VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRN


1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FůKULTů PODNIKůTELSKÁ ÚSTůV INFORMATIKY FACULTY OF BUS...
Author:  Václav Janda

0 downloads 6 Views 844KB Size

Recommend Documents


MENDELOVA UNIVERZITA V BRN
1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální t...

MENDELOVA UNIVERZITA V BRN
1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Zahradnická fakulta v Lednici Cesty v krajině Bakalářská práce Vedoucí bakalář...

Masarykova univerzita v Brn
1 Masarykova univerzita v Brn Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finan ní podnikání ANALÝZA KO...

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRN
1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTůV MůNůGEMENTU FACULTY OF BUS...

VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN
1 VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKANÍCH TECHNOLOGIÍ &Uac...

VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN
1 VYSOKÉ UEÍ TEHIKÉ V BR BRO UIVERSITY OF TEHOLOGY FAKULTA STROJÍHO IŽEÝRSTVÍ ÚSTAV MATERIÁLOV...

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRN
1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB FACULTY O...

VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN
1 VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV BETONOVÝCH A ZDNÝC...

VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN
1 VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV POZEMNÍHO STAVITELSTV&Iac...

VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN
1 VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKANÍCH TECHNOLOGIÍ &Uac...



VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FůKULTů PODNIKůTELSKÁ ÚSTůV INFORMATIKY FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF INFORMATICS

NÁVRH ZEM D LSKÉHO MODULU DO INFORMůČNÍHO SYSTÉMU QI ů JEHO NůPOJENÍ Nů STÁVůJÍCÍ SOUČÁSTI SYSTÉMU. DESIGN OF QI INFORMATION SYSTEM‘S AGRONOMIC MODULE AND ITS IMPLEMENTION INTO CURRENT STATE OF THE SYSTEM

BůKůLÁ SKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS

ůUTOR PRÁCE

Ond ej Plaček

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2013

Ing. Petr Dydowicz, Ph.D.

Tato verze DP/BP práce je zkrácená Ědle Sm rnice d kana č. 2/2013ě. Neobsahuje identifikaci subjektu, u kterého byla DP/BP zpracována Ědále jen „dotčený subjekt“ě a dále informace, které jsou dle rozhodnutí dotčeného subjektu jeho obchodním tajemstvím či utajovanými informacemi.

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská

Akademický rok: 2012/2013 Ústav informatiky

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Plaček Ondřej Manažerská informatika (6209R021) Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách, Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana pro realizaci bakalářských a magisterských studijních programů zadává bakalářskou práci s názvem: Návrh zemědělského modulu do informačního systému QI a jeho napojení na stávající součásti systému. v anglickém jazyce: Design of QI Information System‘s Agronomic Module and its Implemention Into Current State of the System. Pokyny pro vypracování: Úvod Vymezení problému a cíle práce Teoretická východiska práce Analýza problému a současné situace Vlastní návrhy řešení, přínos návrhů řešení Závěr Seznam použité literatury Přílohy

Podle § 60 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) v platném znění, je tato práce "Školním dílem". Využití této práce se řídí právním režimem autorského zákona. Citace povoluje Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně.

Seznam odborné literatury: MARTIŠEK, D. Algoritmizace a programování v Delphi. 1. vyd. Brno: Littera, 2007. 230 s. ISBN 978-80-85763-37-9. MOLNÁR, Z. Efektivnost informačních systémů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. 142 s. ISBN 80-7169-410-X. NEPLECHOVÁ, M. a J. NOVÁK. Účetnictví a kalkulace nákladů v zemědělství: účtová osnova, finanční analýza, příklady. Praha: Bilance, 1996. 285 s. SODOMKA, P. a H. KLČOVÁ. Informační systémy v podnikové praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Computer Press, 2010. 501 s. ISBN 978-80-251-2878-7. VELTE, A., T. VELTE a R. ELSENPETER. Cloud Computing: praktický průvodce. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2011. 344 s. ISBN 978-80-251-3333-0.

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr Dydowicz, Ph.D. Termín odevzdání bakalářské práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2012/2013.

L.S.

_______________________________ doc. RNDr. Bedřich Půža, CSc. Ředitel ústavu

_______________________________ doc. Ing. et Ing. Stanislav Škapa, Ph.D. Děkan fakulty

V Brně, dne 29.05.2013

ABSTRAKT Na trhu s informačními a ERP systémy je aktuáln nedostatek informačních systém navrhnutých speciáln na míru zem d lc m. Dosavadní zem d lské IS jsou zastaralé, nerespektují aktuální trendy, jsou pomalé, nerobustní nebo naopak p íliš nákladné. ešením problému by m l být zem d lský informační systém na platform stávajícího ERP systému QI od společnosti DC Concept a.s.

ABSTRACT There is lack of agrocultural information systems on the market todays. Present agrocultural information systems are out of date, slow, do not respect current trends or too expensive. An agrocultural information system based od current IS QI made by DC Concept a.s. could be a solution for this problem.

KLÍČOVÁ SLOVů Zem d lství, ERP, IS, informační systém, návrh modulu IS

KEYWORDS Agroculture, ERP, IS, information system, design of IS module

BIBLIOGRůFICKÁ CITůCE PLůČEK, O. Návrh zemědělského modulu do informačního systému QI a jeho napojení na stávající součásti systému.. Brno: Vysoké učení technické v Brn , Fakulta podnikatelská, 2013. 57s. Vedoucí bakalá ské práce Ing. Petr Dydowicz, Ph.D..

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že p edložená bakalá ská práce je p vodní a zpracoval jsem ji samostatn . Prohlašuji, že citace použitých pramen

je úplná, že jsem ve své práci neporušil

autorská práva Ěve smyslu Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorskýmě. V Brn dne 28. kv tna 2013

POD KOVÁNÍ D kuji svému otci, Ing. Jaroslavu Plačkovi, za to, že mi umožnil podílet se na tomto projektu a p isp l mi cennými radami, a to nejen v oblasti informačních systém . Dále d kuji vedoucímu práce Ing. Petru Dydowiczovi, Ph.D. za podn tné rady a trp livost.

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................. 10 1

VYMEZENÍ PROBLÉMU ů CÍLE PRÁCE ......................................................... 11

2

TEORETICKÁ VÝCHODISKA ............................................................................ 12 2.1

Informace a data ............................................................................................... 12

2.2

Informační systémy .......................................................................................... 12

2.2.1 2.3

Systém QI ......................................................................................................... 13

2.3.1

P edstavení ................................................................................................ 13

2.3.2

Struktura uložení dat v QI ......................................................................... 15

2.3.3

Vývoj v systému QI – QI Builder ............................................................. 16

2.4

SWOT analýza ................................................................................................. 19

2.5

Metoda HOS2009............................................................................................. 20

2.5.1

Historie...................................................................................................... 20

2.5.2

Definice ..................................................................................................... 20

2.5.3

Hodnocené oblasti metody HOS200ř a jejich charakteristika ................. 21

2.5.4

Celkové hodnocení oblastí ........................................................................ 23

2.5.5

Výsledky metody HOS2009 ..................................................................... 24

2.6

Ekonomické postupy v zem d lství ................................................................. 25

2.6.1

Kalkulace náklad v zem d lství ............................................................. 26

2.6.2

Obecný kalkulační vzorec úplných vlastních náklad .............................. 27

2.6.3

Metody kalkulace náklad ........................................................................ 28

2.7 3

Oborové informační systémy .................................................................... 13

Cloud computing – software as a service ......................................................... 30

ůNůLÝZů SOUČůSNÉHO STůVU ................................................................... 31 3.1

P edstavení společnosti .................................................................................... 31

3.2

4

SWOT ůnalýza ................................................................................................ 32

3.2.1

Silné stránky ............................................................................................. 32

3.2.2

Slabé stránky ............................................................................................. 33

3.2.3

P íležitosti ................................................................................................. 33

3.2.4

Hrozby ...................................................................................................... 34

3.3

ůnalýza metodou HOS200ř ............................................................................ 34

3.4

Současná nabídka zem d lských oborových ešení ......................................... 37

3.5

Současné omezení informačního systému QI pro využití v zem d lské praxi 37

3.6

Záv ry z analýz ................................................................................................ 38

VLůSTNÍ NÁVRHY EŠENÍ .............................................................................. 40 4.1

Součásti agronomického modulu v systému QI ............................................... 40

4.2

Rozpoušt ní režií.............................................................................................. 42

4.3

ůlgoritmizace vykazování výkon v zem d lství ........................................... 46

4.4

Návrh p echodu z jiných systém .................................................................... 49

4.5

Prodejní model ................................................................................................. 50

ZÁV R ........................................................................................................................... 52 SEZNůM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................ 53 SEZNůM OBRÁZK , GRůF , ROVNIC ů DIůGRůM ........................................ 54 P ÍLOHY ....................................................................................................................... 55 P íloha 1 – Dotazník pro analýzu HOS200ř ................................................................. I P íloha 2 – P íklad kalkulačního listu rostlinné výroby metodou rozčítací ................ XI P íloha 3 – P íklad kalkulačního listu pro základní stádo kombinovanou metodou XIII

ÚVOD Informační

systémy od

dob

svého

vzniku

prošly neuv itelným

Z jednoduchých program , napsaných na platform

vývojem.

MS-DOS, kdy vrcholem

softwarového pokroku byla flat databáze .DBF, které umožňovaly pouze zpracování účetnictví, se podpora informačních systém

rozrostla do všech kout

společností

r znorodých odv tví. Informační systémy nyní ídí výrobu, plánují, ídí logistiku nebo nap íklad spravují personální agendu. Existuje nep eberné množství informačních systém od velkého počtu výrobc , ale moderní a robustní systém, který by byl upraven p ímo na míru zem d lských společností, na trhu stále chybí. Cílem mé bakalá ské práce je navrhnout ešení otázky vhodného IS pro tuto cílovou skupinu. ůlgoritmizaci zem d lských pot eb v informačním systému budu zpracovávat jako modul do stávajícího informačního systému, a to p edevším z toho d vodu, že tvorba celého informačního systému od základ je natolik časov a úkonov náročný proces, že jeho vykonání by bylo značn ekonomicky neefektivní. Ze stávajícího systému m žeme využít jeho již vytvo ené rámce, a to takovým zp sobem, že náš modul napojíme na zbývající moduly informačního systému, jako jsou: sklady, nákup a prodej, mzdy, evidence majetku, personalistika a finanční správa. Následn je pot ebné rozhodnout o optimálním prodejním kanálu finálního produktu. Zde se naskytuje možnost použit moderní metodu SaaS (Software As A Service). D vodem pro tento obchodní model je nedostupnost objemných finančních prost edk cílových zákazníku pro účely investice do informačního systému.

10

1 VYMEZENÍ PROBLÉMU ů CÍLE PRÁCE Práce se bude zabývat analýzou pot eb zem d lc a zpracováním jejich požadavk v modulu informačního systému. P edevším se jedná o speciální účetní postupy, p íznačné pro zem d lské společnosti, dále o formu vykazování práce – napojení na mzdový modul spolu s evidencí motohodin a podobn . V neposlední ad budou ešeny jak výstupy z IS – exporty dat pro státní správu, tak i importy dat do systému a zp sob, jak novým zákazník m ulehčit p echod na náš systém. Cílem této práce je navrhnout a začlenit do stávajícího systému QI na základ analýzy ekonomických pot eb zem d lských podnik i drobných zem d lských firem optimální zem d lský modul. Dalším dílčím úkolem je napojit tento modul na dosavadní komponenty systému a tuto spolupráci rychlostn optimalizovat. V neposlední ad je cílem práce navrhnout optimální prodejní model zem d lské verze systému QI na základ Software as a Service.

11

2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA V následující kapitole budou shrnuty základní teoretické pojmy probírané problematiky

2.1 Informace a data „Informace je zpráva (sdělení), která snižuje neurčitost (entropii) příjemce“ (1) Data jsou množinou znak , uložených na médiích, které dekódováním získají význam pro lidského uživatele, tímto se z dat stane informace. Proces lze aplikovat i opačn .

dekódování Informace

Data kódování FYZICKÝ VÝZNůM

LIDSKÝ MOZEK Obrázek 1: Data a informace Zdroj: Upraveno dle (1)

2.2 Informační systémy Pod pojmem informační systém či podnikový informační systém si nemusíme primárn p edstavit komplexní soubor softwarových a hardwarových komponent ve společnosti stejn tak m žeme za informační systém považovat kartotéku nebo i osobní diá , ležící v kancelá i na stole. V dnešní dob jsou ovšem informační systémy na takové úrovni a natolik sofistikované, že bychom se bez podpory výpočetního výkonu informačních technologií obešli jenom velmi st ží.

12

Dle Molnára se informačním systémem rozumí: „Informační systém je soubor lidí, technických prostředků a metod (programů), zabezpečujících sběr, přenos, zpracování, uchování dat, za účelem prezentace informací pro potřeby uživatelů činných v systémech řízení.“(2 s. 15)

2.2.1 Oborové informační systémy Výrobci informačních systém

se v dnešní dob

prezentují svým všeum ním,

robustností a škálovatelností. T mito slogany cht jí výrobci komplexních ERP systém oslovit co nejširší část trhu a usilují o co nejvyšší konverzi z ad oslovených firem. Potíž nastává p i implementaci a úpravách systému na míru zákazníka. Široké možnosti systému, byť rozd lené do jednotlivých modul , totiž vyžadují obrovskou míru parametrizace. To nep edstavuje nijak velký problém pro dodavatele systému, ale zákazník a p edevším koncový uživatele systému u zákazníka si poté st žují na „uklikanost“ a často pro n nelogické uspo ádání prvk . ešením tohoto problému jsou oborová ešení v ERP systémech. Ty jsou funkčn p edp ipravena podle zvoleného oboru, mapují procesy typické pro danou vertikálu a ulehčují práci koncovým uživatel m systému. „Takováto oborová řešení zahrnující rozsáhlé know-how z realizovaných projektů v konkrétní vertikále jsou pro uživatelskou organizaci velmi výhodná. Přinášejí totiž: 1. Standartní postupy z daného oboru podnikání 2. Nejlepší praktiky pro realizaci specifických agend podniku 3. Snadnější a levnější úpravy pr o klienta podle jeho požadavků.“ (3 s. 222)

2.3 Systém QI 2.3.1 P edstavení „QI je modulární informační systém, vyroben brněnskou společností DC Concept a.s.“(4)

13

Společnost DC Concept a.s. ve své marketingové komunikaci pro podporu produktu QI tvrdí, že QI je elastický informační systém, který se p izp sobí na míru zákazníka. Možné je to díky modularit a spolupráci jednotlivých modul . Zákazník si tedy m že za plného provozu systém nejen rozši ovat o další pot ebné části, ale také zeštíhlovat a odebírat moduly, které pro svou práci nepot ebuje nebo na kterých si p eje ušet it. Jednotlivé součásti systému se nazývají BU Ěbussiness unitě, jejichž licence se vztahuje na spušt ní funkce za azené pod danou BU práv jedním uživatelem.

Obrázek 2: Architektura QI Zdroj: (5) Systém QI je komplexní informační systém od výrobce sídlícího v Brn – společnosti DC Concept a.s. Celý systém je postaven na t ívrstvé architektu e: 1) Databázový systém – QI využívá databáze od Microsoftu – Microsoft SQL Server a v dnešní dob podporuje verze 2005, 200Ř, 200Ř R2 a 2013. Data se zde sice udržují v jednotlivých tabulkách, ale jejich relační vlastnosti jsou v plné

14

mí e definovány až na aplikační úrovni systému, proto je QI portovatelné na více databázových platforem. 2) ůplikační/objektový server – zprost edkovává komunikaci mezi daty, uloženými na SQL serveru a klientem. S klientem komunikuje po LAN i WAN, p es protokol TCP/IP. Makrojazyk aplikační vrstvy systému vychází ze syntaxe a pravidel jazyka Delphi a obsahuje (systému vlastní) funkce, metody a vlastnosti. 3) Klient – uživatelsky zobrazuje výstupy databázových dotaz

a poskytuje

koncovým uživatel m systému QI prost edí pro samotnou práci se systémem. Klient také umožňuje plnohodnotnou vývojovou práci prost ednictvím modulu „QI Builder“ a implementaci bussiness logiky prost ednictvím editoru makrojazyka. QI nabízí také možnost spušt ní v dvouvrstvém režimu, kdy se instance klienta a aplikačního serveru spojuje v jedno nebo vícevrstvý režim. Aplikační server je instancí „Internet konektoru“ napojen na IIS1 a k p ístupu do QI lze využít jakéhokoliv internetového prohlížeče. 2.3.2 Struktura uložení dat v QI Standartním ešením ukládání dat z databázových aplikací je využití relačního spojení tabulek v databázi. Toto ešení ovšem nedokáže p íliš v rn zachycovat problémy reálného okolního sv ta. Pro zlepšení modelování reality se v QI využívá objektového p ístupu a člen ní všech dat v systému do 4 kategorií: subjekty, objekty Ěstatkyě, doklady a akce.

1

Internet information services – Internetový server společnosti Microsoft

15

Obrázek 3: Datové ešení QI Zdroj: (6) Tyto 4 elementy ve své podstat tvo í celý informační systém podniku. Jednotlivé akce obsahují subjekty (ať už lidi či organizace), ke svému zdárnému pr b hu pot ebují objekty (statky) a celá akce musí být doložena dokladem. Pro p íklad: Obchodní p ípad vyústil v prodej výrobku Ěakceě, ten zprost edkoval n jaký obchodní referent n jakému koncovému zákazníkovi Ěsubjektyě, prodává se x kus našeho výrobku Ěstatkyě a celé to potvrzuje faktura vydaná Ědokladě. 2.3.3 Vývoj v systému QI – QI Builder V následujících subkapitolách budou shrnuty základy vývoje ve vývojovém prost edí IS QI zvaném jako QI Builder 2.3.3.1 P edstavení K vývoji v systému QI slouží modul systému označovaný názvem QI Builder. Tento nástroj umožňuje vytvá et, ale i editovat a upravovat databázové aplikace. QI disponuje technologií označenou jako QI DNT – Data Network Technology – ta prezentuje jednotlivé databázové entity Ěv QI označované jako datové t ídyě v síťovém propojení s dostupnými objektov -orientovanými vlastnostmi. T ídy tedy mohou krom vazeb na sousední Ěvazebníě t ídy také d dit atributy z nad azených t íd Ěmatekě nebo naopak p edávat atributy t ídám pod azeným Ědcerámě.

16

Propojenost jednotlivých modul systému QI, je definována na úrovní objektového modelu. Každá programová funkce, tedy nap íklad formulá , tisková sestava apod., funguje nad souborem propojených entit, který je podmnožinou celkového datového modelu systému QI. O aplikaci bussiness logiky nad datovým modelem, formulá i a dalšími programovými funkcemi se stará vnit ní makrojazyk systému QI postavený na principech, syntaktických pravidlech a kompilátoru jazyka Delphi. „Delphi je vývojový prostředek, který v sobě spojuje silnou sadu vizuálních nástrojů pro tvorbu jednotlivých částí aplikace s robustními programovými nástroji a výkonným kompilátorem.“(7 s. 27) 2.3.3.2 P íklad Níže uvedený obrázek p edstavuje podmnožinu datového modelu pro zobrazení seznamu všech vydaných faktur, tato podmnožina se v terminologii QI nazývá datový ez.

Obrázek 4: Datový ez – p íklad Zdroj: snímek obrazovky IS QI Datový ez obsahuje vždy jednu hlavní t ídu, která určuje primární klíč celé množiny entit. Zde se tedy jedná vždy o jednu vydanou fakturu, evidovanou v systému,

17

respektive o jednu hlavičku faktury vydané. Systém QI v datovém modelu nerozeznává kardinalitu vztah jednotlivých entit zp sobem, jaký je b žný p i dekompozici vazeb v b žném E-R diagramu. Každé dv t ídy, ať už mají vztah 1:1, 1:N, či N:M, jsou propojené t ídou vazební Ěv obrázku zachycené obdélníkem se zakulacenými hranami), což umožňuje dynamicky m nit kardinalitu podle analytických pot eb. 2.3.3.3 Programové funkce Pod názvem programové funkce se v QI ukrývají ty části systému, které interpretují data uživatel m. Jde tedy p edevším o formulá e a tiskové výstupy, které jsou dopln né dalšími aktivními či pasivními prvky. Formulá e ůktivní prvky:

Pasivní prvky:

Tlačítka – p i azené akce Ěmakraě

Seznam záznam Ěgridě

Události nad formulá em

Detail záznamu

Klávesové zkratky

Textová

pole

Ěnap .

technologická

pr vodkaě Tabulka 1: Prvky formulá e v QI Zdroj: vlastní zpracování Tiskové sestavy ůktivní prvky:

Pasivní prvky:

Podmín né pruhy

Tiskové pruhy a jejich subdetaily

Podmín né výrazy

Sumační pole

QR a EůN kódy

Textová pole

Tabulka 2: Prvky tiskových sestav v QI Zdroj: vlastní zpracování

Programové funkce vždy operují nad datovým ezem nebo více datovými ezy, které mezi sebou mají nadefinovanou vazbu mezi primárním klíčem nad ízeného a jedním z cizích klíč pod ízeného datového ezu. Pro optimalizaci rychlosti načtení datových ez do programové funkce se v definici nastavuje také úroveň p ístupu:

18

-

Plné – ez vrací veškerá data, zp ístupňuje čtení, úpravu, mazání dat a zp ístupňuje veškeré možné vazby na další ezy

-

Editace – viz plné otev ení, avšak s tím rozdílem, že data neumožní mazat

-

Čtení – ez vrací veškerá data, ale pouze ke čtení, nelze tato data jakkoliv upravovat, vrací také vazby na další ezy

-

Pohled – ez vrací pouze data pro čtení, nevrací vazby na další ezy – ez otev ený v tomto režimu tedy již nem že mít žádný pod ízený ez

2.3.3.4 Číselníky Jedním z hlavních a nejd ležit jších ošet ením vstup ve všech informačních systémech je bezpochyby využití obecných číselník . QI umožňuje definovat obecné číselníky dostupné nad celým systémem, ale i číselníky vztahující se k jednotlivým aplikacím a modul m. Samotný výb r dat z číselníku je v názvosloví QI označen jako „Výb rová funkce“. Ve formulá ích, jejichž datový ez obsahuje atribut využívající výb rovou funkci, a který je otev en pro editaci, se tato možnost zobrazuje symbolem čtverce s t emi tečkami. Po kliknutí na tento symbol se otev e p íslušný číselník a výb rem kýženého záznamu se data zkopírují do volajícího formulá e. Druhou možností ošet eného výb ru dat je využití atributu výčet či množina: -

Výčet – Dá uživateli na výb r z výčtu možností, ten zvolí pouze jednu z nich. P íklad: V modulu Personalistika, formulá Osoby, atribut Pohlaví – muž/žena

-

Množina – Dá uživateli na výb r množinu možnosti, uživatel m že zvolit libovolnou podmnožinu t chto dat, tedy nula až všechny možnosti. P íklad: Výb r parametr pro zobrazení

2.4 SWOT analýza SWOT analýza je základní strategická analýza pro rozbor pozitivních a negativních vliv uvnit i vn společnosti. Uvnit společnosti se jedná o silné stránky Ěstrengthsě a slabé stránky Ěweaknessesě a pro externí pohled zkoumáme p íležitosti Ěopportunitiesě a hrozby (threats). Odtud plyne zkratka SWOT

19

Po zpracování analýzy se nabízí n kolik p ístup , jak volit variantu strategií, vyplývajících ze zpracovaných výsledk : 

  

P ístup S-O – strategie pro zužitkování co nejvíce silných stránek pro uchopení možných p íležitostí P ístup W-O – strategie snažící se eliminovat slabé stránky pro využití p íležitostí P ístup S-T – strategie pro využití silných stránek k co nejv tší eliminaci možných hrozeb P ístup W-T – strategie eší možnou kumulaci slabých stránek a snaží se zmenšit vliv možných hrozeb

2.5 Metoda HOS2009 Metoda HOS2009 je všeobecn uznávaná metoda, která zpracovává ucelený pohled na vyváženost, optimalitu a stabilitu informačního systému společnosti. 2.5.1 Historie Metoda HOS200ř, zpracovaná Ing. Bernardem Neuwirthem, Ph.D. v jeho dizertační práci, navazuje a zásadn vylepšuje a modernizuje metodu HOSŘ, kterou vytvo il taktéž na akademické p d Fakulty Podnikatelské Vysokého učení technického v Brn Doc. Ing. Miloš Koch CSc. (8) 2.5.2 Definice „Hodnocení touto metodou je založeno na základním principu, že za optimální, vyvážený (efektivní) informační systém může být považován pouze takový, ve kterém nejsou do žádné z jeho částí vynakládány zbytečné náklady tzn., že informační systém je

vyvážený a zároveň se jedná o informační systém, který je optimální a stabilní.“(8 s.46) Metoda analyzuje vyváženost jednotlivých zkoumaných oblastí na základ dotazníku vypln ného vhodnými respondenty z ad uživatel IS. Konkrétn se jedná o následující oblasti(8):

20





Orgware (OG)



Dataware (DW)



Suppliers (SU)



Managment IS (MIS)



Peopleware (PW)



Security (SE)



Customers (CU)

Managment (MA)

Krom t chto oblastí, o kterých by se dalo íci, že analyzují IS z pohledu jednotlivých typ

uživatel , se systém podrobuje analýze z pohledu interakce mezi Hardwarem

(HW) a Softwarem (SW), tedy z technologického pohledu. Využití této metody se nachází p edevším v podpo e rozhodování, jak praví ing. Bernard Neuwirth Ph.D., ve t ech základních rovinách: 

 

„Odhalení potencionálních problémů v rámci IS firmy Návrh možného směru rozvoje prospěšného k jejich vyřešení Použití metody jako jednoduchého kontrolního mechanismu“ (8 s. 46)

2.5.3 Hodnocené oblasti metody HOS200ř a jejich charakteristika V této podkapitole budou p edstaveny jednotlivé oblasti, kterými se zabývá metoda HOS2009.

Orgware „Oblast zahrnuje zkoumání toho, zda existují pravidla pro provoz informačních systémů, doporučené pracovní postupy, uživatelské příručky, směrnice atd. a zda jsou používány správným a účelným postupem.“(8 s. 49) Peopleware „Oblast zahrnuje zkoumání uživatelů informa čních systémů ve vztahu k vývoji nebo

21

používání informačního systému. Cílem hodnocení této metody není hodnotit odborné kvality uživatelů či míru jejich schopností.“ (8 s. 49) Dataware „Oblast zkoumá data, která jsou využívána v informačním systému z pohledu jejich dostupnosti uživatelům. Zkoumá také jejich organizovanost a strukturu. Cílem hodnocení této oblasti není posuzovat množství dat, uložených v informačním systému nebo jejich platnost a úplnost, ale to, jakými způsoby mohou být uživateli využívány a jakým způsobem jsou strukturovány a organizovány.“(8 s. 50) Security „(v překladu bezpečnost) Tato oblast zkoumá, jakým způsobem jsou chráněna data, která jsou v systému uchovávána. Zkoumá existenci, používání a dodržování bezpečnostních pravidel a norem. Zabývá se hodnocením potencionálních rizik,

ohrožujících bezpečnost dat uložených v systému jak z vnitřního, tak i vnějšího prostředí.“(8 s. 50)

Suppliers „(v překladu dodavatelé) Tato oblast zkoumá, jakým způsobem jsou propojeni naši dodavatelé s informačním systémem firmy. Jaké informace od tohoto systému vyžadují a jaké informace jsou vyžadovány ze strany informačního systému od nich. Může být posuzováno i to, zdali spolu informační systémy obou stran jsou schopny vyměňovat data (komunikovat).

Metoda si neklade v této oblasti za cíl zkoumat spokojenost zkoumaného podniku s existujícími dodavateli, ale právě způsob řízení informačního systému vzhledem k dodavatelům.“ (8 s. 50)

Customers „(v překladu zákazníci) Tato oblast zkoumá, jakým způsobem jsou propojeni naši zákazníci s informačním systémem firmy. Jaké informace od tohoto systému vyžadují a jaké informace jsou vyžadovány ze strany informačního systému od nich. Může být

22

posuzováno i to, zdali spolu informační systémy obou stran jsou schopny vyměňovat data (komunikovat). Jako zákazníky můžeme v rámci této metody chápat jak zákazníky koncové, subdodavatele, tak i vnitropodnikové zákazníky. Metoda si neklade v této oblasti za cíl zkoumat spokojenost zkoumaného podniku s existujícími zákazníky či spokojenost zákazníků se svým obchodním partnerem, ale způsob řízení informačního systému vzhledem k zákazníkům.“(8 s. 51)

Management IS „Tato oblast zkoumá řízení informačních systémů ve vztahu k informa ční strategii, důslednosti uplatňování stanovených pravidel a vnímání koncových uživatelů informa čního systému a způsoby provádění kontroly z pohledu splnění vytyčených cílů.

Metoda si neklade za cíl zkoumat v této oblasti znalosti managementu IS.“(8 s.51) Management Tato oblast zkoumá vztah ízení informačního systému k uživatel m na úrovni ídící struktury společnosti, využívající IS. Je posuzováno z hlediska managementu, zda jim IS poskytuje ty správné informace Ěvýstupyě, ve správném a požadovaném čase a kvalit , pot ebné pro podporu jejich kvalifikovaného rozhodování. Metoda neklade za cíl zkoumat znalosti managementu firmy. (8) Hardware a software „V oblasti hardware je zkoumáno fyzické vybavení ve vztahu k jeho kvalitě, funkčnosti, bezporuchovosti, stabilitě provozu, uživatelské přívětivosti, komfortu … Oblast software v sobě zahrnuje zkoumání programového vybavení ve firmě, a ť už z pohledu aplika čního či systémového softwaru a je posuzována i jejich vzájemná

kompatibilita. Dále je posuzováno, zda programové vybavení odpovídá požadavkům firmy a to zejména z pohledu, funkčnosti a snadnosti používání, ovládání, bezporuchovosti, rychlosti odezvy na požadavky atd.“ (8 s. 51) 2.5.4 Celkové hodnocení oblastí Každá oblast p edstavuje 10 otázek v dotazníku, kdy na každou otázku je 5 možných odpov dí. ů to ano, spíše ano, částečn , spíše ne a ne. Každá odpov ď má v r zných

23

oblastech jinou hodnotu a násobí se rozlišným kritériem. Celkový výsledek hodnocené oblasti získáme, když odpov di vyznačené ve vypracované části dotazníku zaznamenáme do následujícího vzorce(8 s. 64): ∑





Rovnice 1: Vzorec HOS2009 Zdroj: (8 s. 64) Kde: Vj = váha i-tého kritéria Ě1…10ě dle d ležitosti zkoumaného kritéria pro oblast m = počet kritérií pat ících k dané i-té oblasti Hja = a-tá hodnota otázky pat ící k j-tému kritériu n = počet kontrolních otázek pat ících ke kritériu Oj = souhrnná hodnota j-té oblasti

2.5.5 Výsledky metody HOS200ř Výsledné hodnoty stavu jednotlivých oblastí IS podle metody HOS200ř zaneseme do paprskového grafu založeného na dvou osách(8): 



Systémová – zde se zaznamenávají hodnoty z oblastí orgware, peopleware, dataware a security Užitková

- zde se zaznamenávají hodnoty z oblastí suppliers, customers,

management IS a management Všechny zkoumané oblasti by m ly být vyvážené a respektovat doporučený vztah. Dále se zkoumá pom r, vyváženost mezi oblastí hardwaru a softwaru, kdy ideálním p ípadem je vyváženost t chto dvou složek – hardware není nadhodnocený ani podhodnocený softwaru. Tento vztah se projeví na grafu ve tvaru klasické kartézské soustavy sou adnic, kdy na ose x je zanesená oblast úrovn software a na ose y oblast úrovn hardware. Po zpracování se výsledky porovnají s doporučeným stavem pro fázi rozvoje informačního systému.

24

Hodnocení IS

Pom r technologií

Celkový stav IS

ůbsolutn

Vyvážený -5-0%

Shodný optimálním

vyvážený

Vyváženost s Všechny vyvážené, max. nevyváženost do 5%

Vyvážený -25-0%

Vyvážený

Kryje optimální

Nevyváženost u 2 oblastí do 25% nebo u více do 15%

problémový

Max 25%

Nekryje zcela

Nevyváženost u 2

optimální

oblastí do 25% nebo 1 oblast až 25% nebo 2 oblasti do -15%

nevyvážený

Libovolný

Nekryje v bec

Vyšší

optimální

nevyváženosti

Tabulka 3: Popis stav výsledku analýzy HOS200ř Zdroj: vlastní zpracování dle (8 s. 109)

2.6

Ekonomické postupy v zem d lství

Valná v tšina tuzemských zem d lských firem stále vychází z analýzy ůS

ZPoK,

zpracované docentem Novotným v roce 1řŘ2. Ta upravuje základní standard pro zpracování vnitropodnikového účetnictví v zem d lských podnicích. Základní rozd lení pro zpracování agendy je v odv tví zem d lství rozvrženo na:

 Účetní Ěhospodá skáě st ediska – živočišná výroba, rostlinná výroba, mechanizace, účetní st edisko, …

 Kalkulační jednice, jednice výkonu  Jednotlivé akce Ěpšenice 2012ě  Zapojené statky

25

2.6.1 Kalkulace náklad v zem d lství Jednou z nejd ležit jších ekonomických aktivit v bec je kalkulace vlastních náklad . Je pot ebná v jakémkoliv odv tví a taktéž v jakémkoliv ekonomickém systému. Naprosto mylná je p edstava, že ceny se v tržním hospodá ství tvo í až na trhu, a tudíž není pot eba znát hodnotu vlastních náklad . Znalost náklad a výnos je hlavní hybnou silou pro správné ízení podniku, proto také tvo í hlavní prvky účetnictví a to jak externího finančního, tak vnitropodnikového a manažerského. „Náklady se obecně vymezují jako vynaložení ekonomických zdrojů na určitý výkon jako výsledek aktivity, převoditelné na peníze, přinášející očekávaný ekonomický prospěch“(9 s. 136) „Výnosy se pak definují jako ekonomický prospěch, převoditelný na peníze a získaný účelným využitím ekonomických zdrojů“ (9 s. 136) Nejd ležit jší roli tedy hrají peníze, respektive sm nitelnost náklad

a výnos

na

peníze, neboť to, co motivuje podnikatele, je zisk, který je tvo en p ebytkem získaného ekonomického prosp chu Ěvýnos ě nad vynaloženými ekonomickými zdroji Ěnákladyě. „Výkony se rozumějí výrobky, práce nebo služby vymezené množstvím, časem nebo jiným způsobem, a to buď realizované (odbytové výkony) nebo předávané uvnitř podniku (vnitropodnikové výkony).“(10 s. 4) Cílem podniku by m lo být maximalizovat pom r náklad vázaných na jednotlivé výkony formou p ímých náklad . V zem d lství se v tšinou stále používá číselník výkon standardizovaný již v šedesátých letech minulého století, avšak mezi podniky v současnosti se m že lišit.

26

„Kalkulační jednicí se rozumí výkon určitého druhu, popř. i jakosti, objemově vymezený určitou, obvykle naturální jednotkou výkonu (jednotkou množství, hmotnosti, plochy, objemu, času, délky apod.)“ (10 s. 5) „Kalkulace vlastních nákladů je výpočetní postup, při kterém se zjišťují vlastní náklady na jednotku výrobku“ (10 s.5) Kalkulací náklad p i azujeme jednotlivé náklady k určitým výkon m tak, aby co nejvíce odpovídaly realit . Často se tento proces jeví jako velmi složitý - nap íklad p i hnojení plodiny vlastními hnojivy nem žeme nikdy s naprostou p esností určit, kolik živin z hnojiva využije plodina, ke které se hnojivo účtuje a kolik živin z stává pro plodinu p íští. V t chto p ípadech se ovšem jedná o zanedbatelné částky pro samotnou kalkulaci. 2.6.2 Obecný kalkulační vzorec úplných vlastních náklad V níže uvedené tabulce se nachází doporučovaný obecný kalkulační vzorec. Položky obecného vzorce 1

Nakoupený materiál

2

Vstupy vlastní výroby

3

Ostatní p ímé náklady a služby

Osiva, krmiva, steliva, hnojiva, léčiva, … V podniku vyrobená osiva, steliva a jiné výrobky PHM, energie, externí služby Mzdové a ostatní osobní

4

náklady, včetn p ísp vku

Pracovní náklady celkem

na zdravotní a sociální pojišt ní

5

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

Účetní odpisy DNHM, kalkulované p ímo k výkon m

6

Odpisy zví at

Účetní odpisy zví at

7

Náklady pomocných činností

Náklady na mechanizaci –

27

opravy a udržování 8

Výrobní režie

Nájemné, odpisy DNHM Elektrická energie a další

9

položky společné pro celý

Správní režie

podnik 10

Náklady celkem

Suma položek 1-9

Tabulka 4: Obecný kalkulační vzorec vlastních náklad Zdroj. Vlastní zpracování dle (10 s. 8-10) 2.6.3 Metody kalkulace náklad „Metodou kalkulace (kalkulační metodou) se rozumí způsob zjištění vlastních nákladů kalkulační jednice. V kalkulaci vlastních nákladů se vždy staví do vzájemného poměru na jedné straně náklady vynaložené na určitou produkci a na druhé straně množství vyrobené produkce. Úkolem kalkulace je rozdělit náklady určitého výkonu na stanovené

kalkulační jednice. Volba kalkulační metody, tj. způsob rozpočítávání nákladů na jednotlivé kalkulační jednice, se liší podle toho, zda příslušné výkony zemědělského podniku vznikají ve sdružené nebo nesdružené výrobě.“ (10 s.9)

Rozdíl mezi sdruženou a nesdruženou výrobou spočívá v tom, že u sdružené výroby vzniká jedním výrobním procesem nutn , ať už současn či postupn , více odlišných výkon . V tšina současných zem d lských podnik obsahuje výrobu sdruženou. Ve výrob sdružené se používají metody: odečítací, rozčítací a jejich kombinace. Ve výrob nesdružené, se používají metody rozčítací, d lením a zakázková. 2.6.3.1 Metoda odečítací Ěz statkováě „Metoda odečítací (zůstatková) spočívá v tom, že ze sdružených výkonů podniku, jejichž náklady se sledují souhrnně, se jeden druh výkonu označí za hlavní výkon (hlavní výrobek) a ostatní za výkony (výrobky) vedlejší. Kalkuluje se jen hlavní výkon. Vedlejší výrobky se nekalkulují a při kalkulaci se oceňují stanovenými vnitropodnikovými cenami. Při kalkulaci se postupuje tak, že od celkových nákladů na sdružený výkon se nejprve odečte celková cena vedlejších výkonů a zbytek představuje náklady na hlavní výkon. Vlastní náklady stanovené kalkulační jednicí se zjistí dělením nákladů na hlavní výkon počtem kalkulačních jednic (množství hlavních výrobků).“ (10 s. 11)

28

Tato metoda je oblíbená na mnoha úsecích rostlinné i živočišné výroby současných zem d lských podnik z d vodu její jednoduchosti. Nap íklad lze uvést: 





Obiloviny Ěhlavní výrobek zrno, vedlejší výrobek sláma) Cukrovka Ěhlavní výrobek bulva, vedlejší výrobek chrástě Dojnice Ěhlavní výrobky litr mléka a tele, vedlejší výrobky chlévská mrva a moč vka)

Nevýhodou odečítací metody je závislost ocen ní hlavního výrobku na ocen ní vedlejšího. V d sledku mimo ádné produkce vedlejších výrobk mohou být zkresleny náklady na produkci hlavních výrobk . Dalším nedostatkem je samotné rozd lení na hlavní a vedlejší výrobky, protože mnohdy m že být náročné určit, který výrobek z dvojice hlavního a vedlejšího je pro společnost prosp šn jší. Na druhou stranu výhoda odečítací metody spočívá v její jednoduchosti. ůž do roku 1řř3 byly nap íklad jednotn stanoveny „ stálé zúčtovací ceny“ za vedlejší výrobky. Nyní existují pouze doporučené ceny. Ě10 s. ř-11) 2.6.3.2 Metoda rozčítací „Metoda rozčítací spočívá v tom, že se sdružené výkony podniku nerozlišují na hlavní a vedlejší, ale považují se za rovnocenné a u všech se zjišťují vlastní náklady. Sdružené vlastní náklady se plně rozvrhují na jednotlivé výkony podniku pomocí rozčítacích základen, které vyjadřují vzájemný vztah různých naturálních nebo peněžních ukazatelů u sdružených výrobků. Zároveň se předpokládá, že vzájemný vztah těchto ukazatelů

nejlépe odpovídá i vztahu sdružených výrobků u vlastních nákladů.“ (10 s. 11) Mezi nejpoužívan jší rozčítací základny pat í: 

Pom rová ekvivalentní čísla – p edstavují pom r, kterým se určí závislost mezi jednotlivými výkony podle množství Ěp edevším hmotnostiě. Kalkulace probíhá tak, že se všechny výrobky p evedou na společného jmenovatele na základ

 

pom rových čísel. Procentní podíl – procento, kterým se rozvrhne podíl náklad na sdružený výkon. Nap íklad semeno a stonky u lnu. Pomocná kalkulační jednice – ze společného jmenovatele se stvo í pomocná jednotka pro další kalkulace, nap íklad v ovocná ství je pomocnou jednotkou

29

jeden vysokokmen, který se se m že skládat z 2 polokmen nebo čtvrtkmen či z 10 ke . Hlavní nevýhodou této metody je to, že určení rozpočtových základen je vícemén nep esné a p ibližné. ůvšak i p es tento nedostatek, je rozčítací metoda mnohem p esn jší než metoda odečítací.

2.7 Cloud computing – software as a service „Cloud computing je v zásadě koncepce, která umožňuje přistupovat k aplikacím, jež jsou ve skutečnosti umístěny jinde než v místním počítači nebo zařízení připojeném k Internetu. Nejčastěji se jedná o datové centrum“ (11 s. 24)

Cloud computing se stal hitem poslední doby. Umožňuje minimalizovat investice nutné do ICT infrastruktury a to tak, že veškeré podnikové aplikace hostuje poskytovatel cloudových služeb a zákazník se k t mto aplikacím vzdálen p ipojuje. „Software jako služba (SaaS – sofware as a service) popisuje aplikaci hostovanou na vzdáleném serveru, která je dostupná prostřednictvím Internetu. Koncepci SaaS si můžeme snadno přiblížit na webových emailových službách.“ (11 s. 189-190) Koncept SaaS lze d lit do dvou kategorií a to na služby pro podniky Ěhostování aplikací na podporu firemních proces ě a služby určené zákazník m Ěv tšinou dostupné na webu zdarma, nap . e-mailové službyě. Mezi výhody ešení SaaS pat í p edevším: 







Zvyšování produktivity díky zkrácení doby implementace produktu Snižuje náklady na vlastní hardware a podporu uvnit podniku Dodavatelé služeb mají v tšinou pečlivé bezpečnostní audity O upgrade systém , které jsou poskytnuté ešením SaaS, se v tšinou stará sám dodavatel

30

3 ůNůLÝZů SOUČůSNÉHO STAVU V následující kapitole budou provedeny analýzy současného stavu na trhu a současného stavu systému.

3.1 P edstavení společnosti Společnost byla založena v roce 1řř0 jako společnost s ručením omezením t emi společníky, p i základním vkladu 200 000 Kč. Počáteční vizí poslání firmy bylo mimo jiné poskytování kompletních softwarových služeb, vývoj vlastního informačního systému a jeho správa a implementace, včetn implementačních modifikací. Společnost, čítající v dob založení 5 zam stnanc , vyvíjela informační systém na platform MSDOS s názvem ů-Systém. ů-Systém byl IS zam ující se p edevším na zem d lské a strojírenské podniky, tedy podniky, které i p es značn nestabilní porevoluční období p edstavovaly menší míru rizika úpadku a vyšší platební schopnost. Pro zkvalitn ní a obohacení nabízených služeb se společnost rozhodla rozší it portfolio taktéž o prodej a servis počítač a kopírek. O tuto divizi prodeje a služeb se poté starala nov založená dce iná firma XXX ůž do p íchodu nového milénia společnost vykazovala stabilní zisky a to p edevším díky slabší síle ze strany konkurence a dobré marže u prodeje hardwaru. Zvlášt kv li menšímu počtu zam stnanc

a současnému pracovnímu p ehlcení zam stnanc

společnost pozd reagovala na nový trend, spušt ný p edevším p íchodem systému Windows 98 a NT – uživatelská odezva již nebyla nadále p ijímána pouze z klávesnice, ale také pomocí polohovacího za ízení – myši. Což u informačního systému ů-Systém, pln vyvíjeného na platform MS-DOS, nebylo technicky možné. Zisky se tedy začaly postupn snižovat a jako možné ešení této klesající tendence se v té dob nabízel návrh brn nské společnosti DC Concept a.s. Ědále uvád ná pod zkratkou DCCě, která nabídla společnosti XXX obchodní partnerství. DCC je tv rcem informačního systému QI, napsaného na platform Delphi/MSSQL, tedy systému pln moderního a robustního. DCC má obchodní model nastaven tak, že sv j produkt v bec

31

sama neprodává, nýbrž veškeré prodeje jsou zprost edkovány p es síť obchodních partner . Po bok ostatních partner se tedy v roce 2003 za adila i XXX a již po t ech letech se propracovala mezi 3 nejd ležit jší partnery DCC a dostala ohodnocení Gold Partner. Nyní má XXX za sebou již desítky implementací informačního systému QI a p i život udržuje i sv j p vodní systém ů-Systém, který dostal dodatek ů-Systém++ a b ží na moderní platform C++/ůdvantegeDB ĚSybase).

3.2 SWOT ůnalýza Pro získání ucelen jšího pohledu na hrozby, p íležitosti, silné stránky a slabé stránky projektu vytvo ení zem d lského modulu do systému QI bude provedena SWOT analýza. 3.2.1 Silné stránky

 Silné zázemí IS QI – Modul bude zpracován pro IS QI a napojen na stávající funkcionalitu. Jedná se o systém, který získává pravidelné upgrady verzí, opravy jednotlivých globálních parametr , d ležitých pro celý systém Ěsazba DPH apod.), a celkov

je o jeho údržbu postaráno. Disponuje kvalitním

vývojovým nástrojem a drobné zákaznické úpravy nejsou narušeny centrálními upgrady. Celý systém pracuje na moderní architektu e a platform a p ípadné zm ny trend v ICT neohrozí investici zákazníka.

 Zkušenosti

zam stnanc

společnosti

XXX

v oboru

zem d lství



zam stnanci společnosti mají bohaté zkušenosti v oboru zem d lství a se svým starším systém ů-SYSTÉM provedli desítky úsp šných implementací do podnik , zabývajících se jak rostlinnou, tak živočišnou výrobou. Znalosti nabyté p i t chto implementacích jsou p i tvorb zem d lského modulu do QI klíčové.

 Obchodn

zajímavé podmínky, vyjednané se společností Master – pro

poskytování systému koncovým zákazník m Ězem d lc mě formou služby, kterou si budou najímat, bylo nejd ležit jší získat partnera, který poskytne

32

výpočetní kapacity se vzdáleným p ístupem. Se společností Master se poda ilo vyjednat velice zajímavé podmínky viz kapitola 4.5 3.2.2 Slabé stránky 

Vytíženost zam stnanc – Společnost XXX se adí mezi malé firmy s nízkým počtem zam stnanc , kte í podléhají velkému pracovnímu vytížení. M že se tedy stát, že by na požadavky dalších zákazník zem d lského modulu reagovali



opožd n a neefektivn . Závislost na providerovi služeb – Jak již bylo zmín no v p edchozí kapitole, výpočetní kapacitu pro nasazení systému jako služby pro účely distribuce systému, bude pro společnost XXX provozovat firma Master. I když vzájemná smlouva garantuje 99,99%ní dostupnost, m že se stát, že výpočetní kapacita nebude provozuschopná a tuto skutečnost zam stnanci XXX nebudou mít možnost ovlivnit.

3.2.3 P íležitosti 

Zastaralost konkurenčních systému – na trhu se zem d lskými informačními systémy je více hráč , avšak v jejich nabídkách jsou v tšinou zastaralé systémy na platform MS-DOS, které nerespektují aktuální trendy. Dodavatelé t chto systém sice vydávají aktualizační balíčky, ovšem soust edí se p edevším na



aktualizaci legislativních parametr . Distribuce systému formou prodeje produktu jako služby – jelikož QI pat í mezi moderní systémy, pracující na 3-vrstvé architektu e, vyžaduje pro sv j b h výrazn v tší výpočetní kapacitu než p vodní DOSové systémy. Zem d lské podniky v tšinou nejsou schopny uvolnit prost edky k investici do nové infrastruktury, a proto se zde nabízí distribuce formou pronájmu. Zákazníci



budou za využívání systému platit jako nap íklad za služby mobilního operátora. Generační obroda manažer

zem d lských podnik

– ve vedení podnik ,

zabývajících se zem d lskou výrobou, nastává moment, kdy staré vedení odchází do penze a na jejich místa nastupují mladší lidé. Ti mají statisticky v tší zájem o zm nu a modernizaci zavedených stereotyp , mezi které pat i mimo jiné také informační systém společnosti.

33

3.2.4 Hrozby 

Závislost na p vodním systému – ve své podstat

každá zem d lská

společnost již n jaký systém pro správu svých zdroj používá. Nejhorší noční 

m rou pro uživatele t chto systém je p echod na n co zcela jiného. Rozdíly v účetním nastavení r zných systém – každý IS, který potencionální zákazníci doposud používají, má jiné vnit ní sm rnice. Konkrétn se jedná p edevším o analytické člen ní účtové osnovy a jinak nastavené p edkontace. Tento problém se vy eší rozdílností nastavení v účtové osnov a p edkontacích, respektive vytvo ením standardizovaných p echodových m stk

z r zných

systém , vyžaduje ovšem rozdílný a n kdy naprosto odlišný import starých dat, který je pot eba definovat. To p edstavuje práci a čas, což znamená další 

náklady. Potencionální další konkurence – je pravd podobné, že o podobný krok se pokusí další výrobci ERP systém , tím spíše pokud budou mít dostatek lidských zdroj pro urychlení analýzy a následných úprav systému.

3.3 ůnalýza metodou HOS200ř ůnalýza metodou HOS200ř byla provedena pro všechny oblasti. Pro zvýšení vypovídající schopnosti výsledk analýzy byl dotazník Ěviz p ílohyě vypln n jednatelem společnosti XXX, odpov dného za projekt tvorby zem d lského modulu. ůnalýza se týká informačního systému QI a jeho zavedení do zem d lských podnik

formou

pronajaté služby. Výsledky dotazníku jsou zaznamenány v následující tabulce, barevn jsou odlišeny skupiny otázek pat ící ke stejnému kritériu v oblasti. Pro výpočet celkové hodnoty v jednotlivých oblastech byly použity doporučené hodnoty kritérií pro systém ve fázi zavád ní.

34

OW PW DW SE CU SU MIS MA HW SW 1 4 4 4 2 5 4 4 5 5 4 2 4 5 4 5 4 4 5 4 4 4 3 3 4 3 5 4 4 3 5 5 5 4 4 3 4 5 4 3 4 4 5 5 5 5 3 3 4 5 4 3 4 5 5 6 5 4 4 4 3 4 5 4 4 2 7 5 5 4 5 4 4 5 3 4 3 8 3 4 4 5 4 4 4 2 4 5 9 4 4 4 5 5 5 4 5 5 5 10 5 3 4 3 4 3 3 4 4 5 váha 10 10 10 10 10 10 10 2 10 5 váha 5 2 10 5 7 7 10 10 5 3 váha 10 5 2 2 10 8 10 10 celkem 4 4,08 3,92 4,38 4,315 3,908 4 4,327 4,52 4,09 Tabuĺka 5: Výsledky zpracování analýzy HOS200ř Zdroj: vlastní zpracování dle p ílohy 1

35

Grafické znázornění HOS OW

9

5 MI

4

PW

3 2 Hodnota oblasti 1 MIS

DW

0

Celkový stav IS Opti ál í úrověň Opti ál í úroveň udou ího stavu

SU

SE

CU

Graf 1: Grafické znázorn ní analýzy HOS200ř Zdroj: Vlastní zpracování dle Tabulky 5 Pom r oblasti hardwaru a softwaru je p ibližn

10,5%. Celkov

lze považovat

jednotlivé složky analýzy za vyvážené a systém jako celek po provedení HOS200ř dle tabulky 3 splňuje kritéria pro to, aby mohl být označen jako „vyvážený systém“. Jak plyne z p edchozího grafu a tabulky, pro spln ní optimální úrovn v budoucí fázi vývoje, fázi r stu, je pot eba systém zlepšit v oblastech dataware a suppliers. Konkrétn se jedná v oblasti dataware o otázku získávání správných dat pro podporu rozhodování a získávání t chto dat ve správném čase. V oblasti suppliers jde p edevším o otázku definice pravidel pro kontrolu informaci od dodavatel dodavatele s ohledem na termín p edání.

36

a ízení výstup

z IS pro

3.4 Současná nabídka zem d lských oborových ešení V současnosti p evládají v zem d lských podnicích informační systémy postavené na platform

MS-DOS. Jedná se p edevším o preferenci pracovník

v zem d lství,

zabývajících se účetní agendou. Tito lidé jsou ve valné v tšin již v pokročilém v ku a jejich v le zm nit systém, byť jednoznačn zastaralý, je nízká až mizivá. Nabídka IS na platform MS-DOS je následující: 

ůS ZPoK zpracovaný v prost edí PC FůND

 Horry ve verzi DOS PT

 Zem d lský informační systém ůgroNet  ZEIS

 ZeMan – zem d lský manažer

 A-Systém  …

Mezi další používaný systém se adí oborové ešení pro zem d lství informačního systému Helios. Jedná se o vysp lý modulární ERP systém, který pat í mezi špičky na českém trhu a na rozdíl od p edchozích zmín ných b ží na moderní platform . Tento systém ovšem nenabízí, dle mého názoru, ten pravý obchodní model, respektive zp sob prodeje pro zem d lské podniky malého až st edního rozsahu.

3.5 Současné

omezení

informačního

systému

QI

pro

využití

v zem d lské praxi Jak již bylo uvedeno v teoretické části mé práce, zem d lské účetnictví vyžaduje spoustu rozlišovacích atribut

pro své správné začlen ní do kalkulací náklad ,

rozpočtových základen a účetních rozbor . Realita je dokonce taková, že jeden účetní záznam Ěúčetní v taě m že obsahovat a mnohdy také obsahuje více kalkulačních jednic, více st edisek či více akcí, které mají vztah ke stran Má dáti nebo Dal. Problém IS QI je ten, že účtová v ta v datovém uložení tohoto systému obsahuje pouze tyto klíčové atributy:  Částka

37

 Účet MD

 Účet DůL

 Kalkulační jednice

 Hospodá ské st edisko  Akce

Proto by vedení účetní agendy v prost edí zem d lského podniku dosavadním zp sobem, b žným v QI, vyžadovalo po ídit jednu faktickou účetní v tu do systému na dva či t i vstupy. Toto je ovšem pro potencionální koncové zákazníky nemyslitelné, neboť jedním z hlavních požadavk

na systém je minimalizace času, stráveného

po izováním agendy. Jsou ovšem části systému, které jsou již p ipraveny a to bez pot eby dalších úprav nebo vyžadují pouze minimální úpravu v podob p ejmenování:

 Umíst ní statk a číselník umíst ní – bude využit pro evidenci umíst ní stroj , mechanizace a p edevším rozčlen ní a polohu jednotlivých orných p d

 Karty majetku – výkaz motohodin pro stroje a mechanizaci, sledování a automatizace upozorn ní na servis

 Plánování statk – veškeré statky použité v hodnototvorném procesu, budou evidovány v QI a tudíž bude možné plánovat vytíženost jejich kapacit p i využití standardní funkčnosti systému

3.6 Záv ry z analýz Zem d lské podniky a družstva, fungující v současné dob na zastaralých IS, jsou zvyklé na zastaralou jednovrstvou architekturu svého systému, tedy na to, že jejich systém b ží na jejich počítači v kancelá i Ělocalhostuě a jsou pro n nepochopitelné investice do IT infrastruktury. Na druhou stranu zde existuje oborové ešení v systému Helios, který se ovšem bez investice do serverového hardwaru, serverového operačního systému a databázového enginu neobejde a pokud ano, jeho výkon, zálohovací schopnosti a síťová dostupnost jsou velmi omezené. Dalším velmi rozší eným systémem je ůS ZPoK, zpracovaný na databázovém systému PC FůND, ten je ovšem velmi zastaralý a podle informací se o aktualizaci či dokonce portování na moderní systémy pokoušet nebude.

38

Stávající funkcionalita ERP systému QI je z technologického hlediska naprosto dostatečná a je p ipravena i na vzdálený p ístup pro provoz systému jako služby. Problém ovšem vychází z filozofie datového uspo ádání účetnictví v systému. Využívaní současné podoby QI zem d lskými podniky by vedlo k neúm rnému prodlužování času, stráveného po izováním účetnické agendy. Dalším d ležitým bodem je definice kalkulací v účetních sestavách v takovém rozsahu, aby pln dostačovala současným zem d lským podnik . Vhodnými výstupy z kalkulací se zlepší i úzké místo vyhodnocené analýzou HOS200ř – uživatelé budou dostávat kvalitní informace pro podporu rozhodování ve správném čase.

39

4 VLůSTNÍ NÁVRHY EŠENÍ V následující kapitole budou nastín ny návrhy ešení zem d lského oborového ešení do informačního systému QI.

4.1 Součásti agronomického modulu v systému QI Podniky, p sobící v oblasti zem d lství, musí počítat se silným vlivem klimatu, a proto, více než v jiných oblastech, pot ebují tyto podniky speciáln zam ený informační systém, kde hlavní d raz je kladen na rychlé nástroje pro ízení, sledování stav a kalkulace výkon

v pr b hu m nících se podmínek, ve kterých usilují o dosažení

maximální produkce. Součástí oborového ešení pro zem d lce bude: 

P ednapln né číselníky pro zem d lské společnosti, včetn

metodického

návodu Pro velmi rychlé nasazení – implementaci systému u zákazníka budou v systému k dispozici p ednapln né číselníky. Konkrétn se jedná o číselník kalkulačních jednic, číselník výkon a nastavení účtové osnovy a p edkontací Ěty se budou 

m nit v závislosti na typu systému, ze kterého zákazník p echází). Nedokončená výroba Modul umožní evidovat tzv. hospodá ský rok, který začíná na podzim a končí sklizní v lét následujícího roku, včetn automatizovaného m síčního účtování



dle nastavené p edkontace. Rozpoušt ní režií Modul bude vybaven možností rozpoušt t jak st ediskové, tak správní režie, dle uživatelem definovaného modelu, včetn možnosti automatizovaného m síčního



účtování podle p edem nastavené p edkontace. Vnitropodnikové účtování práce Modul bude podporovat vnitropodnikové účtování prací a činností jako nástroj, sloužící pro p esný p evod náklad na stroje a posklizňové technologie, dílenské práce apod. Cílem je zp esnit nákladové kalkulace, vykazováním p esného objemu prací. Vše včetn podpory automatického účtování.

40



Sklady zví at a karty zví at Modul QI umožňuje evidenci zví at, podporuje člen ní dle kategorií zví at, umíst ní Ěstájeě a druh pohyb , sleduje hmotnostní a vzr stové p ír stky. Karty zví at rozši ují možnosti skladu zví at o evidenci pohyb každého jednotlivého kusu, pro který je zavedena karta, obsahující všechny pot ebné identifikační údaje. Tento zp sob evidence umožňuje generovat elektronické hlášení pro



Centrální evidenci zví at. Základní stádo Sledovat základní stádo je možné v systému na kartách majetku, generace a



odpisy základního stáda včetn účtování je již ešeno v rámci modulu Majetek. Zem d lské kalkulace Zem d lský modul QI bude umožňovat výpočet podrobných kalkulací jednotlivých výrobk , respektive zem d lských výkon . P i výpočtu kalkulací jsou využívány jak finanční hodnoty, tak i hodnoty naturální, jako jsou oseté či sklizené hektary či dobytčí jednotky.

Výsledky výpočtu jsou zobrazovány

prost ednictvím p eddefinovaných ukazatel . Zem d lské oborové

ešení

systému QI bude obsahovat všechny základní p ednastavené kalkulace, b žné pro zem d lskou prvovýrobu. P ipravené kalkulační listy a možnost je kdykoliv vygenerovat a srovnat s plánem zlepší systém v úzkém míst vyhodnoceném 

analýzou HOS200ř. P íklad kalkulačních list v p íloze. Sledování použití ochranných p ípravk Modul bude podporovat sledování a evidenci použití ochranných prost edk , použitých p i rostlinné výrob . Dalším krokem je vytvo ení tiskových výstup a p ehled s ohledem na platnou legislativu a možnost rychlé úpravy výstup dle



specifických požadavk uživatel . Evidence a sledování mechanizace Modul QI umožní evidovat nejen traktory, kombajny a sekací stroje, ale i tažná za ízení a také evidovat s t mito mechanizmy i takové parametry, které jsou následn využity p i výpočtu spot eby pohonných hmot Ěnap . spot eba na 1 motohodinu či 1 km) a tyto údaje využít p i zpracování v zem d lských kalkulacích.

41

4.2 Rozpoušt ní režií Pro správnou a p esnou kalkulaci vlastních náklad

v podniku je st žejní možnost

efektivn a p edevším reáln rozpoušt t podnikové režie. V zem d lských podnicích se jedná p edevším o rozpoušt ní výrobní/st ediskové (odpisy DNHM, strategického pro výrobu, nájemné a další položky společné pro RV a ŽVě a správní/podnikové Ěelektrická energie, odpisy DNHM, používané správou podniku a další položky společné pro celý podnikě režie na jednotlivé výkony výroby. Nap íklad: P i výrobních procesech na st edisku rostlinné výroby vzniknou náklady, které nemají p ímou vazbu k jednotlivým výkon m. Mezi tyto náklady pat í nap íklad: 





odpisy budov, sloužících jako garáže pro mechaniku, pracující na tomto st edisku náklady na náhradní díly a materiál pro mechanizaci odm ny pro zam stnance, pracující na tomto st edisku

Tyto náklady sice nemají p ímou vazbu na výkony, ale na výnosech z t chto výkon se samoz ejm

podílely. Proto je nutné tyto náklady v určitém pom ru rozpustit na

jednotlivé výkony Ěkalkulační jedniceě st ediska. Podobná situace je v p ípad správní Ěpodnikovéě režie, zde se jedná p edevším o: 

 

náklady vynaložené na ekonomický úsek podniku Ěúčetní, mzdová účetní, ekonom) odpisy DNHM, využívaného správou podniku Ěslužební vozy vedení podniku, odpisy budov účtárnyě nájem nebo náklady za externí služby

Funkce pro rozpoušt ní režijních náklad v QI má následující pr b h:

42

Slovní popis Uživatel zodpov dný za nastavení rozpoušt ní režií otev e p íslušný formulá v systému. V první kroku definuje název rozpoušt ní, spojovací účet a

adu

vnitrofaktur, jak vydaných, tak p ijatých, včetn p edkontace. Rozpoušt t režii je pot eba odn kud-n kam, čili dalším krokem bude definice zdroje náklad pro rozpoušt ní. Tady uživatel vybere účet, respektive skupinu nebo i t ídu. Vybrat m že i více účt a p i adit jim kladné či mínusové znaménko, pokud je cílem rozpustit pouze ztrátu nebo zisk. Dále je pot eba vybrat dimenzi Ěst edisko, akci, kalkulační jedniciě, ze které chceme náklady rozpoušt t. M že nastat situace, kdy bude pot eba vybrat i více dimenzí a tyto poté spojovat logickými operátory ů a NEBO. Dále je pot eba specifikovat cíl rozpoušt ní režie. Zde se vybere účet a st edisko Ěči více st edisekě, na které se má režie rozpustit. Volitelnými parametry jsou definice akce a kalkulační jednice pro cíl rozpoušt ní. Systém nyní zkontroluje částky a z statky na všech zadaných účtech a vypočte možné rozpoušt ní. Rozpoušt ní bude možno automatizovan poušt t v časových intervalech

43

DFD diagram

Poskyt tí pro vý ěr

Účet í Vypl í for ulář

Účtová os ova

Poskyt utí pro vý ěr Vypl ě í zdrojů a ílů rozpouště í

Čísel ík di e zí

Předá í údajů

Pro ě é v makrojazyku

Poskyt utí pro vý ěr

Zaúčtová í

Účet í de ík

Výpočet částek, rozpuště í režií a zaúčtová í

Pro ě

é v pro edurá h

Zapsá í do protokolu Protokol o rozpuště í

Diagram 1: Data-flow diagram rozpušt ní režií Zdroj: Vlastní zpracování

Vývojový diagram Vývojový diagram se zam uje na popis událostí po inicializaci rozpoušt ní, nadefinovaného podle vysv tlení ve slovním popisu.

44

Start

Kontrola platnosti

Ne

Ověřte nastavenou platnost nebo z ěňte údaje

Ano Vyvolat for ulář vnitrofaktur ož ost založe í

Založe é řady vnitrofaktur?

ne

Ano

Výpočet rozpouště í základ y

Kontrola uživatele

V pořádku

Rozpuště í ákladů a zaúčtová í dokladů

Nesouhlasí

Konec

Diagram 2: Vývojový diagram událostí po inicializaci rozpoušt ní Zdroj: Vlastní zpracování

45

4.3 ůlgoritmizace vykazování výkon v zem d lství Klíčovou funkcionalitou pro zem d lské podniky je vykazování výkon a práce. Naším cílem je toto vykazování uživatelsky co nejvíce zjednodušit a optimalizovat. K rostlinné výrob v zem d lských podnicích pat í p íprava p dy Ěorba, diskováníě, setí plodiny, péče v pr b hu r stu Ěpost iky atd.ě a sklizeň. U živočišné výroby jde p edevším o čišt ní stájí Ěkydání hnoje, jeho odvoz, odvoz moč vkyě. Všechny tyto úkony je pot eba ve správném tvaru vykazovat, jinak hrozí nesoulad p i sestavování kalkulací a tím by byla ohrožena podpora informací p i dalším rozhodování. Slovní popis Zam stnanec po návratu z pole či stáje vykáže svou činnost následovn : P ihlásí se do systému a vybere p ipravený formulá . Tady vybere z číselníku svoje jméno/ID, tento údaj m že být vypln n systémem, pokud se vedení podniku rozhodne pro své zam stnance, traktoristy, z ídit účty jmenovit . Dále z číselníku vybere stroj nebo soustavu stroj , se kterými pracoval. V další části formulá e vybere z číselníku akci, která se ve své podstat skládá z kalkulační jednice plodiny a času, kdy se tato plodina p stuje Ěnap . pšenice 2013ě. Zadá, jaký typ činnosti provád l Ěorba, post ik, setba, …ě a jak dlouho tuto činnost provád l, v p ípad pot eby vyplní další m rné jednotky, jako ujetá vzdálenost v km, či rozloha zpracované p dy v hektarech. Na záv r vše potvrdí tlačítkem a tímto ukončí uživatelský vstup. Algoritmus v podob makra, spušt ného potvrzovacím tlačítkem, spustí následující sekvenci událostí: Nejd íve se zkontroluje úplnost vypln ného formulá e – zda jsou vypln na všechna povinná pole. Pokud ano, začnou se generovat účetní záznamy. Podle typu pracovního vztahu se zam stnancem se mu zapíše hrubá mzda: 



Dle odpracovaných hodin – pokud je hodnocen hodinovou mzdou – sazba se dosadí dle typu činnosti, akce pop . i stroje. Dle vykázaných m rných jednotek – pokud je hodnocen úkolovou mzdou – sazba se dosadí dle typu činnosti, akce pop . i stroje.

46

Pokud jsou kmenové st edisko, st edisko vlastnící stroj a st edisko p dy a akce rozdílné, zapíše se suma hrubé mzdy a nákladu provozu stroje jako výnos kmenového st ediska zam stnance. Náklad se rozepíše na st edisko, vlastnící traktor (sazba za provoz stroje), a st edisko, operující s akcí Ěpodle sazby za úkoně. Pokud jsou st ediska stejná Ěpodnik nepracuje st ediskov ě, postup je stejný, ovšem výnosy a náklady se nerozd lují dle st edisek, ale pouze dle kalkulačních jednic. Vývojový diagram Start

Vypl ě í for uláře uživatele

Kontrola úpl osti

ne

Chy ová hláška doplňte informace

ano

Výpočet zdy dle sazby na hodinu

hodi ová

Hodi ová/ úkolová

Výpočet saz y za prá i stroje

1

47

úkolová

Výpočet zdy dle sazby na úko

1

Zaúčtová í zdy (vý os) a mzdy + sazba stroje ( áklad)

Rozdíl á střediska?

ne

Zaúčtová í dle středisek

ano

Ulože í do datový h řezů

Konec

Diagram 3: Vývojový diagram procesu vykazování činnosti Zdroj: Vlastní vypracování DFD diagram Za ěst a e Vypl ě í i for a í Statky

Čísel ík Strojů

Čísel ík půdy (u ístě í)

Za ěst a i

Vý ěr ak e

Vypl ě í for uláře za ěst a e

Vý ěr za ěst a e

Saz y za úko y a hodiny

Akce Data

Pro ě é v makrojazyku

Dotáh utí sazeb

Data

Kontroly a zpra ová í

Data Účet í de ík

Diagram 4: Data-Flow diagram procesu vykazování činnosti Zdroj: Vlastní vypracování

48

4.4 Návrh p echodu z jiných systém Jak už bylo ečeno u hrozeb ve SWOT analýze (kapitola 3.2.4ě, velký problém p edstavuje p echod potencionálních zákazník z jejich p vodního systému na systém QI. Na trhu byste nenašli odv tví, které má natolik stejné postupy jako je práv zem d lství, avšak p ekážkou v p echodu se m že pro mnohé uživatele jevit ta skutečnost, že by si museli zvykat na úpln novou účtovou osnovu. Odlišností mezi jednotlivými zem d lskými systémy je, až na zcela výjimečné p ípady, pouze nastavení účtové osnovy, respektive její analytické části a odtud vyplývající p edkontování. Proto se nabízí možnost vytvo ení standardizovaných p echodových m stk z daných systém . Tedy vytvo ení exportu starých dat z p vodního systému podle jeho výrobce a definování importu do systému QI. Výhodou by samoz ejm

byla ta varianta, kdy by podniky eliminovaly dobu

implementace nového systému na naprosté minimum. Spušt ním n kolika skript , by m ly všechna d ležitá stará data z p vodního systému ve svém novém informačním systému a nemusely by data po izovat duplicitn nebo dokonce migrovat své d ležité záznamy ručn . Pro optimální využití stávajících kapacit společnosti XXX je nutnost migrace po vzájemné domluv kdykoliv v pr b hu účetního období a to tak, aby se všechna data p evedla a zpracovala duplicitn

od počátku účetního období. Nejv tším problém

migrace v libovolném okamžiku v rámci účetního období je celá oblast zpracování mezd, vzhledem k silné legislativní provázanosti. Optimální začátek migrace mezd je k začátku účetního období. Proto se zde budou nabízet dva zp soby ešení výše popsaného problému: 1. P i v tším objemu zam stnanc p ibližn nad 25 - import stávajícího zaúčtování mezd do QI a p echod od začátku následujícího účetního období. 2. P i menším objemu zam stnanc

p ibližn

do 25 - p echod od začátku

stávajícího účetního období a tedy duplicitní zpracování mezd.

49

4.5 Prodejní model Zem d lské firmy obecn nejsou nejbohatší firmy české ekonomiky, ba naopak masivního zisku dosahuje jen malé procento z nich. Nap íklad ztráty z prodeje mléka jsou mlékárnám vyrovnávány dotací z Ministerstva zem d lství, neboť dlouhodob je výkupní cena 1 litru mléka menší než vykalkulované náklady. Zem d lské podniky si tedy nemohou dovolit drahý software a už v bec ne ješt dražší hardware.

ešením, které se nabízí, je poskytovat produkt formou pronájmu za cenu,

kterou si i zem d lci mohou dovolit. Ideální situace by nastala, kdyby cena za pronájem informačního systému byla na podobné úrovni jako nap íklad účty za telefon. Pro uspokojení takové poptávky se jeví jako nejvhodn jší prodejní model označovaný jako SaaS2. Celý systém včetn platformy bude b žet na virtualizovaném serveru v datacentru, ve ejn p ístupném z internetu, a zákazník se pro práci se systémem k n mu vzdálen p ipojí. Odpadají tak vysoké investice do interních IT kapacit. Ideálním kandidátem se p i pr zkumu trhu zdála nabídka společnosti Master Internet, s.r.o. Společnost

GTS a.s.

Master Internet

Jader

1

2

RAM

2GB

4GB

Vlastní licencování MS

Ano

Ano

Cena (bez DPH)

xxx

xxx

Škálovatelnost

Omezená

Ano

Tabulka 6: Cenové nabídky cloud-hostingu Zdroj: vlastní zpracování Samoz ejmostí je nyní již u všech poskytovatel

dostupnost služby řř,řř%,

redundantní serverové prvky, migrace zálohy, disaster recovery a páte ní p ipojení do sít Internet. Software as a Service – Software jako služba. Označuje prodejní model, kdy je software poskytován koncovým zákazník m formou služby, za kterou platí stabilní m síční částku 2

50

Společnost XXX se rozhodla, že bude poskytovat ešení na míru zem d lc m ve dvou provedeních, v závislosti na velikosti společnosti zákazníka. Obchodní označení t chto variant bude verze Standard a verze Mini.

51

ZÁV R Bakalá ská práce byla zam ená na návrh informačního systému, vhodného pro širokou škálu zem d lských podnik . Na základ analýzy bylo zjišt no, že v tšina stávajících ešení pro zem d lce má spoustu negativních vlastností. Ve vlastním návrhu ešení jsou zpracovány vybrané části a funkcionality oborového ešení informačního systému QI pro zem d lce. Vlastní návrh ešení neobsahuje popis a nastín ní veškerých funkcionalit, které jsou nezbytné, a to z toho d vodu, že práce obsahující popis celého tohoto projektu, by ve svém rozsahu byla minimáln čty násobná. Více pozornosti bylo v nováno prodejnímu modelu a ekonomickému zhodnocení ešení. P i zachování stávajících podmínek, p edevším udržení výše náklad , se projekt tvorby oborového ešení pro zem d lce jeví jako rentabilní, perspektivní a výhodný. Další d ležitou součástí projektu ovšem bude zp sob, jakým se projekt bude prezentovat v marketingové komunikaci. P i zpracovávání této práce jsem získal p edevším p ehled v oboru zem d lské ekonomiky a její algoritmizace. Dále jsem si prohloubil znalosti o informačním systému QI a zp sobu datového modelování v prost edí QI Builderu. Vývoj informačních systém považuji za velmi zajímavý obor, kterému bych se cht l v budoucnu dále v novat a rozši ovat své zkušenosti a znalosti v této oblasti.

52

SEZNůM POUŽITÉ LITERATURY 1) KOCH, M. Informační systémy a technologie. Brno: VUT v Brn FP, 2001. 103 s. ISBN 80-7226-312-9. 2) MOLNÁR, Zden k. Efektivnost informačních systémů. 2. rozš. vyd. Praha: Grada, 2001, 179 s. ISBN 80-247-0087-5. 3) SODOMKů, Petr a Hana KLČOVÁ. Informační systémy v podnikové praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Computer Press, 2010, 501 s. ISBN 978-80-2512878-7. 4) DC CONCEPT A.S. Přehled systému. [online]. 2012 [cit. 2010-11-30]. Dostupné z http://www.qi.cz/prohlidka-systemu/ 5) DC CONCEPT A.S. Technologie (prezentace). 2012 [cit. 2012-30-11]. Dostupné z partnerského ftp. 6) DC CONCEPT A.S. Základní vlastnosti QI (prezentace). 2012 [cit. 2013-30-4]. Dostupné z partnerského ftp. 7) MůRTIŠEK, Dalibor. Algoritmizace a programování v Delphi. Vyd. 1. Brno: Littera, 2007, 230 s. ISBN 978-80-85763-37-9. 8) NEUWIRTH, B. Problematika hodnocení optimality a vyváženosti podnikových IS. 1. vydání. Brno: Vysoké učení technické v Brn , Fakulta podnikatelská,

200ř. 150 s. Vedoucí dizertační práce doc. Ing. Miloš Koch, CSc. 9) NEPLECHOVÁ, Marta a Jaroslav NOVÁK. Účetnictví a kalkulace nákladů v zemědělství: účtová osnova, finanční analýza, příklady. Praha: Bilance, 1996, 285 s. 10) POLÁČKOVÁ, Jana. Metodika kalkulací nákladů a výnosů v zemědělství. Praha: Ústav zem d lské ekonomiky a informací, 2010, 73 s. ISBN 978-8086671-758. 11) VELTE, Anthony T, Toby J VELTE a Robert C ELSENPETER. Cloud Computing: praktický průvodce. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 344 s. ISBN 978-80-251-3333-0.

53

SEZNAM OBRÁZK , GRůF , ROVNIC ů DIůGRůM Obrázek 1: Data a informace

12

Obrázek 2: ůrchitektura QI

14

Obrázek 3: Datové ešení QI

16

Obrázek 4: Datový ez – p íklad

17

Graf 1: Grafické znázorn ní výsledk analýzy HOS200ř

36

Rovnice 1: Vzorec HOS2009

24

Diagram 1: Data-flow diagram rozpušt ní režií

44

Diagram 2: Vývojový diagram událostí po inicializaci rozpoušt ní

45

Diagram 3: Vývojový diagram procesu vykazování činnosti

47

Diagram 4: Data-Flow diagram procesu vykazování činnosti

48

54

P ÍLOHY

Seznam p íloh P íloha 1 – Dotazník pro analýzu HOS200ř

I

P íloha 2 - P íklad kalkulačního listu rostlinné výroby metodou rozčítací

X

P íloha 3 - P íklad kalkulačního listu pro základní stádo kombinovanou Metodou

XII

55

P íloha 1 – Dotazník pro analýzu HOS200ř Dotazník pro zjišt ní úrovn oblasti orgware (OW)

1ě Lze souhlasit s tvrzením, že postupy či sm rnice pro zotavení IS z nestandardních situací jsou dostatečn známé uživatel m? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 2ě Lze souhlasit s tvrzením, že doporučené pracovní postupy a procedury b žného provozu pro koncové uživatele jsou udržovány v aktuálním stavu? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 3ě Lze souhlasit s tvrzením, že pravidla pro bezpečnost IS obsahují i ustanovení pro nakládání s dokumenty či p ílohami e-mail získaných z Internetu? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 4ě Existuje pravidelná kontrola dodržování vnit ních pracovních postup , sm rnic pro chod IS? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 5ě Má každý pracovník jasn určeno, s jakými úlohami smí pracovat a kdy? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 6ě Provád jí jakékoliv rozsáhlejší instalace, zm ny nastavení, p ipojení nové techniky pov ené osoby, nikoliv uživatelé? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 7ě Lze souhlasit s tvrzením, že odchod zam stnance je spojený s ukončením platnosti jeho p ístupových práv? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 8) Dojde-li k porušení vnit ních sm rnic Ěpracovních postup ě, jsou z jejich porušení vyvozeny d sledky (sankce)? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x řě Platí, že pravidla pro provoz IS jsou pro uživatele nejasná a nelogická? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

x

I

Ne

10ě Jsou všechny zm ny v systému a programech ihned zdokumentovány vč. d vodu, který vedl ke zm n ? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x Dotazník pro zjišt ní úrovn oblasti peopleware (PW)

1ě Je každý pracovník zaškolen na úlohy, které má s informačním systémem provád t? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 2ě Jsou dostupná školení nových pracovník o používaných informačních systémech, pravidlech provozu a bezpečnosti IS? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 3ě Je pravda, že stávající zam stnance není t eba školit na nové funkce IS nebo že školení není dostupné? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 4ě Existuje zastupitelnost koncových uživatel , kte í jsou klíčoví pro chod systému a jeho klíčové výstupy? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 5) Je dokumentace b žných postup práce s IS jednoduše dosažitelná pro koncové uživatele? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 6) Existuje proces kariérního postupu, který je nastaven takovým zp sobem, aby se zam stnanci mohli v rámci procesu dob e ztotožnit i s informačním systémem? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 7ě Jsou dostupná místa uvnit firmy nebo u externího dodavatele, kam se mohou uživatelé obracet se žádostí o pomoc či konzultaci ohledn IS? Ětato místa jsou označována dále jako informační centraě Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 8) eší informační centra podn ty uživatel obvykle v dostatečné mí e a včas? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x řě Je pravda, že informační centra eší p edevším významné problémy a nemají d vod se snažit o dlouhodobé zlepšení chodu IS? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

x

II

Ne

10ě Podporuje vedení firmy pr b žná školení koncových uživatel za účelem zvýšení efektivnosti fungování IS? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x Dotazník pro zjišt ní úrovn oblasti dataware (DW)

1ě Mají pracovníci jasn vymezenou odpov dnost za data, která spravují ? tzn.: Platí zásada, že určitá data smí m nit jen určitý pracovník? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 2ě Lze souhlasit s tvrzením, že pracovníci mají jasn určeno, kdy musí určitá data po ídit do informačního systému a kdy je musí aktualizovat? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 3ě Platí, že uživatel m chybí z informačního systému data pro jejich rozhodování? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

Spíše ne

Ne

x 4ě Získávají koncoví uživatelé nadbytečná nebo nep esná data? Ano

Spíše ano

Částečn

x 5ě Získávají uživatelé data z IS práv v dob , kdy je pot ebují? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 6ě Podílí se data získaná z IS významnou m rou na kvalit rozhodování uživatel p i jejich výkonu práce? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 7ě Existují podrobné plány pro obnovu klíčových dat v informačním systému? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x Řě Jsou média se zálohami dat uchovávána výhradn v podmínkách doporučovaných výrobci za ízení s ohledem na vlhkost, teplotu, sv tlo …? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x řě Lze souhlasít s tvrzením, že p ístup ke správ datových úložišť mají pouze pov ení zam stnanci a jejich p ístupy a úkony jsou monitorovány? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 10ě Mají pracovníci určeno, s jakými daty smí pracovat a s jakým oprávn ním? tzn.: Platí zásada, že nikdo nesmí získat p ístup k dat m, která nepot ebuje pro svou práci? Ano

Spíše ano

Částečn

III

Spíše ne

Ne

x Dotazník pro zjišt ní úrovn oblasti security (SE)

1ě Je pravda, že management p íliš nedozírá na dodržování pravidel bezpečnosti a provozu IS? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 2ě Lze souhlasit s tvrzením, že existují pravidla nebo politika bezpečnosti IS, která jsou pravideln aktualizována? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 3ě Musí pracovníci správy IS pravideln provád t zálohování dat podle pravidel zálohování? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 4ě Jsou média se zálohami dostatečn katalogizována a chrán na p ed zneužitím, krádeží či živelnou pohromou? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x

5) Je bezpečnost dat zvažována a ízena i pro hrozby z Internetu nebo jiných počítačových sítí? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 6) Jsou stanoveny procesy a metody, jejichž účelem je rozpoznat bezpečnostní rizika ve firm a eliminovat je? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 7ě Je provád no monitorování činností, ke kterým dochází v rámci používání IS Ěov ení uživatele, p ístup k dat m, spoušt ní program …ě? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 8) Lze íci, že problematika bezpečnostní politiky Ěinformační bezpečnosti) je ve firm centráln ? Ano

Spíše ano

Částečn

ešena

Spíše ne

Ne

x řě Existuje osoba Ěosobyě, které jsou p ímo odpov dné za dodržování bezpečnostní politiky ve firm ? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 10ě Lze souhlasit s tvrzením, že dodržování zásad Ěpravidelě bezpečnostní politiky není u uživatel pr b žn kontrolováno? Ano

Spíše ano

Částečn

x

IV

Spíše ne

Ne

Dotazník pro zjišt ní úrovn oblasti customers (CU)

1) Jsou jasn stanoveny základní cíle zkoumaného informačního systému sm rem k jeho zákazník m? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 2ě Existují pravideln vyhodnocované metriky cíl Ano

Spíše ano

uvedených v p edchozím bodu?

Částečn

Spíše ne

Ne

x 3) Je pravideln zkoumáno, jaké p ínosy od informačního systému jeho zákazníci očekávají? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 4ě Je pravda, že názory zákazník nejsou pro podnik d ležité? Ano

Spíše ano

IS na zlepšení, zm nu či úpravu informačního systému Částečn

Spíše ne

Ne

x 5ě Jsou data o zákaznících IS, jejich požadavcích, operacích, atd. ukládána v informačním systému centráln Ětj. nejsou ukládána vícekrát nebo jinak nekonzistentn )? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 6ě Jsou zákazníci spokojeni s množstvím a kvalitou dat, která je jim poskytována IS firmy? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 7ě Je forma výstup zákazníkem IS? Ano

z informačních systém volena tak, aby umožňovala jejich snadné využití Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x Řě Ošet ují pravidla provozu nakládání s citlivými či obchodn cennými daty o zákaznících IS? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 9) Je ízena integrace zkoumaného informačního systému firmy spolu s dalším možným softwarem, pomocí kterého jsou poskytovány výstupy z IS pro zákazníky? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 10) Mohou zákazníci získávat ze zkoumaného IS výstupy pomocí r zných komunikačních kanál , které si zvolí? Ano

Spíše ano

Částečn

x

V

Spíše ne

Ne

Dotazník pro zjišt ní úrovn oblasti suppliers (SU)

1) Jsou jasn stanoveny základní požadavky kladené na dodavatele, které jsou nezbytné pro pln ní definovaných cíl zkoumaného informačního systému? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 2ě Existují pravideln vyhodnocované metriky výše zmín ných požadavk ? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 3) Je forma vstup do zkoumaného IS od dodavatel volena tak, aby umožňovala jejich snadné p evzetí a využití zkoumaným IS? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 4ě Jsou v pravidlech provozu definovány kontroly informací od dodavatel ? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 5ě Jsou požadavky na dodavatele ve vztahu ke vstup m do zkoumaného IS formulovány tak, aby byla jasn určena požadovaná podrobnost p edávaných informací? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 6ě Jsou požadavky na dodavatele ve vztahu ke vstup m zkoumanému IS formulovány také s jasným určením požadované včasnosti jejich dodávání? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 7ě Zvažuje firma možnost účelného p izp sobení či nastavení zkoumaného IS dle návrh dodavatel za účelem efektivn jší vým ny informací? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x Řě Je forma výstup ze zkoumaného IS pro dodavatele ízena s ohledem na efektivní komunikaci s dodavateli? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 9) Je pravda, že výstupy z IS pro dodavatele nejsou ízeny s ohledem na včasnost jejich p edání? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 10) P ispívá zkoumaný informační systém ke snadnosti a efektivnosti komunikace s dodavateli? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x Dotazník pro zjišt ní úrovn oblasti management IS (MIS)

1) Dozírá management IS na dodržování pravidel zálohování provád né pracovníky správy IS? Ano

Spíše ano

Částečn

VI

Spíše ne

Ne

x 2ě Provádí ízení rozvoje a provozu informačních systém osoba, která této oblasti rozumí? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 3ě Je rozvoj IS formulován také ve st edn dobé či dlouhodobé perspektiv formou informační strategie vzhledem k cíl m firmy? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 4ě Je v plánech rozvoje informačních systém zahrnut p ípadný r st firmy a rozvoj jejích informačních pot eb? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 5ě Platí, že plány rozvoje IS neexistují nebo v nich nejsou stanoveny možnosti kontroly jejich pln ní? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 6ě Jsou dostupné pravidelné školící programy pro pracovníky správy IS zam ené na udržování a zvyšování jejich kvalifikace? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 7ě Považuje management informačních systém koncové uživatele za faktor s vysokou d ležitostí pro úsp šný chod informačních systém ? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 8) Usiluje management IS soustavn o zlepšení efektivnosti chodu zkoumaného informačního systému? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x

řě Lze souhlasit s tvrzením, že obecný management vnímá správu informačního systému spíše jako nutné zlo? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 10) Lze íci, že pracovníci správy IS nejsou motivováni k včasnému, úplnému a pokud možno i hladkému ešení požadavk na n sm rovaných? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x pro zjišt ní úrovn oblasti management (MA)

1ě Uznává management d ležitý význam koncových uživatel zpracování dat? Ano

Spíše ano

Částečn

x

VII

pro integritu a správnost Spíše ne

Ne

VIII

2ě Trvají manage i na dodržování pravidel stanovených pro informační systém? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 3) Je p i plánech rozvoje informačního systému, po izování IS vždy provedeno i obhájení dané investice z ekonomického hlediska? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 4ě Vnímá obecný management informační systém firmy nejen jako výdaje, ale také jako potenciál p ípadného r stu firmy? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 5ě Podporuje obecný management firmy rozvoj informačních systém , který je od vodn ný p isp ním IS k dosažení podnikových cíl ? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 6) Lze íci, že je management pln spokojený s údaji, informacemi, daty, které získává z IS a jsou pot ebné pro jeho kvalifikované rozhodování? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 7) Existuje ve firm relevantní zp tná vazba mezi managementem firmy a externími uživateli informačního systému? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 8) Lze íci, že zejména díky p ístupu managementu existuje v tší motivace zam stnanc starajících se o chod informačního systému k jejich fluktuaci než k setrvání ve firm ? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x řě Dochází ze strany managementu k pravidelné kontrole pln ní informační strategie firmy a p ípadného vyvozovaní d sledk ? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 10ě Nastávají situace, kdy management nemá k dispozici údaje, informace, data, které pot ebuje ke svému rozhodování v pat ičné kvalit , čase …? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x Dotazník pro zjišt ní úrovn oblasti hardware (HW)

1) P ispívá HW pozitivn k rychlosti a použitelnosti informačního systému? Ano

Spíše ano

Částečn

x

IX

Spíše ne

Ne

2ě Jsou klíčové prvky HW dostatečn fyzicky chrán ny p ed bezpečnostními riziky jako jsou Ěkrádež, požár …ě? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 3ě Je nové HW vybavení po izováno po zvážení jeho kompatibility s existujícím HW vybavením a softwarem, který na n m bude provozován? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 4ě Umožňuje současný HW efektivní vým nu dat se zákazníky či dodavateli? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 5ě Je rychle dostupné záložní vybavení v p ípad výpadku klíčových HW prvk systému? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

Spíše ne

Ne

x 6ě Lze konstatovat, že jsou poruchy hardware pom rn časté? Ano

Spíše ano

Částečn

x 7ě Lze souhlasit s tvrzením, že hardware není pravideln obm ňován na základ celofiremní informační strategie? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 8) Je ve firm pravidlem, že je nákup nového hardware schvalován managementem IS? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 9) Je hardware ve firm nakupován na základ výsledk interních výb rových ízení? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 10) Lze íci, že je i hardware u koncových uživatel informačního systému dostatečn chrán n p ed možnými bezpečnostními riziky? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x Dotazník pro zjišt ní úrovn oblasti software (SW)

1ě Poskytuje zkoumaný aplikační software všechny funkce nezbytné pro práci uživatel ? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 2ě Jsou chybová, varovná hlášení či jiná nestandardní oznámení srozumitelná a poskytující na požádání i bližší vysv tlení vzniklé situace? Ano

Spíše ano

Částečn

x

X

Spíše ne

Ne

3ě Platí, že koncoví uživatelé nesm jí poskytovat podn ty pro p ípadné úpravy SW, nové nastavení nebo po ízení nových verzí software? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 4ě Má zkoumaný informační systém jednotné ovládání obrazovek, menu, sestav a nápov dy? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 5) Jsou p i po ízení nových verzí aplikačního software využívány jejich nové vlastnosti? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 6ě Je pravda, že snadnost používání softwaru koncovými uživateli nehraje roli p i jeho po ízení nebo vývoji? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 7ě Existují pravidelné nebo nahodilé kontroly sloužící ke zjišt ní abnormalit ve využívání systému, jeho nesprávného užívání či zneužívání? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x Řě Umožňuje zkoumaný informační systém efektivní vým nu informací mezi uživateli tohoto informačního systému? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x řě Umožňuje stávající operační systém plynulý a bezporuchový chod jednotlivých uživateli používaných aplikací ať už v rámci informačního systému firmy nebo i mimo n j? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x 10) Lze souhlasit s tvrzením, že stávající operační systém u koncových uživatel není pracovníky správy IS pravideln udržován, aktualizován? Ano

Spíše ano

Částečn

Spíše ne

Ne

x

P íloha 2 – P íklad kalkulačního listu rostlinné výroby metodou rozčítací Kalkulační list rostlinné výroby s metodou rozčítací Výb r klíč Ěvýkon – Kalkulačních jednic určených ke zpracování Výkony – Kalkulační jednice 100..140 Ozimé obiloviny, Ř5 % zrna, 12 % slámy dle publikace Účetnictví a kalkulace v zem d lství, Marta Neplechová, Jaroslav Novák

XI



╗ Název a sídl║ účet═í jed═║tky IČ: Název ────────────────────────────────────────────────────────────────────────────── K a l k u l a č n í l i s t ╚ ╝

┌───────────────────────────────────┬───────────┬────────────────────┬────────┐ │Výkon : │Náklad │Náklad ═a │P║díl │ │Met║da kalkulace : r║zčítací │celkem │jed═ici │═ákladů │ ├───────────────────────────────────┤ ├──────────┬─────────┤v % ═a │ │Kalkulač═i jed═ice: │ │Hl.výrobek│Ved.výr. │Hlav.výr│ │Hl.výr.: 0.1 t zrna ├───────────┼──────────┼─────────┼────────┤ │Vedl.výr.:0.1 t slámy │ │ │ │ │ ├──┬────────────────────────────────┼───────────┼──────────┼─────────┼────────┤ │01│Nak║upe═á ║siva a sadba │ │ │ │ │ │03│Nak║upe═á h═║jiva │ │ │ │ │ │04│Ostat═í ═ak║upe═ý materiál │ │ │ │ │ │05│Vlast═í ║siva a sadba - spotřeba│ │ │ │ │ │07│Vlast═í h═║jiva - spotřeba │ │ │ │ │ │08│Ostat═í vlast═í výrobky - spotř.│ │ │ │ │ │09│Chemické ║chra══é pr║středky │ │ │ │ │ │11│Ostat═í přímé ═áklady a služby │ │ │ │ │ ├──┼────────────────────────────────┼───────────┼──────────┼─────────┼────────┤ │12│* Materiál a služby celkem │ │ │ │ │ ├──┼────────────────────────────────┼───────────┼──────────┼─────────┼────────┤ │13│Mzd║vé a ║s║b═í ═áklady │ │ │ │ │ │14│Odpisy dlouhod.majetku │ │ │ │ │ │15│I═ter═í práce a služby │ │ │ │ │ │16│Výr║b═í režie │ │ │ │ │ │17│Správ═í režie │ │ │ │ │ ├──┼────────────────────────────────┼───────────┼──────────┼─────────┼────────┤ │18│*** Náklady celkem │ │ │ │ │ │19│Vedlejší výrobek(pro odčít.met.)│ │ │ │ │ ├──┼────────────────────────────────┼───────────┼──────────┼─────────┼────────┤ │20│ Vlast═í ═áklady hl.výrobku │ │ │ │ │ │21│ Pr║dukce celkem │ │ │ │ │ │22│***** Výrobní zisk+(ztráta-) │ │ │ │ │ └──┴────────────────────────────────┴───────────┴──────────┴─────────┴────────┘ ┌───────────────────────────────────┬───────────┬──────────┬──────────────────┐ │Ostatní údaje o výkonu: │Celkem │Hl.výr║bek│Vedl. výr║bek │ ├──┬────────────────────────────────┼───────────┼──────────┼──────────────────┤ │23│Vyr║be═é m═║žství v 0.1 t. │ │ │ │ │24│Pr║ce═t║ pr║ r║zčitaci kalkulaci│ │ │ │ │25│Sklize═é hektary │ │ │ │ │26│H║d═║ta pr║dukce v Kč celkem │ │ │ │ │27│Pr║dukce v Kč ═a 1 ha│ │ │ │ │28│Náklad v Kč ═a 1 ha│ │ │ │ │29│Zisk+(ztráta-) ═a 1 ha│ │ │ │ │30│Pr║dukce v 0.1 t výrobku ═a 1 ha│ │ │ │ │31│Náklad ═a 1 Kč pr║dukce│ │ │ │ └──┴────────────────────────────────┴───────────┴──────────┴──────────────────┘

XII

P íloha 3 – P íklad kalkulačního listu pro základní stádo kombinovanou metodou Výpočet proveden kombinovanou metodou, tj. od náklad celkem se odečítá hodnota vedl. výrobk a zbylé vlastní náklady na hlavní výrobek se d lí pom rem hodnoty vyrobeného mléka a narozených telat. Mléko je pak hlavním výrobkem č. 1 a telata hl. výrobkem č. 2. Kalkulační jednicí je 1 l mléka a 1 odstavené tele.



╗ Název a sídl║ účet═í jed═║tky IČ: Název ────────────────────────────────────────────────────────────────────────────── K a l k u l a č n í l i s t ╚ ╝

┌───────────────────────────────────┬───────────┬──────────────────────┬────────┐ │Výkon : │Náklad │Náklad ═a jed═ici │P║díl │ │Met║da kalkulace : k║mbi═║va═á │celkem ├───────────┬──────────┤═ákladů │ │Kalkulační jed═ice: │ │Hl.výr.č.1 │Hl.výr.č.2│v % ═a │ │Hl.výr.č.1: 1 l mléka │ │ mlék║ │║dst.zvíře│Hlav.výr│ │Hl.výr.č.2: 1 ks odstav.ml.zvíře ├───────────┼───────────┼──────────┼────────┤ │Vedl.výr.:močůvka,sláma │ │ │ │ │ ├──┬────────────────────────────────┼───────────┼───────────┼──────────┼────────┤ │01│Nak║upe═á krmiva a steliva │ │ │ │ │ │02│Vlast═í krmiva a steliva │ │ │ │ │ │03│Ostat═í ═ak║upe═ý materiál │ │ │ │ │ │04│Ostat═í přímé ═áklady a služby │ │ │ │ │ │05│* Materiál a služby celkem │ │ │ │ │ │06│Mzd║vé a ║s║b═í ═áklady │ │ │ │ │ │07│Odpisy zvířat základ═íh║ stáda │ │ │ │ │ │08│Odpisy ║stat═íh║ dlouhod.majet. │ │ │ │ │ │09│I═ter═í práce a služby │ │ │ │ │ │10│P║díl výr║b═í režie │ │ │ │ │ │11│P║díl správ═í režie │ │ │ │ │ ├──┼────────────────────────────────┼───────────┼───────────┼──────────┼────────┤ │12│* Náklady celkem │ │ │ │ │ ├──┼────────────────────────────────┼───────────┼───────────┼──────────┼────────┤ │19│Vedlejší výrobek(pro odčít.met.)│ │ │ │ │ ├──┼────────────────────────────────┼───────────┼───────────┼──────────┼────────┤ │20│ Vlast═í ═áklady hl.výrobku │ │ │ │ │ │21│ Pr║dukce celkem │ │ │ │ │ │22│ Výrobní zisk+(ztráta-) │ │ │ │ │ └──┴────────────────────────────────┴───────────┴───────────┴──────────┴────────┘ ┌───────────────────────────────────┬───────────┬───────────┬──────────────────┐ │Údaje nutné pro kalkulaci výkonu: │Celkem │Mlék║ │Mladá zvířata │ ├──┬────────────────────────────────┼───────────┼───────────┼──────────────────┤ │23│H║d═║ta výroby v Kč │ │ │ │ │24│Pr║ce═t║ pr║ r║zčitaci kalkulaci│ │ │ │ │25│Náklady celkem Kč │ │ │ │ │26│Odp║čet vedlejšíh║ výr║bku │ │ │ │ │27│Náklady v Kč ═a hlav═í výr║bek │ │ │ │ │28│P║čet krmných dnů|ks nar║z.zvíř.│ │ │ │ │29│Náklady ═a 1 krm═ý de═ │ │ │ │ │30│D║jiv║st ═a 1 krm═ý de═ │ │ │ │ │31│Náklad ═a 1 l mléka|1 ║dst.zvíře│ │ │ │ └──┴────────────────────────────────┴───────────┴───────────┴──────────────────┘

XIII

Life Enjoy

" Life is not a problem to be solved but a reality to be experienced! "

Get in touch

Social

© Copyright 2013 - 2019 TIXPDF.COM - All rights reserved.