VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRN


1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB FACULTY O...
Author:  Michaela Mašková

0 downloads 55 Views 9MB Size

Recommend Documents


Masarykova univerzita v Brn
1 Masarykova univerzita v Brn Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finan ní podnikání ANALÝZA KO...

MENDELOVA UNIVERZITA V BRN
1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální t...

MENDELOVA UNIVERZITA V BRN
1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Zahradnická fakulta v Lednici Cesty v krajině Bakalářská práce Vedoucí bakalář...

VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN
1 VYSOKÉ UEÍ TEHIKÉ V BR BRO UIVERSITY OF TEHOLOGY FAKULTA STROJÍHO IŽEÝRSTVÍ ÚSTAV MATERIÁLOV...

VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN
1 VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV BETONOVÝCH A ZDNÝC...

VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN
1 VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV POZEMNÍHO STAVITELSTV&Iac...

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRN
1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ FA...

VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN
1 VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKANÍCH TECHNOLOGIÍ &Uac...

VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN
1 VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKANÍCH TECHNOLOGIÍ &Uac...

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRN
1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FůKULTů PODNIKůTELSKÁ ÚSTůV INFORMATIKY FACULTY OF BUS...


VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF WATER STRUCTURES

STUDIE VYUŽITÍ BÝVALÝCH RAMEN EKY LABE A PROPOJENÍ S MÍSTNÍM TOKEM V OBCI HROBICE STUDY OF USE OF FORMER BRANCHES OF THE RIVER ELBE AND THE LINKS WITH THE LOCAL FLOW IN THE VILLAGE HROBICE

BAKALÁ SKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS

AUTOR PRÁCE

TOMÁŠ MLÁDEK

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR BRNO 2015

doc. Ing. JAROSLAV VESELÝ, CSc.

Abstrakt Bakalá ská práce je zam ena na zhodnocení současného stavu hydrologické soustavy v oblasti katastrálního území obce Hrobice a na návrh protipovodňového opat ení. V první části práce je zdokumentován současný stav a jeho zhodnocení včetn zahrnutí zkušeností obce. V následující části je navrženo n kolik variant opat ení a její součástí je návrh rekreačního plavebního pr plavu. Součástí práce je zpracování bilance transportu splavenin v toku Labe a vliv transportu splavenin na okolí toku. Klíčová slova eka Labe, povodeň, protipovodňová ochrana, revitalizace, rekreační plavba, splaveny, plaveniny

Abstract The bachelor thesis is focused on assessing the current state of the hydrological system in the cadastral area Hrobice and on a draft proposal of flood protection measures. In the first part of the thesis, there is documented the current situation and its appreciation icluding experiences of inhabitants. In the following part, there are designed several potential drafts. The component of the second part is a draft of the canal for a recreational boating. The bachelor thesis also includes the elaboration of the sediment transport balance in Elbe and the impact of the sediment transport on surroundings nearby. Keywords river Elbe, flood, flood protection, revitalization, recreational boating, sediments, suspended soils

Bibliografická citace VŠKP Tomáš Mládek Studie využití bývalých ramen řeky Labe a propojení s místním tokem v obci Hrobice. Brno, 2015. 64 s., 38 s. p íl. Bakalá ská práce. Vysoké učení technické v Brn , Fakulta stavební, Ústav vodních staveb. Vedoucí práce doc. Ing. Jaroslav Veselý, CSc.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci zpracovalĚaě samostatn a že jsem uvedlĚaě všechny použité informační zdroje.

V Brn dne 29. 5. 2015

…………………………………………………… podpis autora Tomáš Mládek

Poděkování V prvé ad bych cht l pod kovat za cenné rady a p ipomínky, ochotu a vst ícnost vedoucímu bakalá ské práce Doc. Ing. Jaroslavu Veselému, CSc. Dále bych cht l pod kovat starostce obce Hrobice Dáše Pleskotové za poskytnuté materiály a zájem o ešenou problematiku a zájem p i ešení návrhu opat ení. Také bych cht l pod kovat za spolupráci pracovník m ze Správy ochrany p írody, zejména Ing. Jaroslav Vopršálové za poskytnuté informace a prop jčení materiálu. Mé díky pat í rovn ž pracovník m Povodí Labe, a to hlavn paní Ing. Zlat Šámalové a Ing. Marii Fejfarové za poskytnutí historických a hydrologických podklad . V neposlední ad bych cht l pod kovat paní Doc. Ing. Jan Pa ílkové, CSc. za výpomoc se stanovením zrnitostního rozboru a panu Ing. Janu Vrbovi za konzultace, cenné rady a p ipomínky.

Obsah 1

Úvod .......................................................................................................................... 9 1.1

Labe ................................................................................................................... 9

1.2

Malé Labe a plavba ......................................................................................... 10

1.2.1

Úsek Přelouč - Pardubice................................................................................... 10

1.2.2

Úsek Pardubice – Hradec Králové ..................................................................... 11

2

Cíl práce ................................................................................................................. 11

3

Hrobice a okolí....................................................................................................... 12 3.1

Hrobice ............................................................................................................ 12

3.2

Geomorfologické poměry ................................................................................. 13

3.3

Geologické poměry .......................................................................................... 14

3.4

Pedologické poměry ......................................................................................... 14

3.5

Hydrologické poměry ....................................................................................... 14

3.5.1

Klimatické poměry .............................................................................................. 14

3.5.2

Hydrologická data řeky Labe ............................................................................. 15

Opatovická elektrárna ..................................................................................... 17

3.6 3.6.1

Golfové hřiště Kunětická Hora ........................................................................ 18

3.7 4

Zdrže a vodoteče v Hrobicích a okolí .................................................................. 19 Vývoj slepých ramen ........................................................................................ 20

4.1

5

4.1.1

Tůň u Hrobic ...................................................................................................... 21

4.1.2

Labiště u Němčic ................................................................................................ 22

4.2

Rybníčky v obci ................................................................................................ 23

4.3

Velká Čeperka .................................................................................................. 23

4.4

Vodoteče........................................................................................................... 24

Povodně a záplavové území .................................................................................. 27 5.1

Povodeň a povodňový plán .............................................................................. 27

5.2

Povodně v Hrobicích ....................................................................................... 28

5.2.1

Historické povodně ............................................................................................. 28

5.2.2

Nedávné povodně................................................................................................ 29

5.3

Záplavové území .............................................................................................. 29

5.3.1

6

Opatovický kanál ................................................................................................ 17

Analýza rizika a využití GIS ............................................................................... 29

Shrnutí a možné návrhy opat ení ........................................................................ 31

7

6.1

Shrnutí .............................................................................................................. 31

6.2

Návrhy opatření ............................................................................................... 31

6.2.1

Revitalizace vodotečí........................................................................................... 31

6.2.2

Rybníček v severní části obce ............................................................................. 31

6.2.3

Slepá ramena ...................................................................................................... 31

Návrh rekreačního průplavu a souvisejících objektů ........................................ 32 7.1

Rekreační průplav ............................................................................................ 32 Trasa a parametry plavební dráhy ..................................................................... 32

7.1.1

7.2

8

Objekty související s průplavem ...................................................................... 34

7.2.1

Klapkový jez ........................................................................................................ 34

7.2.2

Zimoviště ............................................................................................................. 35

7.2.3

Občerstvení v obci a cyklostezka ........................................................................ 37

Transport splavenin a plavenin ........................................................................... 38 8.1

Definice splavenin a rozdělení transportovaného materiálu ........................... 38 Dnové splaveniny................................................................................................ 39

8.1.1

Způsob odběru vzorku a granulometrická metoda .......................................... 39

8.2

8.2.1

Odběr vzorku....................................................................................................... 39

8.2.2

Granulometrický rozbor ..................................................................................... 40

8.3

9

Pohyb materiálu v toku .................................................................................... 42

8.3.1

Nevymílací rychlost ............................................................................................ 42

8.3.2

Usazovací rychlost .............................................................................................. 43

8.3.3

Výpočet dnových splavenin v Labi ..................................................................... 44

8.3.4

Výpočet plavenin v Labi ..................................................................................... 48

Celkové shrnutí práce ........................................................................................... 51

10 Závěr ....................................................................................................................... 53 Použitá literatura .......................................................................................................... 54 Seznam obrázků............................................................................................................ 56 Seznam tabulek ............................................................................................................. 58 Seznam grafů ................................................................................................................ 59 Použité zkratky a symboly ........................................................................................... 60 Seznam p íloh ............................................................................................................... 63

1 Úvod V první polovin 20. století prod laly významné části českých hlavních tok stabilizační a zesplavňovací úpravy. Jednalo se p edevším o redukci ramen a nap ímení trasy toku. Vlivem úprav z poz stalých ramen vznikla často biocentra – slepá ramena, která v současnosti spolu s dílčími vodními trat mi Ěpot čky, bývalými meliorační p íkopy a odpadními kanályě tvo í hydrologickou rozv tvenou soustavu a v n kterých p ípadech navyšují stupeň ohrožení p i povodňovém stavu. D vodem je p edevším transport splavenin v blízkém veletoku, kdy se za povodňového stavu splaveniny dostávají do slepých ramen a dílčích menších tok , kde pak dále sedimentují. Díky sedimentaci dochází ke zmenšení kapacity t chto vodních celk , zvyšuje se neschopnost odvést vodu mimo ohrožené území a dochází ke zhoršení kyslíkového režimu. Proto je nutné se nezabývat pouze ochranou p ed povodn mi a úpravami ve v tších tocích, ale také t mi menšími a mnohdy opomenutými, na jejichž správu bývá málo p id lených pen z.

1.1 Labe Labe je páte ním tokem České republiky, nicmén svou délkou 368,7 km se na našem území adí na druhé místo za Vltavu (cca 430 km). V rámci st ední Evropy je to t etí nejv tší a nejdelší eka po Dunaji a Rýnu. Labe pramení v Krkonoších a ústí do Severního mo e v N mecku u obce Cuxhavenu. Na území Čech jeho hydrologické povodí zaujímá 97,7% plochy. Trasu koryta Labe d líme na dolní ĚVelké Labeě, st ední (Malé Labeě, horní ĚLabeě. Z historického hlediska v oblasti plavby je nejd ležit jší úsek Velkého Labe, kdy už od doby bronzové Ě1200 – Ř00 p . n. l.) tento úsek fungoval jako významná obchodní cesta mezi současnými Čechy a N meckem. Nicmén p edm tem této studie je oblast pat ící k úseku Malého Labe, který je vymezen od soutoku Labe s Vltavou u M lníka po soutok Labe s Orlicí v Hradci Králové, a pojednává o ní následující kapitola [1].

Obr. 1 – Mapa Labe v rámci Evropy [1] 9

1.2 Malé Labe a plavba Vývoj íční sít na území Čech začíná již v t etihorách, kdy část území byla odvodňována k jihu a část k východu. Vlivem tektonických pohyb p ed 2,θ mil. lety Ěpočátkem čtvrtohorě se začala v tšina íční sít odvodňovat do Severního mo e a tak tomu z stalo dodnes. První významné úpravy toku se datují k roku 1605, kdy byly b ehy Labe u soutoku s Orlicí zpevňovány hat mi, jakožto ochrana p ed povodn mi hradeckého p edm stí. Do 1λ. století bylo Labe využíváno k pln ní obranných p íkop královského m sta a vojenské pevnosti. V polovin 1λ. století p ipadlo udržování Labe zemskému výboru. Primární zám r byl spojen s ochranou b eh v okolí zem d lských p d a lidských sídlišť, nicmén vzhledem k nedostatku financí byly úpravy provád ny jen na nejnaléhav jších místech. Na konci 1λ. století správu nad Labem p evzala státní správa. V roce 1901 byl vydán vodocestný zákon Ěč. θθ íšského zákoníku, o stavb vodních drah a provedení úpravy ekě, dle kterého m ly být všechny úpravy včetn splavn ní úseku M lník – Jarom dokončeny do 20 let a St ední Labe po Pardubice se m lo stát součástí vodní cesty labsko-dunajské. Nicmén za nedostatku financí a četného odkládání realizace úprav se poda ilo alespoň prosadit úpravy v místech s nejv tší devastací b eh zejména na úseku Pardubice – Hradec Králové. Dále pak mezi první a druhou sv tovou válkou probíhala výstavba vodní cesty a Labe bylo splavn no od M lníka až po Pod brady. Po druhé sv tové válce byl splavný úsek prodloužen po Chvaletice, kde byla vybudována tepelná elektrárna. V současnosti je St ední Labe splavné po P elouč, dále následuje 2 km úsek s pe ejemi, kv li kterému není možné eku splavnit, a dále je Labe splavné od Pardubic po Kun tice. Na úseku P elouč – Pardubice – Kun tice funguje pouze rekreační plavba [2].

Obr. 2 – Morfologický vývoj Středního Labe [1]

1.2.1 Úsek Přelouč - Pardubice V současné dob je snaha propojit 2 km úsek P elouč – Pardubice pomocí bočního pr plavu „ Nová P elouč“, avšak stavební povolení v roce 200Ř bylo zamítnuto kv li biotopu s chrán nými druhy rostlin a živočich . V roce 2010 probíhalo op tované soudní líčení, jehož výsledkem bylo, že Pardubický soud musel znovu prozkoumat celou kauzu. V rámci projektu je brán veškerý ohled na faunu a flóru chrán ného území 10

a snaha navržení prvk tak, aby co nejmén zasahovaly, ohrožovaly a m nily ráz krajiny. Začátek výstavby je naplánován na tento rok, tedy 2015, avšak spory probíhají nadále.

1.2.2 Úsek Pardubice – Hradec Králové Na tomto úseku je splavných jen n kolik kilometr a to po obec Kun tice. Dále pak není možnost splavování díky Opatovickému jezu, kde by bylo t eba vybudovat plavební komoru. Vybudováním tohoto stavebního díla by vedlo k celkovému splavn ní St edního Labe. V pr b hu výstavby by bylo zajišt no mnoho pracovních míst, a tudíž snížení nezam stnanosti. Díky vybudování vodní cesty by došlo také k odlehčení silniční a železniční dopravy.

2 Cíl práce Cílem práce je zdokumentovat a zpracovat současný stav slepých ramen Labe a bývalých odvodňovacích vodních tratí u obce Hrobice. Dále pak navrhnout opat ení, p ípadn propojení vodotečí a vodních ploch za účelem ochrany proti povodni a jejich využití v rámci sportovn – rekreační zóny. Součástí práce budou zpracovány hydrologické údaje a bilance transportovaných částic v toku Labe. V neposlední ad pak také navázaní kontaktu s povodím Labe a spolupráce s obcí Hrobice. Posledním bodem práce je po ízení reprezentativní fotodokumentace.

11

3

Hrobice a okolí

3.1 Hrobice Obec Hrobice se nachází v Pardubickém kraji, necelých 9 km severn od krajského m sta Pardubice. Polohopisné sou adnice obce jsou následující: η0°θ 12 N, 1η°47 20 E a nadmo ská výška v okolí obce se pohybuje okolo 223 m n. m., z pohledu laika se jedná o „placku“. Katastrální vým ra obce je 6,14 km2, žije zde 200 obyvatel. Současnou starostkou obce je Dáša Pleskotová. První písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1371, kdy obec pat ila Opatovickému klášteru, v 1η. století byla majetkem spolu s dalšími obcemi v okolí Diviše Bo ka z Miletínka a následn pán m z Perštejna. V souvislosti s tématem lodní plavby je nutno upozornit, že na počátku 20. století vzniká v Hrobicích obecní p evoz spojující obce Hrobice a D íteč [3]. V druhé polovin 20. století fungoval v obci významný pr myslový podnik – lihovar, po pozemkové reform v roce 1992 bylo založeno Lihovarské a zásobovací družstvo zem d lc . V současnosti je zde n kolik významných podnik v rámci kraje: Mingau Ěprodej, p jčování a servis stavebních stroj ě a Stáj Hasák Ěsportovní jezdecká činnost a výcvikové st edisko parkurových koníě. V obci se nachází rovn ž Úpravna pitné vody a. s. Vak Pardubice, odkud je upravená voda čerpána výtlačným adem do vodojemu na Kun tické ho e a dále pak distribuována zásobním adem do vodárenské soustavy v m stech Pardubice a Hradec Králové. Kanalizace je zde ešena tlakov a je napojena na čističku Pardubice – Semtín. V okolí obce se nacházejí p írodní rezervace Bachor a T ň u Hrobic. Z rekreačního hlediska je zde možnost navštívit nedaleké golfové h išt D íteč, Opatovický kanál a hrad Kun tická hora. Významným pr myslovým podnikem, který se nachází v této oblasti, je tepelná elektrárna Opatovice [4].

Obr. 3 – Hrobice v rámci Pardubického kraje [23] 12

Obr. 4 – ZM50 obce Hrobice s vyznačením zájmových objektů [26]

3.2 Geomorfologické poměry Z hlediska geomorfologického člen ní území České republiky se daná oblast adí doμ Systémμ Provincie: Subprovincie: Oblast: Celek: Podcelek: Okrsek:

Hercynský Česká vysočina Česká tabule Východočeská tabule Východočeská tabule Pardubická kotlina Královehradecká kotlina

Mapa geomorfologických pom r je součást přílohy 1.

13

3.3 Geologické poměry Jelikož se jedná z geomorfologického hlediska o Pardubickou kotlinu, která je součástí rozsáhlých terénních sníženin rozprostírajících se podél toku Labe, je geomorfologický ráz dán rozsáhlými st edno a mladopleistocénními terasovými plošinami a širokou nivou Labe. Terasové plošiny jsou místn p ekryty mocnými sprašovými akumulacemi, celky z kvarterního navátého písku a dále pak z kvarterních nivních sediment . Mapa geologických pom r je součástí přílohy 1.

3.4 Pedologické poměry V zájmovém území a v okolí obce Hrobice se nacházejí tyto typy p dního typu: fluvizem modální ĚFLmě, regozem arenická ĚRGr), pelozem (PE). Klasifikovat typy p d m žeme dle Taxonomického klasifikačního systému p d v ČR. Fluvizem modální ĚFLmě – p da složena z nivních sediment , pod ornicí tvo ena hlinitým sedimentem a v hloubce p ebývá písek Regozem arenická ĚRGrě – p da vyvinutá ze sypkých sediment , a to hlavn z písk , p da mineráln chudá na substrát Pelozem (PE) – p da s kambickým pelickým horizontem vzniklým pedoplasmací slab zpevn ných jíl a slín v hlavním souvrství svahovin jílovit zv trávajících b idlic [5] Mapa pedologických pom r je součástí přílohy 1. 3.5

Hydrologické poměry

3.5.1 Klimatické poměry Oblast obce Hrobice m žeme podle klasifikace E. Quitta za adit do teplé oblasti T2, pro kterou je charakteristické dlouhé teplé léto, mírn teplé jaro a podzim a krátká mírn teplá zima s krátkou dobou sn hové pokrývky. Stanice: Pr m rná roční teplotaμ Nejteplejší m sícμ Nejchladn jší m sícμ Roční úhrn srážekμ Nejvyšší srážkyμ Nejnižší srážkyμ

Pardubice Ř,4 °C červenec Ě1Ř,4 °Cě leden (- 1,Ř °Cě 599 mm Ř1 mm Ěčervenecě 32 mm Ěúnorě

14

Tabulka 1 – Výpis územních teplot [24]

T N O T N O

M SÍC 6 7 15,9 19,5 15,3 16,6 0,6 2,9

1 2 3 4 5 8 0,5 2,2 6,3 9,7 12,2 16 -3,1 -1,4 2,2 7,1 12,2 16,3 3,6 3,6 4,1 2,6 0 -0,3 - teplota vzduchu [°C] - dlouhodobý normál teploty vzduchu [°C] - odchylka od normálu [°C]

9 10 11 12 14,2 9,8 6,4 1,5 12,7 8 2,5 -1,3 1,5 1,8 3,9 2,8

PR M R ZA ROK 9,5 7,2 2,3

Tabulka 2 – Výpis územních srážek [24]

S N % S N %

M SÍC 6 7 43 96 87 82 49 117

1 2 3 4 5 26 8 49 44 110 47 40 42 46 77 55 20 117 96 143 - úhrn srážek [mm] - dlouhodobý normál úhrnu srážek [mm] - úhrn srážek v % normálu

8 93 84 111

9 103 56 184

10 33 45 73

11 18 52 35

PR M R 12 ZA ROK 45 668 54 711 83 94

3.5.2 Hydrologická data řeky Labe Nejbližší hydrologickou stanicí k obci Hrobice po sm ru toku eky Labe je m rná stanice N mčice nacházející se na 143,3 km toku. Hodnota dlouhodobého pr m rného pr toku Qa je stanovena na 47,10 m3·s-1. Údaje s dalšími hydrologickými daty jsou uvedeny v tabulkách: Tabulka 3 – N-leté průtoky Labe, kde jsou uvedeny Nleté pr toky, a Tabulka 4 – M-denní průtoky Labe, kde jsou uvedeny M-denní pr toky. Na základ charakteristik koryta, jakými jsou pr točný profil, drsnost a sklon, se určí pr toky, které definují stupeň povodňové aktivity. V tabulce Tabulka 5 – Stupeň povodňové aktivity je uvedena závislost stupn ohrožení na výšce hladiny v toku.

Tabulka 3 – N-leté průtoky Labe [24] Tok: Labe Hydrologické po adíμ 1-03-01-019 Km toku: 978,75 Profil: N mčice - limnigraf N - leté pr toky [m3·s-1] QN1 QN2 QN5 QN10 QN20 QN50 227,00 305,00 415,00 504,00 597,00 725,00

QN100 826,00

15

Tabulka 4 – M-denní průtoky Labe [24] Tok: Labe Hydrologické po adíμ 1-03-01-019 Km toku: 978,75 Profil: N mčice - limnigraf M - denní pr toky [m3·s-1] QM30 QM60 QM90 QM120 QM150 QM180 QM210 QM240 105,00 73,80 57,50 46,10 38,20 32,50 27,70 23,80 QM300 QM330 QM355 QM364 17,80 15,50 13,00 10,20

QM270 20,60

Tabulka 5 – Stupně povodňové aktivity [24] Stupn povodňové aktivity SPA Výška hladiny [cm] 1. stupeň povodňové aktivity - bd lost 350 2. stupeň povodňové aktivity - pohotovost 400 3. stupeň povodňové aktivity - ohrožení 450 3. stupeň povodňové aktivity Ěextrémní povodeňě

597

V současné dob se hladina pohybuje mezi 85 až 115 cm. Oblast se tedy momentáln nachází mimo oblast s povodňovou aktivitou.

Graf 1 – Průtoky Labe ve stanici Němčice v období 9. 5. – 15. 5. 2015[24]

16

3.6 Opatovická elektrárna Tepelná elektrárna pod obchodním jménem Elektrárny Opatovice, a. s. se nachází severn od Hrobic v blízkosti napojení na komunikaci D11, p esn ji na polohopisných sou adnicích η0°7'2Ř.227"N, 1η°47'1λ.4η1"E. Díky svému celkovému výkonu 698 MW se elektrárna adí mezi p ední dodavatele energie v ČR. Celý objekt zabírá plochu cca 73 ha a z toho cca 56 ha je plochou využitelnou. Pr myslový areál je rozd len na t i části EOP, P1, P2, z nichž jediná oblast P2 je v záplavovém území stoleté vody toku Labe. Z toku Labe je na elektrárnu p ivád na technologická voda, sloužící k chlazení. P ivad č surové vody je napojen na Opatovický kanál a od elektrárny sveden nad p írodní rezervací T ň u Hrobic zp t do Labe. Maximální pr tok ob hové vody je stanoven na 5 100 t·h-1, maximální teplota výpustní vody se pohybuje okolo 180 °C a trvalá teplota vratné vody je 80 °C. Délka distribuční sít je rovna 310 km [6].

Obr. 5 – Areál Opatovické elektrárny [6]

3.6.1 Opatovický kanál První zmínku o p edch dci Opatovického kanálu m žeme nalézt v písemnostech z konce 1η. století, kdy byl k tehdejšímu rybníku Rosický vystav n um lý napájecí kanál. Na p elomu století pak zdejší oblast spravoval Vilém z Perštejna. Za jeho správy probíhal velký rozsah výstavby rybniční sít , výstavba rybníku Čeperka a v d sledku toho byl Opatovický kanál Ěd íve „Velká str ha“ě p estav n do podoby, v jaké se dochoval dodnes. V 1θ. století sloužilo jako regulátor p ítoku vody tzv. Ždánické stavidlo situováno v Opatovicích, další pak v Bohdanči odkud se kanál napojoval do Rajské str hy. V tomto období bylo na kanálu vystav no také n kolik mlýn , jakožto využití vodní energie. V 1λ. století bylo zbudováno nové vyúst ní do Labe u Semtína. Ve 20. století byl Opatovický kanál využíván k doprav vody pro zavlažování okolních zem d lských pozemk a díky tomu poklesl i počet funkčnosti mlýn . Po roce 1λθ0, kdy byla postavena Elektrárna Opatovice, plní kanál funkci p ivad če surové vody. Za hranicí elektrárny slouží jako p ivad č vody do poz stalých rybník u Bohdanče a p ivad č hnací síly do malých vodních elektráren nap . ve Starých Ždánicích a v Lázních Bohdaneč. Opatovický kanál je prohlášen za kulturní památku a stal se rozmanitým biocentrem. Jeho celková délka je 32,69 km [7].

17

Obr. 6 – Trasa Opatovického kanálu a soustava rybníku [11]

3.7 Golfové hřiště Kunětická Hora Nedílnou součástí pr myslových objekt uhelných elektráren, tepláren je odkališt – úložišt sypkých odpad , které jsou plaveny a usazovány za pomocí vody. Pro Elektrárnu Opatovice až do roku 200η sloužilo pro hydraulické plavení popelovin odkališt D íteč. V současnosti je na míst odkališt vybudováno jedno z nejv tších golfových h išť v České republice a pro účely odkalování je používáno jen v p ípad poruch či odstávek za ízení na odsí ení. V současné dob se u však u bývalého odkališt ukazuje problematika t snosti hrází. Porušením t snosti by došlo k ohrožení podzemních vod. H išt je situováno na polohopisných sou adnicích η0.11° N, 1η.Ř1° E. Jeho celková plocha činní 140 ha. ůutorem golfového h išt je australský designer Graham Marsh. Jakožto vodní dílo je odkališt za azeno do III. kategorie [8].

Obr. 7 – Golfové hřiště Kunětická Hora [8] 18

4 Zdrže a vodoteče v Hrobicích a okolí Na ploše činící 6,14 km2 účelov využitou p evážn k provozu zem d lské činnosti lze najít n kolik vodních objekt , které svým současným stavem navyšují nebezpečnost p i povodni a které jsou zanedbané. Jedná se zejména o poz stalá slepá ramena, odpadní kanál od historického rybníku Velká Čeperka a meliorační p íkop.

Tabulka 6 – Plochy zdrží a délek vodotečí [26] Výpis prvků hydrologické soustavy na Hrobicku

STOJůTÉ VODY

VODOTEČE

označení V1 V2 V3 V4 V5 V6 V7 V8 x x x

název Odpadní kanál od rybníka Velká Čeperka Vpustní/výpustní kanál T ň u Hrobic Poz stalé vodoteče z rybniční soustavy Poz stalé vodoteče z rybniční soustavy Meliorační p íkop část 1 Poz stalé vodoteče z rybniční soustavy Meliorační p íkop část 2 Odvodní kanál technické vody z elektrárny Velká strouha Labe T ň u Hrobic

délka [m] plocha [m2] 1634,08 141,27 214,97 517,5 958,63 548,38 267,02 1004,29 372,86 2331,02 x

x x x x x x x x x x 21848,39 94769,82

x

Bachor

x

x

Rybníček v obci

x

Labišt u N mčic

799,37

x

x

35318,36

19

Obr. 8 – Situace zdrží a vodotečí [26] Význam zkratek viz Tabulka 6 – Plochy zdrží a délek vodotečí.

4.1 Vývoj slepých ramen Veletok Labe tvo í východní katastrální hranici obce Hrobice a obce D íteč. Počátkem 20. století byly projektovávány stabilizační úpravy strhaných b eh Labe, nap ímení trati toku a splavn ní tohoto toku do budoucna. Celkov byly navrženy t i pr kopy o délkách 400 m, 460 m a 400 m se spádem dna 3‰. Byly projektovány p íčné profily složeného lichob žníkového tvaru se sklony b eh 1:2 a 1:5. V d sledku t chto úprav a nedostatku množství hmoty k zasypání bývalého ečišt vznikla slepá ramena, dnes známá jako T ň u Hrobic a Labišt u N mčic [λ]. V příloze 8 jsou znázorn ny pr kopy v rámci celé situace z roku 1902.

20

Obr. 9 – Labe Hrobice 1907 [11]

Obr. 10 – Historická fotografie plavby [11]

Obr. 11 – Úsek Labe Hrobice-Dříteč 1908 [11]

Obr. 12 – Stabilizace koryta 1908 [11]

4.1.1 Tůň u Hrobic Vlivem regulace Labe vzniklo v 20. století toto odd lené rameno od aktivního toku. Celková plocha vodní plochy a p ilehlé vegetace zaujímá necelých 2,75 ha. Jedná se o p írodní chrán nou památku, nacházející se severn od Hrobic. N kdejší propojení s tokem dokazuje zachovalá vodní a pob ežní vegetace. Postupem času v rozmezí η0 – 100 let dochází k zazemňování odstaveného ramena vlivem vysokého vstupu organické hmoty, smyvem z okolních ploch a vstupem bahnitých sediment p elitím z hlavního toku Labe. D sledkem toho nar stá mocnost sediment Ě1 – 5 cm/rok) a snižuje se retenční kapacita zdrže. P ívod vody je zajišt n buď p elitím, nebo infiltrací z Labe, p ičemž díky konfiguraci terénu nedochází k propláchnutí. Jedná se tedy o vodní stojatou plochu bez p irozené nebo um le zajišt né regulace pr toku. Ekosystém ramene je ovlivn n p edevším spadem organické hmoty, kdy dochází k zastín ní hladiny a nedochází k vým n plyn p i rozkladných procesech. V roce 2003 byla vypracována studie obsahující t i varianty ešení revitalizačních opat ení, které jsou následující. První varianta ešení je bez revitalizačního zásahu, kdy se zachová současný stav lokality a postupné zazemňování bez opat ení. Vlivem faktor by k celkovému zazemn ní m lo dojít v pr b hu 20 – 30 let. Druhou variantou je odstran ní sediment v dolní části ramene a odbahn ní v b ehových partiích, kdy by po realizaci m ly b ehy sklon 1:10. 21

T etí variantou je odstran ní sediment a zpr točn ní ramene [10].

Obr. 13 – Pohled na Tůň u Hrobic [10]

Obr. 14 – Vyschlý nápustní kanál [10]

Obr. 15 – Tůň u Hrobic v zimě [10]

Obr. 16 – Nefunkční nápustní objekt [10]

4.1.2 Labiště u Němčic Jedná se o jedno z dalších odstavených ramen, nacházející se na pravém b ehu Labe. Labišt u N mčic částečn spadá do katastrálního území obce Hrobice, druhá část spadá pod obec N mčice. Toto slepé rameno se nachází na úrovni íčního kilometru Labe 978,00 Ěbráno od ústí toku). Stejn jako T ň u Hrobic vzniklo p i regulaci Labe. Lokalita Labišt není prozatím prohlášena za chrán nou oblast. Podobn jako p edchozí rameno je vlivem smyvu z okolních polností a spadem organického materiálu zanášeno a nedochází zde k vým n vody. Rovn ž postupem času klesá retenční kapacita a navyšuje se stupeň ohrožení p i povodni. Voda se do ramene dostává p evážn infiltrací z Labe a pr saku podzemních vod. Částečný odvod je zajišt n spodní výpustí. Prozatím k tomuto rameni nebyla vypracována žádná studie ani návrh revitalizačního opat ení.

22

Obr. 17 – Pohled na vodní plochu I [21]

Obr. 18 – Pohled na vodní plochu II [21]

4.2 Rybníčky v obci V minulosti byly v obci dva rybníčky, vetší Ksalka a menší Štégrovka. Dnes je zachován pouze rybníček nacházející v severní části obce. Ten byl sice v nedávné dob „revitalizován“ soukromou firmou, nicmén jednalo se pouze o okolní úpravy a vybudování malého posezení. Rybníček nemá zajišt ný stálý p ívod vody, odtokový objekt je zajišt n troubou, dochází tak rovn ž k sedimentaci a malé vým n kyslíku.

Obr. 19 – Rybníček v severní části obce [21]

4.3 Velká Čeperka V období 1η. století byla na Pardubicku budována rozsáhlá rybniční síť, do níž pat il i rybník Velká Čeperka, adící se svou velikostí na první místo. Jeho plocha zaujímala okolo 1000 ha a p ívod vody byl zajišt n Opatovickým kanálem Ěd íve Velká strúhaě. V dnešní dob však tato vodní zdrž již neexistuje, zachovaným poz statkem je jihovýchodní část, dnes p írodní rezervace Bachor [3]. Hráz tehdejšího rybníka sloužila jako císa ská silnice z Pardubic do Hradce Králové, nyní je na jejím míst vystav na rychlostní silnice S37 ĚR37ě. V minulosti i současnosti tvo ila hráz západní hranici obce Hrobice. P es obec sm rem k Labi vedl odpadní kanál, v dnešní dob z poloviny revitalizovaná vodoteč [11].

23

Obr. 20 – Historická mapa s tehdejším rybníkem Čeperka [11]

4.4 Vodoteče V obci Hrobice jsou dv vodoteče, kterými je nutno se zabývat. Jedná se p evážn o bývalý odpadní kanál od rybníka Čeperka a meliorační p íkop, který vede od Hrobic až po N mčice. Bývalý odpadní kanál je rozd len dle parcel na část pat ící obci a část pat ící Povodí Labe, s. p. Část pat ící obci byla p ed časem revitalizována Ěpročist ní od polom ě, nicmén část pat ící povodí z stává nedotčena a bylo by t eba ji revitalizovat. Meliorační p íkop je ve stejn zanedbaném stavu jako část odpadního kanálu pat ící Povodí Labe. P vodn trasa p íkopu vedla od Hrobic po N mčice, nyní je však rozd lat na dv části, mezi kterými se nachází cca 30 m široký pás pole. V obou vodotečích zasahuje do pr točného profilu hustá vegetace, místy jsou nap íč polomy. ůni u jedné není zajišt n pravidelný pr tok, v n kterých úsecích tak vznikají nánosy p dy p i smyvu z okolních polností nebo zanesení bahnitými sedimenty p i vylití Labe. Okolní louky a pole by m ly fungovat jako suché poldry, nicmén ob vodoteče, které by m ly následn vodu odvést, svou funkci neplní, a tak se voda dostává do jihovýchodních částí obce.

24

Obr. 21 – Meliorační příkop – směr Němčice [21]

Obr. 22 – Meliorační příkop [21]

Obr. 23 – Meliorační příkop – Hrobice [21]

Obr. 24 – Propustek Hrobice [21]

Obr. 25 – Přechod melioračního příkopu do vodoteče odpadního kanálu [21]

Obr. 26 – Vyschlá strouha [21]

25

Obr. 27 – Polomy v odpadním kanálu [21]

Obr. 29 – Vyschlý odpadní kanál před zaústěním do Labe [21]

Obr. 28 – Pohled na odpadní kanál [21]

Obr. 30 – Tůň na trase kanálu [21]

Obr. 31 – Zarostlý odpadní kanál [21]

26

Obr. 32 – Odpadní kanál v zimním období [21]

5 Povodně a záplavové území 5.1 Povodeň a povodňový plán Definice pojmu povodeň dle vodního zákona ĚZákon č.2η4/2001, o vodách a o zm n n kterých zákon ě zní taktoμ Povodní se rozumí p echodné výrazné zvýšení hladiny vodních tok nebo jiných povrchových vod, p i kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a m že zp sobit škody. Povodní je i stav, kdy voda m že zp sobit škody tím, že z určitého území nem že dočasn p irozeným zp sobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, p ípadn dochází k zaplavení území p i soust ed ném odtoku srážkových vod. Povodeň m že být zp sobena p írodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem led Ěp irozená povodeňě, nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která m že vést až k jeho havárii Ěprotrženíě, nebo nouzovým ešením kritické situace na vodním díle Ězvláštní povodeň). Povodeň začíná vyhlášením druhého nebo t etího stupn povodňové aktivity a končí odvoláním t etího stupn povodňové aktivity, není-li v dob odvolání t etího stupn povodňové aktivity vyhlášen druhý stupeň povodňové aktivity. V tom p ípad končí povodeň odvoláním druhého stupn povodňové aktivity. Povodní je rovn ž situace, p i níž nebyl vyhlášen druhý nebo t etí stupeň povodňové aktivity, ale stav nebo pr tok vody v p íslušném profilu nebo srážka dosáhla sm rodatné úrovn pro n který z t chto stupň povodňové aktivity podle povodňového plánu p íslušného územního celku. Pochybnosti o tom, zda v určitém území a v určitém čase byla povodeň, rozhoduje, je-li spln na n která z t chto podmínek, vodoprávní ú ad. Dokumentem, který obsahuje zp sob zajišt ní včasných a spolehlivých informací o vývoji povodn , možnosti ovlivn ní odtokového režimu, organizaci a p ípravu zabezpečovacích prací; dále obsahuje zp sob zajišt ní včasné aktivizace povodňových orgán , zabezpečení hlásné a hlídkové služby a ochrany objekt , p ípravy 27

a organizace záchranných prací a zajišt ní povodní narušených základních funkcí v objektech a v území a stanovené sm rodatné limity stupň povodňové aktivity, tímto se dle Zákona o vodách č. 2η4/2001 Sb., §71, rozumí povodňový plán. Odpov dnost za vypracování povodňového plánu má zástupce ve ejné správy, což je v p ípad obcí starosta. Pokud není zpracován povodňový plán a dojde Ědle §Ř7 Zákonu o vodáchě k majetkové újm , která vznikla v d sledku nečinnosti povodňové komise nebo nedostatečného opat ení v dob povodn , hradí náhradu škody obec. Pro stavby ohrožené povodn mi, objekty a pr myslové zóny, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit pr b h povodn , zpracovávají povodňové plány pro svou pot ebu a pro součinnost s povodňovým orgánem obce jejich vlastníci. Na které navazují protipovodňové plány správce toku a kraje [12].

5.2 Povodně v Hrobicích 5.2.1 Historické povodně V pam tní knize je zmín na povodeň ze dne 18. 12. 1912, kdy bylo zatopeno p es ¾ tehdejšího katastrálního území. Jedna z nejv tších povodní byla na p elomu let 1λ2η a 1λ2θ, kdy bylo zatopeno celé katastrální území až ke státní silnici. V obci bylo tehdy zatopeno 11 dom , ostatní domy byly „pouze“ obklopeny vodou. V obci p sobily povodňové hlídky a zasahovalo vojsko. V lét roku 1926 op t povodeň zasáhla celou obec, stav vody byl o n co vyšší než p i povodni o p l roku d íve. Nicmén ve vzpomínkách občan z stala povodeň z roku 1929, jejíž d sledky byly tém totožné jako p i povodni 1Ř4Ř. Obec tehdy p išla o veškerou zem d lskou úrodu a dobytek. Závažn jším problémem však bylo zatopení studní s pitnou vodou a nebezpečí rozší ení tyfu.

Obr. 33 – Povodeň roku 1926 [13]

28

5.2.2 Nedávné povodně V posledních 20 letech na katastrálním území obce prob hly dv v tší povodn . První v roce 1λλŘ, kdy se na začátku listopadu (od 29. 10. – 6. 11.) hladina v záplavovém území pod obcí Ělouky od Labe sm rem k obci a silnici S37ě zvýšila o 40 cm a každou hodinu p ibývala o 4 cm. Povodeň zaplavila zahrady u čty rodinných dom . Na pravé stran Labe bylo zatopeno 150 ha a bylo zaplaveno patnáct chat. Druhá povodeň je vázána k jaru 2000, kdy se značn zvýšila hladina v záplavovém území a hladina stoupala o 10 cm za hodinu. Došlo k protržení protipovodňové hrázky a voda se dostala p es cestu k rodinným dom m. Celkem bylo zaplaveno 200 ha, vytopeno 1η chat, zaplaveno 1θ dvor a zahrad, η stavebních parcel, 1 sklep a 1 garáž. Škody na obecním majetku Ěprotipovodňová hrázě byly vyčísleny na η0 tisíc Kč [13].

5.3 Záplavové území Ve smyslu s ustanovením zákona 2η4/2001 Sb. se záplavovým územím rozumí administrativn určená území, která mohou být p i výskytu p irozené povodn zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní ú ad. Vodoprávní ú ad m že uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a p edložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V zastav ných územích obcí a v územích určených k zástavb podle územních plán vymezí vodoprávní ú ad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových pr tok . V aktivní zón záplavových území se nesmí umisťovat, povolovat ani provád t stavby s výjimkou vodních d l, jimiž se upravuje vodní tok, p evád jí povodňové pr toky, provád jí opat ení na ochranu p ed povodn mi nebo jinak souvisící s vodním tokem, dále pak staveb pro jímání vody, odvád ní odpadních a srážkových vod a dále pak staveb dopravní a technické infrastruktury [12].

5.3.1 Analýza rizika a využití GIS ůnalýza rizika je systematický postup, v rámci n hož jsou využívány všechny informace týkající se daného problému. Cílem analýzy rizika je určit nežádoucí události, zjistit jejich p íčiny a následky, určit pravd podobnost výskytu a míru rizika. ůnalýza rizika se zabývá n kterými z činností, jakými jsou nap íkladμ identifikace nebezpečí, určení pravd podobnosti výskytu nebezpečných situací, získání všech dostupných informací a dat pro analýzu zranitelnosti lidí Ěobjekt , p írody…), výpočet rizik v jednotlivých částech dané oblasti a sestavení mapy rizik jako jedné z možných forem informace o výsledku analýzy rizika [14]. Jedním z nástroj využívaných pro ešení rizikové analýzy je zejména geografický informační systém (GIS). V tomto programovém prost edí jsou zpracovávány metody rizikové analýzy, které by m ly splňovat základní požadavky, jakými jsou nap íkladμ metodický standard, srozumitelnost, flexibilita (obecnost), použití nástroj a postup na současné úrovni v deckého poznání. Dále je nutné brát na z etel další faktory, kterými jsou kvalita vstupních dat a simulační modul [14]. V rámci programu GIS s poskytnutými daty bylo zpracováno znázorn ní ploch záplavového území 5ti-leté, 20ti-leté a 100leté povodn . Jednotliv jsou tyto plochy 29

znázorn ny v p íloze příloha 2. P i povodni ηti-leté vody je ohrožena severovýchodní část obce a p i povodních 20ti-leté a 100leté je navíc ohrožena východní část obce nacházející se na pravém b ehu Labe a rovn ž jsou zaplaveny všechny louky a polnosti. Plocha aktivního záplavového území viz obr. 34 – Záplavové území při 20ti-leté povodni.

Tabulka 7 – Plocha zatopeného území dle jednotlivých letých povodní [26] Povodně v na území Hrobic N-letá povodeň

plocha zatopeného území [ha]

5

168,61

20

237,62

100

254,49

Obr. 34 – Záplavové území při 20ti-leté povodni [26]

30

6 Shrnutí a možné návrhy opat ení 6.1 Shrnutí Obec Hrobice a p íslušné okolí se sice adí k územím s menší katastrální vým rou, nicmén i na tak malém území se nachází mnoho významných objekt ĚOpatovická elektrárna, rychlostní silnice, teplovodě, u kterých by m la být zajišt na protipovodňová ochrana. Dále je zde množství vodotečí, které nejsou v celé své délce zpr točn né a dochází tak v n kterých částech k úplnému p erušení toku. V neposlední ad se zde nacházejí slepá ramena eky Labe, u kterých není zajišt n stálý p ívod a odvod vody, díky kterým by došlo k omezení sedimentace a ke zlepšení kyslíkového režimu.

6.2 Návrhy opatření 6.2.1 Revitalizace vodotečí V rámci prací revitalizace vodotečí by m lo dojít k odstran ní polom a k pro ezání vegetace. P i b ezích by m ly být rovn ž odstran ny nánosy a b ehy by m ly být následn stabilizovány. V místech, kde by to bylo nutné, by m lo dojít k prohloubení a odstran ní dnových sediment . Dále by m l být zajišt n trvalý pr tok. Jednou z variant zajišt ní pr toku je napojení na vodoteč Velká strouha, dále vést vodu k rybníčku v obci a napojit se na vodoteč bývalého odpadního kanálu. Druhou variantou je p ívod vody rekreačním plavebním pr plavem, jehož trasa by byla vedena na odpadní kanál kolmo. Touto variantou by však byl zajišt n trvalý pr tok jen v jedné polovin . Rekreační plavební pr plav by nahradil v jižní části území meliorační p íkop. T etí varianta vychází ze spojení obou p edchozích variant.

6.2.2 Rybníček v severní části obce Jak už bylo v p edchozích částech zmín no, rybníčku chybí jako vodotečím trvalý p ívod vody. ešením by bylo napojení p ívodního kanálu na vodoteč Velkou strouhu. Díky trvalému p ívodu vody by bylo zajišt no pravidelné provzdušn ní a nedocházelo by k oxygenaci jen za atmosférické reareace. Dále by pak bylo vhodné zbudovat požerák namísto současné trouby sloužící jako výpusť, aby byla možná regulace odpoušt ní a aby se zabránilo v p ípad povodn zp tnému vlití. V neposlední ad by bylo vhodné navýšit hrázky zhruba o 30 cm.

6.2.3 Slepá ramena Jelikož návrh na revitalizaci slepého ramene T n u Hrobic byl již vypracován a varianty jsou zmín ny v jedné z p edchozích kapitol, budu se zabývat návrhem opat ení Labišt u N mčic. Prvním krokem opat ení je rovn ž zajišt ní trvalého p ítoku, který by byl zajišt n vyúst ním rekreačního plavebního pr plavu. Dále by bylo t eba odstran ní polom , pro ezání vegetace, odbahn ní a stabilizace b eh . Protože se návrh opat ení slepého ramene vztahuje k návrhu rekreačního plavebního pr plavu, budu se jím zabývat podrobn ji v následující kapitole. 31

7 Návrh rekreačního průplavu a souvisejících objektů Pon vadž je jedním z cíl této práce ešení situace v rámci rekreačn sportovní zóny pro obyvatele p evážn Pardubického kraje, ale také pro obyvatele z okolních kraj , rozhodl jsem se zpracovat a více se zabývat návrhem malého plavebního rekreačního pr plavu a návrhem zimovišt u Labišt u N mčic.

7.1

Rekreační průplav

7.1.1 Trasa a parametry plavební dráhy Trasa pr plavu povede od slepého ramene Labišt u N mčic sm rem k obci Hrobice a dále pak sm rem k p írodní chrán né oblasti T ň u Hrobic, kde se napojí na veletok Labe v ř. km 980,00. Staničení km 0,00 je stanoveno v míst napojení na Labišt dle podložených map na dnovou čáru. Celková délka pr plavu je 1,76671km. Na trase pr plavu se budou nacházet t i sm rové oblouky o polom rech 100 m. Ve staničení km 1,643 00 je umíst n klapkový jez, který bude zajišťovat stálost hladiny v pr plavu. Na daném území nejsou výrazné výškové rozdíly, a proto není t eba na úseku budovat kaskádu zdymadel.

Obr. 35 – Vyznačení trasy [27] Parametry pr plavu jsou stanoveny na základ zvolení typových lodí, které by se v pr plavu m ly pohybovat. Jedná se nap íklad o motorový člun Suomi 465 CC, 32

Sloep 650, další typové lod jsou uvedeny v příloze 3. Hlavními parametry lodí, které nás zajímají p i návrhu pr plavu, jsou délka, ší ka a ponor lod . Po porovnání parametr typových lodí byla stanovena imaginární loď Thomas 1 s maximálními parametry: délka = 6,5 m, šířka = 2,5 m a ponor = 0,6 m. Na základ parametru lod byly stanoveny parametry pr plavu. Ší ka pr plavu v korun je 19,5 m, maximální hladina ve výšce 2,5 m. Pr ez pr plavu je tvaru pravidelného lichob žníku s hodnotou bdno = 7 m a pom rem svah 1:2,5. Svahy jsou opevn ny do výšky 2,25 m, jedná se o kamennou rovnaninu o velikosti kamene 0,25 m, dno je opevn no lomovým odpadem o velikosti 0,20 m. Paty svah jsou zpevn ny záhozovými patkami s velikostí kameniva 0,15 – 0,20 m. Pod kamennými opevn ními je vodot sná fólie o tloušťce 0,02 m. Od výšky 2,25 m do 2,50 m je provedeno ohumusování a zatravn ní. P i návrhu byly voleny materiály blízké p írod . Podélný sklon pr plavu je stanoven na 1,5 ‰. Minimální provozní hladina je stanovena na výšku hladiny 1,1 m a maximální provozní hladina na hodnotu 2,0 m. Na levém b ehu Ěpohled proti sm ru proud níě bude navýšena hrázka, na jejíž korun bude zbudována cyklostezka o ší ce 2 m, která povede od N mčic po obec Hrobice. Od Hrobic po napojení pr plavu na Labe bude hrázka bez cyklostezky. Mezi pr plavem a Labem vznikne uzav ená oblast nivních luk. Výkresy vzorových p íčných ez v m ítku 1μη0 jsou uvedeny jako příloha 9. V příloze 4 je dále uveden postup výpočtu p i stanovení parametr pr plavu, výpočet vlivu vln, stanovení minimální a maximální hladiny a výpočet kapacity pr plavu jako p irozeného koryta. Výkres situace pr plavu se schematicky znázorn nými p idruženými objekty je obsahem přílohy 10. Soupis dotčených parcel byl v rámci práce zpracován ve spolupráci s obcí, nicmén kv li svému rozsahu není začlen n do obsahu práce. Použité vztahy a zp sob výpočtu byly stanoveny dle zdroje [15]. Výpočet vlivu vln byl stanoven na základ zdroje [1θ].

Obr. 36 – Motorový člun Sloep 650 [29]

Obr. 37 – Motorový člun Suomi 465 CC [29]

7.1.1.1 Hrázky Jak již bylo uvedeno v p edchozí části, pr plav bude z jedné strany obehnán bezpečnostními hrázkami, čím se vytvo í hranice inundačního území od toku Labe. V rámci návrhu lze hrázky rozd lit na dva dílčí objekty, a to na hrázku, na níž bude zbudována cyklostezka, a na hrázku bez cyklostezky.

33

Hrázka, jejíž součástí bude cyklostezka, bude zbudována od úrovn pr plavu na km 0,124 44 a bude končit na km 1,092 00. Výška hrázky bude 1 m, ší ka v korun 3,25 m, sklony svahu jsou stanoveny na 1:1, mezi hrázkou a pr plavem bude zbudována lavička o ší ce 0,5 m. Hrázka bez cyklostezky bude zbudována mezi km 0,000 00 – 0,124 44 a následn pak od km 1,100 00 – 1,776 71. Výška hrázky bude rovn ž 1 m Ěbráno od úrovn p vodního terénuě, ší ka v korun je stanovena na 2 m, sklony svahu jsou 1:1 a 1:2 mezi hrázkou a pr plavem bude zbudována lavička o ší ce 0,5 m. Hrázky jsou znázorn ny v situaci návrhu rekreačního pr plavu – příloha 10 a rovn ž v příloze 9.

7.2 Objekty související s průplavem Prvním objektem, souvisejícím bezprost edn s pr plavem je klapkový jez situovaný na km 1,643 00. Díky n muž je v pr plavu zajišt n pravidelný pr tok, p i čemž pr tok, p i kterém byla vypočtena minimální a maximální hladina, byl stanoven na 3,0 m3·s-1. Druhým objektem souvisejícím s pr plavem je zimovišt nacházející se u Labišt u N mčic. T etím objektem je rekreační zóna park v obci Hrobice a cyklostezka vedoucí od N mčic.

7.2.1 Klapkový jez Klapkový jez nebo také klapkový uzáv r pat í v dnešní dob k jedn m z často navrhovaných konstrukcí. Jedná se o celistvý uzáv r s osou otáčení na spodní stavb udržující vzdutí hladiny na požadovanou úroveň vhodným sklopením. Díky možnosti skláp ní je možné nejen regulovat pr tok, ale je zde také možnost p es jez p epoušt t plovoucí p edm ty Ěv tve, ledové kry atd.ě, v neposlední ad p i vyrovnání hladiny horní a spodní vody je možnost p eplutí menšího plavidla [17]. Dle p íčného ezu lze klapkové jezy rozd lit na troubové, deskové a duté. Jelikož hladina v pr plavu p esahuje 2 m, je vhodné zvolit typ duté klapky, která je vytvo ena ze dvou plech – zaoblený na návodní stran a válcovit zaoblená výztužná st na na stran vzdušní. P íčné diafragmy z ocelového plechu o výrobní adu tlustšího, než je navrhován hradící plech, slouží k p íčnému vyztužení klapky, kde bývají pr lezné otvory. Další otvory nacházející se v dolní části jsou otvory pro vypoušt ní vody a v horní části otvory zavzdušňovací, bez nichž by se klapka ve sklopené poloze chovala jako plovák. Klapka je p ipojena ke spodní stavb buď záv snými, nebo čepovými ložisky. Tvar p íčného ezu klapky by m l být takový, aby byla konstrukce co nejmén namáhána hydrodynamickým zatížením. V ideálním p ípad by m la mít konstrukce takový tvar, aby p i návrhovém pr toku byla vytvo ena beztlaková plocha. Sklon klapky se pohybuje mezi hodnotami 75° až 85° včetn [17]. V rámci projektu je návrh pohybu klapky jednostranný a dále je klapka podpírána hydromotorem nacházejícím se na vzdušní stran ve spodní stavb . Volba konstrukce klapkového jezu je dle mého názoru pro rekreační pr plav nejvhodn jší volbou. Nejenže díky možnosti skláp ní lze p es jez propoušt t plavidla, ale také díky možnosti regulovatelnosti pr toku a účinku provzdušn ní vodní masy, což by nap íklad u stavidlového nebo vakového jezu nebylo možné.

34

Obr. 38 – Klapkový jez Přelouč [23]

7.2.2 Zimoviště D vod k vytvo ení lod nice Ězimovišt ě pro sportovn rekreační plavbu je v prvé ad ten, že se jedná o podstatnou součást návrhu um lého plavebního kanálu, kdy životní prost edí z stává biotopem, kde žijí živočichové, rostou rostliny a plavba se stává součástí života této dopravní cesty. V druhé ad se jedná o jednu z mála možností, jak dále rozší it rekreační zónu v okolí Kun tické hory, v jejíž blízkosti se nachází jedno z nejluxusn jších golfových h išť v České republice. Zimovišt bude umíst no mezi pravým b ehem Labe a poz statkem slepého ramena u obce N mčice v nadmo ské výšce 222,00 m n. m. P ístavní t leso bude tvo eno pevnou betonovou částí, rozd leno na t i koridory, kde ve dvou koridorech mohou lod kotvit a ve t etím se dají spustit na vodní plochu je ábem a to buď ze strany p íjezdu, nebo strany zimovišt . Vjezdové koryto bude sestaveno z betonových panel . Lávky, které tvo í p ístupové plochy k lodím, budou zhotoveny ze d eva a bude na nich umíst no vždy po devíti pacholatech. Vstup do lod nice bude umožn n po schodech v jižní části zimovišt . Zimovišt bude opat eno ze t í stran bezpečnostním zábradlím, jižní strana v místech, kde se nachází schodišt , z stává tedy bez zábradlí. V rámci výstavby zimovišt bude zhotovena výstavba policejní a zdravotnické záchranné stanice, stavba určena k pronájmu lodí, garáže a administrativní budovy. Stavby budou propojeny komunikací s p ilehlými parkovišti pro zákazníky p jčovny lodí a personál. Součástí výstavby zimovišt bude dodání lod typu Adex 29 sloužící k policejním a záchraná ským účel m. Záchranná stanice bude mít k dispozici 2 čluny. Seznam lodí určených k rekreačn sportovní plavb pro lod nici je uveden v příloze 3.

35

Obr. 39 – Schématické umístění zimoviště [26] Účelem stavby je dopln ní pot eb pro kvalitní a plnohodnotnou rekreačn sportovní plavbu. P edm tem stavby je vybudování zimovišt a provedení souvisejících terénních úprav. Provoz zimovišt bude odpovídat provozu plavebního kanálu, který bude stanoven od dubna do listopadu. P es zimní m síce bude možnost uskladn ní lodí. Provoz p ilehlých administrativních budov bude odpovídat provozu zimovišt , otvírací doby od Řμ00 do 19μ00 včetn víkendu. Minimální provozní hladina je stanovena na kót 220,50 m n. m. a maximální provozní hladina je stanovena na kót 221,30 m n. m. Jelikož se umíst ní zimovišt nachází v záplavové zón je nutné celý objekt ochránit bezpečnostními hrázkami. Parametry zimovišt a vliv vln na vstupu do zimovišt jsou uvedeny v příloze 5. Situace zimovišt s výpisem dotčených parcel je součástí přílohy 11. Výstavba p ístavišt bude mít minimální vliv na životní prost edí. Jedná se o malou stavbu, nezasahující p íliš do okolního prost edí. V rámci objektu by bylo vhodné provozovat školy v p írod a další akce tohoto typu. 7.2.2.1 Stavební části SO 1 - Vtokový objekt

Účelem vtokového objektu je p ivád t pr tok vody ze slepého ramene a zamezit vniknutí sunutých splavenin, ledových ker, pop . jiných p edm t do p ístavišt . Z tohoto d vodu je úhel mezi b ehem p ehradní nádrže a vtokovým objektem v ose λ0°. Vtokový objekt bude zhotoven a sestaven z jednotlivých prefabrikovaných dílc viz příloha 12. Jedná se o objekt beztlakový s volnou hladinou. Vtokový objekt bude opat en vzp rnými vraty o výšce 2,50 m. SO 2 - Lod nice

Konstrukčn je navržena jako železobetonová monolitická konstrukce na p dorysu 85,0 x 45,0 m s d ev nými lávkami, umožňující p ístup na palubu lodi. Ve východní části p ístavu bude umíst n je áb k manipulaci s lod mi mezi akvatoriální a teritoriální částí zimovišt . 36

SO 3 – Výtokový objekt

Jedná se o dv spodní výpusti o DN 2000 mm, umožňující plynulý odtok vody z každého koridoru do slepého ramena. Kóta dna výtokového objektu je stanovena na 219,00 m n. m. SO 4 – Související objekty

Součástí objektové skladby p ístavišt budou další související objekty, jakými jsou nap .μ policejní stanice, zdravotní záchraná ská stanice, stavba určena k pronájmu lodí, garáže, administrativní budovy, p íjezdová komunikace, parkovišt , jednoduchý kamerový monitorovací systém ostrahy, bezpečnostní prvky Ězábradlí, lávky, apod.ě.

7.2.3 Občerstvení v obci a cyklostezka 7.2.3.1 Občerstvení v obci Necelých 100 m vzdušnou čarou od obecního ú adu Hrobic se nachází fotbalové h išt , zpevn ná plocha s basketbalovými koši a d tské h išt s pískovišt m a prolézačkami. Dále se zde nachází nevyužitý prostor, kde je v současné dob pouze trávník. V rámci zbudování rekreačního pr plavu by bylo vhodné, vybudovat na tomto prostranství občerstvení a posezení pro návšt vníky, čímž by obec nabyla jistého finančního p íjmu. Tyto prostory „rekreační zóny obce Hrobice“ jsou vzdáleny od navrhovaného rekreačního pr plavu necelých 150 m, a proto by na staničení km 1,092 00 byl vybudován prostor pro ukotvení lodí, aby byl umožn n p ístup k zón návšt vník m, plavícím se na lodích. Návšt vníci mohou rovn ž využít služby penzionu Parkur a pivnice U Pet íčk . 7.2.3.2 Cyklostezka Současná trasa cyklostezky spojující obce N mčice a Hrobice je vedena mezi poli po p evážn nezpevn ném terénu, místy jsou výmoly zasypány a zpevn ny št rkovou drtí. Stezka se 300 m p ed obcí Hrobice napojuje na okresní komunikaci. V rámci návrhu rekreačního pr plavu je navržená cyklostezka vybudována na korun bezpečnostní hrázky. Napojení cyklotrasy dle staničení pr plavu bude v km 0,124 44. Úsek bude končit na km 1,092 00 a cyklostezka bude napojena na místní komunikaci v obci. Ší ka cyklostezky je stanovena na 3,25 m, což odpovídá ší ce hrázky v korun . Skladba cyklostezky včetn odvodn ní je popsána a znázorn na v příloze 9a. ůby cyklostezka tvo ila okruh, bylo by nutné podél okresní komunikace a dále pak na hranici pozemk zahrad a polností postavit rovn ž novou cyklostezku. V rámci výstavby cyklostezky by bylo pot eba zpevnit i povrch současn vyznačené cyklotrasy, aby bylo možné provozovat na okruhu krom cyklistiky a p ší turistiky také in-line bruslení. Výstavbou tohoto návrhu trasy cyklostezky by vznikl okruh o délce 3,35 km. Napojení cyklostezky na polní cestu u N mčic a její celková trasa je znázorn na v příloze 10.

37

8 Transport splavenin a plavenin Jedním z d vod snižování kapacity slepých ramen je zanášení splaveninami za povodňového stavu z toku Labe a jejich následnou sedimentací na dn t chto zdrží. Proto byl v ř. km 982,00 Labe odebrán vzorek č. 1 ze št rkové lavice nacházející se v pravé části toku, následn byl proveden zrnitostní rozbor a výpočet splaveninových pochod . Ší ka toku ve dn je 28,78 m. Kóta dna profilu je 217,28 m n. m. Kóta hladiny 5ti-leté vody je 222, 92 m n. m, 20ti-leté vody 223,43 m. n. m, 100leté vody 224,00 m n. m a 500leté vody 224,40 m n. m. Pravý b eh se nachází na výškové kót 222,64 m n. m a výšková kóta levého b ehu je 222,08 m. n. m. Sklony svah jsou stanoveny v pom ru 1:1,5. B ehy jsou porostlé trávou a nízkým b ehovým porostem. V blízkosti zvoleného profilu se nachází mostní konstrukce s označením SEV_IDμ 4000ηλη7θ, jedná se o most Hrobice AKM: 982,021 km. Kóta dolní mostovky je 235 m. n. m a horní mostovky 235,80 m n. m.

Obr. 40 – Pohled na Labe [22] P ed samotným výpočtem množství splavenin a posouzením výsledk je nutno zmínit n kolik definic a objasn ní pojm související s transportem splavenin.

8.1 Definice splavenin a rozdělení transportovaného materiálu D sledkem vodní eroze, ať už se jedná o erozi hloubkovou, boční nebo zp tnou, dochází k transportu vyerodovaných materiál – obecn nazývaných splaveniny. Podle velikosti zrna a charakteru pohybu zrna ve vod d líme splaveniny na dv skupiny – splaveniny a plaveniny. Pojmem splaveniny označujeme materiál, jehož velikost tzv. „st edního, efektivního zrna – ds“ je v tší jak 0,1 mm. Dále se tento materiál pohybuje po dn toku. Pojmem plaveniny následn označujeme materiál, jehož velikost zrna je menší jak η mm a tento materiál se vznáší ve vodním proudu. Hranici mezi plaveninami a splaveninami nelze jednoznačn určit. Se zm nou pr toku, p íčného profilu koryta, tvaru částic a velikosti zrna se mohou plaveniny stát splaveninami a naopak [18]. 38

8.1.1 Dnové splaveniny Transportem a následnou sedimentací dnových splavenin vznikají m lčiny, nánosy a št rkové lavice p i konvexních b ezích, tím se zmenšuje pr točná plocha koryta a vodní proud se p izp sobuje zm n ným podmínkám. Díky tomu u splavných tok dochází ke snižování jejich splavnosti. Dnové splaveniny jsou součástí pr toku p i výskytu velkých vod. Vlivem odnosu v tších zrn p i velkých vodách vzniká dnová dlažba, která napomáhá k v tší odolnosti koryta p ed náporem proudící vody. P i stanovení množství splavenin vstupuje do v tšiny vztah základní charakteristika splavenin, kterou je efektivní zrno. K určení efektivního zrna lze použít n kolikero vztah , nejjednodušší je vážený pr m r, dále pak vztah vyjad ující pom r ploch k ivky zrnitosti [18].

8.2 Způsob odběru vzorku a granulometrická metoda 8.2.1 Odběr vzorku Odb r vzorku, jak už bylo zmín no v úvodu této kapitoly, byl proveden na ř. km 982,00 eky Labe ze št rkové lavice. Vzorek byl odebrán lopatou, dále byly na odb rný pytel zaznamenány základní informace o odb ru Ědatum, čas, lokalita, označeníě a vzorek byl následn p epraven do laborato e, kde bylo p ed jeho samotným rozborem provedeno vysušení vzorku na teplotu 105 °C po dobu 24 hodin.

Obr. 41 – Odběr vzorku I [22]

Obr. 42 – Odběr vzorku II [21]

39

8.2.2 Granulometrický rozbor Granulometrický rozbor udává p ehled o pom ru velikosti částic zastoupených v p d , v našem p ípad p ehled pom ru velikosti částic splavenin, které tvo í št rkovou lavici. Existuje n kolik metod rozboru zrnitosti. Zvolení dané metody závisí na tom, jakou mají částice velikost. Nejjednodušším zp sobem rozboru zrnitosti je prosévání p es sadu sít. V rámci m ení byla použita síta čtvercových ok o velikosti 0,063; 0,100; 0,250; 0,500; 0,630; 1,00; 1,60; 2,00; 2,50; 3,15; 4,00; 5,00; 6,30; 8,00; 10,00; 16,00; 20,00; 25,00; 31,50; 40,00; 50,00 mm dle normy ČSN λ33-1,Zrnitostní rozbor. Jednotlivá síta naskládaná na sebe, od síta s nejmenším pr m rem ok po síto s nejv tšími oky, byla umíst na na t epací stroj. Doba t epání byla nastavena na 15 minut a amplituda byla stanovena na hodnotu 10. Po uplynulé dob byla sada sít rozebrána a jednotlivé obsahy na sítech byly zváženy. Každý vzorek byl vážen dvakrát. Výsledná hodnota stanovená aritmetickým pr m rem byla zaznamenána do tabulky. Na základ stanovených hmotností vzorku na jednotlivých sítech bylo stanoveno procentuální zastoupení jednotlivých frakcí. Byl rovn ž zpracován graf k ivky zrnitosti. Dle nam ených charakteristik vzorku byl vzorek označen jako št rkovitý nestejnozrnný špatn zrn ný. Velikost efektivního zrna byla stanovena na 17,6 mm, tato hodnota bude použita v nadcházejících částech práce pro výpočet splavenin v toku. Granulometrická křivka vzorku 2

0,063 jíl a prach

128

písek jemný

st ední

št rk hrubý

drobný

st ední

hrubý

256

kame ny

balvany

100 90

propad P [%]

80 70 60 50 40 30 20 10 0 0,01

0,1

1

10

100

1000

d [mm]

Graf 2 – Granulometrická křivka vzorku č. 1 40

Z grafu granulometrické k ivky vzorku č. 1 m žeme vid t plynulý pr b h a je tedy z ejmé, že jsou ve vzorku zastoupeny všechny frakce v rozmezí jíl – št rk. Tabulka 8 – Zrnitostní složení vzorku č. 1 Granulometrický rozbor Identifikační data vzorku: Povodíμ Labe Tok: Labe Č. h. p.μ 1-03-01-019 Kilometr: 982,00 km Označení vzorkuμ Vzorek č. 1 Hmotnost vysušeného vzorku:

m

9742

[g]

frakce [mm] 0 0,063 0,1 0,25 0,5 0,63 1 1,6 2 2,5 3,15 4 5 6,3 8 10 16 20 25 31,5 40 50 63 80 90 100 128 181 256 362 512 724 1024

mfrakce [g] 52,2 18,5 108,7 420,3 133,4 197,9 174,8 120,9 177,4 147,4 233,8 246,4 301,7 359,9 415,3 1584 1292,4 1084,1 1414 565,6 693,3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

msložky [g] 52,2

Stanovení zrnitosti vzorku jíl a prach

písek

št rk

kameny

balvany

1174,5

8515,3

0

0

41

Tabulka 9 – Zrnitostní charakteristika vzorku č. 1 Procentuální zastoupení složek zeminy ve vzorku písek jíl a prach jemný st ední hrubý drobný 0,5 %

12,1 % 1,3 %

7,7 %

št rk st ední

hrubý

87,4 % 3%

15,1 %

59,4 %

P [%]

0,5

1,8

9,6

Průměr efektivního zrna def 17,6 [mm] Pdef

53,4

[%]

12,6

27,6

CC

3,7

0%

32

128

256

87,1

100,0

100,0

Charakteristické hodnoty zrn vzorku d 10 1,1 [mm] d d

Charakteristická čísla CU 17,0

0%

12,9 %

Procentuální zastoupení frakcí zeminy menších než d
kameny balvany

d [-]

d

[-]

d d

15

2,8

[mm]

30

9,1

[mm]

50

16,6

[mm]

60

19,6

[mm]

85

30,6

[mm]

90

35,8

[mm]

8.3 Pohyb materiálu v toku P i p ekročení kritické rychlosti dojde k pohybu splavenin v toku. Jedná se o složitý jev, kterému je v nována pozornost na celém sv t . Splaveniny jsou do pohybu uvád ny postupn , počínaje od malých zrnek až po velká zrna. Pohyb splavenin je tedy závislý na rychlosti proud ní a na specifických vlastnostech splavenin (granulometrii). Plaveniny se ve vodním toku pohybují p evážn v oblacích nebo pruzích. Se zmenšujícím se podélným sklonem a rychlostmi se následn plaveniny od nejv tších až po nejmenší zrna ukládají. V rámci pohybu splaveniny v p íčném profilu, rozd lujeme profil do čty částíμ část bez pohybu splavenin, p echodná část s pohybem ojedin lých zrn, část s intenzivním pohybem splavenin a část pravé dnové dlažby [19].

8.3.1 Nevymílací rychlost P i rovnovážném stavu sil zabraňujících pohybu splavenin a sil zp sobujících jejich pohyb definujeme nevymílací rychlost. P ekročením této rychlosti dochází k pohybu splavenin. V závislosti na typu splavenin m žeme nevymílací rychlost rozd lit na dnovou nebo nevymílací rychlost pr ezovou.

42

Pro výpočet nevymílací rychlosti na dn toku lze užít následující vzorec dle Gončarova: �

, ∙ℎ � ∙ � − �� = � �( )∙[ ∙ �� ] � , ∙ ��

/

(8.1)

tíhové zrychlení [m·s-2] m rná hmotnost vody [kg·m-3] m rná hmotnost materiálu splavenin [kg·m-3] pr m r efektivního zrna [m] výška hladiny [m] pr m r λη% zrna [m]

g ρ ρs de h d95

P i stanovení nevymílací rychlosti v m rném profilu jsem došel k hodnot 0,611 m·s-1. Jestliže porovnáme vypočtenou hodnotu a maximální p ípustné hodnoty nevymílací rychlosti závislé na typu dnové zeminy a na parametrech profilu, zjistíme, že rychlost nep ekračuje maximální hodnotu a je zde jistá rezerva. Tabulka 10 – Maximální hodnoty nevymílací rychlosti [28] Typ zeminy

Průměr zrn [mm]

Nevymílací rychlost p i st ední hloubce toku [m·s-1] 0,4 m

1,0 m

2,0 m

5 - 10

0,65 - 0,80

0,80 - 1,00

0,90- 1,10

10 - 15

0,80 - 0,95

1,00 - 1,20

1,10 - 1,30

15 - 25

0,95 - 1,20

1,20 - 1,40

1,30 - 1,60

st edně

25 - 40

1,20 - 1,50

1,40 - 1,80

1,60 - 2,10

hrubý

40 -75

1,50 - 2,00

1,80 - 2,40

2,10 - 2,80

jemný štěrk

V tabulce 10 jsou znázorn ny a zvýrazn ny maximální hodnoty nevymílací rychlosti pro m rný profil, jehož výška hladiny p i Qa je 1,27 m, a dle typu zeminy se jedná o št rk Ěviz kapitola Ř.2.2 Granulometrický rozborě.

8.3.2 Usazovací rychlost Splaveniny jsou produktem erozní činnosti a nadpoloviční množství se vyskytuje ve velikostech okolo 0,05 mm a menší. A proto jen nepatrn závisí pohyb splavenin na hydraulických parametrech koryta. Jejich pohyb nastává tehdy, když svislé složky turbulentního proud ní jsou v tší než rychlost pádu částic, kterou v podmínkách stojatých vod nazýváme usazovací rychlost závislou na povaze materiálu a vlastnostech kapaliny. Pro laminární proud ní stanovil Stokes vzorec pro usazovací rychlost (vztah 8.2) [19].

43

r

=



∙ � −�

(8.2)

polom r částice [m]

ρ

m rná hmotnost vody [kg·m-3]

ρs

m rná hmotnost materiálu splavenin [kg·m-3] dynamická viskozita vody [N·s·m-2]

8.3.3 Výpočet dnových splavenin v Labi K výpočtu množství dnových splavenin lze užít n kolikero vztah od r zných autor , k nimž pat í nap íklad Meyer – Peter, Rickenmann, Scholkitsch, Einstein, Smart, Jaeggi, Bathurst a další. Pro vlastní výpočet jsem zvolil vztahy od prvních čty autor , které jsem jmenoval. Výsledky jsem pak sepsal do souhrnné tabulky a stanovil pr m rnou hodnotu. Výsledky jsem rovn ž graficky znázornil. Podrobný postup výpočtu a vstupní hodnoty jsou zaznamenány v příloze 6.

Dle Meyer – Petrera: =

∙ �∙

� −� ∙ �� �

/

∙ �∙

− ,

/

qb

specifický Ěm rnýě pr tok splavenin [m2·s-1]

g

tíhové zrychlení [m·s-2]

ρ

m rná hmotnost vody [kg·m-3]

ρs

m rná hmotnost materiálu splavenin [kg·m-3]

de

pr m r efektivního zrna [m]

(8.3)

dnový parametr [-] Shields v parametr [-]

44

Dle Rickenmanna: = , ∙ = ,

� ∙� �





� −� ∙( ) �

(8.4) ,

∙�

/

/

∙�

∙�

− ,

(8.4.1)

specifický Ěm rnýě pr tok splavenin [m2·s-1] kritický pr tok [m2·s-1] tíhové zrychlení [m·s-2] m rná hmotnost vody [kg·m-3] m rná hmotnost materiálu splavenin [kg·m-3] sklon dna [‰] pr m r η0% zrna [m]

qb qcr g ρ ρs i0 d50

Dle Scholkitsche:

=

= ,

,

∙ ��

qs

∙� /

/

∙(

� −� ) �

/

∙ ��

/

(8.5) (8.5.1)

specifický pr tok splavenin [kg·m-1·s-1]

n i0

sklon dna [‰]

de

pr m r efektivního zrna [m]

ρ

m rná hmotnost vody [kg·m-3]

ρs

m rná hmotnost materiálu splavenin [kg·m-3]

Dle Einsteina:

= � ∙ (� ∙ � ∙ (

�=

�= �=

� ℎ

�/

� − )∙�∙� �

∙ � −� �∙� ∙�∙�

√� ∙ � ∙ �

/

)

(8.6) (8.6.1) (8.6.2) (8.6.3) 45

=

� −� ∙( )∙�∙� �

+

∙ �´

� ∙�

/



∙ �´ �∙�

qs

specifický pr tok splavenin [kg·m-1·s-1]

i0

sklon dna [‰]

(8.6.4)

časový faktor [s]

T ′

dynamický součinitel vazkosti vody p i 1η°C [Pa·s]

ϕ ρ

parametr pr toku splavenin [-]

ρs

m rná hmotnost materiálu splavenin [kg·m-3]

ψ g

parametr intenzity proud ní [-]

m rná hmotnost vody [kg·m-3]

tíhové zrychlení [m·s-2] sedimentační rychlost [-]

ws d40

pr m r 40% zrna [m]

hroz

výškový rozdíl dna a hladiny v profilu [m]

Tabulka 11 – Souhrnná tabulka množství splavenin dle jednotlivých autorů

Výpočet dle

Množství splavenin [t·rok-1]

Meyer-Peter

113 499,18

Rickenmann

577 903,59

Scholkitsche

1 317 318,56

Einsteina Průměrné množství

296 434,50 576 288,96

46

Grafické z ázor ě í ožství splave i v ěř é profilu 1200000,00 ožství [t/rok]

1000000,00 Meyer -Peter 800000,00

Rickenmann

600000,00

Scholkitsche Einsteina

400000,00 200000,00 0,00

Graf 3 – Grafické znázornění množství splavenin Jelikož byla možnost odebrat pouze jeden vzorek, nelze vypočtené výsledky porovnat a íci na základ výpočtu, zda dochází v toku k nadm rné sedimentaci. Nicmén z mapových podklad je z etelné, že št rkové lavice vznikají na celém úseku mezi opatovickým a n mčickým mostem. Jedná se zejména o úseky p ed a za mostními konstrukcemi. P i porovnání s hodnotami, které uvádí Povodí Labe, vychází nejp esn ji stanovení dle Meyer-Petera. Povodí Labe uvádí v rozmezí let 1λλ7 – 2005 pr m rnou hodnotu množství 96,9 tis. tun.

Obr. 43 – Štěrková lavice most Hrobice [21]

47

Obr. 44 – Štěrková lavice most Němčice [21]

8.3.4 Výpočet plavenin v Labi Hmotnostní množství plavenin m žeme stanovit na základ N-letých pr tok , které v dlouhodobém m ítku vystihují charakter toku. Pro toky s velkou masou pr točného množství vody lze užít vztah dle Szolgaye, pro st ední pr toky m žeme použít závislost dle rakouského Bundesstormbauamtu ĚBSBůě a jako další vztah m žeme použít závislost dle Bogárdiho [20]. Jednotlivé výpočty jsou součástí přílohy 7.

Dle Szolgaye: �

Qplav Q

� �

= ,





∙�

,

(8.7)

množství plavenin [kg·s-1] pr tok [m3·s-1]

48

Dle BSBA: �

� �

= ,





∙�

(8.8)

množství plavenin [kg·s-1] pr tok [m3·s-1]

Qplav Q

Dle Bogárdihoμ �

� �

= ,





∙�

(8.9)

,

Qplav

množství plavenin [kg·s-1]

Q

pr tok [m3·s-1]

Tabulka 12 – Výsledná tabulka množství plavenin dle jednotlivých autorů Bogárdi

Szolgay

BSBA

N - leté průtoky

Q [m3·s-1]

Qplav [t·rok-1]

Qplav [t·rok-1]

Qplav [t·rok-1]

1

227

2

305

5

415

10

504

20

597

50

725

100

828

999,365 2868,548 8612,781 17234,105 31545,694 63112,939 101409,822

15303,626 32596,859 71708,608 117920,778 181912,461 299111,739 420267,517

4526,148 10978,694 27656,388 49538,492 82333,042 147456,931 219655,550

Po povodni v roce 2002 a roce 2006 byly vypracovány zprávy týkající se transportu množství plavenin b hem povodní a transportovaného množství b hem celého roku. Velikosti pr tok povodní byly 518 a 530 m3·s-1 a odpovídaly QN10-20. Na základ odb r byla stanovena množství plavenin na 67 120 t a na 76 000 t. P i porovnání t chto hodnot s vypočtenými hodnotami vycházejí výsledky vypočtené dle BSBA nejlépe.

49

M ožství plave i dle růz ých autorů 100 90

N - leté průtoky

80 70 60 50

Bogárdi

40

Szolgay

30

BSBA

20 10 0 0,000

200,000 400,000 600,000 800,000 1000,000 1200,000 1400,000 Qplav [t/rok]

Graf 4 – Množství plavenin dle různých autorů Z vypočtených hodnot vychází nejv tší, a tudíž od ostatních dvou použitých metod nejvíce vzdálené hodnoty, množství plavenin za použití vzorce dle Szolgaye. Nicmén po zvolení v tších hodnot pr tok než je Q100 a jejich aplikaci do uvedených vzorc , dojdeme k záv ru, že hodnoty za použití výpočtového vzorce dle Szolgaye se sice zvyšují, ale na tak extrémn jako u vztahu dle Bogárdiho a BSBů. P i zvolení pr tok od 4 500 m3·s-1 se hodnoty za použití BSBů a Szolgaye p ibližují a jsou tém shodné, naproti tomu hodnota dle Bogárdiho je o 1/3 vyšší. D vod je ten, že vztah dle Bogárdiho je aplikovatelný na velkokapacitní eky velikostn odpovídající Dunaji. Metoda výpočtu dle BSBů je aplikovatelná na rakouské toky, kde je dno tvo eno materiálem o velkém efektivním zrnu. ů proto, i když v p edchozím porovnání vychází nejlépe BSBů, se p ikláním k hodnot vycházející dle vztahu Szolgaye. P ikláním se k této hodnot , protože v toku Labe dochází zejména k transportu drobných částic. Ty pocházejí ve velkém množství ze smyvu z okolí. Tabulka 13 – Množství splavenin za průtoku 4 500 m3/s Bogárdi

Szolgay

BSBA

Q [m3·s-1]

Qplav [kg·s-1]

Qplav [kg·s-1]

Qplav [kg·s-1]

4500

1354,80

1015,75

1118,10

50

9 Celkové shrnutí práce V rámci studie jsem se snažil získat a seskupit v co nejv tší mí e informace o současném stavu hydrologické soustavy a vodohospodá ských objektech nacházejících se p evážn v katastrálním území obce Hrobice. Navázal jsem kontakt s Povodím Labe, Správou CHKO Železné hory a starostkou obce. Zpracoval jsem vstupní údaje o slepých ramenech, vodotečích a vodních zdržích, kterými je dle mého názoru nutno se zabývat. Následn jsem zdokumentoval jejich současný stav a navrhl jsem, jakým zp sobem by bylo možné jejich stav zlepšit. Souhrnn se jedná p edevším o pročišt ní od nános ze splach okolních polností, které snižují kapacitu jednotlivých prvk , dále o pro ezání a pročišt ní vegetace a v neposlední ad o zpr točn ní všech vodních celk . ůby nedošlo k op t ke zhoršení stavu po revitalizaci, doporučil bych pravidelné obch zky a p ípadné dílčí úpravy. Dále jsem se zabýval rozlivy Labe p i 5ti-leté, 20ti-leté a 100leté povodni. Od obce mi byly rovn ž poskytnuty zprávy s výpisy škod, ke kterým došlo za povodňového stavu v posledních dvaceti letech, a jejich kalkulaci. Na základ mapových podkladu a poskytnutých informací od paní starostky mohu konstatovat, že zabývat se protipovodňovým opat ením celé obce nemá v širším smyslu význam. Dle výpis se jedná stále o ty samé nemovitosti situované v blízkosti hráze eky Labe. V rámci obce se jedná o zasažení jen n kolika zahrad. V obci n kte í občané na vlastní náklady a svépomocí staví bezpečnostní hrázky, nicmén bez odborného vedení mohou hrázky stav t opakovan po p ejití povodn , a proto by bylo vhodné na určitých místech p ípadn navrhnout a zbudovat dílčí bezpečnostní hrázky pod odborným vedením. Jelikož obce v současné dob nemá vypracovaný povodňový plán, doporučil bych jej zhotovit. Neboť nem lo velký význam se ve sm ru protipovodňové ochrany zabývat návrhem opat ení, rozhodl jsem se vy ešit otázku zpr točn ní vodních tratí a slepých ramen. Uvedl jsem t i varianty ešení. V jedné z uvedených variant je součástí ešení vybudování rekreačního pr plavu. Tuto variantu jsem podrobn ji zpracoval. Díky rekreačnímu pr plavu by došlo v okolí obce ke zvýšení turistického ruchu, pr plav by rovn ž sloužil částečn i jako protipovodňové opat ení a v neposlední ad by bylo zajišt no trvalé zpr točn ní dílčích částí hydrologické soustavy v území. Nicmén v záv ru musím íci, že tato varianta je z ekonomického hlediska neproveditelná, i kdyby se do tohoto projektu zapojily okolní obce, kterými jsou D íteč a N mčice. V úvahu by tato varianta p išla pouze tehdy, kdyby se do projektu zapojil významný investor, jakým by byla nap íklad EOP. V poslední části studie jsem se zabýval splaveninovým režimem toku Labe. Výsledky dnových splavenin jsem porovnal s m enými výsledky Povodí Labe a k reálné hodnot jsem se p iblížil za použití vzorce pro stanovení množství dle Mayer-Petera. P i stanovení nevymílací rychlosti jsem došel k záv ru, že za hodnoty dlouhodobého pr m rného pr toku nedochází k transportu dnových splavenin. ů proto mohu dle mého názoru íci, že se eka Labe dob e vyrovnává s transportem dnových splavenin. P i výpočtu plavenin jsem užil výpočtové vztahy od t í r zných autor a op t 51

jsem výsledky porovnal s nam enými daty, poskytnutými od Povodí Labe. K reálným hodnotám se p iblížily výsledky za použití vztahu dle BSBA. Na zkoumaném úseku dochází zejména k transportu jemných částic, pocházejících ze smyvu z okolních polností, které sedimentují, a u mostních profil tak vznikají št rkové lavice. Díky vzniku št rkových lavic dochází k postupnému zmenšení pr točného profilu a ke snižování kapacity koryta, čímž se navyšuje stupeň ohrožení p i povodňovém stavu. A proto bych doporučil podrobné prozkoumání této problematiky.

52

10 Závěr Za prvé bych cht l konstatovat, že vybudování nového komplexního protipovodňového opat ení je vzhledem k velikosti škod nadbytečné. Revitalizace slepých ramen a zpr točn ní vodotečí jsou však nezbytné. Díky pročišt ní a zvýšení kapacity t chto objekt dojde ke zlepšení současného stavu a jejich úprava by prosp la životnímu prost edí. V druhé ad bych cht l íci, že pro v tší ekonomické zapojení obce do rekreační oblasti pod Kun tickou Horou, by bylo vhodné vybudovat sportovn – rekreační vodní cestu včetn propojení s cyklotrasami. Tento projekt by byl však ekonomicky vysoce nákladný. Dále bych cht l konstatovat, že vypočtené množství splavenin a plavenin dle uvedených vztah (BSBA) se tém shoduje s nam enými hodnotami z internetové databáze Povodí Labe, s. p. Dle mého názoru je t eba z ekologického hlediska vhodná realizace protierozního opat ení na polnostech, které p iléhají k toku. Na záv r bych cht l íci, že ač se jedná o pom rn malé katastrální území, nachází se zde mnoho objekt , kterými se lze do budoucna detailn zabývat a u kterých je pot eba zhodnotit jejich vliv na okolí a využitelnost.

53

Použitá literatura [1]

ŠÁMůLOVÁ, Zlata. Historie vodní cesty na dolním Labi. Vyd. Hradec Královéμ GůRůMON s. r. o, 200λ, 32 s. Účelová publikace Povodí Labe, státní podnik.

[2]

ŠÁMůLOVÁ, Zlata. Labe a Orlice v Hradci Králové. Vyd. Hradec Královéμ GůRůMON s. r. o, 2007, 32 s. Účelová publikace Povodí Labe, státní podnik.

[3]

SALAVEC, Miroslav a Petr VOREL. Almanach k 650. výročí trvání obce a dalších významných výročí. Vyd. obecní ú ad Hrobice, 1λλθ, 3Ř s.

[4]

Hrobice [online]. [cit. 2015-01-20]. Dostupné zμ httpμ//www.obec-hrobice.cz/o-obci/

[5]

Taxonomický klasifikační systém půd v ČR [online]. [cit. 2015-01-15]. Dostupné zμ http://www.klasifikace.pedologie.cz/

[6]

EOP – Elektrárny Opatovice [online]. [cit. 2015-01-11]. Dostupné zμ http://www.eop.cz/

[7]

LEMBERK, Vladimír. Opatovický kanál [online]. [cit. 2015-01-11]. Dostupné zμ http://lemberk.vcm.cz/publikace/opatak1.htm

[8]

Golf club Kunětická Hora [online]. [cit. 2015-01-11]. Dostupné zμ http://www.gckh.cz/

[9]

Technická zpráva z roku 1937. Poskytnuté informace z Povodí Labe, státního podniku.

[10]

Studie poměrů odstavených ramen v přírodní památce Tůň u Hrobic a Hrozná. Ing. Šindlar a kol., 200λ. Poskytnuté informace z ůgentury ochrany p írody a krajiny ČR, Správa chrán né krajinné oblasti Železné hory a Krajské st edisko Pardubice.

[11]

Poskytnuté informace z Povodí Labe, státní podnik.

[12]

Zák. č. 2η4/2001 Sb. ZÁKON O VODÁCH a p edpisy, sm rnice a dokumenty na n j navazující

[13]

Zpráva o průběhu povodně. Poskytnuté informace od Obce Hrobice.

[14]

ÍHů, Jaromír. Riziková analýza záplavových území. Vyd. 1. Brnoμ ůkademické nakladatelství CERM, 200η, 2Řθ s. Práce a studie Ústavu vodních staveb FůST VUT v Brn , seš. 7. ISBN Ř072044044. 54

[15]

MED ICKÝ, Vladimír. Hydrotechnické stavby 2: vodní cesty. Vyd. 1. Praha: Česká technika - nakladatelství ČVUT, 200θ, 100 s. ISBN Ř0-01-03423-2.

[16]

ČSN 73 θη00 – Výpočet účinku vln. ÚNV, Praha 1λ72 a navazující dokumenty

[17]

MED ICKÝ, Vladimír a Petr VůLENTů. Hydrotechnické stavby 1: navrhování jezů. Vyd. 2., p eprac. V Prazeμ České vysoké učení technické, 2009, 151 s. ISBN 978-80-01-04309-7.

[18]

Studijní podklady v rámci Bc. studia na FAST VUT v Brně

[19]

STůRÝ, Miloš. Hydrologie. Modul 02. Brnoμ Vysoké učení technické, Fakulta stavební, 200η, 1ηθ s.

[20]

KůLIŠ, Ji í. Usazovanie plavenin v zdrži Hrušov a v prívodnom kanáli ve Gabčíkovo. Bratislava, 1980, 96 s.

[21]

MLÁDEK, Tomáš. Fotodokumentace. Hrobice 2014 – 2015.

[22]

VESELÝ, Jaroslav. Fotodokumentace. Hrobice 2014.

[23]

MůPOVÁ DůTůμ Google, 2015.

[24]

Povodí Labe [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: http://www.pla.cz/planet/webportal/internet/default.aspx

[25]

Labe [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné z: http//:http://cs.wikiedia.org/wiki/Labe

[26]

MLÁDEK, Tomáš. ArcMap 10.1 [2D, 3D grafika]. Brno: 2015.

[27]

MLÁDEK, Tomáš. AutoCAD [2D, 3D grafika]. Brno: 2015.

[28]

ČÁBELKů, Jaroslav a Jaroslav ČÁBELů. Vodní cesty a plavba. 2. vyd. Praha: SNTL, 1976, 689 s.

[29]

AVAR-YACHT [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné zμ http://www.avaryacht.cz

55

Seznam obrázků Obr. 1 – Mapa Labe v rámci Evropy [1] ........................................................................... 9 Obr. 2 – Morfologický vývoj St edního Labe [1] ........................................................... 10 Obr. 3 – Hrobice v rámci Pardubického kraje [23] ......................................................... 12 Obr. 4 – ZM50 obce Hrobice s vyznačením zájmových objekt [2θ] ............................ 13 Obr. 5 – ůreál Opatovické elektrárny [θ] ....................................................................... 17 Obr. 6 – Trasa Opatovického kanálu a soustava rybníku [11] ........................................ 18 Obr. 7 – Golfové h išt Kun tická Hora [Ř] ................................................................... 18 Obr. 8 – Situace zdrží a vodotečí [2θ]............................................................................. 20 Obr. 9 – Labe Hrobice 1907 [11] .................................................................................... 21 Obr. 11 – Úsek Labe Hrobice-D íteč 1λ0Ř [11] ............................................................. 21 Obr. 10 – Historická fotografie plavby [11].................................................................... 21 Obr. 12 – Stabilizace koryta 1908 [11] ........................................................................... 21 Obr. 13 – Pohled na T ň u Hrobic [10] .......................................................................... 22 Obr. 15 – T ň u Hrobic v zim [10]................................................................................ 22 Obr. 14 – Vyschlý nápustní kanál [10] ........................................................................... 22 Obr. 16 – Nefunkční nápustní objekt [10] ...................................................................... 22 Obr. 17 – Pohled na vodní plochu I [21] ......................................................................... 23 Obr. 18 – Pohled na vodní plochu II [21] ....................................................................... 23 Obr. 19 – Rybníček v severní části obce [21] ................................................................. 23 Obr. 20 – Historická mapa s tehdejším rybníkem Čeperka [11] ..................................... 24 Obr. 21 – Meliorační p íkop – sm r N mčice [21] ......................................................... 25 Obr. 22 – Meliorační p íkop [21] .................................................................................... 25 Obr. 23 – Meliorační p íkop – Hrobice [21] ................................................................... 25 Obr. 24 – Propustek Hrobice [21] ................................................................................... 25 Obr. 25 – P echod melioračního p íkopu do vodoteče odpadního kanálu [21] .............. 25 Obr. 26 –Vyschlá strouha [21] ........................................................................................ 25 Obr. 27 – Polomy v odpadním kanálu [21] ..................................................................... 26 Obr. 28 – Pohled na odpadní kanál [21] ......................................................................... 26 Obr. 29 – Vyslchlý odpadní kanál p ed zaúst ním do Labe [21].................................... 26 Obr. 30 – T ň na trase kanálu [21] ................................................................................. 26 Obr. 31 – Zarostlý odpadní kanál [21] ............................................................................ 26 Obr. 32 – Odpadní kanál v zimním období [21] ............................................................. 27 Obr. 33 – Povodeň roku 1λ2θ [13] ................................................................................. 28 Obr. 34 – Záplavové území p i 20ti – leté povodni [2θ]................................................. 30 Obr. 35 – Vyznačení trasy [27] ....................................................................................... 32 Obr. 36 – Motorový člun Sloep θη0 [2λ] ........................................................................ 33 Obr. 37 – Motorový člun Suomi 4θη CC [2λ] ................................................................ 33 Obr. 38 – Klapkový jez P elouč [23] .............................................................................. 35 Obr. 39 – Schématické umíst ní zimovišt [2θ] ............................................................. 36 Obr. 40 – Pohled na Labe [22] ........................................................................................ 38 Obr. 41 – Odb r vzorku I [22] ........................................................................................ 39 56

Obr. 42 – Odb r vzorku II [21] ....................................................................................... 39 Obr. 43 – Št rková lavice most Hrobice [21] ................................................................. 47 Obr. 44 – Št rková lavice most N mčice [21] ................................................................ 48

57

Seznam tabulek Tabulka 1 – Výpis územních teplot [24] ......................................................................... 15 Tabulka 2 – Výpis územních srážek [24]........................................................................ 15 Tabulka 3 – N-leté pr toky Labe [24]............................................................................. 15 Tabulka 4 – M-denní pr toky Labe [24] ......................................................................... 16 Tabulka 5 – Stupn povodňové aktivity [24] .................................................................. 16 Tabulka 6 – Plochy zdrží a délek vodotečí [2θ] .............................................................. 19 Tabulka 7 – Plocha zatopeného území dle jednotlivých letých povodní [2θ] ................ 30 Tabulka 8 – Zrnitostní složení vzorku č. 1...................................................................... 41 Tabulka 9 – Zrnitostní charakteristika vzorku č. 1 ......................................................... 42 Tabulka 10 – Maximální hodnoty nevymílací rychlosti [28] ......................................... 43 Tabulka 11 – Souhrnná tabulka množství splavenin dle jednotlivých autor ................ 46 Tabulka 12 – Výsledná tabulka množství plavenin dle jednotlivých autor .................. 49 Tabulka 13 – Množství splavenin za pr toku 4 η00 m3/s ............................................... 50

58

Seznam grafů Graf 1 – Pr toky Labe ve stanici N mčice v období λ. η. – 15. 5. 2015[24].................. 16 Graf 2 – Granulometrická k ivka vzorku č. 1 ................................................................. 40 Graf 3 – Grafické znázorn ní množství splavenin .......................................................... 47 Graf 4 – Množství plavenin dle r zných autor ............................................................. 50

59

Použité zkratky a symboly A b

plocha ezu pr plavu [m2] ší ka koryta ve dn [m]

bdno

ší ka plavební dráhy [m]

bloď Δb B

ší ka typové lod [m] bezpečnostní vzdálenost [m] ší ka hladiny [m]

c cM

kritická rychlost plavidla [m·s-1]

CC

číslo k ivosti [-] tvarový součinitel zrna [-]

CT

rychlostní součinitel dle Manninga [-]

ČR d de

číslo nestejnoszrnosti [-] Česká republika pr m r zrna [m] pr m r efektivního zrna [m]

def

pr m r efektivního zrna [m]

d10

pr m r 10% zrna [m]

d15

pr m r 1η% zrna [m]

d30

pr m r 30% zrna [m]

d40

pr m r 40% zrna [m]

d50

pr m r η0% zrna [m]

d60

pr m r θ0% zrna [m]

d85

pr m r Řη% zrna [m]

d90

pr m r λ0% zrna [m]

d95

pr m r λη% zrna [m]

D11 EOP g

dálnice elektrárna Opatovice tíhové zrychlení [m·s-2]

GIS hc

geografický informační systém

hc' hns

výška rozbíhané a p íčné vlny [m]

hos

výška seb hnutí vlny [m]

hpr p hroz

výška pr plavu [m] výškový rozdíl dna a hladiny v profilu [m]

h1

kóta dna horního profilu [m n. m.]

CU

výška vlny od plavidla [-] výška výb hu vlny od plavidla na svah [m]

60

h2 H

kóta dna dolního profilu [m n. m.] rozdíl výšek dna profil [m]

HP Hplav

podjezdová výška [m]

ipr i0

sklon pr plavu [-] sklon dna [‰]

p

plavební hloubka [m]

ko L Lč mL

kamenné opevn ní [-] vzdálenost mezi profily [m] délka lod [m] sklon levého b ehu [-]

mP

sklon pravého b ehu [-]

msvah n

sklon svahu [-] drsnost koryta [-]

ns

drsnost svahu [-]

nd nl O P Pdef

drsnost dna [-] charakteristika vodní cesty [-] omočený obvod [m] Procentuální zastoupení frakcí zeminy menších než d [%]

P1 P2 q

procentuální zastoupení efektivního zrna ve vzorku [%] plocha 1, součást EOP plocha 2, součást EOP specifický pr tok [m2·s-1]

qcr

kritický pr tok [m2·s-1]

qb

specifický Ěm rnýě pr tok splavenin [m2·s-1]

qs

specifický pr tok splavenin [kg·m-1·s-1]

Q

pr tok [m3·s-1]

Qa

dlouhodobý pr m rný pr tok [m3·s-1]

Qb

pr tok splavenin [m3·s-1]

QM Ěnap .μ QM30, QM90, QM150…ě QN návrhový pr tok [m3·s-1]

M-denní pr toky [m3·s-1]

QNI Ěnap .μ QN1, QN2, QN5…ě Qplav množství plavenin [kg·s-1], [t·rok-1]

N-leté pr toky [m3·s-1]

Qsplav r R Red

množství splavenin [kg·s-1], [t·rok-1] polom r částice [m] hydraulický polom r [-] Reynoldsovo číslo splavenin [-]

Rmin

nejmenší polom r sm rového oblouku [m]

Robl

polom r sm rového oblouku [m] 61

S

plocha ezu koryta [m2]

SPA T

stupeň povodňové aktivity časový faktor [s]

TMAX ΔT

maximální ponor [m] marže [m]

v vv

rychlost [m·s-1] nevymílací rychlost [m·s-1]

v*

t ecí rychlost [m·s-1]

ws β ε

sedimentační rychlost [-]

A

rychlostní součinitel závislý na nl [-] součinitel vlnové délky [-] dynamická viskozita vody [N·s·m-2] Shields v parametr [-] Shields v parametr v p ípad ů [-]

B

Shields v parametr v p ípad B [-]

ϕ ρ

délka vlny od plavidla [-] dnový parametr [-] dynamický součinitel vazkosti vody p i 1η°C [Pa·s] parametr pr toku splavenin [-] m rná hmotnost vody [kg·m-3]

ρs

m rná hmotnost materiálu splavenin [kg·m-3]

τk

kritické tečné nap tí [N·m-2]

φčlunu ψ

plocha p íčného ezu pono ené části lodi [m2] parametr intenzity proud ní [-]

Ω

plocha p íčného ezu pr plavu [m2]

c



62

Seznam p íloh P íloha 1: Podkladové mapy [26] 1.1 Mapa geomorfologických poměrů 1:25 000 1.2 Geologická mapa zájmového oblasti 1:50 000 1.3 Mapa pedologických poměrů 1:25 000 1.4 Mapa klimatických poměrů 1:1 000 000 1.5 Mapa typů krajiny dle využití 1:100 000 P íloha 2: Mapy záplavových území [26] 2.1 Záplavové území 5 – leté povodně 1:25 000 2.2 Záplavové území 20 – leté povodně 1:25 000 2.3 Záplavové území 100 – leté povodně 1:25 000 2.4 Porovnání rozlivů mezi jednotlivými letými povodněmi 1:25 000 P íloha 3: Typové lodě pro rekreační průplav a zimoviště 3.1 Motorové čluny 3.2 Kánoe, kajak 3.3 Veslice 3.4 Typová loď Thomas 1 P íloha 4: Rekreační průplav 4.1 Návrh parametrů rekreačního průplavu 4.2 Vliv vln 4.3 Hydrotechnické výpočty 4.3.1 Dopočet minimální a maximální hladiny 4.3.2 Pr tok vody v pr plavu jako v p írodním koryt P íloha 5: Zimoviště 5.1 Vliv vln 5.2 Návrh parametrů zimoviště

63

P íloha 6: Výpočet dnových splavenin 6.1 Výpočet nevymílací rychlosti 6.2 Parametry měrného profilu 6.3 Výpočet kritického tečného napětí 6.4 Výpočet a stanovení Shieldova parametru 6. 5 Výpočet specifického (měrného) průtoku splavenin a množství splavenin 6.5.1 dle Meyer – Peter 6.5.2 dle Rickenmanna 6.5.3 dle Scholkitsche 6.5.4 dle Einsteina 6.6 Shrnutí výsledků a grafické znázornění P íloha 7: Výpočet plavenin 7.1 Dle Bogárdiho 7.2 Dle Szolgaye 7.3 Dle BSBA 7.4 Výpočet s průtokem 4 500 m3·s-1 - přibližné množství 500 – letého průtoku 7.5 Výsledné tabulky a graf P íloha Ř: Situace projektu z první poloviny 20. Století [11] P íloha ř: Vzorový p íčný ez rekreačního průplavu 1:50 [27] 9.1 Vzorový příčný řez rekreačního průplavu km 0,124 44 – 1,092 00 1:50 9.2 Vzorový příčný řez rekreačního průplavu km 0,00 000 – 0,124 44 a km 1,100 00 – 1,766 71 1:50 P íloha 10: Situace rekreačního průplavu 1:2500 [27] P íloha 11: Situace zimoviště včetně výpisu dotčených parcel 1:1 000 a vý ezu části mola 1:200 [27] P íloha 12: ez vtokovým objektem zimoviště 1:50 [27]

64

Life Enjoy

" Life is not a problem to be solved but a reality to be experienced! "

Get in touch

Social

© Copyright 2013 - 2019 TIXPDF.COM - All rights reserved.