12. 2005 jich zde žilo 77 306, tj. 14,1 % z celkového počtu obyvatel kraje. Hustota zalidnění je druhá nejmenší v kraji (za okresem Rychnov nad Kněžnou). Na 1 km2 připadá 87 obyvatel. Pískovcové útvary Prachovských skal jsou specifické pro okres Jičín. Tvoří východní část celé krajinné oblasti zvané Český ráj zasahující na území okresu od západu a severozápadu od Turnova a Mnichova Hradiště v okresech Semily a Mladá Boleslav. Oblast vznikla z pískovcových plošin s nadmořskou výškou kolem 300 m, zvrásněných do hlubokých údolí. Spolu s borovými lesy a rybníky patří k atraktivním, turisty vyhledávaným místům, a to zejména v okolí Jičína a Sobotky. Na základě zákona 314/2002 Sb. o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností bylo na území okresu vytvořeno šest správních obvodů pověřených obecních úřadů - Jičín, Hořice, Kopidlno, Lázně Bělohrad, Nová Paka a Sobotka a tři správní obvody obcí s rozšířenou působností - Jičín, Hořice a Nová Paka. Tyto obce jsou pověřeny výkonem vybraných funkcí státní správy pro všechny obce, které do jejich správního obvodu přísluší.

- 31 -

3.2. Hradec Králové Statutární město Hradec Králové patří svou velikostí i významem mezi nejdůležitější centra osídlení v České republice. Město Hradec Králové má přibližně 100 000 obyvatel a leží 100 km východně od Prahy. Hradec Králové se pyšní významnou historií i okouzlující přírodou na soutoku Labe a Orlice. Krajinný charakter území je málo členitý, spíše rovinatý s průměrnou nadmořskou výškou 235 m n. m. Nejvyšší bodem města je střed makovice Bílé věže – 317 m n. m. a naopak nejnižším bodem vyústění vodoteče do Labe – 225 m n. m. Výraznou krajinnou dominantu představuje ostroh historického jádra situovaný přímo nad soutokem obou řek. Území Královéhradecka lze charakterizovat jako průmyslové území s intenzivní zemědělskou výrobou, nízkou mírou nezaměstnanosti, a se značným rozvojem terciérní a kvartérní sféry. Správní území města má rozlohu 105,6 km2 a je rozdělené na 21 katastrálních území. K 1.1. 2006 zde trvale žilo 94 431 obyvatel. Město je přitažlivou lokalitou pro bydlení, nákupní příležitosti, kulturní a společenské vyžití. Hradec Králové je centrem administrativy a správy, sídlem řady bank, finančních institucí, střediskem kultury, školství, vědy a duchovního života. Je také významným regionálním dopravním uzlem a přirozeným spádovým střediskem severovýchodních Čech. Správní obvod města HK jako obce s rozšířenou působností představuje 81 obcí a jako obce s pověřeným obecním úřadem 39 obcí. Obce s rozšířenou působností jsou mezičlánkem veřejné správy mezi kraji a obcemi, vykonávají v přenesené působnosti (tj. státní správa) většinu veřejné správy. Obce s rozšířenou působností vykonávají agendy, které lidí nejčastěji využívají (např. evidence obyvatel, vydávání cestovních a osobních dokladů, řidičských průkazů, živnostenské oprávnění, atd.). Ve čtvrté kapitole je nastíněn demografický vývoj obou měst.

- 32 -

4. Demografický vývoj 4.1. Jičín Základní demografické trendy potvrzují celostátní nepříznivý vývoj. Prudká změna podmínek po roce 1989, související s novou společenskou situací a změnou životního stylu mladých obyvatel, má za následek trvale se snižující počet nově narozených a s ním související stárnutí populace. Průměrný počet děti na jednu ženu už dávno nestačí ani na prostou reprodukci (odpovídá číslu 2,1 – v roce 1950 bylo 2,8 v roce 2000 už jen 1,14). Největší meziroční poklesy porodnosti byly zaznamenány v letech 1991 až 1995, nyní se ustálily na 1-2%. To vše má dalekosáhlé důsledky pro fungování celé společnosti.

Tabulka 2: Vývoj počtu obyvatel

Rok

1970

1980

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

13 414

16 182

17 328

16 807

16 861

16 854

16 994

16 978

16 965

16 902

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

16 833

16 697

16 609

16 515

16 410

16 347

16 328

16 248

16 253

16 308

Počet obyvatel Rok Počet obyvatel

Zdroj: Český statistický úřad

Z tabulky i grafu je patrné, že počet obyvatel města od roku 1970 do roku 1990 stoupal, poté začal mírně klesat.

- 33 -

Vývoj počtu obyvatel 18000 17000 16000 15000 14000

Počet obyvatel

13000 12000 11000 10000 1970 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006

Graf 1: Vývoj počtu obyvatel Zdroj: Český statistický úřad

Tabulka 3: Vývoj věkové struktury obyvatelstva

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

celkem

8 129

7 968

7 925

7 904

7 860

7 867

7 934

8 034

0 - 14

1 441

1 359

1 303

1 280

1 232

1 178

1 130

1 106

15 - 64

5 837

5 736

5 742

5 729

5 717

5 763

5 870

5 974

65 +

851

873

880

895

911

926

934

954

celkem

8 530

8 442

8 422

8 424

8 388

8 386

8 374

8 414

0 - 14

1 295

1 242

1 217

1 195

1 167

1 149

1 080

1 040

15 - 64

5 830

5 799

5 802

5 810

5 794

5 815

5 851

5 901

65 +

1 405

1 401

1 403

1 419

1 427

1 422

1 443

1 473

Kategorie

Muži

Ženy

Zdroj: Český statistický úřad

Z tabulky a grafu č. 2 vyplývá, že nepříznivé demografické trendy se prozatím neprojevují na počtu obyvatel v produktivním věku, který zůstává víceméně stabilní. Dramaticky však klesá počet dětí do 14 let, což se v první řadě projevuje v obsazenosti školských zařízení.

- 34 -

Tabulka 4: Vzdělanostní struktura obyvatelstva - porovnání vybraných kategorií Obyvatelstvo

V tom

Dosažené vzdělání celkem

muži

v %

ženy

ČR

ČŘ

muži

Ženy

počet

v%

Počet

v%

v%

v%

Základní, vč. neukončeného

2 523

18,2

900

13,6

1 623

22,5

16,5

29,1

Vyučení bez maturity

2 543

18,4

1 495

22,5

1 048

14,5

25,7

15,7

Střední odborné bez maturity

2 281

16,5

1 080

16,3

1 201

16,7

19,6

15,4

Učební obor s maturitou

174

1,3

116

1,7

58

0,8

2,0

1,0

Úplné střední všeobecné s maturitou

846

6,1

356

5,4

490

6,8

3,7

6,2

3 228

23,3

1 510

22,7

1 718

23,8

17,0

19,7

Nástavbové studium

401

2,9

137

2,1

264

3,7

1,5

2,8

Vyšší odborné

214

1,5

86

1,3

128

1,8

1,2

1,3

Vysokoškolské

1 498

10,8

881

13,3

617

8,6

10,1

7,0

Z toho bakalářské

113

0,8

74

1,1

39

0,5

0,5

0,5

Vědecká příprava

19

0,1

16

0,2

3

0,0

0,6

0,2

Bez vzdělání

38

0,3

16

0,2

22

0,3

0,4

0,5

13 854

100,0

6 642

100,0

7 212

100,0

100,0

100,0

Úplné střední odborné s mat.

Celkem Zdroj: Český statistický úřad

Vzdělanostní struktura dosahuje překvapivě (na relativně malé město) dobrých ukazatelů, podíl vysokoškolsky vzdělaných, absolventů nástavbového studia i se středním všeobecným vzděláním je celkem o 10 procentních bodů vyšší než je celorepublikový průměr. - 35 -

Vývoj věkové struktury obyvatelstva 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0

Muži celkem Muži 0 - 14 Muži 15 - 64 Muži 65 + Ženy celkem Ženy 0 - 14 Ženy 15 - 64 Ženy 65 + 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Graf 2: Vývoj věkové struktury obyvatelstva Zdroj: Český statistický úřad Tabulka 5: Pohyb obyvatestva ve městě

Přírůstek

celkový

Přirozený

Vystěhovalí

přírůstek

Přistěhovalí

Přírůstek

Zemřelí

16 697

129

163

235

337

-102

-34

-136

1999

16 609

142

171

203

262

-59

-29

-88

2000

16 659

171

155

290

256

34

16

50

2001

16 410

137

154

264

352

-88

-17

-105

2002

16 347

145

162

299

345

-46

-17

-63

2003

16 328

161

165

346

361

-15

-4

-19

2004

16 248

156

143

288

381

-93

13

-80

2005

16 253

149

169

417

392

25

-20

5

- 36 -

stěhováním

Narození

Stav

31.12 Rok 1998

2006

16 308

165

171

553

492

61

-6

55

2007

16 448

187

157

758

648

110

30

140

Zdroj: Český statistický úřad

V roce 1998 dosáhl počet obyvatel města maxima, od této doby klesá až do roku 2005, a v roce 2006 už začíná růst. Přirozený přírůstek i migrace je dlouhodobě záporné až do roku 2004. V posledních letech dochází ke zlepšení. Poznámka: Celkový přírůstek se skládá z přírůstku přirozeného a přírůstku způsobeného stěhováním.

4.2. Hradec Králové Vývoj obyvatelstva je sledován již od roku 1869, ale pro sledování trendů současného vývoje obyvatelstva jsou využity výsledky z posledních čtyř sčítání obyvatelstva. Od roku 1970 do roku 1990 dochází k růstu obyvatelstva. V roce 1990 byla překročena hranice 100 000 obyvatel, kdy také město dosáhlo své nejvyšší populační síly (101 082 obyvatel). Od roku 1997 dochází k trvalému snižování obyvatel. Lidé se stěhují z HK, ale nadále zůstávají ve městě pracovat. V roce 2007 žije v HK 94 255 obyvatel. Všechny tyto změny jsou patrné jak z tabulky tak i grafu. Tabulka 6: Vývoj počtu obyvatel

Rok Počet obyvatel Rok Počet obyvatel

1970

1980

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

80463

96145

101082

99908

100206

100625

100854

100716

100528

100280

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

99839

99323

98700

97286

96408

95755

95195

94694

94431

94255

Zdroj: Český statistický úřad

- 37 -

Vývoj počtu obyvatel v Hradci Králové 105000 100000 95000 90000 Počet obyvatel

85000 80000 75000 70000 1970 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006

Graf 3: Vývoj počtu obyvatel v Hradci Králové Zdroj: Český statistický úřad

Jednou

z nejdůležitějších

charakteristik

obyvatelstva

je

věkové

složení.

Tato charakteristika určuje další vývoj počtu obyvatel, ukazuje míru úmrtnosti, fertilitu žen, míru reprodukce atd. Z tabulky č. 7 a grafu č. 4 je zřejmé, že populace města HK má nižší podíly mladších věkových skupin, což je, ale charakteristické pro celou populaci České republiky. V dlouhodobém vývoji trvale mírně klesá podíl dětí ve věku 0 – 4 let, naopak roste podíl složky poproduktivní (65 +). Vývoj věkové struktury obyvatelstva Vývoj věkové struktury obyvatelstva 9 000 8 000

Muži celkem

7 000

Muži 0 - 14

6 000

Muži 15 - 64

5 000

Muži 65 +

4 000

Ženy celkem

3 000

Ženy 0 - 14 Ženy 15 - 64

2 000

Ženy 65 +

1 000 0 2000

2003

2004

2005

Graf 4: Vývoj věkové struktury obyvatelstva Zdroj: Český statistický úřad

- 38 -

2006

2007

Tabulka 7: Vývoj věkové struktury obyvatelstva

Kategorie

Muži

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

celkem

47 055

46 092

45 758

45 440

45 128

45 059

44 970

45 066

0 - 14

7 452

7 068

6 912

6 794

6 608

6 470

6 276

6 168

15 - 64

33 490

32 896

32 638

32 363

32 168

32 121

32 020

32 055

65 +

6 113

6 128

6 208

6 283

6 352

6 468

6 674

6 843

celkem

51 025

50 316

49 997

49 755

49 566

49 372

49 285

49 186

0 - 14

7 019

6 694

6 495

6 290

6 123

5 956

5 850

5 794

15 - 64

35 002

34 571

34 414

34 267

34 112

33 913

33 721

33 520

65 +

9 004

9 051

9 088

9 198

9 331

9 503

9 714

9 872

Ženy

Zdroj: Český statistický úřad

Tabulka 8: Pohyb obyvatelstva ve městě Přírůstek stěhováním

Přirozený přírůstek

Přírůstek celkový

2004

Vystěhovalí

2003

Přistěhovalí

2002

Zemřelí

2001

Narození

2000

Stav

1999

31.12.

Rok

1998

99323

839

933

1011

1433

-422

-0,9

-5,2

98700

804

921

938

1444

-506

-1,2

-6,3

98080

747

949

1002

1420

-418

-2,1

-6,3

96408

825

932

1067

1838

-771

-1,1

-9,0

95755

803

933

1612

2135

-523

-1,4

-6,8

95195

802

933

1919

2348

-429

1,4

-5,9

94694

849

938

1828

2240

-412

-0,9

-5,3

- 39 -

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Přírůstek stěhováním

Přirozený přírůstek

Přírůstek celkový

2007

Stav

2006

31.12.

Rok

2005

94431

839

933

1996

2165

-169

-1,0

-2,8

94255

938

898

2330

2546

-216

0,4

-1,9

94252

961

992

2697

2669

28

-0,3

-0,0

Zdroj: Český statistický úřad

Město Hradec Králové populačně ztrácí převážně migrací. Od roku 1998 má město záporné migrační saldo. Až v roce 2007 dosáhlo nuly. V další kapitole se zaměřím na životní prostředí města Jičína a Hradce Králové.

- 40 -

5. Životní prostředí 5.1. Nakládání s odpady v Jičíně 24 V městě Jičíně je zaveden systém nakládání s komunálními odpady stanovený obecně závaznou vyhláškou Města Jičína č. 8/2001. Tento systém stanovuje systém shromaždování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území města Jičína, včetně systému nakládání se stavebním odpadem. Svoz směsného komunálního odpadu zajišťují Technické služby města Jičína, odpady jsou ukládány do sběrných nádob převážně o objemu 100 l, pravidelný svoz probíhá 1x týdne. Ve dvou lokalitách (sídlištní zástavba) jsou rozmístěny kontejnery 1100 l a svoz probíhá 2x týdně. Odpady jsou ukládány na skládku komunálního odpadu “Popovice – Libec”. Separace odpadu je zajištěna díky tomu, že ve městě je rozmístěno cca 100 stanovišť na tříděný odpad osazených kontejnery na papír, plasty a sklo (bílé, barevné). Svoz zajišťují Technické služby města Jičína. Ve sběrném dvoře se odpady dotřiďují, lisují. Město je zapojeno v systému EKO-KOM. Sběr rostlinného odpadu je prováděn cca 4x ročně Technickými službami města Jičína do velkoobjemových kontejnerů. Sběrný dvůr pro odkládání velkoobjemových odpadů a nebezpečných složek komunálních odpadů zajišťují Technické služby města Jičína – ve sběrných dvorech Konecchlumská ulice a Na Tobolce. Sběr nebezpečných složek je prováděn také mobilní formou – cca 2 x ročně. Stavební odpad je ukládán do velkoobjemových kontejnerů, nakládání si zajišťuje každý investor sám. Odpad je dále využíván, případně ukládán na řízenou skládku. Majitelem skládky komunálního odpadu “Popovice - Libec” je město Jičín, provozovatelem Technické služby města Jičína. Na území města Jičína sídlí řada průmyslových podniků. Nakládání s průmyslovými odpady mají tyto subjekty zajištěny formou smlouvy s oprávněnými firmami. Odpady jsou

24

Plán odpadového hospodářství původce odpadů města Jičín [online]. 2005. Praha 6 : ISES, s. r. o., 2005 [cit. 2007-04-06]. Dostupný z WWW: .

- 41 -

zneškodňovány či dále využívány v zařízeních těchto firem. Část odpadů kategorie ostatní je ukládána na skládce „Popovice-Libec“. Při analýze celkové produkce odpadů města Jičína bylo zjištěno, že největší množství odpadů v letech 2000 až 2004 tvoří směsný komunální odpad, zřetelný je trend snižování produkce směsného komunálního odpadu (produkce SKO byla 6 823 t v roce 2000 a 3 839 t v roce 2004). V přepočtu na obyvatele Jičína množství SKO za rok 2004 činí 235 kg/obyvatele, kdežto v roce 2000 byla měrná produkce 417 kg/obyvatele. Nárůst byl zaznamenán u papíru, kdy produkce mezi roky 2000 až 2004 se zvýšila ze 128,96 t na 391,98 t, což představuje meziroční nárůst s indexem 3,05. Postupné zavádění zpětného odběru vybraných výrobků můžeme pozorovat na poklesu evidované produkce odpadů, např. evidovaná produkce baterií a akumulátorů v letech 2002 – 2004 klesla z produkce 15,69 t/rok na 8,53 t/rok. Obdobný trend je možné zkonstatovat u evidované produkce elektri(oni)ckého odpadu, kde se postupně snižuje evidovaná produkce odpadů. Graf 5: Celková produkce odpadů města Jičína v období 2000 - 2004

Celková produkce odpadů města Jičína v období 2000 2004 25000

20 474

20000 Množství (t/rok)

15000 10000

8 855

6 787

6 894

8 051

5000 0 2000

2001

2002

2003

Rok Graf 6: Celková produkce odpadů města Jičína v období 2000 - 2004 Zdroj: Odbor životního prostředí MÚ v Jičíně

- 42 -

2004

Z grafu č. 3 je zřejmé, že produkce celkového množství odpadů v letech 2000 – 2003 mírně kolísá, v roce 2004 produkce odpadů prudce vzrostla. Nejvýznamnější evidovaná změna v produkci byla zaznamenána u odpadu zemina a kamení, kdy oproti produkci roku 2002 – 159,36 t byla v roce 2003 produkce 1 873,21 t, což představuje index nárůstu produkce 11,754, a následný meziroční nárůst produkce v roce 2004 na 13 410,9 t, což je oproti roku 2003 nárůst s koeficientem 7,16.

Separovaný sběr města Jičín v tunách v období 2002 - 2004 400 350 300 250 Množství 200 150 100 50 0

391 272

254 205

176 128

125

134

230 182 109

67

2002

2003

Papír Plast Sklo Kovy

2004

Rok Graf 7:Separovaný sběr města Jičín v období 2002 - 2004 Zdroj: Odbor životního prostředí MÚ v Jičíně

Z pohledu na předcházející graf je evidentní, že množství vyseparovaných složek z komunálního odpadu má vzrůstající tendenci. Separace papíru a plastů meziročně 2002/2003 poklesla, ale i tak se jedná o vynikající hodnoty. V roce 2003 to bylo 660 t a v roce 2004 941 t. V přepočtu na obyvatele se jednalo o 55,97 kg/obyvatele, což několikanásobně překračuje krajský i republikový průměr. Dá se předpokládat, že je to způsobeno aktivním přístupem občanů i města samotného, ale bohužel i tím, že papírové odpady produkované firmami, jejich zaměstnanci odváží do sběren jako odpad vlastní a tudíž je dále evidován jako odpad města. Tento trend bohužel výrazně zkresluje skutečnou separaci papíru od občanů a tudíž se dá předpokládat, že v této oblasti by mohly být značné rezervy do budoucna.

- 43 -

Separace skla a plastů má podle evidence také stoupající tendenci, ale míra separace je zatím nízká a musí být výrazně zlepšena. Přesto je ze souhrnné evidence vidět velmi dobrý trend v separování vybraných složek odpadů.

5.2. Nakládání s odpady v Hradci Králové V posledních letech se na území HK produkce komunálních odpadů ustálila a postupně se zvyšuje objem separovaných složek a jejich následné využití. Povinnosti původců odpadu jsou vymezeny zák. číslo 185/2001 Sb., o odpadech a souvisejícími předpisy. Základní povinností je předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti. Odpady, jejichž vzniku nelze zabránit, musí být využity, případně odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí. Při nakládání s odpady byla založena společnost Bohemian Waste Management a.s. Hradec Králové, která v roce 1993 uvedla do provozu skládku odpadů Chvaletice. Skládka disponuje celkovou plochou asi 40 ha. Nakládání s nebezpečnými odpady zabezpečují na území města specializované firmy, které mají k této činnosti oprávnění. Tyto odpady jsou odváženy a skladovány převážně v prostoru skládky Lodín, kterou provozuje firma A.S.A., a. s. Praha a která má deklarovanou kapacitu cca do roku 2030 – 2040. Částečně jsou tyto odpady spalovány ve spalovnách. Speciální zdravotnické odpady jsou odstraňovány ve spalovně Fakultní nemocnice v Hradci Králové, jež je určena pro potřeby zdravotnických zařízení na území města. V Hradci Králové působí firmy, které zabezpečují komplexní ekologické služby. Od roku 1993 byl ve městě Hradec Králové zaveden sběr využitelných složek odpadů (sklo, papír, plasty), jehož systém se osvědčil a postupně se tyto služby zkvalitňují v souladu s potřebami města. Na území města Hradce Králové je rozmístěno celkem 1322 nádob na separovaný odpad. Z toho 533 na plasty, 522 na papír a 247 na sklo. Celkový podíl vytříděného odpadu každým rokem roste. Nejvíce stoupá množství vytříděného papíru a kovů, ovšem množství separovaných plastů a skla oproti předešlému roku mírně kleslo.

- 44 -

Množství vytříděných složek odpadu (v tunách) 2000 1500 1000 500 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Plasty

Papír

Sklo

Graf 8:Množství vytříděných složek odpadu (v tunách) Zdroj: Odbor životního prostředí v Hradci Králové

Z grafu č. 8 je zřejmé, že množství vytříděných složek odpadu se výrazně zvýšilo od roku 1995. V letech 1998 – 2000 došlo ke snížení separace skla. Největší nárůst je v separaci papíru. V roce 2006 zahájilo město HK projekt komunitního kompostování, což je jedna z metod zneškodňování biologických odpadů. V jeho rámci mají možnost si místní občané bezplatně zapůjčit speciální provětrávanou nádobu, do které odděleně shromažďují trávu, listí zbytky ovoce a další materiál z údržby svých zahrádek. Tento materiál je svážen na městskou kompostárnu. Kompost je následně využíván při údržbě a obnově veřejné zeleně. Ve městě funguje pouze jedna spalovna odpadu, a to spalovna v areálu Fakultní nemocnice, která ročně spálí přibližně 920 t nebezpečného odpadu. Celkově se dá říci, že město HK má uspokojivě řešenou otázku odstraňování odpadů, a to nejméně na dalších 30 let. Pro ukládání komunálního odpadu se užívá skládky BWM, a.s. ve Chvaleticích, v níž má město kapitálový podíl, pro případnou likvidaci nebezpečných odpadů se využívá i služeb specializovaných firem, které si odstraňování odpadů zajišťují samy. Z rozboru stávající situace vyplývá, že město HK plně respektuje zásady nakládání s odpady uložené zákonem.

- 45 -

5.3. Ovzduší Jičín Obecnou tendencí ve zlepšování úrovně kvality ovzduší je snižování imisních koncentrací prachu, oxidu siřičitého i dílčího snižování oxidu dusíku. Celková povětrnostní situace v Jičíně je hodnocená jako prostředí se zhoršenými podmínkami pro rozptyl. Město Jičín však nepatří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. (Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší se rozumí ta území krajů, v jejichž působnosti se nacházejí obce, kde bylo zjištěno na základě pravidelného hodnocení kvality ovzduší překročení imisního limitu nebo imisního limitu a meze tolerance). Ke zlepšení kvality ovzduší přispěla velkou měrou změna paliva (zemní plyn) u velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší. Lakovny jsou většinou opatřeny alespoň záchytem pevných emisí a pokud používají barvy s vysokým obsahem těkavých organických látek, byly opatřeny záchytem těchto látek. Ostatní lakovny začaly používat vodou rozpustné barvy, které mají nižší obsah těkavých organických látek, a proto jsou schopny plnit stanovené emisní limity. Problémy s kvalitou ovzduší ve městě přesto vznikají zejména v zimním období (u řady domů je ještě používáno lokálních topenišť na tuhá paliva, která zhoršují kvalitu ovzduší). Problémem zůstává narůstající podíl emisí z mobilních zdrojů znečišťování ovzduší, z čehož vyplývá, že doprava je dominantním zdrojem emisí v případě oxidu dusíku, oxidu uhelnatého, uhlovodíků. Ve městě Jičíně se neprovádí žádné měření znečišťujících látek, pouze se instaluje automatické měření prachu v areálu 4.ZŠ. Údaje, které jsou k dispozici, poskytuje Český hydrometeorologický ústav na základě podkladu ze souhrnné provozní evidence.

5.4. Ovzduší HK Rozptylové podmínky jsou závislé především na celkové konfiguraci terénu a zástavby ve městě, meteorologické situaci a množství vypouštěných exhalací. Terén v Hradecké kotlině je málo členitý a poměrně plochý, což vytváří předpoklad pro dobré provětrávání území. Inverzní situace se v HK vyskytují pouze ojediněle. Většinou vznikají pouze inverze lokálního měřítka. Oblast možností jejich výskytu zahrnuje větší část města s výjimkou Nového HK.

- 46 -

Významný vliv na rozptyl nečistot v ovzduší města mají převládající směry a rychlosti proudění vanoucích větrů. maxima proudění větru v letním období převládají ze směru západního a severozápadních a taktéž ze směru severního až severovýchodního, v zimním období ze směru západního, jihozápadního, jižního a jihovýchodního. Četnost výskytu bezvětří se ve větší části města pohybuje mezi 6 – 9 %. Celkově lze tedy rozptylové podmínky charakterizovat jako uspokojivé až velmi dobré. Hradec Králové se řadí mezi města se střední imisní zátěží. Na území města HK se nachází celkem 4 zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší (Wiegel CZ žárové zinkování s.r.o., Nátěrové hmoty s.r.o., Brzdové automobilové kotouče s.r.o., BEZ MOTORY a.s.), 28 velkých zdrojů znečišťování ovzduší (zejména RUBENA a.s., Fakultní nemocnice HK, FOMA BOHEMIA s.r.o. atd.) a 137 kotelen a technologií, které patří do středních zdrojů znečišťování ovzduší. Mezi významné zdroje znečišťování ovzduší ve městě patří i domácí topeniště a domovní kotelny, které nemají žádná odlučovací zařízení. Lokální topeniště na pevná paliva se podílejí velkým dílem na znečištění ovzduší zejména v hustě osídlených okrajových částech města, kde zvláště v zimním období vytvářejí souvislou vrstvu dýmu v přízemní vrstvě atmosféry. Nelze opomenout ani dálkový přenos škodlivin na území města ze zdrojů mimo město (zejména Elektrárna Opatovice nad Labem, Synthesia Pardubice – Semtín atd.) ale i ze vzdálenějších zdrojů. Dalším velmi významným zdrojem znečištění ovzduší ve městě jsou mobilní zdroje znečišťování ovzduší (dopravní prostředky se spalovacími motory). Jsou především zdrojem oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a prachu. Největší hustota automobilového provozu je zaznamenávána v ulicích Koutníkova, A. Dvořáka, Brněnská a na Gočárově okruhu. Zdravotní ústav se sídlem v HK provádí měření znečištění ovzduší v HK v automatické měřící stanice v Sukových sadech. Český hydrometeorologický ústav měří znečištění ovzduší na observatoři na Novém Hradci Králové a od roku 2004 i v nové automatické měřící stanici v ulici Brněnská.

- 47 -

Tabulka 9: Průměrné roční koncentrace polétavého prachu, oxidu siřičitého a oxidu dusíku (µg/m3)

Měřící Nám. Osvoboditelů stanice Rok

Prach

Pospíšilova třída

Brněnská

Sukovy sady

Oxid Oxid Oxid Oxid Oxid Oxid Oxid Oxid Prach Prach Prach siřičitý dusíku siřičitý dusíku siřičitý dusíku siřičitý dusíku

1993

37

19

52

40

17

73

-

45

20

63

1994

25

14

31

29

13

43

-

37

27

76

1995

38

22

46

44

29

65

-

40

26

59

1996

28

11

22

32

14

31

-

42

29

67

1997

36

15

31

46

13

42

-

39

26

74

1998

38

6

31

40

6

44

-

31

16

50

1999

28

1

30

34

2

46

-

28

13

52

2000

26

1

31

33

2

46

-

29

12

64

2001

25

1

35

33

2

58

-

28

14

68

-

34

13

67

-

31

13

70

25

12

62

2002 2003

stanice zrušena

stanice zrušena

2004

30

21

2005

32

9

65

28

12

57

40

50

40

40

50

40

40

Limit

50

40

40

50

40

Zdroj: Zdravotní ústav se sídlem v HK, odbor životního prostředí

Průměrné roční koncetrace polétavého prachu (µg/m3) 50 40 Nám. Osvoboditelů Pospíšilova třída Sukovy sady

30 20 10 2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

0

Graf 9:Průměrné roční koncetrace polétavého prachu (µg/m3) Zdroj: Zdravotní ústav se sídlem v HK, odbor životního prostředí

- 48 -

Průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého (µg/m3) 40 30

Nám. Osvoboditelů

20

Pospíšilova třída

10

Sukovy sady 2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

0

Graf 10:Průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého (µg/m3) Zdroj: Zdravotní ústav se sídlem v HK, odbor životního prostředí

Průměrné roční koncentrace oxidů dusíku (µg/m3) 80 60

Nám. Osvoboditelů Pospíšilova třída Sukovy sady

40 20 0 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05 19 19 19 19 19 19 19 20 20 20 20 20 20 Graf 11:Průměrné roční koncentrace oxidů dusíku (µg/m3) Zdroj: Zdravotní ústav se sídlem v HK, odbor životního prostředí

Z daných údajů je patrné, že průměrné roční koncentrace těchto škodlivin zpravidla nepřekračují stanovené limity. Nejvyšší hodnoty koncentrací jsou zjištěny na měřící stanici v Sukových sadech, která se nalézá na velmi dopravně zatíženém místě. V zimních měsících bývají překračovány krátkodobé i denní limity znečišťujících látek, především u oxidů dusíku. Povolená mez zdravotních rizik pro obyvatele města HK není překročena v žádné oblasti města u jednotlivých škodlivin a zdravotní rizika mohou být hodnocena jako průměrná. V šesté kapitole se budu zabývat zaměstnaností a ekonomikou, hlavně vývojem struktury nezaměstnaných, nezaměstnaností a rozhodujícími zaměstnavateli v Jičíně a Hradci Králové. - 49 -

6. Zaměstnanost a ekonomika 6.1. Charakter Jičína Jičín je svým charakterem zemědělsko-průmyslový. Nacházejí se zde podniky elektrotechnického, strojírenského, potravinářského průmyslu a stavebnictví. Tradičním odvětvím je zemědělství. Nejrozšířenější půda je hnědozem (cca 40% plochy) a černozem (cca 15 % plochy), které patří k nejúrodnějším půdám okresu. V posledních letech klesá výměra zemědělské půdy. 6.1.1. Nezaměstnanost v Jičíně

Míra nezaměstnanosti v Jičíně v letech 1994 - 2007 (v %) 9

8,0

5 3

6,1

5,4

5,3

6 4

6,8

6,5

7

8,8 7,2

7,3

8

8,5

3,7 2,78

2,28

2,89

2 1 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Graf 12:Míra nezaměstnanosti v Jičíně v letech 1994 - 2007 (v %) Zdroj: Český statistický úřad

V roce 1994 byla míra nezaměstnanosti velmi nízká a to 2,78 %, což nedosáhlo republikového průměru, který činil 3,3 %. V roce 1995 byla míra nezaměstnanosti nejnižší za sledovaná období (1994 – 2007). Nízká nezaměstnanost byla způsobena restrukturalizací velkých firem a vznikem nových podnikatelských subjektů. Noví majitelé stabilizují podniky, rozšiřují výrobní kapacity a tak vzrůstá poptávka po lidech vyučených a s praxí. Od roku 1996 až do roku 1999 došlo k vysokému nárůstu počtu nezaměstnaných. Tento nárůst byl způsoben zánikem celých firem zaměstnávajících nad 50 zaměstnanců. V letech 2000 – 2001 došlo k poklesu míry nezaměstnanosti a to hlavně díky masivnímu přílivu přímých zahraničních investic, aktivní politice zaměstnanosti a ekonomickému oživení průmyslu. Od roku - 50 -

2002 - 2005 došlo ke zvýšení míry nezaměstnanosti. Po roce 2005 došlo ke snížení nezaměstnanosti, které bylo zapříčiněno rozšířením průmyslové zóny např. o firmu LEIST OBERFLACHENTECHNIK, s. r. o. 6.1.2. Vývoj struktury nezaměstnaných v Jičíně Tabulka 10: Rozdělení uchazečů o zaměstnání dle věku

Věková struktura

1998

1999

2000

2001

2004

2005

2006

2007

do 19 let

218

135

71

177

223

156

131

117

19 - 24 let

731

724

568

414

521

395

326

300

25 - 29 let

314

382

273

307

478

363

319

237

30 - 34 let

254

304

222

251

396

406

365

312

35 - 39 let

244

273

221

229

343

340

300

244

40 - 44 let

269

340

245

221

337

329

319

246

45 - 49 let

239

340

248

298

394

379

310

228

50 - 54 let

275

377

314

308

510

506

474

452

55 - 59 let

83

118

99

141

293

387

357

345

nad 60 let

5

4

4

10

26

50

51

50

Celkem

2632

2997

2265

2356

3521

3311

2952

2531

Zdroj: Úřad práce Jičín

Z tabulky je zřejmé, že od roku 1998 do roku 2007 počet uchazečů nad 55 let intenzivně stoupal. Naopak počet uchazečů o zaměstnání do 19 let mírně klesal. Také došlo k poklesu u uchazečů od 19 do 24 let a to až o 40 %.

- 51 -

Tabulka 11: Rozdělení uchazečů o zaměstnání podle dosaženého vzdělání

Počet uchazečů k 31.12. Vzdělání

2004

2005

2006

2007

bez vzdělání

0

0

1

0

neúplné zákl. vzdělání

14

10

10

2

základní vzdělání + praktická škola

933

915

816

694

nižší střední vzdělání

0

1

1

2

nižší střední odb. vzdělání

64

68

60

45

vyučení (střední odborné vzdělání)

1547

1409

1 268

1 074

středošk. bez mat.

54

52

43

32

ÚSV

108

101

100

78

ÚSO (vyučen + maturita)

158

138

120

111

ÚSO (maturita)

528

498

425

409

vyšší + bakalářské

39

33

34

25

vysokoškolské + doktorské

76

86

74

59

3521

3311

2952

2531

Celkem Zdroj: Úřad práce Jičín

Riziko nezaměstnanosti se snižuje s rostoucím stupněm vzdělání. Nejvíce uchazečů o zaměstnání je ve skupině osob se základním vzděláním a vyučenými, i když jejich počet od roku 2005 postupně klesá.

6.2. Charakter HK Okres

Hradec

Králové

sousedí

s

okresy

Jičín,

Náchod,

Rychnov

nad Kněžnou a Trutnov, se středočeskými okresy Kolín a Nymburk a s pardubickým okresem Pardubice. Z celkové plochy okresu tvoří 70,91% zemědělské pozemky a 29,09% ostatní pozemky, z toho 56,04% lesy. Podle odvětvové klasifikace ekonomických činností mají v HK převahu ekonomické subjekty zabývající se obchodem, opravami spotřebního zboží a motorových vozidel, které zaujímají téměř 30 % všech ekonomických subjektů ve městě. Další skupinou jsou činnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj a činnosti v oblasti - 52 -

zpracovatelského průmyslu. Nejméně subjektů nalezneme v odvětví dobývání nerostných surovin a rybolovu. 6.2.1. Nezaměstnanost v HK

Míra nezaměstnanosti v Hradci Králové v letech 1994 - 2007 (v %) 7,6

8

7,7

7

6,1

6

6,1

6,6

6,3 6,4

4,5

5 3,4

4 3 2

5,7

5,2

1,5 1,5

2,1

1 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Graf 13: Míra nezaměstnanosti v Hradci Králové v letech 1994 - 2007 Zdroj: ČSÚ

Míra nezaměstnanosti v HK byla v letech 1994 – 1997 velmi nízká a trh nabízel dostatek volných pracovních míst. Od roku 1998 se nezaměstnanosti postupně zvyšovala a v roce 2000 dosáhla 7,7 %. Příčinnou vysoké nezaměstnanosti byla ekonomická stagnace většiny českých firem. Došlo k úbytku zaměstnanců v zaměstnanecké sféře a to hlavně díky likvidaci pěti firem střední velikosti. V tomto roce bylo také vyplaceno nejvíce podpor v nezaměstnanosti. V roce 2001 došlo k ekonomickému oživení. Vytvoření nových pracovních míst např. u firmy Arrow a.s. HK, což je výrobce zdravotní techniky, dále je to firma Buhler Motor s. r. o. HK, která se zabývá výrobou komponentů pro automobilový průmysl a také vznik nových obchodních domů (Baumax, Spar), které zaměstnávají až 1200 zaměstnanců. V roce 2002 je největším problémem trhu práce nedostatek pracovních sil v okruhu dělnických profesí a profesí vyučených.V dalších letech se míra nezaměstnanosti pohybovala stabilně kolem 6%.

- 53 -

6.2.2. Vývoj struktury nezaměstnaných v Hradci Králové Tabulka 12: Rozdělení uchazečů o zaměstnání dle věku

Věková struktura

1998

1999

2000

2001

2004

2005

2006

2007

do 19 let

442

327

453

304

387

305

245

181

19 - 24 let

1427

1851

1252

886

962

804

611

439

25 - 29 let

693

957

909

734

835

706

587

435

30 - 34 let

573

725

679

566

701

724

604

468

35 - 39 let

415

595

538

455

615

571

500

362

40 - 44 let

523

706

615

457

512

493

452

335

45 - 49 let

624

828

781

582

690

568

482

370

50 - 54 let

530

756

722

576

774

809

732

575

55 - 59 let

185

241

232

197

523

630

610

486

nad 60 let

10

17

15

22

79

91

103

101

5422

7003

6196

4779

6078

5701

4926

3752

Celkem

Zdroj: Úřad práce HK

Z tabulky č. 12 je zřejmé, že počet uchazečů o zaměstnání nad 60 let od roku 1998 do roku 2007 stoupnul až desetinásobně. Velký pokles je patrný ve věkové skupině od 19 do 24 let, kdy bylo 1427 uchazečů o zaměstnání v roce 1998 a v roce 2007 to bylo pouhých 439 uchazečů. Tabulka 13: Rozdělení uchazečů o zaměstnání podle dosaženého vzdělání

Počet uchazečů k 31.12. Vzdělání

2004

2005

2006

2007

bez vzdělání

4

3

2

1

neúplné zákl. vzdělání

19

20

18

13

1673

1517

1 336

1 069

4

1

1

2

nižší střední odb. vzdělání

116

110

99

72

vyučení (střední odborné vzdělání)

2388

2241

2 001

1 417

84

90

73

50

základní vzdělání + praktická škola nižší střední vzdělání

středošk. bez mat.

- 54 -

Počet uchazečů k 31.12. Vzdělání

2004

2005

2006

2007

ÚSV

221

216

137

117

ÚSO (vyučen + maturita)

233

242

190

134

ÚSO (maturita)

1025

947

801

650

vyšší + bakalářské

69

85

57

62

vysokoškolské + doktorské

242

229

211

165

Celkem

6078

5701

4926

3752

Zdroj: Úřad práce HK

Vysoký počet uchazečů je ve skupině vyučených a ve skupině lidí se základním vzděláním, i když tento počet se od roku 2004 postupně snižuje. Ve skupině vysokoškolsky vzdělaných došlo v roce 2007 oproti roku 2004 k poklesu počtu uchazečů o zaměstnání téměř o 32%.

6.3. Rozhodující zaměstnavatelé Jičína Continental TEVES – závod je součástí významné nadnárodní skupiny CONTINENTAL AG, firma, která se zabývá výrobou brzdových systémů pro automobilový průmysl RONAL CR s.r.o. Jičín - zahraniční strojírenská firma vyrábějící litá hliníková kola pro automobilový průmysl. Od poloviny roku 2000 začala firma také vyrábět sprchové kouty. Oblastní nemocnice Jičín - zdravotnické zařízení je největším zaměstnavatelem nevýrobní sféry. C. S. Cargo a.s. - společnost zabývající se v převážné míře logistikou, skladovou a dopravní činností. Seco GROUP a.s. odštěpný závod 02 AGS (bývalé AGS Jičín a.s.) - Strojírenská společnost zabývající se výrobou techniky pro zemědělce, výrobou vložených válců do motorů a v neposlední řadě také zakázkovou výrobou. AEG components s.r.o. – česká firma zabývající se výrobou kondenzátorů.

- 55 -

Lohmann  Rauscher, s r.o. - je pobočným podnikem rakouské firmy s hlavním sídlem v České republice, konkrétně ve Slavkově u Brna. Společnost je významným výrobcem zabývajícím se výrobou medicínských a hygienických výrobků. Česká pošta, s.p. obvod Jičín - jedná se o státní organizaci zabývající se poštovními službami. ČESKÉ DRÁHY a.s. - dopravní organizace zabývající se přepravou osob a nákladů. SpofaDental a.s. - společnost zabývající se výrobou zubních protéz a dentálních hmot. Deprag CZ a.s. - společnost zabývající se vývojem, výrobou a prodejem strojírenské techniky, hlavně pneumatického nářadí. Masokombinát Jičín s.r.o. - společnost zabývající se zpracováním a následným prodejem masa a masných výrobků. Město Jičín – druhý největší zaměstnavatel nevýrobní sféry. MAVE Jičín, a.s. – společnost pro výrobu vajec a jatečných prasat. Vodohospodářská a obch. spol., a.s. – společnost mající v působnosti provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu.

6.4. Nejvýznamnější zaměstnavatelé Hradce Králové Tabulka 14:Hlavní zaměstnavatelé v HK

Zaměstnavatel

Počet zaměstnanců

Činnost

2005

2006

Fakultní nemocnice, HK

4 002

4 049

zdravotnictví

Lesy České republiky s.p.

3 643

3 655

lesnictví

ARROW International, a.s.

940

987

zdravotnická technika

1 017

980

energetika

951

949

správa vodních toků

ČEZ Měření, s.r.o. Povodí Labe, státní podnik Zdroj: Úřad práce v HK

- 56 -

Fakultní nemocnice Hradec Králové – patří k největším zdravotnickým zařízením v ČR, zaměstnává na 4049 zaměstnanců, jsou zde prováděny nejsložitější chirurgické výkony Lesy České republiky s.p. – hlavním posláním je hospodaření v lesích, které jsou ve vlastnictví státu, a správa určených drobných vodních toků ARROW International, a.s. – výroba zdravotnické techniky ČEZ Měření, s.r.o. – montáž a provoz měřících a spínacích přístrojů, sběr a zpracování dat Povodí Labe, státní podnik – správa významných vodních toků, činnosti spojené se zjišťováním a hodnocením stavu povrchových a podzemních vod v oblasti povodí horního a středního Labe a další činnosti. V poslední kapitole jsou porovnány jednotlivé indikátory udržitelného rozvoje.

- 57 -

7. Komparace 7.1. Zaměstnanost a ekonomika Porovnání míry nezaměstnanosti města Jičína, Hradec Králov é a ČR 12 10 8 6 4 2 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Hradec Králové

Jičín

ČR

Graf 14:Porovnání míry nezaměstnanosti města Jičína, HK a ČR Zdroje: Úřad práce Jičín, HK, ČSÚ

Z grafu č. 14 je patrné, že od roku 1994 do roku 1996 byla nezaměstnanost v Jičíně téměř o jedno procento větší než v HK. Pokud srovnáme nezaměstnanost měst Královehradeckého kraje s ČR zjistíme, že nezaměstnanost v ČR je větší než v Královehradeckém kraji. V dalších letech rostla nezaměstnanost obou měst stejným tempem až do roku 1999. Od roku 1999 nezaměstnanost v Jičíně začala postupně klesat ze 7,3 % na 5,4 % v roce 2001. Pokles nezaměstnanosti

byl

způsoben

masivním

přílivem

zahraničních

investic.

Naopak

nezaměstnanost do roku 2000 v HK vzrostla na 7,7 %, což bylo zapříčiněno ekonomickou stagnací většiny českých firem. V roce 2001 počet nezaměstnaných v HK klesl o 1,6 %. Od roku 2001 do roku 2005 nezaměstnanost v Jičíně vzrostla až na 8,8 %. V HK se počet nezaměstnaných

v letech 2001 až 2005 pohyboval kolem 6 %. V ČR od roku 1999

nezaměstnanost rostla poměrně vysokým tempem a to až na 9,9 % v roce 2003 oproti obou městům. V posledních letech míra nezaměstnanosti v obou městech i v ČR postupně klesala.

- 58 -

Tabulka 15: Počty zaměstnavatelů se stavem nad 25 zaměstnanců

stav k 31.12. Město

2005

2006

2007

Jičín

205

198

194

Hradec Králové

470

467

474

Zdroj: Úřad práce Jičín, Hradec Králové

Z tabulky je evidentní, že počet zaměstnavatelů v Jičíně se stavem nad 25 zaměstnanců od roku 2005 klesl o 11 zaměstnavatelů, naopak v Hradci Králové došlo od roku 2006 k nárůstu o 7 zaměstnavatelů. Tabulka 16: Počty zaměstnavatelů v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců)

stav k 31.12 Město

2005

2006

2007

Jičín

1515

1522

1523

Hradec Králové

3926

3922

3960

Zdroj: Úřad práce Jičín, Hradec Králové

Počet zaměstnavatelů v Jičíně v drobném a středním podnikání vzrostl o 8 zaměstnavatelů a v Hradci Králové od roku 2006 vzrostl o 38 zaměstnavatelů. Tabulka 17: Rozdělení uchazečů o zaměstnání dle věku v Jičíně, HK a ČR (v %)

Rok

1998

2001

2004

2006

2007

Město Věková struktura

Jičín HK Jičín HK ČR Jičín HK ČR Jičín HK ČR Jičín HK ČR

do 19 let

8,3

8,2

7,5

6,4

7,8

6,3

6,4

5,9

4,4

5

5

4,6

4,8

4,7

19 - 24 let

27,8

26,3

17,6

18,5

18

14,8

16

15

11

12

13

11,9

12

10,7

25 - 29 let

11,9

12,8

13

15,4 13,7

13,6

14

13

10,8

12

12

9,4

12

10,5

30 - 34 let

9,7

10,6

10,7

11,8 11,1

11,2

12

12

12,4

12

12

12,3

13

12,2

- 59 -

Rok Věková struktura

1998

2001

2004

2006

2007

Jičín HK Jičín HK ČR Jičín HK ČR Jičín HK ČR Jičín HK ČR

35 - 39 let

9,3

7,7

9,7

9,5

10,5

9,7

10

10

10,2

10

10

9,6

9,6

10,4

40 - 44 let

10,2

9,6

9,4

9,6

9,8

9,6

8,4

9,9

10,8

9,2

10

9,7

8,9

10,5

45 - 49 let

9,1

11,5

12,6

12,2 11,8

11,2

11

11

10,5

9,8

11

9

9,9

10,4

50 - 54 let

10,4

9,8

13,1

12,1 12,1

14,5

13

13

16,1

15

14

17,9

15

15,1

55 - 59 let

3,2

3,4

6

4,1

4,6

8,3

8,6

8,1

12,1

12

11

13,6

13

13,0

nad 60 let

0,2

0,2

0,4

0,5

0,4

0,7

1,3

1,1

1,7

2,1

1,8

2

2,7

2,6

Zdroj: Úřad práce Jičín a HK, ČSÚ

Z tabulky č. 17 je evidentní, že počet uchazečů o zaměstnání ve věkové skupině od 19 do 24 let v obou městech i v celé ČR klesá. V roce 2001 ve věkové skupině 25 – 29 let byl počet uchazečů o zaměstnání v Jičíně o 2,4% nižší než v HK. I ve srovnání HK s ČR v roce 2001 ve věkové skupině 25 – 29 let je patrný rozdíl a to o 1,3 % více uchazečů v HK než v ČR. Ve věkových skupinách nad 50 let je tendence k nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání. Největší rozdíl je patrný ve věkové skupině 55 až 59 let, kdy v roce 1998 byl počet uchazečů v Jičíně 3,2 % a v HK 3,4 % a roce 2007 vzrostl počet uchazečů o zaměstnání v Jičíně na 13,6 % a v HK na 13 %. V ČR je evidentní růst počtu uchazečů ve věkové skupině 55 až 59 let, kdy v roce 2001 byl počet uchazečů 4,6 % a v roce 2007 již 13 %. Poznámka: údaje za ČR za rok 1998 nebyly nalezeny.

- 60 -

Rozdělení uchazečů o zaměstnání dle věku v Jičíně a HK v roce 1998 (v %) 26,3 30,0 20,0

12,8

27,8

10,6

8,2

11,5

9,8 3,4

10,0 11,9

8,3

9,6

7,7

9,7

9,3

30 - 34 let

35 - 39 let

10,2

3,2

0,0 do 19 let

19 - 24 let

25 - 29 let

0,2

10,4

9,1

40 - 44 let

Věková struktura

45 - 49 let

50 - 54 let

Jičín

0,2

55 - 59 nad 60 let let

HK

Graf 15:Rozdělení uchazečů o zaměstnání dle věku v Jičíně a HK v roce 1998 (v %) Zdroj: Úřad práce v Jičíně a HK

V roce 1998 byl největší počet uchazečů o zaměstnání ve věkové skupině od 19 do 24 let v obou městech. V HK počet uchazečů činil 26,3 % a v Jičíně 27,8 %. Ve věkové skupině od 25 do 29 let byl počet uchazečů v HK o 0,9 % větší. Další větší nárůst je patrný u věkové skupiny od 45 do 49 let, kdy v HK byl počet uchazečů o zaměstnání o 2,4 % větší než v Jičíně.

- 61 -

Rozdělení uchazečů o zaměstnání dle věku v Jičíně, HK a ČR v roce 2001 (v %) 18 13,7 11,1

12,1

7,8 18,5

20

15,4 11,8

15

6,4

9,5

0,4 ČR

4,1 13

7,5

4,6

12,2 12,1

9,6

17,6

10 5

11,8

10,5 9,8

10,7

9,7

9,4

12,6

0,5

13,1 6

0,4

0

HK Jičín

do 19 19 - 25 - 30 - 35 - 40 - 45 - 50 - 55 - nad let 24 let 29 let 34 let 39 let 44 let 49 let 54 let 59 let 60 let Věková kategorie

Jičín

HK

ČR

Graf 16:Rozdělení uchazečů o zaměstnání dle věku v Jičíně, HK a ČR v roce 2001 (v %) Zdroj: Úřad práce Jičín a HK, ČSÚ

Z grafu č. 16 je evidentní, že největší je počet uchazečů o zaměstnání ve věkové skupině od 19 do 24 let, kdy v Jičíně je to 17,6 % v HK 18,5 % a v celé ČR 18 %. Ve věkové skupině od 25 do 29 let je nejvíce uchazečů o zaměstnání v HK a to 15, 4 % v ČR je to o 1,7 % než v HK a v Jičíně je nejméně uchazečů o zaměstnání a to 13 %. Další větší počet uchazečů o zaměstnání je patrný u věkových skupiny od 45 let do 54 let. Kdy ve věkové skupině od 45 do 49 let je největší počet uchazečů o zaměstnání v Jičíně, poté následuje HK a ČR. Ve věkové skupině nad 60 let je počet uchazečů velice nízký a pohybuje se kolem 0,4 %.

- 62 -

Rozdělení uchazečů o zaměstnání dle věku v Jičíně, HK a ČR v roce 2007 (v %)

17,9 13,6

12,3

11,9

9,6

9,4

9,7

9,0

4,6 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0

15,1 10,7

10,5

12,2

10,4

13 2,0

10,4 10,5

4,7 15,3 11,7

11,6

12,5 9,6

8,9

4,8

2,6 13,0

9,9 2,7

do 19 19 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 nad 60 let let let let let let let let let let

Věková struktura

HK

ČR

Jičín

Graf 17:Rozdělení uchazečů o zaměstnání dle věku v Jičíně, HK a ČR v roce 2007 (v %) Zdroj: Úřad práce Jičín a HK, ČSÚ

Z grafu č. 17 je patrné, že počet uchazečů o zaměstnání v roce 2007 ve věkové skupině od 25 do 29 let byl v HK o 2,2 % větší než v Jičíně. V ČR činil počet uchazečů o zaměstnání ve stejné věkové skupině pouhých 10,7 %. Ve věkové skupině od 50 do 54 let byl počet uchazečů o zaměstnaní v Jičíně o 2,6 % větší než v HK a o 2,8 % větší než v ČR. Pokud srovnáme oba grafy rok 2001 a 2007 zjistíme, že v roce 2007 došlo k velkému snížení počtu uchazečů o zaměstnání ve věkové skupině od 19 do 24 let. Dále došlo k vysokému nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání ve věkových skupinách nad 50 let v roce 2007.

- 63 -

7.2. Demografický vývoj Tabulka 18: Porovnání vývoje věkové struktury obyvatelstva HK a Jičína (v %)

Rok

2000

Kategorie

Muži

Ženy

Jičín HK

2003 ČR

Jičín HK

2005 ČR

Jičín HK

2007 ČR

Jičín HK

ČR

0 - 14

17,7

15,8 17,1

16,2

15,0 16,0

15,0

14,4 15,4

13,8

13,7 14,9

15 - 64

71,8

71,2 67,6

72,5

71,2 67,7

73,3

71,3 67,6

74,4

71,1 67,0

65 +

10,5

13,0 15,3

11,3

13,8 16,2

11,8

14,4 17,0

11,9

15,2 18,1

0 - 14

15,2

13,8 15,4

14,0

12,6 14,4

13,7

12,1 13,9

12,4

11,8 13,6

15 - 64

68,3

68,6 63,2

69,0

68,9 63,3

69,3

68,7 63,1

70,1

68,1 62,3

65 +

16,5

17,6 21,4

16,8

18,5 22,2

17,0

19,2 23,0

17,5

20,1 24,1

Zdroj: Úřad práce Jičín a HK

Z tabulky č. 18 je zřetelné, že počet mužů i počet žen v Jičíně, HK i celé ČR ve věkové kategorii od 0 do 14 let od roku 2000 do roku 2007 klesá. Počet mužů ve věkové kategorii od 15 do 64 let má v Jičíně vzrůstající tendenci a v HK do roku 2005 počet obyvatelstva také rostl, ale v následujících letech počet obyvatel klesá a v ČR se pohybuje na přibližně stejné úrovni. Vývoj žen ve věkové kategorii od 15 do 64 let v obou městech i v ČR byl vyrovnaný až na rok 2007, kdy došlo ke zvýšení počtu obyvatelstva v Jičíně a ke snížení počtu obyvatelstva v HK a v ČR. Výrazný nárůst počtu žen je vidět ve věkové skupině nad 65 let, kdy v HK se rychleji zvyšuje počet žen než v Jičíně. Také v celé ČR republice je zřetelný vysoký nárůst počtu žen ve věku nad 65 let.

- 64 -

7.3. Životní prostředí 7.3.1. Odpady

Jičín

Papír

HK Jičín

Plasty

Sklo

Množství vytříděných složek odpadu Jičína a HK

Jičín

2004

HK

2003 2002

HK 0

200

400

600

800

1000

1200

1400

Množství odpadu v tunách

Graf 18:Množství vytříděných složek odpadu Jičína a HK Zdroj: Odbor životního prostředí Jičín a HK

Z grafu je zřejmý vysoký nárůst vyseparovaného papíru v HK v roce 2004 oproti předchozím letům, tento trend je i v Jičíně. V Jičíně bylo největší množství vytříděného skla v roce 2004, naopak v HK v roce 2004 bylo nejnižší množství vyseparovaného skla. Vytříděné množství plastů bylo v obou městech na téměř stejné úrovni. 7.3.2. Ovzduší Ovzduší v Jičíně nepatří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Zlepšení kvality ovzduší je způsobeno změnou paliva u velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší. Problém s kvalitou ovzduší nastává pouze v zimním období, kdy řady domů ještě používá lokální topeniště na tuhá paliva, která zhoršují kvalitu ovzduší. Dalším problém zůstává zvyšující se podíl emisí z mobilních zdrojů znečišťování ovzduší, z čehož vyplývá, že doprava

je dominantním zdrojem emisí v případě oxidu dusíku, oxidu uhelnatého

a uhlovodíku. V Jičíně, ale nedochází k žádnému měření znečišťujících látek. Město Hradec Králové patří mezi města se střední imisní zátěží. V HK se nachází 4 zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší, mezi které patří Wiegel CZ žárové zinkování s.r.o., Nátěrové hmoty s.r.o., Brzdové automobilové kotouče s.r.o., BEZ MOTORY a.s. - 65 -

Dále ještě 28 velkých zdrojů znečišťování a 137 kotelen. Významnými zdroji znečišťování jsou hlavně domácí topeniště jako ve městě Jičíně. Na rozdíl od města Jičína je v HK prováděno měření znečištění ovzduší v automatické měřící stanici v Sukových sadech, v ulici Brněnská a v observatoři na Novém Hradci Králové. Povolená mez zdravotních rizik pro obyvatele města HK není překročena v žádné oblasti.

- 66 -

Závěr Trvale udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby.“ Udržitelný rozvoj znamená především rovnováhu mezi třemi základními oblastmi našeho života (ekonomikou, sociálními aspekty a životním prostředím). Těmito oblastmi se zabývá několik kapitol této práce. Udržitelný rozvoj je podmíněn kvalitou veřejné správy, kterou se na místní úrovni zabývá Agenda 21. Agenda 21 se zabývá principy udržitelného rozvoje v globálním měřítku a je koncepcí pro vytvoření Místní Agendy 21 (MA21). Složitý proces, o který se MA21 snaží zkvalitněním veřejné správy, zapojením občanů a využíváním všech dosažených poznatků o udržitelném rozvoji zvyšovat kvalitu života ve všech oblastech. Cílem práce byla analýza a zhodnocení možných disparit mezi městy Jičínem a Hradcem Králové a zároveň srovnání se situací v České republice. Analýza jednotlivých indikátorů byla zpracována v poslední kapitole. V podkapitole nazvané zaměstnanost a ekonomika byla srovnávána nezaměstnanost města Jičína, Hradce Králové a České republiky. Z této analýzy bylo zjištěno, že od roku 1994 do 1996 byla největší nezaměstnanost v ČR. V roce 1999 dosáhla míra nezaměstnanosti nejvyšší hodnoty v Hradci Králové. Po roce 1999 začala míra nezaměstnanosti v Jičíně i Hradci Králové klesat. Tento pokles počtu nezaměstnaných byl způsoben masivním přílivem zahraničních investic, naopak v České republice míra nezaměstnanosti rostla, což bylo způsobeno

snižováním

počtu

zaměstnanců

v podnicích

těžby

nerostných

surovin

a v podnicích výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody a to hlavně v krajích s dlouhodobě vysokou nezaměstnaností obyvatelstva tj. v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Po roce 2001 došlo v Jičíně k nárůstu počtu nezaměstnaných, tento růst se zastavil až v roce 2005 na 8,8 %. V ČR se míra nezaměstnanosti pohybovala okolo 9 % jako v Jičíně. V Hradci Králové počet nezaměstnaných klesl na hranici 4 %. Dále byl porovnáván vývoj počtu zaměstnavatelů se stavem nad 25 zaměstnanců a počet zaměstnavatelů v drobném a středním podnikání pouze v Jičíně a Hradci Králové. Z údajů bylo zjištěno, že počet zaměstnavatelů se stavem nad 25 zaměstnanců v Jičíně od roku 2005 - 67 -

do roku 2007 se snížil o 11 zaměstnavatelů, naopak v Hradci Králové došlo k jeho růstu. V drobném a středním podnikání došlo ke zvýšení počtu zaměstnavatelů v obou městech. Poté bylo sledováno rozdělení uchazečů o zaměstnání dle věku v Jičíně, Hradci Králové a České republice. Ve věkové skupině do 19 let byl evidentní pokles uchazečů o zaměstnání jak v České republice, tak i v obou městech. Stejné tendence byly patrné i ve věkové skupině od 19 do 24 let. Tento pokles byl ovlivněn zvýšeným zájmem mladých lidí o studium na středních a vysokých školách. Naopak vysoký přírůstek uchazečů o zaměstnání je zřejmý ve věkových skupinách od 50 do 54 let a od 55 do 59 let. Tento růst je způsoben probíhajícími posuny ve věkové skladbě pracujících, kdy čtvrtina všech zaměstnaných jsou osoby nad 50 let. Demografický vývoj od roku 2000 do roku 2007 ukazuje na pokles počtu mužů i žen ve věkové skupině od 0 do 14 let a to jak v Jičíně, Hradci Králové, tak i v celé České republice. Počet můžu a žen ve věkové kategorii od 15 do 64 let má v Jičíně vzrůstající tendenci, naopak v Hradci Králové dochází k poklesu počtu mužů a žen, a v České republice je počet mužů a žen na přibližně stejné úrovni. Výrazný nárůst počtu žen a mužů je zřejmý ve věkové skupině nad 65 let v Královehradeckém kraji i celé České republice. V dlouhodobém vývoji je evidentní pokles dětské složky, naopak roste podíl složky poproduktivní a stejně jako ve většině vyspělých zemí dochází k demografickému stárnutí obyvatelstva. V podkapitole životní prostředí bylo zjištěno, že množství vyseparovaného papíru v obou městech neustále stoupá, naopak klesá množství vytříděného skla v Hradci Králové. Kvalita ovzduší v Jičíně je na dobré úrovni, to je způsobeno hlavně změnou paliva u velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší. Město Hradec Králové patří mezi města se střední imisní zátěží. Hlavními znečišťovateli ovzduší jsou Wiegel CZ žárové zinkování s.r.o., Nátěrové hmoty s.r.o., Brzdové automobilové kotouče s.r.o., BEZ MOTORY a.s. a dalších několik větších znečišťovatelů ovzduší. Povolená mez zdravotních rizik pro obyvatele města HK není překročena v žádné oblasti, což je neustále měřeno v několika automaticky měřících stanicích. V závěru lze dodat, že vývoj jednotlivých ukazatelů v Jičíně a Hradci Králové byl velmi podobný. Větší rozdíly byly patrné pouze u nezaměstnanosti a to i v porovnání s ČR. - 68 -

POUŽITÁ LITERATURA 1. ADAMČÍK, S. Regionální politika a management regionů, obcí a měst. Ostrava: Vysoká škola báňská, 2000. ISBN 80-7078-837-2. 2. Agenda

21

[online].

2006-

[cit.

2009-03-20].

Dostupný

z

WWW:

. 3. BLAŽEK, J., UHLÍŘ, D. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0384-5. 4. Český statistický úřad [online]. 2009 Dostupný z WWW: . 5. MAIER, K., ČTYROKÝ, J. Ekonomika územního rozvoje. Praha: Grada Publishing, 2000. ISBN 80-7169-644-7. 6. MAYLOR, Harvey. Project Management [s.1] : Pearson Education, 2003, ISBN 0273 65541-8. 7. MOLDAN, Bedřich, HÁK, Tomáš, KOLÁŘOVÁ, Hana. K udržitelnému rozvoji ČR

[online].

2002-

[cit.

2009-03-20].

Dostupný

z

WWW:

. 8. O místní Agendě 21 [online]. 2006- [cit. 2009-03-24]. Dostupný z WWW: . 9. Plán odpadového hospodářství původce odpadů města Jičín [online]. 2005. Praha 6:

ISES,

s.

r.

o.,

2005

[cit.

2007-04-06].

Dostupný

z

WWW:

. 10. Principy udržitelného rozvoje území [online]. 2006- [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: .

- 69 -

11. Profil města Hradce Králové 2006 : Historie města [online]. 2007- [cit. 2009-0326].

Dostupný

z

WWW

:. 12. REKTOŘÍK, J. a KOL. Strategie rozvoje měst, obcí, regionů, organizací. Brno: MU, 1999. ISBN 80-210-2126-8. 13. RYNDA, Ivan. Trvale udržitelný rozvoj [online]. 2006-11-22 [cit. 2009-03-20]. Dostupný

z

WWW:


pub2.nsf/$pid/MZPMSFHV0HSB/$FILE/tur.pdf>. 14. Společné evropské indikátory [online]. 2005- [cit. 2009-03-25]. Dostupný z WWW: . 15. Strategický plán rozvoje města Jičína. Bermangroup. [s.1.] : [s.n.], [2004]. 85 s. 16. Trvale udržitelný rozvoj [online]. 2002- [cit. 2009-03-21]. Dostupný z WWW: . 17. Udržitelný rozvoj [online]. 2004- [cit. 2009-03-25]. Dostupný z WWW: . 18. Udržitelný rozvoj [online]. 2005- [cit. 2009-03-20]. Dostupný z WWW: . 19. Úřad

práce

v

Hradci

Králové

[online].

2009.

Dostupný

z

WWW:

. 20. Úřad

práce

v

Jičíně

[online].

2009

Dostupný

z

WWW:

. 21. ŽÍTEK, V. Regionální ekonomie a politika I. Brno: Masaryková univerzita, 2002. ISBN 80-210-2767-3.

- 70 -

Seznam tabulek Tabulka 1: Přehled společných evropských indikátorů.......................................................... 22 Tabulka 2: Vývoj počtu obyvatel.......................................................................................... 33 Tabulka 3: Vývoj věkové struktury obyvatelstva .................................................................. 34 Tabulka 4: Vzdělanostní struktura obyvatelstva - porovnání vybraných kategorií ................. 35 Tabulka 5: Pohyb obyvatestva ve městě ............................................................................... 36 Tabulka 6: Vývoj počtu obyvatel.......................................................................................... 37 Tabulka 7: Vývoj věkové struktury obyvatelstva .................................................................. 39 Tabulka 8: Pohyb obyvatelstva ve městě .............................................................................. 39 Tabulka 9: Průměrné roční koncentrace polétavého prachu, oxidu siřičitého a oxidu dusíku (µg/m3)......................................................................................................................... 48 Tabulka 10: Rozdělení uchazečů o zaměstnání dle věku ....................................................... 51 Tabulka 11: Rozdělení uchazečů o zaměstnání podle dosaženého vzdělání........................... 52 Tabulka 12: Rozdělení uchazečů o zaměstnání dle věku ....................................................... 54 Tabulka 13: Rozdělení uchazečů o zaměstnání podle dosaženého vzdělání........................... 54 Tabulka 14:Hlavní zaměstnavatelé v HK.............................................................................. 56 Tabulka 15: Počty zaměstnavatelů se stavem nad 25 zaměstnanců ....................................... 59 Tabulka 16: Počty zaměstnavatelů v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců)................................................................................................................ 59 Tabulka 17: Rozdělení uchazečů o zaměstnání dle věku v Jičíně, HK a ČR (v %) ................ 59 Tabulka 18: Porovnání vývoje věkové struktury obyvatelstva HK a Jičína (v %).................. 64

Seznam grafů Graf 1: Vývoj počtu obyvatel ............................................................................................... 34 Graf 2: Vývoj věkové struktury obyvatelstva........................................................................ 36 Graf 3: Vývoj počtu obyvatel v Hradci Králové.................................................................... 38 Graf 4: Vývoj věkové struktury obyvatelstva........................................................................ 38 Graf 5: Celková produkce odpadů města Jičína v období 2000 - 2004 .................................. 42 Graf 6: Celková produkce odpadů města Jičína v období 2000 - 2004 ................................. 42 Graf 7:Separovaný sběr města Jičín v období 2002 - 2004.................................................... 43 Graf 8:Množství vytříděných složek odpadu (v tunách) ........................................................ 45 Graf 9:Průměrné roční koncetrace polétavého prachu (µg/m3) ............................................. 48 Graf 10:Průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého (µg/m3).............................................. 49 Graf 11:Průměrné roční koncentrace oxidů dusíku (µg/m3).................................................. 49 - 71 -

Graf 12:Míra nezaměstnanosti v Jičíně v letech 1994 - 2007 (v %)....................................... 50 Graf 13: Míra nezaměstnanosti v Hradci Králové v letech 1994 - 2007................................. 53 Graf 14:Porovnání míry nezaměstnanosti města Jičína, HK a ČR ......................................... 58 Graf 15:Rozdělení uchazečů o zaměstnání dle věku v Jičíně a HK v roce 1998 (v %)........... 61 Graf 16:Rozdělení uchazečů o zaměstnání dle věku v Jičíně, HK a ČR v roce 2001 (v %).... 62 Graf 17:Rozdělení uchazečů o zaměstnání dle věku v Jičíně, HK a ČR v roce 2007 (v %).... 63 Graf 18:Množství vytříděných složek odpadu Jičína a HK.................................................... 65

- 72 -

Seznam zkratek ČR – Česká republika HK – Hradec Králové WCED – World Commission on Environment and Development OSN – Organizace spojených národů UNDP - United Nations Development Program UNEP - United Nations Environmental Program USA – Spojené státy americké ŽP – životní prostředí OECD - Organization for Economic Cooperation and Development MA21 – Místní agenda 21 SKO – směsný komunální odpad A.S. – akciová společnost S.R.O. – společnost s ručením omezeným

- 73 -

Life Enjoy

" Life is not a problem to be solved but a reality to be experienced! "

Get in touch

Social

© Copyright 2013 - 2019 TIXPDF.COM - All rights reserved.